Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Transkript

1 Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická ABSOLVENTSKÁ PRÁCE JÓGA JAKO VHODNÁ METODA PRO ROZVOJ PSYCHICKÉ A FYZICKÉ KONDICE SENIORŮ: NÁVRH CVIČEBNÍHO PROGRAMU Praha: 2016 Zpracovala: Jana Svobodová Vedoucí práce: Mgr. Michal Pařízek

2 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem absolventskou práci Jóga jako vhodná metoda pro rozvoj psychické a fyzické kondice seniorů: Návrh cvičebního programu zpracovala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. V Praze dne Jana Svobodová Vlastnoruční podpis Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-neuţívejte dílo komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105,USA. 2

3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. Michalovi Pařízkovi za odborné vedení absolventské práce, za cenné rady a podnětné připomínky. Zároveň děkuji všem, kteří se mnou byli ochotni spolupracovat a pomohli mi tak k dokončení mého studia. 3

4 Anotace Název: Jóga jako vhodná metoda pro rozvoj psychické a fyzické kondice seniorů: Návrh cvičebního programu Cíl práce: Cílem absolventské práce bylo popsat, jaký vliv má jóga na psychickou a fyzickou kondici seniorů a vytvořit návrh cvičebního programu. Metoda: Jde o literární rešerši, která je založena především na studiu odborné literatury a jiných zdrojů. Získané informace z této literatury pak jsou propojovány s tématem práce. Výsledky: Na základě studia literatury, elektronických zdrojů a vlastních zkušeností se došlo k závěru, že jóga má v celostním ohledu, převážně pozitivní vliv na seniory. Klíčová slova: Jóga, stáří, stárnutí, psychická kondice, fyzická kondice 4

5 Summary Title: Yoga as a suitable method for the development of seniors mental and physical condition: Motion of exercise program Objective of work: The aim of the work was to describe what effect yoga has on the mental and physical condition of seniors and create a motion of exercise program. Method: This is a literature review, which is based primarily on the study of scientific literature and other sources. The information obtained from this literature are then interconnected with the theme of the work. Results: Based on the literature, electronic resources and own experiences, it was concluded that yoga has in a holistic matter, predominantly positive impact on seniors. Key words: Yoga, old age, mental condition and physical condition 5

6 Obsah ÚVOD...8 TEORETICKÁ ČÁST STÁŘÍ A STÁRNUTÍ Vymezení základních pojmů Rozdělení stáří Kalendářní stáří Biologické stáří Sociální stáří Problematika stárnutí a stáří Změny stáří Sociální změny Fyzické projevy stáří Psychické projevy stáří JÓGA Vymezení pojmu jóga Co je jóga Historie jógy Filozofie jógy Jóga jako kultivace těla a mysli Směry jógy Rádžajóga Džňanajóga Bhaktijóga Karmajóga VLIVY JÓGY NA KVALITU ŽIVOTA SENIORŮ Hlavní přínos jógy pro zdraví člověka Kvalita života Vliv výživy na kvalitu života seniorů

7 3.4 Vliv jógy na fyzickou kondici seniorů Harmonizující pohyb Jóga jako zdroj energie, vitality Správné držení těla Dýchací techniky Vliv jógy na psychickou kondici seniorů Duševní zdraví seniorů Meditace...43 NÁVRH CVIČEBNÍHO PROGRAMU JÓGY PRO SENIORY ZÁSADY PROGRAMU JÓGY SE SENIORY Vedení lekce Technika výuky Základní pravidla cvičení Cvičební program UKÁZKA SESTAVY POZDRAV SLUNCI...51 ZÁVĚR...57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:...59 SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ:...62 SEZNAM ILUSTRACÍ...63 SEZNAM PŘÍLOH...63 PŘÍLOHA...64 Příloha

8 ÚVOD Téma mé absolventské práce s názvem Jóga jako vhodná metoda pro rozvoj psychické a fyzické kondice seniorů: Návrh cvičebního programu jsem si zvolila hlavně proto, že se aktivně zajímám o jógu a zdraví člověka. Především o to, jak se může naše zdraví zlepšit. Jóga je pro mne určitou cestou, na kterou se člověk může vydat a kráčet po ní. Díky józe může člověk vnímat svět z jiné, dalo by se říci, pozitivnější, perspektivy. K sepsání této práce jsem využívala zejména odborné literatury i mých zkušeností, které jsem získala díky odbornému školení Jóga pro seniory v Power Yoga Akademii Václava Krejčíka. Tyto znalosti jsem pak využila zejména v části věnované cvičebnímu programu pro seniory. Je známo, že naše společnost stárne. A stáří se stává čím dál tím víc ožehavějším tématem. Ve smyslu jeho plnohodnotného naplnění s co největší energií a vitalitou. Měli bychom se tedy více zamýšlet nad svým zdravím. Co je pro něj prospěšné a jak by se o něj měl člověk ideálně starat. Zaměřit tedy na způsob života, jaký žijeme. Čím se stravujeme, kolik trávíme času pohybem a jak relaxujeme. To vše má vliv na to, abychom se cítili dobře a duševně v pohodě. Hledat vhodné programy či postupy, které nám pomáhají překonávat překážky každodenního života, se zdá býti tedy neopomenutelné. Problémů, které se objevují v seniorském věku, je mnoho. Ať už jde o postupné zhoršování pohyblivosti, různé nemoci, deprese, či změnu sociálního statutu. Jak již bylo řečeno, je důležité se touto problematikou zabývat, protože se to jednou bude týkat i nás samotných. Tato práce si kladla za cíl popsat, jak jóga může ovlivnit kondici seniorů, a to zejména po stránce fyzické a psychické. Může jóga dopomoci ke zlepšení tělesné funkce či dokonce pozitivně působit i na mysl a vnímání člověka v seniorském věku? To jsou otázky, které jsem si zde kladla za cíl zjistit. Jak však pohled jógy na seniora může být využitelný v sociálním oboru? Člověk je bytost, na níž je vhodné se dívat z pohledu celostního. Není například jen pouhým materiálnem, tělem. Člověk je bytost, která má nějakou duševní, psychickou schránku, se sociálními, společenskými potřebami, též však i duchovními, 8

9 spirituálními. To je pohled, jakým se na člověka dívá nejen sociální práce či sociální pedagogika, ale též i jóga. Všem těmto odvětvím jde především o to, aby se zlepšil vztah člověka k ostatním lidem, přírodě i sobě samému. Teoretická část této práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů vztahujících se k danému tématu. Stáří a stárnutí, jeho charakteristika, změny, které s touto životní etapou souvisí apod. Rozšiřuji pojem jóga a jaké jsou její vlivy na psychický a fyzický stav seniorů. V druhé části přidávám návrh programu cvičení jógy se seniory, kde popisuji zásady při cvičení s touto klientelou, jaká je technika výuky a jak by měl vypadat cvičební program. Dále jsem do tohoto programu zahrnula i základní sestavu Pozdrav slunci, kterou by bylo možné použít. 9

10 T E O R E T I C K Á Č Á S T 10

11 1 STÁŘÍ A STÁRNUTÍ Stáří je jednou z důležitých osobních zkušeností, se kterou se setká téměř každý z nás. Neměli bychom ho však chápat jako proces degradace, úbytku sil a jiných negativních přívlastků. Stáří je životním obdobím, stejně významným, jako jsou období předchozí. Tato životní etapa má své hodnoty, radosti, smutky, naděje, zklamání i trápení. Všichni bychom se měli učit umění stárnutí. Protože smysl a kvalita života ve stáří, do jisté míry záleží na postojích a přístupu každého jedince. 1 Na celém světě, ne jen ve vyspělých zemích, přibývá starých lidí. Jde o fenomén, jenž je čím dál častěji předmětem odborných studií. Je pravděpodobné, že stále více lidé budou prožívat velkou část života ve stáří. Je to vývoj, který s sebou nese různé důsledky ekonomické, sociální, psychologické, medicínské i etické. V souvislosti s tímto jevem se dostává do popředí také otázka kvality života, smysl života a seberealizace ve starším věku. 2 Dle Dvořáčkové je stárnutí souhrn změn ve struktuře a funkcích organizmu, které se projevují zvýšenou zranitelností a poklesem výkonnosti jedince 3 Stárnutí provází řada změn, kterými si, v průběhu času, náš organismus prochází. Každý si jimi prochází však zcela individuálně. 4 Senior 1.1 Vymezení základních pojmů Význam slova senior pochází z latinského slova senex, senis, senior, starší. Slovo senior má více významů. Pro účel této práce hovoříme o seniorovi, jako člověku starším ve smyslu protikladu k osobě mladší (junior). Je to člověk, který je v letech, stařec. 5 Dle autorek Holczerové a Dvořáčkové můžeme říci, že senior je člověk v završující životní fázi se specifickým postavením ve společnosti. Generace seniorů je tvořena lidmi, které navzájem něco spojuje a naopak vůči mladým generacím něco odlišuje. 6 V psychologického slovníku nalezneme ještě 1 ONDRUŠOVÁ, 2011, s ONDRUŠOVÁ, 2011, s. 9 3 DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s REJZEK, 2001, s HOLCZEROVÁ, DVOŘÁČKOVÁ, 2013, s

12 definici slova senior z pohledu biologického (více popsáno v kapitole Biologické stáří ), a to jako osoba starší 60 let. 7 Charakteristika stárnutí Stárnutí je proces, jehož výsledkem je různý stupeň stáří. 8 Proces stárnutí provází každého člověka od okamžiku jeho narození. S tímto procesem také souvisí řada nedílných změn, které jsou provázeny v jeho etapách. Stárnutí je procesem individuálním a na jeho kvalitě se podílí řada faktorů. Těmi nejpodstatnějšími jsou genetické a vrozené dispozice, opotřebení organismu, projevy a důsledky chorob, psychický stav jedince, prostředí, ve kterém člověk žije a v neposlední řadě samozřejmě jeho životní styl. 9 Všechny tyto faktory mají vliv na to, kdy se objeví různé projevy stáří. Proto se rozeznávají tři typy stáří, a těmi jsou stáří kalendářní, sociální a biologické. 10 Samozřejmě proces stárnutí na nějž má vliv především faktor genetický není možné nijak zastavit. Avšak pomocí kvalitních změn a vhodných zásahů je možné stárnutí zpomalit a život seniorů zkvalitnit. Charakteristika stáří Stáří je životní fáze člověka ohraničená dvěma časovými body. Horní věková hranice stáří je ostře vymezena smrtí. Spodní věková hranice je rozmazána tím, že jevy a procesy, které tvoří stáří, do života člověka vstupují postupně. Každý z jevů a procesů tvořících stáří má svůj vlastní čas a věk, v němž začne v životě člověka působit. Tato individuálnost je provázena a posilována jedinečností každého jedince. 11 Stáří je poslední etapou ontogenetického vývoje. Tak jako jiná vývojová stádia, má i stáří své specifické znaky (biologické), které jsou odlišujícími od předchozích životních etap. Dalo by se říci, že v úzkém slova smyslu je stárnutí přechodná vývojová perioda mezi dospělostí a stářím. 12 Stáří je období, kdy se výrazně mění způsob života člověka. Produktivní 7 HARTL, 2004, s ZAVÁZALOVÁ, 2001, s Zdraví pro třetí věk, 2006, s KALVACH, 2004, s SAK, KOLESÁROVÁ, 2012, s PACOVSKÝ, 1990, s

13 člověk pozvolna přechází do období stárnutí a stáří. Tento stav se většinou projeví v období tzv. syndromu prázdného hnízda, kdy se osamostatňují dospělé děti a zakládají si své nové rodiny. Velkým mezníkem stáří je odchod do důchodu. Postupem času dochází k úbytku sil, životní tempo se zpomaluje, zdravotní stav se také zhoršuje a ekonomická situace se také mění. Velkou změnou pro starého člověka může být i úmrtí partnera, přátel, vrstevníků. Senioři mají mnohdy pocit zbytečnosti, následkem toho mohou trpět psychickými problémy. V tomto období je důležité udržování sociálních kontaktů, aby nedocházelo k úplné sociální izolaci. 13 Jak říká Holczerová a Dvořáčková, v tomto období je ideální se zaměřit na programy a aktivity, které dokáží posilovat kvalitu života seniorů. Je důležité dbát o to, aby si lidé udržovali svou aktivitu i ve vyšším věku. Nacházení nových koníčků či podpora starších zájmů působí na seniory velice pozitivně. Cítí se užitečněji, jsou psychicky vyrovnanější a v kontaktu s ostatními i šťastnější Rozdělení stáří Stáří je Kalvachem rozdělováno do tří kategorií, a to na stáří kalendářní, biologické a sociální. Hovoříme-li o kalendářním období stáří, máme na mysli určitým způsobem vymezitelný věkový rozsah. Je to však poměrně nepřesná míra, která nevypovídá však nic o involučních změnách, pracovních schopnostech či sociálních rolí v životě člověka. Hranicí kalendářního stáří je považován 60. či 65. rok. Biologické stáří vypovídá o celkovém stavu organismu člověka. Mnoho změn, které jsou zpozorovatelné u starého člověka, je často způsobeno nemocemi než samotným stárnutím. Biologické stáří je především funkční stav člověka, který je ovlivňován celou řadou vnějších faktorů. Kalendářní věk a biologický věk se tak nemusí shodovat. Sociálním věkem je určující role, kterou člověk zastával ve společnosti. Začátkem sociálního stáří je obvykle považován vznik nároku na starobní důchod. 15 Každý člověk stárne jinak, vznikají tak velké rozdíly aspektů biologických, zdravotních, psychologických a sociálních DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s HOLCZEROVÁ, DVOŘÁČKOVÁ, 2013, s ONDRUŠKOVÁ, 2011, s ONDRUŠKOVÁ, 2011, s

14 1.2.1 Kalendářní stáří Kalendářní stáří, je takové stáří, které je časově vymezitelné. V současné době se díky zlepšení zdravotní péče prodlužuje věk dožití a díky tomu se posouvá věková hranice. Jako začátek stáří se nyní považuje osoba ve věku 65 let. Takzvanou první skupinu tohoto členění senioři mladí ve věku 65 až 74 let. Druhá skupina je nazývána jako starší senioři ve věku 75 až 84 let. Poslední a třetí skupinou jsou staří senioři 85 a více let. 17 Dle psychologů je člověk starý, jak staře myslí. Proto je stáří funkcí zejména duševního a tělesného stavu nikoli počtu let života. Člověk je považován za relativně mladého, jestliže se dokáže učit, získávat nové zkušenosti a snášet odlišné názory. Dalo by se říci, že člověk je relativně mladý, dokud je schopen se učit, přijímat odlišné názory, získávat nové zkušenosti a dokázat se nechat jimi ovlivnit Biologické stáří Biologické stáří je dáno geneticky. Dochází k poklesu funkcí jednotlivých orgánů. Faktory, které také ovlivňují biologické stáří jsou působení zevního prostředí, přítomnost nemocí, předešlý způsob života. 19 Biologické stáří je označení pro konkrétní míru involučních změn daného jedince. 20 Lidé stejného kalendářního věku se však významně liší co do funkční zdatnosti a involučních změn. Vymezení biologického stáří ani to, co by mělo přesně vyjadřovat, však není stále zcela zřejmé. Hodnotí se obvykle funkční stav a výkonnost. 21 Metody zjišťování biologického věku jsou založeny na komplexním zkoumání jedince od rozsáhlé anamnézy, přes životní styl, provedení analýzy rizikových faktorů, až po speciální laboratorní, hormonální a genetická vyšetření. Výsledek všech těchto vyšetření určuje biologický věk jednotlivých orgánů. 22 Větší míru důležitosti než je biologický věk je tzv. funkční stav. Funkčním stavem je myšlen souhrn schopností určitého jedince, na nějž má vliv řada vnějších 17 KALVACH, 2004, s ŠTILEC, 2003, s KOZÁKOVÁ, MULLER, 2006, s KALVACH a kol., 2004, s KALVACH a kol., 2004, s ONDRUŠKOVÁ, 2011, s

15 stavu. 24 Počátkem sociálního stáří se obvykle stává vznik nároku na starobní důchod. faktorů. Kalendářní věk a funkční stav můžou vykazovat značné odlišnosti. 23 Proto je zapotřebí se věnovat právě těm vnějším faktorům, které nás ovlivňují. Zejména pak životní styl, který uplatňujeme v našem životě. Na zlepšení kvality našeho funkčního stavu může mít vliv právě praktikování jógy. V józe nejde pouze o pohyb a fyzickou zdatnost, kterou rozvíjí především Hathajóga, ale souvisí s ní řada dalších věcí (více o Hathajóze v kapitole s názvem Směry jógy ). Jako například kontrolované dýchání a meditace, které jsou zahrnuty v Rádžajóze, filozofický směr Džňánajógy, cesta lásky a duchovní cesta Bhaktijógy, karma jóga a další. Samozřejmě nedílnou součástí je to, že cvičení jógy napomáhá, v pozitivním slova smyslu, našemu psychickému zdraví. V józe můžeme nalézt i určitý duchovní posun, vnímání určitého spirituálního spektra. Mnoho lidí, kteří začnou s praxí jógy také zjistí, že je vhodné upravit jídelníček, který bude prospívat jejich zdraví. Většinou se jde o jídla vegetariánská či veganská. Dalo by se říci, že jóga dokáže člověka určitým způsobem přetransformovat. Nejen, že působí dobře na fyzickou a psychickou složku naší osobnosti, ale dokážeme více vnímat potřeby našeho těla, upravit naše stravování. Díky józe se člověk může rozvíjet i v oblasti spirituální. S jógou může člověk začít v jakémkoli věku, seniory nevyjímaje. Díky józe se člověk může cítit mladší a zdatnější ve svých každodenních činnostech a může tak posílit svůj zdravotní stav Sociální stáří Sociálním stářím je myšleno vše, co se týče změn rolí, potřeb sociálních i ekonomických a životního stylu. Sociální stáří je ve zkratce změna celého životního stylu. Člověk v důchodu ztrácí celodenní program tím, že už přestal chodit do práce. Proto se často stávají jiné aktivity jejich hlavní částí dne, jako jsou například vnoučata, obstarávání zahrady a jiné. Pokud však senior tyto aktivity nemá, může se cítit být osamocen bez náplně života, což může vést ke špatnému psychickému Sociální periodizaci života člověka dělíme do čtyř částí. První částí je tzv. první věk, 23 ONDRUŠKOVÁ, 2011, s KALVACH a kol., 2004, s

16 je období dětství a mládí, učení, předproduktivní. Druhý věk je obdobím dospělosti, produktivní. Třetí věk je etapou postproduktivní, stáří. Čtvrtý věk, je věk, který zahrnuje období závislosti. 25 Dnešní společnost tuto periodizaci významně posouvá, a to především ve smyslu ne úplně kladně znějícím pojmům produktivní a postproduktivní, které často evokují stařeckou neužitečnost. Byl proto vystavěn koncept celoživotního osobního rozvoje, celoživotního vzdělávání, celoživotní seberealizace, společenské občanské participace s proměnlivou formou výdělečné činnosti a podporou inkluzivně orientovaných sociálních služeb. Ve čtvrtém věku může mít člověk pocit určité nepotřebnosti, z hlediska ztráty své soběstačnosti a svého biologického marasmu. A je to častá představa toho, že tyto faktory jsou důsledkem dlouhého života, avšak souvisí to spíše s životním stylem jedince než se zákonitosti stáří Problematika stárnutí a stáří Stáří je období, kdy dochází k největším životním krizím. Jde o období zhoršujícího se zdravotního stavu. Dochází ke ztrátě kontaktů, mění se jeho hodnotový systém i pohled na svět. Často je to období ztráty blízké osoby, přátel. Mění se finanční situace a tím i životní úroveň daného člověka. Zásadním přelomem života seniora je odchod do důchodu. Musí se vypořádat s novým režimem a přizpůsobit se mu. Ačkoli mají starší lidé určité společné znaky, každý se se změnami vyrovnává zcela individuálně. Potřeby každého jednotlivého staršího člověka mohou být výrazně odlišné. 27 Každý z nás se rodí s určitými dispozicemi, vliv na to, jak bude každý reagovat na situace ve svém životě, je ovlivněno genetickými předpoklady, životními zkušenostmi a prostředím, ve kterém žije. Změny, které souvisí se stářím se projevují v určitých rovinách, a to na rovině tělesné, psychické a sociální. 28 Člověk se od narození vyvíjí a stárne, proměňuje se. Je to fakt, kterému se jen těžko ubráníme. Stárnutí je neoddělitelnou součástí života. Jóga všechny tyto aspekty bere na zřetel. Snaží se člověku nastínit takový způsob života, který dokáže člověku pomoci uspořádat si svou tělesnou, psychickou a duševní stránku osobnosti. Jóga 25 KALVACH a kol., 2004, s KALVACH a kol., 2004, s HAŠKOVCOVÁ, 2010, s DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s

17 vede k tomu, aby byl jedinec schopen odolávat velkému množství změn, které na něj působí a ovlivňují ho. Této odolnosti lze dosáhnout například vědomým pohybem a koncentrací mysli či meditací. Aby byl schopen účelně a smysluplně a vědomě reagovat na vlivy a změny, které k němu každý den přichází. 29 Období stáří však s sebou nenese jen vlnu negativních změn. Senioři už nejsou zodpovědní za péči o děti. Mají větší časový rozsah, o kterém mohou rozhodovat svobodně a sami. Je to životní etapa, kdy lidé mohou využít své celoživotní zkušenosti. 30 Stáří v sobě nese určité znaky, které vytváří novou kvalitu přístupu ke společnosti a k životu. Senior je ten, kdo má mnoho životních zkušeností. Zažil společnost v různých situacích (politická situace, programy apod.). Má určitý nadhled na společenským děním. Vytvořil si své hodnocení a pochopení v oblasti společenského dění. 31 S problematikou stáří souvisí i změny, které souvisí s vývojem naší populace. Prodloužení délky života je důsledkem velkých změn ve společnosti a životě člověka. Zahrnuje to v sobě i mnoho příčin a následků, které společnost proměňují. 32 Jde o jeden z dominantních problémů lidské populace, jenž má ekonomické a sociální dopady na společnost. Dle Kalvacha je zdravotní stav lidí starších 60 let značně závislý na lékařské pomoci. Jako prevence různých civilizačních onemocnění a zvýšení duševní i fyzické kondice působí pozitivně na člověka samozřejmě pohyb. Pohyb může starší osoby motivovat a působit na jejich životní postoj. 33 Ideálním druhem pohybu, který můžou lidé vykonávat v jakémkoli věku, je jóga (viz níže). 1.4 Změny stáří Stáří se pojí s celou řadou změn a také se ztrátami. Starému člověku ubývá na síle, po odchodu do penze ztrácí své sociální postavení, ztrácí řadu sociálních rolí, identitu, prestiž, postupně ztrácí i své blízké. Tato kapitola popisuje změny. Jde o změny, které se stářím nevyhnutelně souvisí. Nastiňuji zde projevy stáří, jak je na ně aplikovatelný princip jógy a obdobným způsobem fyzické i změny psychické a sociální. 29 KUVALAYANANDA, VINEKAR, 1990, s SAK, KOLESÁROVÁ, 2012, s SAK, KOLESÁROVÁ, 2012, s SAK, KOLESÁROVÁ, 2012, s ŠTILEC, 2003, s

18 1.4.1 Sociální změny V průběhu stárnutí je člověk ovlivněn sociálními změnami. Často dochází ke ztrátě blízkých lidí a rušení společenských vazeb. Senioři si tak mohou připadat osamoceni a určitým způsobem izolováni od společnosti. Důležitá je v této oblasti vzájemná pomoc. Rodina, vrstevníci či kamarádi mohou být významní pomocí seniora vyrovnat se s novou situací, s uspokojením potřeby v oblasti komunikace a sociálního kontaktu. Senioři jsou odmítaví ke změnám především v oblasti hodnot a norem. Potřebují mít pocit bezpečí a jistoty, určitý řád. 34 Nejzásadnějším mezníkem ve stáří je odchod do důchodu. Ztrácí se tak profesní role. Dochází ke změně sociálního statutu. Ztráta profesní role zapříčiňuje ztrátu dosavadní sociální pozice, kontakty, ekonomické zajištění, svým způsobem určitý pocit potřebnosti. Výkon seniorů je jiný než dříve. Tempo se zpomaluje a je větší problém se přizpůsobit. Životní styl je i ekonomicky omezen. Avšak přes všechny tyto změny a omezení se senioři chtějí nadále aktivně rozvíjet, komunikovat. Jde jim o udržení určitého životního stylu ve svých ekonomických možnostech. 35 Současná doba je charakteristická svým důrazem na mládí, fyzickou výkonnost a krásu. Společnost se příliš nezajímá o lidi, kteří jí nejsou prospěšní. Sociální status člověka ve společnosti závisí na prestiži jeho profese, dosaženého vzdělání, způsobu života. Právě odchod do důchodu přispívá ke snížení společenské prestiže seniora. Stáří je shledáváno jako výrazné zhoršení zdraví a ztráta soběstačnosti. 36 Člověk, který odchází do penze, ze společenského hlediska, dostává roli, nemít roli. Je to situace závislosti a objevují se dva modely řešení tohoto problému. A tím je teorie aktivity pokud člověk neshledává velké zdravotní potíže má zůstat aktivním. Teorie stažení říká, že se stárnoucí člověk má předem připravit na odchod do důchodu. Penzionování by nemělo být výsledkem vnějšího tlaku, ale přirozeným vývojem osobnosti a vlastního rozhodnutí. 37 Jako problémová se jeví skutečnost, kdy se člověk vyrovnává s tím, 34 VÁGNEROVÁ, 2000, s VÁGNEROVÁ, 2000, s ONDRUŠKOVÁ, 2011, s PACOVSKÝ, 1990, s

19 že se z ekonomicky aktivního člověka stal důchodcem. Musí změnit svůj životní styl, objevuje nadbytek volného času. Odchod do důchodu mění naše prožívání vnímání a chování. Je proto důležité uspořádat si nějak rytmus života, být s konkrétním programem a určitou perspektivou. 38 Jóga však dokáže pozitivně působit na prožívání těchto změn souvisejících se stářím. Jógová praxe podporuje adaptační schopnosti jedince. Vyrovnat se lépe se svým osudem a životem. Ten, kdo dobře zvládá techniky jógy se dobře vyrovnává s nepříznivými fyzikálními faktory, svými duševními pochody (bolestí, radostí) i sociálními zvraty. 39 Například díky dýchacím cvičením, meditacím, které jsou pro systém jógy podstatné je možné odbourat stres, špatnou náladu. Člověk dokáže lépe vnímat sám sebe, své nitro, utřídit si tak své myšlenky. Samotné cvičení hathajógy jako cvičení těla zase napomáhá člověku po fyzické stránce, zlepšit celkovou pohyblivost, zvýšit energii, vitalitu. Následkem těchto pozitivních účinků jógy se pak dokáže vyrovnat lépe s každodenními, byť i třeba ne příliš radostnými životními událostmi Fyzické projevy stáří Tělesné změny vycházejí z individuálních genetických dispozic a vnějších faktorů. Jak můžeme vidět, nové generace stárnou v lepší fyzické kondici, v lepším zdravotním stavu, s větší sociální angažovaností, než generace starší. To je však příčina i důsledek toho, že se vytváří tlak na vývoj a zkvalitňování služeb pro seniory. 41 Tělesné projevy, které odlišují staré lidi od mladých se nazývají fenotyp stáří. Do třiceti let se uzavírá vývoj, evoluce. Následně nastupuje zhoršování, involuce. Tělo začíná ochabovat. V tomto období se začínají projevovat následky způsobu života, které jedinec prožil. Určitý úpadek některých tělesných funkcí je možno pozorovat již v rané dospělosti. Po třicátém roce většina orgánových soustav vykazuje každoročně určitý úbytek funkce. Tento úbytek je však velmi pozvolný 38 DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KALVACH a kol., 2004,

20 a člověkem do určité doby téměř nezaznamenatelný. 42 Dle Kalvacha se tělesná výška s věkem snižuje a tělesná hmotnost obvykle stoupá. Nápadné a významné jsou změny postoje a chůze, dochází k úbytku svalové hmoty a síly. Významnými jsou i zhoršující se změny smyslového vnímání. Projevují se změny akomodace zraku, dochází k úbytku sluchové ostrosti i chuť klesá, zejména u kuřáků. 43 Změna formy a funkční změny mají vliv na seniorův vzhled i chování. Objevuje se větší introverze, nedůvěra, nejistota. Člověk je čím dál více zahleděn do sebe, svými tělesnými orgány a jejich funkcí. S těmito změnami souvisí i změny psychické. 44 Tempo stárnutí ovlivňují hlavně vnější faktory, na kterých může záviset i délka života jedince. Působení vnějších faktorů ovlivňuje fungování jednotlivých orgánových systémů i celého organismu. Výsledkem může být stav, který je horší než bychom mohli očekávat na základě genetických předpokladů. V období stáří se projevuje styl života, jaký člověk vedl v předchozích obdobích (výživa, životní styl, zatěžování některých orgánů). Dochází tak ke zhoršování tělesných funkcí. 45 Stáří je obdobím, kdy přibývá četnosti nemocí polymorbidita. 46 Staří lidé své potíže obvykle nevnímají jako chorobu, ale jako přirozený projev stárnutí. Známky stárnutí můžeme vypozorovat zejména v pohybovém ústrojí. Dochází k poklesu síly, obratnosti a vytrvalosti. Kloubní pohyblivost se omezuje, klesá i rychlost a obratnost, síla i vytrvalost. Ve stručnosti zde představím tři nejčastější onemocnění pohybového aparátu, která se ve stáří objevují. Nejčastějším onemocněním u seniorů je osteoporóza. Osteoporóza je metabolické kostní onemocnění, pro které je typický snížený obsah kostní hmoty. Ženy jsou touto nemocí zasaženy mnohem častěji než muži. To je dáno především životním cyklem žen. Dalším nejčastějším onemocněním je osteoartróza. Projevuje se zejména snížením pevnosti chrupavky kloubu. Její příčinnou je časté přetěžování kloubů. Často jsou touto nemocí postiženy dolní končetiny. Ideální pohyb by měl být tedy spíše pomalejšího charakteru bez švihů 42 DVOŘÁČKOVÁ, 2012, DVOŘÁČKOVÁ, 2012, DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s VÁGNEROVÁ, 2000, s VÁGNEROVÁ, 2000, s

21 a výskoků. V tomto směru se jeví jako vhodné cvičení jóga. Posledním onemocněním, které zde uvedu je osteomacie, charakteristická poruchou mineralizace nově tvořené kosti. 47 Pro všechna tato onemocnění je charakteristické to, že jejich příčinou je především špatná výživa a nedostatek pohybu nebo naopak přílišné zatěžování kloubů. 48 Vhodný pohyb a zaměření se na správné stravování proto může předcházet těmto onemocněním. Obojí můžeme nalézt v praktikování jógy. Při správném cvičení můžeme nejen zlepšit kloubní pohyblivost, zpevnit svalstvo, ale i upravit jídelníček. 49 Při praktikování jógy se zpravidla mění i stravování. Jídelníček jogínů je charakteristický především svým rostlinným původem potravin. Avšak nemusí být nutně bezmasá. Je především lehká, jasná a vyrovnaná. Bohatá na obiloviny, luštěniny, zeleninu, ovoce, rostlinné oleje apod. 50 Správně vybrané potraviny i jejich vědomé požívání je v józe opravdu důležité proto, abychom měli dostatek energie a naše strava tak měla pozitivní vliv na funkci našeho organismu. 51 Stárnutí a tělesná aktivita Pohyb obecně má pozitivní vliv na naši odolnost vůči zevním vlivům a zlepšuje psychickou kondici v jakémkoli věku. Pohyb je vyvoláván činností orgánů, a to pozitivně působí na jejich funkci. Na všechny podněty organismus reaguje. Pokud je pohyb častější, jeho výsledky jsou pozitivnější pro člověka. 52 V dnešní době se čím dál tím více setkáváme se sedavým způsobem života, více než tomu bylo dříve. Ovlivňuje to, jak zdravotní stav, tak i psychickou stránku lidí. Sedavý způsob života je nebezpečný především ve vyšším věku, ačkoli má vliv i na populaci mladší. 53 Může to mít řadu negativních následků, jako například obezitu, špatnou funkci kloubů, ochablost svalů apod. Nedostatek energie a omezené množství pohybu může mít negativní účinek i na naši psychiku. Pomocí jógy však 47 ŠTILEC, 2003, s ŠTILEC, 2003, s DRTINOVÁ, Daniela a KREJČÍK, Václav. Jóga je dobrá na všechno, postupně vám zlepší životní styl, člověk potřebuje být lehčí, říká jogín [video]. Aktuálně.TV [online]. Economia, a.s., 2016 [ ]. Dostupné z: 50 KREJČÍK, Václav. Strava podle jógy. In: [online]. Power Yoga Akademie s. r. o., 2015 [ ]. Dostupné z: 51 LYSEBETH, 1984, s KALVACH a kol., 2004, MÁČEK, MÁČKOVÁ, 1997, s

22 shonu. 54 Pro seniorský věk je pohyb nenahraditelnou součástí. Pravidelný pohyb, lze těmto negativním aspektům zabránit nebo je alespoň zmírnit. Jóga dokáže pozitivně působit na naši energii, sílu a vitalitu. Posílit a protáhnout naše tělo, léčit řadu tělesných poruch a menších nemocí a uklidnit naši mysl od každodenního cvičení, tělesná aktivita ve vyšším věku působí nejen dobře na fyzickou stránku, ale i na kondici mozku. Podle Štilce a nejnovějších výzkumů pohyb zlepšuje přítok krve do mozku, čímž se snižuje riziko demence a mrtvice. Tělesná aktivita stimuluje růst nervů v oblasti mozku, což napomáhá ke zlepšení paměti. 55 Pohyb jako životní projev je spojen se všemi funkcemi našeho těla, jeho omezování se projevuje velice negativně. 56 Tělesná zdatnost Tělesná zdatnost je schopnost zvládat tělesnou zátěž a jí navozený stres včetně vlivů zevního prostředí, například teploty. 57 Pro fungování v každodenním životě je nutné zachovat si určitou úroveň tělesné zdatnosti. Například pro chůzi do schodů, stěhování nábytku, pro pomoc a záchranu někoho apod. Ale zdatnost svalů se též týká i zdánlivě obyčejných činností jako je sedání, vstávání, zvedání předmětů, zvládnutí úkolů jako dojít si na nákup a jiné. 58 Praktické cvičení jógy, zejména hathajógy, která je zaměřená na rozvoj tělesného potenciálu, dokáže zlepšovat naši tělesnou zdatnost. Díky pravidelnému cvičení je možno dosáhnout větší pružnosti a ohebnosti těla. Dojde k posílení svalů a ke správnému držení těla KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s ŠTILEC, 2004, s MÁČEK, MÁČKOVÁ, 1997, s KALVACH a kol., 2004, s MÁČEK, MÁČKOVÁ, 1997, s POLÁŠEK, 1985, s

23 1.4.3 Psychické projevy stáří Psychické změny spjaté s tímto obdobím jsou velmi individuální záležitostí. Dochází ke zhoršení kognitivních funkcí. Změny jsou též ve vnímání, pozornosti, myšlené a paměti. Může klesat pružnost myšlení i psychická vitalita. Intelekt zůstává nezměněn stejně tak jako jazykové dovednosti, slovní zásoba a vyjadřování myšlenek. Zlepšení naopak můžeme vidět v trpělivosti, vytrvalosti, rozvaze a schopnosti úsudku. 60 V tomto období může docházek k větší depresi, úzkosti, výbušnosti seniora, jež může být způsobené horším smyslovým vnímáním, jako jsou poruchy zraku a sluchu. 61 Pro psychiku seniorů jsou typické změny sestupné povahy (pokles elánu, vitality, zpomalení psychomotorického tempa, snížení schopnosti navazovat a udržovat vztahy. Naopak dochází ke zvýšení tolerance k druhým, vytrvalost a trpělivost. Psychické funkce, které se v důsledku věku obvykle nemění jsou jazykové znalosti, slovní zásoba a intelekt. 62 Ovlivnit, v pozitivním slova smyslu, psychické rozpoložení seniora je možné díky určitým technikám jógy, zejména meditací, o které se více rozepisuji v kapitole MLÝNKOVÁ, 2011, s ŠTILEC, 2003, s DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s

24 2 JÓGA Jóga bývá nazývána vědou, uměním, filozofií, náboženstvím, módou či fanatismem. Je vším tím, a přece ničím z toho, neboť to vše závisí na studentovi, na jeho vlastní kontrole vnímání i konceptů a na jeho vědomé a racionální mysli. 63 V této kapitole se budu více zabývat jógou. Ozřejmím pojem jóga. Proto, abychom více porozuměli józe, jejímu učení a tomu, jak působí na zlepšení kvality života člověka je nezbytné ozřejmit některé souvislosti. Uvádím zde ve stručnosti její historii, směry atd. 2.1 Vymezení pojmu jóga Etymologicky je odvozeno od kořene judž 'spojit dohromady', 'pevně uchopit', 'zapřáhnout', který souvisí s latinským pojmem jungere, jugum, anglickým yoke. Obecně slovo jóga označuje kteroukoli cvičební techniku a meditační metodu. 64 Mnoho indických myšlenkových proudů a mystických hnutí daly těmto askezím a meditacím odlišnou náplň. Existuje například tzv. klasická jóga filozofický systém vyložený Patandžalim v jeho slavném díle Jógasútra. Jóga klade důraz na sebekázeň, soustředění mysli, odstranit tak rozptýlenost Co je jóga Patandžali definuje jógu jako kontrolu myšlenkových vln v mysli. 66 Jóga je cesta, metoda, soubor instrukcí k nalezení vnitřního míru, čistoty, jasu, naprosté vnitřní spokojenosti átmá. Jóga je cesta, jak se zbavit (alespoň trochu) duševních nečistot a začít žít život radostněji, lépe, kvalitněji. 67 Slovo jóga pochází ze sánskrtu a obsahuje více významů. Může znamenat jho, neboli dobrovolné omezení se, odříkání, abychom mohli více poznat sebe sama. 63 GÍTÁNANDA, 1999, s ELIADE, 1999, s ELIADE, 1999, s PRABHAVANANDA, 1962, s. 233 originální text v aj: yoga as 'the control of thought-waves in the mind' 67 KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s

25 Jóga ve svém významu je i sjednocení, spojení našeho individuálního já s nejvyšším já. Jóga je též zastavením či zkrocením toho, co nám vyvstane na mysli. 68 Jóga se zaměřuje především na práci s vědomím. Fyzické tělo je pouze prostředkem a jeho stav, ať je jakýkoli není rozhodujícím. Naše tělo se mění, stárne, to je proces, kterému se jen tak neubráníme. Postavení naše těla do středu zájmu může vyvolat v člověku neklid, který může dále vyústit v nespokojenost sama se sebou. Mysl je pod vlivem našich cílů, tužeb, přání, které vycházejí z našeho ega. Pokud našemu egu věnujeme větší pozornost vyvolá to určitou nestálost mysli, což je překážkou a jóga není předmětem jeho zkoumání. Jóga se snaží zklidnit naši mysl, dostat ji do stavu jednobodového zaměření a omezit tak vliv ega. 69 Skutečným předmětem zájmu v józe je vědomí. Jde o snahu určitým způsobem vylepšit kvality vědomí, abychom mohli tak spatřovat v záři tohoto vědomí stálé, věčné, neměnné a dokonalé. Tato kvalita se nazývá Já, Nadjá, átmán. Dle jógy je nejvyšší Já naší podstatou a technikami jógy lze dojít poznání, že my sami jsme jím duchovní podstatou člověka. Pokud toto zažijeme došli jsme ke konci cesty poznání. To znamená, budeme věčně šťastní. 70 Jóga je cestou jak porozumět sobě i druhým. 71 Za všech okolností získat klid a rovnováhu. Jde o cestu sebepoznání, orientace pozornosti do našeho nitra skrze ovládání naší mysli. Jedině tak lze zahlédnout božskou podstatu každého z nás Historie jógy Historie jógy sahá několik tisíc let zpátky. Jde o učení, které vzniklo před více než 5000 lety. První písemná svědectví o józe můžeme nalézt ve starobylých indických textech známých jako védy (doslovně vědění ). Védy byly sepsány tzv. duchovními vůdci ve formě básní. Odrážejí mystické zkoumání vědomí, bytí a spojení s božstvím. Védy mají charakter částečně náboženský a částečně filozofický. 73 Védy nastiňují, že dosáhnout jednoty stavu božského vědomí lze 68 MAZÁNEK, 2014, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s STEPHENS, 2014, s

26 meditací. Meditačním základem je mantra (opakující se zpěv), jejíž rezonance nás dostává do božské podstaty. 74 Dalším podstatným dílem v historii jógy jsou upanišady. 75 Tvoří poslední, čtvrtou část védantské literatury. V nejstarších upanišadách se nachází první podrobnější vysvětlení jógových technik, zaměřených převážně na meditaci. Jde zde o víru ve všeobjímajícího ducha brahman a jednotlivou duši átman. 76 Brahman jako božský zdroj, čistá inteligence, podstata veškeré skutečnosti, ležící mimo dosah lidské mysli a rozumu. Nejvyšší bytí, podstata vesmíru. 77 Átman jako nejvnitřnější podstata člověka, Já. Jde o čiré vědomí, které je v hmotném tělem ale je nedostupný našim smyslům. 78 V upanišadách jde o sjednocení brahman a átman, a to tím, že se snažíme uvolnit naše pozemské vědomí. 79 Jógu samu o sobě nelze brát jen jako náboženství nebo pouze jako filozofický směr, jde spíše o soubor pravidel a návodů, jak se díky ní vymanit z koloběhu životů a jak dojít k osvobození. Jóga jako pojetí různých cest, vedoucích ke stejnému cíli, se objevuje ve století př. n. l. v klasickém díle Bhagavadgíta, která je součástí eposu Mahábhárata. Nejdůležitějšími směry jógy, které jsou zde popsané jsou karmajóga, bhaktijóga, džňanajóga a rádžajóga. Tajemství jógy a její poznatky jsou shrnuté v proslulém Patandžaliho díle Jógasútry. Patandžali zde představil jógu jako metodu ovládání těla a zastavení pohybu mysli. 80 Základem jógické filozofie je jednota, nikoli dualita, veškeré existence. Všichni jsme jedno. 2.4 Filozofie jógy Jóga je jednou ze šesti indických ortodoxních 'filozofických nauk'. 81 V nejpřesnějším smyslu jóga souvisí s jógadaršanou (filozofií jógy), která je k nalezení v Patandžaliho Jógasútře. Daršana je podhled, názor, pochopení, učení. Jde o soustavu tvrzení, které jsou zaměřeny na lidskou zkušenost, kterou se snaží 74 STEPHENS, 2014, s STEPHENS, 2014, s STEPHENS, 2014, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s STEPHENS, 2014, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s ELIADE, 1999, s

27 vysvětlit celé její rovině. Jejím smyslem je osvobození člověka od nevědomosti. Ačkoli měl Pantandžali podíl na filozofii jógy, není jejím tvůrcem. 82 V józe nejde pouze o fyzickou složku, zahrnuje i duševní a duchovní aspekt. Pozitivní myšlení, nasměrování myšlenek k vyšší moci, k Bohu, vytrvalost, kázeň, modlitba, laskavost, pochopení, to je cesta, která vede k sebepoznání a sebeuskutečnění. 83 Uchopením této podstaty jsme schopni dostat se k samotnému jádru praktikování jógy ať už jsme věřící či nevěřící. 84 V józe jde tedy o tělesné zdraví, duševní a sociální zdraví, též duchovní aspekt a seberealizaci a uskutečnění božského v nás. 85 Je zde rozdíl přístupu k životu člověka pocházejícího z východu a člověka ze západu. Pro východního člověka je náboženství přirozenou součástí života už od narození. Objevuje a poznává svůj vnitřní svět i jeho osobní a nadosobní podstatu. Jeho vnitřní svět je otevřen instinktům, emocím. Pro západního člověka pochopení jógového systému není zcela jednoduché. Západní člověk přistupuje k sobě pod tíhou své osobní krize, svých událostí, hledá východiska ve vnějším světě, odděleně. Západní člověk svou situaci rozebírá na základě smyslových podnětů, které k němu přicházejí ze světa vnějšího, nikoli z vnitřních citových a emocionálních podnětů. Díky potlačování instinktů a pudů ztrácí vědomí fyzických pocitů, vlastního těla. V józe je důležité sebepoznání. Jóga sebepoznání směřuje k prastaré podstatě víry v Boha, universální přístup, jemuž je podřízen skutečný lidský život. Toto uvědomění však není jednoduché, je třeba se mu postupně naučit. 86 Lidé v seniorském věku často přemítají o životě jeho smyslu, podstatě nějaké vyšší moci Boha. 87 Jóga jim tak může zpřístupnit určitý pohled na život, vyrovnání se s určitými životními událostmi, vnímat sebe jako celostní bytost, která dokáže porozumět svým emocím a instinktům. Otevřít se duchovní sféře života. Najít v sobě klid a mír, odpuštění. A prožívat život vědomě a pozitivním radostným pohledem. 82 ELIADE, 1999, s MAHESHWARANANDA, 2006, s PRABHAVANANDA, 1962, s. 228 originální text v aj: holding that truth will make itself felt in spite of belief or disbelief provided one follow the practices of yoga. 85 MAHESHWARANANDA, 2006, s Jóga sebepoznání Jóga západu [online] YogaPoint. [ ] Dostupné z: 87 ONDRUŠKOVÁ, 2011, s

28 2.4.1 Jóga jako kultivace těla a mysli Je zřejmé, že vliv jógy je velký hlavně v oblasti dýchacích cest. Kvalitní dýchání má vliv na oběhový systém. Jóga nám umožňuje uvědomit si, že naše tělo má nejen oběhový systém, ale systém energetických drah nazývaných jako nadí a centra energií (čaker), díky čemuž si můžeme uvědomovat vnitřní tok naší energie. 88 Zapojení fyzického těla v józe je nezbytné provádět uvědoměle se zapojením mysli. Je to proces, který má určitá pravidla, hranice. Jóga je velice promyšleným a cíleným procesem kultivace těla a mysli. Každá ásána (pozice) musí být přesně kontrolovatelně provedena. Dodává nám to formu a řád. Pokud bychom nechali naše tělo jen tak vlát bez toho, aniž bychom to nějak rozumově kontrolovali, nemohli bychom dostát procesu kultivace a dalšímu vývoji našeho fyzického pole. 89 Jak část rozumová, tak i část fyzická spolu neodmyslitelně souvisejí. Díky cvičení ásán působíme nejen na fyzické tělo, ale zároveň ovlivňujeme naši mysl a vedeme ji k vědomé kontrole toho, co děláme. Pro správné zvládání jednotlivých ásán je důležité ukotvení naší mysli na správný plný dech. Věci, které se dějí mimo toto naše vědomí necháváme plynout, tím docílíme správného provedení pozic. Naše mysl se soustřeďuje pouze naše fyzické tělo, do našeho nitra. Dalo by se říci, že tímto způsobem odpočívá a regeneruje. Jde o očistný proces naší mysli. Důležitou roli v tom samozřejmě hrají dechové techniky, které pomáhají očisti naši mysl a koncentrovat ji Směry jógy Každý člověk je jedinečnou osobností a i jeho cesta poznání se stává jedinečnou. Kolik lidí tolik cest a ne jinak je to i s jógou. Přesto však můžeme nalézt podobné rysy. Některé způsoby vnímání světa v józe se dají považovat za převažující. Existují skupiny lidí, které mají podobný způsob myšlení, chování a jednání. Proto se dá mluvit o tzv. hlavních směrech jógy KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s

29 Člověk, zajímající se o hledání pravdy a poznání potřebuje sledovat v sobě čtyři souběžné směry lidského vývoje sebeovládání, intuice, inteligence, rozjímání. Intuici nejvíce rozvíjí meditace, touha po duchovním životě, což můžeme naleznout v rádžajóze. Rozum, inteligenci v džanajóze. Lásku, oddanost Bohu, milosrdenství a pravdu v bhaktijóze a sebeovládání nalezneme jako podstatu karmajógy Rádžajóga Rádžajóga a znamená doslovně královská cesta. Výklad tohoto směru nalezneme v Patandžaliho díle Jógasútra. Jde o osm na sebe navazujících stupňů. Od cvičené asán, kontrolovaného dýchání až po meditaci. Systém, který rozvíjí oblast, tělesnou, duševní i duchovní. Jsou jimi: 1 jama zákazy, zdrženlivosti 2 nijama příkazy, předpisy 3 ásana pozice 4 pránájáma ovládání dechu 5 pratjáhára ovládání smyslů 6 dhárana koncentrace 7 dhjána meditace 8 samádhi dokonalé pohroužení Pakliže se těmito přístupy bude člověk držet, rozvine se u něj jakási svoboda nelpění na ničem a nikom. Tělo bude očištěno a mysl zklidněna. 93 Těchto osm stupňů vytváří soudržný celek rovin, které se vzájemně prostupují a prolínají. Je důležité na tuto skutečnost nezapomínat a neoddělovat tyto stupně, abychom dosáhli plného přínosu rádžajógy KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s

30 HATHAJÓGA Nejčastěji praktikovaný směr jógy, se kterým se člověk může u nás setkat, je Hathajóga. Hathajóga znamená sluneční a měsíční spojení. Jde o cestu jógy kdy se člověk učí vyladit energii těla a mysli, aby dosáhl vnitřního klidu a pevného zdraví. Někdy se uvádí, že hathajóga patří k nižším stupňům rádžajógy. 95 Většina stylů jógy, tak jak je u nás známe vychází právě z hathajógy. Hatha se zaměřuje na tělesnou oblast, pozice (ásany) a na jednodušší techniky tišení mysli, tím, že věnuje plnou pozornost na plynulý pohyb, polohu těla a dech. 96 Pojem hatha symbolizuje životní sílu a vědomí. Hathajóga pracuje s celou naší bytostí tělem, myslí, emocemi i naší nejjemnější a nejméně uchopitelnou vnitřní přirozeností jako se syrovým materiálem k učení, pozorování a propojení celého našeho bytí. 97 Tento styl jógy lze uplatnit i při aplikaci jógy na seniory. Napomáhá totiž pracovat s tím, abychom neuvízli ve své mysli, těle či v našem srdci. 98 Dnešní doba, která je oslavou mládí, krásy, zdatnosti a výkonu, opomíjí stáří jako moudrost, zkušenost, vyrovnanost. Pro mnoho lidí v seniorském věku může být frustrující toto vnímání jich samotných ve společnosti. Může docházet k určité emoční nevyrovnanosti a dysbalanci, vedoucí k negativnímu pohledu na svět a uzavřenosti. 99 Díky hathajóze a jejím technikám však může dojít k očištění těla, zklidnění mysli a k otevřenosti srdce. 100 Může napomoci k tomu jak se naučit stárnutí, nebo-li umění žít, prožívat vědomě a uspokojivě, v přítomnosti svůj život Džňanajóga S tímto směrem jógy se v našich podmínkách setkáme jen velice zřídka, avšak pro lepší ujasnění, souvislostí ve stručnosti uvedu, o co v džňanajóze jde. Džňanajóga je cesta jógy založená na pochybování. 102 Džňanajóga znamená v sánskrtu vědět, znát. Patří mezi základní čtyři cesty jógy. 103 Jde o cestu, která se ptá 95 KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s BLAHUŠOVÁ, s STEPHENS, 2014, s STEPHENS, 2014, s ŠTILEC, 2004, s STEPHENS, 2014, s ŠTILEC, 2004, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s

31 po vnitřní podstatě člověka. Je to však cesta nejobtížnější, kdy je používána logika a inteligence. Cílem džňanajógy je odhalit podstatu pocitu vědomí vlastní existence Já jsem. 104 Konečného poznání se dá docílit, že překonáme ztotožňování se s věcmi, které nemají co do činění s naší podstatou (tělem, myslí, emocemi apod.) Džňanajóga má čtyři základní principy, kterými lze dojít úspěchu vědění. První princip vairágja zbavení se všech pocitů vášní a žádostí. Druhý princip vivéka rozlišování. Třetí mamuksutva touha po osvobození, překonání vlastního ega. 105 A poslední čtvrtý princip šatsampati jde o rozvoj šesti klenotů (vlastností). Jde o kontrolu těla a mysli (sam), odstranění negativních myšlenek (dam), rozvoj víry a důvěry (šraddha), rozvoj trpělivosti (titikša), rozvoj porozumění (uparati) Bhaktijóga Bhakti jóga je cestou lásky, soucitu, oddanosti a pokory, nezištné lásky k Bohu. Tento typ jógy patří k jedním z nejstarších. Podmínkou je, aby předmětem zájmu bylo božství a touha ho uskutečnit. To vede k cíli a už samotná cesta je naplněním. 107 Jde především o to najít svůj niterný intenzivní a vřelý vztah k božským projevům kolem sebe, nalézt projevy Boha ve svém okolí. Následně na to upřít svou pozornost do sebe, svého nitra. Tento vztah, otevřenost přenést do každodenního života. Díky tomuto vztahu můžeme proměnit nezáživné činnosti, naše rutinní záležitosti v příjemné. Bakhtijóga dává hlubší smysl činnostem a událostem, které děláme a které se dějí. 108 V bhaktijóze se rozlišuje devět stupňů: Satsang být v přítomnosti lidí, kteří mají zájem o Boha, o poznání. Jde o společenství zájemců jógy. V tomto společenství se zpívá, hraje na hudební nástroje, vypráví příběhy apod. Harikatha čtení svatých písem, duchovní literatury. Šradha víra. 104 KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s

32 Išvarabhadžan zpěv, duchovní píseň. Zpěv má blahodárný účinek, přináší pocit štěstí, lehkosti. Mantradžapa jde o džapa některých manter = jde o určité opakování posvátnách slov, sousloví, vět. Díky tomu dochází k prohloubení koncentrace pozornosti, relaxační reakce a k meditaci. Šama a Dama stažení smyslů, oslabení našeho chtění, touhy, toho, že něco musíme nebo odmítáme; ve stupni Dama jde o pozorování našich smyslů, má blízko k meditaci. Úcta ke světcům respekt, úcta k lidem, kteří nás mohou nějak obohatit, být nám inspirací. Santóša spokojenost, vnitřní mír, vyplývá z předchozích stupňů Išvarapranidhá oddanost Bohu, nesobecká láska. Probouzí se v nás láskyplnost, přátelskost. Je opakem zloby, ubližování, závisti. Hlubší porozumění, vstřícnost, dobrota. 109 Ačkoli by se dalo říci, že se bhaktijóga u nás přímo neprovozuje, můžeme však obdobný způsob cesty najít i v našem křesťanském učení, křesťanských sborech. Společenství křesťanů, když to podrobněji prohlédneme, obsahuje také složky, které bhaktijóga má Karmajóga V sanskrtu znamená čin, jednání, konání. 111 Z karmanového zákona vyplývá, že nejsme lidé bez minulosti ani bez vztahu k budoucnosti. 112 Karmajóga je cesta bez ulpívání na výsledku činnosti s cílem zbavit se karmanového dopadu našich činů a myšlení, abychom se vymanili z koloběhu opakovaných zrození. Jde o činnost, jejímž cílem není odměna. Jde o nezaujatou nesobeckou službu. Naše činnost by neměla vycházet z naší sobeckosti (ega). V učení karmajógy jde o to, jak pracovat s cílem dobrého výsledku a zároveň netoužit po odměně. 113 Karmajóga učí, jak odvézt nejlépe svou práci, v pečlivosti, zodpovědně, 109 KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KUBRYCHTOVÁ, BÁRTOVÁ, STUCHLÍK, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2007, s KNAISLOVÁ, KNAISL, 2002, s