Každý se ve škole cítí dobře klima školy. Doporučení k jednotlivým oblastem dotazníkového šetření aneb co dělat když

Transkript

1 Každý se ve škole cítí dobře klima školy Doporučení k jednotlivým oblastem dotazníkového šetření aneb co dělat když Kolektiv autorů Praha 2012

2 Obsah: 1. Úvod Základní fyziologické potřeby Prostor školy Pohyb Bezpečí ve škole výskyt šikany Jistota a řád Kamarádství, důvěra a spolupráce Respekt Školní hodnocení jako prostředek uznání, ocenění a nároků ve výuce Smysluplnost výuky Seznam použité / užitečné literatury Zlaté karty

3 1. Úvod Dostáváte do rukou text, který se věnuje možnostem naplňování potřeb žáků, tak aby dokázali koncentrovat energii a pozornost na učební látku. Chceme poukázat na důležitost rozvoje člověka jako jedinečné lidské bytosti. Podporujeme příznivé sociální klima, které považujeme za jeden z podstatných prvků prevence rizikových jevů ve škole. Předcházet nežádoucím projevům chování žáků se může dařit zejména tam, kde panuje otevřená, demokratická atmosféra, ve které jsou si žáci vědomi své lidské hodnoty, kde je s nimi jednáno s respektem a s ohledem na individualitu každého žáka a přitom spravedlivě ke všem. Prevence rizikových jevů se daří tam, kde každý v kolektivu cítí, že tam je jeho místo a kde jsou jasná a předem stanovená pravidla hry. Tento text nemůže být vodítkem pro každodenní učitelskou práci s různými typy žáků. Může vám však sloužit jako inspirace, dozvíte se, jak s jednotlivými okruhy potřeb pracují jinde. Domníváme se, že pro každou práci, ve které se snažíme rozvíjet lidský potenciál, je důležité sledovat, jaké jsou možnosti, mít otevřené oči, přemýšlet o různých cestách a diskutovat o nich s těmi, kterých se týkají. Pokud budete chtít využít následující text k podpoře žáků, doporučujeme s nimi tyto kroky nejprve prodiskutovat. K jednotlivým oblastem naplňování potřeb žáků naleznete v následujícím textu teoretický výklad i praktické příklady, jak je možné naplňování potřeb zajišťovat. Dále v textu najdete zlaté karty se základními pravidly, jejichž dodržování považujeme za bezpodmínečně nutné. Tento text vznikl jako součást projektu Každý se ve škole cítí dobře klima školy v návaznosti na dotazníkové šetření projektu, kterého se zúčastnili žáci i jejich třídní učitelé. Přejeme vám příjemné čtení a tvůrčí naladění k práci s kolektivem. Robert Herák 3

4 2. Základní fyziologické potřeby 2.1 Fyziologické potřeby v hierarchii potřeb Mezi fyziologické potřeby běžně řadíme základní biologické potřeby člověka související s jeho tělesným fungováním. Americký psycholog a zakladatel humanistické psychologie A. H. Maslow umístil v rámci své známé pyramidy potřeb fyziologické potřeby na její základnu. Vidí je jako primární, bazální všechny ostatní potřeby stojí na nich, jejich uspokojování (absence dlouhodobé frustrace) je proto prvořadé. 2.2 Fyziologické potřeby ve školním prostředí V mateřských školách je denní režim významně podřízen fyziologickým potřebám dětí: polední klid, členění programu do krátkých bloků, odpolední a dopolední svačiny, pravidelné vycházky, střídání klidových a pohybových aktivit apod. Tyto aspekty mohou být ve vyšších ročnících ZŠ někdy jakoby zapomenuty či neprávem opomíjeny, přestože mají podstatný a nezanedbatelný vliv na výkon žáků během vyučování. Protože fyziologický komfort je nezbytným předpokladem připravenosti žáka k učení (bez ohledu na míru jeho zralosti), je zapotřebí zajistit vhodné a věku přiměřené uspokojování fyziologických potřeb žáků ve školním prostředí. Respekt k přirozeným potřebám žáka je jednou z důležitých charakteristik přístupu školy k žákům. Důležité je hledání přiměřené rovnováhy mezi disciplínou a uspokojováním fyziologických potřeb a vytváření pravidel v dialogu s žáky, třeba na téma Mají fyziologické potřeby během vyučování zmizet? 4

5 Celé téma fyziologických potřeb ve škole si můžeme rozvrhnout do následujících okruhů, kterým se budeme postupně věnovat (výčet není úplný, ale postačí): Pitný režim Stravování Toalety Vzduch Osvětlení Ostatní hluk, ergonomie, prostor Pitný režim Dospělý denně vyloučí asi 2,5 litru vody močí, dýcháním a kůží. Organismus však potřebuje vyrovnanou vodní bilanci. Protože asi 900 ml vody přijme vázané v potravě, znamená to, že zbytek (asi 1,5 l) je nutné dodat přímo ve formě tekutin. Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství je důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody a výkonnosti. Příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava, malátnost a pokles fyzické a duševní výkonnosti (včetně poklesu koncentrace). Ztráta tekutin na úrovni 2% tělesné hmotnosti může představovat až 20% ztrátu výkonu, takže u žáků klesá schopnost sledovat vyučování. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin (toho si v denním shonu ani nevšimneme) může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Je podstatné si uvědomit, že potřeba tekutin je přísně individuální záležitost a že záleží na mnoha faktorech: hmotnost, věk, pohlaví, složení a množství stravy, tělesná aktivita, teplota a vlhkost prostředí, druh oblečení, aktuální zdravotní stav atd. Na potřebu pití může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace (kdy už tedy také klesla pozornost žáka). Vyšší riziko je u malých dětí, které mají malý celkový objem tělesné vody v organismu a jejich běžné denní ztráty tedy představují značný podíl. Co pít? Nejzdravějším nápojem je čistá voda pitná z vodovodu nebo balená pramenitá či slabě mineralizovaná bez oxidu uhličitého. Dobrou zprávou pro školy je, že pitná voda z vodovodů má v ČR velmi dobrou kvalitu, i když ne všude plně vyhovuje její pach nebo chuť. K omezené konzumaci (tj. ne jako základ pitného režimu) se hodí středně a silně mineralizované minerální vody je vhodné střídat. Zcela nevhodné a bohužel velmi oblíbené jsou různé limonády a soft drinky. Důvodem je cukr (má prázdné kalorie a jen zvyšuje pocit žízně) a oxid uhličitý, který spolu s ochucovadly poškozuje zubní sklovinu. Praktické tipy jak na to Zjistíme, zda nemáme ve třídě dítě, jehož zdravotní stav vyžaduje zvláštní pitný režim. 5

6 Umožníme dětem konzumovat pitnou vodu z kohoutku. Většina dětí si sice nosí různá pitíčka z domova, často ale lahev ani neotevřou, nebo ji mohou v tašce nosit i několik dní. Voda, stejně jako potraviny, podléhá zkáze. Umožníme dětem nákup nápojů ve škole (školní bufet, automaty). V případě automatu naléhavě doporučujeme vyhnout se tzv. kolovým nápojům, které jsou nezdravé a navíc močopudné, takže se do pitného režimu ani nehodí. Je-li to v možnostech školy či obce, v blízkosti školního hřiště najde uplatnění pítko s vodou z vodovodní sítě. Stanovíme si společně s žáky pravidla, kdy žák může pít: zda jen o přestávce, nebo zda může mít pití k dispozici na lavici i během výuky (například v uzavíratelné plastové lahvi). Člověk není velbloud. Je nutné dbát na to, aby žáci pili v průběhu celého dne (ne až teprve u oběda). Toto heslo je také možné využít ve výtvarné výchově k výrobě plakátů, v českém jazyce k psaní slohových cvičení a rozšiřovat tak povědomí o důležitosti pitného režimu mezi žáky. Během hodin tělesné výchovy (nebo alespoň po nich) dovolíme žákům doplňovat tekutiny. Žáci si mohou nosit lahve, podobně jako je tomu ve fitness centrech, ve škole je k dispozici pitná voda z kohoutku. Jako alternativa jsou v tomto případě (=fyzická zátěž) také vhodné slabě mineralizované minerální vody. Na okenních parapetech můžeme pěstovat byliny a jejich lístky využít pro zlepšení chuti kohoutkové vody, např. mátu. Pro začátek postačí máta v květináči ze supermarketu. Je nutné předem stanovit pravidla péče o bylinu a režim sběru lístků (např. každé úterý). Jak zajistit dostatek čistých kelímků pro pití kohoutkové vody? Žáci mohou používat plastové lahve, které si často nosí z domova, a plnit je ve škole (budou nosit lehčí batoh). Tam, kde se toto stane běžnou praxí, se ostatní nebudou nikomu posmívat (např. že je chudý). Lepší je ale zajistit každému jeho vlastní kelímek (plastový, nerozbitný, snadno omyvatelný). V rámci výtvarné výchovy si žáci mohou své kelímky ozdobit (voděodolné zdravotně nezávadné barvy). Je-li v blízkosti školy keramická dílna, mohou si děti glazurou namalovat vlastní hrnky. Kelímky na vodu je vhodné umístit v přiměřené výšce poblíž umyvadla (je-li místo). Pokud si je žáci ozdobí, budou tak na trvalé výstavce. Uspořádáme (ideálně v teplých měsících) ve třídě či ve škole akci Týden nápojů. Žáci sami např. o velké přestávce připravují nápoje pro ostatní podle různých receptur. K tomu lze využít nejen šťávy, ale mátu a citrusové plody. Podle možností a chuti učitelů a žáků experimentovat: od prosté citronády po 6

7 různé ovocné či zeleninové nápoje. Kromě zajištění pitného režimu akce napomůže osvětě a může i zlepšit klima školy Strava Na rozdíl od příjmu tekutin není nutné příjem potravy tak pečlivě sledovat. I v tomto případě však platí, že pocit hladu nebo naopak přejedení vede u žáka k různé míře diskomfortu, který narušuje jeho schopnost se soustředit a ochotu se aktivně účastnit dění během vyučovací hodiny. Dlouhodobé přejídání nebo hladovění se může překlopit do rozvoje poruch příjmu potravy. Mentální anorexie a bulimie příznaky Mentální anorexie a bulimie patří mezi psychosomatická onemocnění charakterizovaná poruchou příjmu potravy. Zatímco při mentální anorexii dívka (obě nemoci převážně postihují dívky, ale objevují se i u chlapců) jídlo odmítá, při bulimii dochází k opakovaným záchvatům přejídání, které jsou střídány obdobími hladovění, užívání projímadel a diuretik. Podle statistik každá dvacátá dívka v ČR trpí mentální bulimií. Nejvíce ohrožené skupiny jsou dívky (ale i chlapci) ve věku mezi lety. Symptomatika bulimie: záměrně vyvolané zvracení po záchvatu žravosti, záchvaty zimnice, časté zácpy a průjmy, poruchy ledvin v důsledku častého používání diuretik, ztráty jídla z lednice, zničená zubní sklovina v důsledku častého zvracení, přecitlivělost, podrážděnost. Symptomatika anorexie: plachost, nesnáší stolování s ostatními (v jídle se šťourá, nejí), zimomřivost, obliba horkých nápojů (tělo je vděčné i za tepelnou energii), obliba kuchařek a obrázků jídel, vymýšlení receptů, záliba v přípravě jídel pro ostatní (sami však ani neochutnají), posedlost sledováním váhy, jasný rozpor mezi vnímanou obezitou a skutečnou váhou (resp. podvýživou). Smutným průvodním jevem obou onemocnění je narušení společenského života a v těsném závěsu také vztahů, zejména k nejbližším osobám. Vnímavý učitel si může všimnout toho, co rodič doma přehlédne, pokusí-li se při podezření zodpovědět následující otázky: Všiml jsem si u některého žáka kombinace tří a více symptomů popsaných výše? Nosí tento žák o několik čísel větší oblečení? Nesnáší tělocvik? Chodí na obědy? Skutečně oběd sní? Svačí o přestávkách? 7

8 Může být těžké u dospívajících dívek odhadnout poměrně tenkou hranici mezi ještě zdravým zájmem o štíhlost a již nemocným postojem k hubnutí a vlastnímu tělu. V případě podezření může být užitečné probrat situaci s kolegou (třídním) a opatrně zvážit případný důvěrný rozhovor s rodiči (ideální postup neexistuje, rady a tipy jsou k nalezení na různých stránkách s lékařskou a psychologickou tematikou, např. o.s. Anabell, které nabízí pomoc osobám s poruchami příjmu potravy). Praktické tipy jak na to Vybavení školy automaty na jídlo (bagety, housky). Velmi nedoporučujeme sladkosti, bramborové lupínky a podobně. Zvážit možnost prodeje školních svačin připravovaných školní jídelnou. Cílem je zajistit dětem kvalitní a zdravou svačinu. V nabídce může být třeba jen ovoce či zelenina, nebo i obložené housky, koláče apod. Zvážit možnost spolupráce s místní pekárnou (prodejní stánek ve škole). Náměty pro školní jídelnu: o Vedle čaje nabídnout žákům k pití kohoutkovou vodu. o Vyvěšovat týdenní jídelníčky na internet dětem na prvním stupni mohou jídlo vybírat rodiče. o Promyslet a případně nabídnout rodičům určitou formu kontroly nad tím, zda žák skutečně ve školní jídelně obědvá, případně co obědvá. o Zavést alternativní nabídku vegetariánských jídel (třeba jen v některých dnech). o Organizovat docházku na oběd tak, aby zbytečně nevznikala fronta (nabízí se motivační prvek učitel může žákům nabídnout odchod na oběd lehce před zvoněním). o Uspořádat anketu např. na téma Co mi ve školní jídelně chutnalo a co bych tam někdy ochutnat chtěl. Výsledek využít pro rozšíření či úpravu nabídky jídelníčku. Důležité!: je nezbytné, aby žáci skutečně zaznamenali efekt, tj. aby se výsledky ankety projevily v reálném provozu jídelny (byť by to mělo být jen jednou). Dále je nutné předem stanovit pravidla, aby návrhy žáků byly realizovatelné. o Zvážit, nakolik je možné ještě zlepšit oddělení školní jídelny se stoly od té části, kde se stojí fronta. Cílem je snížení hladiny hluku a vytvoření komornějšího prostředí pro strávníky. Je možné využít květinové zdi (police lze vyrobit v rámci pracovního vyučování v dílnách), zvážit v části chodby nanesení nátěru pohlcujícího zvuk, vytvořit přenosné paravány fungující jako zvukolamy (možno využít pro různé výstavy žákovských prací). 8

9 2.2.3 Toalety Stav toalet hodně vypovídá jak o kultuře společnosti, tak konkrétního zařízení, např. restaurace. Je tomu tak i ve školním prostředí. Ve škole hrají v tomto směru roli především 2 aspekty: materiální vybavení toalet (čili nakolik jsou hezké ) a chování žáků při jejich používání. Praktické tipy jak na to Nikdy své žáky nezesměšňujeme, např. pokud žádají o dovolení, přestože je z hlediska učitele nevhodná doba. Můžeme se zeptat, zda žák vydrží např. 5 minut. Stanovíme si s žáky jasná pravidla, kdy je a kdy není možné navštěvovat toalety. Někteří žáci tuto možnost občas rádi zneužívají, na druhou stranu je pro třídu obecně prospěšné vědomí, že v případě náhlé naléhavé potřeby si může žák odskočit, aniž bude zesměšňován. Snaha vydržet podstatně omezuje schopnost žáka soustředit se ještě na něco jiného. Jak můžeme pozvednout kulturu školních záchodků?: o Uspořádat anketu na téma Jak vylepšit ony místnosti? jednak tím žáky upozorníme, že i toto prostředí je možné zpříjemnit, jednak můžeme získat zajímavé podněty. Je velmi důležité, aby se s výsledky dále pracovalo a žáci skutečně viděli nějakou změnu (byť by to měla být jen diskuze s třídním či zveřejnění výsledků ve školním časopise). o V hodinách výtvarné či pracovní výchovy můžeme vyrobit pěkná označení na dveře toalet. U starých dveří můžeme svěřit nový nátěr (např. graffiti podle schváleného návrhu) výtvarně zdatným žákům. Vždy platí, že na čemkoli se žáci podílejí (investují svůj čas, nápad a energii), toho si mnohem více váží. Je výhodné toho využít, zejména pokud jde o toalety, tedy místa, kde je vliv učitele tradičně slabý a kam příliš nedosahuje (vizte také dále desatero). o Vypracovat společně s žáky desatero chování na toaletách. Jednotlivá pravidla mohou být i vtipná a veselá. Čím jsou pravidla konkrétnější, tím lépe. Ale i obecné udržuj čistotu může splnit svůj účel. Tvorba desatera je vhodná forma jak s žáky hovořit o hygieně a pravidlech chování. Podstatné je, že se na jejich vzniku podílí sami žáci. Opět v rámci výtvarné výchovy nebo počítačů lze vytvořit plakáty s desatery a ty pověsit na záchodech (může být vhodné je případně zalaminovat). o Na chlapeckých toaletách umístit do mušlí fotbálek či barevné ping-pongové míčky podstatně zlepší čistotu Vzduch Dalším důležitým faktorem, který se významně podílí na pocitu tělesného pohodlí, je kvalita vzduchu ve třídě. Mezi důležité charakteristiky patří množství CO 2, vzdušná vlhkost, teplota vzduchu a případný výskyt alergenů v ovzduší. Vzduch ve třídě ovlivňujeme zejména větráním. V nevětrané místnosti klesá u žáků 9

10 pozornost a schopnost podat maximální výkon, dále se rozmnožují všudypřítomné choroboplodné zárodky (během pěti hodin na více než pětinásobek, kdy už mohou začít ohrožovat zdraví přítomných osob). Podstatnou roli hraje také přezouvání. Přestože je nepopulární, je velmi praktické: noha se v botě zbytečně nepaří, obuv vydrží déle, nečistý provoz je šatnou oddělen od třídy. Podstatný vliv na výměnu vzduchu ve třídě mají okna. Plastová okna dokonale těsní, což znamená, že vzduch neproudí a v místnosti se hromadí vlhkost a vydýchaný vzduch. Plastová okna = nutnost častějšího a intenzivnějšího větrání. Dřevěná okna sice netěsní tak dokonale (tepelné ztráty), což ale z hlediska výměny vzduchu nevadí, protože částečně dovolují samovolnou cirkulaci vzduchu. Větrání je důležité i z hlediska odvádění nadměrné vlhkosti. Ideální vlhkost by se měla pohybovat v rozmezí % (60 %). Při vyšší vzdušné vlhkosti se voda sráží v rozích místností a na chladných místech, kde následně vzniká plíseň, která může vést k rozvoji alergií. Teplota ve třídách by se měla pohybovat v rozmezí C, jednak z hlediska komfortu žáků a učitelů, jednak s ohledem na vlhkost vzduchu a případnou tvorbu kondenzátu. Optimální vytvoření tepelné a vzdušné pohody je provozně nejsložitější hygienický problém. Praktické tipy jak na to Pravidla účinného větrání: větráme intenzivně (otevřeme maximum oken) po dobu minut (podle velikosti třídy a počtu otevřených oken), pokud máme možnost udělat průvan (otevřít protilehlá okna/dveře), je výměna vzduchu rychlejší a účinnější. Tepelné ztráty při tomto způsobu větrání jsou daleko nižší než při trvalém pootevření okna, kdy teplý vzduch neustále uniká ven, kromě toho odchází ven vzduch především v blízkosti radiátoru (je-li u okna) a ze vzdálenějších částí třídy nikoliv. Zajistíme pravidelné větrání, minimálně o velké přestávce, raději však po každé vyučovací hodině. Ve vyšších ročnících můžeme větráním pověřit žákovskou samosprávu. V rámci projektového vyučování můžeme pořídit vlhkoměr a sledovat vzdušnou vlhkost ve třídě a její kolísání vlivem větrání a dalších aktivit ve třídě. Podobně i teploměr a sledovat vliv teploty na vlhkost, měřit rosný bod a podobně. Lze pracovat i s barometrem. V zimě můžeme zkusit osvěžit vzduch ve třídě nakapáním éterického oleje do odpařovačů. Pozor, používat jen kvalitní oleje a v malém množství. Některým žákům to nemusí vyhovovat. Zjistíme, zda máme ve třídě žáka s alergií a pokud ano, s jakou a jaká jsou vhodná opatření (případně v které části roku). Alergeny: v kritických obdobích roku můžeme spolu s žáky sledovat pylové zpravodajství (např. udělat si nástěnku a zaznamenávat aktuální situaci). Podobně i stav ovzduší, např. na stránkách ČHMÚ: 10

11 Zajistíme, aby se boty a kabáty odkládaly v šatně mimo třídu. Podstatným způsobem tak zlepšíme mikroklima. Obuv a kabáty jsou bohatým zdrojem zbytečné vlhkosti, zápachu a choroboplodných zárodků. Pokud jsou možnosti větrání z jakéhokoli důvodu omezené nebo kvalita ovzduší horší (např. časté inverze, znečištění), stojí za to zvážit koupi tzv. pračky vzduchu. Je jich na trhu několik druhů. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady a fakt, že ve třídách bývá vysoký strop a je tedy pro daný objem vzduchu potřeba pořídit více zařízení Osvětlení Světlo je základem života, pohody a zdraví. Dobré osvětlení podněcuje žáky k činnosti, povzbuzuje a vytváří příjemnou atmosféru ve třídě a oddaluje nebezpečí zrakové únavy. Nedostatek světla naopak utlumuje (což je možné využít při řízené relaxaci). Zrakovou pohodu ovlivňuje nejen kvalita osvětlení, ale i barevné řešení prostoru, poměr jasných a tmavých ploch, kontrast atd. Intenzita přirozeného osvětlení ve třídě závisí na vztahu plošného obsahu okenních ploch, výšky oken a hloubky prostoru, na orientaci učebny a čistotě oken. Třídy bývají osvětleny buď denním světlem, umělým, nebo oběma současně (tzv. sdružené osvětlení). Nevýhodou umělého osvětlení je odlišnost jeho spektrálního složení od světla denního. Zásady dobrého vidění a osvětlení Pro dobré vidění je potřebné zajistit dostatečnou intenzitu osvětlení čím intenzivnější osvětlení, tím lépe jsme schopni detaily rozeznávat a tím více jich proto postřehneme. Velké kontrasty (černý tisk na bílém papíře) usnadňují rozeznávání detailů pokud jsou však v celém zorném poli, dostaví se dříve zraková únava. U žáků s SPU není použití černobílého kontrastu ideální, nejvhodnější je pro ně černý tisk na kávovém či šedém papíře. Malé kontrasty naopak činnost zhoršují (např. psaní světle žlutou pastelkou na bílý papír), resp. vyžadují větší intenzitu osvětlení. Sdružené osvětlení (kombinace denního světla a přisvětlování světlem umělým) ve školách je nutností. Sdružené osvětlení je vhodnější než pouze osvětlení umělé. Je vhodné, když zdroje doplňujícího umělého osvětlení mají spektrální složení blízké dennímu světlu. Nehodí se teplé bílé odstíny ani současné používání zdrojů světla s různým spektrálním složením (např. přisvěcování tabule žárovkami při celkovém osvětlení zářivkami). Praktické tipy jak na to 11

12 Snažíme se udržovat okna čistá a zvážíme, kdy je vhodné umístit výzdobu přímo na okenní tabule (=pokles přirozeného osvětlení ve třídě). Především v zimě rapidně klesá množství přirozeného světla dopadajícího od učebny. Zjistíme, zda ve třídě všichni dobře vidí na tabuli (ke zhoršení zraku může dojít i v průběhu školního roku). Pro tento účel můžeme obměnit standardní proceduru očního vyšetření (namísto písmen můžeme použít obrázky). Rodiče žáků, kteří vidí hůře než ostatní, můžeme na tuto skutečnost upozornit. Oslovíme odborníka na sdružené osvětlení (takových v ČR moc není, můžeme tedy oslovit specialisty dva umělé a denní osvětlení) a necháme změřit hodnoty ve třídách za účelem doporučení případných úprav či přímo návrhu sdruženého osvětlení (takový návrh vychází z měření a bere v potaz přirozené proměny světla denního). Pokud není realizovatelné předchozí doporučení, pokusíme se sehnat sponzora na pořízení třípásmových zářivek, které mají vynikající barvu světla, index barevného podání Ra = 85 (umožňují dobré rozeznání všech barev). Jejich světlo je silné, ale měkké a příjemné. Vyrábějí se buď jako trubice nebo jako kompaktní použitelné jako náhrada za klasickou žárovku a jsou přímo doporučované do škol. Jejich nevýhodou je stroboskopický efekt (přerušované světlo), který lze odstranit jejich zapojením do různých fází. Leváky usazujeme blíže k oknu stíní si při psaní levou rukou a tento efekt bude o něco menší v blízkosti okna. Pokud v oknech nejsou žaluzie či rolety nebo není možnost jiného zatemnění/ochrany před oslněním sluncem, můžeme využít paravány jako mobilní zástěny. Dají se vyrobit v rámci výtvarné či pracovní výchovy žáky vyšších ročníků, může postačit i karton, který si žák umístí na lavici. Výroba těchto stínících mini-paravánů (pokud nejsou peníze na rolety do oken) může být součástí výtvarné výchovy již v první třídě, karton lze zdarma získat v supermarketu. 12

13 3. Prostor školy 3.1 Význam prostoru Pokud se budeme bavit o prostoru školy a způsobu, jakým s ním pracovat, jak ho udržovat hezký a zároveň funkční, musíme v úvodu říct jednu důležitou věc: "Není možné prostor školy oddělit od sociálního a kulturního prostředí, které ve škole panuje." Vždy musíme mít na paměti, že to, jak naše škola (i jednotlivé třídy) vypadá, má přímou souvislost také s tím, jaký mají učitelé k žákům vztah, jaké hodnoty jsou v kultuře školy zdůrazňovány, jak se děti ve škole cítí a v neposlední řadě také to, jaká je atmosféra v učitelském sboru. Než se pustíme do konkrétních rad a nápadů, zkusme se zamyslet, jak se na "prostor školy" vlastně díváme. Začněme od smyslu věci k čemu nebo komu to má sloužit? Mělo by to být nejenom estetické, ale i praktické. Když se řekne prostor školy, mohou nás napadnout následující věci: (V odborných textech se můžeme častěji setkat s dělením na ekologickou, společenskou, sociální a kulturní dimenzi školního prostředí.) Pohyb Cíleně používáme slovo "pohyb". Důvod je prostý. Bavíme se totiž o prostoru školy, který má sloužit především dětem. A možnost aktivního pohybu je jednou ze zásadních věcí, které mají pozitivní vliv na řadu obtíží, se kterými se jinak musíme ve škole vypořádávat (nepozornost, roztěkanost, výbuchy emocí atd.). Proto je důležité při práci s prostředím školy a třídy na tento aspekt nezapomínat. Je jedna škola, ve které v rámci jejího zvelebování přetvořili prostor dříve využívaný dětmi k hrám a ping-pongu na galerii se skleněnými vitrínami, poháry a ozdobnými předměty. Vypadá krásně. Bohužel tam děti bez dozoru nesmí, a proto tam ani nechodí. Zůstávají ve třídách a žijí si tam svým životem. Který prostor je vám sympatičtější ten obyčejný a plný života, nebo ten krásný a prázdný? Relaxace V prostoru školy by mělo být místo nebo místa, kde si člověk může odpočinout, kde bude klid, případně zeleň nebo další věci (houpací sítě, křesílka, hudba, čajovna atd.) 13

14 3.1.3 Práce Prostor školy slouží hlavně k práci a při jeho zvelebování bychom na to neměli zapomínat. Někdy se stane, že v nadšení se věci změní tak, že to práci spíše ztěžuje. Můžeme něco vytvořit, ale potom přes pomalovaná okna není vidět, v místnosti je tma, různé ozdoby ubírají místo na práci apod Estetika Prostor školy by měl ladit oku a působit příjemně. Důležité je si říci, čí to oko má být dětí, rodičů, učitelů, vedení školy? V různých místech školy to samozřejmě může být různé, ale je důležité vědět, že "estetika" není jedna Kultura Jak je již napsáno výše, to, co ve škole tvoříme, jak ji zdobíme, by mělo být vždy provázané s tím, jaká kultura ve škole panuje, jaké hodnoty proklamujeme, jak chceme, aby se u nás děti cítily, jaké rituály a tradice máme. Kultura školy je to, co učitelům i dětem umožňuje se se školou ztotožnit a říct si "Ano, toho jsem součástí." Pamatujme také na učitele. I oni potřebují svůj prostor, ve kterém jim bude dobře. Někdy se může stát, že ve snaze získat maximum po žáky zapomeneme na prostor pro učitele. Když se pustíme do konkrétní činnosti, nezapomeňme se vždy zeptat, proč nebo pro koho to vlastně děláme. Člověka může často jeho motivace svádět z cesty, zvláště pak když se navenek zdá jiná, než ve skutečnosti uvnitř je. Pokud ale vím, proč to dělám, pomáhá mi naopak motivace volit ty pravé prostředky, klást důraz na ty pravé věci a dobře to také komunikovat s kolegy a především žáky. Otázky k zamyšlení Snažím se vypořádat s nějakým konkrétním problémem? Jakým? Chci, aby se to líbilo rodičům / učitelům / dětem? Chci, aby to mělo vzdělávací funkci? Chci tak budovat kulturu třídy a školy? Chci tím rozvíjet tvořivost dětí? Na následujících řádcích nastíníme řadu faktorů, se kterými při tvorbě prostředí ve škole pracujeme. Těmi, které se přímo netýkají prostoru školy, výzdoby a podobně, se budeme zabývat pouze heslovitě. 14

15 3.2 Kultura školy Pravidla Rozumně nastavená pravidla poskytují jistotu dětem i učiteli. Jsou důležitým stavebním kamenem důvěry a spravedlnosti ve škole. Řada vynikajících a praktických článků je k nalezení na pravidla jsou jasná a srozumitelná všem příkladem dobré praxe v práci s pravidly a jejich vymáháním může být např. "bodový systém" aplikovaný na ZŠ Kotlářská v Brně. ( stanovená pravidla platí pro všechny i pro učitele v praxi můžeme vidět, jak vážné konflikty v učitelském sboru i mezi dětmi a učiteli dokáže vyvolat taková banalita jako "žvýkání". Přesněji stav, kdy je po žácích tvrdě vyžadováno, aby nežvýkali, a několik učitelů i při hodinách a výkladu žvýká běžně. pravidla třídy třídou vytvořený, akceptovaný seznam základních norem, které děti chtějí dodržovat. Neměl by být příliš rozsáhlý optimálně kolem pěti pravidel. Podobně se dá pracovat i s pravidly školy (případně školním řádem) při využití žákovské samosprávy (vizte např. ZŠ Bílá, Praha 6) ( Vztahy v učitelském sboru Učitelský sbor je často určujícím faktorem, který formuje atmosféru ve škole. Těžko si představit, že tam, kde se spolu necítí dobře učitelé, se budou cítit dobře děti. A naopak, pokud se učitelé dovedou spolu příjemně bavit, dovedou se nejspíš příjemně bavit i s žáky a vytváří tak základ pro zdravé a tvořivé klima školy Školní identita, symboly školy Tradice, rituály Prostor školy, i když spíše ten sociální, zaplňují přirozeně tradice a rituály školy. Jsou jednou z nejdůležitějších věcí, které vyváří identitu školy a pomáhají žákům v zásadních tranzitorních obdobích (nástup do školy, přechod na druhý stupeň, odchod ze školy). Příklady pouze krátce: vítání prvňáčků deváťáky a naopak vyprovázení deváťáků prvňáky systém patronů při nástupu na druhý stupeň adaptivní pobyty pro 6. třídy 15

16 pasování snídaně s ředitelem třídnické hodiny (klubíčka, domečky, pelíšky atd.) Velké celoškolní akce opět pouze po rychlou inspiraci dny zdraví sportovní dny vánoční besídka den studentů a učitelů Den země školní divadlo školní trhy, na kterých žáci prodávají svoje produkty (keramika, náramky, poezie, performance, pochutiny atd.) Prezentace dětí Ke každé akci, ke každému projektu, ke každému výtvoru neodmyslitelně patří jeho prezentace. Možné přístupy k nástěnkám popíšeme níže, zde pouze dva příklady dobré praxe. velkoplošná obrazovka V jedné škole si pořídili velkoplošnou obrazovku do vestibulu. Původně především jako prostředek k informování (neustále tam mohou běžet informace o chystaných akcích nebo cokoliv dalšího). Když nebylo tolik informací, začali prostor doplňovat fotkami z akcí školy. To způsobilo, že se často o přestávce před obrazovkou shromáždilo 10, 20, někdy i 50 dětí. Pak učitele napadlo nabídnout dětem možnost vytvořit si vlastní prezentace, které se tam mohou promítat. Tento nápad měl obrovskou odezvu a ukázala se i překvapivá tvořivost a preciznost dětí. Celý nápad měl velmi pozitivní dopad na atmosféru v celé škole. fotografická soutěž Jiným příkladem dobré praxe je celoškolní fotografická soutěž "Fotka roku", do které mohli žáci průběžně celý školní rok přispívat. Vítěz byl společně s prezentací všech soutěžních fotek vyhlášen při společném celoškolním zakončení roku (je to vlastně jednoduchý způsob, jak získat kvalitní fotky z průběhu celého roku pro potřeby prezentace školy a snadno udělat efektní závěr školy, který bude všechny zajímat) Školní uniformy V českých podmínkách věc výjimečná, přesto zmíníme základní výhody, které s sebou nesou. 16

17 jsou součástí kultury školy, reprezentují školu pomáhají dětem i učitelům jasně definovat příslušnost ke škole, budují vztah ("tohle jsem já") odpadá věčná diskuze, jaké oblečení je do školy vhodné a jaké ne často mohou dobrou službu udělat i školní trička (ne jen absolventská), která mohou nosit učitelé nebo reprezentující žáci nebo i úplně všichni (záleží na škole) 3.3 Prostředí školy Každá škola by měla mít svého ducha, něco pro ni specifického. Je skvělé, když se podaří skloubit něco funkčního a zároveň hezkého. drobné vtípky Prostředí školy nemusí být sterilní. Nebojte se doplnit označení kabinetů nebo kanceláří obrázky nebo drobnými vtípky. Osvědčila se malá nástěnka vedle dveří kabinetu nebo přímo využití prostoru na dveřích, kam učitel vyvěšoval drobnosti, které ho zaujaly (fyzikář fyzikální vtipy, češtinář střípky poezie atd.). Samozřejmě se takový prostor dá využít i informačně. strom Každá škola má někde fotku celé školy, nebo alespoň učitelského sboru. Na jedné škole mají ve vestibulu strom (vlastně jen suchou větev, ale dá se použít i strom v květináči) a na něm mají navěšené fotky svých deváťáků jako plody své práce. Obdobně se ale dá využít i na fotky tříd, učitelů, celé školy nebo čehokoliv jiného. křesílka, sedačky, čajovna, školní klub Dnes již něco takového má skoro každá škola. Nějaké veřejné příjemné posezení nebo dokonce samostatný prostor optimálně ve správě samotných žáků. sedací vaky Velmi estetické, variabilní, pohodlné a také bezpečné řešení sezení na chodbě nebo na výše zmíněných místech. barevná patra Zajímavý nápad jsou různě barevně řešená patra školy. Nechodíme tedy do prvního patra, ale do červeného atd. graffiti (malování po stěnách) Poměrně častý způsob, jak vdechnout škole vlastní atmosféru. Záleží jenom na odvaze učitelů, jak volnou ruku dětem necháme. Pokud jim necháme volnosti hodně, jsou naši žáci často schopní si zajistit vlastní barvy a výzdoba školy se tak může měnit poměrně často a ne jenom když jsou peníze. 17

18 graffiti mimo školu Prostor školy může jít i dál. Příkladem může být vyzdobené nádraží v Brně Králově Poli, které dělala ZŠ Bakalovo nábřeží, oplocení dětských hřišť, které nabídla městská část svým školám jako možnost sebeprezentace nebo betonový plot kolem školy, na který vždy odcházející deváťáci vytváří památeční malbu. mandala Jiným nápadem může být mandala na školním dvoře. Pokud na ni navíc použijeme různobarevná semena (hrách, čočka, fazole, rýže, hořčice, řepka atd..) a budeme je pravidelně vlhčit, získáme originální rostoucí mandalu, která bude každý den vypadat jinak. pingpong, stolní fotbálek, co dalšího vás napadá? 3.4 Žákovská samospráva Žákovská samospráva je dnes již obvyklou součástí školy. Je také důležitým spolutvůrcem kultury a norem školy. Funguje jako spojovací článek mezi vedením, učiteli a žáky. Na toto téma existuje řada vynikajících článků na Zapojení rodičů Je ideální, když se podaří zapojit rodiče do dění ve škole aktivně, tedy že oni sami něco tvoří, pomáhají dětem, spolu s nimi něco prezentují nebo vyrábějí, pomáhají vytvořit místnost třídy atd. Pokud něco tvořím, jsem toho součástí. Pokud se toto podaří, má to velký vliv na celkovou spolupráci škola rodiče. Je to ale úkol velmi obtížný, který naráží na řadu úskalí a určitý "servis" a "pohodlnost", na které si rodiče zvykli. Škola ale není místo, kam odkládám děti, když jsem v práci. Přesto i pasivní účast rodičů na dění ve škole je dobrým krokem na obou stranách. Nabízíme jen pár drobných nápadů. příručka pro rodiče Může obsahovat představení školy, školních projektů či jednotlivých tříd. Rodičům se v ní může přiblížit např. organizace školního roku, cíle školy, školní řád, různé aktivity školy. Vhodná také např. k uveřejňování žádostí o sponzoring či k prezentaci různých možností, jak se mohou rodiče do dění ve škole zapojit. pravidelné setkávání s vedením Velmi se osvědčila např. tzv. kávička s ředitelem tedy pravidelná možnost (např. každou středu odpoledne) navštívit ředitele školy a cokoliv s ním probrat. Často rodičům stačí pouze vědět, že takovou možnost mají, a vztahy rodiče škola se zlepší. 18

19 společné domácí úkoly Osvědčený způsob, jak vtáhnout rodiče do školního dění a probudit v nich zájem o školu. Učitel může příležitostně zadat společný domácí úkol (pro žáka a jeho rodiče). Oblíbené jsou především úkoly, jejichž výsledkem bude veřejná prezentace tedy různé projekty, výtvarná díla, masky, atd. 3.6 Třída jako skupina Třídní učitel má zájem dává najevo, že mu na třídě záleží, aktivně se zajímá o dění nechává prostor přestože má za třídu (místnost i kolektiv) svůj díl odpovědnosti, měl by nechat dostatek prostoru i dětem. Tam, kde se nemohu realizovat, klesá i moje odpovědnost za to co dělám a jak se chovám. O motivaci ani nemluvě. používá "my" mluví o třídě jako o "nás", ne o "nich" nebo o "vás". Jedině tak může učitel sám i žáci cítit, že je součástí kolektivu. je specifickou částí kolektivu pozice třídního učitele ve třídě je složitá především tím, že stojí na pomezí dvou světů světa třídy a světa učitelů. Je těžké neutéct jenom do jednoho z nich Kolektiv U všech úkolů, funkcí a povinností ve třídě je dobré se ptát "Je to prestižní, nebo naopak za trest?" Konkrétní učitel i celý učitelský sbor mají v tomto ohledu velkou moc vnímání dětí svým postojem a chováním ovlivnit. Žáci se podle toho budou chovat. Pokud úkoly a funkce ve třídě ironizujeme nebo používáme jako trest, budou k tomu tak přistupovat i žáci. Pokud budeme zdůrazňovat odpovědnost (to znamená i nechat prostor a svobodu) a prokazovat člověku respekt, bude to prestižní. Může se ukázat výhodné spojit různé funkce i s určitými privilegii, ale ne takovými abychom ve třídě vytvářeli nerovnoprávnost. O co děti stojí, po čem touží? žákovská samospráva Podílet se na vnější podobě školy je jedním z důležitých smyslů žákovské samosprávy. Vždyť se jedná vlastně o prostředí dětí. Jedním ze způsobů například může být, že členové žákovské samosprávy dávají ostatním třídám zpětnou vazbu na to, jak se jim jejich třída líbí, co oceňují, co jim přijde vtipné (pokud tam mají nějakou hodinu). Ze zkušenosti vyplývá, že tato zpětná vazba je v drtivé většině velmi pozitivní. Z hlediska vedení je důležité brát požadavky a zprávy žákovské samosprávy týkající se prostoru školy velmi vážně a snažit se jim pomoci v jejich naplnění a přitom to "neudělat" za děti. 19

20 další funkce Především zde je důležité přemýšlet nad tím, zda je tato funkce prestižní nebo za trest. Pokud chceme, aby věci byly dobře a samostatně udělané, je vždy výhodné, když je taková funkce prestižní. klima třídy Klima třídy a vztahy mezi žáky se vždy promítnou i podoby prostoru třídy. Do určité míry to funguje i naopak. Podoba prostoru třídy se promítá do jejího klimatu. Symboly třídy podporují identitu třídy, vlastní koutek pocit "tady jsem doma", stálá místnost obecně jistotu a bezpečí. 3.7 Třída jako místnost Co je ve třídě důležité jedna po celou dobu Jednou ze základních potřeb člověka je "potřeba místa". Stabilní prostředí dodává pocit jistoty (bezpečí) a může být jedním ze základních stavebních kamenů prevence různých excesů ve škole. Je vždy výhodou, pokud třída může jednu místnost využívat po celý druhý stupeň. Je také dobré, pokud v ní může trávit většinu vyučovacích hodin. "náš prostor" Aby třída byla opravdu naše, měli bychom mít možnost se reálně podílet na její podobě. To, co vytvořím podle svého, je už napořád mojí součástí. malba třídy Třídu mohou vymalovat samy děti. K tomuto účelu je možné využít dny na začátku a konci školního roku. Nemusí být ani problém do takové činnosti zapojit i jejich rodiče. Pokud se složí na barvy, není problém malovat i častěji často se ukáže, že peníze, barvy, inspirace ani nasazení nejsou takový problém, jak by člověk čekal. Samozřejmě je pak výhodné, pokud třída místnost využívá dlouhodobě. symboly třídy Každá třída může mít svoje symboly, které pomáhají budovat identitu třídy. Jako příklady lze uvést: vlajka, erb, maskot, společné zvíře ať už živé ve třídě nebo v ZOO, fotokoláže z akcí třídy, třídní trička. Většina věcí se dá dělat tak, že se toho účastní všichni nebo každý má svojí část nebo každý udělá svoji část, ale doplňuje k tomu, co už udělali ostatní. "maskot na cestách" Jako příklad dobré praxe může sloužit nápad inspirovaný filmem Amelie z Montmartru. Třídní učitelka společně se třídou brali svého maskota (plyšového medvídka) na všechny školní akce mimo třídu (výlety, exkurze, ŠvP atd.). Z každé takové cesty pak dělali méďovi fotku. Postupně se z toho stala taková tradice, že uspořádali v rámci třídy i soutěž "Méďa ve škole a fotografovali jednotlivá zákoutí školy právě se svým maskotem v roli hlavního hrdiny. Taková činnost 20