... .; J: ..:. MILi ČTENA~, Obr. 1: Vjtvarnlce. Autor: Fero SpUll, Trenčfn. fotoódaje nebyly uvedeny.

Transkript

1

2 .; J:... 3 Z..:. MILi ČTENA~, Pr'O... lkf 61pkh a loa k ho rolcw pok'11luj m I leto uvepejftodnl n H pllch 1nlmkO nalich lten Ni-totoemat4r6. Tentokrit maji nlil( velkou pfllelltost ti, ktefl dl1t:u~i n&lctenho djudu do 1pN.telenfch aeml, por.danfch c: toyftlm odborem ÍJV t.sm, l'r11t autory ftejzdapllejllch dblro u uhranllnlch djud6, kter vyhodnotl komlh odbornlko, p1ipirn111 jsme tyto odmlny: t. CINA - 14DINN(2ÁJIZDMOSKVA-KAVKA1:1 2. CE ;tn~ ;~~=~~f- ~~~'i:~f ~'ife~~i\.ft~ : NY-8EftÚN1 4, CENA- 4DENNI ZAJEZ.O 00 SUDAPŮTI. Upoaor'ftuJeme ttenue, le riechny u1lan 1nlmky (t41d)' I tt. kter nejtou unpejnlny), budov na úvlr 1outUa ohodnoceny nlutnl koml11odbornlk0. Z najlapllch pr9<1 bude u1poffd4na YfttaYka. Autort vy1tavenfch 1nlmkO budou odmlnlnl vlcnfml cenami. bdima vit, aby1te do 1outUe potll ll obl"idiy namanll nd f)( 1'4 cm, Sv prica po1llejte na dn1u1 Redakce VTH, Praha Nutl,N kyltnlcl 7, kald# 1nlmek o:r.nalte k,..tktm popf1em ubrnen ho objektu dlj ; pplplf ta I technlc k foto6daj (aparit, b1,clona a dtllvottnlmu, p11padft& tl.l laboratornl Informace). Mnoho Gspkh6 phil REDAKCI! Obr. 1: Vjtvarnlce. Autor: Fero SpUll, Trenčfn. fotoódaje nebyly uvedeny. Obr. 2: Na kombajnu. Autor: Miroslav Macha, Brno. FotoódaJe: Flexaret IV, cl. 8, bs 1/100. Obr. 3: U kolotoe:e. Autor: Rudolf Duda, Vsetfn. FotoúdaJe: Flexaret li, cl /50, li. llftr.

3 ~-- :z: o I I I :z: I I cn Kdyf dvo dllojf totóf.. mohlo by být vfce, kdyby obo dlloli n e jen 101éf V poslední době poutá planeta Mars pozornost vědců SSSR I v USA. Na obou stranách se tislce odbornfko sndí odhallt tajemstvl t6to pro nú dosud úhadné planety. Podívejme se, Jakých výsledků bylo utfm dosafeno. SSSR: N ÁPOR HLAVNI Uf to nebude dlouho tryat. V druhé 'PolovmE června (ppesnl ) vyvrcholl let stanice Mut 1. Ml. se pfiblllit k ~ervené planetě natolik. aby mohla splnft svoj dvérečný úkol : Získat úkladnl Informace o Marsu. Proto Je vybavena speclilnlm, takzvaným planetárnlm nřfzenlm, které učne svou člnnc»t jlf ve v:tdilenostl km. Na obr. 1 jsou schematicky znázorněny hlavni vědecké problémy, které má 1tanlce osvětlit. Bude to lednak ofotografov,nl po"rchu planety (1). mu:enf maignetlck,ho pole Marsu (2) pomoci magnetometru. Je-11 na Marsu na:etace, bude tjllťont dalll pl'ístroj, spektrilni renektoměr (S). Spektrograf (6) zjisti a vyhodnotl pflpadnou atmos"ru Manu a dile bude stanice promuovat v okoll planety radiačnf pisy ( 4). Souhrn všech t~chto zjištěni di vědcúm úkladnl informace o p l anetě a pomůte pl'l dalšlch výzkumech. Do ud bylo 1unlcl navbino pr 60 Poleni vyd6.no ke dylma tt.tccim ridlovfch pov.10 (ridloy lny dn p konlv.lf vcdilenott ůmfr 70 mil. km u 110 ve.). Zironfl H urlui J ll poloh Y aurono mlckjch 1our-adnlclch - d kllnace rekta c n ta nice. Podlv im na Jak6m prlnclpt.t I polohananlc urloy6na. Abychom do tall tronomlckf 1our-adnlcovf 1yttfm, kcart by b m n mlnll, promltn m lf u.mtphntch ouhd lc naij ho a m1k6ho poyrchu na adinllyou neb kou koul I (obr. 2A).Obdrlfme v rnl a Jllnl nebetk'# p61, yinucli ro..-nlce I rot11lnl o, kolam nit H nabetki koule adinll I odtl. z.i. roval\ I nab kf ro nlk, Jahof rovina je prvnl úkladnl rovinou. Pred1tavfrne ll 1I poioroyatel n Zemi, pak kolmo n d Jaho hlnou je Z nlt (n-a.dhlavnlk). 9o4 protllahlt poaorovatell i Nadir. Krulnlc, kt r:i r:o~~::~ ;~t;j~,r. :m,:d1:::1i!::pr.~:r~:._';!: m l1tnl pol dnlk, col J druhj dkladnl rovina. H3 ROMBPA '' Hc:cne.ao mtc nn uen.1 Ma,pc Bo.QO.ua3W UlXOJVl'tCll ROA m.aom H'IUUI Ull<eft o BOiie.lilonDJl:biol Ocuona.1 KOCMKll«KOI MCdlilDOI Hoawl ~oct<ttl\ plcoc*s PC'QCJOllJI KKRn1 - Qft(pttmfc Tpo" AUS DBM INHALT OBR N.r. 11 Oc:m:r!Uaul"dlru.na von Man Dic Wdt am &runcn TiJCh (Tilchteruůtwehmd1tenchaf1 lo Pna) e T uchu unterm Bit Jka.lnnc:n und auklatltm Orundprlml~ der kotlraltchtn Mt'Cbanlk Kun dt.r Fubl1ueophotoariq,hle Sportk6Na (neuc: wlue:nsch&f'lllch-pbant.slltchc: Bntbtuna) Hntdcdruns der Trol (Rnemlon) Fllmlitd PROM nm CONTBNTS OP No. 81 Gcneral r~nntiiamnee or Man e Tbc...-orld at the arttn table: (rabi tc:ftnl world cbam,pionahfp ln Pnauc) e Di cn uoder tbetce &ain od.ttand Ba.ic:ptinciploohnromccbarúa Coww or colou.rc:d 1te:rec:ipbot0Jnphy Kina or 1por1 (new tcicnce--ficdon) e Dbcovuy o( Troia (tt'vfew) e Capůon1 V č(sui 7. NAJDBT81 Pna.to.6 t'u.rbloa e '81e:kt:NnMl.., Tlll!mlckh za.hjµ e T J m.n4 fef. de.ulo6 Na cnalfcb motoc)'klecb do -i.u pouitl e Sputnik o ~b koleda Retroapc.kCl'f"tÚ ut0nj6n e Dilo a koleot e Mlkroodd«b VTH 18)

4 kadlolokitor m 11.llstlm polohu 1tanlc. aod, kh. m tt.nic nachbl (obr. ta), spojlm k ruin Id s tt a..1kfmi p61y. Tlm dottan m d klinalftt krulnlcl. O.kllnacl thnlc ~lttlme, kdyl tmlpi" llh I po d kllnalnt krulnlcl od roviny n b k ho rovnlku k dan mu tllhu ( '-nlcl). M 1 od o do I kladnl k H ru, ripornl k Jihu, ft kcuc n:u ttanlce se mllf od bodu Jarnl rovnod nno1ti Slunce k mlttu, kd dakllnalnl krulnic protlnl rovinu nabetk,ho rovnucv. Je to tedy Gh I mthny ""oblouku n besk ho rovntku, Hlfi Hod 00 do uo 0 proti d nnlmu pohybu >- =b~!~!i11!~n~ot~~ :;.;,i-...1 k~ ~:,:~~s~l~~u:k~::,t~~! ~ ::lhl:b~i::::o~:~~:~k:':,~f.~' akllptlka I tdinll.-f Q Na tomto principu Je tedy urlovina poloha 1tanlce...: : r~kl.=t~: ;!~'::::,~kt~~: ':~::~:':1~u u.a 8 Co dosud? Š Pfestofe zjskan fnformace t. pil.luby sunlce ;.: nejsou dosud zcela zpracodny, bylo napflklad ] zjlltino, f.e v prostoru kolem Země ve vzdále... nostl 8-1 O mll. km dochbl k velmi &stým.srif Um s mlkrometeory, n.tfmco ve vitšfch vzdálenostech palet :znalni klest. Podrobnl bylo zjlltf:no ro:zlofenf nabitých Ustic v pfumlcum obalu Zemi. a upfesněn rouah radlačnfeh pásů. Til.ktéf. kosmický ridiový dllekohled, který mi za1namenávat kosmické ridlové úrenl o vlnové délce 1 50 af 1 SOO metrll, zjistil další ohniska lntentivnlho radloz:ífenf v kosmickém prostoru. USA 1 N.4.POft DOPL!1ilKOV'i' V m t.1 Palanina ve 1dtl T xas pracuji ul d IJ( dobu ameritd videi na kon1trukd ppbtraje, tv""'ho Stn1to.cope 11'', Oatud bylo na tyto pr6c vynaloleno vice n l S mi 116"0 dolaro. Stntoscope J velucf hvltd6hkf lelhltop, ne Hnf dvl"' bal6ny nad Hbou, kcer 0 1ou tpo]eny kanlly, Hvl.z.dirna ve stratosféfe Pri sta"u se mi naplnit hornr, ~enší balón, a celé Xilfl:zenf začne stoupat. V určité výšce (asi 1200 metrů) 1. mi plyn, napuftf:ný do menšlho balónu ( ~ 22, 5 m), osobenfm pretlaku pfetékat do velkého balónu o průmfru 69 metro. Aparatura vystoupl al do výše 2'4 000 metril, kde Jif d:měf nepllsobf opticky rullvé vlivy zemské atmosíéry. V této výll má teleskop (o prům~ru 90 cm) trojnbobnou ostrost vid!nl" oproti ostrosti, kterou by mil na povrchu Zemf:. I kdyt cei. t.aff:zenl vuf 2.8 tun, je na speclilnfch "uťových lollsclch velmi pohyblivé. Elektronický mozek mi Pídit pomocf servomotorů pohyb SU'Ofce na pokyny ze Zemi. Na pozemnf pozorovad stanici j.sou Instalovány 3 obrazovky. Na prvnl.se mi objevit takový obraz, jaký uchytl televi:znf kamera, umfst!ni na fpicl teleskopu. Je tak citlivá na světlo, fe registruje hvizdy 9. velikosti. Je určena pro hledáni clle: Marsu. Druhá mi ůhel pouhý 1 stupeň 1 jejl objektiv fe u.mi.fen pfímo Ril obraz teleskopu, což umof.fluje pfosné zaostpenf. Pak JI! úlell hlavnl na tom, aby elektronický mozek správně reagoval. Teleskop musl být neusrile umhen na.svoj cil - planetu Man. Spektrilnl pflstroj na palubě balónu mofe podat lnformaee o tom, zda v atmosíéře Marsu ex:lstu)e pira, kyslilnlk uhličitý, uhelnatý nebo metan 1 dalff cenné údaje. Jak dovldim ir. Te1t u, podafilo P' C 1 nuneric.kjm vldcgm vyn t zaet.t.k m b,etna tele.kop do vjhty 14 kllometro. t' ppedchheifdch poku O s.troskotalo. Z lfzenl, kcer S nnhlo pomoci obrov1k ho bah!tnu, skoum Harsovo 1 fn1len- n' 1pektrum. Podle dotavadn.lch i ledlců byly v ov:r.duu Harau alihlny mi:r.i ' topy vodni piry a cak kyslilnllcu uhlllltllho. Dalll pr4dt:um pokratuje. Rádlové spofent s Marsem Americkým vldcom se naproti tomu podarilo dosáhnout prvenstvl v radiolokaci Marsu. Odborníci ze stanice Goldston v Kaliíornské pou~tl navit.all radarový styk s planetou Mars. Na vzdálenost asi 200 miliónó kllometrli byla ozvěna signálu uchycena po uplynuti 11 minut a Jedné vtep'lny. PfedbUm rozbory údajll nasvědčují tomu, fe planeta Mars mi jak zvri.snělé, tak rovné povrchové oblasti, Jako Je tomu na Zemi. 11. Napadi ni naronov6 myilan.ka. Sovldd vide.i Jtou ppi "fakumu. mfru vy:r.brojenl spolef)livfml ko1mlckfmi rak taml. Am riun. :r.u vynlk"jf v radlolokalnf technlc. Co 'tfe by dalo dok'-nt, kdyby 11 obl urany spojily, 14pe P feno, kdyby Amerltan ul konelnl pplttoupili na podnlcn nhrhy Sovtukliho 1va:r.u o odtbrol nf a o ůllnnljji spolu~ pňci p I vjaltumu ve1mtrn 10 protcoru. 184 YTH

5 ml...-r l'tlta ve atolnlm tenisu v PraH uv.r.fllujem K...-.or sportovnlho redaktora Vliclava Svobody Ostl'ed nim t_..m Ladislavem Štlpkem, zuloulllfm mlsuem sportu. Co J.,, 1ou&. n' doba ~plc:k pro 1tolnl tanll - a protole na dtulnl 1tranl je nejmladlf mhtrynl portu Mart Lulo'114 - z.ejmfn pro 1tolnl r.ni len? Podle mého názoru rychlost a útočni hra. O tom nakonec svědčí také to, te v reprez.entačnfm drufstvu fen pro Corb\llon Cup (soutěf druf.stev fen) jsou čtyfi mladé, vyslo- veně útočné hričky - Marta Lufod, Irena Bosá a sétsry Karllkovy. Ani jedné nenf vice nei 19 let, Pro útočnou hru mají ne]lepšf předpoklad privě ti mladf. A nenf se co divit. protole tvrdl! smele jsou někdy nepostfehnutelné a Jejich prudkost se dá tuko odhadnout. Bylo by zajlmav6 změmt rychlo«forhendového drlvu (sme&): domnjvrchem a sendvič s vrqubkovaným povrchem. S těmi hraje dnes většina nejlepškh hr!čů světa. Rychlost hry se nezmenšila, ba naopak - navlc se zdokonalila technika úderů. Hričl vymýšlej! nové údery - róz.nými druhy servisů poč fnaje a topspinem konče. (Topspin je úder, při kterém mlč dopadá na pálku pod úrovni stolu, pálka jde okamflk s mlčkem nahoru a následuje prudké trhnud; vznlki tak úder se spodnf rotaci a nevyzpytatelným odskokem po dopadu.) A co hn. 0 necltrplla tjm? Nuoz.hodule d- Pile potah rakety a te<hnick' vymohnoatj 1 Ml Ám hriil!? ~~/~U,.~':o d':~v; f~:k~ 1 ~r~t Wolct'J'.... S 'IĚ T 11 zetehélto stolu vám se, ie by to bylo několik desftek kilometro v hodině. Smete muió jsou ovšem daleko razantnější. Nenl to Jeltl tak dbno, kdy hl'il, kt rt dokonale ovlidal obrannou hru, 1nadno po'raz.11 útolrllky. Mi tedy na rychlost a api11ob hry vlly uc:hnlkal To ne. Jen stolnr tenisté se přlz.pllsobili. Nová technika zvyšuje pofadavky na hráče - zejména na jejich fyzickou připravenost. Ovšem někdy musf všechno uměnf pl'ece fen ustoupit před technikou. Nedávn.! mistrovství Německ4 spolko- vé republiky toho bylo dokladem. Hrálo se na měkkých a pomalou hru Jistě; zejména technika a pak po- chopitelně fyzická pfipravenost. Nejprve k té technické stránce. umohujfcích stolech. Mlček stui Vraťme vyskočil se do minulosti. Stolní tenis vznikl a modernl útočný stolnl z normilnlho tenisu koncem 19. tenis byl nucen kapitulovat. Nasazeni hráči - favorité - prohrávali stoletf. Hrálo se dřevěným míčkem a pálkami ze stelného materiálu. s houfevnatýml obranáfl, kteřl na Tlm byl din i styl - hrálo se pomalu, pomalých stolech snadno schytali mlček sotva pre"tl srtku a všechny smeče. Mistr Evropy Berczik prohrál napflklad s domádm rozhodně se nedalo hovořit o sportu, ale o jakési společenské zábavě. A odtud SchOlerem. A o nic lépe nedopadli asi vznikl název ping-pong. Prvé dalšl útočnl hráči - Madar Fahb:J, zrychleni p1'inesl celuloidový náš Miko a jlnf. mfček. A pak se uf prosazovala technika a jedno zlepšeni nisledovalo z.a druhým. Dřevo na pálce nahradil korek, pak pryf: a posléze se objevila A jak.i I dallf c:e t Vltodho ttolnlho tenitul zej~:~~"'! ~~::é 1 f1d~~~s r~p~~ 1! 1 1c~ houba. Dávala mlčku nepfi a Japonsku. Zdá se vlak, ie stolnf jemnou rotaci, ještě více se zrychlila tenis v těchto zemích stagnuje hra. Ozývaly se hlasy, f:e to a Evropané se zlepšuj!; tím se vý ublrá hře na dramatičnosti a tak konnostnf roz.dli snifuje. Je to byla houba zakázána. Objevily se nové pryžové potahy s vrstvou houby vespodu, soft s hladkým pozejména dsluhou toho, ie se jim podafilo sladit technickou stránku s fyzickou. Naši hráči z.vládli celou řadu úderů, které dflve ovlidali pouze asljštl hráči. Nejen fe umějf topspin, ale dovedou sl s nim I poradit. Naučili se i vysokou asijskou obranu; vracej! mfč tak, aby vysoko odskočil do strany, rotoval a měl patfl~nou faleš. Pochopitelnf, ie jim k tomu pomohla i technika. Protofe topspin :zahraji nejlépe s raketou, která má softový potah. A tak bych mohl pokračovat - technická novinka navazuje na. nové údery, ty zase na rychlost hráčó - z.ejména na bez.vadnou práci jejich nohou, protofe stolnl tenista se na kafdý úder musf dobfe a pfesně postavit. A to je cesta budoucnosti stoln/ho tenisu - umět dokonale sladlt fyzickou pi'ipravenost se stále se roz.vljejicfmi novinkami technického ráz.u. Ovšem tato cesta musf být zajiitěna materiálně - to znamená dokonalými mlčky a výbornými stoly. Nejlepšl jsou zatfm anglické mll!ky I stoly znal!ky Barna. I náš průmysl se dal na dobrou cestu. Na mistrovstvl světa chceme p'edloiit komisi, povhené schvalováním oficlálnlho z.ai'ízenl, nový stlll naši výroby, který je. stejně kvalltni jako stoly anglické. Va dyaapaded.t4im roce 1e v Pra.11 U hybernq" velkou tlivou oteylrala vj- 1tava Vznik a vývoj v mrru, Zemi a llo vlka". PoutaYI tam byly llunroyll.ny a dokai:oviny Ylec:hny neldoldltljll potnatky, kw, J1me o 1ob6 a o v m n ibllulm okoll do t' doby zflkall. Takori mali encyklopedia pro ma!a a velk6. O IHt let pozdlji ve 1tejnfm 1ile ppe trihovala pf. k vý1tavy 1pec:lilnljlf, e.x ponity, pljny a pro1n6a.aml, na kter' eutorl p'-dell' ani nenpomnlll: Sovluk' umlla drullc:e". Bylo patntc:t ml1fc:q po vypultlnl prvnlho 1putnlku tak hm tam mohll vldlt Jeho maketu, I makety nlktarjch dallfc:h drullc, nej 6anljlf lltla, 6daje, nfmky a Hmoz.reJml hl1toril raket tradilnlml 1ta rjml Aeky a ČU\any pollnaje. Jenle mnoho toho nebylo: do 24. pro inc:e 1951, do dne Yarnhile, od1tart0yalo ze dyou ko1modro mo... Ita wleho vludy 01m drulic:, ppi tom najtilji z nich - tpetl 1ovlt1ki - dllla t 317 k1. Al 2. ledna nitledujlclho roku ppekonal aem kou pl'italliy01t prvnl lunik,. Nu, ted' plle zalátek dubna a do zahijenl Vf tavy Človlk a lety do v mlru" Ya YfttaYnlm doml u hyberng'' abfvi nlkolik tjdno. A na obloze? Na obloze ukroutilo na. ~::i1 '::~:, z,~;":~n~~ 1 :!:'~ ~d~i::z~a~:':.,:~1:::~ ::::~~z.: dle, pplleml po1lednl dya létali pi dni na pk kllometro od teb, n I 1ondy dopadly na Hltlc: a zamlplly k Mutu V null... Takte vllc:hnl lld,, kterl maji t:ouhle vf tavou c:o 1poleln6ho, i ltmou hlavu, kam to vhc:hno, c:o by cam mllo bjt:, Jenom tloll. PPlaemf vinuli hhtorll attronomle, ko1monautlky r& ketov techniky a lehl Hm budou mu1et: ve)lt k61 c:harak terlzujfc:i podll JednotliYfd vid na tomto ohromn m útoku lloylka na Va mlr. Jenom namitkou nlkter' exponi~: makety pnnlc:h tpi 10Yil!t:1kjc:h umllých drullc:, maketa druh' kotmic.ké rakety, tl6bu1y Mitlc:e a Martu, modal 1lavn rudotvardlj k kaťul ", ttlmetrovt maketa vfikové rakety M. K. TichonravoYa 1taré 30 let, maketa nivrhu ko1midcé lodi VTM 185

6 metoua.ml Je mot:no pracovat, kterých e ul ve výl"obf pouijd - na úkladickonorn.lckf.bo 'ťbodnocenl YýbrtU ty pokrokovf muody, které pflnesou nej- DlO pod lupou vltlf i.\apory, určh prac:ovljtl, kde by ť)'to me1ody mhy být upletnfnyr uspoh.dat lkolu noviltord o nové metodl. s mladými lldml, kteh by nemá nikdo pilstup. Práv~ na opak - získávat pro novou techniku dalšf mladé lidi, ukazovat jim pokrok v jejích oboru, učit je studovat technickou literaturu, zlcplovat v ýrobu, zavád~t vše nové, co se kde zrodilo. Proto je správný postup rady mladých odbornlkú v ~KD BJansko, kteri organizuje spolu s VTS každých čtrnáct dni technick~ odpoledne pro mjadež. V programu jsou odborné. přednášky, besedy se zahraničním.i montéry. pcedvádč:jf se novátorskč metody. Možnosti, jak ziskat mládež pro novou dech Vitězn~ho února d Králové vznikla rada ch odbornikó pfed dvema - jako jedna z prvních v napublicc. Pro mladé dl:lnjky a echniky vydala několik konkrétních tematických úkol!l. :R.ada z nich je dnes ui vytcaena. Napřiklad zalfaeni, které zkouší thnost ml:dených trubiček malého průml:ru zaválcovaných do trubkovnic aparitll, pracujfcích při teplotách až 190 "C. Úkol úspl: nl: vyřešili mladj inženýři Janalat Chrz, T julenlv a technik tlehiček. Zlepšovatelé se nespokojili jen s podánjm zlepšovac.fho návrhu, ale pomáhali p.fi zkoutkkh zatlzcnl v provozu a zavedeni do výroby. Našli i cestu, jak nahradit dovuené malé oběhové čerpadlo. Nevetlttm ubahem do konstrukce se jim podatilo scatrojit čerpadlo, které vyutlvá sériov~ vyráběných součástek v Sigml: Hranice. To je Jeden z ůko16 iru.d rn.jad~ch odbornlk6 - ukaz.ov.c mladým lidem v dvodf, kam -zamfflt pozornott ve aleplovate1sk~m hnuti, co konkl'i1rl deplovsc Pom6bat ph zav,dlni pfllarfc.h 'Zlesiiovacfeh n4,..irh6 do výroby, aby co neldflve ptlnutily 1l1p<>iry a 1.d.hek. Je.dn.lm z dtn)och problfm6 le ro~ IJfh pot.rakovi metody pr,ce na co nejvhlf poěet pracovilt. I tfm10 \\kolem e mjadt odbornjd mu.sl umh vypof,da1, Jnk na to? 11anovh i PO dohodl 1 ho pod1u k:9m vede.nim, kterými nov4tonkými mfll 1outo metodu su acovuc. Zname- 1)1. tn nelen vfc. teoreticky vyloth, ale phdc-viim vlec ho o pr.attkky phdv&.t; ledovat, Jak mlo.dl lid' - dh11tnfoi nov1honki lkoly - dok1h.ali nct\'ou pracovní metodu uplatnit, Jak Ji dále roújfujij m h 1t'1e pfebled o novýi;h pok.rokovýc.b m etod,ch. 1una.mova1 s nhnj rnladi lldl, vyav~lloval význam JeJlch :.tavedenl pro ho1pod6rnoat výroby, produktivitu pnke, v&1 mlad6 techniky. aby pokrokové metody uplhfw>.. veli ut v technolofkkých PQStupeeh. Mladí odbornfc:i - dtlnici, technici a inženýři 1 se však nemohou uzavlrat jen do sebe, tvořit vybranou skupinu 1 do které techniku, je však daleko vice - 0 dny nové. techniky, burzy zlcpšo vacfch návrhi!, výstavky technické literatury, promjtánl odborn:ych filmů, setkání s předními novátory a zlepšovateli apod. Jedním z všeobecných nedo~ statktl je, že mladí dl.lnici, ktcři chtějí podat zlepšovací návrh, ztroskor:ivajf na tom 1 že sami nedovedou nápad zpracovat, nakrcs~ lit 1 vybavit dokumentaci. Nad tjm se zamysleli svazáci v Pniqiyslových stavbách v Gottwaldově a do rady mladých odborrúkll vybrali členy - odborníky K. E. Clolkov1keho, lun lnl bat rl (pro "hal"nou poh4nl Jicl dlukj vlil k), naddlnf antlraket:y na c:il :r.nbornln nill 1vlteln6m pan lw. Kresby 1nlmky :r.abn:r.ullc:i " li 1lune<nl so\huvu, le.bfflek vf ch nosrtfch raket, 1nlmky :r. nacl1tlc:k,ho raketov6ho stpedhka f'een mllnde, projekty 11llc:jc:h drullc: Htranomlckjmi a m t90rolo1lcktml pollnaje a ko1mlc:kfmi bombard4iry onle,,, Koutek bude vi!no'lin i modelom raketovjch posádek plonfr k ho lhopl1u,,abc" a krnb m lt.nifo Pionjr1kýc:h novin" ko1mlc:kou "' kosmonautickou t6matlkau. Mohutnf o mimetrovf model rakety stojlcl upro1tred tchodilt.& bude :r.v t nivltlvnlky do prvnfho patra, kter6 d"et ul bei;. nimahy uplnl lety llovlka v Vesmíru. Tady bude dost tllko rozhodovat-, kterj expontt oanal!lm za nejpfitaflivlfll: meketu kabi"y Vost.ok'' ve skutelné velikorti, mode.i ko1modr6mu, aub!ntlc:kě - u nit dosud "epromlte,..t-filmy o letech Gaprlna a Titowa, pulty p1ycholoclcktmi testy na ryc:hlott f'eakce,., Samozfejml, vadl toho tam :r.hltdna~ ne:r.b7tné fotoarafm prvnf<h sedmi kosmonautů, pplstroje pro mlr.nr kosmlc:k ho úrenl, rna1n tlck6ho pol, potltal met orito a aparity na mlfe"i tlaku, teploty a lolenl atmotf6r7, A dalfl koje i v ru:ervl pro pl'lprad, te by do dne otevfenf - do 1,. dubna - anebo blhem vfsuvy - v pr6blhu trl mlsků - od.-tartov I dalll Vottok" li Mercur1, daltl Lwnik ti Ran1er" Celkem 1.1vldlt U hybernů" na tt:yrlcet valkfch modelo a maket. Osm 1 nich dollo nediv"o do Prahy "" dvou va1ó "ec:h. OdHilatel: AkAdemia nauk SSSR, Mosk'l'a. Dalll H nawf podle p,hnfch plin6 v dllni.c:h prabk6ho Výst:awnict-vl a v technickf<h krouldch nfkterfc:h vojen kfc:h útvar6 a vo Jentkfc:h ut:illil:t. Vfttava,,Č lovlk a lety l!lovlka", ktero1,1 pplprawuj Ce. 1pol.t:no1t pro llrenl polltlckfc:h vlde<kfc h znalo1tr u. pomoci dalllch lnstltuc.1,nim pl'lpom " druh' Yjroll Gaprinowa ttartu a lett6 YýroU vyputtlnl prvnlho tput,..ika. Dovedetti ti ale pped1tavlt, Jak bude YJP dat takori vfstava prllti, feknlm :r.a 4-5 led Vu.d'ce, le hlm bwdou l'lej lttl atrakci - atrakci, která bude dokumentovat nejyldl útplch lldttva - Ga1arinovy filmy pofh.en6 n povrchu Hl1lc:el Ale to ul asi bude -jak pro pol.et exponit6, tak pro aijem lidí - dom U hyb.,.n6" vochu malf. -K 186 VTM

7 0 z r6zných profesi - stavafc, strojaře, instalatéry apod. Jedním z jejich hlavních úko l ů je pomáhat mladý m dunikamzlepl ovatelam na Havbách a v dilnách dov~st jejich návrhy do konce. Po d obně to dhaji i v Pozcmnich stavbách v Žilině, uda tam povhu jc mladé techniky ptči nad někte r ou z mládežnických čet. Patroni jsou s mládežnickou partou ve styku, seznamuji jcji členy s novou technikou, pomáhají zpracovhat dokum entaci zlcplovadch návrhů. Rady m ladých odbornjků majl velké pole pósobnoati i pokud jde o kvalitu práce, Mladí odbor- IÚci se snaži najít p říči ny zmetkovitosti, dóvody, p roč vzniki nekvalitní pdcc. D ě l ajf to napflklad ve válcovn! 14 v Nové huti K. Gottwalda v Kun čick h. Na základě rozbo rů se mladí anažf zjilténé příčiny - pocho p itcln~ za přisp~nl ostat.nlch - odstranit. Dalšlm úsekem price rady je soh:ovánl počtu mladých ne. plnič d výkonových norem tfm, že se svazáci postarajl o zvýšení jejich odborných znalosti a do \' ednosd. RMO v Závodech přesného strojirenstvi v Gottwaldov! se zamhuje na modernizaci starších suojo př i generálních opravách, pom6há v SoutU:l technické tvofivostl mládeže u čňům a Ukllm škol druhého cyklu, vybirá pro n~ vhodné nám~ty, 1tará se o odborné vcdcnj a zabezpečuje jim i materiál, pof ádá výstavy technických zlepl cni a pokrokových metod pdce apod. 1 T o "Yie Jtou n m l t y pro RMO. Jejich p d ce m1111{ bft O"Ylem plin ovlt, soustava - podle ÚHd y1 nal:ato " vlc dov&t d o ko n ce, n epfe.ú.vat v po Jovlnl, Jen tůt se RMO llanou opr ay.. d ovou Uhni mla d ýt'h dep lovatel6 nov t or6, stan ou se proltfedkem k tomu, a by rok IV, sjetdu Cesli.01lov en1k ého ava1u m lidde byl 1 r oke m n b t u p '-l ml,d cle sa novou t et'hn lku. ALES VAN~ K 1 V CKD Blansko H mla d l o d bornh:i pod UeJl I n a vf robl m obutnfch ener1je ' k kfch ufh:eni (IBO t unovie ob U n ie kolo Kapla noyy t urbin y o pr6ml l1' lutl met r6), z ="a 1pollt 6 dr t ové t rati v NHKG v Kllftl:h:Jch fflc:uje ml6dd n k kf kolektiv d r t n o véh o p roftju, Z FOTOsoutěie VTM ZaU1krm t oh oto l"oku J1me rodlhu nall fo coaoutll o nelzdlllfllelil dbt ry u H h nmltnkh djnd6, Ir.tuf pohdi cnt ovnf od ba r ()y CSM. Ja k J1me lit uvedli, pro výherce Ism e pfipravlu jako odmt n y dj ouhod o b é I kri kod o b l d Ind y do sppitelenýt'h umj. M etl p rvnim l s nlm.ky, které Jsme obdrull, b yly I d bby Pet r K r a b l~ k y Brna. Zaslal nam sv' il',. o o ~ "' ~ o ;) -b barevnie íoto1rafte u 1va<J:ickébo djndu d o P o lska. Llbll se n6m blr, nazvaný V polských Tatrich a p roto JcJ d n n uve ~J i\ulemc. Ceká m e i va l e snímky. BHH i podrobnos ti jsou uvedeny na druhi stran ě ob álky lasopisu VTM., v v POTAPECI pod ledem O 1portowfdm pod.pln( J1me ne4b no " nak"' luoplh psali. Zallmavo ukhkou vyulld pocipff1kmto umlnl i 1priYl11I Zd l\ka Machilka, k l'f 1e Jako po~pit 16lutftll ddeck6 pedlce pod ladem Dunaje. po~~l~1/:.:'j1:am~~cho1r.'ri~l~h~~::. "' Jarnl wodl I va ttudenfc:h honkfch b11tfln d1, kde voda n-stpauhna 1 oc, 1da vlak byly nf.roky daleko vyui. &ylo nutno vy,...lt osv tlanl, vhodn' pro filmorinf, :&ajlttlt naprostou Ha pel"o.i pr c, po,ldlt 11 obleky, kt.r6 by chri"lly tito phd prochl H"lm v ledod vod, t ploca pohybul m.il O al 4 oc. Po d llfeh pplpravich pr.4bll"fch ;1d1outk eh "a br"'"'"' pf h,..dl J m pod"lkll t" upedlce k l pfm du"ahk#m ram u~m,kd1 Jimi Ill w 16tl " tollll bar-"f Rtm 1hoto wlll hdu fotoararj ryb. l p dlc H s.úb1t"ll kroml p"'cow"lků 1 CSAY a Yeteri" rnt faljuhy v 8rnl c-.jc pert bulhank6ho mlnl1t1r1twa umldll1c'tl'i, MVDr, Dimhr l'awlow. l'oullll hm dvou typo obl1k4, Richard nw. mokl"(, n1opr1novt (wl1. VTM l. 3, ur. U). Ji J11m mil oblek wlutnl wfrobj' 1 tenk ho, po obou 1tra"'c:h porumowan ho plic:na, pod kt r'f I nuc" oblki teplf. prlidlo, 1vetr a t plilcy. J co cak 1vanf oblek 1uc:h#, pod kterf voda HmOle (ie ll dobp udit,..,). 01vldlll 11 u.k, oblikinl a vy1vl6kánl i vlak namihavllll nel vlutnl pod.pf"i, OOkladN an1lo1t te r6nu nim anal.nl u1"adnlla prh:i, l'racownlci ČSAV hotovill pf11"f ni lrtek a ve 4S cm 1lln4m Idu vy1ekall hu1cou ft m.al'/ch otvoro, jlmll proml Hli ky1llkaco1t, teplotu a hloubku wody. Pak YJ'Hkall pit vldlc:h otvora pro wla tnl s t P Krajin pod ledem byla '"'"' u le#eli, a v mlstec:h, kde dplwa ltujela dlur11i vodftfch nutlln, tlwopll J n nl1kf perou. Hl1ty tr&l ae 111- osamalf lln leknlftu na kritlc6 1topce. Asi ) m ped hhulhtou J1m1 rtarulll na ryby. SUmci VI v u do 20 ks ldell w ne pra'f'ldelnfdt YU1 l1no1tac:h, unůnl do porodu a liscelm I do bahna, po kryti vr11tvou jemn4ho kalu. Pouse rifc:o ltf tvar ti.la pro1radll J Jkh..,,. t:om-d.č.11toj1m1 s mu1 ll 4ot:yk m =. =~,' ~~lo 0 J ~~""...;: ~: 1 Yall velmi slebl, -ev poh"ull ocamm. J!:: -:::~!:tc,h :;:4 1 ~r.mf':!"!n:. 11 ::: 1 dob,.., i- w mllkfc:h prohlult kh il krycl kousk9"1 Ilitu ti vikve, Idei! nn t:;:;o~u e.~:to po,:~:,;:w::;.,~ E namalkanfch dkrtlli Hl 111M. Nalfm 6kol1m bylo na.collt fllm, B 1.hoco lt fotos-fl, """' " vzorkj dna, : VTH 187

8 po orovat a po&dlji nakrhlit Yl.ajlmav.6, co 1pUHme. Nebyla to p,..ce 1nadni. Mali dobrocfrulltvl J1me ullu pfl "atibnl hejna drob ~!c~o'j1~~~ 11~~~~j "1~~~~8J!~~~!:~~k!~:~cr.~~dn b;~;..~v::~ PodePll H nim plknf úblr hejna. Nihlehem 1~tPll za cho mu m odumhl ho "khi nidh.ernou ltlku. Oival hem RI chardov1 :r.namenl, ppi nimi I Hm 1nad trochu potrhl kabelem reflektoru. Vodili nahope na l11dl byli na ro:r.padch, dival-11 IH.mjlm xnamenf fl bo ne, ale projl1totu mne potal I vytahovat v.n - privl v okamtlku, kdy se mi podapllo,ybu plknl na IVkllt a Richard H chy1u.i 1tl1knout 1poulť. Vxdaloval JHm H bumocnl od kri.ln6 ltlky a Richard mne 011.hoN: nl núledoval. NahoP J m n etplll 1lovy uzninl" a rychle hm 1e vracell 11.plt, Pfl hledint ryby J1me H do1tall al do velmi tl1niho p 01to.-u me:zl ledem a dnem, pokrytfm trty riko1u a 1pletl vltvl, Kabely upi.taly, bahno se ffilo ve nlkfch obladch a ppl troje uonlly o ledoyf 1trop, Jeden druh ho hm t6mlf nevldlll, po ltlc nebylo ani pamitky. Mihle uanll ohh1lujlcl 1ykot pf11troje a do niu1tku u mi hnala 1po1.u1ta... duchu. Trhl hem kabelem, aby mne vytihli ven: ale nic te nedllo. Kabely uvii:ly pevnl med ltve"'i a rottllnaml. Zkoul! l em I vyproltlt prudkým trhinlm. al marni. Ohlulullcl Ykoc pfl troie n u1tával a ji J m 11 uvldo moval, lemutlm rychle ven. nel dojde v1:duch. BJ'I hem vmal knut do tl1n6ho pronoru med ledem a bahnitým dnem, mol nott pohybu byla velmi mail a pp11tup do voln6 vody ml s.a hra.oni Rlchar"d, kt rf tt:il nic nepo1:oronl. V oblaclc:h xvlhn4ho bahna J1me 1e totll ůmlp nevldlll. Nlkollkrát )Hm ho 1ndl1 po1unky upo11.ornlt, aby :z.ad.hl xa 1vou IAOru, fe chci ven; TY ltlll 11 to vlak jinak, pokfval hlavou a pokraloval v pitrl.nl po ltlce. Stt.1 aytenl vxduchu mne ponlkud w.nerv6dovalo. Prbi H mihla kolem m4 muky Jeho pafe; Crolku jhm JI 11.milkl, aby poznal, la H nko dlje. Uku.oni ihwi na1vgj dbkonl. Jedlnjm pohledem 11.kuJen,ho pod.pile pochopll 1ituacl a 1nalil 1e nehmitnout ntou 11\0ru. PPI tomto man6vru ml 11.ml&el x ou. Palolll Jsem tedy reflek tory na dno a rulkoval 1pletl vltvl a rottlin al k otvoru. Sotva hem e vylplhel 1 pomod ptltel na led, vyln:i a vody Richard, OpPel se lokty o okraje ledu a ch ilku ani nepro mlu 11. V jeho obllhji H aralllo napiti, kter6 neodpo fdalo t6to celkem buyýtnamn' phhodl (apú1oben4, jak i me sjl1tlli, kusem vltve, lrte... Tnlkla otvorem ve vlku do divkoyale, zlomila H a (Uomek ttiltm tlakem na memb,..nu tpg1obll neppetrlltou dodivku v.z:duc:hu). Pochoplll Jsme vle, kdrf. nim poptal, co aatll on. ICdyl aflttil, fe mim poruchu na pphtroji. domnlyal le vllbec nedo1táyim vzduch, a snalll se rrchle nahmicnout "odlcl IAGru. Ta 1e mu v tom tmatku a etbnln6m prostoru zpoutku nepoda;llo. Kdyl JI kontllnl nahmitl, obrúll ke mni - a tu ke u 6 hr6:r.e 1patfll len opultln6 rellaktorr. Byl pfetvldten, h )Hm omdlel a lellm nikde " kaln6 Yodl. Okamlitl puttil kameru, obritll reflektory 1mlrem k hladinl, abj b1fo vidlt ml to nehody pr led, a Tn1cel k otvoru. Kdy! 1patPil moje nohy, 1puftln' do Yody, 111. ilo te mu tak,!e 111 musel chvilku Y11.pamatovivat. Pak 11 lak vz.pomnll na opujtinou kameru, kterli e vtntlela nikde Dl>d ledem, a amlael opit ve Todt, Po chvllc hledinl li nalel. Vypro1tlll J1me reftektor1. Ale natálet te ul nedalo: vy lovi11j mete4y nlkollk ryblch 1pil6, abj byl obru o zlmo inl ryb v tomto ml tl ucelenf. Nil pot led ni 1Htup tryal 1 vf minami pp11nofq celkem dyi hodiny. Vraceli j1me 1e do vozu poh.dnl unaveni a promrs.11, ale pfljemnfm pocftem, h f1me ulinlll odi-t krotek k obiunlr!ol fl ota pod ledem. ZDENtK MACHÁČEK Co je pro HOVOitlLI JSME mladé typičtější: Dosáhnout něčeho dobrého, zdánlivě ne. patrného, ale pro společnost ulltečného? Nebo Dosáhnout něčeho, co pi'lnáší ufitek jen jedinci, i za kafdou cenu? A kde jsou pi'ičlnyl O tom jsme tentokrdt hovořllj nejen se storšimi odbornfky, ole dali jsme slovo I Jednomu z vds. MlfDr. Jarmila Chyleová, dorostová lékai' ka OÚNZ Hradec Králové, pi'edsedkyně komise pro výchovu mládefe. členka vzorné jednotky PS VB ČSM: Začnu pl'lkfadem: ~trnáctlletý kluk kouti 40 cigaret denně. Napsala jsem otci, aby zjednal nápravu. Odpověď jsem nedonala. Když otec pordějl, sice v Jiné zále!i tostl, pl'ece jen objevit, dal se slyšet: No a co je vám do toho, nekou11 p~ece u vaše penlie..." Podle m' zkušenohl má znalné procento mlidc!e slabou vclll. Vinfk Je jednoznačný. Jsme to my, dospěli, pťedevšlm rodiče a pak vychovatelé. Rodiče dr!i děti za ručičku a radí Jim: tohle bys měl dělat, tohle ne, tohle je nevýhodné, na tom se milo vydělává. A tak potlačují pl'lrozene zájmy mladých lldl. TémH kafd~mu klukovi se ve 14 letech libí rózná pokusy s elektl'inou. Jde však jen často o pi'echodný zájem. Většinou to brzy přejde. Rodiče však v tom vid[ ekonomlckj pl'ínos: hodné lidí si zařizuje televizi, a proto elektrlkál' - to je lehči a lepšl" povolán!. Rodiče nepodporuji skutečnou vůli svých děd, ale konjunkturálnf zájem, podporuji v d~tech vypočftavost a kariérismus (musil bjt v ČSM, nevzali by tě na školu!) Ovšem tfm nechci tvrdit, le neexistují mladf lidé s vyspělou, pevnou vůll, jcnfe většina mládeie dostatek 188 VTM

9 O VÁS BEZ VÁS TEf> JE llaoa NA VÁS vůle nemi. Jsou zvyklí dosávat všechno zdarma, o nic nemus1 usilovat, nic jim nenf odpfri.no a uk se Jejich vllle projevuje čisti sobecky. Nemajl prosti mofnost svou voll vycvičit. Rodiče bsto mlad4 lldi omlouvajt. Snaff se jejich činy zatušovat", ukrýt. Tlm vbk dkem neprospljl, naopak jim lkodl. Vyrostou z nich tvorov neodolní, mlkcf, nep1ipravenl pro flvot, ze kterých se bny súvají neurotlc.l, ktepi pf! prvnl pfekifce hizefl flintu do flu. Byla jsem dvakrit vedoucl delegace do Anglle. Pf! dlskusfch s mlidefí KS Brlúnle nim mladl Angličan' vytýkali, fe na.je mlidef je mlkld, fe dostáv:i všechno zadarmo. Myslfm, fe mlli pravdu. Celkem vuto: Mlad! majl vlili, jenfe dospěl! jim ji kut. někdy s dobrým, jindy I se špatným úmyslem. Oopouftlff se toho bud' u sobectví (co je komu do toho, kourf pfece u svoje penf:r.e.. ) nebo z dobr6 vole, p lpravit prý dkem lepší IJvot. (My Jsme to nem~ll. ac to majf aspoň nde děti..) Začni vytrvej Mladi nejsou v jádru lpatní, ale my do spi!ll, predevlim rodiče a vychovatelé, my Je vedeme lpatni. Tak to tedy znamená, fe hlavni rodile a ni!kdy i vychovatelé maji lvi podil na tom, le mladi nemaji dostatek vole. Je to Jen tato prmna, proč se mezi mladými objevuji I dell kventl, kterl svou voll zamulll hlavně na splnění svých sobeckých zájmci, ke kterým je vedla nesprávná výchova rodiny? Co o tom soudí prá.vnlk? Dr. Vladislav Kllmel, obvodni prokurátor pro Prahu 4: Pfl~iny p1e:ttupkú mltdele jsou jasné. Je to pfedevšlm vliv rodiny. PfevUnt vidina mladých provlnllco pochbt z rozvricených rodin. Otec mluvf doma jinak nef ueltel ve!kole. ti se dosúvajf do konfliktu \le škole, ve společenských organlzaclch I Jinde. Otec doma bije matku, je tfeba tresún pro opllstvt a v tomto prosd'edl takov6 dkl vyrostajl. Mláde! voll má, jen JI nedovede sprivni poufft. Má t1eba újem o motorismus. My, staršl, jsme tento újem nedovedli podchytit. A výsledek! Mláde! odc1zuje motorovt vozidla. Nechce ukrist, chce se povozjt, chce splnlt svou touhu po motorismu. (Na našem obvodi nynl spolu se svazarmovci ze Uvodil 9. kvitna uefme chlapce poznávat motory. A má to velký ohlas.) Nebo, mladl mají újem o hudbu. Chlapci s kytarami vysedtvajl pfed domy, hniji a "Zpfvajf, pfltom vlak rušf. Pročl Nem,me dostatek kluboven. chybl mrstn( skupiny ČSM. V našem obvodě lije kolem 500 umělco, nikdo je vlak nedokázal 1.fskat pro prici s mládeff. Nedovedli jsme dosud 1.Výšit morilku mlfidefe a z toho Jsou takov' výst1elky. Nenl dostatek vedoucfch, kte1f by mlad6 seznamovati s pffrodou. Mfádef pak jel.dl sama na Sí.uvu, trempuje a pak.. navštěvuje restaurace, dojde k výtrfnostem, vylupovinf chat atd. Domntvám se, fe dosud se stranlck' a odborov' orgány milo staraly o mlfidef. Kdyby se tato othka :~~v/c~:!~i~nho~0s~~s~~~ 1~n;yosbt;~t~~~~. kulturnfch a Foto L. Nebor Mladl plljall od dosp~lých svoj mor.llnl úklad v Odlně. Kde nenf rodina pevná, tam vyrosta.ji vadné děti. Buďme tedy my, starif, sami lepfl, pak I mlfdef bude mft méně chyb. Hledejme p'u~lny a vlny pfedevflm u sebe, ve sv6m rodlnn6m flvotl!, ve sv'm zposobu trivenl voln,ho času, ve sv'm pomf:ru k pricl a k našemu zffzenf, ve sv6m nu.hu k osobnfmu a soclallstlcumu vla.stnlctyi, ve sv6m poměru k dětem a mladým lidem v Obec. Tak, opl!t hlavni vlna je na dospl!lých. Jsou snad mladl zcela bez vlny? Vidy( ti, kteri jsou jif starlr, tp:eba l4-l61ett, mohou :znalni ovlivnit svémladli kamarády. Co o tom soudf jeden :z nich 1 Štěpán Bllhm, 241etý pracovnik ZPA Krillk Trutnov, pfedseda ZOČSM: V našem úvodě Je kaidý tfeti nmhrnanec svazák. Pravda, urc!lt' procento mládete je na lpatné str.an~. nenl však nic ztraceno. Za rok se u nás vyskytne několik, asi tak 4 af S pi'enupk-1 mladých, kter' P:ešfme spolu s VB. Kdyf sl s nimi pohdni. od plic, pohovoflme, dojde t6mh vidy k ntpravi. Pflklad: Byl tu mladlk, který mil uf na krku kridel motorov,ho voz.ldla, opilství, který byl zvyklý jlt po pri.cl rovnou do hospody a z hospody vratkým krokem domo. Soud urell trest. My!'me sllblll pomoc. A dnesl To nenf pflbih z Pefírkova ka\endáte... Z iniciativy tohoto chlapce byl uloien mltdefnický kolektiv, southfd o titul BSP. On sám byl zvolen vedoucfm. Po pili roce byl vyhlilen nejlepšim sva:dkem v dvodi. Nel nastoupil úkladnf Yojenskou slufbu. nil výbor poudal o prominuti zbytku jeho trestu. Casto se hovofl, 1.da ČSM ma být masovou organl ucl, c!i nikoliv. Nechci se poultit do med\ucl, ale uvedu pllklad: Byl Jsem n Kubi v době blokldy. Mladl lld6. ano, pl'edevšlm mladi lid' tam museli vše vybojovat; a proto sl toho dovedou vult. U nás dosunou všechno atpod nos. Na Kubi teprve zakl!dajl mlfidelnlcké hnuti. Je cam mnohem pttlivijšl výbir. Nel ejena pfljmou, musf prokhat morilnl i fyzickou zdatnost. Dokonce u začátku ti, kdo chtill vstoupit do Svazu mladých, museli nikollkrít absolvovat namáhavý výstup do Sierra Maestra. Na úvěr: myslfm, fe náprava musl ueft v rodinf, ve škole I na pracovifti. Znamená to odstranit formalismus. pi"edevšlm t. price ČSM. dtt mladým konkr,tnf úkoly, na kterých by sl svou voll cvlc!lli, tak fedlně mctfeme nčit, ale ml!lo by to být honem. Tl'eba JdtA dnes! t o.: c

10 kdo byl autorem, hlavně strulný, několikal'idkový - nlcm,ně výstlfný obsah. V1nlkj dm tak zvani ano tace. Jen v prafskfm ÚTEINu jich týdně odbornfcl vyhotovt tisfc. Navfc. p1icházejl anotace r. obo+ rových stfedlsek techntckých a ekonomických informaci, kteri se postupni budují pfl výů:umných ústavech, vetlich podnlclch a mini sterstvech. Na těchto mistech zpracovivajf daljf odborn' časopisy, kter' k n6m ze svfta p11chhejl. Aby byly anotačnf ú1namy co nejúplnijlr, uvaluje se I o Jejich mexln rodnl výmini, pl'edevllm se zemiml RVHP. NapPiklad v SSSR J e - l"fof'rnalnl lnleftfr Stani lav St:n k zpraco 1h6 111 pra.i kfm UTl!INu ta1opl11 a oborw etomo1i1 n rai I dla.aramy, nilrtky, v1orce a rovnice. Prostfednlctvlm ruštiny majf ta.k mofnost hlavni mladl, kteff JI ovl6dajt, tlskat nejnověji! odborn' Informace zpncovan4 t nejrcitnijllch světovych prameno. S novfml objevy a IÍ plchy ve vtd6 e technice "1lr0U:i I mnobtvl knih, la opl16, dokumento 11. konf r ncl, v# 11.kumnfch 11.prf.v daltlch m terli16, 1i1e kterfch Je vle no1i1 11.aanamenino. Pro toho, kdo nevl, kde 1e t1to lf'i formace 1outthd'uJI apracovi1i1aji, ftenl nad"' ani najlt Je a vyulk Jich. Proto chceme "" n6kollka llinclch ukl.ut mladfm lten.inm, ktefl poxnall nap,lklad 11.atlm Jen knlho1i1nw Jako mltto, kde 11 mohou YypOJl!it knihu, I na lln6 pramenj vldomo1t1 Do f'lall republlk1 ~odl 11. c:e"h nka tltlce ta..oplto a nejrouljllch oboro. Vedlo Sdt.nl technlck6 kniho1i1 ny Pra11.o, arnl a arathl1..,l Jo dolt6 JI oboro I. 1t' dl1ke t.chnlckfch a ekonomlckfch lnform.cl (TEt) dtllch podnikli a 1i1fzkumn OtUYJ. Vltflna la1opl16 tctehnlckfch, 1i11docko toch nlckfch a ekonomlckfch - Jo jich. ljtt tltul6-1e do1qno do Ú1ts. w pro tec.hnlck4 a ekonomlck6 )ft(ormaco (ÚTEIN) 111 Praze. KDO TO VŠECHNO PilEČTE Za vis všechny, ktefl jednou budete hledat ve.l'.ker6 Informace othtin6 ve svltl o jednom probl~mu - dejme tomu o dopnvi uhll na větll vtdálenostl vodou v potrubl - ltou lasoplsy jlnf. Jsou to vetflnou lnfenyfl: pelllvi sleduji vše: nov6 v urtit6m odvitvl. Podmlnkou Jejich dobré price Je ovfem I tnalost hlavnlch světových JuykU. Tito dokumentátofl po ptečtenl k:dd,ho t:lánku u.1namenivalf vedle údafll o tom, kde byl l:tánek uvefejn~n. kolik je u nij fotogranf a nilnkll, pro _ "'"' ~~~~.~~ '~"~'~!.; ~ 1.~ncovánl technlckych a ekonomie- kych Informaci. Dobrá organlr.ace Informaci - to je Jeden z nejleplrch pomocnlk6 technlck,ho rozvoje. Odbornici r.iskajl totlf bet zdlouhav4ho hl dáni snadnijl pfehled o současn'm stavu vývoje t' části oboru, na kten. pracujf. a nejsou odsouzeni k tomu, iabyvat se uf jinde vyfelenýml probl4my. Praxe s po,110vánfm výplskll t dl1lefitých tlinků, anoucl, vedla ve světi k tomu, fe tably vychhet taktvan4 referátové lasoplsy. Metl nejdokonalejlr patfl REFER.A TIVNYJ ŽURNAL vyd,vaný VJe- sva1ovým Institutem vldeckých a technických Jnformad v Moskvi. Obsahuje roůlfen' anotace, kter' odbornlkovl mnohdy post:ačl a nemusl proto p1ekl,dat cely pllvodnl flánek. Ze Sovětskiho svnu doniváme I roz.l'.tren' anotace vychhejfcl jednou měslt:ně v bro:furich jako takzvan4 expre.slnformace. Obsahuji Tl5.fD~Nf Nov' informace, uvefejnin' v nejrotnf:j.1'.lch fuoplsech a Jiných plsemných materiálech. sleduji v ce~ lf:m svitě tisíce pracovnlko dokumenut:nlch stfedisek. Vflchni udělajl mnoho výplskň, anotaci - a ty Je potfeba podle urtlt,ho poftdku ufnovat. Tento poh.dek je uf stanoven - je to syst'm Metln,rodnlho desetinn6ho tffdfnt. Strulni jsme o nim psali ve VTM 1 S/1962. V podstatl Jde o to, fe kafd6 oblutl lldsk' flnnostl bylo pfidlleno urtit' tlslo tlm je ~rslo kntll, dm Je pojem vfeobecn~j.l'.i a naopak. N1pfikl1d 6=ulité vidy, technika a medicíni, 62-lnlenýrstvi, technika, elektrotechnlka a ~3 : /.16 Je tlslo. pod kterým najdete vlechny Informace týkajlcl se spofenl fi. unýml vlnami frekvent:ni (hově nebo impulzni modulovanými". V naší republlce se pro potfeby

11 technických a ekonomických Informaci poullvi upraven ho tl'fdnfku. Výtah :r. vý&u vlech jeho hesel ubfrá knihu, kteri se svými rozměry vyrovná prdsk mu telefonnlmu seznamu a má na 400 stránkich 12000hesel. Sllblll jsme, fe výtah :r. MOT uvel'ejnl'me. Jak vldite, je to úkol nesnadný, protofe 400 Stran otiska nout nemůfeme. Proto uvefejňu Jeme alespoft výtah x výtahu. Kdyf Jsme ho sestavovali, snalili jsme se, aby v něm byly zastoupeny - i kdy! stru~ni - vlechny obory lidsk činnosti, technika pl'edevffm. Pochopltelni ka!dý, kdo sleduje podrobněji svoj" obor, bude potl'ebovat hesla tf[dnlku doplnit. Tl'ídnlky majf vedle Ústavu pro technlck6 a ekonomick' Informace v Praze a technických knihoven I dokumen~znl stfediska vědfch podnlkli a výzkumných ústavo a mily by je mlt I okresni knihovny. TEm, lcte1f sl budou zoklddot vlostn( dokumentaci, i tlm, lcte1f budou pomoci mezlndrodnlho desetln~ho t1fdlnl hledat nov~ vldomostl, pfejeme hodnl nových poznotko z ce/~o sv~co. LUDIK LEHKf' r&d~!'::::'t!:" ~'~~::.d.: pr:.::: " Trn.-boro " UIA. Poullwi ho k 'l'f:rkum komurlkal lch molnoecl 1 tropost rou a loroenrou, lm tall ovt. l'in Jo tliplftl aabudowifta 41a lcopul a pla1tkll ho m tllrlilu. NěKTERt Z HLAVNfCH DESETINNÝCH ZNAKŮ MOT O - VŠE08!CNÁ TIUDA Knl ov"lc.tvl, t - FILOSOFIE. Ol1l1lulckf. a hi1to rlck# mat1rlatl1rnu1, 1 - NÁBOf:BNSTVf. T1olo1!1. Clrlcv1. Pro1inibot1n1ki llteruura. 1 - S~LEtENSKil VIDY. ll-elconornkk' vtd)'. Nirodnl ho1pod6ktvl. JJ Ekonomika, orra"iuu a pl6"ov6nl odyltvl a podnlkq l - H temuldt a pplrodnl ldj. S1 - H1t1mnlka. Geom trl1. Nomo1rafl1. Mat1m11lckJ ttatbuka. Sl - Anronomi Hviu!6kt'<'f. Geod11:11 Z1rni mifibl"'' Sl - F)'tika. SH - Alcumka. SlS - Optika_ 5 l6 - Nauka o t1pl El1ktrlna Theorie 1l1kiflnr. Elelnrouatika. ElektrlcU proudr. El1ktr1d1i v*boj a Ur.nr. SlS - M.,." d1mu1, El1ktrom 1n1tl1mu1. Indukce. M11nukké pole. Z1rn1k# ma1n1tilmu Moleku16rnl a atomod f)'tika. fl.adioakti.,.iu. ebtke hmot)' Ch1ml th1or1ticu. S46 - Chemie a"orpnkká, ci,1m1e orpnlck6, Mio1ralo1i 1p1d6J"' 55 - Geolori. 550,8 - Geolo11ck, prótkum. S H1teoroloti1. Klimuolo1i Pal1ontolo1l Blolo1i Mikroblolorie, 81kt1rlolo1l1. S Biodtemi1. - Ent)'m)', vit1mfnr. hotmo")'. SS - Botaoika. S9 - Zoolosi. 6 - UflT~ Vil!DY, TECHNIKA A MEDICINA L k httf i:peln01tnf a pournr technika Technika En r1uika, Strojnlcnl, Atomová tkh"llui ViroN, vrulid a rotvod piry, Vyufid a rotvod hydraullcu1 1nerrle. Vodnl turbiny Elektrotechnika. El1ktric:k6 doprava a "'oi:n. El1ktrkkf p0hon El ktrirny. El ktrlcki nro11. Hinlle. Tran.rormitory. U1miri\oval1. Pf1no1 a ror. od 1l1ktfln)'. El1ktromqn11y Elektriclci 1vlt1lni tdroj. ' Elektronika. Foto- 1l1ktritki ll6nk)'. Elektronky. lbnt1enov6 trubic Sdilovinl na dalku elektfinou. Tel11r1f11, t1l1fo"i1, radiot.ch"ika t1l1.,.i1.1, 1i1n1Jluc Spalovad motol')'. 611,S - Pn1um1tkkJ 1ner1i1 - YfroN, vyulitl, rot'lod Kompreaory. 621.Sl - Vakuod technika. VtviYy S6/. S9 - Chladlcl technlka. Chladld stroj. Chladfrny. l1dnilk1 Vfroba ledu Doprava a llm6nl hpalln 1 plrnó. V1Mllhory, N6drh, Cl.ierny, Poirubr Srrojfr1"1ki dll"y Konstruklnl kancelu1. Technkk6 kr1sl1nl. Hodelirny. Sliv6rny a licl kovů, Dll1n1U miridla, kalibr)', tolerance, HonlU. 6lt.7l - Kodn/, v6r1"1tvl, 611, Prilkov6 m1talur1le T1p1ln6 :zpracov'"i kovo Sp'J nl, svak> d"i, 1'1dnl kovů Pokovovinf. Povrchová ůprava kovo Balld technika Strojnr soulbtl. Hechani".r.m)', p11.,.od)', cnn1mi11. lhaut6tor)'. Up1vl\ovacl a spojovacl lútl. Zdvihadla a dopravnr uffr.enf_ J1fjby a ba1r Obribkf Jtro1 a nl11ro11. 6_ll - Hornkt'll Vo1 t11kj technika. 61' Suv1bnl l"hnfruvl Suvba fllnnic. 1ele:z.nllnl "'or.ldla (va. 1ony, lokomotiv)', motorov6 "'Ol)'). La novky. Pod:zemnl dr,hy, Stavba 11t"ic. Slln1'6 ni atav b,nl 1trof1. 616/ Vodnl 1tavl. t l1tvf. Uprava vodnfch toko, suvba pro. plavo. lnavy reldr. Údolnl pf1hrad Zdravotr1ltU uithnlka, Vodovodr. Stokori"I mht. Kanaliuce. Úprna odpad nich vod. Ciltlnl min, 8rtov6 hni " O.vidov6" T1ch"ika dopravnrch prostfedkq (kroml kol lovfth votidel) SUnilnf dopravnf prostfedil)'. Automobil)'. Traktor)' Vodnl do pravnl pro1tfldk)'. Plavidla. 619, 1 l - V"ldulni dopravnl proatfedk)', l tadla. U - Z mldllatvl, Zahradnlctvl, Zellnihl"'f, Chov a lov nffat. 611,4 - POdo :z"alstvl Ochrana roull" a boj proti lkqdcom. Choroby rotdi". 6JJ - Phto.,.inl ufitel"fch ro11lln, Tr1vln)', Oblll. PrQ. m11lo"'' rostlin)' Ovocniflt.,.f, Lu"Ktvl Cho"' i:vlfa1. dob)'tka tivoliln6 vfrobli. Mlik6rennvl. St rafu.,.r Pr6d ln)'. Cmlrn)'. tehhr"y Technika 111naHnt1 a d61ilovi mlf1nl Polrrraflck:I promysl, Tllicaf ttvl. Knihti1k. Vydant lstvl. Knlhkupttl"'I Sllnilnl dopra.,.a, 6S6,2 - t1!11: nllnr doprava. 6S6.7 - lececkl doprava, 66 - Chemldcf prom11l. Ch1mkk6 1 f.fť:.u:.~ ú':,'~~oj:j::o..:;:;n~h'=l~i~f~'h reakci, Vtroba ch1mlk6ui. 661, 1/. 5 - VfbuJnln)', P)'rotechnllu. 661,7 - Zpl)'novinl tuh:lch paliv, Pl1"'ren1tv/ a kokdr1n- 1tvf S - T1kutl motorovi paliva. 81uln K'lltnf prom11i, Tech"lckl NIJMINll TILIVIZOR NA IVl'rt Jakel Arn to MM na roaum. U M H allmo, pofl4k sl t11lewltor oltn. aowku co nepldl, fo 'llmn, awl&llil v JapcNl ku, usllu'i o 1wMGYf NkeN nejmenllho blftlaoru. Zatlm to w,tlr6ft lony. J-"orotntlryl ou: wflka li, lem, 41"k U.I cm a hlou 11,1 cm. JMte - Jeho o raa... u "1 sl t:lowlk wal fth-nd.... mlktobiolo1i1. Vfroba "bo1ó (mole)', pivo. vlno, llh). Zcukeri\ovlnl lkrobu a df1v1. 66J, 6 - Tec.h"olo1i vod)'. Minerllnl vody. Zmrtlina. Ovocni l ťh)'. Umon6d)'. Poc.huti n1 (kba, kakao. laj, tab61c). 664-V,roba potttvin. Cukrovar"it1vl. Ml)'nifst'll, Cukrlf stvl. P1kaktvl. Kofe"I Kon11rvov6nl potravin. 665.S - Tec:hnolo1l1 rnlne-. r41n!ch olejci. zr covinl rop)'. R1(inerl1. Vfroba b1ntlnq a olejů. S)'ntlt!CU paliva ("'froba). 666,1 - Skl,ht.,.I. 666,l - K r. mlka d obecnl. 666.S/.6 - J1mnl keramika. Porulin. Te<h"ltU kamenina. Obklidalky Hrubi keramika. Cihl6rttvl tiruv:zdor"' hmot)', 666.8/, 9 - Hatcoviny (pojiva), Sidn. V poo. Cement. Beton (vtroba) Barvlhtvf. PrOmysl "blrovfth hmot (lak)') M)'dlifstvl, Pufumerie, ko1metika, Vfroba 1)'nt tických orfankkjch barviv M nlur1i1 (hut"havl) Slitínr kovo {druhy) Vtrob1 flleu a oc /.8 - Ne!elezni kov)'. l hk' kovj, 67'4 - OfeyoprQm)'sl. Tuaktvf. Truhllfll"'I. Karodkt.,.I Paplren1k:I prtlmysl T tilnl pr~m11t, Umll6 "'"kna. 678/679 - Prům)'1I kauluku. Plutlclc' hmoty Jem"i m9chanika. 681/686 - A.ótnl 1tmesla. Zl.melnkt.,.f. Kamn6fnvf, tatounlcnol. SedlUuvf. Rukavl,Uhtvl. Vnba knih. Kan"l6hk6 pocf1by. Výlepy 69 - Staveb"! prqm)'sl a suvebnf femu/a Sta.,.1bnl hmoty Topeni. Vitr6nf. Klimat!~. 1- UHlNI. Urbanbrnus. Krajinn ptlnodnl. Architelctu, Spart a hr)'. 77-fo. torrafle. Fitm. I - KRÁSNÁ LITEftATUkA. ' - Zl!Hil!PIS. M1py. Adur. DIJeph. ArchídP-stvf. Žlvotopll)'. VTH 191

12 Prof A P Studrncl"v, laurrat st.a.tni crny KatAň, SSSR,Oomn1 vam <;E" zr Va<; yynalf'l na1de <;1rokP uplatnc'nt a yyvola reyoluln1 pre vrat. " enkrit, pfed deseti lety. bylo Karlu Štumpfovi T z Českých Budfjovlc teprve 60 roků. Zrovna odešel do dochodu a pl'emýllel, co ted má dělat. N1padlo ho pustit se do toho, co povaloval zrovna u nejdolelltiflf: vymyslet nko pro zvýjenl dojivosti, kteri je prokl1t6 nfzki. paradoksy Nemll k tomu privi nejlepll pledpoklady: býval nmlstnin v promyslu a byl vilnlvým fotografem am1- t,rem. O!ivol:ltn6 výrobi nev6dil t'mu nic. Ale mil zkulenosti svých Jeded.tl let, elin dvacetllet6ho mla dlka a voll maratónce. Prostudoval spousty 5:nlh a odborných bsoplsil, zdokonalil H v cizích fetech, aby mohl elst uhranlenl llteraturu, studoval pilně fy1lolo1ll. Za tkh deset let se stal z nevědom6ho Jeded.tllet6ho Heka sedmdesátiletý mistr v dojeni. Proto mohl loni v bfeznu p1ijlt do JZO Žabovfesky s hotovou věd. S vicl, o kter6 profesor Studencev % Veterlnárnlho Institutu v Kara.ni rlk.f., fe... vynález. najde Jlrok6 uplatněn! a vyvoli revoluenf prevrat v dofeni." Proto prednavenstvo JZO dalo souhlas ke zkoulldm ve sv'm kravině. kdyf )lm Štumpí všechno l'idně a sro- 1umltelnl vysvětlil : Má-11 kráva pohdnl dojit, musl prl dojeni mft pl'f Jemný pocit. Ale ten nemi ani prl ručním dofenl, ani pl'i poufld douvadnlch puluenlch dojicích aparitci. Pl'ljemný pocit mi Jedlni tehdy, kdyf ml6ko ni tele. A tenhle stav Je privi c eba pl'i strojnlm dojenf napodobit, ne napodobovu rul.ni dojeni! Tohle vl~hno vfdil % pečllv4:ho studia fy1lolo1le, A hned jim taky pfedvedl jeden velml pouený pokus: ;:fllofll sl strukový núadec pulz.atol dojleky na vlastní Foto K. Štumpf tvir a nechal J J tam dvě minuty. (Poulil pl'i tom menllho podtlaku, nef Jak6ho se bhni uflvá pr! dofenf!) A hle - na tvui se objevila krevnf podlltlna, která tam vydrfela nikollk dni! A tohle má kráva vydrlet plných pit nebo vfce minut na daleko cltllvijhm mfstil Ano - Je prokidno, fe pulzat:nl dojilky vyd.vaff ze struků krevnf drum (dokhal to pro(esor Studencev). Ale to nenl všechno. Nenajde se u n:b kráva.. která by dojila u vlech ftyf nruko scejni. Nikten. etvrť Je vldycky prázdni dffv. Pulut:nf dojiti prtstroj na to ovlem nebere ohled. Saje I '1 prhdn6ho struku - a to uf se royni týráni 1vlPat. Proto tedy byll v JZO Žabovl'esky u BudiJovlc rádi. kdyf uěal dňchodce Štumpf s Jejich mladým mechani útorem Janem Ryndem a Jeho bratrem Frantllkem z.koulet v kravfni'ten vynilel Nový pffstrof doji bez puluce, jen sánfm, a to s tak nlzkým podtlakem, f~kým saje tele. Nový typ strukových násadcií Je 1 plexiskla - snadno se tedy pohledem pozn:l, který struk uf Je vydojen. A datli zlepšeni umofňuje núadec 1 prhdn6ho struku Ihned odpojit. Od bfezna 1962 zkoulejí v Ž.abovfesld.ch nový vynález na lestnktl dojnlclch. Dojivost se zvýjlla, krby jsou zdravijll, pl'lstrof Je JednoduHf - zkrátka vlechno je v naprost6m pondku. Ale opravdu vjechno je v poh.dku l DO chodce ltwmpf dojffdl ul rok autobu m do labo, k, Cetta tojf 12 Kl. Dodn H n nal I nikdo, kdo by mu uplatll alhpo" ty chty (o tovkich praco'f'nlch hodin v0b9c'. n mlu'f'fm ). Stntko"' niudce po4te YfkrH6 bntpi RyndO a Št1.1rnpfa :1.hoto'f'll fo1.1kan ho ekla n, p. N-n v Pnu a po1lal 6let na 1700 Kl. To ~platf vyn.tle.ad ul tak u n ho,,, Vfakwmnf iti ta llyolll116 vfroby v UhPlnlnl (doc. dr. Illek) proj o nunj old.ulf nel'f,je.m. Ůhld pro patenty a 'Vy,..teay n moi pa"ntnf ptlhlilku vypfdlt, protole Ůt<t.dftl vfikwmnf ústav llyolllnf vfroby v Uh""""' dodnh V)'nilea neprovlfll nepodal pat1ntnlmu úfadu nwtnf po l.ldek o vhodno tl :1.aYedenT vynil &w do zemi dll k6 pra tfebde u knvy v JLD fabovfetky ul ulf roll'... I nayrle.nou novou t.<hnolo1ll ,... H, b Vil vynfilea ft1fd firou uplat.nl1d a.,,... l'wohilnl pr.vrat v dojeftl," pile 1kwtelnf odbornuc prof... o'f'. Malf t.llff llo'llk, po1tavanf 11 'f'ytok& mltta, J z.hjml 11.a."'1.a YTH

13 A o, fe Krajski veterfnirnf nemocnice ul rok ohlltl dojnice v 2abov1 tkic:h, n kterfch n..,... akoull, a Je jejich idrayotnfm ttay m velic -... rolnl 11.kufebni proyoll: v ÍabovPetkich mluv!,._ llilll a výtledky hou prohii:atalnt... ministr Krutina se tu byl v lttl podlvat, lfbilo mu to a doporui!!ll Yynila& ihnad vyzkoulet. rreno, ta za vlach ttran molete tlyiat nifky na nlzkou dojiyo t a ipatný stav dojnk v ndic:h drul1tvech. Co sl o tom tedy máme myslet l Co si o tom mysli Jan Rynešr Oni tam na tom Úfadě nás mofná chtěji dm věčnjm protahováním otrivit, a af toho necháme, vymysli" d'eba něco podobného sami... Co sl mysli Karel Štumpfl My jsme pfece jen obyčejní lidé, bez titulů a bez. funkci - Jak by mohli tam nahoře pi"ipustit, abychom vymysleli něco poi"'ádného, na co oni nepi"išln Asi urafená Ješitnost... Proto se obrátil dóchodce Štumpf na profesora Studenceva, s kterým si uf od roku 195 dopisuje. A profesor Studencev napsal:... Váš vynález najde široké uplatněni a vyvolá revolučnl pi"evrat v dojeni." Ale nejen to. Sllbil Ihned vyzkoušet zařb:enf na některém pracovišti Veterinárnlho institutu v Kazani. Četli jsme ten dopis. jak se liší jeho pi'á.telský tón od dopisů, které posllajl vynálezcům různé ty naše úl'ady''! Ano - našli se u nás také ro:zumnl lidé, kteřl dali &":~z:,~;:~~~ri~ ;k~~~~~~ z~::~~:c.kt~fe ~~:1~ nám do fyzlologll. ti p1ece vemenům nerozuměj(, ať se nám do technologie dojeni nepletou!'') A p1esto trvá ta paradoxnf situace: máme u nás dobrý vynilez, který nechce nikdo oficlil.lně vyzkoušet a patentovat. Vlme o něm mnoho technických podrob nosd, které bychom tu rádi napsali pro poučení ostatnfm újemcllm, ale nemofeme. Nemllfeme, protofe zdaleka nejde jen o to, xda se vynálezcom dostane zasloufeného uzninl a od!"ěny. Jde hlavně o to. fe ne! se rozkolébá náš slavný Uřad a zemědělské výzkumné ústavy, mofe někdo nepovolaný vyzvědět všechny podrobnost\ a dát si to patentovat někde v cizině. A my pak budeme u drahé valuty kupovat ze Západu světoznámj a vý borný'' výrobek, který kdysi vymysleli dva nadšenci x ~eských Budějovic.. Mófe se stát, fe k tomu dojde. Pak se o tom bude mluvit nascmzich jakooodstrašujlcfm pi'íkladu byrokra cie, bude se o tom psát v novinách, bude se řfkat, fe je to paradoxnf situace a fe Je to pro nás typické... Ale my nechceme, aby se o tom psalo potom, my nechceme p1ipustit, aby takovéhle věci byly pro nás typické! Proto o tom plšeme uf ted. RUDOLF ~ECHURA Pozn.: Uvítáme, napili-u nám ltenáf'i k této věci sv6j názor. Redakce --IAriltONN't lodhkf... M ddthfli rfle 8 Jlnfdl.aMle, "9to -8fdt na lhlcfch mlwtedli, m6 pf'8co'lfll 11flur S.li "' al I m1 Yfk- t al t Jha A ltodiu, rnftl tt I lt m/llod. rt110111fnoten1 H Ul... o ; z o : z " o Snrlek, fantasta, básnik, a pfedevllm vědec všeuměl". Dnes se zdá skoro neuvě1itelné, fe na všechno stal:ll. Vfdyť byl nejen významným fyzikem a chemikem, ale I odborníkem v zemi plse, kartografii, geologii a dějepise. Byl znám i jako llterárnl teoretik a filolog. Sestavil ruskou gramatiku a byl jednlm ze ukladatelú dnešnl spisovné ruštiny... Nechybělo ovšem mnoho, a Michail Vasiljevič by býval skon~ll jako obchodník. Jeho podnikavý otec byl totif majite lem zámofsk' lodi a v ni také vidil budoucnost svého syna. Mlady Lomo-- nosov sl však chtěl za1fdlt flvot docela jinak. V 19 letech se pfihlúil do jednoho moskevského kláštera a. začal studovat na Slovansko- řecko-latinské akademii. Osvědl:il se tak, fe se tehdejšl ruská vláda rozhodla poslat ho spolu se dvima na.da nými studenty na studie do ciziny. Po návratu byl jmenován pomocným vědeckým pracovnlkem a roku 17 S profesorem Akademie v Petrohradu, kde působil af do své smrti. Mezi nejvědl Lomonosovovy objevy patfi úkon o zachováni hmoty a pohybu: Ke vfem zmendm v pfirode dochd:zf tok, fe totéf mnofstvf, lderé jednomu telesu odebereme, se p1ipojf k druhému. jestlife tedy hmoty nekde ubude, p1ibude jí zose no Jiném m/ste. Tento pnro.zený :zdkon zasahuje i do pravidel pohybu: teleso, uvddijlcl do pohybu jiné teleso, ztrdcf tolik své sfly, kolik ji dalo telesu pohdnenému." Lomonosov také správně pochopil a deflnoval chemický prvek. Ve svém dfle Z,klady matema. tlck' chemie" v roce 1747 pfše: Slofené tefeso se slc.lddd ze dvou nebo vice róznfch na{af", kterd jsou mezi sebou tak spojeno, fe kafdd korpuskule" telesa obsahuje nalala" v témf vzdjem něm pomeru, jaký maf mezi sebou,,nalalo" v s/ofe"'m tefese." Chápeme-li výraz naálo" jako atom prvku a výraz korpuskule'' jako molekulu sloučeniny, vldfme, Jak na svou dobu hluboce pronikl Lomonosov do úkladů stavby chemických sloučenin. Zasloufil se tu o vysvětlent tepelných )evó a zdokonaleni optických pflstrojo. Lomonosovovy výzkumy, zalofené na materlallstlokém podkladu, byly sol/ v očích některým zpátečnickým profeso rům Akademie véd, se kterými mil l:etné vědecké spory. Je vlak ujímavé, fe z nich vidy vyšel vítězně. Lomonosov dosáhl během svého flvota. 1 několika nevědeckých" úsplichů. Nap11klad prosadil, fe do Akademie věd mohly bjt přljfmány I děti z nešlechtlc kých rodin. Někdy pfednilel 1 rusky, cof bylo na tehdejšt dobu velkým vlasteneckým činem. Zasloufll se téf o zalofenl známé moskevské uninrslty, která dnes nese jeho jméno. -mb- VTl1 19)

14 T ~7~.:n ~~ ;!:::::U.:i':-::!~f :::.!~1!:1;.~:'r:i~:~:~::~~'"s~:~: C tf V rnlrj fiflkladem obrowtk,ho kruhodho pohybu. O,n mlck6 pff llnr tohoto pofoiybu oblun11 antlldtf uhnec bhc H9W"'" (VTM I, 1tr. fss) a d flfteval I fch tpoch pohybovfch :d.kon.kh (d.kon Htnoa!nottl, d.kon ily, dkon akce a rukc ) anvltalnlm úkonl. Tyto ůkony 1polu1 klnematlc kfml Kepluovými dkony J ou :úklad m ko1mld16 mechaniky. J Jlch H..-rl mandlnlm potvn.anlm Itou umil6 drutllc Zaml a kotmlck rak1ty, V 1ovfun6 dobl: dorti:ri ko1monautlka z teoretlck ho 1bdla do x rlm1ndjnfho. J to umolnlno fi'-do tfll'!' firudkfrn ronooj m rakotov6 techniky, kt ri l l ledlnfm 11:dr0Jom obrov k' eftu'fie, potfebn6 k do1ahnl "J' okfch rychlottf a t11lkfch Yflek. V tomto!linku 1e 1-ndfma "J'IVltllt vyli'lltl dkladnlch ůkt1nll mechuiky fl'o ko1mlck6 ltalnl. PRO YTM NAPSAL Inf. Z D. oo em NAL Zák.I ad ní principy Zákon setrvalnostl a gravltalnt zikon Zákon setrvačnosti 1fká, že katdé těleso setrvávi v klidu nebo pohybu pf'lmolarém rovnoměr.ném. pokud nenl nuceno vnějšlml silami tento su.v měnlt. Kdy! uděllme raketi u rl.ltou rychlost, potom za teoretick~ho pfedpokladu, fe na ni nepilsobr tádná sila, bude trajektorii (hrou dr~hy) pllmlc.. Priktlcky to vhk v pronředl nui Země nenr molnfi. Newton ve sv~m gravlučnlm zákonf: dokázal, fe kddt dvě tělesa se navzájem pfltahujl silou, kterí Je úměrná vellkonl obou hmot a ~tverci jejich v:rdi.lenostl. Matematicky to mllleme upsat: (mi Je hmota 1. tilesa, m1 Je hmota 2. tilua, r je vzd,lenost jejich tělifť.) Konstantou úměrnosti Je nv. gravftačnf konsunta X - 6, O-" [Nm'kg-'). Gravltafnl sila F bude působit na riketu, trajektorie bude výsfed- KOSMIGKÉ mechaniky F-m 1h m ' l h-x (R: ~~)' XM lh - (... + h)'. ~~ Je hmota rak ty lh Je 1ravlt&c vffca h M f hmota Zaml "o I $10lomlr Zemi ('171 km) h J vflk nad fiovrchem %1m6 Z'vlslost gravitace na výjce je hyperbolh::ki, jak vyplývá z obr. 1., ti. vliv pfltalllvostl Země jde af do ( ) odvodil úkony pohybu nebeskýc.h těles podle svých vlastnlch pozorov!nl planety Marsu a podle pozorov,nl, která prováděl jeho učitel, dinský hvězdu Tycho de Brahe. Tyto zákony llk1ll: 1. planety oblhajf kolem Slunce po ellptických trajektorllch, v jejic:hl jednom ohnisku je vfdy Slunce, 2. ve stejných dob,ch opile prllvodlě planety stefnou plochu (obr. 2), to t:nameni, le rychlost v periheliu (nejmenšl vzdilenost od Slunce) bude větší nef v a"liu (neldále od Slunce), 3. podll dvojmocl obuni doby (periody T) a trojmocf délky velké poloosy a Je konstantnf:... níd setrvačné a gravitačni sily - nebude to jli pflmka. Země posobl na všechna tělesa gravlta.~nr silou. kteri zpósobuje volný pád, tj. pohyb směrem ke stfedu Země.. Gravitaěnl sila se projevuje podle 2. Newtonova ú kona (úkona sily) "Zrychlením I (gravitad). Gravitace se měnr se vzdálenosti od Země a m6feme ji vypol.iut z následujrdch vzorcll: nekone~na. V našich zeměpisných!lfkich fe &o = 9,81 (m s- ). Keplerovy zákony Co bude trajektorii letu, kdy! udělím!: raketě v uftitfi výšce h nad povr-c:hem zemským určitou rychlost v0 v te«i6m směru l Odpověď na tuto orizku dávalf tfl Keplerovy úkony. Nimecký hvě:r:dilf Jan Kepler '...,,, I ' I./ ---L--... ; - k= lfh10fkm 1 'J(proZeml). Tyto tři úkony posca~u)ldm zpt'isobem charakterizují trajektorii, obilnou dobu I rychlost drullce. Kdy! srovnotme Newtonovy a Keplerovy zákony, mofeme dosta. tečně určit vfechny charakteristiky pohybu rakety. Ve všech p11padech ' (pokud neposobl vnějll sila, tj. tah motoru nebo aerodynamický odpor) I 194 VTM

15 f---+--f--' jde o volný pád posobenfm setrvač ných a gravltačnfch sil. Druflce Země Kdyf uděllme raketě ve výšce h nad povrchem Země tangencjálnl (rovnobhnou s povrchem Země) rnhlost Vo (na konci aktivnfho ÚSe- ku, tj. po dohofenl paliva raketové. ho motoru), bude trajektorií (kflv kou volného pádu) elipsa s ohnis 0 kem ve stfedu Země (obr. 3). Jakmile se dostane raketa do hustých vrstev ovzdušl (100 km nad povrchem Země), učne se třenrm o vzduch ohřfvat na vysokou teplotu a pokud nebude konstruo vina tak, aby vydrfela vysoké teploty, shofi. Budeme ll rychlost v0 zvyšovat, budou se ohniska F 1 a F 1 k sobě bllfit, af splynou. Trajektorií bude krufnice o poloměru (R 0 +h) (obr. ~). Potřebnou rychlost vypočteme z rovnosti odstl'edlvě sily O,.. O-m~.f.h rihy G-mlh :O- G m Rov~h - mlh v' - vlh (f\,+h) Rychlosti V1 "káme pr vn r kosmická a pro h = O je 7912 m/s. S rostoucl výškou se v 1 zmenšuje. protofe gh klesá rychleji, nef roste výška:. vftka h km 1 l t. ko mkki rychlo ~ 7ftl f nu 5000 St14 Kdyf udělfme ra~etě rychlost nei je prvnf kosmická, bude většf, trajektorii opět ellpsa (obr. S). Rychlost v apogeu bude klesat podle 2. Keplerova zákona. aby byla splněna rovnost Vo {R 0 +h) = Va (Ro+H). Dosud jsme všechny rychlosti uvalovati bez vlivu otáčeni Země. Kdyf se vypustf raketa ve smyslu otáčeni Země, bude jej[ počáteční rychlost zvětšena o obvodovou rychlost otáčenr Země v místě vypuštěni (na rovni ku Je to 465 m/s.) Při vypuštěni proti smyslu od.čenl bude absol utni rychlost rakety men li. Dobu obihu drulice vypolt m po dle Jednoduch ho 'f'llhhu: l Tt (1!: 0 +h) ln:(r 0 +h)- V 0.T T---- o U ellptlclc tr-ajektorle motem dotadlt lft 0 +h+h z (R 0 +h) vfru: --- ( menll 1 ch1bou). Kosmické rakety Kdybychom zvětšovali rychlost rakety v 0, pak by se rychlost v 1 zmenšovala postupně k nule. Za teoretického předpokladu Va - O se eliptická trajektorie změnf v pa rabolu, ovšem takovou, v jejlmf ohnisku op~ leil Země (obr. 6), raketa se vymanl :z. vlivu Země, :z. dru:!ice se stává kosmická raketa (kosmická. lod), dru:!ice Slunce. Rychlost, která je potřebná k pfe chodu na parabolickou dráhu, se nazývá d r u h á kosmická a vyp~r. tá se z jednoduchého ntahu v,- "* ~l- t,414. v, Za teoretického předpokladu h = O je v,= m/s (pfibllfně 11, 2 km/s). Prl vyšškh rychlostech nef je v 1 se měn! parabolická tra jektorie v hyperbolickou, při dosafenl tzv. tf e t r kosmické rych losti (v 1 = km /s) opouští raketa Slunečnl soustavu. Z těchto pro nás poměrně Jedno~ duchých zákono mechaniky vyplývá, ie nejdllleiltějšlm faktorem pro charakter trajektorie rakety Je po- čát~nf rychlost v0 (rychlost na konci aktfvnfho úseku). Od tohoto oka milku fe trajektorie letu křivkou volného pádu, to znamená, fe pojde-11 o raketu s lidskou osádkou, bude se osádka stále cltlt jako ve výtahu, který sjifdi dolo (padi) se sdlým zrychlením g - nastane beztilný stav. let na jiné planety je mofný pouze rychlosti vědl, nef je druhá kosmická, raketa se musl nejdřlv vymanit :i vlivu Země. Pfi letu na vnějšl planety (Mars, Jupiter, Saturn atd.) se rychlost musf jeftě dile zvětšit, pl'i letech na vnitfof planety (Merkur, Venuše) se musl raketa v dostatečné vzdálenosti od Země ubrzdit, aby přešla na drihu o men šim poloměru. NA KONCI SVITA l'oda:emnl polcl d ronihl#<h i bll' lcfch plinl i podrobovin YH m.clck mu prlh:lcumu. Jedna a: vf prav prac:uje "a 7f, u.upni, na paloo trovl Tajmyr,,.. Letadl Aero flot\.t U.tobujl vfprav,,. potravinami I vf trojf. VTH 195

16 ve svěrovem 11sku PRVNf GEOTERMICKÁ ELEKTRÁRNA V SSSR Bude postavena v ódou fcky Pautctky na Kamčatce. Pracovníci Laboratofc vulkanologie Akademie vfd SSSR navrhli toto mj- 110 po nlkoliblcttm prozkumu geotcrm1ckt činnosti Kamčatky. Podle údaj6 ústavu 11 Tcp1oclcktroprojckt" jsou n kjady na 1 kwh u gcotcrntlckt clcktdrny asi 3x mcnšf oproti mliklad6m na 1 kwh vyrobenou v tcpclnt dcktrirnl. Pro reauzaci projektu novtbo typu clcktr rny mluvl jcšt~ dalji d6vody: invcsličnj niklady se uhrazuji ut v prqb~bu prvních let provozu 1 tcrmilnfch vod je mot.no vyulft j1ko zdroj\\ chemických 1urovin jódu, siry, kyseliny uhličitt, duslku, čpavku da!jlch. Uvažuje ac i o vyut.itl tcrmilnjcb vod pro tcp1'rcnskt hospod4latvf. Pro dsobov6nl m~sta oby atcli teplem potcačl tři vrty s teplotou vody 100 c a s kapacitou 1 tisfc až 2 ti1jcc m za den. Se stavbou dalšfch geotermických clcktrarcn ac počlti v Tbilisi, Machačkale, Tobolsku, Taškcntl a dalšlcb mhtcch SSSR. Ekonomlh bj 1H 1 l! tr. 40 PSACf STROJ S DBSBTI KlÁVESAMI Pro 11.rbtaJld tempo a drotaost bnc.iu. fch pncl m' bft dobrfm pomocnlltem rt0"1 r tlm p.adho ttroj, prsa&jfcl poas. duetl kl,w... amj. Jeho au10hm Je brhskf vldec dr. R. Conrad~ KUwe111.lc. m' de:ut twarovantc.h klbh~ JednotUri pl m.-n abecedy H =l'1':1:!-:'~:~;:,~uk~::::.-:':j~~-::..oul! nl pfan1bhm ud6ri l!újlce, Zkulabnl provoz touto k.l'vesnlcl, lueri 4' poufh 1 pro strojnl pro nmorialt uuuj,teu 15 bod.jamobl :;~!t;:: :. 0 6t':O:~!!ú':j n! 1 ~ a.fm..,_adm urojl. New Sclc.ntht, ~b ttr. 668 MINIATURNl ZAtllZENf PRO SYNT11ZU uosira RECI Sovluk9 vldcc V. I. Kulja navrhl nový prototyp gencdtoru pro 1ynthu ummé lidské fcči. Do tclefonniho vedení yyjil' miste složitých hlbek a tzv. fooémč jen jejich určit~ typick~ parametry. Frckvcnčnf pbmo lidské řeč.i se dm proniltav~ zútf a jednjm telefonnjm kantlem se pak da pfcoilct dvacet i vtec tclcfonnfcb hovoru. Nový typ gcncdtoru je sestaven z velmi jednoduchých elektrických obvodů, obsabu;idcb pouze odpory a kondeodtory. Hldu.ronjiu, Ma. 7, ttr. 03 NOVÁ TECHNOLOGIE ZVÝŠEN( PRODUKTIVITY VYŠ Í HOSPODÁRNOST I kdrlj m co do '1robr oceli na JHnoho obyvatel prvnlm sůu,m na n&tl, nemófeme bft hutni wfrobou ac.ela tpokojenl, Vidina núlch hutnlch ůvodó ma k lavnou tndlcl, awla.k vfrobnl proc.e Je z.uuralf. '1roba i pr'ac.ni a nlkladni, f'ferulowanf t chnolo1lckf po1t\lp neumolftule uwl1t takovou automatlaad, ktari br roahoduhclm a.p01obam aytllla produktivitu pric.e odttninlla & hud nimahu a hmhlnl "Hni Yfrobr. Hul nel:u.tbnlaju a n l atritowllll úhkr hutnlho prowoau patfl lltl oull. NEMOCI" ODL~VÁNI DO KOKIL Tekuú ocel z martlnsk' pe<e nebo z konvertoru se lid pinvl vypould do litinových forem - nv. kokll. Po dvou al tfech hodlnich kov ztuhne, smrftl se, a Jerib thkou kokilu st4hne. Tak vznikne ln&ot: tomu je tl'eba pfed dlcovinlm oďl'lz.nout hlavu", protofe obsahuje nejvlce ne~lstot a i.ejm na u:v. lunkr (staienlna vznikli smrifovinlm oceli). Tlm se nrid at 25 % kovu, který se musf vritlt i.novu k pfeu.venl. Ingoty vuf od 500 ke al do 150 tun! jejich struktun nenf stejnorocu. U pomirnl chladných stin koklly tuhne ocel nejrychleji a tvoll proto jemn' krystaly kter se smilrem dovnltp zvl:tlují. Kvalita kovu tedy nenl nejlepší, proces je z.dlouhavý a spolu s odpadem pff vilcovinf se nric1 al )6 % kovu. Tyto nedo11atky odpadaji pfl plynulém neboli kontlnuilnlm llt( oceu. Jeho výhod se ul bllnl vyulív' v nejmodernljlfch hutnfch komblnitech v SSSR, USA, NSR, ve Francii apod. U n:b se provoznl zkoull v lelezirnich v Podbrei.ovf n;a Slovensku. POSTUP Pih PLYNULtM LITI Zikladem plynul'ho lltl je speclilnf kokila be:t dna. nu:ývani krysta llzitor. V nim ocel tuhne, na jeho povrchu se vytvoff tvrdi kqra a uvnitp f.havý blok oceli v podobi nekonečn~ho jj, hranolu v klesi vlastni vahou dolg. Jeho pohyb f(dl soustava tafných vilcú. jidro oc:elov ho bloku le vlak súle )efte lhav,, a proto blok prochbl vodnl sprchou. Podle velikosti stroje, asi po 1 O af 20 metrech, je uf blok ntleiltl ochlnen a. soustava pohyblivých hol'íko Jej podle potfeby fefe na urlen6 d"ky, vhodn6 pro vilcovinl. Blok ocel! mi hladký povrch, struk- tun materltlu po d61ce Je stejnorodi, nennlka]í sufenlny ani vle lljak shluky nečistot. Za polovlčnl dobu se na u.ffzenf, kter6 uu]fmt jen malou plochu, vyrob( stejný kv!~uln:;~~ Jj 0 ko1::i'r. li~~~r kl~~ 8,,- menll, takte k pl'etavenl se vn.cf jen asi S % ocell. Postup Je plynulý a. lze jej v pln6 mlre a.utoma.tl:r.ovat. ZAlllZENI PRO PLYNULt LITI OCELI Stroj pro plynul4 lltl Je 20 af A :!:.1tu n1.1 pl1nul hn lo! ><f'i 1Jlvof1"' R ij, So mnwo t wr1n.1l.,.. n rn nr1dt..lr t ff'jt d rt~uhu.1u1or11 I o< l<yt h " "f!ui"'" ( 1 J li~ OWJI ly( } "''"l O.H>r". J j.,.,,l loljlhh 4 oij 1< " ''' r. ~ f,, tnr v.11c.,., 6 '""'''arnno ""' '"' 7 "'"'""''"''"' UJ.l l'ru. li '"'""'"'f I< pr1wudy P d1nu. 9 1""''""'1<'" '"'aul <t" hl don 1 loow 10 "'"'""''"'"""' k""''""' ifryh.oloj l1>1u. l I m'"rocl<y fljt"op tpffhy, 11 r.11 pohuou l.lif1yth '"' '"'" utom l><lo~ ro1t"f' hor i.u. 14 '"uto.11 k <hl.,rrno l<rw~1 I 0131"ru, 1 5 chl.1do vod. 16 ohtaui <hl.adici vod.1 A VTH

17 PRACE B '"'"''"Jl<I ""'"' '"""""' ~ mezi pomalu se otičejfd chlazené válce, které by jí daly :~t~~~~! s~věa;~vr~~1!:d~~l~š: ~~Av:a:e1~Ý~~~:i7r;~~ zkoulet plynulé lid oceli do krystallútoru. V roce 19SS bylo v sovhském dvodě Rudé Sormovo" spuldno prvé velké t.afizenl pro plynulé liti ocel!. n1 plynulém Utl pracuje 800 mechanismú, pohon obstarává 49 elektromotorú ovlidaných z dvanácti operalnfch stanovišť. Pokus byl úspěšný. V Doněckém hutnlm komblnitu spustiti uf nejvýkonnějšf automatizované umzení pro plynulé Utl oceli na světě: u hodinu odleje af 140 tun oceli. Tenkostěnné krystallútory jsou vysoké 1,S m a lije se do nich ze 1-40tunové pánve. Krystalltátory pro liti desek nazvaných bramy maff pro i'ez 200x 800 mm. Licl rychlost je a.sl 0, 5 m za minutu. Prozatlm Je z.vládnuto jen plynulé liti některých oceli, zkoumá se moinost lit! oceli s obsahem uhlfku 0, 2-0, 3 % a oceh legovaných. Inf. JAN TŮMA Plvnulé lifi 4'0 metrů vysoký a zpravidla se za.poušti zčisti pod ůroveň podlahy. Na jeho hornf pracovnl plošině se p1'isuvuje Ilci pinev nad tzv. mezipánev s výlevkou. Výlevka zhotovená ze zirkonu se uzavfrá zátkovou tyčí, ovlidanou dilkově servomotorem. Krystalllátor Je z m ěd i, jeho stěny jsou duté; jimi obíhá zna č ně mnoistvi chladi cí vody. Krystalizátor kmitá nohoru a dolll. Krom ě chlaz:enl se krystalizátor uvn lti' neustále male rozsti'lkován lm parafinu po vnltfnfch st!nách, kde pfl jde do styku s tekutým kovem. Tlm, fe na začátku práce tafné válce změní smysl otáče ni (reverzujr), zasunou spodem do krystali útoru uv. útku. Pak se otev1'e výlevka a shora do krystallzátoru pi'itéki ocel o teplotě přes C. Kdyf se xa několik minut vytvoi'f kůra do potfebné hloubky. obliti se chod v"co taf.né stolice a dtka sjlldl dolo. Za tou uf postupuje čistečně ztuhlý blok oceli. Pfed ta!nýml válel je baterie vodiclch vílcú. Shora se mezitlm do krystallútoru napoultf nová ocel. Společný regulačnl obvod brzo pflzposobf pfltok oceli, Intenzitu chlazeni krystallútoru I rychlost tafných válcú. Druhotné chlazeni vychizejlcfho bloku oceli obstarává automaticky regulovaná vodnl sprcha. K fez:ínf blokll oceli Je pouflto létajlcfch" autogennkh hoh.ko. Pfi fezu se hofák posouvi spolu s blokem oceli, dokud nedokonči fez. Zvliltnf dopravnlk pak dopravuje ingot z jimy na válečkovou trať, odkud putuje k mezlohfevu a na vilcovaci trať. Tam se proměnl ve vývalek: kolejnici, nosnlk, pruty apod. STARÁ MYŠLENKA V NOV~M ROUŠE Myšlenka plynulého litl oceli se zrodila uf pi'ed sto lety v hlav ě vyn lkajfdho huťafe Henry Bessemera (vynálezce konvertoru). Bessemer chtě l lit ocel z: pánve PERSPEKTIVY PLYNUL~HO LITI Zaflz.enl pro plynulé lltl spolyki takové mnofstvl oceli, že dosavadnl pece Jej nestač! plynule zásobovat oceli. Proto se v nových sovětských hutnfch kombinátech projektuji martinské pece o objemu al 1000 m 1 a kyslikové konvertory o obsahu al 400 m 1 Teprve poiom bude licl zai'izenl Ht doopravdy plynule, bez. jakýchkoliv pl'estávek. Pokrok ve vilcovinl kovů však umotňufe uplatnit myšlenku spojení liclho a válcovacího procesu v jediný automatizovaný, kontinuálně probfhajfcf pochod. Nekonečný blok oceli, chlazený jen uk, aby m ě l teplotu potfebnou k válcová.ni, by z liclho stroje,,vtékal" pffmo do kontlnuálni vilcovacf trati. Doposud je pfekážkou pfítlš nlzký výkon llcfho zai'lzenf. Časový výkon jednoho krystaliz.átoru je asi 50 tun kovu za ho dinu, kdefto výkon spojité válcovacl sochorové tratě je af 750 tunfhod. To znamená, fe by bylo zapoti'ebl zvýšit výkon krystalizátoru nejméni patnictkri.t, aby trať mohla být plynule zásobovina. Významným krokem k tomu je ui'fzenf se skloněným krystaliútorem, sestrojené sovětským infenýrem Goldobinem. Pouliti chla zených dopravníků, pohybujlcich se s pásem kovu, dovoluje zvýšit Ilci výkon 5-6 násobně. Jinou mofnostl jsou licí stroje, jejlchf krystallzitory budou mlt uf takový tvarový průfez, který dá bloku ocell tvar jako současné vilcovacl stolice. Je motné, fe se poda1í postavit strof, který by plynule lil roury, desky nebo skfiňové profily. Plynulé lltf a plynulé vilcovánf kovó otevi'rajf dvefe pf'o úllnnou automatizaci hutniho pf'ocesu. Urychli jist' I výzkum cesty, jak plynule redukovat J.elez.o z. rud - a to je jeden z. nejvftlfch úkolt. našeho století. c

18 oceli Srov~ ( nulfm lati I byt 9

19 ::> "... :; o PLYNULÉ LITI OCELI Srovninl vjrobnlch W6 a z:trit ko't'u pl'i automatm>vamm plynulfm lltl oceli (<lno) 1 dosud bunfm 1pG1obem liti oceli do llokll ( pruo). PH ply nulém lltf byl vfvalek hotov u 4 hodiny, pl'i lltf do kokll to trri t hodin. Zatlmco ppi plynultm liti vyufll 91 % ko u, ppl litl._ kolcli Je to Jen 14 %. Zbytek, Yke ne! tpetlna kovu, H mud vritlt k ppeta l do pece. DVOJITt ZAAIZENI PRO PLYNULt L JeN.b 1 llcl p4nvl ( t) iutavl nad vtokem do metlpinvt 1). Ocel tuhne v krystalidtoru (l), ztuhlí blok r edou odlcl Ilce (4) do talnfch álcq (S). Pli dlcovinl I kov chlai.en vodnl sprchou. Posu't'n6 h y (6) Pelou l bloku h11oty, které manlpulitor (7) tkllpl na llinkovj do,ravnfki ten Je vynlll z Ji.my na dleucovou traf. 91 / 0 -CELKEM4 HODINY 64 %-CELKEH9 HODIN

20 ~ ~! ~ K~ ál.o_ spoptu ~ Ani velký stadión v lufnlk:ích...., roúli'ený na tému dvofnisobný < počet m1st, nestal:ll všem djem.com g ~ ";~~;~vs~~llc~~~up;l~~~v~~ a:~~t~~ z Moskvy, ze Sovltského svuu a "" z celého svéu. chtf:ll na vlastní oči :.'!~ vidět utkiní nejlcpšlch atleto a obz.vliltě soubo1 mezi nejlepltml vytrvalci světa - Panovem a Wllllamsonem g Ui od rina přistivila na moskevg ském letišti nadzvuková letadla s ce.stujkimi ze všech svčudllů. ~ Oruiice světové televiznf soustavy Z pfenilely úbtry u sudiónu, na 1 který se sounfedoval :r:íjem světa. ~... l. Š Nanoup1ll tivodnlci k bf:hu na = metrů. k bihu, který sesul slavný. dí se dokonce i'fci historický. ::I ovlem z důvodtl, které návštěvnici 5 a televlzni diváci ani netuš!ll. S Hlasatel pfeletl Jm,na dvodnlkú.,.. Mnohý přitom přeslec.hl, kdyf hlasa- 0 tel 01n;1imoval Ml""o.iutlf pobhi Tokov. Sovětský svn." ~ Vytrvale! se ' 'dl na starto'olnl f!ře, z.bývi uf Jen nekollk okamflků do '" startu. Telev11nl lo.mery sledujf po. stavy dvodnlko a na ch-,,/11 se zasuvuji i na poslednim Uhstnlku, běfi N I. cím mimo soutu. Kamery sl ho.c: mui chladni od hlavy k patě, jako ~ by ~~k:~~ý. ~~~d~~ ~:::!y. hs'e::::~ natým trupem a Uzkým hrudnlkem, :I na sportovce zro'olna přihj nevyhufi. ~ Jen "elikě brýle se silnou fernou obrubou upoudnti pozornost. Na mlsta - ke startu pfipravit - - pozor.. " Vjst el start ra ukonluje napjat' ticho. Sutlslce dlv,k!l volají, kfllj a plskajl. hlasy se sltivajl ve -,,n.vu, kter by I oceán mohl rivldě1;. ;? A Panov, t&ně sledovin Amerllanem. bhí uf třctl kolo ntlmco Tokov konll teprve kolo prvnf. Jen N málokterý z dldků mu vůbec v~nuje pozornost Nihle vyrazil s ohromu 'a 1lcl rychlostí. Zakr,tko dostihuje Wllllamsona, předblhá I Panovi a ~ ide r:.~~:, l~~~~~~~menl. Kdo je ten 5 Ub.sný bhed Jak to, fe o něm jdtě!l nikdy neslyšeli I A celý rudlón vsůvi <1t. a bouři a povzbuzuje: To-kov.. To-kov To-kov.. : A ten bhí. jako by se ani země nedotýkal. Ti, ~ kdo ma/1 s sebou n;t, tribuně přenosv ně trantistorově televlt.ory, sleduji ;:r deq.llnl dběry kamery. Tokovova 5 tvu- Je klldn6, usmivavi, Jako by byl ~ ~~::c~.na Gorkého tfldi na pro- N Panovi a Wllliamsona nechivá ~- daleko u sebou. Vede o dvi kola, iii o tři kola, do elfe zbýv.t ul jen dvě A_ N_ L_ A_ Z_ A_ R_ E_s_ c_ u sti metrů, sto, sedmdesát, padesát, t11cet... Finil, ůhsný f'lnlf, úvěr, jaký nevldili ani pamitnlcl fam6tnlho Emlla Zátopka! A Tokov pro. bihi dlovou rovinku a mld v lit nich. Nadlení nep1esdvá, naopak stile zesiluje a dav sl skoro ani nevllmi, ie utím dob6hl tak4i Pa.nov v lue, znamenajíclm p1ekon6nl dosavadního světov4iho rekordu. Ta.kov! To-kov! To-kov!" skandufe sud16n. Neoficií.lnl vlth zmizel ale tak nenipadni, jako se předtlm objevil. Na stupni vltbg stoupall oflclilnl vltbov,, Na nefvyhi Panev, vedle nno Wllllamson. Tokov. Tokov. Tokov,.. O nikom Jiném se druhý den nehovo1ilo. Vlthstvf Panova odbyly noviny několika ttdky, spousty tlskal'skě lem I pidly ale na to, aby byl dopodrobna popsán nevfdanj sportovnl vjkon Tokova. Novlnf PI x cel,ho svita se shiněli po Tokovovl, ile kde Jen Jel Nebo kde Je aspoň Jeho trenér, ten tíouftlk, který vypadal, jako by Je!ti nikdy ppedtím nebyl na 1tletlck' dráze. Po fí.dn m t. nich nenašll ani stopy, ať pátrali sebevlc. 4. Pavel Žurgln, ml;1idý novlnáf, který byl svědkem :úvodu. se dal tak' do hledinl úhadného lamplóna. Plynuly dny i výsledek - lidný. Af kdyf se Pavel jednou dlval na barevny ppenos te světov,ho mlstrovstvf vtpiralll v San Francisku, uslechl hlasuele: A nynf. mimo soutu.." - Pavlovi se rozbulllo srdce -.. na.stoupl Tokov, So vitský svn!" Chvilka ticha a potom bouře. urag'n potlesku - na obrat.ovce se objevuje ltlhli postava Tokov1. Shýbá se. zdvlhi linku. Úbsn6!" volá do mikrofonu hla.satel. Neuvifiteln" Osm set dvicet pět kilogramů!" Diviti vysk1kuji ze sed1del a hrnou se k Tokovovl. Marni. Tokov mezltlm zmizel, s. Tokov ovlem zmize!, jako by byl uhalen v koutelný plilť tajemstvf, kt rý svln' Jen na chvlll pl'i sportovnlch utkinlch. Po skvilém ůspichu v bf:hu na 1 O km a. v soutěfl npiračů pllekonal Tokov datli rekordy - ve skoku do výtky I do dálky, v disku, oldpu, plovint. Lidé sl ul z.vyk11f na to, le Kril sportu", J1k nf:kdy naz.jvall Tokova, pfekonivi I nejodvu nijll pfedpovědl. Jen Jedno bylo podivn': lid nf sportovnl federaci Jeltl nebyli pfedlofena ti.dost o uznáni Jeho rekordll. Opr1vdu z.vliltnf - proč uková. skromnosti Žurgln horllvi shromaldoval všechno. co bylo ve spojeni s Toko-. vem. Opatl"il sl I televlz.nf tibiry Tokovovýdl vjkono a prosedil nad nimi dny a noci. Došel k ůvlru, fe Tokov nemi vlastni, povodnl sportovní styl. V kaldé dlsclpllni af do nejmenlkh podrobnosti ni.koho napodobuje. Tak napflkl1d ůbiry ie skoku do výšky doknuji, f.e pohyby nohou u Tokova odpovldiji pl'esni tomu. jak skikal phd několika 16ty nejlepší skokan. nyn~jlf ústfednl trenir Brodin. jeho l:linek, doprovhený mnoha fotografiemi, vzbudit úplnou senzaci! a byl blóhem několika dni pfelofen ::> snad do dech jnykll. Nikdo nemohl O poprlt, fe Tokov skutelně. nemi ~ vlastnf styl, m' ale neobyčejnou silu J: svalil a fy1kkou odolnost. 2.uraln -' o nim napsal: Rozumt se samo i sebou, le fsem se obrátil na vlechny ii sportovce, kter4i Toko\',kopfruje' j A všichni prohlúili, le Tokova ne- ~ znajl, a af do onoho památného ie:::; beh~~:c~ O ~~o o :!~f$\ 1~e ~:::;~ ~ nekollk Hdkll. kter' Jim předa.la 'f sovět.ská tlskovi kinceláf: ~ETL JSEM S VELKÝM ZÁJMEM <'.LÁNEK :i SOUDRUHA PAVLA ŽUP.GINA. :Í DOŠEL K ZÁV~RŮM. KTER~ JSOU o; MOŽNÁ SPRÁVN~ A CELKEM :c S NIMI SOUHLASIM - S. E. TOKOV i 6. 5' Kdyl jednou ráno n tkh vz.ru ~ Jených dnú odchbel Pavel z domu, 200 VTM