ZPRÁVA O TRHU ZELENINY

Transkript

1 6 Ročník XX., čtrnáctideník Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.zelenina@szif.cz ZPRÁVA O TRHU ZELENINY Vývoj cen: Obsah: Tuzemské CZV Brambory konzumní... Cukety... 7,70 Kč/kg 10,60 Kč/kg Komoditní zpravodajství... Ceny zemědělských výrobců Okurky salátové polní... 9,20 Kč/kg Velkoobchodní ceny... 3 Petržel... 13,40 Kč/sv. Spotřebitelské ceny... Informace ze zahraničních trhů Aktuality Komoditní zpravodajství Ceny zemědělských výrobců Ve 31. týdnu 2016 se snížila průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) cibule s ořezanou natí o 0,20 Kč/kg (tj. o 2,2 %) na 9,- Kč/kg. Klesla také průměrná CZV cuket, a to o 1,10 Kč/kg na 10,60 Kč/kg, tj. o 9,4 %. Naopak průměrná CZV kedlubnů posílila o 0,10 Kč/ks (tj. o 1,3 %) na 7,90 Kč/ks. V případě polních salátových okurek stoupla průměrná CZV o 0,30 Kč/kg (tj. o 3,4 %) na 9,20 Kč/kg. V případě svazkové petržele se průměrná CZV snížila o 0,60 Kč/sv. (tj. o 4,3 %) na 13,40 Kč/sv. Podle exkluzivního šetření TIS ČR se průměrná CZV konzumních brambor (balených ve 25 kg pytlích, nepraných i volných) ve 31. týdnu 2016 snížila o 0,04 Kč/kg na 7,70 Kč/kg. Průměrné CZV se pohybovaly od 4,30 do 10,- Kč/kg. Nejčastějšími odrůdami byly Impala, Adéla a Dali. Velkoobchodní ceny Ve 31. týdnu tohoto roku se zvýšila průměrná velkoobchodní cena (VC) importované svazkové cibule o 1,60 Kč/sv. (tj. o 22,0 %) na 8,80 Kč/sv. Oproti 29. týdnu stoupla průměrná VC domácích kedlubnů o 2,10 Kč/ks (tj. o 26,8 %) na 10,- Kč/ks. V případě kedlubnů z dovozu průměrná VC vzrostla o 2,30 Kč/ks (tj. o 30,5 %) na 9,70 Kč/ks. Naopak poklesla průměrná VC dovozového lilku, a to o 9,20 Kč/kg (tj. o 21,6 %) na 33,30 Kč/kg. Snížení průměrné VC bylo zaznamenáno u mrkve z dovozu o 2,30 Kč/kg na 9,10 Kč/kg, tj. o 19,7 %. V tomto týdnu také klesla průměrná VC importovaných okurek hadovek, a to o 7,20 Kč/kg (tj. o 27,4 %) na 18,90 Kč/kg. U domácích okurek nakladaček se průměrná VC snížila o 3,- Kč/kg na 13,40 Kč/kg, tj. o 18,2 %. Dále oslabila průměrná VC červené papriky z dovozu o 11,10 Kč/kg (tj. o 19,4 %) na 46,20 Kč/kg. Naproti tomu výrazně vzrostla průměrná VC domácí petrželové kadeřavé natě, a to o 25,- Kč/kg (tj. o 34,4 %) na 97,60 Kč/kg. Ke zvýšení průměrné VC došlo také u dovozového hlávkového salátu o 2,80 Kč/ks (tj. o 24,9 %) na 14,10 Kč/ks. Meziročně se výrazně zvýšila průměrná VC keříkových rajčat z dovozu (+ 61,1 %), dovozových rajčat (+ 57,2 %), domácí kadeřavé petrželové natě (+ 51,3 %) a importovaných cherry rajčat (250 g) (+ 42,0 %). Naproti tomu se snížila průměrná VC zázvoru (- 44,7 %), importovaných okurek hadovek (- 32,7 %), mrkve z dovozu (- 31,6 %) a salátových okurek z dovozu (- 30,2 %). Průměrná VC konzumních brambor ve 31. týdnu tohoto roku zaznamenala pokles o 1,28 Kč/kg na 8,12 Kč/kg. Obchodníci prodávali konzumní brambory v cenách od 5,80 Kč/kg do 16,90 Kč/kg s nejčastějším zastoupením odrůd Impala, Adéla a Carrera. TIS ČR SZIF 1

2 INFORMACE O CENÁCH ZELENINY ZAHRANIČNÍ OBCHOD, INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Ceny zemědělských výrobců Ceny zemědělských výrobců vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy Datum zjištění ceny: 31. týden 2016 Druh zeleniny MJ Ceny zemědělských výrobců Změna průměrné CZV proti 29. týdnu 2016 min. max. průměr v Kč v % Celer s natí ks 9,50 12,00 11,00.. Cibule s ořezanou natí kg 8,00 10,00 9,00-0,20-2,2 Cukety kg 8,00 13,00 10,60-1,10-9,4 Kedlubny ks 6,00 10,00 7,90 + 0,10 + 1,3 Kudrnka kg 35,00 80,00 50,00.. Květák ks 15,00 16,90 15,60.. Mrkev a karotka kg 7,00 10,00 8,80 + 0,10 + 1,1 Mrkev a karotka sv. 8,00 9,00 8,50 0,00 0,0 Okurky salátové polní kg 8,90 9,90 9,20 + 0,30 + 3,4 Petržel sv. 12,00 14,90 13,40-0,60-4,3 Salát barevný ks 9,00 13,00 11,30.. Zelí bílé kg 5,50 6,50 6,00.. kysané balené kg 16,00 16,50 16,10 0,00 0,0 kysané volné kg 14,00 14,50 14,30 0,00 0,0 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců jsou uváděny bez DPH a bez dopravy, MJ = měrná jednotka,. = údaj nebyl v předchozím období k dispozici, * = méně než 3 respondenti. Pramen: ZUČM Kč/MJ Aktuální situace v prodeji zeleniny v a 31. týdnu 2016 týden: Po deštích se zvyšuje tlak plísně okurkové. Odbyt je úměrný aktuálnímu období. Začíná se zvyšovat přetlak cibule z Německa a ze Slovenska. 31. týden: Situace je od předchozího týdne beze změn. Pramen: ZUČM Ceny zemědělských výrobců konzumních brambor Datum zjištění ceny: 31. týden 2016 Odrůda Varný typ Ceny zemědělských výrobců Změna průměrné CZV proti 29. týdnu 2016 min. max. průměr v Kč v % Adéla B 5,60 10,00 7,32 + 0,03 + 0,40 Anabel B 4,30 9,00 6,43.. Anuschka B 7,00 10,00 8,63 + 0, ,20 Carrera AB-B 6,00 9,00 7,97.. Dali BA 5,90 7,90 6,88-0,19-2,71 Impala B 6,50 10,00 8,34-0,03-0,41 Marabel B-BA 4,30 7,80 6,52-0,92-14,15 Ostatní B 4,30 10,00 7,58-0,03-0,45 Loupané - PE/přepravka, vakuované 11,10 18,00 14,47-0,74-5,11 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců jsou uváděny bez DPH a bez dopravy,. = údaj nebyl v předchozím období k dispozici * = méně než 3 respondenti. Balení - 25 kg pytle i polokleče, úprava - neprané pokud není uvedeno jinak. Pramen: TIS ČR SZIF Kč/kg 2

3 INFORMACE O CENÁCH ZELENINY Velkoobchodní ceny vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy Datum zjištění ceny: 31. týden 2016 Kč/MJ Druh zeleniny MJ z domácí produkce z dovozu min. max. průměr ±31./29. t. min. max. průměr ±31./29. t. Brokolice (500 g) ks * 14,20 27,90 20,20-0,90 Celer bez natě kg * 25,90 33,90 28,90-3,20 řapík ks * 27,90 32,60 30,20 + 2,40 Cibule žlutá suchá kg 10,50 13,10 11,90-1,60 7,40 15,90 9,80-0,90 červená kg * 13,90 22,90 16,70-1,30 svazková sv. 10,50 11,90 11,00 + 1,20 6,80 10,50 8,80 + 1,60 šalotka kg * 41,00 61,90 52,00 + 3,60 Cukety kg 15,60 15,90 15,70. 9,90 22,30 15,40-0,20 Čekanka salátová kg * 51,10 77,90 61,60. Červená řepa kg * 7,50 13,90 10,40-1,10 Česnek kg * 72,50 139,90 93,20 + 1,60 Dýně Hokkaido kg 20,00 33,90 25,80. * Kapusta hlávková kg 10,80 16,90 14,00. 9,50 12,40 10,80-0,80 Kedlubny ks 6,80 13,90 10,00 + 2,10 6,80 14,40 9,70 + 2,30 Křen kg * 59,00 99,90 79,60-2,60 Květák ks 14,90 21,90 18,60. 11,60 22,90 16,60-2,40 Lilek kg * 24,00 39,20 33,30-9,20 Meloun cukrový kg * 18,50 44,90 32,80 + 5,00 vodní kg * 5,50 19,90 9,80-0,80 Mrkev a karotka kg 7,90 15,90 11,50 + 0,30 6,50 10,90 9,10-2,30 Mrkev a karotka sv. 12,00 20,90 17,50. * Okurky hadovky kg * 11,60 25,90 18,90-7,20 nakládačky kg 8,50 19,30 13,40-3,00 * salátové kg 10,80 19,20 14,50. 13,10 26,90 18,50 + 0,40 Paprika bílá kg * 17,00 29,70 22,70-5,20 červená kg * 25,90 55,90 46,20-11,10 zelená kg * 21,90 44,90 28,60-4,90 oranžová kg * 47,90 74,90 59,00-11,40 světlá kg 18,90 26,90 22,40. 23,10 23,90 23,60. žlutá kg * 25,90 69,90 49,10-9,30 Petržel kg * 27,80 36,90 33,90-2,00 Petrželová nať kadeřavá kg 51,00 159,00 97, ,00 * Pór kg * 24,90 49,90 33,80-4,60 Rajčata kg 14,00 27,50 22,30. 14,00 37,10 26,10 + 1,80 keříková kg * 20,00 74,90 38,50 + 2,10 Cherry (250 g) ks * 17,50 35,80 23,00 + 1,60 Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH. MJ = měrná jednotka; * = méně než 3 respondenti;. = Ceny nebyly v předchozím týdnu k dispozici. Pramen: TIS ČR SZIF 3

4 INFORMACE O CENÁCH ZELENINY Velkoobchodní ceny vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy Datum zjištění ceny: 31. týden 2016 Kč/MJ Druh zeleniny MJ z domácí produkce z dovozu min. max. průměr ±31./29. t. min. max. průměr ±31./29. t. Ředkev bílá ks * 15,90 36,20 24,60 + 1,70 Ředkvičky sv. 6,10 9,90 8,40 + 0,90 5,50 7,90 6,80. Salát barevný ks 14,90 21,90 17,60 0,00 * hlávkový ks 12,00 14,90 13,10-0,10 8,10 21,30 14,10 + 2,80 ledový ks 16,90 21,90 18,60 + 1,60 13,90 19,40 16,70 0,00 Špenát kg * 79,50 159,90 106,60. Zázvor kg * 23,00 59,90 37,10 + 0,30 Zelí bílé kg * 4,90 10,90 7,70 + 0,60 bílé rané kg 4,90 7,50 6,00-0,60 4,90 10,90 7,10-0,40 červené kg 9,50 16,90 13,20. 10,90 12,50 11,70-2,10 kysané balené ks 10,20 19,90 14,10 0,00 * kysané volné kg 17,60 21,90 19,90-0,60 * pekingské kg * 12,50 25,90 18,70 + 0,20 Žampiony kg 39,00 86,50 55,20 + 5,90 47,20 55,90 51,40 0,00 Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH. MJ = měrná jednotka; * = méně než 3 respondenti;. = Ceny nebyly v předchozím týdnu k dispozici. Pramen: TIS ČR SZIF Velkoobchodní ceny - konzumní brambory Datum zjištění ceny: 31. týden 2016 Kč/kg Odrůda Varný typ Velkoobchodní ceny Změna průměrné VC proti 29. týdnu 2016 min. max. průměr v Kč v % Adéla B 6,00 16,90 8,34 + 0,52 + 6,28 Adora B 6,50 10,70 8,08-2,95-36,55 Agria B 7,90 8,50 8,13 0,00 0,00 Berber B 7,50 9,50 8,27.. Carrera AB-B 5,80 10,90 7,70-1,44-18,76 Dali BA 5,90 8,45 7,17-0,64-8,99 Gala B 6,70 8,50 7,90-0,90-11,39 Impala B 5,90 11,90 8,17-1,41-17,31 Marabel BA-B 5,90 9,50 7,73-1,54-19,96 Nandina B 5,90 8,50 6,80.. Ostatní B 5,80 16,90 7,91-1,45-18,37 Nové* B 8,30 17,50 14,27 + 1,15 + 8,04 Loupané - PE/přepravka, vakuované 11,00 23,90 17,04-0,92-5,38 Poznámka: Ceny zemědělských výrobců jsou uváděny bez DPH a bez dopravy,. = údaj nebyl v předchozím období k dispozici * = méně než 3 respondenti. Balení - 25 kg pytle i polokleče, u nových brambor je velikost balení kg, úprava - neprané pokud není uvedeno jinak. Nové* = rychlené brambory z oblasti Středomoří, většinou Maroko, Španělsko, Řecko. Pramen: TIS ČR SZIF 4

5 INFORMACE O CENÁCH ZELENINY, INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Porovnání průměrných cen konzumních brambor v ČR Kč/kg Období/ Marketingový rok Ceny zemědělských výrobců (CZV) Velkoobchodní ceny (VC) 2015/ / / / týden ,98 4,23 8,90 4, týden ,96 4,25 9,56 5, týden ,95 5,17 9,91 6, týden ,43 5,18 10,53 7, týden ,38 5,13 10,26 7, týden ,74 5,54 9,40 7, týden ,70 5,81 8,12 6,95 Poznámka: Ceny konzumních brambor bez rozdílu odrůdy, balení a tržní úpravy. CZV a VC jsou uváděny bez DPH a nákladů na dopravu. Marketingový rok brambor začíná od daného roku a konči 6. následujícího roku. Pramen: TIS ČR SZIF Spotřebitelské ceny Vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů zeleniny v roce 2015/16 Kč/kg Druh/měsíc VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. Brambory konz. 12,29 14,79 15,59 14,30 14,90 15,82 15,82 17,26 16,69 17,24 19,63 16,94 Papriky 44,32 49,24 56,31 61,11 52,71 63,11 82,35 96,35 84,69 69,78 64,96 67,41 Rajská jablka 23,71 43,69 52,20 44,63 44,73 49,72 45,18 50,75 41,34 39,49 27,59 29,67 Mrkev pravá 21,90 19,94 20,86 19,78 18,36 20,23 19,99 20,57 20,89 20,97 20,71 20,28 Poznámka: Spotřebitelské ceny jsou zjišťovány u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter, - = údaj nebyl k dispozici. Pramen: ČSÚ Informace ze zahraničních trhů Obchodní ceny vybraných druhů zeleniny ve Francii Druh zeleniny Země původu 29. týden týden t./29.t (%) EUR/kg t. 2016/ t (%) Brambory Francie 0,60 0,64 + 6,7 + 82,9 Cukety Francie 1,09 1, ,9 + 40,2 Fazolky zelené Keňa 5,24 5,20-0,8 - Květák (ks) Francie 1,87 1,90 + 1,8 + 30,1 Meloun cukrový Francie 1,35 1,15-14,8 + 64,3 Mrkev Francie 0,53 0,52-1,9-10,3 Okurky salátové ( g) Francie 0,72 0,69-4,2-6,8 Pór Francie 1,40 1,40 0,0 + 40,0 Rajčata Belgie 1,08 1,05-2,8 + 90,9 Salát hlávkový (ks) Francie 0,59 0,58-1,4 + 34,9 Pramen: RNM/FranceAgriMer 5

6 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Ceny zeleniny na Slovensku Datum zjištění ceny: 28. týden EUR/MJ Druh zeleniny MJ Nákupní ceny od producentů Odbytové ceny z velkoobchodu cenové rozpětí průměrná cena cenové rozpětí průměrná cena Brambory rané kg 0,20-0,36 0,31 0,35-0,50 0,44 Brokolice D ks - - 0,60-0,96 0,82 Cibule kg 0,25-0,38 0,32 0,42-0,56 0,49 Celer s natí ks - - 0,47-0,90 0,62 Cukety kg 0,30-0,45 0,35 0,65-0,88 0,78 Červená řepa D kg - - 0,36-0,60 0,50 Česnek kg - - 2,65-3,90 3,15 Dýně kg 0,18-0,40 0,28 0,60-0,75 0,67 Kapusta hlávková kg 0,25-0,40 0,33 0,49-0,95 0,68 Kedlubny ks - - 0,32-0,45 0,39 Květák D ks - - 0,65-1,10 0,73 Lilek D kg - - 1,30-1,55 1,41 Mrkev sv. 0,25-0,40 0,35 0,50-0,60 0,54 Okurky salátové rychlené kg 0,21-0,55 0,33 0,50-0,95 0,66 Paprika rychlená kg 0,45-0,55 0,50 1,10-1,45 1,30 Petržel sv. 0,40-0,50 0,45 0,65-0,75 0,71 Pór D kg - - 1,20-1,69 1,40 Rajčata rychlená kg 0,50-0,79 0,64 0,85-1,25 1,04 Ředkvičky D sv ,35-0,46 0,39 Salát hlávkový D ks - - 0,39-0,60 0,48 Zelí bílé kg 0,15-0,25 0,20 0,29-0,47 0,42 červené kg 0,30-0,40 0,36 0,45-0,75 0,62 Žampiony kg - - 1,75-2,25 1,98 Poznámka: Odbytové ceny od producentů a z velkoobchodu jsou uváděny bez DPH. D = dovoz, - = údaje nejsou k dispozici. Pramen: ATIS Správa o trhu s ovocím a zeleninou Domácí zelenina zlevnila Kořenová zelenina: Ve 28. týdnu tohoto roku byla v nabídce velkoobchodů domácí i dovozová kořenová zelenina. Odbytová cena svazkové mrkve v porovnání s 26. týdnem 2016 klesla o 13,4 % na 0,54 /sv. Svazková petržel zlevnila o 7,1 % na 0,71 /sv. a cena celeru se ustálila na 0,62 /ks. Ceny kořenové zeleniny z dovozu stouply o 1,9 % až 5,7 %. Mrkev z dovozu v porovnání s 26. týdnem tohoto roku zdražila o 3,0 % (0,52 /kg), petržel z dovozu o 2,9 % (1,30 /kg) a importovaný celer o 4,4 % (1,29 /kg). Meziročně byla odbytová cena svazkové mrkve z domácí produkce o 12,9 % nižší. Domácí svazková petržel byla o 7,1 % dražší než vloni. Odbytové ceny mrkve a petržele z dovozu byly o 20,5 %, resp. o 12,6 % nižší než v roce Naopak ceny ostatních druhů kořenové zeleniny z dovozu meziročně posílily o 3,7 % až 50,7 %, nejvíc stoupla cena celeru z dovozu. Košťálová zelenina: Ve 28. týdnu tohoto roku se odbytová cena domácího bílého zelí v porovnání s 26. týdnem snížily: u bílého o 5,2 % na 0,42 /kg a u červeného o 10,6 % na 0,62 /kg. Cena bílého zelí z dovozu stoupla o 3,9 % na 0,42 /kg, naopak u červeného zelí oslabila o 9,2 % na 0,69 /kg. Odbytová cena hlávkové kapusty z domácí produkce se stabilizovala na 0,68 /kg. Importovaná hlávková kapusta podražila o 6,8 % na 0,56 /kg. Ceny kusového kedlubnu z domácí produkce i z dovozu stouply o 4,4 %, resp. o 2,5 %. Na 0,73 /kg (+ 11,6 %) posílila odbytová cena dovozového květáku. Meziročně bylo bílé zelí z domácí produkce levnější o 6,3 % a z dovozu o 21,5 %. Naopak 6

7 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ domácí červené zelí bylo o 14,6 % a importované až o 53,3 % dražší než vloni. Cena květáku z dovozu meziročně vzrostla až o 39,5 %. Plodová zelenina: Průměrná cena domácích rajčat ve srovnání s 26. týdnem tohoto roku oslabila o 9,6 % na 1,04 /kg. Naopak odbytová cena rajčat z dovozu vzrostla o 10,7 % na 0,93 /kg. Odbytová cena domácích salátových okurek poklesla (- 3,9 %) na 0,66 /kg a naopak o 3,9 % na 0,59 /kg stoupla cena salátových okurek z dovozu. Paprika PCR z domácí produkce zlevnila o 20,0 % na 1,30 /kg a z dovozu o 20,4 % na 1,28 /kg. Naproti tomu importovaná červená paprika byla dražší o 3,4 % (2,39 /kg) než ve 26. týdnu tohoto roku. Snížily se také ceny ostatních druhů plodové zeleniny: domácí dýně o 10,9 % (0,67 /kg), cukety z domácí produkce o 9,2 % (0,78 /kg), resp. o 1,6 % z dovozu, importovaný cukrový meloun o 3,1 % a shodně o 3,1 % poklesla cena lilku z dovozu. Meziročně se ceny domácí plodové zeleniny vyvíjely obousměrně (- 7,4 %) salátové okurky až (+ 7,2 %) dýně. Z importované plodové zeleniny podražila rajčata o 8,6 %, paprika PCR o 9,4 %, vodní meloun o 12,5 % a červená paprika až o 33,1 %. Naopak o 11,9 % zlevnily salátové okurky a o 4,5 % zelená paprika z dovozu. Cibulová zelenina: Ve 28. týdnu 2016 poklesla cena domácí cibule o 4,7 % na 0,49 /kg. Cibule z dovozu byla o 3,8 % vyšší než ve 26. týdnu 2016 (0,50 /kg). Domácí česnek se ve velkoobchodech prodával od 2,65 do 3,90 /kg. Cena dovozového česneku byla téměř na úrovni 26. týdne (+ 0,2 %) na 3,63 /kg. Pór z dovozu zlevnil o 3,7 % na 1,40 /kg. Meziročně byla cena domácí cibule vyšší o 1,0 % a z dovozu o 5,1 %. Česnek a pór z dovozu podražil o 72,2 %, resp. o 21,3 %. Brambory: Ve 28. týdnu 2016 odbytová cena raných brambor z domácí produkce poklesla ve velkoobchodech o 7,7 % na 0,44 /kg. Na trhu bylo menší množství raných i starých brambor z dovozu. Jejich ceny neuvádíme kvůli nedostatečnému počtu hlášení od respondentů. Meziročně rané brambory z domácí produkce podražily o 25,8 %. Pramen: ATIS Správa o trhu s ovocím a zeleninou Velkoobchodní ceny zeleniny ve vybraných trzích v Polsku Datum zjištění ceny: Druh zeleniny Domácí produkce: MJ Bronisze Lublin Poznań Sandomierz Lódź min. max. min. max. min. max. min. max. min. max. Brambory kg 0,35 0,90 0,70 0,80 0,53 0,80 0,50 0,75 0,33 0,73 Celer kg 1,85 2,50 3,00 5,00 4,00 5, ,40 4,00 Cibule kg 0,60 1,00 1,20 1,80 1,50 1,80 0,60 1,00 1,00 1,20 Červená řepa kg 0,40 0,60 0,80 1,00 1,00 1,40 0,50 0,80 0,60 1,20 Květák ks 1,80 2,50 2,00 3,00 2,00 3, ,50 3,50 Mrkev kg 0,50 0,85 0,80 1,20 1,30 1,80 0,50 1,00 0,80 1,40 Okurky salátové kg 0,70 1,66 0,80 2, ,00 1, Paprika červená kg 4,50 6,50 5,00 6,00 4,40 6, ,50 7,00 Petržel kg 2,75 4,00 4,00 6,00 4,60 5,00 4,00 6,00 4,00 4,80 Rajčata kg 2,20 3,00 2,00 2,60 2,50 2,83 2,00 3,00 3,00 4,17 Ředkvičky sv. 0,65 0,85 1,00 1,20 0,80 1,00 0,70 1,00 0,80 1,20 Salát ks 1,30 1,86 1,25 1,85 1,25 1,67 1,00 1,50 1,13 1,38 Zelí bílé nové ks 1,20 2,00 1,30 1,50 1,00 1,50 0,80 1,20 1,40 2,50 Žampiony kg 4,50 6,00 5,00 5,00 5,00 6,00 5,00 6,00 5,75 7,00 Dovoz: Česnek kg 8,00 13, ,00 18,00 8,00 12, Poznámka: - = údaj není k dispozici Pramen: Rynek owoców i warzyw świeżych PLN/MJ 7

8 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Obchodní ceny zeleniny z domácí produkce v Maďarsku Datum zjištění ceny: týden Druh Domácí produkce: MJ Velkoobchod Budapest Debrecen Kecskemét Miskolc Szeged Brambory kg Celer ks Cibule kg Cukety kg Česnek kg Kapusta hlávková kg Kedlubny ks Květák kg Lilek kg Meloun vodní kg Mrkev kg Okurky hadovky kg Papriky kg Petržel kg Rajčata kg Salát hlávkový ks Zelí bílé kg Žampiony kg Poznámka: Producentské ceny maďarského ovoce na velkoobchodních trzích, - = údaj není k dispozici. Pramen: AKII, Agrárgazdasági Kutat és Informatikai Intéze HUF/kg Obchodní ceny zeleniny ve vybraných trzích SRN Datum zjištění ceny: týden Druh zeleniny Země původu EUR/100 kg Frankfurt Hamburk Kolín Mnichov Berlín Brambory rané Německo Cibule Německo Cukety Německo Květák (100 ks) Německo Lilek Turecko Mrkev Německo Okurky salátové ( g) Německo Paprika červená Nizozemsko Pór Belgie Rajčata Belgie Salát ledový (100 ks) Německo Pramen: fruchtportal.de 8

9 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Obchodní ceny vybraných druhů zeleniny vypěstovaných ve Velké Británii /MJ Cenové rozpětí t. Druh zeleniny MJ týden 29. týden min. max. Celer kg 0,66 0,63 0,45 0,88 Cibule žlutá kg 0,54 0,54 0,32 0,65 Cukety kg 0,43 0,45 0,32 0,60 Kapusta hlávková ks 0,44 0,45 0,33 0,58 Květák ks 0,59 0,70 0,40 1,00 Mrkev kg 0,44 0,44 0,35 0,54 Okurky salátové kg 0,84 0,82 0,67 1,00 Paprika červená kg 1,08 1,08 1,00 1,20 Pór kg 0,53 0,55 0,45 0,65 Rajčata kg 0,90 0,90 0,75 1,25 Salát ledový ks 0,46 0,45 0,33 0,55 Špenát kg 0,95 0,95 0,90 1,00 Zelí bílé kg 0,33 0,33 0,24 0,60 Pramen: gov.uk Ceny vybraných druhů zeleniny v Itálii Druh týden 29. týden t./29. t (%) EUR/kg t. 2016/ t (%) Brambory nové 0,23 0,21 + 7,1 + 30,0 Celer 0,35 0, ,7 + 6,1 Cibule 0,24 0,27-10,9 + 19,2 Cukety 0,43 0, ,0 + 74,3 Čekanka červená 0,77 0, ,4-17,6 Česnek 2,35 2,50-6,0 + 11,9 Fazolky zelené 1,22 1, ,3 + 23,0 Květák 1,00 1,00 0,0 - Lilek 0,40 0,44-8,1 + 30,9 Meloun cukrový 0,46 0,54-14,6 + 12,8 Meloun vodní 0,23 0,23-1,2-9,5 Mrkev 0,45 0,45 0,0-14,2 Okurky salátové 0,35 0,34 + 2,9 + 13,2 Papriky 0,56 0,57-2,0 + 35,9 Rajčata 0,51 0,51 0,0 + 26,3 Salát hlávkový 0,42 0,46-9,5-21,4 Poznámka: - = údaj není k dispozici. Pramen: ISMEA, Servizi per il Mercato Agricolo Alimentace 9

10 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ, AKTUALITY Průměrné ceny vybraných druhů zeleniny ve Španělsku EUR/100 kg Druh zeleniny 28. týden týden t. /28. t ( ) 29. t./28. t (%) Brambory 34,67 34,67 0,00 0,00 Cibule 24,49 20,48-4,01-16,39 Fazolky zelené 167,35 158,83-8,52-5,09 Meloun cukrový 39,55 34,47-5,08-12,84 Meloun vodní 18,44 14,54-3,90-21,13 Okurky salátové 49,29 46,83-2,46-5,00 Paprika zelená 72,42 70,01-2,42-3,34 Rajčata 46,45 50,43 + 3,98 + 8,58 Salát římský 31,84 31,84 0,00 0,00 Pramen: Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino Lidé v Buchlovicích oslavovali česnek, letošní úroda je průměrná Buchlovice na Slovácku po roce opět provoněl česnek. Patnáctý ročník festivalu, který je oslavou této zeleniny, kterou nabízí v různých formách, a zároveň si klade za cíl podpořit domácí pěstitele, navštívilo několik tisíc lidí. Vybírat mohli z pestré nabídky tří desítek prodejců česneku z celé České republiky i ze Slovenska. Letošní úroda byla průměrná. Někteří pěstitelé vám ale řeknou, že byla buď vynikající, nebo velmi špatná. Záleží na konkrétní lokalitě. Někde totiž pěkně pršelo a jinde bylo katastrofální sucho, řekl šlechtitel a pěstitel česneku Jan Kozák z Poběžovic u Holic v Pardubickém kraji, který se česnekem zabývá už asi tři desítky let. Kvalita česneku je podle něj letos velmi dobrá. Potvrdil to i Emerich Kratochvil z Damobořic na Hodonínsku. Úroda byla nadprůměrná. Pravidelněji pršelo. Loni bylo hodně sucho a česnek byl menší, uvedl Kratochvil, který česnek sází na výměře 20 arů. Do Buchlovic přijel počtvrté. Boom zájmu o český česnek sice už opadl, ale zájem pořád je, protože náš česnek je chutnější než čínský, dodal Kratochvil. Už asi po 40 minutách po zahájení festivalu zel prázdnotou stánek Milana Štěpánka z Klenovic na Hané na Prostějovsku, jehož česnek lidé do posledního stroužku vykoupili. Měli jsme ho asi 150 kilogramů. Zájem o kvalitní český česnek je velký, těšilo Štěpánka, který loni všechen česnek na festivalu neprodal. Letošní úroda ho ale moc nepotěšila. Byla podprůměrná, projevilo se střídání počasí a to, že nebyla žádná zima, uvedl Štěpánek. Podle Miloslava Hrdého z pořádající Folklorní agentury Buchlov se na festivalu letos neobjevili prodejci, kteří by vydávali španělský či jiný zahraniční česnek za český. Ve spolupráci s městysem Buchlovice tito prodejci nemohli své zboží nabízet ani mimo areál festivalu, jako tomu bylo dříve až tun Spotřeba česneku v Česku se pohybuje ročně kolem až tun. Každý obyvatel země sní ročně v průměru kolem 70 dekagramů česneku. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana profesionální pěstitelé zasadili česnek letos asi na 220 hektarech plochy, ze které sklidili kolem tun. Malopěstitelé podle Zemana ročně sklidí zhruba dalších tun česneku. Zbytek spotřeby se vozí hlavně ze Španělska, Polska a Číny. Dovoz se ale pomalu mění ve prospěch kvalitnějších česneků, Čína ochabuje ve prospěch česneku španělského, řekl ČTK Zeman. Podíl osevních ploch s tuzemským česnekem se podle něj pomalu zvyšuje. Problém ale je s nedostatkem sadby, uvedl Zeman. Zatímco v Česku některé tradiční podniky, například v Dolním Němčí na Slovácku, s česnekem i kvůli náročné ruční práci skončily, v zahraničí se prosazuje mechanizace výroby. Musíme ale vidět, že naše a španělské odrůdy nejsou totéž. Španělské mají více listů a slupek a snáší horší zacházení než naše česneky, mínil Kozák. Pramen: ČTK/Denik.cz,

11 AKTUALITY I křivá mrkev chutná dobře. Proti plýtvání potravinami prý nejlépe pomůže osvěta V Evropské unii se každoročně vyplýtvá asi 88 milionů tun potravin za přibližně 143 miliard eur. To znamená nejen nešetrné nakládání s penězi, ale také zbytečné využívání půdy a přírodních zdrojů a plýtvání úsilím lidí, kteří potraviny pěstují a vyrábějí. Vyhazování jídla není jen evropský, ale globální problém, a tak se jím zabývá mimo jiné Organizace spojených národů. Loni v září se státy OSN dohodly na krocích, které by měly zajistit udržitelný rozvoj života na celé planetě. Jedním z nich je i cíl snížit na úrovni maloobchodu a spotřebitelů množství potravinového odpadu v přepočtu na jednoho obyvatele o polovinu, a to do roku 20 Ztráty by se měly omezit také ve výrobním a dodavatelském řetězci. EU s tímto závazkem počítá v aktuálně projednávaném balíčku pro oběhové hospodářství, který se soustředí na šetrné využívání zdrojů na mnoha úrovních v různých oblastech. Součástí balíčku je i nová verze rámcové směrnice o odpadech, ke které stanovisko v europoslaneckém výboru pro průmysl, výzkum a energetiku připravuje Miroslav Poche z ČSSD (v Evropském parlamentu součást skupiny S&D). Plýtvá se všude Právě tato směrnice by měla obsahovat cíle pro prevenci potravinového odpadu. Opatření se musí týkat celého řetězce, tedy spotřebitelů, prodejců i produkce samotné, včetně ztrát po sklizních a podobně, řekl český europoslanec EurActivu. Jídlem se totiž podle odborníků plýtvá doslova všude. K plýtvání dochází ve všech fázích potravinového řetězce: na poli, během posklizňové a zpracovatelské úpravy, ve výrobě, v distribuci, při prodeji v obchodech s potravinami, v restauracích, kantýnách i v domácnostech, vyjmenovává Anna Strejcová z nevládní organizace Zachraň jídlo, která se na toto téma dlouhodobě zaměřuje. Pokud chtějí státy s tímto fenoménem bojovat, v první řadě by podle Strejcové měly shromáždit co nejpřesnější údaje o tom, kolik jídla se v celém procesu výroby a spotřeby vyhazuje. Na základě toho může vzniknout strategie, jak redukovat plýtvání potravinami na úrovni jednotlivých členských států i celé Evropské unie, řekla redakci. Náš zákazník, náš pán Jedním z často zmiňovaných důvodů pro plýtvání potravinami jsou nároky zákazníků na velikost a tvar ovoce a zeleniny. Zemědělci vyhodí tuny ovoce a zeleniny kvůli tomu, že nesplňují estetická kritéria supermarketů. Spotřebitel si radši koupí hezčí ovoce nebo zeleninu, která lahodí oku a supermarkety tomu přizpůsobují nabídku, upozorňuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle Strejcové se přitom problém netýká jen českých zemědělců, ale i těch z rozvojových států. Pokud totiž jejich produkty směřují na evropský trh, podléhají stejným náročným požadavkům a dochází k plýtvání. V zemích globálního Jihu je přitom o potraviny často nouze. Že je za příčinou potřeba jít právě do řetězců, které mají vypracovány vlastní standardy s požadavky na vzhled dodávané zeleniny a ovoce, si podobně jako Pýcha myslí také ředitelka Potravinářské komory ČR pro marketing a komunikaci Dana Večeřová. Zemědělec neovlivní estetičnost pěstovaného ovoce a zeleniny, obchodník ale nabídku ovlivnit dokáže, říká. Klíč k řešení ovšem, zdá se, leží někde jinde. Samozřejmě by bylo v tomto ohledu nejjednodušší ukázat prstem jen na supermarkety, ale je potřeba jít hlouběji a pokusit se změnit uvažování zákazníků, zdůrazňuje europoslanec Poche. Myslím, že se jedná o přirozený proces konzumní společnosti. Zákazník chce kupovat hezké, správně velké a správně barevné potraviny, proto mu to obchody umožňují, vysvětluje. Supermarketům nikdo nebrání v tom, aby nakupovaly esteticky nepřitažlivé plody, ovšem ve výsledku si stejně spotřebitel vybere radši na regálu to hezčí ovoce nebo zeleninu, říká také Pýcha. Podle manažerky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR pro cestovní ruch, sociální dialog a PR Ireny Vlčkové samotní obchodníci estetické nároky nijak nezpřísňují. V posledních letech se soustředí především na kvalitativní požadavky na ovoce a zeleninu, například omezení pesticidů, řekla redakci. Jsem připraven Všichni oslovení se proto shodují, že zásadní roli bude hrát větší osvěta mezi spotřebiteli. Musíme se sami zbavit pocitu, že křivá nebo tlustá mrkev nechutná stejně dobře jako ta rovná, a musíme se naučit v zájmu dobré věci někdy upozadit svou pohodlnost. Jako příklad tady rád uvádím právě tu mrkev ta se podle současných pravidel musí dát oloupat na jeden zátah. Tím je okamžitě vyloučeno až 30% zdravé zeleniny, která se vůbec nedostane na trh, říká k tomu Poche. Podle Večeřové je například nezbytné ukazovat dětem už odmalička, že i nestandardně vypadající zelenina se dá jíst. Pokud pak budou zákazníci nakupovat i potraviny, které z estetického hlediska nejsou perfektní, budou mít i obchodní řetězce důvod je prodávat, myslí si Pýcha. Proto prý nemá smysl řešit tento problém legislativou. Důležitá je edukace společnosti. Zemědělský svaz prostřednictvím projektu Zemědělství žije! navázal spolupráci s iniciativou Skutečně zdravá škola, která zdůrazňuje význam regionálních potravin a snaží se, aby právě tyto potraviny byly dodávány do školních jídelen, říká. Také organizace Zachraň jídlo přibližuje problematiku plýtvání potravinami veřejnosti. Nedávno například spustila kampaň Jsem 11

12 AKTUALITY připraven, která upozorňuje, že je potřeba konzumovat i zeleninu a ovoce, které na první pohled nevypadají jako z obrázku. Do kompotu Podle Anny Strejcové jsou ovšem vzdělávání společnosti a legislativní změny jako spojené nádoby. Jedno bez druhého prý nemůže fungovat. Legislativa totiž může například vytvořit dobré podmínky pro podnikatele, kteří využívají potraviny, jež se v současnosti běžně vyhazují. Jsou to například takzvané výpěstky druhé kategorie. Ty v Česku nemají odbyt v druhotně zpracovatelském průmyslu, který téměř vymizel, vysvětluje. Takové řešení je dobré i podle Vlčkové ze Svazu obchodu. Pěstitelé například mohou prodávat své produkty na trzích, nebo je dodávat právě odběratelům, kteří mohou surovinu dále zpracovat do konzerváren, vývařoven nebo výroben ovocných šťáv. Dalším dobrým krokem je podle Strejcové podporovat potravinové banky zajišťující sociální služby, které nenabízí stát. Ty totiž dokážou významně redukovat následky nedokonalého potravinového systému. S tím souhlasí i Vlčková. Řada našich členů především z řad obchodních řetězců již řadu let pracuje s potravinovými bankami, kterým darují potravinové přebytky, od loňského září se navíc rozjel pilotní program na darování čerstvých potravin, uvedla. Pramen: Zemědělský svaz ČR, Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od HUF 8,687 Kč 1 PLN - 6,295 Kč 1 USD - 24,273 Kč 1 EUR 27,030 Kč 1 HRK - 3,613 Kč 1 GBP - 31,952 Kč Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí odd. agrární informatiky tel.: fax: tomas.materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Anna Mandelíčková Ing. Jiří Očenášek tel.: /849 fax: anna.mandelickova@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 12