Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
|
|
- Matěj Kašpar
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_9_Vlnové vlastnosti světla Ing. Jakub Ulmann
2 Vlnové vlastnosti světla 9.1 Světlo jako elektromagnetické vlnění 9.2 Šíření světla 9.3 Odraz a lom světla 9.4 Úplný odraz světla 9.5 Disperze světla
3 9.1 Světlo jako elektromagnetické vlnění Optika = nauka o světle. Světlo je část elektromagnetického vlnění, které má ve vakuu vlnovou délku od 390 nm do 760 nm (část zachytitelná okem). Fyzikálně jde o část nauky o elektřině a magnetismu, ale kvůli obrovskému významu pro život (zrak je nejdůležitější smysl) a z historických důvodů (to, že světlo je elektromagnetické vlnění, víme od konce 19. století) se optika bere jako samostatná část fyziky. Historie optiky 17. století: dvě základní historické představy o světle (obě s velkými mezerami): částicová teorie (I. Newton): světlo je proud částic, vlnová teorie: (Ch. Huygens - Kristian Hechens): světlo je vlnění prostředí.
4 Problém částicové teorie: Jak vysvětlit lom světla? Která síla urychluje částice při přechodu z jednoho prostředí do druhého? Problém vlnové teorie: Co se vlastně vlní mezi Sluncem a Zemí? Jak je možné, že nepozorujeme interferenci světla? 19. století Počátek století: provedeny pokusy s interferencí, ohybem a jinými vlnovými jevy u světla (dříve nad technické možnosti kvůli malé vlnové délce světla) přijata vlnová teorie J.C.Maxwell: rovnice pro elektromagnetismus (Maxwellovy rovnice) světlo jsou elektromagnetické vlny určitého rozsahu frekvencí.
5 20. století Některé jevy (např. fotoelektrický jev) nejdou vysvětlit jinak, než tím, že světlo je tvořeno proudem částic. Fotoelektrický jev - elektrony jsou uvolňovány (vyzařovány, emitovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření. Od poloviny 20. století je platná teorie o dualitě částice a vlnění. Světlo se tudíž chová jako vlna, která nese kvantované množství energie. V celé kapitole o optice nám bude stačit představa světla jako vlnění.
6 Světlo je příčné elektromagnetické vlnění, které ke svému šíření nepotřebuje žádné látkové prostředí (šíří se tedy i vakuem). Rychlost světla ve vakuu c = m s -1 = m s -1 = km s -1 základní fyzikální konstanta, nezávisí na jiných veličinách, nejvyšší možná rychlost hmotných objektů ve vesmíru, základ pro definici metru (1 metr je dráha, kterou světlo urazí ve vakuu za 1/ s). Rychlost světla v ostatních prostředích je menší než ve vakuu (například ve vodě v = 2, m s -1 ). Historie měření rychlosti světla referát.
7 Př. 1: Urči dobu, za kterou přeletí paprsek světla Českou republiku z východu na západ. Kolikrát stihne urazit tuto vzdálenost za jednu sekundu? Př. 2: Urči frekvenční rozsah viditelného světla (vlnové délky ve vakuu od 390 nm do 760 nm). Jak se změní vlnová délka světla ve vodě? λ v
8 Světlo různých frekvencí (či vlnových délek) vyvolává u člověka různý vjem, který charakterizujeme jako barva světla. Světelný interval je vymezen fialovou a červenou barvou. Vnímání barev je u lidí individuální. Některá zvířata mají jiný frekvenční rozsah vidění.
9 Př. 6.1 Při jednom kosmickém experimentu bylo na povrchu Měsíce umístěno speciální zrcadlo, které odráželo světlo výkonného laseru vysílané ze Země. Světelný impulz se vrátil po odrazu zpět na Zemi přibližně za dobu 2,6 s. Určete vzdálenost Měsíce od Země. Př. 6.5 Navrhněte, jak lze při úplňku určit pomocí pravítka s milimetrovým dělením přibližnou hodnotu poloměru Měsíce. Víme, že Měsíc je od nás vzdálen km.
10 9.2 Šíření světla Světelný zdroj - těleso, které vysílá světlo (světelná energie v nich vzniká přeměnou z jiného druhu energie). Ostatní tělesa, která světlo nevydávají, vidíme, protože světlo odrážejí nebo rozptylují. Tělesa, ze kterých do našeho oka nedopadá žádné světlo, nevidíme. Optické prostředí - prostředí, přes které se světlo šíří. Průhledné prostředí (vzduch, sklo ): světlo se šíří bez velkého zeslabení. I barevné sklo (propouští jen světlo určitých vlnových délek). Neprůhledné prostředí (kovy, tabule...): nepropouští světlo, buď ho pohlcuje nebo odráží. Průsvitné prostředí (mléčné sklo u žárovek): světlo propouští, ale i rozptyluje všemi směry.
11 Stejnorodé (homogenní) prostředí - má všude stejné optické vlastnosti. Ve stejnorodém prostředí se světlo šíří přímočaře. Využíváme v praxi: paprsek světla ve tmě, kontrola rovnosti prkna, zaměřování u zbraní, laserová vodováha. Prostředí opticky izotropní - rychlost světla je ve všech směrech stejná. Prostředí opticky anizotropní - rychlost světla závisí na směru. Např. v krystalu křemene.
12 Ze zdroje světla v opticky homogenním prostředí se šíří světlo všemi směry stejně (Huygensův princip). Pro zjednodušení se zavádí tzv. bodový zdroj světla (zdroj světla, jehož rozměry jsou zanedbatelné vůči okolí), jehož vlnoplochy mají tvar soustředných koulí - kulové vlnoplochy. Vlnění se šíří ve směru paprsku, který je vždy kolmý na vlnoplochu. Paprsková optika, geometrická optika. Vlnoplocha vlnění je plocha, jejíž body jsou stejně vzdálené od zdroje vlnění a kmitají se stejnou fází.
13 Ve větší vzdálenosti od zdroje je poloměr vlnoplochy tak velký, že v okolí zkoumaného bodu ji můžeme považovat za rovinu rovinná vlnoplocha. Protínají-li se světelné paprsky, neovlivňují se a postupují prostředím nezávisle jeden na druhém (princip nezávislosti chodu světelných paprsků).
14 Mezi základní principy šíření světla patří Fermatův princip (1679): A D c C v B AD c DB v AC c CB v Mezi dvěma body se světlo šíří po takové trajektorii, kterou projde za nejkratší čas.
15 Př. 1: Když svítíme laserovým ukazovátkem na zeď, není chod paprsku kromě stopy na zdi vidět. Proč? Je možné chod paprsku zviditelnit? Př. 6.2: Turista stojící u Eiffelovy věže v Paříži zjistil, že délka stínu věže je 370 m, zatímco jeho postava vrhá stín délky 208 cm. Určete výšku Eiffelovy věže, jestliže víte, že turista byl vysoký 180 cm.
16 9.3 Odraz a lom světla Odraz světla a lom světla se řídí stejnými zákony, jaké byly odvozeny pro mechanické vlnění pomocí Huygensova principu. Pokusy s demonstrační soustavou. Dopadá-li světelný paprsek na rozhraní dvou prostředí s odlišnými optickými vlastnostmi, pak se světlo na rozhraní částečně odráží a částečně láme do druhého prostředí. Nastává odraz a lom světla.
17 Odraz světla na rozhraní prostředí k
18 Vztah mezi úhlem dopadu a úhlem odrazu popisuje zákon odrazu: Velikost úhlu odrazu se rovná velikosti úhlu dopadu, k tedy α = α. Odražený paprsek leží v rovině dopadu. Úhel odrazu nezávisí na frekvenci dopadajícího světla, proto se paprsky světla různých barev (frekvencí) odrážejí stejně. V případě, že rozhraní není rovinné, uvažujeme kolmici na tečnou rovinu zakřivené plochy v místě dopadu světelného paprsku.
19 Př. 6.9: Světelný paprsek vychází z bodu A, po odrazu na vodorovné ploše prochází bodem B. Geometrickou konstrukcí, určete bod na vodorovné ploše, v němž nastává odraz světla.
20 Dopadá-li rovnoběžný svazek paprsků na rovinné rozhraní dvou optických prostředí, zůstávají paprsky po odrazu navzájem rovnoběžné zrcadlový odraz. Po odrazu rovnoběžného svazku paprsků od rozhraní, které není rovinné, se svazek mění na rozbíhavý (např. papír).
21 Př. 2: Nakresli průchod paprsku soustavou zrcadel na obrázku. Př. 3: Nakresli do obrázku chod paprsků, které vycházejí z reflektorů automobilu a dopadají na odrazku. Předpokládej, že odrazka je malé zrcátko. Obrázek kresli shora.
22 Př. 4: Rozhodni, jakou výšku musí mít zrcadlo v obchodě, aby si v něm zákazník mohl prohlédnout celou svou postavu.
23 Lom (refrakce) světla Pokusy s demonstrační soustavou. (Změříme dopadající a vystupující úhel paprsku u půlválce.) Pokus s mincí: v 1, n 1 v2, n2 Na rozhranní dvou optických prostředí nastává lom světla (ne vždy).
24 Zákon lomu světla k
25 Podíl velikostí rychlostí světla v obou prostředích je pro daná prostředí konstantní a vyjadřuje důležitou fyzikální veličinu: index lomu n pro dané rozhraní dvou prostředí: Prakticky se používá index lomu dané látky s vakuem (vzduchem). Je-li prvním prostředím vakuum, je v 1 = c (za v 2 píšeme v). Dostaneme absolutní index lomu daného prostředí ve tvaru: n Platí, že n 1. Je to bezrozměrná veličina. Látka Index lomu Látka Index lomu vzduch 1,00026 sklo 1,50 až 1,90 led 1,31 sůl 1,52 voda 1,33 diamand 2,42 c v n v v 1 2
26 Úprava vztahu pro lom světla: sin sin Vyjádříme rychlosti v 1 a v 2 pomocí absolutních indexů lomů: v v 1 2 Dosadíme do zákona lomu:
27 V 17. století objevil zákon pro lom světla Willebord van Roijen Snell ( ). Když má světlo v jednom prostředí větší rychlost než v druhém, je první prostředí vzhledem k druhému opticky řidší a druhé vzhledem na prvnímu opticky hustší. Při porovnání dvou úhlů platí: Větší úhel větší rychlost menší index lomu řidší.
28 p 1 opticky hustší prostředí k opticky řidší prostředí p 2
29 Př. 1: Určete index lomu materiálu, ze kterého je vyroben půlválec z demonstrační soupravy. Př. 2: Urči index lomu skla, pokud se v něm světlo šíří rychlostí km/s. Př. 3: Urči rychlost světla v ledu, pokud index lomu ledu je 1,31. Př. 4: Na obrázku je zachycen lom světla na rozhraní dvou prostředí. Urči, které prostředí je opticky hustší a které opticky řidší.
30 Př. 5: Index lomu ledu je menší než index lomu vody. V kterém prostředí je rychlost světla větší? Př. 6 Index lomu vody pro červené světlo je 1,331 a pro fialové 1,343. Určete rychlost světla ve vodě v obou případech. Př. 7: Index lomu skla pro světlo červené barvy je 1,510 a pro světlo fialové barvy je 1,531. Určete úhel mezi lomeným červeným a fialovým paprskem, jestliže světelný paprsek bílého světla dopadá na povrch skla pod úhlem 60.
31 Průchod vlnění rozhraním prostředí (šedá = hustší prostředí) k p / 1 p 1 k
32 Některé důsledky lomu světla: hůl do vody ponořená vypadá jak nalomená, voda se zdá méně hluboká, předměty ve vodě vidíme jinde, než kde skutečně jsou. Světelný paprsek od ryby se láme od kolmice a přichází k našemu oku v jiném směru než je přímka ryba oko. Indián ze zkušenosti míří pod obraz, který vidí.
33 Př. 7: Vysvětlete, proč vidíme minci, pokud do misky nalijeme vodu.
34 Př. 8: Vlnová délka červeného světla ve vodě je rovna vlnové délce zeleného světla ve vzduchu. Voda je osvětlena zeleným světlem. Jakou barvu vnímá člověk, jestliže pod vodou otevře oči? Př. 9: Do láhve ze zeleného skla nalijeme červený inkoust. Jak se nám bude jevit barva inkoustu v láhvi?
35 Př. 6.25: Chlapec se chce dotknout tyčí předmětu v hloubce 40 cm pod hladinou vody. V jaké vzdálenosti od předmětu se tyč dotkne dna, jestliže tyč svírá s vodorovným směrem úhel 45?
36
37 Př. 6.26: Úhel dopadu paprsku na povrch vody (n v = 1,33) je 40. Jaký musí být úhel dopadu na povrch skla (n s = 1,50), aby úhel lomu byl stejný jako v prvním případě? Př. 6.27: Světelný paprsek prochází rozhraním mezi vodou a sklem. Úhel dopadu je 35. Určete úhel lomu. Použijte hodnoty indexu lomu z předcházející úlohy.
38 DÚ: Nakresli průchod paprsku, který prochází skleněným hranolem (n s = 1,6) a vychází opět do vzduchu. Odražené paprsky nekreslete. Úhel lomu při vstupu do hranolu a při výstupu z hranolu přesně vypočítejte.
39 9.4 Úplný (totální) odraz světla Př. 1: Světelný paprsek prochází z vody (n v = 1,33) do vzduchu a ve vodě dopadá na hladinu pod úhlem 35. Urči, pod jakým úhlem projde do vzduchu. Př. 2: Světelný paprsek prochází z vody do vzduchu. Urči pod jakým úhlem projde do vzduchu, pokud na rozhraní z vody dopadá pod úhlem 80.
40 Při průchodu světla do opticky řidšího prostředí je vždy úhel lomu větší než úhel dopadu. p 1 k v 1 v 2 Zvětšujeme-li úhel dopadu, potom se zvětšuje také úhel lomu světla.
41 Při určitém úhlu dopadu α m je úhel lomu β = 90 o. α m mezní úhel k p 1 v 1 v 2 Dopadá-li světlo na rozhraní prostředí pod úhlem dopadu α > α m, světlo se od rozhraní odrazí.
42 m Nastane úplný (totální) odraz světla. Př. 3: Urči mezní úhel, pod kterým může dopadnout světlo z vody na rozhraní se vzduchem, aby nedošlo k totálnímu odrazu.
43 Vzdálenější rybu už indián nevidí. Měřením mezního úhlu α m můžeme určit index lomu prostředí n. sin sin n n 2 1
44 Využití úplného odrazu světla: 1. refraktometry Přístroje k měření indexu lomu kapalných a pevných látek. Protože index lomu závisí například na koncentraci roztoků, používají se k určování koncentrace látky v roztoku (například cukru). 2. odrazné hranoly Mění směr průchodů paprsků (fotoaparáty, dalekohledy, projektory ). 3. vláknové vlnovody Domácí úkol, referát...
45 Na rozhraní prostředí se světlo může: a) odrazit, b) projít do druhého prostředí, c) utlumit, d) interferovat. Test Podle zákonu odrazu je: a) úhel odrazu větší než úhel dopadu, b) úhel odrazu menší než úhel dopadu, c) úhel odrazu stejně velký jako úhel dopadu, d) odražený paprsek v rovině dopadu.
46 Při průchodu světla do prostředí, v němž se šíří větší rychlostí nastává: a) nastává lom od kolmice, b) nastává lom ke kolmici, c) je úhel lomu menší než úhel dopadu, d) je úhel lomu větší než úhel dopadu. Test Při průchodu světla do prostředí, v němž se šíří menší rychlostí nastává: a) nastává lom od kolmice, b) nastává lom ke kolmici, c) je úhel lomu menší než úhel dopadu, d) je úhel lomu větší než úhel dopadu.
47 Zákon lomu vyjádřen rovnicí je: Test a) cos cos v v 2 1, b) sin sin v v 1 2, c) cos cos v v 1 2, d) sin sin v v 2 1.
48 9.5 Disperze (rozklad) světla Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa.
49 Traduje se, že prvním experimentátorem, který rozložil bílé světlo na barevné složky, byl známý fyzik Isaac Newton. Není to tak docela pravda, neboť tento rozklad bílého světla pozoroval už v 17. století český přírodovědec Jan Marek Marci a popsal jej v díle "De arcu coelesti" v roce 1668, tedy 18 let před vydáním Newtonova díla "Optika". Zdroj: Hranolem umíme rozložit bílé světlo na různě barevná světla. Pokud vezmeme libovolné světlo ze spektra a pokusíme se ho rozložit dalším hranolem, nezískáme nic nového. Světla se dále nerozkládají. Pokud spektrum opět spojíme do jednoho bodu (třeba spojkou) získáme opět bílé světlo.
50 Bílé světlo není jeden druh vlnění, ale je to směs různých vlnění (barevných složek), které se už dál nerozkládají a které vnímáme jako různé barvy. Př. 1: Čím se barvy liší? frekvencí indexem lomu ve skle rychlostí šíření ve skle Ve vakuu se všechny druhy světla šíří stejnou rychlostí c, v jiných prostředích se různé druhy světla svou rychlostí liší. Monofrekvenční (dříve monochromatické) světlo je světlo, které obsahuje pouze 1 barvu (v přírodě vzácnost), tedy světlo o jediné frekvenci.
51 Skládání světel a skládání barev Červená barva diody dioda vyzařuje pouze červené světlo Spojením všech barev vzniká bílé světlo - aditivní skládání barev. Takto vytvářejí barvy reflektory, obrazovky televize apod. RGB (red, green, blue) Každou barvu realizujeme složením světel ze tří barevných zdrojů o různé intenzitě (pokud má každý zdroj 256 úrovní intenzity, získám 256 x 256 x 256 = barev).
52 Červená barva na triku triko nesvítí, pouze odráží jen červené světlo pohlcuje ostatní vlnové délky (zelenou, modrou, žlutou...). Smícháme-li všechny malířské barvy vznikne černá barva (pohlcuje všechna světla). Subtraktivní skládání barev (nemícháme světla, ale schopnosti pohlcovat určité frekvence). Takto mícháme barvy v tiskárnách. CMYK (cyane, magenta, yellow, black)
53 Autor prezentace a ilustrací: Ing. Jakub Ulmann Fotografie použité v prezentaci: Na snímku 1: Ing. Jakub Ulmann Použitá literatura a zdroje: [1] RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika pro gymnázia Elektřina a magnetismus, Prometheus, Praha 2007 [2] Doc. RNDr. Oldřich Lepil, CSc., RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika Sbírka úloh pro střední školy, Prometheus, Praha 2010 [3] Mgr. Jaroslav Reichl, [4] Mgr. Martin Krynický,
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
Více5.3.1 Disperze světla, barvy
5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceJednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:
Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen
VíceZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami λ = (380 nm - 780 nm) - způsobuje v oku fyziologický vjem, jenž
VíceO z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4
O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4 N á z e v m a t e r i á l u : S v ě t l o j a k o v l n ě n í. T e m a t i c k á o b l a s t : F y z i k
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
Více3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.
3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
Více5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,
5..3 Lom světla I Předpoklady: 50, 502 Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka, Pokus s mincí a miskou Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
Více5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102
5..3 Lom světla Předpoklady: 50, 50 Pokus s mincí a miskou: Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře ke mně, miska jim nesmí překážet v cestě. Posunu misku
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceFyzika aplikovaná v geodézii
Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu
VíceNázev: Odraz a lom světla
Název: Odraz a lom světla Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika, Informatika) Tematický celek: Optika Ročník:
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceOPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VícePřednáška č.14. Optika
Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceAutorka: Pavla Dořičáková
OPTIKA Obsahový cíl: - Žák identifikuje zdroje světla a popíše jeho šíření. - Žák předpoví šíření světelného paprsku na rozhraní optických prostředí. Jazykový cíl: - Žák používá slova (podstatná a přídavná
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
VíceOptika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook
Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceDUM č. 2 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 19.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je souhrnem probírané tématiky. Ve stručném
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VícePři demonstraci lomu bílého světla pozorujeme jev, kdy se při lomu bílé světlo rozloží na barevné složky. Tento jev se nazývá disperze světla.
4. Disperze světla Při demonstraci lomu bílého světla pozorujeme jev, kdy se při lomu bílé světlo rozloží na barevné složky. Tento jev se nazývá disperze světla. Vzniká v důsledku závislosti rychlosti
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceVlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
VíceSvětlo a stín. Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna
Světlo a stín Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna Osnova k prezentaci 1)Co je to světlo? A) Definice B) Šíření světla C) Vlnová délka D) Zdroje a využití světla 2)Co je to stín? A) Definice B) Části
VíceSvětlo. Kalibrace světelného senzoru. Tematický celek: Světelné a zvukové jevy. Úkol:
Název: Světlo. Kalibrace světelného senzoru. Tematický celek: Světelné a zvukové jevy. Úkol: 1. Zopakuj si, co je to světlo a jak se šíří. 2. Zjisti, jak pracuje světelný senzor. 3. Navrhni robota pro
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Lom světla II.část Číslo DUM: III/2/FY/2/3/18 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Optika
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Lom světla II.část Číslo DUM: III/2/FY/2/3/18 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Optika Autor: Ing. Markéta Střelcová Anotace: Žák se seznámí
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
VLNOVÁ DÉLKA A FREKVENCE SVĚTLA 1) Vypočítejte frekvenci fialového světla, je-li jeho vlnová délka 390 nm. Rychlost světla ve vakuu je 3 10 8 m s 1. = 390 nm = 390 10 9 m c = 3 10 8 m s 1 f=? (Hz) Pro
Více7.ročník Optika Lom světla
LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceIAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY Sada interaktivních materiálů pro 7. ročník Fyzika CZ.1.07/1.1.16/02.0079 plocha čas délka hmotnost objem teplota Interaktivní materiály slouží k procvičování, upevňování
VíceNejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
VíceOPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1
OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 a) Vysvětli, co je zdroj světla? b) Co je přirozený zdroj světla a co umělý? c) Proč vidíme tělesa, která nevydávají světlo? d) Proč je lepší místnost
Více2.1.7 Zrcadlo I. Předpoklady: Pomůcky: zrcadla, laser, rozprašovač, bílý a černý papír, velký úhloměr
2.1.7 Zrcadlo I ředpoklady: 020106 omůcky: zrcadla, laser, rozprašovač, bílý a černý papír, velký úhloměr edagogická poznámka: K pokusům používám obyčejné velké, které si beru z pánských záchodů, aby bylo
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceLaboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:
Truhlář Michal 3.. 005 Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8 Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem: T p 3, C 30% 97,9kPa Úkol: - Proveďte justaci hranolu a změřte
VíceSVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV
SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat
VíceDUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách
VíceBarvy a barevné systémy. Ivo Peterka
Barvy a barevné systémy Ivo Peterka Viditelné světlo. Elektromagnetické záření o vlnové délce 390 760 nanometrů. Jsou-li v konktrétním světle zastoupeny složky všech vlnových délek, vnímáme toto světlo
VíceUspěchané světlo
2.1.13 Uspěchané světlo Předpoklady: 020112 Pomůcky: miska, pětikoruna, voda, laserové ukazovátko, akvárium, hranol, průhledné pravítko, optická vlákna Pedagogická poznámka: Domácí pokus neopakuji, pouze
Více5.1.2 Odraz světla. Př. 1: Nakresli průchod paprsku soustavou zrcadel na obrázku. Předpoklady: 3105, 5101
5.1.2 Odraz světla Předpoklady: 3105, 5101 Pomůcky: zrcadla (alespoň dvě velká), odrazky, baterka, bílá čtvrtka Světlo je vlnění na rozhraní dvou prostředí se odráží a láme. Zákon odrazu: Velikost úhlu
VíceOPTIKA. I. Elektromagnetické kmity
OPTIKA Optika se studuje elektromagnetické vlnění v určitém intervalu vlnových délek, které můžeme vnímat zrakem, a sice jevy světelné Rozlišujeme základní pojmy: Optické prostředí prostředí, kterým se
Více5.1.2 Odraz světla. Př. 1: Nakresli průchod paprsku soustavou zrcadel na obrázku:
5.1.2 Odraz světla Předpoklady: 3105, 5101 Světlo je vlnění na rozhraní dvou prostředí se odráží a láme. Zákon odrazu: Velikost úhlu odrazu ' se rovná velikosti úhlu dopadu. Odražený paprsek leží v rovině
VíceOptika - AZ kvíz. Pravidla
Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika Úvod Vytváření obrazů na základě zákonů optiky je častým jevem kolem nás Základní principy Základní principy Zobrazování optickými přístroji
VíceFyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika
Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika 1. Stanovte absolutní index lomu prostředí, jestliže rychlost elektromagnetických vln v daném prostředí dosahuje hodnoty 0,65c. Jaký je rozdíl optických drah
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
VíceOptika Elektromagnetické záření
Elektromagnetické záření Záření, jehož energie se přenáší prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění, nazýváme elektromagnetické záření. Ke svému šíření nepotřebuje látkové prostředí, může se
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceMěření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce
Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce TOMÁŠ KŘIVÁNEK Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Abstrakt V příspěvku je popsán jednoduchý experiment pro demonstraci a měření závislosti
VíceInterference vlnění
8 Interference vlnění Umět vysvětlit princip interference Umět vysvětlit pojmy interferenčního maxima a minima 3 Umět vysvětlit vznik stojatého vlnění 4 Znát podobnosti a rozdíly mezi postupnýma stojatým
Více1. Stanovte velikost rychlosti světla ve vzduchu. 2. Stanovte velikosti rychlostí světla v kapalinách a zjistěte odpovídající indexy lomu.
46 Rychlost světla ÚKOL. Stanovte velikost rychlosti světla ve vzduchu. 2. Stanovte velikosti rychlostí světla v kapalinách a zjistěte odpovídající indexy lomu. TEORIE Připomeňme si některé základní poznatky.
VíceLasery základy optiky
LASERY Lasery se staly jedním ze základních nástrojů moderních strojírenských technologií. Optimální využití laserových technologií předpokládá znalosti o jejich principech a o vlastnostech laserového
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
Více9. Geometrická optika
9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie
Více3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla
3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na
VíceFyzika. 8. ročník. LÁTKY A TĚLESA měřené veličiny. značky a jednotky fyzikálních veličin
list 1 / 7 F časová dotace: 2 hod / týden Fyzika 8. ročník (F 9 1 01.1) F 9 1 01.1 (F 9 1 01.3) prakticky změří vhodně vybranými měřidly fyzikální veličiny a určí jejich změny elektrické napětí prakticky
VíceFYZIKA Světelné vlnění
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Světelné
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
Více7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb
1 7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA Interference Ohyb Polarizace Co je to ohyb? 27.2 Ohyb Ohyb vln je jev charakterizovaný odchylkou od přímočarého šíření vlnění v témže prostředí. Ve skutečnosti se nejedná o nový jev
Více- studium jevů pozorovaných při průchodu světla prostředím: - absorpce - rozptyl (difúze) - rozklad světla
VLNOVÁ OPTIKA - studium jevů založených na vlnové povaze světla: - interference (jev podmíněný skládáním vlnění) - polarizace - difrakce (ohyb) - disperze (jev související se závislostí n n ) - studium
VíceF - Lom světla a optické přístroje
F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceInterference světla Vlnovou podstatu světla prokázal až roku 1801 Thomas Young, když pozoroval jeho interferenci (tj. skládání). Youngův experiment interference světla na dvou štěrbinách (animace) http://micro.magnet.fsu.edu
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceVlnové vlastnosti světla
Vlnové vlastnosti světla Odraz a lom světla Disperze světla Interference světla Ohyb (difrakce) světla Polarizace světla Infračervené světlo je definováno jako a) podélné elektromagnetické kmity o frekvenci
VíceMetodické poznámky k souboru úloh Optika
Metodické poznámky k souboru úloh Optika Baterka Teoreticky se světlo šíří "nekonečně daleko", intenzita světla však klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Děti si často myslí, že světlo se nešíří příliš
VíceOptika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK
Optika Co je světlo? Laser vlastnosti a využití Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK Optika Vědecká disciplína zabývající se světlem a zářením obdobných vlastností (optické záření) z hlediska jeho vzniku,
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceSVĚTLO / ZÁKON. EU OPVK III/2/1/3/17 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace
SVĚTLO / ZÁKON LOMU 1 ZÁKON LOMU Lom nastává na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. Lom paprsku ke kolmici nastane, jestliže se paprsek šíří z opticky řidšího do opticky hustšího prostředí. Úhel
VíceElektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy Kvarta 2 hodiny týdně
Více5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305
5.3.6 Ohy na mřížce Předpoklady: 5305 Optická mřížka = soustava rovnoěžných velmi lízkých štěrin. Realizace: Skleněná destička s rovnoěžnými vrypy, přes vryp světlo neprochází, prochází přes nepoškraaná
VíceÚvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014
Úvod, optické záření Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014 Materiál je pouze grafickým podkladem k přednášce a nenahrazuje výklad na vlastní
VíceVýfučtení: Jednoduché optické soustavy
Výfučtení: Jednoduché optické soustavy Na následujících stránkách vám představíme pravidla, kterými se řídí světlo při průchodu různými optickými prvky. Část fyziky, která se těmito jevy zabývá, se nazývá
Více