Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích ÚVODNÍ ŠKOLENÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích ÚVODNÍ ŠKOLENÍ"

Transkript

1 Číslo projektu: Název projektu: CZ.1.07./2.2.00/ Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích ÚVODNÍ ŠKOLENÍ ZÁKLADY PRÁCE SE STUDENTY SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Pro účely tohoto školení si studenty se specifickými vzdělávacími potřebami rozdělíme na: a) tělesně postiţené, b) sluchově postiţené, c) zrakově postiţené, d) studenty se specifickými poruchami učení. ad a) Tělesně postižení studenti Obecně jsou jako lidé s tělesným postiţením označováni ti jedinci, kteří mají omezenou schopnost samostatného pohybu v důsledku poškození podpůrného či pohybového aparátu. Pojem tělesně postiţení slouţí v širším slova smyslu i jako označení pro jedince, kteří závažné omezení pohybu nemají, ale jsou nápadní tělesnou odlišností (např. růstovou abnormalitou) takového rozsahu, že je to znevýhodňuje při sociální interakci. V době adolescence a rané dospělosti, kdy jedinec s tělesným postiţením obvykle vstupuje do vysokoškolského studia, řeší současně celou řadu vývojových úkolů daných věkem (samostatné bydlení, partnerské vztahy, sexuální ţivot, zaloţení rodiny, řízení auta, sportovní příleţitosti či jiná zájmová činnost). V případě, ţe mladistvý dospělý navíc trpí hybnou poruchou, je nucen v tomto vývojovém období navíc pokračovat v dříve stanoveném dlouhodobém rehabilitačním programu. Proto je volba vhodného studijního zaměření, provázána poctivou bilancí všech pro a proti vzhledem k jeho náročné životní situaci zvláště závazná a důležitá. V období adolescence a rané dospělosti podléhá vztah tělesně postiţeného jedince s jeho rodiči podobným změnám, jako je tomu u ostatních adolescentů. Dochází k oslabení těsné vazby k rodičům a závislosti na rodičích, přičemţ přetrvává určitá finanční závislost. Pokud je

2 adolescentní jedinec trpící závaţnou poruchou hybnosti odkázán na kaţdodenní dopomoc a asistenci, je nejvyšší čas volit profesionální či dobrovolnickou sluţbu jiné osoby, neţ je rodinný příslušník. Také zajištěním vhodně zvolených technických pomůcek lze zeslabit úzkou fyzickou vazbu na rodiče. O vyuţití míry osobní asistence, hrazené z veřejných prostředků rozhoduje student s tělesným postiţením sám (na rozdíl od míry rodičovské péče), coţ je základním přínosem pro rozvoj jeho schopnosti sebeurčující volby. Vysokoškolský student s abnormalitou v oblasti pohybu a tělesného vzhledu je v situaci bezprostřední konfrontace s nepostiţenými vrstevníky - vysokoškoláky, kteří jsou prakticky "na vrcholu" tělesných sil a tělesné výkonnosti, ale i intelektových schopností. Doba adolescence je pro něj, stejně jako pro ně obdobím tříbení názorů a ţivotních postojů, vytváření vtahu k sobě samotnému i k ostatním. Ukazatelem úspěšné individuace studenta s tělesným handicapem je jeho osobní autonomie, akční samostatnost, názorová, citová a hodnotová vyhraněnost. Vysokoškolští studenti s tělesným postižením mívají mnoho důvodů k tomu, aby pohlíželi na vlastní studijní a také profesní budoucnost s obavou. Znepokojuje je např. skutečnost, ţe se jen někteří z nich dokáţou prosadit ve zvolené profesi a na otevřeném trhu práce. Často oprávněně poukazují jiţ v průběhu praxí a studia na to, ţe pro své znevýhodnění v pohybu či komunikaci nedostávají rovné příleţitosti a důvěru ze strany vedení na pracovištích. Nezřídka se stává, ţe z obavy, ţe bude obtíţné nakonec sehnat pracovní uplatnění ve studovaném oboru, se snaţí "získat čas" při studiu vysoké školy a studium si různě protahují a nastavují. Na vysoké škole studují posluchači s tělesným postižením na základě svého vlastního dobrovolného rozhodnutí a přebírají veškerou zodpovědnost za průběh vlastního studia i za svou přípravu pro zvolený obor. Studijní reţim na vysoké škole obvykle neposkytuje mnoho prostoru pro plnění úkolů léčebné rehabilitace a na systematické zvládání potřebné terapie. Rozhodně ne takovým způsobem, jakým mohly těmto studentovým potřebám vycházet vstříc základní a střední školy úpravou studijních plánů a individualizací přístupů. V průběhu studia bývají tělesně postiţení studenti, podobně jako ostatní vysokoškolští studenti, konfrontováni se stupňujícími se nároky přípravy pro zvolenou profesi a s poţadavkem na kontinuální samostudium, které vyţaduje častý pobyt ve studovnách, knihovnách, v laboratořích a výzkumných pracovištích. Jsou nuceni si doplňovat vlastní vědomostní potenciál ve smyslu aktivního získávání relevantních informací z oblasti studované specializace, coţ vyţaduje určitý čas, a tím i omezuje disponibilní čas pro nutnou rehabilitaci a potřebnou terapii. Praxe, povinné stáţe a kurzy, jejichţ počet v průběhu studia spíše narůstá, zaměřují pozornost tělesně postiţených studentů na studijní a pracovní cíle, ale současně odvádějí jejich pozornost od jejich speciálních potřeb, jako např. nutnosti rehabilitovat tělesné funkce.

3 Problémem při vysokoškolském studiu bývá menší dostupnost poradenských služeb pro studenty s handicapem. Chybí zejména sluţby kariérového poradenství ve vazbě na studované obory a na moţnosti pracovního začlenění studentů s tělesným postiţením po absolvování studia. Sluţby kariérového a studijního poradenství je nutné zaměřit nejen na studenta či absolventa samotného, ale i na další osoby ve škole či na pracovišti na ostatní studenty, spolupracovníky, kolegy, pedagogy, zaměstnavatele aj. Poradenští pracovníci, stejně jako vysokoškolští pedagogové v tomto případě pomáhají znevýhodněným studentům s tělesným postiţením posouvat hranice vlastní působnosti ve zvoleném a (vy) studovaném oboru ve prospěch aktivního podílu na rozvoji dané profese a specializace. Zásady komunikace se studenty s neschopností samostatného pohybu a komunikace Způsob, jakým jednáme se studenty s pohybovým znevýhodněním, vytváří pro ně i pro ostatní představu, jak je vnímáme. Lze popsat několik základních pravidel pro komunikaci s těmito studenty: 1) Při osobním jednání s tělesně postiţenými studenty i při hovoru o nich bez jejich přítomnosti by neměly být pouţívány zobecňující nálepky. Je vhodné pouţívat pojmy jako student s postiţením, nikoliv pojmy jako vozíčkář, invalida apod. 2) Zdůrazňujeme schopnosti, nikoliv neschopnosti či omezení studenta (vyvarujeme se pojmů jako chudák, politováníhodný, chudinka apod.). 3) Nezaměřujeme se na ţivotní příběh studenta, nenecháme se jím dojímat. Vhodné je zaměřit se pouze na současný stav a v komunikaci se snaţit vyhnout vzpomínkám na minulost. 4) Nepopisujeme úspěch studenta a jeho výkon při studiu jako výsledek nadlidského úsilí (nedáváme studenta za vzor ostatním studentům mohli bychom vytvořit představu, ţe pouze výjimečný jedinec s danou diagnózou můţe dosáhnout vysokoškolské kvalifikace). 5) Vystupujeme v roli pedagoga či poradce, rozhodně ne lékaře (nejednejme tedy se studentem jako s nemocným). 6) Opakem stavu jedince s postiţením je stav bez postiţení, nepouţívejme proto pro opak přívlastky zdravý, či dokonce normální. 7) Handicap není synonymem postiţení, je to termín, který odpovídá českého ekvivalentu znevýhodnění.

4 8) Nerozhodujme za postiţeného studenta a neuţívejme v rozhovoru s ním direktivního tónu. Působí to dojmem, ţe nevěříme v jeho autonomii při rozhodování. 9) Při rozhovoru se studentem sedícím na vozíku je vhodné, abychom sami také seděli (komunikace tváří v tvář ). 10) Nikdy se při rozhovoru neobracíme na doprovod studenta, hovoříme vţdy se samotným studentem. Jednoznačně dejme najevo, ţe komunikačním partnerem je pro nás student. 11) Student na vozíku, jehoţ síla v rukou není nijak omezena, se dokáţe pohybovat sám. Nepotřebuje tedy naši dopomoc, dokud o ni sám nepoţádá. Organizační a didaktická podpora tělesně postižených studentů při studiu na vysoké škole Tělesně postiţení studenti z důvodu nedostatku motorických schopností, které zahrnují poruchy v oblasti hrubé i jemné motoriky, grafomotoriky, okulomotoriky, oromotoriky atd. potřebují při výuce zvláštní věcnou, metodickou a personální podporu. Problémem pro ně můţe být číst zápisky z tabule, nebo je rychle přepisovat, přesně rozlišovat promítané obrazy při videoprezentacích a dataprojekcích. Speciální potřeby tělesně postižených studentů se mohou týkat m. j. : 1) úpravy a polohy vyučovacích prostor (např. nerezonující akustika, bezbariérový přístup), 2) nabízených učebních materiálů (např. skripta upravená pro studenty se současným postiţením zraku), 3) přenosu vyučovacího obsahu (např. vyuţití tlumočníků znakového jazyka, vyuţití studijních asistentů k provádění poznámek při přednáškách), 4) vypracování písemných záznamů z vyučování, seminářů s pomocí adaptovaných PC, 5) přípravy seminářů a zpětné vazby, jakoţ i kontroly učebních cílů (např. vytvoření tutoriálů), 6) samostatné vědecké práce (např. literární rešerše za pomoci počítače s vybavením pro postiţené jedince), 7) alternativních forem dokládání výkonu (např. kolokvium místo písemných testů).

5 Semináře, cvičení aj., jejichţ nabídka a didaktické provedení vychází vstříc potřebám všech účastníků, mají inkluzivní charakter. Z praxe na vysokých školách však víme, ţe jen malý počet přednášek, seminářů a jiných výukových forem prezenčního studia zaslouţí označení inkluzivní. Studenti s tělesným postiţením se v běţné vysokoškolské praxi častěji setkávají s tím, ţe jsou z nich činěni výjimeční jedinci. Příčinou je nepochopení jejich skutečných potřeb. Na studenty se často stále ještě nahlíţí jako na homogenní učební skupinu a výuka je následně realizována nediferenciovaně. Tento přístup studujícím učení ztěţuje, postiţení studenti, jejichţ individuální potřeby jsou velmi odlišné, zde jsou kromě toho značně znevýhodňování oproti jejich spoluţákům. ad b) Sluchově postižení studenti V průběhu ţivota sluchově postiţených dochází k řadě situací, kdy je jejich ţivot znevýhodněn handicapem, a tak dochází ke komplikacím, které se promítají především v oblasti sociální, ale také v profesní sféře, a s tím spojené přípravě na zvolenou profesi studiu na vysoké škole. Z důvodu komunikační bariéry, se sluchově postižení studenti setkávají každodenně s problémy, obtížným domlouváním, neporozuměním a nepochopením informací, se dostávají do řady situací, které vyžadují pomoc při jejich řešení, jak ze strany svých kolegů studentů, tak ze strany vyučujících a zaměstnanců fakulty. Sluchově postiţený student je tak vystaven neustálému stresu, na který můţe reagovat rezignací na svůj cíl. Studium mohou sluchově postiţení zvládnout za určité podpory dané jejich individuálními potřebami, které jsou odlišné především způsobem jejich komunikace. Skupina studentů, jejichţ sluchové ztráty se pohybují v pásmech lehké ztráty sluchu (26-40 db), střední ztráty sluchu (41-55 db) a středně těžké ztráty sluchu (56-70 db), v literatuře se uvádí pásmo středně těţké nedoslýchavosti jako hranice přijatelné sluchové funkce pro osvojení mluvené řeči, a svou vadu úspěšně kompenzují kvalitními technickými pomůckami nebo pomalu dorůstající generace dětí s kochleárním implantátem, jsou zvyklí odmalička se pohybovat ve slyšícím prostředí a komunikovat orální cestou, bude potřebovat jinou podporu neţ studenti s těţkými vadami, kde je jednoznačný deficit sluchového kanálu a jsou odkázáni na komunikaci ve vizuálně motorickém kódu. Studenti s lehčím stupněm vady, s kochleárním implantátem nebo ohluchlí v dospělosti (s ukončeným vývojem řeči) mohou, kromě vhodných úprav podmínek studia, v krajních případech i individuálních studijních plánů, za určitých zásad, píle a trpělivosti, podpory svého okolí a rodiny, toto studium absolvovat. Tito studenti, kromě částečné kompenzace

6 sluchové vady technickými pomůckami, mluvenou řeč odezírají (vnímání mluvené řeči zrakem). Při komunikaci je důleţitou podmínkou dobrá viditelnost odezíraného. Pro těžce sluchově postižené studenty je studium na vysoké škole v odlišném komunikačním kódu, než je jejich mateřský znakový jazyk, kterým se vzdělávali i na speciálních základních a středních školách, obzvláště náročné. Mnohé problémy vyplývají z nepochopení řady situací a nepřesného, zkresleného porozumění přijímaných informací, daných odlišným jazykovým kódem, nikoliv z inteligence. Neslyšící mají právo na vzdělávání ve znakové řeči (ve vlastním znakovém jazyce a ve znakované češtině) podle zákona č. 155/1998 Sb. ze dne 11. června 1998 o znakové řeči a o změně dalších zákonů. Znakovou řečí se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština. (Znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími, vyuţívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována.) Pro neslyšící studenty je důleţité poskytnutí přísunu informací na přednáškách a seminářích v přijatelném komunikačním kódu a tak se orientovat v probírané látce a omezit problémy s neporozuměním opsaných nebo okopírovaných přednášek od spoluţáků. Přesun informací mezi dvěma komunikačními kódy zajišťují tlumočníci znakového jazyka. Tlumočení je jednoznačný převod smyslu sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového. Při tomto převodu musí být respektována jak odlišnost obou jazyků, tak i odlišnost kultury Neslyšících a kultury slyšících. Je důleţité tlumočit věrně způsob vyjádření, neměnit význam, ani obsah sdělení. Tlumočení nelze považovat v žádném případě za úlevu nebo zvýhodňování, ale pouze za zprostředkování komunikačního kódu, který je pro neslyšící vlastní a přirozený, a naopak mluvený jazyk cizí. V ţádném případě nesmíme sluchově postiţené studenty diskriminovat, ale naopak dát jim prostor na vzdělání v řeči, které rozumí. Důleţité je, aby tlumočení přednášek, seminářů, konzultací, zkoušek, samotných vystoupení sluchově postiţených studentů, vystoupení slyšících studentů kolegů atd. bylo dostatečně kvalitní. Tlumočník by se měl orientovat v daném oboru a na kaţdou přednášku a seminář by se měl předem připravit, coţ vyţaduje vstřícnost přednášejících poskytnout své materiály tlumočníkovi k dispozici. Kaţdý tlumočník je vázán tzv. etickým kodexem tlumočníka. Etický kodex určuje základní práva a povinnosti tlumočníka znakového jazyka při výkonu a v souvislosti s výkonem tlumočnické profese, je vytvořen za účelem naplnění práva Neslyšících na plnohodnotnou komunikaci.

7 Podpůrná opatření pro sluchově znevýhodněné studenty na vysoké škole Při komunikaci se sluchově postiţeným studentem, kterému není tlumočeno, je důleţité především zajištění tzv. vnějších podmínek pro odezírání neboli vizuální percepci řeči (jako hlavního zdroje informací). Důleţitý je postoj mluvícího a odezírajícího, oči odezírajícího by měly být na úrovni úst mluvícího a navázání tzv. zrakového kontaktu. Při přednáškách je důleţité místo pro sluchově postiţeného vpředu na úrovni přednášejícího, blíţ k oknu, tak aby se mohl student při případné diskusi otočit na spoluţáky a odezírat i od nich. Pro přednášejícího by mělo platit nemluvit z profilu, neotáčet se k tabuli, raději se nepohybovat po místnosti. Optimální vzdálenost je 0,5m 3m (maximálně 4m). Důleţité pro odezírání je osvětlení místnosti, které by mělo být centrální. Tzv. vnitřní podmínky odezírání jsou závislé na studentovi, na jeho dosaţené úrovni vývoje řeči, emocích, stavu organismu, zrakovém analyzátoru. 1) Odezírání je pro sluchově postiţené velmi náročné z hlediska vyčerpávající koncentrace pozornosti a náročnosti pochopení obsahu. Sluchově postiţení uvádí, ţe vydrţí odezírat minut. 2) Těţší je odezírání při usmívání se, při rozčilení, spěchu, přílišném pohybu hlavou, ţvýkání, plnovousu, chybění zubů, únavě, kdy dochází ke změně mluvního stylu a při nesprávné výslovnosti a jakékoliv narušené komunikační schopnosti. 3) Způsob mluvení přednášejícího můţe odezírání usnadňovat, nebo naopak omezovat. Řeč by měla být srozumitelná, zřetelná, ale nepřehánět artikulaci, tempo přiměřené, nemluvit příliš monotónně, dělat pauzy. 4) Pro komunikaci se sluchově postiţeným studentem je významná slovní zásoba pokud je to moţné raději se vyhýbat cizím slovům, jinak cizí slova napsat na tabuli, případně pouţít prstovou abecedu. Vhodné je ověřit si, zda tato slova znají a v případě potřeby význam těchto slov vysvětlit. 5) Není účelné jedno slovo opakovat několikrát (pokud sluchově postiţený nerozumí), je vhodnější pouţití synonyma, nebo celou větu přeformulovat jednodušeji. 6) Důleţitým doprovodem mluvení je mimika a gestikulace dokresluje, podbarvuje význam mluveného slova.

8 7) Při jednání se sluchově postiţeným jedincem je důleţité předem informovat o tématu hovoru i o jeho případné změně. 8) Při výuce je ideální studenta upozornit na náplň příští přednášky, případně mu doporučit i literaturu, z důvodu lepší orientace v přednášce. 9) Pouţívání názorných pomůcek k dokreslení přednášené látky je zajímavé pro slyšící studenty, pro neslyšící je to prakticky nezbytné. 10) Pro orientaci v přednášce je téţ důleţitá osnova přednášky a prezentace alespoň určitých úseků přednášky, např. zpětným projektorem. 11) V případě neporozumění probírané problematiky je důleţité poskytnout sluchově postiţenému studentovi individuální konzultaci. 12) Zadání dostatečného mnoţství konkrétní odborné literatury. 13) Všechny poţadavky k zápočtu a ke zkoušce musí být stanoveny jasně a v případě potřeby dát tyto informace sluchově postiţeným studentům v písemné podobě. Při zkoušení je nutné zváţit, zda převedení otázek do písemné formy nebude lepší alternativou pro zkoušejícího i zkoušeného. Další moţností je osobní asistent (student kolega), tlumočník orální (simultánní bezhlasé opakování projevu zkoušejícího nebo přednášejícího) nebo do znakového jazyka. V případě písemného testu je nutné dát sluchově postiţenému více času, neslyšící musí přemýšlet nejen nad obsahovou správností svých odpovědí, ale i nad významem slov a vět v otázkách. Měli bychom akceptovat agramatická vyjádření. Pokud je to moţné, vyvarovat se ústní prezentaci seminárních prací nebo ústního zkoušení před ostatními spoluţáky a neuvádět tak sluchově postiţeného do rozpaků a zbytečných nejistot. Pokud je pro sluchově postiţeného studenta nezbytný systém komunikace za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka, nebránit se této situaci, na kterou mají neslyšící ze zákona právo. Pro neslyšící studenty je tlumočník nepostradatelným elementem při poskytování přísunu informací v přijatelném komunikačním kódu na přednáškách, seminářích i některých zkouškách, a tak lze omezit problémy s neporozuměním látce z opsaných nebo okopírovaných přednášek od spoluţáků. Při odezírání ani při tlumočení není však moţný záznam přednášek,

9 proto se bez kopírování přednášek nebo přepisování sluchově postiţený student neobejde. K záznamu přednášek je ideálním řešením osobní asistent tzv. "zapisovatel" v podobě spoluţáka, na jehoţ rukopis a záznam je sluchově postiţený student zvyklý, v lepším případě můţe zapisovat přednášky do notebooku. Tlumočník do určité míry kompenzuje narušenou nebo chybějící funkci sluchového analyzátoru, tlumočí do znakové řeči nejen celý odborný výklad, ale i všechny dodatky, postřehy, zajímavosti, připomínky, jak přednášejícího, tak přítomných studentů spoluţáků. Při dlouhotrvajícím vnímání znakového jazyka na přednášce, trvající více hodin, platí téţ únava, jak pro sluchově postiţeného studenta, plynoucí z usilovné zrakové percepce, tak pro tlumočníka, proto je nutné dělat častější pauzy. Technická poznámka: Tlumočník většinou stojí vedle přednášejícího, případně můţe sedět před sluchově postiţeným studentem a v ţádném případě přednášku svou přítomností nenarušuje, jak se mnozí mohou obávat. Důleţitou zásadou je neodmítat pouţívání technických kompenzačních pomůcek, pomocí nichţ je moţné mnohem snáze se vzdělávat a vytvořit mnohem srozumitelnější mluvenou řeč. Zde se jedná o pomůcky typu FM systému, které vyţadují nošení jejich částí i od přednášejícího. ad c) Zrakově postižení studenti Co je těţké zrakové postiţení? Za závaţné postiţení zraku je většinou povaţována taková úroveň vizuální percepce, při které je zrak uţíván se značným omezením. Co je slepota? Mnoho lidí se domnívá, ţe nevidomí jedinci nemají ţádné vidění, a tudíţ ţijí v naprosté tmě. Představy o slepotě si spojují s tmou, kdy "šátrají" po věcech nebo zakopávají o nábytek. Ve skutečnosti jen 10% všech lidí, kteří jsou diagnostikováni jako nevidomí, jsou totálně nevidomí. Většina nevidomých reaguje na světelné podněty nebo pohybující se objekty, a neţijí tedy ve světě totální tmy - řadí se do kategorie "prakticky nevidomých". Nevidomí bývají charakterizováni intaktními jako skvělí hudebníci nebo naopak třeba jako závislí, bezmocní jedinci, příp. jako ţebráci. Mnohé z těchto předsudků pocházejí z našeho kulturního dědictví, mnohé jsou spojeny s omezenými zkušenostmi se zrakově postiţenými. Postoje k člověku se zrakovým postiţením, tak jako postoje k lidem s dalšími druhy postiţení, mají, resp. měly tendenci být spíše negativní, tj. zaměřeny na to, co člověk s postiţením dělat neumí, či nemůţe. Vyrovnat se s negativními postoji okolí můţe být mnohdy pro nevidomého větším problémem neţ přijmout postiţení (slepotu).

10 Konkrétní obtíže při studiu a možnosti podpory studentů vysokých škol se zrakovým postižením Z pohledu nově přijatého studenta se můţe jako obtíţné jevit následující: 1) Orientace v budově / budovách vysoké školy, mobilita v prostorách VŠ případně na kolejích, v menze, prostorách knihovny aj. Podpůrným opatřením k zajištění prostorové orientace a mobility můţe být pomoc asistenta (alespoň po určitou dobu), navigační systém v budově (mluvící výtah), orientační mapky na patře budovy aj. 2) Poznávání učitelů a spolužáků Moţné obtíţe v sociálním kontaktu, plynoucí spíše z neznalosti zásad sociálního kontaktu se zrakově postiţeným na straně intaktních osob. Opatřením v této oblasti je šíření informací o zákonitostech sociálního kontaktu a učení se jistým zvyklostem, coţ přináší kontakt se zrakově postiţeným a vzájemné sbliţování. Výše uvedené moţnosti obtíţí nejsou studijního charakteru, byť se studiem úzce souvisejí. Informační deficit má svá úskalí také v přístupu k informacím, které vidící lidé mají lehce dostupné. Máme na mysli nástěnky, štítky na dveřích, konzultace i termíny zkoušek a zápočtů. Nabízí se v těchto situacích dostupné řešení, aby informace byly zveřejněny na webových stránkách, dveře pracoven a učeben opatřeny stručnou popiskou v bodovém písmu. Obtíţe v oblasti informačního deficitu mohou mít však závaţnější charakter. Jde o dostupnost studijní literatury a dalších vizuálních informací. Jako zásadní opatření se zde nabízí digitalizace textů. Tuto činnost provádějí odborná pracoviště na vysokých školách. Z pohledu studentů se zrakovým postiţením se však stále neuspokojivě řeší přednášky, semináře a cvičení. Mnohdy vyučující opomene uzpůsobit výklad, odkazuje na prezentované grafy a obrázky. Jako doporučení lze uvést zapůjčení prezentace v elektronické formě studentovi, který dle technických moţností informace získá. Vyhodnocujeme-li další situace vysokoškoláka, pak mezi neopomenutelné aktivity patří také zkoušky. Pro písemné zkoušení lze text připravit v digitální podobě a zkoušku provést písemně. Ústní zkoušky pak problémem nebývají. Zápočty seminární práce studenti se zrakovým postiţením vyhotovují na dostupné technice, mnohdy za asistence osob z technického centra VŠ nebo spoluţáků. Profesní příprava člověka se ukazuje v současném pojetí jako vysoce významná součást ţivota a provází jej celoţivotně, a to v rámci celoţivotního vzdělávání. Pregraduální příprava na vysoké škole je nedílnou součástí

11 profesního ţivota. Vysokoškolské studium můţe napomoci nejen zvýšení sociálního statutu, ale také seberealizaci člověka, zejména pak při jeho adekvátním vyuţití na trhu práce. ad d) Studenti se specifickými poruchami učení Mezi základní takovéto poruchy řadíme: 1) Dyslexie = porucha čtení (jde o nejznámější ze skupiny specifických poruch učení. Psychologové se o ni začali zajímat nejdříve, protoţe nejvýrazněji ovlivňuje školní úspěchy). 2) Dysgrafie = porucha psaní (studentům, trpícím dysgrafií, dělá obtíţe zapamatovat si písmena a napodobit jejich tvar při psaní. Jejich rukopis tak bývá nečitelný). 3) Dysortografie = porucha pravopisu. Často se vyskytuje zároveň s dyslexií a dysgrafií. Porucha se týká tzv. specifických dysortografických jevů, nezasahuje celou oblast gramatiky. Děti ve slovech zaměňují dlouhé a krátké samohlásky, nepoznají rozdíl mezi slabikami dy-di, ty-ti, ny-ni, vynechávají, přidávají nebo zaměňují písmena i celé slabiky ve slovech. 4) Dyskalkulie = porucha matematických schopností. Problémy dělá zejména orientace na číselné ose, zaměňují číslice (např. 6 a 9) a čísla (např a 2800), osoba nedovede provádět matematické operace (sčítat, odečítat, násobit a dělit). Dyskalkulie narušuje i prostorovou orientaci a schopnost rozeznávání pravé a levé strany. Příčiny SPU SPU mají individuální charakter a vznikají na základě dysfunkcí centrální nervové soustavy. Příčinou není ani mentální retardace, ani zanedbání ze strany rodiny nebo školy. SPU mohou (ale nemusí) vznikat také na podkladě lehké mozkové dysfunkce (LMD). Stejně tak není pravidlem, ţe se u dětí s LMD projeví poruchy učení. Svoji roli hraje i dědičnost. Pravděpodobnost, ţe dítě rodičů trpících dyslexií zdědí tuto poruchu, činí padesát procent. Dalším důvodem mohou být změny ve stavbě a funkci centrální nervové soustavy, které vznikají nejčastěji v těhotenství nebo krátce po porodu, a to nedostatečným rozvojem některých psychických funkcí. Projevy specifických poruch učení u studentů vysokých škol Specifické poruchy učení v dospělém věku obnášejí samozřejmě obtíţe poněkud jiného charakteru neţ v dětském věku. Například v případě dyslexie je tu na jedné straně často se vyskytující negativní vztah ke čtení způsobený špatnými zkušenostmi ze školy, což mimo

12 jiné obnáší menší přísun informací i omezení slovní zásoby. Na straně druhé přetrvává u osob se specifickými poruchami učení aţ do dospělosti sníţené sebehodnocení a zhoršené sociální dovednosti. Hovoří se téţ o zvýšeném výskytu úzkosti, ztrátě sebedůvěry a nízkém sebepojetí u jedinců se specifickými poruchami učení. Styčným bodem nejrůznějších definic specifických poruch učení je zdůrazňování skutečnosti, ţe se jedná o obtíţe při osvojování a pouţívání dovedností, jakými jsou čtení, psaní, matematické usuzování, počítání apod., a to vlivem dysfunkce centrálního nervového systému či vlivem genetickým, nikoliv však vlivem sníţené inteligence jakoţto primární příčiny. Je obtíţné charakterizovat projevy specifických poruch učení, neboť kvalita a kvantita problémů, které obnášejí, je u kaţdého jednotlivce jiná. Některé obtíţe jsou notoricky známé (například problémy ve čtení, psaní, počítání, pohybu). Méně známé, nebo alespoň společností méně připouštěné obtíţe jsou například obtíţe v oblasti krátkodobé paměti, koncentrace pozornosti, laterality či jemné motoriky. Obtíţe v učení, charakteristické pro osoby se specifickými poruchami učení, však nelze vysvětlit jen percepčními poruchami. V závislosti na jejich potíţích se u nich vytváří specifický styl učení, který lze chápat jako kompenzační projev. Běžným projevem studentů se specifickými poruchami učení jsou potíže s organizací vlastních aktivit a plánováním učení, s rozvrhnutím času na studijní povinnosti a nesystematičnost. Studium těchto studentů je navíc znesnadňováno nedostatečnou orientací v čase a prostoru. U studentů vysokých škol se specifickými poruchami učení bývá nejčastěji uváděným problémem pomalé tempo a nedostatky v písemném projevu. Ve srovnání se skupinou intaktních studentů mají studenti se specifickými poruchami učení problémy se psaním. Písemné projevy těchto studentů často postrádají plynulost a vykazují zvýšené mnoţství chyb v pravopise a interpunkci. Neliší se však od kompozic ostatních studentů co se slovní zásoby, syntaktické plynulosti či typu pouţitích vět týče. Je zajisté mnoho omezení, která toto postiţení přináší, ale mnoho je i silných stránek osobnosti člověka s SPU. Mezi ně patří například kreativita či logické myšlení. Nejčastější uplatnění nacházejí lidé se specifickými poruchami učení v oblasti strojírenství, programování počítačů, umění, modelování či designu. Možnosti podpory studentů vysokých škol se specifickými poruchami učení Existuje řada forem výuky na vysokých školách, které však nejsou v dostatečném mnoţství vyuţívány. Často se tak studenti setkávají s monotónním projevem přednášejícího, které je

13 pro ně náročné sledovat. Pro vysokoškolské studenty se specifickými poruchami učení bývá navíc při přednáškách obtíţné zapisování poznámek. Moţným způsobem řešení je pro studenty kopírovat si přednášky spoluţáků. Avšak i vysokoškolští pedagogové jim mohou situaci ulehčit například tím, kdyţ svou přednášku podpoří promítáním klíčových slov, hesel, zpětnými projektory či dataprojektory. V případě vyuţití tabule, ukazuje se v praxi, ţe se některým osobám se specifickými poruchami učení lépe orientuje na tabulích černých neţ bílých. Vzhledem k problémům v oblasti orientace je pro studenty se specifickými poruchami učení velikou pomocí, která zároveň představuje minimální zatíţení vysokoškolského pedagoga, pokud přednášející uvede svou přednášku zveřejněním hlavních bodů, kterých se bude týkat. Ideální je samozřejmě nakopírování podkladů přednášky pro studenty. Trendem v oblasti specifických poruch učení je důraz kladený na vyuţití multisenzoriálního přístupu. Respektování této vyučovací zásady je uţitečné nejen pro studenty se specifickými poruchami učení, ale pro všechny studenty, kteří tak mohou vyuţít i jiné typy vnímání neţ pouze vnímání sluchové. Odpovědí na tuto potřebu můţe být mimo jiné i vyuţití interaktivní technologie interaktivních notebooků či interaktivních tabulí. Povolené pomůcky pro studenty se SVP v rámci maturitní zkoušky V rámci maturitní zkoušky jsou studentům povoleny tyto druhy pomůcek (můţeme brát jako určitou inspiraci pro práci s našimi studenty se SVP): 1) Pomůcky technické (osobní počítač, notebook vč. speciálního software a upravených komponent, lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo apod.). 2) Pomůcky didaktické (slovník synonym, slovníky cizích slov apod.). Vhodné uzpůsobení při testování studentů v jednotlivých kategoriích znevýhodnění: 1) Tělesně postižení: navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky 2) Zrakově postižení: navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky, zvětšené písmo testu, elektronická verze testu 3) Sluchově postižení: navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky, vyloučení poslechu z testu 4) Specifické poruchy učení: navýšení časového limitu, kompenzační pomůcky

14 Použité zdroje [1] Moje rodina. Dyslexie a další dys- poruchy [online]. [cit ]. Dostupné z: [2] Oficiální stránky nové maturity. Ţák se SVP/s PUP MZ [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] Poradna pro studenty s handicapem. PEDAGOGICKÁ FAKULTA UK. Katedra speciální pedagogiky [online]. [cit ]. Dostupné z:

Zdeňka Telnarová. Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ

Zdeňka Telnarová. Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ Zdeňka Telnarová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Danuše Bauerová Václav Friedrich Jana

Více

Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání

Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání Mgr. Klára Ptáčková Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání U neslyšících jsou trochu odlišné

Více

STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR

STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR Výstup ze závěrečného semináře projektu STUDIUM NA VŠTE BEZ BARIÉR České Budějovice únor 2015 Tento výstup vznikl v rámci projektu Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na

Více

STUDIUM SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ NA VYSOKÉ ŠKOLE

STUDIUM SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ NA VYSOKÉ ŠKOLE STUDIUM SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ NA VYSOKÉ ŠKOLE Kateřina Hádková Anotace: Autorka vychází ze zkušeností Poradny pro studenty se specifickými potřebami na Pedagogické fakulté UK, která byla obnovena

Více

Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka

Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Antonínská 548/1, 60190 Brno www.vutbr.cz Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka Simultánní vizualizační zápis (přepis) - typ intervence poskytované

Více

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně Výsledky průzkumu úrovně podpory znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně v akademickém roce 2011/2012 Podpora znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně Úvod Dotazníkové šetření, provedené

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK

SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK 1 SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK VÝZNAM SLUCHU PRO ČLOVĚKA Zvukové pozadí funkce orientační funkce varovná Rozvoj

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/29.0019 Číslo a název oblasti podpory:

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 ČESKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k: vnímání,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Podpora studentů se speciálními

Podpora studentů se speciálními Podpora studentů se speciálními potřebami při vysokoškolském studiu Inkluzivnívzdělávání, péče o handicapované studenty, RP 2011 PedFUK v Praze, PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D. STUDENTI SE SPECIÁLNÍMI

Více

Hospitační záznam PV

Hospitační záznam PV Základní údaje o hospitaci Typy sledovaných činností o spontánní o řízené o pobyt venku o odpolední činnosti o jiné - jaké Komentář k otázce: Hospitační záznam PV Vzdělávání probíhalo v integrovaných blocích

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek l, PSČ VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek l, PSČ VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH Dodatek k ŠVP oborů vzdělávání kategorie E, H, M a L Dodatek je součástí ŠVP oborů: 65-51-H/01 Kuchař-číšník 65-51-E/01 Stravovací a

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu

Více

Akademická obec, potenciální uchazeči

Akademická obec, potenciální uchazeči OR č. 20/2012 Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 11. 12. 2012 Účinnost od: 1. 1. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: VŠTE006500/2012 Počet stran:

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13160ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Ve zprávě z vyšetření uvedeme doporučení pro práci se žákem vprůběhu ů studia. Volíme terminologii užívanou v posudku k uzpůsobení podmínek

Ve zprávě z vyšetření uvedeme doporučení pro práci se žákem vprůběhu ů studia. Volíme terminologii užívanou v posudku k uzpůsobení podmínek Žáci se speciálními i vzdělávacími potřebami na středních školách a spolupráce s PPP Brno Seminář VP SŠ Brno 30.9.2010 Žák vycházející ze ZŠ nebo žák na začátku SŠ Ve zprávě z vyšetření uvedeme doporučení

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem).

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem). Seznam příloh: Příloha č.1: ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie Příloha č.2: Výukové programy vhodné pro reedukaci SPU Příloha č.3: Rozhovor s učiteli školy Příloha

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1 Úvodní ustanovení Zákon upravuje

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ

SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ MARKÉTA SPILKOVÁ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ 12. 12. 2013, Praha TERMINOLOGIE Za neslyšící se podle zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Od 1.9. 2016 dochází k redefinici žáka. Namísto znevýhodnění, zdravotního postižení, statutu azylanta a sociálně znevýhodněného je definován žák s potřebou

Více

smysluplně a průběžně rozvíjet nadání žáků podpořit oblasti, které jsou příčinou dlouhodobé školní neúspěšnosti u žáků ohrožených předčasným odchodem

smysluplně a průběžně rozvíjet nadání žáků podpořit oblasti, které jsou příčinou dlouhodobé školní neúspěšnosti u žáků ohrožených předčasným odchodem smysluplně a průběžně rozvíjet nadání žáků podpořit oblasti, které jsou příčinou dlouhodobé školní neúspěšnosti u žáků ohrožených předčasným odchodem ze systému vzdělávání podpořit žáky se specifickými

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Německý jazyk je vyučovací předmět, který reprezentuje jeden

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Podle programu bych Vám měla něco říci o osobách ohluchlých event. i o osobách s kochleárním implantátem.

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

ZÁSADY A KRITÉRIA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIKACE

ZÁSADY A KRITÉRIA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PŘÍLOHA Č. 1: ZÁSADY A KRITÉRIA PRO POUŽÍVÁNÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIKACE Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených školním vzdělávacím

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní :

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní : POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Příloha č. 4. Hospitační záznam k jazykové gramotnosti pro ZV

Příloha č. 4. Hospitační záznam k jazykové gramotnosti pro ZV Příloha č. 4 Základní údaje o hodině Vzdělávací předmět/oblast V případě spojení více předmětů zvolte možnost 26 spojeno více předmětů. o 01 - Český jazyk o 02 - Anglický jazyk o 03 - Německý jazyk o 04

Více

Screeningový dotazník specifické poruchy učení

Screeningový dotazník specifické poruchy učení Screeningový dotazník specifické poruchy učení Přečtěte si pozorně následující tvrzení a na uvedené škále označte variantu, která Vás nejlépe vystihuje. Měl/a jste uzpůsobené podmínky konání státní maturitní

Více

ZÁZNAMOVÝ ARCH OBSERVACE BĚŢNÉ VÝUKY

ZÁZNAMOVÝ ARCH OBSERVACE BĚŢNÉ VÝUKY Příloha 1 Škola B, Český jazyk a literatura ZÁZNAMOVÝ ARCH OBSERVACE BĚŢNÉ VÝUKY Škola (typ, název) Základní škola ŠKOLA B Pedagogičtí pracovníci ve výuce Učitel (pohlaví, sluch) žena, slyšící Třída (ročník,

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 10 SEZNAM PŘÍLOH 11.1 Specifické poruchy učení 11.1.1 Poruchy učení 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 11.1.3 Druhy SPU a jejich základní charakteristika 11.2 Rehabilitace

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Kariérový poradce pro ohrožené, rizikové a znevýhodněné skupiny

Kariérový poradce pro ohrožené, rizikové a znevýhodněné skupiny Kariérový poradce pro ohrožené, rizikové a znevýhodněné skupiny obyvatel (kód: 75-002-R) Autorizující orgán: Ministerstvo práce a sociálních věcí Skupina oborů: Pedagogika, učitelství a sociální péče (kód:

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

ZMĚNY V ŠVP k :

ZMĚNY V ŠVP k : ZMĚNY V ŠVP k 1. 9. 2016: 1. V celém textu se používá terminologie v souladu s právními předpisy (s novelou školského zákona č. 82/2015 Sb. a vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb.,

III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

Hospitační záznam SV

Hospitační záznam SV Základní údaje o hodině Typ střední školy o a) G4 o b) G6 o c) G8 o d) SOVm o e) SOVz o f) Konzervatoř Hospitační záznam SV Kód a název oboru dle soustavy oborů vzdělávání Vzdělávací předmět/oblast V případě

Více

ŢÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY

ŢÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY ŢÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY Pramen: Kalhous, Z., Obst, O. Didaktika sekundární školy. Olomouc, UP 2003. Kalhous, Z., Obst. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. Pedagogickopsychologická charakteristika ţáka

Více

NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ. 1.10.2013, Praha

NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ. 1.10.2013, Praha NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ 1.10.2013, Praha POSKYTOVÁNÍ TLUMOČNICKÝCH SLUŽEB V SOUČASNOSTI Dne 21. května 1998 byl prezidentem Václavem Havlem podepsán zákon

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Sdělení MŠMT čj.: MSMT-10054/2012-23 Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ 1.1 ZPŮSOB VÝPOČTU A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKU

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Ve znění

Více