Změna skupenství - přehled Převzato z materiálů ZŠ Ondřejov -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Změna skupenství - přehled Převzato z materiálů ZŠ Ondřejov - http://www.zsondrejov.cz/vyuka/"

Transkript

1 Změna skupenství - přehled Převzato z materiálů ZŠ Ondřejov - Skupenství látek Látky se vyskytují ve třech skupenstvích pevné, kapalné, plynné. Základní vlastnosti látek podle skupenství (opakování ze 6. třídy): Látky pevné můžeme určovat tvrdost, křehkost, pružnost, tvárnost, barvu, špatně mění svůj tvar (výjimkou jsou sypké látky, které mění svůj tvar snadno jako kapaliny, proti kapalinám nemusí mít hladinu vždy vodorovně). Kapaliny snadno mění svůj tvar, jsou téměř nestlačitelné, snad se dají dělit, mají hladinu vždy vodorovně, jsou tekuté. Plyny dají se snadno stlačit, vždy vyplní celou nádobu, dají se snadno dělit, jsou tekuté. Uspořádání částic podle skupenství: Pevné látky Částice mají pevná místa a nemohou se od sebe vzdálit. Pevné látky dobře drží svůj tvar. Částice jsou blízko u sebe, není mezi nimi téměř žádné volné místo. Z toho také plyne, že mají stálý objem. Krystalické látky částice jsou uspořádány do pravidelné mřížky, ve které se opakuje jeden vzor (sůl, led, diamant, tuha, kovy). Látky, ve kterých nejsou molekuly pravidelně uspořádány, jsou například plasty a sklo. Kapaliny Částice jsou blízko sebe tak, že se kapalina nedá téměř stlačit. V kapalinách po sobě částice volně kloužou, nemají žádné pevné místo. Molekuly jsou neuspořádané. Plyny Částice se volně pohybují, narážejí do sebe i na stěny nádoby. Síla, kterou tlačí vzduch v pneumatice na její stěny, je způsobena těmito nárazy částic vzduchu na stěny. Pokud plyn stlačíme, částice narážejí na stěnu častěji. Podobně je častější narážení, když plyn zahřejeme. Zvyšujeme tak tlak. 1) Jak se nazývají tři skupenství vody? 2) V čem se shodují a v čem se od sebe liší led, voda a vodní pára? 3) Popiš následující příklady změn skupenství: vločka po dopadu na teplou ruku, kapka vody stříknutá na rozpálenou žehličku, ledová kostka vhozená do limonády, orosení skleničky, do které nalijeme vychlazenou minerálku. 4) Při vaření vody na čaj pozorujeme u ústí čajové konvice bílý obláček. V jakém skupenství je v tomto obláčku voda? Tání a tuhnutí Tání V pevné látce jsou částice pevně uspořádány, každá částice má svoje místo, kolem kterého kmitá. Když pevnou látku zahříváme, částice kmitají rychleji. Při dostatečném zvýšení teploty se částice ze své pevné polohy utrhnou a začnou se volně pohybovat. V tento okamžik se začne pevná látka měnit na kapalnou. Tomuto ději říkáme tuhnutí a říkáme, že látka taje. Teplota tání teplota, při které se pevná látka začne měnit na kapalnou. Tuhnutí Když kapalnou látku chladíme, začne se při určité teplotě tuhnout a měnit se na látku pevnou. Částice, které se volně pohybovaly, se při snižování teploty pohybují stále pomaleji až se k sobě přitáhnou a usadí se v určité poloze, kolem které pak kmitají. Z kapaliny se stává látka pevná. Tomuto ději říkáme tuhnutí, látka tuhne. Teplota tuhnutí teplota, při které se kapalná látka začne měnit na pevnou. Teplota tání a tuhnutí je u krystalických látek stejná. Co se děje při tání? Pokus: Dáme do kádinky led a zahříváme. V okamžiku, kdy začne led tát, naměříme teplotu 0 C. Teplota zůstane 0 C po celou dobu, kdy je

2 v kádince ještě nějaký led. Jakmile je všechen led přeměněn na vodu, začne se teplota zvyšovat. Teplota se během přeměny nezvyšuje, všechno dodávané teplo se spotřebuje na změnu skupenství. Graf průběhu tání ledu teplota stoupá až do bodu 0 C. V čase t 1 až t 2 se mění led na vodu, tzn. že v této době existuje voda ve skupenství pevném i kapalném. Skupenské teplo tání Skupenské teplo tání je množství energie, které se spotřebuje na roztátí pevné látky. Látka tuto energii pohlcuje. Když látka tuhne, tak tuto energii vydává. Kolik tepla se spotřebuje, závisí na druhu látky, její hmotnosti a tlaku. Měrné skupenské teplo tání Měrné skupenské teplo tání je množství tepla, které přijme 1 kg pevné látky při teplotě tání, aby se změnila na kapalinu téže látky stejné teploty při normálním tlaku (1, Pa) Měrné skupenské teplo značíme lt jednotky J/kg, kj/kg Příklad: Teplota tání ledu je 0 C a měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kj/kg. To znamená, že na přeměnu 1 kg ledu o 0 C na vodu o teplotě 0 C spotřebujeme 334 kj tepla. Teplota tání zinku je 420 C a měrné skupenské teplo tání zinku je 102 kj/kg. To znamená, že na přeměnu 1 kg zinku v pevném skupenství o teplotě 420 C na kapalný zinek o teplotě 420 C spotřebujeme 120 kj tepla. Diskuze grafu tání olova Popis časových úseků: AB olovo je ve skupenství pevném, pevná látka se zahřívá, zvyšuje se teplota BC olovo je ve skupenství pevném i kapalném, látka se mění z pevné na kapanou, teplota se nemění CD olovo je ve skupenství kapalném, kapalina se zahřívá, zvyšuje se teplota Popis skupenství v jednotlivých bodech: X1 skupenství pevné X2 skupenství pevné a kapalné X3 skupenství kapalné 1) Co je teplota tání a tuhnutí? 2) Co se děje pří tání látky? Co se děje při tuhnutí látky? 3) Co je měrné skupenské teplo látky? Co je skupenské teplo látky? 4) Najdi v tabulkách teplotu tání a měrné skupenské teplo látek: hliník, měď, rtuť, stříbro, wolfram. 5) Vysvětli, co znamená, že cín má měrné skupenské teplo tání 60 kj/kg. 6) V jakém skupenství (pevném nebo kapalném) je při teplotě 1000 C při normálním tlaku hliník, měď, platina, stříbro, zlato? 7) Uspořádej následující kovy podle vzrůstající teploty tání při normálním tlaku: cín, hliník, olovo, železo, stříbro. Rozhodni, které z kovů lze tavit v hliníkové nádobě? 8) V mrazničce se časem udělá vrstva sněhu a ledu. Odkud se bere? Jakou změnou skupenství vzniká? Jakou změnou skupenství se odstraňuje? Proč je třeba ji odstranit? Jak můžeme, co nejvíce zpomalit její tvoření? 9) Jakou nejnižší teplotu můžeme měřit rtuťovým teploměrem? Jakou lihovým? 10) Můžeme roztavit zinek v hliníkové lžíci? Vysvětli. 11) Můžeme roztavit olovo v cínovém kelímku? Vysvětli. 12) Roztaví se pevný cín, jestliže ho vhodíme do roztaveného olova? Vysvětli. 13) Popiš grafy: a) Jedná se o graf tání mědi doplň hodnotu teploty do grafu a popiš skupenství olova ve vyznačených bodech. b) Urči, o jakou se jedná látku. Popiš skupenství látky ve vyznačených bodech. Graf a) Graf b) Skupenské teplo tání Skupenské teplo tání Skupenské teplo tání je množství tepla, které musíme dodat látce v pevném skupenství při teplotě tání, aby se změnila na kapalinu o stejné teplotě.

3 Měrné skupenské teplo tání Měrné skupenské teplo tání je množství tepla, které přijme 1 kg pevné látky při teplotě tání, aby se změnila na kapalinu téže látky stejné teploty při normálním tlaku (1, Pa) Měrné skupenské teplo značíme lt jednotky J/kg, kj/kg Příklad: měrné skupenské teplo niklu je 300 kj/kg (lt = 300 kj/kg), to znamená, že na roztavení 1 kg niklu při teplotě tání spotřebujeme 300 kj tepla, abychom získali stejné množství niklu v kapalném stavu při stejné teplotě za normálního tlaku. Výpočet skupenského tepla tání Skupenské teplo tání značíme Lt a vypočítáme ho ze vztahu Lt = m. lt Kde m je hmotnost a lt je měrné skupenské teplo tání. Příklad 1: Urči teplo, které musíme dodat 2,5 kg železa zahřátého teplotu tání, aby roztálo. m = 2,5 kg lt = 289 kj/kg Lt =? (kj) Lt = m. lt Lt = 2, Lt = 722,5 kj Na roztavení 2,5 kg železa při teplotě tání potřebujeme 722,5 kj tepla. Příklad 2: Do sklenice s vodou byly vhozeny 3 kostky ledu, každá kostka měla hmotnost 50 g a měly teplotu -10 C. Kolik tepla odebraly kostky ledu vodě v okamžiku, kdy všechny roztály. Příklad rozdělíme na dvě části množství tepla, které přijme led, než dosáhne teploty tání, a množství tepla, které spotřebuje na roztátí. m = 150 g = 0,15 kg m = 150 g = 0,15 kg c = 2,09 kj/kg. C lt = 334 kj/kg Q =? (kj) Lt =? (kj) Q = c.m. (t2 t1) Lt = m. lt Q = 2,09. 0, Lt = 0, Q = 3,135 kj Lt = 50,1 kj Qc = Q + Lt = 3, ,1 = 53,235 kj Kostky ledu ubraly vodě 53,235 kj tepla. 1) Co je měrné skupenské teplo látky? Co je skupenské teplo látky? 2) Najdi hodnotu měrného skupenského tepla stříbra a vysvětli, co hodnota vyjadřuje. 3) Kolik tepla se spotřebuje na roztátí 600 g ledu o teplotě 0 C při normálním tlaku na vodu o teplotě 0 C? 4) Kolik tepla se spotřebuje na roztátí 32 kg železa při teplotě tání při normálním tlaku při přeměně na kapalinu o stejné teplotě? 5) Kolik tepla se uvolní při tuhnutí 700 g hliníku při teplotě tání a normálním tlaku, jestliže se přemění na pevnou látku o stejné teplotě. 6) Kolik tepla potřebujeme na roztavení 350 g železa za normálního tlaku při teplotě tání? 7) Kolik tepla za normálního tlaku potřebujeme na přeměnu měděné kostky o teplotě 22 C a hmotnosti 500 g na kapalinu? 8) Kolik tepla se uvolní, když se 2,5 l vody o teplotě 5 C změní na led o teplotě -5 C. 9) Nakresli graf přeměny křemíku z pevné látky na kapalinu. Vypařování a kapalnění Jak schne vyprané prádlo pověšené venku na šňůře? Uschne vlastně vždy, jedině nesmí pršet. To znamená, že uschne při jakékoliv teplotě. Doba, za kterou prádlo uschne, je ale různá. Závisí na tom, zda svítí slunce nebo je pod mrakem, zda je vlhký den nebo větrný den. Co je vypařování a co se děje při vypařování? Vypařování je přeměna kapalné látky na plynnou. Molekuly se v látkách stále pohybují. Některé molekuly na povrchu dosáhnou velké rychlosti a uvolní se. Překonají přitažlivou sílu a odletí. Při vypařování vzniká plyn. Tento plyn nazýváme pára nebo páry. Např. páry lihu, páry rtuti, vodní pára. Na čem závisí rychlost vypařování? Na teplotě čím vyšší teplota, tím je vypařování rychlejší. Při vyšší teplotě se pohybují molekuly rychleji, proto částice dříve dosáhnou vyšší rychlosti a překonají přitažlivé síly. Můžete si ověřit kápněte kapku na plotýnku vařiče, chvíli pozorujte. Vypařování bude těžko pozorovatelné. Pokud plotýnku vařiče zapnete, můžete pozorovat, jak kapka vypařováním začne mizet.

4 Na větru při větru je vypařování rychlejší. Za bezvětří se molekuly utrhnou, ale některé se opět vrátí, za větru, se molekuly utrhnou a díky větru odletí a nevrací se zpět. Můžete ověřit udělej si dvě čáry vlhkou houbou na tabuli, jednu nech v klidu a na druhou foukej studeným fénem vzduch. Fénovaná čára uschne rychleji. Na povrchu čím větší povrch, tím je vypařování rychlejší. Molekuly se utrhnou z povrchu, čím větší povrch, tím více molekul se může utrhnout. Můžete si ověřit namoč dvě stejná trička, jedno zmačkej do klubíčka, druhé pověs na šňůru. Pověšené tričko uschne mnohem rychleji, smotané tričko uschne na povrchu, ale uvnitř je stále mokré. Na druhu látky záleží na tom, jaké jsou přitažlivé síly mezi molekulami příslušné látky. Látky těkavé, jako například éter, se vypařují velmi rychle. Proč se látky při vypařování ochlazují? Pokud si nasliníte prst a budete na něj foukat, ze strany odkud foukáte, pocítíte chlad. Pokud chcete zjistit, odkud fouká vítr, stačí mít vlhký prst a podle toho, kde cítíme chlad, určíme směr větru. Za horkého letního dne, pokud si namočíme naše šaty, pociťujeme chlad. Pokud chci v láhvi uchovat studenou vodu, obalím ji mokrým hadrem. Z hadru se vypařuje voda a láhev se ochlazuje. K ochlazování dochází tím, že látka při vypařování ztrácí rychlejší molekuly (ty se odtrhnou) a zůstávají ty pomalejší. Teplota látky je dána pohybem molekul, proto po odtržení rychlejších, chladne. Co je kapalnění? Změna plynné látky na kapalnou se nazývá kapalnění. Při kapalnění dochází k tomu, že se molekuly shlukují a začínají vytvářet kapičky. Aby se molekuly mohly shluknout, je třeba mít dostatečně nízkou teplotu. Nejčastěji se setkáváme s kapalněním vodní páry. Všechny obláčky, které pozorujeme nad hrncem, při dýchání v chladu, nejsou vlastně pára, ale je to vysrážená mlha. Vzniká tam, kde se vzduch dostatečně ochladí. Můžeme pozorovat, když vyndáme skleničku z ledničky je dostatečně studená a na jejím povrchu se vysráží pára obsažená ve vzduchu. Kapalnění se cizím slovem nazývá kondenzace. 1) Když chceme poznat, odkud fouká vítr, navlhčíme prst. Jak poznáme směr větru? 2) Jak nejrychleji usušíte barevný nátěr, prádlo v sušičce, vlasy po koupání? 3) Jak se dá urychlit chladnutí horkého čaje? 4) Vysvětli co je vypařování a co se při něm děje. 5) Na čem závisí rychlost vypařování? Vysvětli jednotlivé závislosti. 6) Proč cítíme při vypařování chlad? Uveď nějaké příklady. 7) Co je kondenzace? 8) Vysvětli slovo pára. 9) Proč se v zimě při vstupu z venkovního prostředí do vytopené místnosti zamlžují brýle? Var - Jaký je rozdíl mez vypařováním a varem? Vypařování i var je změna skupenství kapalného na plynné. Vypařování se děje při každé teplotě, kapalina se vypařuje z povrchu. Rychlost vypařování závisí na teplotě, čím vyšší teplota tím rychleji se kapalina vypařuje. Když kapalina dosáhne určité teploty, začne se pára uvolňovat z celého objemu, tzn. ne jen z povrchu, ale i uvnitř. Když vaříme vodu, můžeme pozorovat bubliny v okamžiku, kdy nastává var, unikají bublinky ze zdola nahoru. Co je to var a na čem závisí? Var je vypařování z celého objemu. Uvnitř kapaliny se tvoří bubliny, které se nafukují, zvětšují se a stoupají k hladině. Teplota varu je teplota, při které dochází k varu. Tato teplota závisí na tlaku vzduchu a druhu kapaliny. Teploty varu uvedené v tabulkách jsou za normálního tlaku ( Pa). Npař. Voda má teplotu varu 100 C, etanol 78,3 C, rtuť 357 C, olovo C. Jak se mění teplota varu při změně atmosférického tlaku? Za normálního tlaku je teplota varu vody 100 C. Pokud má voda nižší teplotu, bublinky vody nepřetlačí tlak působící shora. Atmosférický tlak vlastně bublinu zamáčkne. Pokud teplotu zvyšuju, zvyšuje se i tlak bublin, které po dosažení 100 C přetlačí atmosférický tlak a začnou stoupat vzhůru a uvolňovat se ve formě páry.

5 Pokud je tlak vzduchu na hladinu menší, je třeba i menší tlak uvnitř bublin vzduchu, aby se dostaly na povrch. Z toho plyne, že i teplota varu je v tento okamžik nižší, protože tlak uvnitř bublin závisí na teplotě. Pokud by na hladinu vody nic netlačilo, vařila by se voda i při pokojové teplotě. Pokud jsme na horách, začne se nám voda vařit dříve než v nížině. Musíme však vařit věci déle, protože je vlastně vaříme při nižší teplotě. Pokus: Dáme kádinku s vodou o pokojové teplotě do vývěvy. Začneme vyčerpávat vzduch. Po chvíli se začnou z kádinky s vodou uvolňovat bublinky z celého objemu, voda se vaří. Pokud je tlak vzduchu na hladinu větší než normální atmosférický tlak, potřebují i bubliny, které se vytváření, větší tlak, aby se mohly dostat nad hladinu. Potřebujeme tedy vyšší teplotu, aby se zvýšil tlak bublin. Voda se tedy vaří v tomto případě při vyšší teplotě. Toho se využívá v tlakovém hrnci. V něm vytváříme vyšší tlak, var proto nastává při vyšší teplotě. Vyšší teplota je výhodná, protože jídlo se uvaří dříve. Skupenské teplo varu Skupenské teplo varu je množství tepla, které musíme dodat látce v kapalném skupenství při teplotě varu, aby se změnila na plyn o stejné teplotě. Měrné skupenské teplo varu Měrné skupenské teplo varu je množství tepla, které přijme 1 kg kapalné látky při teplotě varu, aby se změnila na plyn téže látky stejné teploty při normálním tlaku (1, Pa). Měrné skupenské teplo varu značíme lv jednotky J/kg, kj/kg Příklad: měrné skupenské teplo varu vody je kj/kg (lv = kj/kg), to znamená, že na přeměnu 1 kg vody při teplotě varu spotřebujeme kj tepla, abychom získali stejné množství vody v plynném stavu při stejné teplotě za normálního tlaku. Výpočet skupenského tepla varu Skupenské teplo varu značíme Lv a vypočítáme ho ze vztahu Lv = m. lv Kde m je hmotnost a lv je měrné skupenské teplo varu. Příklad 1: Roman si dal vařit půl litru vody na čaj do konvice. Odešel k sobě do pokoje. Když se vrátil, voda se už dlouho vařila a v konvici zůstalo je 0,3 l vody. Kolik tepla se zbytečně spotřebovalo? m = 0,2 kg lv = kj/kg Lv =? (kj) Lv = m. lv Lt = 0, Lt = 451,2 kj Zbytečně se spotřebovalo 451,2 kj tepla. 1) Najdi v tabulkách, při jaké teplotě se začne vařit voda v nadmořské výšce m. 2) V chemické továrně se zahřívá voda při talku 490 kpa. Pomocí tabulek zjisti, při jaké teplotě se začne vařit. 3) Proč lidé na horách musí polévku vařit déle než v nížině? 4) Co má větší vnitřní energii: led o teplotě 0 C nebo voda o stejné teplotě? Proč? 5) Voda v nádobě má 100 C, ale přesto není ve varu. Kdy tento jev může nastat? Vysvětli. 6) Jaký je rozdíl mezi vypařováním a varem? 7) Na čem závisí teplota varu? Proč? 8) Vyhledej v tabulkách teplotu varu při normálním tlaku u látek: kyslík, glycerol, zinek, rtuť, chrom. 9) Vyhledej v tabulkách měrné skupenské teplo varu látek z úlohy 8. 10) Kolik tepla potřebujeme dodat 2 kg vařící vody při normálním tlaku, aby se změnila na páru. Porovnej s teplem, které musíme dodat 12 kg ledu při teplotě tání., aby roztál při normálním tlaku. 11) Kolik tepla je potřeba k přeměně 100 g rtuti při teplotě varu na páru při normálním tlaku. Sublimace a desublimace, graf závislosti teploty na čase Sublimace Jedná se o změnu pevného skupenství přímo na plynné. Příkladem je například sušení prádla za mrazu, sníh se vypařuje. Desublimace Jedná se o změnu plynného skupenství přímo na pevné. Příkladem je například vznik jinovatky. Schéma zachycující změny mezi skupenstvími

6 Graf závislosti teploty na čase Graf zachycuje změnu teploty při zahřívání rtuti. Časový úsek t0 až t1: teplota se zvyšuje, pevná látka se ohřívá až na bod tání Časový úsek t1 až t2: teplota se nemění, všechna energie se spotřebuje na změnu skupenství pevné látky na kapalinu tání Časový úsek t2 až t3: teplota se zvyšuje, kapalina se ohřívá až na bod varu Časový úsek t3 až t4: teplota se nemění, všechna energie se potřebuje na změnu skupenství kapalina na plyn var Časový úsek od t4: teplota se zvyšuje, ohřívá se plyn Popis skupenství v jednotlivých bodech: A pevné B pevné a kapalné probíhá změna skupenství za teploty tání C kapalina právě se všechna pevná rtuť změnila na kapalinu D kapalina E kapalina a plyn probíhá změna skupenství kapaliny na plyn za teploty varu F plyn Příklad: V tabulce doplň hodnoty pro jednotlivé látky a posuď pro uvedené teploty, v jakém je látka skupenství 1) Narýsuj a popiš graf závislosti teploty na čase pro olovo. 2) V zimě vzniká na oknech námraza ledové květy. Z které strany je led? Odkud se tam bere? Jakou změnou skupenství vzniká? Proč vzniká na jednoduchých oknech a málokdy na dvojitých? 3) Popiš následující grafy závislosti teploty na čase a urči, o jakou se jedná látku. 4) V tabulce doplň hodnoty pro jednotlivé látky a posuď pro uvedené teploty, v jakém je látka skupenství

7 Vlastnosti vody Jak se mění objem látek při tuhnutí Většina látek při tuhnutí zmenší svůj objem. Molekuly se při tuhnutí uspořádají těsně vedle sebe a látka má tudíž menší objem. Například hodíme-li kuličku parafínu do rozteklého parafínu, klesá ke dnu. Molekuly vody se při tuhnutí uspořádají velmi neúsporně. Voda tedy při tuhnutí zvětší svůj objem. Led ve vodě plave. Anomálie vody Jedná se o zvláštní vlastnost vody. Její hustota je největší při 4 C. Voda má tedy nejmenší objem právě při 4 C. Kdyby voda neměla tuto zvláštní vlastnost, promrzly by jezera a moře až ke dnu. Ale díky této vlastnosti je u dna vždy teplota 4 C. Proč je anomálie vody důležitá Bez této vlastnosti vody by nebyl možný život v jezerech, řekách, mořích atp. Kdy nám anomálie vody vadí Pokud zamrznou vodovodní trubky, popraskají. Vodovodní trubky musí být dostatečně pod zemí. V domech, kde se v zimě netopí, je třeba vodu vypustit. V zimě na silnicích, voda zatéká do skulin, potom zmrzne a silnice popraská. Pokud se dostane voda do omítky a zmrzne, omítka je poškozená. Proč jsou zmrazené jahody jiného tvaru než čerstvé Buňky obsahují velké množství vody, ta po zmražení zvětší svůj objem. Stěny buněk se roztrhají a jahoda nedrží původní tvar. Rozbitými buněčnými stěnami vytéká šťáva. 1) Když v domě nejsou v pořádku okapy, dostává se dešťová voda do omítky. Co se může stát, když promočená omítka v zimě zmrzne? 2) Kde všude by bylo potřeba v zimě použít nemrznoucí směs, tedy směs, která má teplotu tuhnutí menší než 0 C? 3) Proč má led menší hustotu než voda? Jaký to pro nás má význam? 4) Jak se mění objem většiny látek při tuhnutí? 5) Vysvětli pojem anomálie vody. Jaké jsou klady a jaké zápory této vlastnosti vody?

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika

SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika Skupenství látek Pevné skupenství Skupenství látek Skupenství látek Pevné skupenství Kapalné skupenství Skupenství látek Pevné skupenství Kapalné skupenství Plynné skupenství

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0215 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0215 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

3.2 Látka a její skupenství

3.2 Látka a její skupenství 3.2 Látka a její skupenství Skupenství látky a jejich změny sublimace PEVNÁ LÁTKA tání desublimace tuhnutí PLYN vy pa řo vá ní KAPALINA zka pal ňo vá ní Látka a změna vnitřní energie Změna vnitřní energie

Více

b) Máte dvě stejná tělesa, jak se pozná, že částice jednoho se pohybují rychleji než částice druhého?

b) Máte dvě stejná tělesa, jak se pozná, že částice jednoho se pohybují rychleji než částice druhého? TEPLO OPAKOVÁNÍ a) Co jsou částice a jak se pohybují? b) Máte dvě stejná tělesa, jak se pozná, že částice jednoho se pohybují rychleji než částice druhého? c) Co je vnitřní energie? d) Proč se těleso při

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

Těleso. Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu.

Těleso. Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu. Těleso a látka Těleso Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu. Z více těles, z více látek.. domácí úkol - 2 experimenty difuze v chladné vodě krystalizace

Více

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Tepelná výměna - proudění

Tepelná výměna - proudění Tepelná výměna - proudění Proč se při míchání horkého nápoje ve sklenici lžičkou nápoj rychleji ochladí - Při větrání místnosti (zejména v zimě) pozorujeme, že chladný vzduch se hromadí při zemi. Vysvětlete

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01 ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ČÁST 01 A) Výklad: Změny skupenství látky Látka se může vyskytovat ve třech různých skupenstvích PEVNÉM, KAPALNÉM nebo PLYNNÉM. Např. voda (H 2 O)- může se vyskytovat jako krystalický

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci

Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci Oblast: Člověk a příroda Předmět: Fyzika Tematický okruh: Tělesa, látky a síla Ročník: 8. Klíčová slova: změny skupenství,

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování Mechanické vlastnosti kapalin a plynů opakování 1 Jakým směrem se šíří tlak? 2 Chlapci si zhotovili model hydraulického lisu podle obrázku. Na písty ručních stříkaček působí stejnou silou. Který chlapec

Více

Energie. Název sady DUM. Člověk a příroda. Vzdělávací oblast. Fyzika. Autor, datum vytvoření Mgr. Zbyněk Šostý, 2012. interaktivní tabule

Energie. Název sady DUM. Člověk a příroda. Vzdělávací oblast. Fyzika. Autor, datum vytvoření Mgr. Zbyněk Šostý, 2012. interaktivní tabule Název DUM: Skupenství látek Název sady DUM Číslo DUM Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Energie VY_32_INOVACE_14_S1 12 Člověk a příroda Fyzika Ročník 8. Autor, datum vytvoření Mgr. Zbyněk Šostý, 2012 Doporučená

Více

Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Molekulová fyzika a termika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie MěSOŠ Klobouky u Brna Mgr. Petr Kučera 1 Obsah témat v kapitole Molekulová fyzika

Více

Teplota. fyzikální veličina značka t

Teplota. fyzikální veličina značka t Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola Šablona klíčové aktivity V/2 Sada Fyzika 6+7 CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA U.. vnitřní energie tělesa ( termodynamické soustavy) je celková kinetická energie neuspořádaně se pohybujících částic tělesa ( molekul, atomů, iontů) a celková potenciální energie vzájemné polohy těchto

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v

Více

STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN

STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 18. 5. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Struktura kapalin, povrchová vrstva kapaliny: Každá molekula kapaliny

Více

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník

Více

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných

Více

4IS09F8 změna skupenství.notebook. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 09

4IS09F8 změna skupenství.notebook. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 09 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 09 Ověření ve výuce Třída: 8.A Datum: 20.2.2013 1 Změna skupenství Předmět: Fyzika Ročník: 8. ročník

Více

R9.1 Molární hmotnost a molární objem

R9.1 Molární hmotnost a molární objem Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Složení látek VY_32_INOVACE_03_3_02_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou SLOŽENÍ LÁTEK Fyzikálním kritériem

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

Úlohy z fyziky 8. ROČNÍK

Úlohy z fyziky 8. ROČNÍK Úlohy z fyziky Úlohy jsou čerpány z publikace Tématické prověrky z učiva fyziky základní školy autorů Jiřího Bohuňka a Evy Hejnové s ilustracemi Martina Maška (vydavatelství Prometheus 2005), která odpovídá

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky

Více

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára Zěny skupenství átek Zěna skupenství, Tání a tuhnutí, Subiace a desubiace Vypařování a kapanění Sytá pára, Fázový diagra, Vodní pára Zěna skupenství = fyzikání děj, při které se ění skupenství átky Skupenství

Více

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo teplo, teplota, práce, tepelná vodivost Teplo část vnitřní energie tělesa = součet kinetické

Více

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

SEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.

SEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2. TEPLO TA1 419.0008 TEPLO 1 SEZNAM POKUSŮ MĚŘENÍ TEPLOT Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.) KALORIMETRIE Teplotní rovnováha. (2.1.) Studium kalorimetru. (2.2.) Křivka

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166,

Více

Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj.

Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj. Doprovodné otázky pro studenty, kvízy, úkoly aj. Otázky: 1. Jak se projeví menší hustota ledu v porovnání s vodou při zamrzání vodních nádrží a toků? 2. Jaký jev se nazývá anomálie vody? 3. Vysvětlete

Více

Změna objemu těles při zahřívání teplotní roztažnost

Změna objemu těles při zahřívání teplotní roztažnost Změna objemu těles při zahřívání teplotní roztažnost 6. třída - Teplota Změna objemu pevných těles při zahřívání Vezmeme plastové pravítko, prkénko a dva hřebíky. Hřebíky zatlučeme do prkénka tak, aby

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

1.6.4 Vaříme. Předpoklady: 010603. Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek,

1.6.4 Vaříme. Předpoklady: 010603. Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek, 1.6.4 Vaříme Předpoklady: 010603 Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek, Pedagogická poznámka: Naměření pokusu by nemělo trvat déle než 20 minut. 20 minut

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Číslo materiálu Mgr. Vladimír Hradecký 8_F_1_13 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu

Více

POKUSY SE SUCHÝM LEDEM

POKUSY SE SUCHÝM LEDEM POKUSY SE SUCHÝM LEDEM Václav Piskač, Brno 2013 Suchý led je pevné skupenství oxidu uhličitého. Suchý led se mu říká proto, že při atmosferickém tlaku nemá kapalné skupenství (k tomu se ještě o něco níže

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

VYPAŘOVÁNÍ POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Energie. Tematická oblast: Změny skupenství látek

VYPAŘOVÁNÍ POMŮCKY NASTAVENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ. Vzdělávací předmět: Fyzika. Tematický celek dle RVP: Energie. Tematická oblast: Změny skupenství látek VYPAŘOVÁNÍ Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Energie Tematická oblast: Změny skupenství látek Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem pokusu je sledování změny teploty tělesa

Více

Pracovní list: Hustota 1

Pracovní list: Hustota 1 Pracovní list: Hustota 1 1. Doplň zápis: g kg 1 = cm 3 m 3 2. Napiš, jak se čte jednotka hustoty: g.. cm 3 kg m 3 3. Doplň značky a základní jednotky fyzikálních veličin. Napiš měřidla hmotnosti a objemu.

Více

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c)

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) OPAKOVÁNÍ Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) atom b) molekula c) ion Vyjmenujte skupenství, ve kterých se může látka nacházet: a)

Více

Objasnění důvodu solení vozovek v zimě (laboratorní práce)

Objasnění důvodu solení vozovek v zimě (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Objasnění důvodu solení vozovek v zimě (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-F-05 Předmět: Biologická, fyzikální

Více

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o 3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem

Více

EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Název: Fyzikální a chemický děj Výukové materiály

Název: Fyzikální a chemický děj Výukové materiály Název: Fyzikální a chemický děj Výukové materiály Téma: Fyzikální a chemický děj Úroveň: 2. stupeň ZŠ Tematický celek: Materiály a jejich přeměny Předmět (obor): chemie Doporučený věk žáků: 13 14 let Doba

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Poznámky k používání této příručky... 4 Seznamte se se suchým ledem a oxidem uhličitým... 6 Použití suchého ledu... 7

Poznámky k používání této příručky... 4 Seznamte se se suchým ledem a oxidem uhličitým... 6 Použití suchého ledu... 7 Chillistick Ltd www.funnyice.cz Tel. +420 545 244 404-8 Strana 5 Obsah Poznámky k používání této příručky... 4 Seznamte se se suchým ledem a oxidem uhličitým... 6 Použití suchého ledu... 7 Pokusy Plovoucí

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_96 Jméno autora: Mgr. Eva Mohylová Třída/ročník:

Více

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace

2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace 264 Kapalnění, sublimace, desublimace Předpoklady: 2603 Kapalnění (kondenzace) Snižování eploy páry pára se mění v kapalinu Kde dochází ke kondenzaci? na povrchu kapaliny, na povrchu pevné láky (orosení

Více

Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky

Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky Pham Nhat Thanh Gymnázium Cheb Nerudova 7, 350 02 Cheb Úvod Naším úkolem je

Více

Autor: Jana Krchová Obor: Fyzika FYZIKÁLNÍ VELIČINY. Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze..

Autor: Jana Krchová Obor: Fyzika FYZIKÁLNÍ VELIČINY. Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze.. FYZIKÁLNÍ VELIČINY Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze.. Doplň chybějící písmena : Každá fyzikální veličina má: 1) - - z v 2) z - - - k 3) - - k l - d - - j - -

Více

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích

Více

Klíč k vyhodnocení variace učebnice Chemie

Klíč k vyhodnocení variace učebnice Chemie Dokažte pohyb částic látek! Na zpětný projektor umístíme 2 Petriho misky s vodou. Na hladinu vody v misce vložíme zrnko kafru a do středu druhé ponoříme několik krystalků manganistanu draselného. Co to

Více

1. Molekulová stavba kapalin

1. Molekulová stavba kapalin 1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá

Více

1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu:

1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: 1 Pracovní úkoly 1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: a. platinový odporový teploměr (určete konstanty R 0, A, B) b. termočlánek měď-konstantan (určete konstanty a,

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

1.8.6 Archimédův zákon II

1.8.6 Archimédův zákon II 186 Archimédův zákon II Předpoklady: 1805 Pomůcky: pingpongový míček, uříznutá PET láhev, plechovka (skleněná miska), akvárko, voda, hustoměr Co rozhoduje o tom, zda předmět bude plavat? Výslednice dvou

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Pracovní list - vaření

Pracovní list - vaření Pracovní list - vaření Jaké spotřebiče doma používáte, chcete-li si ohřát vodu na čaj? Vyzkoušejte čtyři asi nejběžnější způsoby, kterými si můžete vodu na čaj ohřát. Můžete vodu ohřívat ve varné konvici,

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Termodynamika kolem nás

Termodynamika kolem nás Termodynamika kolem nás V mrazáku jsou uloženy kostky ledu. Jakou teplotu nejspíše mají? 10 0 5 Teplota záleží na velikosti kostek. Jirka vyndal z mrazáku 6 kostek ledu, 4 z nich dal do sklenice s vodou

Více

F - příprava na 4. zápočtový test

F - příprava na 4. zápočtový test F - příprava na 4. zápočtový test Určeno pro studenty dálkového studia VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a uměleká Opava příspěvková organizae Praskova 399/8 Opava 7460 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkureneshopnost oblast podpory.5 Registrační

Více

1.8.3 Hydrostatický tlak

1.8.3 Hydrostatický tlak .8.3 Hydrostatický tlak Předpoklady: 00802 Z normální nádoby s dírou v boku voda vyteče, i když na ni netlačí vnější síla. Pokus: Prázdná tetrapacková krabice, několik stejných děr v boční stěně postupně

Více

2.2.5 Přenos vnitřní energie

2.2.5 Přenos vnitřní energie 2.2.5 Přenos vnitřní energie Předpoklady: 2204 Pomůcky: zkumavka, matice (nebo jiné závaží, které se do zkumavky vejde), kousek ledu, kahan železná a dřevěná tyčka, papír, kahan kádinka, hypermangan, plotýnka

Více

4.5.7 Magnetické vlastnosti látek

4.5.7 Magnetické vlastnosti látek 4.5.7 Magnetické vlastnosti látek Předpoklady: 4501 Předminulá hodina magnetická indukce závisí i na prostředí, ve kterém ji měříme permeabilita prostředí = 0 r, r - relativní permeabilita prostředí (zda

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic. Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn (diskrétní struktura látek). Rozměry částic jsou řádově

Více

DOCELA OBYČEJNÁ VODA

DOCELA OBYČEJNÁ VODA Skupina č. Pracovali: Téma : DOCELA OBYČEJNÁ VODA Úloha č.1 Příprava destilované vody. Sestavte destilační aparaturu, do baňky nalijte vodu (s trochou modré skalice) a zahřívejte. Popište získaný destilát.

Více

Jak zapisujeme hustotu látky

Jak zapisujeme hustotu látky Jak zapisujeme hustotu látky Uvedení jednotky je nutné, bez uvedení jednotky by byl zápis špatně. Co znamená, vyjádření hustoty? Hustota mědi je 8 960 kg/m 3... znamená, že 1 metr krychlový mědi má hmotnost

Více

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení

Více

Kalorimetrická rovnice

Kalorimetrická rovnice Kalorimetrická rovnice Kalorimetr je zařízení umožňující pokusně provádět tepelnou výměnu mezi tělesy a měřit potřebné tepelné veličiny skládá se ze dvou nádobek do sebe vložených mezi stěnami nádobek

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

Experiment C-15 DESTILACE 1

Experiment C-15 DESTILACE 1 Experiment C-15 DESTILACE 1 CÍL EXPERIMENTU Získání informací o třech klasických skupenstvích látek, změnách skupenství (jedné z fázových změn), křivkách ohřevu a ochlazování a destilační křivce. Prozkoumání

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH18

DUM VY_52_INOVACE_12CH18 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH18 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých Úloha 6 02PRA1 Fyzikální praktikum 1 Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých měření i ověří Gay-Lussacův zákon.

Více

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Elektrický proud Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Vodivé kapaliny : Usměrněný pohyb iontů Ionizované plyny: Usměrněný pohyb iontů

Více