METODIKA A CELKOVA ZPRA VA O POR A DA NI BURZY Š KOL ANALÝZA KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB FIREM V REGIONU A JEJICH MOŽNÉHO VLIVU NA VÝBĚR STŘEDNÍ ŠKOLY

Transkript

1 METODIKA A CELKOVA ZPRA VA O POR A DA NI BURZY Š KOL ANALÝZA KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB FIREM V REGIONU A JEJICH MOŽNÉHO VLIVU NA VÝBĚR STŘEDNÍ ŠKOLY Zpracoval Mgr.Radek Procházka s kolektivem ZŠ a MŠ Nymburk, Letců R.A.F. 1989, Nymburk,

2 Cílem následujícího pojednání je zamyslet se nad situací žáka deváté třídy, který stojí před volbou své další profesní dráhy, s níž je spojena i orientace na trhu práce s vyloučením případné budoucí nezaměstnanosti. Ta se stala jedním ze závažných ekonomických a sociálních problémů současnosti, který se dotýká stále většího počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Důležitou roli při řešení tohoto problému hraje stát. Realizací pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti se snaží zmírnit dopady nezaměstnanosti a pomoci opětovnému návratu na trh práce. Pojednání je rozděleno do následujících částí: 1. Úvod, zdroje informací 2. Možnosti studia, které mají žáci po získání základního vzdělání 3. Klesající požadavky na budoucí studenty středních škol 4. Celkový pohled na uplatnění absolventů 5. Kompetence očekávané zaměstnavateli 6. Profese a obory, které zaměstnavatelé potřebují 7. Kvalifikační potřeby firem v regionu 8. Závěr 1

3 1. Úvod, zdroje informací Jedním z cílů projektu je zvýšení vstupních informací školám pro jejich poradenskou činnost pro výběr další vzdělávací dráhy jejich žáků a pro tvorbu vlastní vzdělávací nabídky. Dále pomoc specifické cílové skupině - žákům ZŠ, kteří se rozhodují pro studium na střední škole. Tento systém umožní vyměnit si informace, které se týkají soustavy počátečního vzdělávání a profesionální orientace. Cílová skupina zahrnuje několik klíčových příjemců výstupů: 1. žáky základních a případně i středních škol a jejich rodiče 2. pracovníky základních a středních škol, především zabývající se kariérovým poradenstvím Žáci základních škol potřebují co nejkomplexnější informaci při svém rozhodování o další vzdělávací dráze, tj. při odpovědném výběru oboru studia, informace o specifických dovednostech potřebných pro určité profese. Ale potřebují rovněž širší informace o vývoji na trhu práce pro vlastní směřování profesního růstu, perspektivy uplatnění v jednotlivých oborech na trhu práce. Pracovníci základních ale i středních škol, kteří vykonávají poradenskou činnost žákům při výběru další vzdělávací dráhy, potřebují informace o nezaměstnanosti, ale i širší expertní pohledy na vývoj ekonomiky a jednotlivých oborů v regionu. Vedoucí pracovníci škol potřebují mít podkladové informace pro realizaci a případnou změnu vzdělávací nabídky na své škole. 2

4 Informace pro toto pojednání byly získávány při rozhovorech se zástupci středních škol a se zástupci podniků a firem v rámci pořádání platforem s aktéry na trhu práce, přehlídek středních škol se zaměřením na technické obory a dotazníkovým šetřením. Také bylo hovořeno se zástupcem Informačního a poradenského střediska Úřadu práce. Dále bylo čerpáno z internetu. 2. Možnosti studia, které mají žáci po získání základního vzdělání Po ukončení základní školy mají žáci podle svých studijních výsledků volit jednu z následujících kategorií vzdělání na středním stupni školství. Tyto kategorie jsou rozlišeny pomocí velkých písmen: Středoškolské vzdělání - bez výučního listu a maturity J - Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu Jde o střední odborné (profesní) vzdělání, které je ukončeno závěrečnou zkouškou. Absolventi získají vysvědčení (ne výuční list ani maturitu). Délka vzdělání je 2 roky. C - Praktická škola Jde o obory vzdělání pro žáky s těžšími a kombinovanými formami zdravotního postižení. Příprava je neprofesní, zaměřená na poskytování základních dovedností pro život, absolventi získají vysvědčení (ne výuční list). Délka vzdělání je 1 nebo 2 roky. Středoškolské vzdělání - s výučním listem H - Střední odborné vzdělání s výučním listem Jde o profesní přípravu v tradičních učebních oborech středních odborných učilišť. Absolventi získají výuční list a mohou pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturity. Délka vzdělání je 3 roky. E - Nižší střední odborné vzdělání s výučním listem Jde o odborné (profesní) vzdělání v oborech s nižšími nároky na všeobecnou a odbornou přípravu. Absolventi získají výuční list a jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání. Po absolvování je velmi problematické pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturitní zkoušky. Doba přípravy je 2 nebo častěji 3 roky. 3

5 Středoškolské vzdělání - s maturitou K - Úplné střední všeobecné vzdělání (na gymnáziu) Příprava má všeobecný neprofesní charakter. Absolventi získají maturitu a jsou připraveni pro vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělávání. Existují tři varianty studia: 4leté, 6leté a 8leté. M - Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) Jde o vzdělávání s profesním charakterem, které připravuje žáky pro střední odborné činnosti a nižší řídicí funkce. Absolventi získají maturitní vysvědčení a mohou pokračovat ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzdělávání. Délka studia je 4 roky. L/0 - Úplné střední odborné vzdělání s odborným výcvikem a maturitou Jde o střední vzdělání s profesním charakterem, které připravuje žáky pro náročná dělnická povolání a nižší řídicí funkce. Významnou součástí studia je odborný výcvik. Absolventi získají maturitní vysvědčení a mohou pokračovat ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzdělávání. Délka studia je 4 roky. Středoškolské vzdělání - konzervatoře P - Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři Jedná se o studium v uměleckých oborech. Absolventi získají vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře, za jménem pak mohou uvádět označení DiS. (jako "diplomovaný specialista"). Vzdělání lze ukončit i maturitní zkouškou. Délka většiny oborů trvá 6 let a je určena uchazečům po splnění povinné školní docházky. Výjimku tvoří obor Tanec, který trvá 8 let a je určen uchazečům po 5. ročníku základní školy. 3. Klesající požadavky na budoucí studenty středních škol Velkým problémem je v současné době nadbytečný počet středních škol vzhledem k počtu žáků vycházejících ze ZŠ, neúměrný počet víceletých gymnázií a snižující se úroveň požadavků na budoucí studenty těchto škol. Požadavky na budoucí studenty výběrových středních škol, zejména gymnázií, jsou nižší, než by bylo žádoucí. Stává se, že např. na gymnázia se hlásí žáci s prospěchem, studijními předpoklady a znalostmi, které by pro tento typ výběrové školy neměly být dostačující. Gymnázia by měla poskytovat nejvyšší úroveň středoškolského vzdělání, proto by si měla 4

6 vybírat ke studiu opravdu jen ty nejnadanější studenty, mít na ně skutečně vysoké nároky nejen během studia, ale už při přijímacím řízení. Vzhledem k snižujícím se počtům dětí na základních školách a stále stejnému počtu míst ve školách středních je jasné, že SŠ nabírají do prvních ročníků, aby je naplnily a získaly potřebné finance podle počtu studentů, také žáky, kteří by na střední školu s maturitou běžně nepatřili. Potom se logicky mnozí z nich potýkají se studijními problémy, opouštějí školy v průběhu studia, nezvládají maturitní zkoušky apod. Bohužel se v důsledku toho následně snižují požadavky na studenty, aby byli schopni se ve škole udržet. Pro základní školy tato situace přináší související problém - naprostou ztrátu motivace u většiny vycházejících žáků. Jsou si jisti, že i bez vynaložení jakéhokoli úsilí se dostanou na vybranou SŠ. A bohužel často mívají pravdu. Bez větší snahy jsou přijati na většinu vybraných škol, v nejhorším případě v druhém kole přijímacího řízení, kdy se požadavky na uchazeče o studium sníží ještě víc. Problémem je i velký počet víceletých gymnázií, na kterých se ze stejného důvodu také snižují požadavky na studenty. Možná by snížení počtu gymnázií částečně přispělo také k vyřešení problému nízkého zájmu žáků o střední školy technického zaměření. Bylo by třeba omezit počet míst ve středních školách tak, aby odpovídal počtu žáků základních škol, případně omezit počty středních škol a víceletých gymnázií. Zavést přijímací zkoušky na střední školy a připravovat je tak, aby svou obtížností a náročností odpovídaly typu školy, které se týkají. 4. Celkový pohled na uplatnění absolventů Mladá populace včetně absolventů škol patří z pohledu ohrožení nezaměstnaností mezi rizikové skupiny na trhu práce. Této skupině je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Období od ukončení školy až po nalezení si vhodného zaměstnání je nejtěžší a nejkritičtější. V tomto období se ve vysoké míře projevuje nezkušenost absolventa a současně obavy ze strany potencionálního zaměstnavatele. Uplatnění absolventů škol na trhu práce ovlivňuje soubor faktorů a ne všechny jsou v dosahu působení vzdělávacího systému. 5

7 Značným handicapem absolventů na trhu práce je absence praxe a nerozvinuté pracovní návyky, které je posouvají do méně výhodných pozic. To, jak je absolvent při hledání zaměstnání úspěšný či neúspěšný, jakým způsobem a jak rychle nalezne vhodné pracovní uplatnění, může mít značný dopad na jeho celkový přístup k práci a motivaci aktivně se zapojovat do pracovního života. Nezařazení se do pracovního procesu po ukončení školní docházky může představovat potencionální hrozbu v deformaci osobnostního vývoje s možným vyústěním do asociálního chování. Z hlediska úspěšného a pokud možno bezproblémového přechodu absolventů ze školy na trh práce je především nezbytné, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů získané v průběhu vzdělávání vyhovovaly požadavkům a potřebám zaměstnavatelů. Zároveň je však žádoucí, aby již v průběhu školní přípravy měli žáci a studenti možnost poznat reálné pracovní prostředí, získat konkrétní představy o světě práce a o možnostech svého uplatnění, a aby byli podněcováni k vlastnímu aktivnímu zapojení do pracovního života. Důležitou podmínkou pro dobré uplatnění absolventů je, aby jim v otázkách kariérového rozhodování (volbě další vzdělávací dráhy, profese a povolání) byla poskytována patřičná informační podpora tak, aby žáci byli schopni se s ohledem na vlastní schopnosti, dovednosti, vlohy a nadání zodpovědně rozhodnout při výběru oboru i školy. 5. Kompetence očekávané zaměstnavateli Přechod absolventů škol na trh práce je ovlivněn řadou faktorů. Pro plynulý přechod absolventů ze škol na trh práce je důležité, aby absolventi byli připraveni na to, jaké jsou požadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů, a jejich znalosti, schopnosti a dovednosti (tzv. kompetence) co nejvíce odpovídaly tomu, co od nich potenciální zaměstnavatelé očekávají. Kompetence, kterými jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze přitom rozdělit na profesní a klíčové. Profesní kompetence - jsou úzce svázány s konkrétní odborností a jejich zvládnutí umožňuje, případně usnadňuje výkon určitých profesí či povolání. 6

8 Klíčové (přenositelné) kompetence - představují obecné dovednosti, které jsou důležité v řadě studijních, pracovních i osobních životních situací (např. schopnost týmové práce, schopnost řešit problém, umění jednat s lidmi atd.). Současná tendence v odborné profesní přípravě spěje od úzké oborové specializace k získání širšího profesního základu. Zaměstnavatelé si uvědomují důležitost klíčových dovedností, které považují za srovnatelné s profesními. Nejvíce z nich při přijímaní nových pracovníků upřednostňují vyváženost profesních i klíčových dovedností. Vzhledem k široké rozmanitosti profesí lze předpokládat, že se zde vyskytují profese, u kterých se klade větší důraz na vybavenost klíčovými kompetencemi (např. v případě obchodních agentů lze očekávat větší důraz na komunikační schopnosti, umění jednat s lidmi jako nástavbu na znalost produktu) nebo profesními kompetencemi (např. u mechaniků a opravářů strojů, nebo kuchařů-číšníků lze předpokládat větší důraz na profesní kompetence). Nároky zaměstnavatelů na kompetence souvisí s dosaženým vzděláním pracovníků. S rostoucí úrovní vzdělání přikládají zaměstnavatelé jednotlivým kompetencím větší význam. Za nejdůležitější znalosti, dovednosti a schopnosti považují: schopnost nést zodpovědnost ochotu učit se čtení a porozumění pracovním instrukcím schopnost řešit problém Nejméně důležité znalosti, dovednosti a schopnosti vidí zaměstnavatelé v: zběhlosti v cizích jazycích schopnosti vést schopnosti prezentace a vyjádření svého názoru Nejnižší požadavky na vybavenost klíčovými dovednostmi mají zaměstnavatelé na pracovníky se středním vzděláním s výučním listem. Vyplývá to už ze samotného charakteru pozic, které tito pracovníci nejčastěji zastávají, a z toho vyplývajících potřebných kompetencí. 7

9 Vyžadovány jsou tak především ochota učit se, schopnost nést zodpovědnost a schopnost týmové práce, ale také, čtení a porozumění pracovním instrukcím, schopnost řešit problém či adaptabilita a flexibilita. Naopak za nejméně důležité kompetence pokládají zaměstnavatelé u vyučených zběhlost v cizích jazycích a schopnost vést. Na pracovníky se středním odborným vzděláním s maturitou jsou kladeny vyšší nároky. Souvisí to s charakterem pracovních pozic, které bývají obsazovány těmito pracovníky. Jde o pozice, které jsou spojeny s požadavky na větší samostatnost, zodpovědnost, schopnost se rozhodovat a řešit problém. Zaměstnavatelé kladou největší důraz na ochotu učit se, schopnost nést zodpovědnost, čtení a porozumění pracovním instrukcím a umění jednat s lidmi. Dále i na komunikační schopnosti (ústní i písemný projev) a schopnost řešit problém. Za nejméně důležité kompetence je na základě vyjádření zaměstnavatelů možné označit zběhlost v cizích jazycích a schopnost vést. U následujících kompetencí zaměstnavatelé předpokládají, že jejich význam v dalších letech ještě vzroste: zběhlost v cizích jazycích komunikační schopnosti (ústní i písemný projev) schopnost řešit problém zběhlost v používání výpočetní techniky schopnost řešit stresové situace ochota učit se novým věcem 6. Profese a obory, které zaměstnavatelé potřebují Platí, že nedostatek pracovníků určitých profesí pociťován ve všech sektorech. Přitom o relativně největší problém se zřejmě jedná u organizací působících ve sféře stavebnictví (což je ale paradoxní, protože analýza dat o nezaměstnanosti absolventů ukazuje na vysokou míru nezaměstnanosti absolventů vyučených ve stavebních oborech), dále u firem poskytujících pohostinství a ubytování (míra nezaměstnanosti vyučených absolventů je také nadprůměrná), a také v oblasti informačních a komunikačních činností. 8

10 Průmysl a stavebnictví: Za nedostatkové jsou označovány především technické, často strojírenské profese, a to zejména: strojní mechanici, zámečníci, zedníci a obkladači, obráběči kovů, stojní inženýři, technologové a konstruktéři, instalatéři, topenáři, technici (vyjádřeno pouze obecně), CNC operátoři, truhláři. Sektor služeb: kuchaři-číšníci, mechanici opraváři motorových vozidel, tzv. autoopraváři (tzn. automechanici, autoelektrikáři, autoklempíři, autolakýrníci, opraváři vozidel a karosáři), řidiči (zejména řidiči autobusů, městské dopravy a nákladních vozidel), prodavači, obchodníci a obchodní manažeři, stojní mechanici, zámečníci, obráběči kovů, ekonomové a účetní. Sektor informací, financí a vzdělávání: pracovníci IT a výpočetní techniky (zejm. programátoři či správci sítě), pedagogové a lektoři (zejména kvalifikovaní učitelé cizích jazyků, odborného výcviku či odborných předmětů a vyučující výpočetní techniky), ekonomové a účetní, strojní inženýři, technici (vyjádřeno pouze obecně), předškolní a mimoškolní pedagogové (pedagogové volnočasových aktivit), pracovníci pečovatelských a sociálních služeb. 9

11 Zemědělská sféra: Za nedostatkové jsou označovány především zemědělské (příp. technické) profese, a to zejména: opraváři zemědělských strojů a zařízení, traktoristé a řidiči (zejména zemědělských a sklizňových strojů), ošetřovatelé resp. chovatelé zvířat (zejména pak hospodářských zvířat - nejčastěji skotu, prasat a drůbeže), pracovníci živočišné a rostlinné výroby, zootechnici a agronomové, strojírenské a elektrotechnické profese (strojaři, svářeči, zámečníci, obráběči kovů, mechanici, klempíři, elektrikáři, apod.). Je vidět, že mezi výše uvedenými profesemi, převažují profese technických směrů. 7. Kvalifikační potřeby firem v regionu Několika firmám v regionu byl předložen následující dotazník: Dotazník kvalifikační požadavky firem Vyberte, prosím, jednu z následujících možností, případně odpovězte na doplňující otázky. 1) Zaměstnává Vaše firma lidi v technických oborech? a) ano b) ne c) nelze posoudit 2) Pokud jste na první otázku odpověděli ano, máte ve Vaší firmě v současné době nějaká volná místa, na která je třeba vzdělání v technických oborech? a) ano b) ne 3) Pokud jste na druhou otázku odpověděli ano, jedná se o místa, na která jsou potřeba absolventi spíše a) učebních oborů s výučním listem 10

12 b) středních škol s maturitou c) vysokých škol 4) O které obory se konkrétně jedná, které budete potřebovat v budoucnosti? (uveďte maximálně 3) 5) Mají absolventi škol nastupující do Vaší firmy dostatečné znalosti, dovednosti a návyky pro vykonávání práce, na kterou byli přijati? a) ano b) ne c) nelze posoudit 6) Pokud ne, které jim chybí? (uveďte maximálně 3) 7) Jsou absolventi škol při zaškolování ve Vaší firmě ochotni učit se novým věcem? a) ano b) ne c) nelze posoudit Výsledky dotazníkového šetření jsou pro otázky 1, 2, 5 a 7 uspořádány v následující tabulce v procentech jako relativní četnost v procentech. Otázka č.: Odpověď ANO Odpověď NE Odpověď NELZE POSOUDIT % 0% 0% 2 50 % 50 % 0 % 5 75 % 25 % 0 % 7 75% 25 % 0 % 11

13 Pro otázky 3, 4 a 6 uvádíme absolutní četnost odpovědí: Otázka č. 3: na všechna volná místa stačí absolvovat učební obor s výučním listem Otázka č. 4: automechanik požadováno 1 x autolakýrník požadováno 1 x mechanik elektronik požadováno 2 x Otázka č. 6: nekázeň uvedeno 1 x nezodpovědnost uvedeno 2 x absence praxe uvedeno 2 x neochota uvedeno 1 x Výše uvedené výsledky šetření odpovídají všeobecně známým skutečnostem. Závěr Možnosti uplatnění absolventů škol, ale i všech uchazečů o zaměstnání, úzce souvisí s celkovou ekonomickou situací a snižují se s rostoucí nezaměstnaností. Velký rozdíl mezi poptávkou po práci a nabídkou umožňuje zaměstnavatelům vybírat mezi větším počtem uchazečů s potřebnou kvalifikací. Největším problémem při zaměstnávání většiny absolventů je nedostatek praxe. Problém této skupiny uchazečů se dá spatřovat také v chybějících pracovních návycích. Těm se příliš neučí na nižších stupních škol ani v rodinách. Pro některé zaměstnavatele může být nedostatečná praxe u absolventů brána jako pozitivní. Člověk bez pracovní praxe nemá žádné negativní návyky a snáze se přizpůsobuje filozofii firmy. Absolventi nejsou seznámeni s trhem práce a často nejsou samostatní, přičemž ale mají vysoké mzdové nároky, což jim způsobuje potíže při hledání prvního zaměstnání. 12

14 Absolventi se v některých případech mohou prezentovat přednostmi, jako je práce na počítači, jazyková vybavenost a aktuálnost teoretických znalostí, které mají na lepší úrovni oproti starším pracovníkům. Velkým problémem na trhu práce je nedostatek volných pracovních míst a rozdíl mezi strukturou volných míst a vzdělanostní strukturou. Na trhu práce chybí především profese technického zaměření a profese, k jejichž vykonávání stačí vzdělání s výučním listem. O následné studium technicky zaměřených oborů nemají žáci základních škol zájem, protože jejich studium zahrnuje především předměty jako je matematika, fyzika a chemie, tj. obory k jejichž zvládnutí je třeba ucelených vědomostí a dovedností a často i logické myšlení. K získání ucelených vědomostí a dovedností brání na některých školách menší časová dotace u těchto předmětů, než byla v minulých letech, a také malá motivace žáků k učení. Ta je způsobena tím, že žáci v posledních letech nekonali příjímací zkoušky na střední stupeň školství, a to ani na tak výběrové školy, jakými by měla být gymnázia, protože kapacita středních škol je mnohem větší, než počet žáků, kteří opouštějí 9. třídy. Všechny tyto faktory vedou k postupnému snižování nároků na žáky a tudíž ke snižování jejich vědomostí a dovedností. Tato skutečnost se projevuje i nelichotivými umístěními naší republiky v různých mezinárodních srovnávacích testech. Výše popsanou situaci nevyřeší takováto analýza, která pouze potvrzuje a shrnuje všeobecně známé skutečnosti, ale celková změna situace ve školství a na trhu práce. 13

15 Použité zdroje: 1) ČSÚ Praha. Veřejná databáze Českého statistického úřadu [online]. Dostupné z: [cit ] 2) Česká škola Praha. Internetový portál Česká škola [online]. Dostupné z: [cit ] 3) Informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce. Infoabsolvent [online]. Dostupné z: 90&NazevSeo=Potreby-zamestnavatelu-a-pripravenost-absolventu- [cit ] 14