Předmluva. Obecně o programu Erasmus. Vážení čtenáři,

Transkript

1 1

2 Předmluva Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou publikace s příběhy handicapovaných studentů, kteří se v minulosti zúčastnili studijního pobytu nebo pracovní stáže Erasmus v zahraničí a kteří se byli ochotni prostřednictvím této brožury o své dojmy podělit. Doufáme, že postřehy a zkušenosti z otištěných příspěvků studentů Vám budou sloužit jako inspirace, a pokud se dostanou do rukou studentům se speciálními potřebami, možná poslouží také jako motivace se zahraničního pobytu Erasmus v budoucnu zúčastnit. Obecně o programu Erasmus Program Erasmus funguje v České republice od roku 1998 a je zaměřen na vysokoškolské vzdělávání v Evropě. Program funguje na základě spolupráce vysokoškolských institucí v Evropě, které jsou držiteli Erasmus University Charter (EUC), a také na základě spolupráce vysokoškolských institucí s podniky. Mimo jiné se snaží vytvořit podmínky i pro zapojení žadatelů se speciálními potřebami. Tito žadatelé pak mají nárok na vyšší grant, který jim pomůže pokrýt zvýšené náklady spojené s pobytem v zahraničí. V rámci programu Erasmus do zahraničí vycestovalo od roku 1998 až doposud téměř studentů z českých vysokých škol a vyšších odborných škol zapojených do programu Erasmus. Už od počátku programu Erasmus existovala možnost přidělit studentovi se speciálními potřebami vyšší stipendium. V minulosti do roku 2006 se rozlišovaly příplatky pro tzv. lehký zdravotní handicap, těžký zdravotní handicap a sociální příplatek. Výše těchto grantů se pohybovala mezi EUR až EUR, průměrná výše grantu speciálního grantu činila EUR. V další fázi programu počínaje rokem 2007 se stal Erasmus součástí Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme). V novém období se rozlišování na příplatky pro lehký, těžký handicap a sociální situaci studenta odstranilo a od té doby má každý žadatel možnost požádat o zvýšenou finanční podporu odpovídají míře a druhu jeho postižení. Od akademického roku 1999/2000 do roku 2010/2011, tedy za dvanáct let svého fungování, vycestovalo se speciálním stipendiem do zahraničí prostřednictvím programu Erasmus 76 handicapovaných českých studentů, přičemž průměrná výše stipendia činila EUR. Je třeba si ovšem uvědomit, že nejen finanční podpora je důležitá, ale zejména ta lidská podpora a vstřícnost okolí hraje při zahraničním pobytu handicapovaných studentů velkou roli. Graf 1 Celková výše přiděleného grantu Graf 2 Počet vyslaných studentů se speciálním stipendiem 2

3 3

4 Erasmus pro handicapované v číslech V rámci této brožury se zaměříme na období od roku 2007/2008 do roku 2010/2011, tedy do období Programu celoživotního učení, kam Erasmus do roku 2013/2014 spadá. V průběhu čtyř akademických let byla žádost o speciální stipendium schválena celkem 55 studentům z 16 vysokých škol. Většina ze studentů si pro svůj zahraniční pobyt vybrala studijní pobyt, tedy studium na partnerské vysokoškolské instituce v zemi zapojené do programu Erasmus. Dva studenti si ovšem vybrali možnost absolvovat pracovní stáž, což znamená práci na plný úvazek ve vybraném zahraničním podniku/instituci. Z hlediska genderového u vyjíždějících studentů vybavených speciálním stipendiem převažuje zastoupení žen. A nejvíce studentů si vybralo jako svou vybranou destinaci Německo, za kterým následuje Francie. Z hlediska vysílající instituce se ocitá na prvním místě Masarykova univerzita, a to zejména díky centru Teiresiás, které jako celouniverzitní pracoviště Masarykovy univerzity nabízí pomoc studentům s handicapem a se specifickými nároky. Tabulka 1 Genderové zastoupení Muži 16 Ženy 32 Tabulka 2 Vysílající instituce Počet podaných žádostí Vysílající instituce Masarykova univerzita Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 8 7 Metropolitní univerzita Praha 7 7 Univerzita Karlova v Praze 5 5 Univerzita Palackého v Olomouci 3 3 České vysoké učení technické v Praze 2 2 Vysoká škola ekonomická v Praze 2 2 Vysoká škola umělecko-průmyslová 2 2 Západočeská univerzita v Plzni 2 1 Česká zemědělská univerzita 1 1 Slezská univerzita v Opavě 1 1 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 1 1 Vysoká škola hotelová, spol. s.r.o. 1 1 Vysoké učení technické v Brně 1 1 Ostravská univerzita v Ostravě 2 0 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 1 0 Celkem Počet schválených žádostí 4

5 Tabulka 3 Počet žádostí Ak. rok Semestr Podáno Schváleno 2007/2008 ZS LS /2009 ZS LS /2010 ZS 9 8 LS /2011 ZS 4 4 LS 3 2 Celkem Graf 3 Top přijímající země Analyzujeme-li druh handicapu studentů se speciálním stipendiem, z jedné třetiny se jednalo o studenty s tzv. autoimunitními poruchami (31 %). Speciálního stipendia také ve zvýšené míře využili studenti s poruchami hybnosti (23 %) a studenti se zrakovými a sluchovými vadami (21 %). 5

6 Graf 4 Druh handicapu Zeptali jsme se V rámci elektronického průzkumu mezi oslovenými 48 studenty, kteří se v rozpětí let 2007 až 2011 pobytu Erasmus zúčastnili, byly všem položeny následující otázky. Ke každé otázce je zařazena minimálně jedna odpověď. Jak byste zhodnotil/a pomoc přijímající školy? Přijímající univerzita přistupovala vstřícně. Poskytla pomoc s hledáním bezbariérového ubytování a dala k dispozici parkovací místo v areálu příslušné fakulty. Prostory univerzity jsou prakticky kompletně přístupné na invalidním vozíku. V průběhu pobytu na studijním oddělení vždycky ochotně pomohly. Viktor Szabo (MU), University of Groningen Existuje rozdíl v přístupu k handicapovaným studentům v ČR a v zahraničí? Přístup domácí katedry od okamžiku úrazu, který se stal v posledním ročníku magisterského studia, je stěží uvěřitelný v tom nejlepším slova smyslu. Nevím, zda to je obecně platné na všech našich univerzitách. Na základě svojí zkušenosti s domácím pracovištěm hodnotím přístup přijímajícího pracoviště jako srovnatelný. Jana Šírová (UP), Universiadad de Jaén, Španělsko Podle mého názoru není podstatný rozdíl v přístupu k handicapovaným studentům v České republice a v Nizozemí. Subjektivně ale pociťuji, že jsou na studium handicapovaných 6

7 studentů více zvyklí a pokud student nepožaduje přizpůsobení podmínek, iniciativně potenciální problém neřeší. Na druhou stranu si myslím, že tady nestuduje takový podíl studentů s handicapem jako na fakultě domácí univerzity. Viktor Szabo (MU), University of Groningen, Nizozemí Jaká byla Vaše nejlepší zkušenost a nejhorší zkušenost, kterou jste v průběhu pobytu zažil/a? Nejlepší: Asi jazykový kurz řečtiny ještě před oficiálním programem Erasmus. Byl to skvělý měsíc, a to kvůli různorodým lidem, kteří se sešli a ohromně si rozuměli, a také kvůli vyučujícím, kteří měli skvělý přístup. Ondřej Fišer (ČZU), T.E.I. of Crete, Řecko Ztratila jsem se ve městě, protože jsem nastoupila do špatného autobusu a pak jsem se se dvěma francouzskými větami, které jsem v té době uměla říct (Neumím francouzsky. Ztratila jsem se.), dopátrávala cesty zpět. Lenka Rýdlová (ZČU), Université de Valenciennes, Francie Nejhorší: Nejhorší zkušeností bylo najít své auto na parkovišti pokreslené nacistickými symboly a hesly. Viktor Szabo (MU), University of Groningen, Nizozemí Problémy se nám vyhýbaly, nejhorší bylo vykradení auta, ale šlo pouze o tašku s osobními věcmi a auto zůstalo až na jeden zámek nepoškozené, takže nic dramatického. Jana Šírová (UP), Universiadad de Jaén, Španělsko Příběhy Jana Šírová (Univerzita Palackého v Olomouci) Cílová země: Universidad de Jaén, Španělsko Druh handicapu: paraplegie Pracovní stáž v zahraničí v délce minimálně tří měsíců je povinná součást postgraduálního studia. Ačkoliv jsem se stáže v počátku velice obávala, musím říct, že mě nesmírně mrzí, že jsme nevyjeli (vzhledem k pohybovému postižení jsem jela společně s přítelem) na celý rok, ale pouze na necelých 6 měsíců. Celý pobyt považuju za hodnotnou zkušenost, se všemi příjemnými i nepříjemnými věcmi, co nás potkaly, ale obávám se, že to není možné přenést psaným slovem. Jako když vás hodí do vody a musíte plavat z ničeho nic jsme se ocitli v cizí zemi, s cizím jazykem, s odlišnou mentalitou lidí, s jinou kulturou a jinými zvyky, ale museli jsme tam fungovat stejně jako v ČR. Od nákupů, přes péči o domácnost, vyřizování, 7

8 řešení problémů, komunikaci s úřady až po cestování. To celé, obecně řečeno, považuju za nejhodnotnější na celém pobytu poraď si, jak umíš. Podařilo se nám zapojit se do tamního života rychle, tím jsme měli možnost lépe poznat společnost odlišnou od té naší a rozhodně bylo dobré vidět a hlavně zažít, že lidé můžou žít v mnoha ohledech zcela jinak než u nás a bez problémů. Ve vztahu k vozíčkářům hodnotím Španělsko jako zemi výrazně přátelštější a lépe připravenou. Širokou škálu zážitků a zkušeností jsme sesbírali díky cestování. I po pracovní stránce hodnotím stáž přínosně, v souvislosti s novým pracovním kolektivem, tempem, technikou. Doporučila bych všem, kteří mají možnost takto vycestovat a váhají nad tím. Myslím, že získané zkušenosti člověka obohatí v pracovní a rozhodně v osobní rovině. Lenka Rýdlová (Západočeská univerzita v Plzni) Cílová země: Université de Valenciennes, Francie Druh handicapu: stargardtova choroba Můj studijní pobyt byl velkou zkušeností po mnoha stránkách. V té době bych se na stáž rozhodně nevydala bez doprovodu mojí kolegyně, která mi pomáhala při studiu v ČR a tedy i v zahraničí a která bydlela se mnou a pomáhala mi v případě potřeby. Erasmus studijní stáž byl mojí první zkušeností v zahraničí a na jeho základě jsem se vydala i na další zahraniční pobyty. Myslím si, že realizace takového pobytu pro zrakově postiženou osobu vyžaduje dobrou organizaci. Pokud je člověk odhodlán se ptát a má štěstí na dobré lidi, kteří jsou ochotni ho v jeho záměrech podpořit, určitě stojí za to, dát si práci a čas při vyhledávání možných způsobů realizace pobytu a podpory a hlavně se nenechat odradit a vyjet. Přirozeně mi ne vždy na zahraniční stáži bylo přímo do zpěvu, ale zažila jsem i mnoho velice hezkých a komických chvilek, mnohému se přiučila a řadu věcí si uvědomila. Ondřej Fišer (Česká zemědělská univerzita v Praze) Cílová země: T.E.I. of Crete, Řecko Druh handicapu: slabozrakost Nejdříve bych rád zmínil, že dlouhodobá zahraniční zkušenost, ať už pro zdravého, či handicapovaného člověka, je úžasná a nenahraditelná zkušenost. Taková, která vám ve vzpomínkách zůstane po celý zbytek života a vždycky je to minimálně zajímavé téma k hovoru s kýmkoliv a kdekoliv. Pro mě je Erasmus v Řecku nezapomenutelný, a to z mnoha důvodů, které se na vymezený prostor rozhodně nevměstnají. Jen namátkou proto zkusím popsat některé z nejsilnějších momentů, které jsem během byť i jen půlroku zažil. Výborná zkušenost byla měsíční lekce řečtiny v městě Patras (mimo Krétu), protože díky velmi skvělým a hodně otevřeným učitelům jsme poprvé nahlédli do řecké mentality a měli možnost se naučit něco málo z jejich jazyka. Určitě silný zážitek byla cesta trajektem a poté nalezení naší university v Heraklionu, kdy člověk do poslední chvíle nevěděl, jak to bude s jeho ubytováním a kam večer složí hlavu (domluvit si na Krétě něco dopředu bylo hodně obtížné a také drahé). Dále nastal šok tehdy, když jsme zjistili, jak je vlastně Heraklion špinavé (opravdu toto slovo musím použít) město protože takové záběry na propagačních letácích Kréty nenajdete. O to úžasnější zážitek byl z některé z mnoha 8

9 nádherných pláží, které se na Krétě nacházejí, a které hlavně mimo sezónu mají své nezapomenutelné kouzlo. Silným zážitkem z jiného úhlu pohledu byl systém, který v Řecku a trochu odlišně na Krétě funguje. Byl jsem tam v době začínající finanční krize a vše se tam řeší avrio (zítra), už v 11 dopoledne jsou caffeterie plné lidí (hlavně mužů!), kteří hrají tavli, popíjejí frappé a prakticky nikdo nepracuje. Neděle je den, kdy nikde nic neseženete; velmi málo lidí mluví anglicky (a to se jedná o turistické místo!). Jak jsem zmínil, zážitků je opravdu celá řada, a proto všem dlouhodobý zahraniční pobyt v cizině mohu jen a jen doporučit. Publikováno na : prosinec