Fiskální politika v České republice v 90.letech minulého století

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fiskální politika v České republice v 90.letech minulého století"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie Fiskální politika v České republice v 90.letech minulého století Bakalářská práce Autor: Ivana Vaidišová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Praha Duben,

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Skalné dne Ivana Vaidišová 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petrovi Musilovi, Ph.D. za vstřícný přístup a věcné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce 3

4 Anotace Práce je zaměřena na hospodářský vývoj České republiky v 90. letech 20. století. Toto období je velmi specifické, neboť zde dochází k přechodu jednoho ekonomického systému (centrálně plánovaného) na druhý (trţní hospodářství). Důraz je kladem na vývoj fiskální politiky, jako jednoho z nástrojů hospodářské politiky. Poslední dekádu 20. století lze rozdělit na tři základní etapy počátky transformace, ve kterém je česká ekonomika v recesi, coţ souvisí s přechodem z centrálně plánovaného hospodářství na trţní systém. Následuje období ekonomického růstu, poslední etapa je charakterizována ekonomickou stagnací a poklesem. Práce sleduje také politický vývoj v České republice, který úzce souvisí s ekonomickým vývojem, především v souvislosti se státním rozpočtem. Součástí práce jsou i přípravy na budoucí začlenění našeho státu do struktury Evropské unie. Annotation The bachelor thesis is focused on the economic development of the Czech Republic in the 90 years of the 20th century. This period is very specific, because here there is a shift of one economic system (centrally planned) to another (market economy). Emphasis is put on the development of fiscal policy as a tool of economic policy. The last decade of the 20th century can be divided into three basic stages - beginning of transformation, in which the Czech economy in recession, which is associated with the transition from a centrally planned economy to a market system. Followed by a period of economic growth, the last stage is characterized by economic stagnation and decline. The thesis also traces the political developments in the Czech Republic, which is closely linked with economic development, especially in the context of the state budget. The thesis also includes monitoring preparations for the future integration of our country into the structure of the European Union. 4

5 Klíčové pojmy: Deficit; fiskální politika; hrubý domácí produkt (HDP); inflace; státní rozpočet; transformace, trţní hospodářství, Key words Deficit; fiscal policy; gross domestic product (GDP); inflation; market economy; state buget; transformation. 5

6 OBSAH ÚVOD FISKÁLNÍ POLITIKA JAKO NÁSTROJ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Hospodářská politika jako vědní disciplína Vymezení pojmu hospodářská politika Cíle hospodářské politiky Nositelé a nástroje hospodářské politiky TEORETICKÉ UCHOPENÍ POJMU FISKÁLNÍ POLITIKA Definice a funkce fiskální politiky Nástroje fiskální politiky Státní rozpočet ČR Příjmy a výdaje státního rozpočtu Deficit a dluh státního rozpočtu VÝVOJ EKONOMICKÉ SITUACE ČESKOSLOVENSKA DO 90. LET Období před rokem Vývoj fiskální politiky před rokem Situace na přelomu 80. a 90. let TRANSFORMACE ČESKÉ EKONOMIKY PO ROCE Vymezení pojmu transformace Období (transformační recese) Rok Rok Rok

7 4.2.4 Shrnutí první fáze transformace Období (Obnova a boom) Rok Období let 1994 a Rok Shrnutí Období (období recese) Rok Rok Rok Shrnutí období let ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A TABULEK

8 ÚVOD Práce se zabývá velmi citlivou a všeobecně sledovanou součástí hospodářské politiky, a sice oblastí veřejných financí, resp. fiskální (rozpočtové) politiky). Vývoj československé, posléze české ekonomiky v průběhu 20. století byl velmi ovlivněn politickou situací jednotlivých období, coţ velmi ovlivnilo a zbrzdilo vývoj nejen politiky fiskální, ale všech oblastí hospodářské politiky jako celku. V prvé řadě byla československá ekonomika negativně ovlivněna německou okupací ve 30. letech 20. století, posléze druhou světovou válkou. Po ukončení světového konfliktu došlo k převzetí moci Komunistickou stranou Československa a tedy k začlenění do sféry vlivu Sovětského svazu. V hospodářské rovině došlo k přeměně na centrálně plánované hospodářství, coţ vylučovalo vyuţití základních nástrojů hospodářské politiky fiskální a monetární politiky. Tato situace trvala aţ do roku 1989, kdy došlo k pádu komunistického reţimu a nastolení demokracie. Tato situace opět umoţnila uplatňovat hospodářskou politiku v dnešním slova smyslu, včetně všech jejích oblastí tedy i politiky fiskální. Právě vývojem této oblasti v devadesátých letech se tato práce bude zabývat. Celková ekonomická situace na počátku 90. let 20. století byla tedy značně nejistá, bylo zřejmé, ţe je potřeba udělat mnoho změn a opatření, aby mohl trţní systém fungovat. Téma této práce jsem si vybrala právě z tohoto důvodu. Cílem bude náhled na počátky trţního hospodářství našeho státu po pádu komunistického reţimu, coţ ovšem neznamená pouze ekonomickou analýzu v podobě různých ukazatelů, ale je důleţité zasadit do souvislosti celkový ekonomický a politický vývoj. Samotná práce je rozdělena do čtyř kapitol. K pochopení celé problematiky je nejprve nezbytné vydefinovat základní pojmy, a to nejen v souvislosti s fiskální politikou, ale jelikoţ se jedná o nástroj vyššího celku hospodářské politiky je důleţité definovat i samotnou hospodářskou politiku. Tato teoretická část bude předmětem první kapitoly. Samotná definice pojmu fiskální politika, jejích funkcí a nástrojů je obsahem kapitoly druhé Jak bylo výše uvedeno, byl vývoj fiskální politiky aţ do roku 1989 zbrzděn politickým i ekonomickým vývojem našeho státu. Abychom mohli sledovat její rozvoj po přechodu na trţní hospodářství, je nezbytný i náhled na vývoj československé ekonomiky před rokem 1989 a také na politický vývoj, který nakonec vedl k přechodu na trţní hospodářství. Tento exkurz do období před revolucí v roce 1989 bude náplní třetí kapitoly. 8

9 90. léta 20. století byla co se československé, potaţmo české politiky, velmi dynamická. Celou dekádu lze rozdělit do několika fází. První fází bylo období transformace z centrálně plánovaného systému na systém, který je zaloţen na decentralizovaném rozhodování a volném trhu, tedy trţní systém. Toto období můţeme zasadit mezi roky 1990 aţ Druhá fáze zahrnuje období , které můţeme charakterizovat jako období ekonomického růstu. Ukazatele, jakými jsou míra nezaměstnanosti, míra inflace a přebytkový státní rozpočet byly natolik příznivé, ţe se v souvislosti s Českou republikou hovořilo o nejlépe se rozvíjející postkomunistickou zemi. Zrcadlo tomuto období nastavil další vývoj, který má kořeny na sklonky předchozího období, naplno propukl v letech Tuto etapu můţeme charakterizovat jako období recese. Politická scéna byla v tomto období velmi nestabilní, v průběhu tří let došlo k vystřídání tří slabých vlád, co se týče monetární politiky, stát se musel potýkat s měnovou krizí, na poli politiky fiskální byl zásadní problém rozpočtových deficitů - státní rozpočet i veřejné rozpočty se poprvé dostaly do výrazných deficitů. Během tohoto období lze sledovat pokles hrubého domácího produkt ( HDP ), který byl zastaven aţ v roce 1999, v jehoţ druhé polovině jiţ dokonce došlo opět k ekonomickému růstu. Ekonomický vývoj České republiky 90.let je předmětem čtvrté kapitoly. Hospodářská politika České republiky v 90. letech 20. století, resp. její nástroj politika fiskální je velmi důleţitou etapou, ve které v podstatě docházelo k uplatňování prvků hospodářské politiky v dnešním slova smyslu. Jak bude v práci ukázáno, jednalo se o velmi dynamické období, ve kterém se střídala období ekonomicky příznivá, ale i období, která znamenala pokles ekonomického růstu. Především v první kapitole nebudu opírat o deskriptivní metodu, díky čemuţ dojde k vymezení problematiky v teoretické rovině. V dalších kapitolách, při sledování samotného vývoje české ekonomiky, bude vyuţíváno převáţně analytické a syntetické metody, pro srovnání vývoje jednotlivých etap bude uplatněno také metody komparativní. 9

10 1. FISKÁLNÍ POLITIKA JAKO NÁSTROJ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Pro potřeby této práce je nezbytně nutné nejen definovat pojem fiskální politika. Předně je nutné si uvědomit, ţe fiskální politika neexistuje samostatně, ale je součástí většího celku, státní hospodářské politiky. Obecně lze fiskální politiku charakterizovat jako jeden ze základních nástrojů státní intervence do národního hospodářství. Abychom tedy správně pochopili principy a zákonitosti fiskální politiky, je nutné věnovat patřičnou pozornost hospodářské politice, jejímu vývoji a obecné charakteristice. 1.1 Hospodářská politika jako vědní disciplína Hospodářská politika, jak jiţ z názvu vyplývá, zahrnuje dvě oblasti hospodářství a politiku. Na první pohled se můţe zdát, ţe tyto sféry fungují samostatně, ovšem z pohledu historického vývoje je zřejmé, ţe mezi nimi existuje úzká souvislost. Hospodářská politika coby vědní disciplína vznikla poměrně nedávno, byť úvahy a přesvědčení o úloze státu v oblasti hospodářství byly vţdy součástí ekonomického myšlení. Její počátky coby vědní disciplíny jsou kladeny aţ do 30. let 20. století jako reakce na velkou hospodářskou depresi této dekády. Za jakéhosi otce moderní hospodářské politiky můţeme povaţovat anglického ekonoma Johna Maynarda Keynese 1, který její poloţil její základy ve své světoznámé publikaci Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz z roku V této publikaci Keynes zpochybnil tzv. Sayův zákon, učení profesora politické ekonomie na Collége de France Jeana-Baptiste Saye, opírající se o výrok, ţe agregátní nabídka si vţdy vytvoří odpovídající agregátní poptávku. V souvislosti s teoretickou koncepcí J. M. Keynese se můţeme setkat s termínem keynesiánská hospodářská politika, někdy také keynesiánská revoluce. Jejím cílem je státní rozpočtová stimulace agregátní poptávky financováním veřejně prospěšných investic či zvyšováním transferových plateb (např. podpora v nezaměstnanosti, sociální podpora a jiné). Keynes zdůvodnil recesi 30. let 20. století a s tím související nezaměstnanost nedostatečně 1 John Maynard Keynes ( ) byl britský ekonom, působící jako profesor na King s College v Cambidge. 2 NĚMCOVÁ, I. (Ingeborg) Ţák, M. (Milan). Hospodářská politika. Grada Publishong, spol. s r.o., 1.vydání. Havlíčkův Brod ISBN , s

11 efektivní poptávkou, která je způsobena nejistotou podnikatelů při případném investičním rozhodování. 3 Keynesiánská teorie však ve svém průběhu ukázala i své negativní rysy. Její uplatňování s sebou neslo nadměrný růst státních výdajů, který nebyl kryt dostatečnými příjmy, coţ znamenalo vznik rozsáhlých deficitů a státních dluhů. Další stinnou stránkou teorie byl růst inflace. Všechny tyto důsledky vedly k postupnému úbytku dominance keynesiánské teorie a v 70. letech 20. století došlo k jejímu nahrazení novými koncepty monetarismus, ordoliberalismus, novou klasickou makroekonomii, novou keynesiánskou ekonomii, ekonomii strany nabídky, teorii veřejné volby, novou institucionální ekonomii a teorii transformace Vymezení pojmu hospodářská politika Samotný význam této disciplíny můţe vnímat dvěma základními způsoby, teoreticky a prakticky, co do zařazení se hospodářská politika nachází na pomezí ekonomické teorie a hospodářské praxe. První pojetí (teoretické pojetí) vnímá hospodářskou politiku jako teoretickou disciplínu. Hlavními tématy jsou analýzy probíhajících jevů a situací, na základě kterých dochází k návrhům řešení. K dosaţení a naplnění takto stanovených cílů je pouţito konkrétních názorů, které vychází z dosavadní praxe a zkušenosti. Druhý způsob chápe tuto vědní disciplínu jako přístup státu k ekonomice své země. Jde o činnost, při které nositelé hospodářské politiky, tj. především vláda či centrální banka, vyuţívají konkrétní nástrojů a svěřených pravomocí k tomu, aby zajistili pozitivní ekonomický a sociální vývoj, s čímţ souvisí i snaha o dosaţení stanovených ekonomických cílů. 5 Jako příklad lze uvést navrhování nových daní, jejich sniţování či zvyšování, v případě centrální banky lze zmínit například zvyšování či sniţování úrokových sazeb jako reakci na související faktory. 6 3 KLIKOVÁ, Ch. (Christiana) - KOTLÁN, I. (Igor). Hospodářská politika. SOKRATES, Ostrava ISBN , s Tamtéţ, s SLANÝ, Antonín a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. 1. vydání. C. H. Beck. Praha 2003, s. 86. ISBN KLIKOVÁ, Ch. (Christiana) - KOTLÁN, I. (Igor). Hospodářská politika. SOKRATES, Ostrava ISBN , s

12 Dle Slaného lze hospodářskou politiku rozdělit i na dvě základní oblasti makroekonomickou a mikroekonomickou hospodářskou politiku. 7 Makroekonomická hospodářská politika je zaměřena na zabezpečení základních ekonomických cílů společnosti, rozvoj ekonomiky a především na zajištění relativní stability ekonomiky. V rámci makroekonomické hospodářské politiky lze rozlišit tyto základní politiky: rozpočtovou (fiskální někteří autoři však oba pojmy odlišují), měnovou (monetární), vnější (mezinárodní) a důchodovou (z určitého hlediska). Mikroekonomická hospodářská politika je zaměřena zejména na zajištění maximální efektivity při alokaci zdrojů společnosti. Do jejího rámce řadíme politiku ochrany hospodářské soutěţe, strukturální, sociální, důchodovou (v jiném pohledu neţ při makroekonomickém rozlišení) a politiku zaměřenou na veřejný sektor Cíle hospodářské politiky Dříve neţ vymezím tradiční cíle hospodářské politiky, je nutné uvést základní společenské hodnoty, které jsou hospodářským cílům nadřazeny a lze o nich hovořit jako o základních principech fungování společnosti a ekonomiky. Především se jedná o udrţení demokratického zřízení a svobody, případně jejich nastolení. Z této základní hodnoty pak vyplývají další společenské hodnoty, zejména spravedlnost, jistota, pokrok, blahobyt či bezpečnost. 9 Pokud jsou splněny výše uvedené principy, lze rozvíjet hospodářskou politiku a naplňovat její tradiční cíle. Ekonomové rozlišují tři, případně čtyři základní cíle, v literatuře se však častěji setkáme s rozdělením do čtyř cílů, a to: relativní cenová stabilita (myšlena stabilita hodnoty peněz a míra inflace) vysoký stupeň zaměstnanosti (resp. dosaţení rovnováhy na trhu práce, měřená mírou nezaměstnanosti) vnější hospodářská rovnováha (měřená přebytkem obchodní bilance, podílem vnějšího přínosu na hrubém národním produktu ( HNP )) trvalý a přiměřený hospodářský růst (měřený přírůstkem HNP) 10 7 SLANÝ, A.. Hospodářská politika. Masarykova univerzita, 1. vydání. Brno ISBN , s Tamtéţ, s NĚMCOVÁ, I. (Ingeborg) Ţák, M. (Milan). Hospodářská politika. Grada Publishing, spol. s r.o. 1. vydání. Havlíčkův Brod ISBN , s PAULÍK, T. Hospodářská politika. Slezská univerzita. 1. vydání. Opava ISBN , s

13 První tři cíle, tj. cenová stabilita, nízká míra nezaměstnanosti a vnější hospodářská rovnováha směřují k zachování hospodářské stability jak vnitřní, tak vnější. Uvedený cíle fungují jako jakési stabilizátory, bránící buď vznik makroekonomické nerovnováhy, nebo (pokud jiţ k takové nerovnováze došlo) zmírňující její hloubku. Čtvrtý cíl pak není všeobecně přijímán jako předchozí cíle. Důvodem je fakt, ţe stanovení takového cíle (hospodářský růst) se dostává do konfliktu s přirozeným vývojem trţní ekonomiky, ve které je rozhodování o investicích a také úsporách autonomní záleţitostí jednotlivých ekonomických subjektů. 11.Výše uvedené cíle lze souhrnně označit jako cíle magického čtyřúhelníku, který dále doplňují další, niţší cíle. Řadíme sem především kvalitu hospodářského růstu, hospodářskou adaptabilitu a cíle sociální. Co však tyto další cíle hospodářské politiky zahrnují? Společenský blahobyt lze zajistit pouze v případě dynamické ekonomiky, díky které lze zajistit přírůstky HDP. Pokud však takový růst doprovází nízká úroveň veřejných sluţeb, znehodnocování ţivotního prostředí či patogenní jevy společnosti (kriminalita, pouţívání drog), pak nelze takový růst povaţovat za příliš kvalitní a dlouhodobě udrţitelný. Proto je nezbytné se zaměřit nejen na hospodářský růst jako takový, ale i na jeho kvalitu. Hospodářskou adaptabilitou se rozumí schopnost ekonomiky přizpůsobovat se dlouhodobým trendům vědeckotechnického vývoje. Díky včasné adaptaci lze zajistit vyváţený vývoj zemí či jejich dílčích sektorů, odvětví a tím udrţení konkurenceschopnosti ve světové ekonomice. V neposlední řadě je nutné vysvětlit význam sociální politiky. Trţní ekonomika bez vhodně zvolené sociální politiky nemůţe fungovat. Nevhodně zvolené sociální cíle vedou k uvedení jednotlivců či celých skupin populace do tíţivých ţivotních situací, jejichţ řešení vyţaduje velké změny a s tím spojené náklady. Vhodně zvolená sociální politika naopak těmto jevům předchází, případně zmírňuje jejich dopady na společnost. 12 Mezi cíle hospodářské politiky pak musíte zařadit také dílčí cíle jednotlivých instrumentů ekonomiky, jejichţ plnění je nezbytné pro splnění výše uvedených tradičních cílů hospodářské politiky. Hovoříme především o cílech v oblasti státního rozpočtu, 11 SLANÝ, A.. Hospodářská politika. Masarykova univerzita, 1. vydání. Brno ISBN , s PAULÍK, T. Hospodářská politika. Slezská univerzita. 1. vydání. Opava ISBN , s

14 v oblasti peněţního oběhu a úvěru, v měnové sféře, v oblasti strukturální politiky, regulace nezaměstnanosti, či v oblasti vývoje mezd Nositelé a nástroje hospodářské politiky Za nositele hospodářské politiky označujeme ty subjekty, které se přímým způsobem podílí na procesu formulování hospodářské politiky, na jejím provádění a kontrole. 14 Nositelé hospodářské politiky lze kategorizovat do tří základních skupin, přičemţ jejich vzájemný vztah je určován především formou státního zřízení. Jakýmsi pomyslným nejvyšším subjektem hospodářské politiky je stát, především parlament, který vytváří právní rámec a zákonné předpoklady pro hospodářskopolitická rozhodnutí všech dalších nositelů hospodářské politiky. Dále sem řadíme vládu, která je exekutivou parlamentu a další instituce, především centrální banka státní úřady, soudní instituce, aj. Druhou skupinu tvoří tzv. vlivová sféra, kam řadíme například velké podniky, politické strany a odbory, vědecké instituce, tisk, apod. Tyto subjekty svým reálným postavení přímo či nepřímo ovlivňují tvorbu a výkon hospodářské politiky. Poslední, třetí skupinu, pak tvoří orgány nadnárodní úrovně. Tato skupina má velké zastoupení v ekonomicky integrovaných celcích, v případě České republiky je tento subjekt velmi aktuální vzhledem k jejímu členství v Evropské unii ( EU ). 15 Jako nástroj hospodářské politiky můţeme označit ty prostředky, které má stát přímo pod svojí kontrolou a lze je tudíţ vyuţít k dosaţení určených cílů. Nástroje hospodářské politiky lze třídit podle konkrétních hledisek. Podle úrovně působení rozlišujeme nástroje makroekonomické a mikroekonomické, dle charakteru na přímé a nepřímé. Nástroje můţeme členit také dle oblasti působení na měnové nástroje a fiskální nástroje a také podle způsobu ovlivňování. Zde rozlišujeme globální a selektivní nástroje. V některých publikacích se také můţeme setkat s rozdělením podle toho, jak daný nástroj působí na vývoj vztahů mezi účastníky trhu. Hovoříme o systémových (kvalitativních) nástrojích a o nástrojích běţné hospodářské politiky (kvantitativní nástroje) SLANÝ, A. Hospodářská politika. Masarykova univerzita, 1. vydání. Brno ISBN , s Tamtéţ, s Tamtéţ, s SPĚVÁČEK, Vojtěch. Transformace české ekonomiky. Politické, ekonomické a sociální aspekty. Linde. Praha ISBN , s

15 druhé. 18 Z uvedených definicí je patrné, ţe fiskální politika bude mít velmi blízko 2. TEORETICKÉ UCHOPENÍ POJMU FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální politiku můţeme povaţovat za jednu ze stěţejních vládních aktivit, jejíţ význam spočívá především ve stabilizaci ekonomického vývoje. Následující kapitoly představí fiskální politiku v teoretické rovině, tedy její definice (představeno bude několik pohledů, neboť zde neexistuje jednotná definice), cíle, nástroje či teoretické přístupy. 2.1 Definice a funkce fiskální politiky Jak bylo výše uvedeno, jednoznačné vymezení pojmu fiskální politika v podstatě neexistuje. Obecně ji můţeme definovat jako ovlivňování celkové poptávky pomocí vládních výdajů a zdanění státem. 17 Jedná se tedy o vědomé vyuţívání státního či jiného rozpočtu za účelem dosaţení základního cíle fiskální politiky, a to udrţení vyváţeného ekonomického růstu na jedné straně a zajištění nízké míry nezaměstnanosti na straně k rozpočtové politice. Právě vztah těchto politik je sporný a mezi ekonomy nepanuje shoda. Klíčem k rozlišení obou pojmů jsou funkce veřejných financí. Rozlišujeme celkem tři základní funkce redistribuční, alokační a stabilizační. Stabilizační funkci můţeme definovat jako udrţování rovnoměrného ekonomického růstu při zachování přijatelní míry inflace, platební bilance a nízké nezaměstnanosti. Alokační funkce klade důraz na poskytování veřejných statků (základní vzdělání, vnitřní a vnější ochrana občanů, aj.) veřejným sektorem a funkce redistribuční má za cíl především prevenci chudoby pomocí redistribuce důchodů. 19 Zatímco Antonín Slaný ztotoţňuje pojmy fiskální a rozpočtová politika a přisuzuje jim tak všechny tři uvedené funkce, Pavel Dvořák či Tibor Paulík oba pojmy odlišují. Rozpočtová politika zahrnuje funkci alokační a redistribuční, kdeţto fiskální politika klade důraz na stabilizační funkci veřejných financí ONDRČKA, P. Teorie monetární a fiskální politiky. ESF MU. Brno ISBN , s KLIKOVÁ, Ch. - KOTLÁN, I. Hospodářská politika. SOKRATES, Ostrava ISBN , s SLANÝ, A. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. C. H. Beck. Praha vydání. ISBN , s DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha 1997, ISBN , s

16 Dle Dvořáka vyjadřuje rozpočtová politika logiku veřejných financí v jejich tradičním, čistě finančním pojetí. Stát, resp. ministerstvo financí, zde má za úkol soustřeďovat veřejné zdroje k financování veřejných výdajů (např. sociálně motivovaná redistribuce důchodů, kompenzace externalitních efektů, apod.). Charakteristickým rysem je absence snahy ovlivňovat makroekonomické reálné proměnné, mezi které řadíme například tempo ekonomického růstu. Naproti tomu fiskální politika, kterou provádí vláda) představuje aktivní pojetí veřejných financí, s přímým vlivem veřejných financí na reálné proměnné. Státní rozpočet ( SR ) zde slouţí jako jeden z nástrojů hospodářské politiky. Hlavní rozdíl oproti rozpočtové politice je ten, ţe v případě fiskální politiky nejde o získávání důchodů státu (alokační funkce), ani o realizaci veřejných výdajů (redistribuční funkce), ale o ovlivňování důchodové situace ostatních ekonomických subjektů prostřednictvím veřejných financí. 21 Z hlediska zařazení fiskální politiky se také můţeme setkat se dvěma přístupy - pozitivní a normativní přístup. Pozitivní přístup je především zaměřen na odhadování pravděpodobných ekonomických důsledků navrhovaných opatření fiskální politiky, tj. nezaměřuje se na to, zda jsou důsledky prováděné fiskální politiky ţádoucí, Normativní přístup se zaměřuje na posuzování navrhovaných směrů vyuţití nástrojů fiskální politiky, zahrnuje také doporučení, zda se doporučované nástroje mají vyuţít. Zde však tento přístup naráţí na jistou subjektivitu posuzovatelů i rozhodovatelů. 22 Z hlediska charakteru můţeme rozlišovat tři základní typy fiskální politiky: expanzivní, restriktivní a neutrální. 1) Expanzivní politika vyuţívá ke své expanzi jak přímé nástroje, jako je růst výdajů SR z důvodu ovlivnění růstu agregátní poptávky, tak nepřímé nástroje, mezi které se řadí sniţování daní, čímţ dochází k ovlivňování růstu soukromé spotřeby. Důsledkem tohoto typu fiskální politiky je finanční nerovnováha (hovoříme o tzv. schodku, resp. deficitu SR) a obvykle také dochází ke zvýšení inflace, 2) Restriktivní politika je opakem politiky expanzivní. Znamená to, ţe z hlediska přímých nástrojů dochází ke sniţování výdajů SR, v případě nepřímých nástrojů dochází ke zvyšování příjmů SR (například prostřednictvím zvyšování daní). I 21 DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha1997, ISBN , s PEKOVÁ, J. Veřejné finance úvod do problematiky. ASPI. Praha ISBN , s

17 v tomto případě je důsledkem této politiky finanční nerovnováha dochází ke vzniku přebytků SR. 3) Neutrální politika je pak taková politika, kde se účinky nástrojů fiskální politiky kompenzují. 23 Tato práce bude zaměřena na fiskální politiku v širším slova smyslu, teda jako na jednu z makroekonomických hospodářských politik, jejímţ základním cílem je udrţovat prostřednictvím SR stabilní ekonomický vývoj státu. Dalšímu cíli v tomto pojetí je poskytování veřejných statků a redistribuce důchodů. 2.2 Nástroje fiskální politiky V předchozí kapitole byly vysvětleny rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou. Je však zřejmé, ţe i přes uvedené rozdíly mají oba pojmy i společné rysy obě politiky jsou zaměřeny na problematiku veřejných financí. Lze tedy říct, ţe právě veřejné finance, resp. SR, jsou základním nástrojem fiskální politiky. Ještě přesněji sleduje fiskální politika změny vládních výdajů a změny v příjmech. Vláda, coby nositel fiskální politiky pak můţe s příjmy a výdaji manipulovat dvěma základními způsoby. Jednak lze rozpočet ovlivňovat jednorázovým rozhodnutím, např. změny ve výši vládních výdajů, změny v daňových sazbách, v úlevách či slevách na daních, změny sazeb sociálního pojištění, aj. Druhou moţností manipulovat s příjmy a výdaji jsou tzv. vestavěné stabilizátory. Jedná se o opatření fiskální politiky dlouhodobějšího charakteru. Tyto stabilizátory sami působí na úroveň agregátních výdajů, a tím vývoj agregátní poptávky, případně i nabídky. Vestavěné stabilizátory při poklesu ekonomické aktivity napomáhají stimulaci agregátní poptávky a omezují hloubku recese, naopak v případě inflační mezery potlačují zvyšování agregátní poptávky a působí jako brzda. Příklad takových stabilizátorů jsou například různé mandatorní výdaje, progresivní daně z příjmu, pojistné na státní politiku nezaměstnanosti a jiné. 24 Následující kapitola se bude věnovat základnímu nástroji fiskální politiky, kterou je, jak bylo uvedeno výše, SR. 23 PEKOVÁ, J. Veřejné finance úvod do problematiky. ASPI. Praha ISBN , s HAMERNÍKOVÁ, B., MAATYOVÁ, A. Veřejné finance. ASPI. Praha ISBN , s

18 2.3 Státní rozpočet ČR Státní rozpočet bývá nejčastěji definován jako peněţní fond, který vytvářejí, pouţívají a dále rozdělují státní orgány. Z uvedené charakteristiky je tedy patrné, ţe je SR úzce spojen s hospodařením státu Tvoří stěţejní sloţku veřejné rozpočtové soustavy, teda soustavy veřejných rozpočtů a institucí, které zabezpečují tvorbu, rozdělování, uţití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci této soustavy. 25 V případě České republiky SR jednou ze sloţek rozpočtové soustavy, do které v současnosti paří: a) soustava veřejných rozpočtů (kromě SR sem patří také rozpočty obcí a měst, včetně statutárních, rozpočty krajů, rozpočty příspěvkových organizací, rozpočty dobrovolných svazků obcí či Regionálních rad regionů soudrţnosti 26 b) mimorozpočtové fondy (státní fondy, mimorozpočtové fondy na úrovni měst, obcí či krajů) c) specifické fondy (sem řadíme transformační fondy jako Pozemkový fond ČR) 27 Graf 1 Rozpočtová soustava ČR Zdroj : PEKOVÁ, J. Veřejné finance úvod do problematiky. ASPI. Praha ISBN , s HAMERNÍKOVÁ, B., MAATYOVÁ, A. Veřejné finance. ASPI. Praha ISBN , s PEKOVÁ, J. Veřejné finance úvod do problematiky. ASPI. Praha ISBN , s

19 V souvislosti se SR se setkáme se dvěma základními pojmy, tedy příjmy a výdaje Příjmy a výdaje státního rozpočtu Příjmy SR jsou výlučným zdrojem krytí veřejných výdajů a lze je dále kategorizovat do několika podskupin. Nejvýznamnější skupinu tvoří daňové příjmy, výrazně niţší podíl pak mají nedaňové příjmy (splátky půjček, sankční platby, sankční poplatky, ), kapitálové příjmy (příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, akcií, ) a přijaté transfery (ty lze dále rozdělit na neinvestiční přijaté transfery a investiční přijaté transfery). Daňové příjmy se pak na celkových příjmech SR podílí více jak 90% a zahrnují následující poloţky: daně z příjmů fyzických osob daně z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty zvláštní daně a poplatky ze zboţí a sluţeb v tuzemsku pojistné na soc. zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 28 Největším příjmem SR jsou povinné příspěvky na sociální zabezpečení (necelých 40%) 29, co se týče daňové sloţky, zde je nejvýznamnější daň z přidané hodnoty. Od roku 1993 došlo několikrát ke změnám daňových zákonů, které upravovaly jednak sazbu daně, dále subjekt daně, předmět daně, také pravidla pro výpočet základu daně. 30 Co se týče výdajů SR, lze jej obecně definovat jako peněţní prostředky vynakládané na financování netrţní činnosti státu. Výdajovou sloţku můţe dále členit na běţné výdaje a kapitálové výdaje. Běţné výdaje (neinvestiční) zahrnují mzdy, platy, povinné pojištění pro zaměstnance, výdaje za energie, ale také různé transfery, dotace, úroky, také důchody, sociální dávky či platby do zahraničí. Mezi kapitálové výdaje (investiční) pak počítáme nákup cenných papírů, investiční dotace či půjčky různým subjektům, splátky úvěrů či půjček a další HAMERNÍKOVÁ, B., MAATYOVÁ, A. Veřejné finance. ASPI. Praha ISBN , s Údaje z roku 2007, HAMERNÍKOVÁ, B., MAATYOVÁ, A. Veřejné finance. ASPI. Praha ISBN , s PEKOVÁ, J. Veřejné finance úvod do problematiky. ASPI. Praha ISBN , s PEKOVÁ, J. Veřejné finance úvod do problematiky. ASPI. Praha ISBN , s

20 Rozhodující objem výdajů představují běţné výdaje. V letech se na celkových výdajích podílely téměř 88%. Od roku 1995 pak SR zaznamenává růst podílu mandatorních výdajů, tedy té sloţky SR, kterou je stát povinen zajišťovat ze zákona. Řadíme sem například sociální transfery (výplaty penzí, dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky, státní sociální podpora), dále platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, penzijního pojištění, aj Deficit a dluh státního rozpočtu V souvislosti s hospodařením SR se můţeme setkat s dvěma základními pojmy deficit a dluh. V případě, ţe příjmová sloţka dokáţe pokrýt sloţku výdajovou, hovoříme o vyrovnaném SR. Ovšem pokud je příjmová sloţka niţší neţ výdajová, hovoříme o deficitním (schodkovém) SR. Pokud je tako situace opakovaná, cyklická, pak dochází ke vzniku státního (veřejného) dluhu V případě deficitu se jedná o krátkodobou fiskální nerovnováhu. Při vzniku rozpočtových deficitů rozlišuje dva základní typy, skutečný rozpočtový deficit je pak dán jejich součtem: Cyklický deficit tento typ vzniká automaticky jako výsledek průběhu hospodářského cyklu. Recese způsobují pokles státních příjmů, coţ v konečném důsledku způsobuje růst cyklického deficitu. Tento typ vzniká tedy nezávisle na vládních záměrech a nelze jej tedy zařadit do rámce fiskální politiky. Strukturální (cyklicky ošetřený) deficit jedná se o deficit, který zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu. Tento typ deficitu je počítán při zohlednění současných úrovní vládních výdajů a daňových sazeb. Tento typ deficitu je plánovaný a lze jej vypočítat jako rozdíl skutečného a cyklického deficitu. 32 Pokud v případě deficitu hovoříme o krátkodobé fiskální nerovnováze, pak státní dluh je důsledkem dlouhodobé fiskální nerovnováhy. Veřejný dluh je souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu. V případě státního dluhu dochází k disbalanci SR. Dluhový způsob krytí rozpočtového deficitu je velmi nákladný, neboť s ním souvisí i 32 HAMERNÍKOVÁ, B., MAATYOVÁ, A. Veřejné finance. ASPI. Praha ISBN , s

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Úvod do hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304

Úvod do hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Úvod do hospodářské politiky Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Role státu v tržní ekonomice Poslední třetina 19. stol. až 70. léta 20. stol. postupný nárůst intervencí státu

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Ekonomický způsob myšlení. Model ekonomického koloběhu.

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

ské politiky v současn asné ekonomické situaci Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Soustava veřejných rozpočtů

Soustava veřejných rozpočtů 1 Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet 2 Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Hospodářská politika Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Příčiny státní intervence do hospodářství počátek 20. století - vývoj hospodářských

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci 8. ročníku odborné konference Očekávaný vývoj odvětví automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno,

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Finanční krize a česká ekonomika

Finanční krize a česká ekonomika Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Obecná a regionální ekonomie

Obecná a regionální ekonomie Obecná a regionální ekonomie 1) Ekonomie (předmět zájmu, pojetí); podstata a funkce regionální ekonomie 2) Neoklasické a neoliberální modely v regionální ekonomii 3) Keynesiánské a strukturalistické přístupy

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra národního hospodářství Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů 2. přednáška 10. března 2008 Soustava veřejných

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ KATEDRA EKONOMICKÝCH TEORIÍ PLATEBNÍ BILANCE Teze diplomové práce Vypracovala: : Bc. Kristýna Jandová Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Kaňková

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje.

Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje. Otázka: Hospodářská politika Předmět: Ekonomie Přidal(a): Christines 1. 1. Charakteristika hospodářské politiky Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Rozhodování o veřejných výdajích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání témata pro školní rok 2016/2017 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces,

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví Metodický list č.1 Název tématického celku: Centrální banka Cíl: Charakterizovat vznik centrálních bank, jejich vývoj, dnešní funkce,

Více

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS)

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS) Obsah Fiskální politika Systém veřejných rozpočtů Státní rozpočet Funkce FP Fiskální politika Politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Kdo FP provádí? Systém

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je:

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je: Při tvorbě návrhu rozpočtu města na rok 2015 se vycházelo z předpokládaných ročních příjmů a ze skutečně dosaţených příjmů za rok 2014. Celkové příjmy jsou rozpočtovány v částce 632.659.859,17 Kč a tvoří

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje.. OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

Dějiny měnových teorií na českém území

Dějiny měnových teorií na českém území VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE František Vencovský, Karel Půlpán a kol. Dějiny měnových teorií na českém území 2005 Obsah Úvod.7 Oddíl I OD VZNIKU PENĚZ DO KONSTITUOVÁNÍ MODERNÍCH MĚNOVÝCH TEORIÍ 9 Kapitola

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více