1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii
|
|
- Miloslav Staněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii Světlé pole Původní metoda optické mikroskopie. Světelný kužel prochází (v procházejícím světle) nebo se odráží (v odrážejícím světle) a vstupuje do objektivu Temné pole Při pozorování v temném poli je z obrazu vyloučeno světlo, které by dopadalo přímo do objektivu. Prázdné zorné pole je při tomto postupu tmavé. Teprve to světlo, které se rozptýlí při dopadu na preparát, prochází částečně objektivem a vytváří obraz objektu, složený ze zářících bodů. Pro suché objektivy s numerickou aperturou do 0,65 není třeba zvláštních kondenzorů pro temné pole, stačí zastínit výstupní čočku kondenzoru clonou pro tmavé pole, která je ve volitelné výbavě mikroskopu. Protože se při tomto pozorování využívá jen zlomku světlené intenzity zdroje, musí mít tento zdroj dostatečný výkon. Z hlediska světelné optiky je důležité, že při pozorování v temném poli září na tmavém podkladě ty části objektu, na kterých dochází ve vlastnostech světla k dostatečnému rozdílu při průchodu pozorovaným objektem, jako např. na hranách. Při tvorbě obrazu v temném poli nemají význam rozdíly v indexu lomu, které jsou podstatné při pozorování ve fázovém kontrastu. Obr. 1: Srovnání obrazu pořízeného ve světlém poli (a), temném poli (b) a temném poli se zařazeným červeným filtrem (c) [B]
2 Fázový kontrast Metoda slouží ke zvýraznění kontrastu malých fázových objektů, u nichž detaily se absorpcí neliší od okolí, ale způsobují změnu fáze. Metoda převádí rozdíly fází na rozdíly intenzit. Fyzikální principy fázového kontrastu nejsou snadno přístupné. Naopak praktické používání fázového kontrastu ve světlené mikroskopii nečiní žádné potíže. Stručně můžeme říci, že po průchodu preparátem se světlo mění dvěma způsoby: změna Obr. 2: Srovnání obrazu pořízeného ve světlém poli (a) a fázovým kontrastem (b) [A] amplitudy procházejícího světla nám zprostředkuje vnímání detailů kontrastů jak intenzity, tak i barev. Výsledný vjem je běžný kontrastní barevný obraz. Změna fáze světla, která nastává při průchodu objektem, není zrakem přímo viditelná. Nemá-li tedy objekt detaily, lišící se kontrastem, je pro lidský zrak průhledný, čirý. U řady biologických objektů tyto vlastnosti převažují a proto je zrakem obtížně identifikujeme (viz Obr. 2(a)). Mikroskop, vybavený pro pozorování ve fázovém kontrastu, nám umožňuje pozorovat i takové objekty, které způsobují jen fázový posun světla. Hlubší poznatky o tomto principu jsou součástí fyzikální optiky. Rovnici fázového kontrastu můžeme odvodit pomocí Fourierovy transformace Ultrafialová mikroskopie Zkracováním vlnové délky λ 0 (viz vzorec pro mezní rozlišovací schopnost) se zvyšuje rozlišovací schopnost. Požadavky na ultrafialovou mikroskopii: Zdroj: lampa s emisí UV oblasti (Hg, Cd, D výbojky) Optika: z UV propustného materiálu (křemen, kazivec aj.) nebo zrcadlová optika Detekce: fotografická nebo fluorescenční stínítko Preparáty: Složky buněk specificky absorbující UV (nukleové kyseliny s absorpčním pásem 260 nm, bílkoviny aj.) Infračervená mikroskopie IR mikroskopie pracuje v oblasti λ nm (blízká IR). Požadavky na infračervenou mikroskopii: Zdroj: běžné žárovky, halogenové žárovnky Optika: běžná skleněná nebo zrcadla Detekce: fotografický materiál (fotomateriál senzibilovaný pro IR např. kryptocyanin) Preparáty: může být i silnější (IR penetruje snadněji než viditelné světlo), lze ho kontrastně barvit (kryptocyanin)
3 Mikrospektrofotometrie (cytofotometrie) Metoda je založena na kombinaci mikroskopu a jednopaprskového absorpčního spektrofotometru. Proměřuje se kvantitativně absorpce světla o různých λ v různých místech preparátu. Používá se ke stanovení koncentrace určité látky v daném místě preparátu. Vlnová délka je vymezována optickými filtry nebo monochromátorem Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie se dělí na dvě metody: pozorování v odraženém světle (epifluorescence) a pozorování v procházejícím světle (diafluorescence). Fluorescenční pozorování v procházejícím světle se v současné době téměř nepoužívá, pod pojmem fluorescence budeme rozumět výhradně pozorování odraženého fluorescenčního světla, tj. epifluorescenci. Podstatou fluorescence je buzení viditelného záření v objektech, které obsahují chemické sloučeniny (fluorochromy), schopné specificky měnit dopadající ultrafialové záření na následně vyzářené (barevné) viditelné záření. Některé biologické objekty již takové sloučeniny samy obsahují (např. chlorofyl), jiným je musíme dodávat specifickým barvením. Takové preparáty jsou často zdrojem viditelného záření pouze dočasně. Pro fluorescenci potřebujeme samostatnou osvětlovací soustavu. Jednak musí světlo dopadat na objekt (podstata epifluorescence) a dále musí mít určitou vlnovou délku, často z oblasti ultrafialového záření. Výbava mikroskopu pro fluorescenci se skládá ze zdroje záření, nástavce pro osvětlení dopadajícím světlem, držáku s výměnnými fluorescenčními filtry a ochranného oranžového štítu. Zdrojem záření je téměř vždy vysokotlaká rtuťová výbojka, méně často halogenová žárovka. Důležitou součástí fluorescenční výbavy jsou fluorescenční filtry. Fluorescenční filtr je obvykle vyroben jako kostka, která se skládá z excitačního filtru, závěrného filtru a dichroického zrcadla. Filtry se od sebe liší vlnovými délkami, které vymezují pásma propustnosti excitačního a závěrného filtru. Dichroické zrcadlo odráží přednostně krátkovlnné záření na preparát a propouští dlouhovlnné ( fluorescenční ) záření do okuláru. Metodiky práce předepisují určitá barviva a k ním specifické filtry, takže uživatel má ušetřenou namáhavou a finančně náročnou práci s jejich zkoušením. Běžné filtry jsou označeny písmenem, určujícím barevnou oblast světla (B = modrá, G = zelená), ve které pracují. Čísla v označení pak charakterizují pásma vlnových délek pro závěrný a excitační filtr, případně pro dichriocké zrcadlo. Kombinace episkopické fluorescence a DIC (diferenciálního interferenčního kontrastu) nebo fázového kontrastu (Ph). U rychle hasnoucích vzorků je při fluorescenčním pozorování velký problém s nalezením objektu ve vzorku. V takovém případě je velmi výhodné kombinovat fluorescenční pozorování s DIC nebo Ph. Nejdříve pomocí DIC nebo Ph nalezneme objekt, který chcete pozorovat a pak přepneme na fluorescenční pozorování. Tento způsob je velmi rychlý, což usnadňuje pozorování rychle hasnoucích vzorků. Pomocí DIC nebo Ph lze navíc studovat celý vzorek a ověřit tak polohu objektu.
4 4 Současné pozorování pomocí episkopické fluorescence a DIC. Výše zmíněná metoda využívá střídání obou metod. Zde uvedená metoda využívá jejich současné použití. Je tedy pozorován složený obraz. Pokud použijeme pouze fluorescenční pozorování, je obtížné určit, která oblast nebo struktura ve vzorku tkáně emituje fluorescenční světlo. Pokud použijeme současně k morfologickému pozorování vzorku metodu DIC nebo Ph, lze najít zdroj fluorescenčního světla snadněji. Obr. 3: Fázový kontrast (a), fluorescenční zobrazení (b) a kombinace obou metod (c) [B] Interferenční mikroskopie Je založena na stejném principu jako fázový kontrast, je však dokonalejší a složitější. Využívá nepolarizovaného světla, jehož každý paprsek se dělí na dva, z nichž jeden prochází objektem, kde se mění jeho fáze; druhý paprsek prochází beze změny. Oba paprsky se setkávají v objektivu, kde spolu interferují. V mikroskopu pak pozorujeme obraz preparátu, který se jeví jako barevný. Při použití monochromatického světla vznikají světlé a tmavé interferenční pruhy, při použití celého spektra jsou pruhy barevné Ultramikroskopie Speciální metoda temného pole, kdy na objekt soustředíme paprsky ze strany, kolmo k optické ose mikroskopu. Můžeme pozorovat i objekty menší, než je teoretická rozlišovací hodnota mikroskopu (makromolekuly) Polarizační mikroskopie Kombinace světelného mikroskopu a polarimetru. Vzorky: opticky aktivní oblasti nebo anizotropní oblasti (viz Obr. 4). Doplňky prvky, které se zasouvají do optické osy polarizačního mikroskopu oproti klasickému světelnému mikroskopu: Amici-Bertrandova čočka (spolu s okulárem vytváří pomocný mikroskop, zaostřený na obrazovou rovinu objektivu) Analyzátor (otočný, pracovní poloha = zkřížený s polarizátorem) Obr. 4: Snímek pořízený metodou polarizační mikroskopie (dinosauří kost)
5 5 Kompenzátor (například destička λ/4) Otočný stolek (přesně nastavitelný) Polarizátor Nomarského diferenciální interferenční kontrast Uspořádání optických prvků rozdíl oproti klasickému světelnému mikroskopu: vložení páru Wollastonových hranolů a páru zkřížených polarizátorů. Přednosti: Kolem detailů předmětu není v obraze rušivá aura (tzv. halo) jako u fázového kontrastu (viz Obr. 5) Dosahuje větší hloubky ostrosti Obr. 5: Srovnání diferenciálního interferenčního kontrastu (a, c, e) a fázového kontrastu u barveného vzorku [B] Hoffmanův modulační kontrast (HMF) Výhody oproti Nomarského DIC: podobné zobrazení při nižší ceně doplňkových komponent možnost pozorovat objekty i na dvojlomných podložkách (např. buněčné kultury v plastových kultivačních kyvetách) HMC je dokonalou verzí šikmého osvětlení. Virtuálním zdrojem světla, zajišťujícím šikmé osvětlení je při HMC obdélníková štěrbina umístěná v přední ohniskové rovině objektivu Konfokální mikroskopie Rozdělení: LSCM (Konfokální skenovací laserová mikroskopie) TSM (Tandemová skenovací mikroskopie) Odlišnosti konfokálního způsobu od klasického světelného mikroskopu:
6 6 osvětlen je jen jeden bod, signály od okolních bodů (vedle, pod a nad) jsou omezeny otvorem režim: epi (reflexní) nebo fluo (fluorescenční) konfokální: kondenzor = objektiv (méně odrazů) skenování: rozmítání laserového svazku, příčné posouvání vzorku před objektivem, případně posouvání objektivu nad vzorkem konfokální obrazy jsou vždy zaostřené a představují optické řezy vzorkem (pro λ = 488 nm je tloušťka l = 0,4 µm) Počítačová rekonstrukce obrazu: zvýšení hloubky ostrosti skládáním obrazů skládání obrazů (otáčení obrazů), pronikání do hloubky vzorku stereoskopické obrázky, korekce pozadí atd Mikroskopie blízkého pole (Near field Scanning Optical Microscopy) Oblast blízkého pole je definovaná jako oblast v okolí vzorku menším než je vlnová délka dopadajícího světla. V NSOM je tato vzdálenost v řádu několika nanometrů. Detekce světla z blízké oblasti se provádí za účelem dosažení optického rozlišení lepšího než je difrakční limit (cca 250 nm). Pokud se provádí detekce prostřednictvím malého otvoru (cca 10 nm) hovoříme o reflexním módu (collection mode). V případě užití vlnovodu registrujícího evanescentní vlny z blízké oblasti potom mluvíme o transmisním módu. Používaný zdroj světla je v hrotu, průměr od 25 do 100 nm Videomikroskopie (Video Enhanced Microscopy) Oko dokáže objekty s nízkým kontrastem identifikovat, ne však kvantitativně hodnotit. Mikrofotografie, dlouho používaná ve světelné mikroskopii je nahrazována videomikroskopií rozvíjející se od 70. let s rozvojem CCD prvků a digitalizace obrazu. CCD Charge Coupling Devices, nábojově vázané prvky od počtu do ). Kvalitní CCD kamery pracují s osvětlením od 0,1 lux. Spektrální citlivost je dána optickými vlastnostmi křemíku ( nm). Citlivost kamer se zvyšuje chlazením na teplotu -100 C (pokles tepelného šumu). Metody video mikroskopie: Videově umocněný kontrast (VEC Video Enhanced Contrast). Patří sem všechny metody, kdy zanikají detaily v jasu pozadí. Zesílení se provádí odečtením pozadí a vynásobení rozdílového signálu vhodným koeficientem. Tak je možné pozorovat objekty až o řád menší než je mezní rozlišovací schopnost SM, např. tubuly v cytoplasmě (20 30 nm v průměru), nebo částečky koloidního zlata (20 40 nm) užívané v mikroskopii jako značky. Zesílená fluorescenční mikroskopie (IFM Intenzified Fluorescence Microscopy) použití zesilovačů obrazu. Při zesílené fluorescenční mikroskopii lze snižovat intenzitu buzení oproti intenzitě potřebné k vizuálnímu pozorování, čímž se potlačuje vybělování fluorescence. IFM se často kombinuje s počítačovým zpracováním obrazu, které umožňuje zlepšit poměr signál/šum integrací několika postupně snímaných obrázků.
7 7 1.2 Programové vybavení pro obrazovou analýzu V současné době existuje široké množství programů pro obrazovou analýzu. Většina z nich umožňuje přímé vložení obrazu (acquiring) do prostředí programu. Nejrozšířenější z nich jsou následující: IMAGE PRO PLUS (Media Cybernetics [C]). Aplikace: automatizovaný posuv preparátu (stage control) a skládání obrazu (image stitching; spojování mikroskopických obrazů do jednoho většího), rozšířené funkce pro zobrazení fluorescenčních preparátů, počítání a třídění objektů, měření objektů, multidimensional imaging, sledování objektu (object tracking). MCID TM ELITE (Imaging Research Inc. [D]). Aplikace: skládání obrazu, kvantitativní radiografie, rozšířené funkce pro zobrazení fluorescenčních preparátů, analýza preparátů z gelové nebo tenkovrstevné chromatografie (analýza drah), počítání objektů, stereologická měření (získání 3D geometrických a topologických parametrů ze série 2D sekčních snímků), 3D rekonstrukce obrazu. OPTIMAS TM (Optimas Inc. [E]). Aplikace: počítání a třídění objektů, radiografie, morfometrie a denzitometrie, bodová analýza, segmentace obrazu a analýza v různých barevných prostorech, měření malých rozměrů, analýza povrchů, analýza fluorescenčních obrazů, analýza gelů, analýza pohybu. CLEMEX VISION (Clemex Technologies Inc. [F]). Aplikace: měření objektů, počítání objektů, automatizovaný posun preparátu pod mikroskopem a skládání obrazu, segmantace obrazu, multi-dimensional imaging, 3D rendering. GLOBAL LAB IMAGE/2 (Data Translation Inc. [G]). Aplikace: měření a počítání objektů, liniový profil, aritmetické operace, filtry, morfologické operace. METAMORPH (Universal Imaging Corp. [H]). Aplikace: multi-dimensional imaging, 3D rekonstrukce a dekonvoluce, segmentace, sledování částic a analýza pohybu, fluorescenční mikroskopie, morfometrie, počítání objektů. AXIOVISION (Carl Zeiss Corp. [I]). Aplikace: morfometrie, fluorescenční mikroskopie, transformace obrazu, skládání obrazu, 3D dekonvoluce, 3D vizualizace. GAIA (Mirero Inc. [J]). Aplikace: transformace obrazu, filtry, segmentace obrazu, měření objektů. HARFA Harmonic and Fractal Analyser [K]. Aplikace: transformace obrazu (Fourierova, vlnková), fraktální analýza.
1. Teorie mikroskopových metod
1. Teorie mikroskopových metod A) Mezi první mikroskopové metody patřilo barvení biologických preparátů vhodnými barvivy, což způsobilo ovlivnění amplitudy světla prošlého preparátem, který pak byl snadno
VíceMikroskopické metody Přednáška č. 3. Základy mikroskopie. Kontrast ve světelném mikroskopu
Mikroskopické metody Přednáška č. 3 Základy mikroskopie Kontrast ve světelném mikroskopu Nízký kontrast biologických objektů Nízký kontrast biologických objektů Metodika přípravy objektů pro světelnou
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková
II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího
VíceMIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ
Mikroskopické techniky MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Slouží k vizualizaci mikroorganismů Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) Čočka zvětšující 300x Různé druhy mikroskopů, které se liší
VíceBioimaging rostlinných buněk, CV.2
Bioimaging rostlinných buněk, CV.2 Konstrukce mikroskopu (optika, fyzikální principy...) Rozlišení - kontrast Live cell microscopy Modulace kontrastu (Phase contrast, DIC) Videomikroskopia Nízký kontrast
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE V Mikroskopie V M. Viková
Mikroskopie V M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Hloubka ostrosti problém m velkých zvětšen ení tloušťka T vrstvy vzorku kolmé k optické ose, kterou vidíme ostře zobrazenou Objektiv
VíceZoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE
Fluorescence Fluorescence je jev, kdy látka absorbuje ultrafialové záření nebo viditelné světlo s krátkou vlnovou délkou a emituje viditelné světlo s delší vlnovou délkou než má světlo absorbované Emitace
VíceZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ
ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceMěření rozměrů ve SM Rozlišujeme: 1, 2 rozměry kolmé k optické ose 3 rozměry podél optické osy. Měření délky - stanovení příčných rozměrů
Měření rozměrů ve SM Rozlišujeme: 1, 2 rozměry kolmé k optické ose 3 rozměry podél optické osy Měření délky - stanovení příčných rozměrů 1 Měření plochy S Měření rozměrů ve SM 1. Po překreslení nebo vyfocení
VíceZákladní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 1. SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE A PREPARÁTY V MIKROSKOPII TEORETICKÝ ÚVOD: Mikroskopie je základní metoda, která nám umožňuje pozorovat velmi malé biologické objekty. Díky
VíceZáklady mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10
Úloha č. 10 Základy mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se základní obsluhou třech typů laboratorních mikroskopů: - biologického - metalografického - stereoskopického 2. Na výše jmenovaných mikroskopech
VíceFluorescenční mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE
VíceTypy světelných mikroskopů
Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský
VíceOptická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka
Optická konfokální mikroskopie a Pavel Matějka 1. Konfokální mikroskopie 1. Princip metody - konfokalita 2. Instrumentace metody zobrazování 3. Analýza obrazu 2. Konfokální 1. Luminiscenční 2. Ramanova
Více3.3. Mikroskopie. 3.3.1. Základní součásti světelného mikroskopu
3.3. Mikroskopie Různé mikroskopické metody dosáhly obrovských možností při pozorování nejen biologických objektů. Na pozorování neživých struktur lze použít v podstatě jakoukoliv metodu, ovšem na pozorování
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceTechnická specifikace předmětu veřejné zakázky
předmětu veřejné zakázky Příloha č. 1c Zadavatel požaduje, aby předmět veřejné zakázky, resp. přístroje odpovídající jednotlivým částem veřejné zakázky splňovaly minimálně níže uvedené parametry. Část
VíceTechniky mikroskopie povrchů
Techniky mikroskopie povrchů Elektronové mikroskopie Urychlené elektrony - šíření ve vakuu, ovlivnění dráhy elektrostatickým nebo elektromagnetickým polem Nepřímé pozorování elektronového paprsku TEM transmisní
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceVideo mikroskopická jednotka VMU
Video mikroskopická jednotka VMU Série 378 VMU je kompaktní, lehká a snadno instalovatelná mikroskopická jednotka pro monitorování CCD kamerou v polovodičových zařízení. Mezi základní rysy optického systému
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VíceOptická (světelná) Mikroskopie pro TM I
Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Typy klasických biologických a polarizačních mikroskopů Přehled součástí
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceOptické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí
Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí Doc. Ing. Eva Nezbedová, CSc. Polymer Institute Brno Ing. Zdeňka Jeníková, Ph.D. Ústav materiálového inženýrství, Fakulta strojní, ČVUT
Více(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu
(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky 166 36 Praha
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceZPRACOVÁNÍ OBRAZU přednáška 3
ZPRACOVÁNÍ OBRAZU přednáška 3 Vít Lédl vit.ledl@tul.cz TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
VíceZákladní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru
Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).
VícePrincip rastrovacího konfokálního mikroskopu
Konfokální mikroskop Obsah: Konfokální mikroskop... 1 Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu... 1 Rozlišovací schopnost... 2 Pozorování povrchů ve skutečných barvách... 2 Konfokální mikroskop Olympus
VícePříloha C. zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013. TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace)
Příloha C zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013 TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace) 1. část VZ: Laboratorní mikroskop s digitální kamerou a PC Položka č.1
VíceSpektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS
Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová
VíceProblémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a
Problémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a vztahy sloužící pro jeho popis (např. svítivost, zářivost,
VíceÚvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014
Úvod, optické záření Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014 Materiál je pouze grafickým podkladem k přednášce a nenahrazuje výklad na vlastní
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceMIKROSKOP. Historie Jeden z prvních jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek.
MIKROSKOPIE E- mailový zpravodaj MIKROSKOP firmy Olympus Journal of Scanning Probe Microscopy (http://www.aspbs.com/jspm.html) Materials Today, 2008, New Microscopy Special Issue MIKROSKOP Historie Jeden
VíceFotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát
Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chybu měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole
VíceModerní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15
Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Hodnocení transparentních materiálů pomocí vizualizační techniky Vlastimil Hotař, Ondřej Matúšek Katedra sklářských strojů a robotiky Fakulta
VíceMikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze
Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop Nikon Eclipse E200 Světelný mikroskop značky Nikon (Eclipse E200) používaný v botanické cvičebně zvětšuje při
VícePrincipy a instrumentace
Průtoková cytometrie Principy a instrumentace Ing. Antonín Hlaváček Úvod Průtoková cytometrie je moderní laboratorní metoda měření a analýza fyzikálních -chemických vlastností buňky během průchodu laserovým
VíceOptická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů. Nanoindentace. Pavel Matějka
Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů Nanoindentace Pavel Matějka Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů 1. Optická mikroskopie blízkého pole 1. Princip metody 2. Instrumentace 2. Optická
Více3. Diferenciální interferenční kontrast (DIC)
3. Diferenciální interferenční kontrast (DIC) Podzim 2014 Teorie - polarizace světla světlo patří mezi elektromagnetická vlnění dvě složky: elektrickou a magnetickou obě složky jsou na sebe navzájem kolmé
Více1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.
1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace
VíceFluorescence (luminiscence)
Fluorescence (luminiscence) Patří mezi luminiscenční metody fotoluminiscence. Luminiscence efekt, kdy excitované molekuly či atomy vyzařují světlo při přechodu z excitovaného do základního stavu. Podle
VíceMĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis
MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis Ivana Krestýnová, Josef Zicha Abstrakt: Absolutní vlhkost je hmotnost
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
VíceÚkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop
Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceHistorie světelné mikroskopie. Světelná mikroskopie. Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie
Historie světelné mikroskopie Světelná mikroskopie Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie 1 Historie světelné mikroskopie Světelná mikroskopie Robert Hook
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
Více2. Zdroje a detektory světla
2. Zdroje a detektory světla transmitance (%) Spektrální rozsah Krátkovlné limity: Absorpce vzduchu (O 2,N 2,vodní pára) - 190 nm Propustnost optiky Spektrální rozsah zdroje vlnová délka (nm) http://www.hellma-analytics.com/text/283/en/material-and-technical-information.html
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceElektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM
Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
Vícevede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).
4. cvičení Metody zvýšení kontrastu obrazu (1. část) 1. Přivření kondenzorové clony nebo snížení kondenzoru vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).
VíceMetoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
VíceSpektrální charakteristiky
Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který
VícePřednáška č.14. Optika
Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VíceProč elektronový mikroskop?
Elektronová mikroskopie Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop,, 1 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první komerční
VíceFluorescenční mikroskopie
Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
Vícepříloha C zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu Mikroskopy pro LF MU TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace)
příloha C zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu Mikroskopy pro LF MU TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace) Část 1 Stereomikroskop s digitální kamerou : - Konstrukce optiky CMO (Common
VícePŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD
PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD Jan Hošek Ústav přístrojové a řídící techniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, Česká republika Ústav termomechaniky AV ČR,
VíceSada Optika. Kat. číslo 100.7200
Sada Optika Kat. číslo 100.7200 Strana 1 z 63 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu písemnému
VíceSpektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti
Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceCÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY
ANALYTICKÉ METODY CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY Získat maximum informací dostupným přírodovědným průzkumem o památce. Posoudit poruchy a poškození materiálů. Navrhnout nejvhodnější technologii restaurování. Určit
VíceZJIŠŤOVÁNÍ CUKERNATOSTI VODNÝCH ROZTOKŮ OPTICKÝMI METODAMI
ZJIŠŤOVÁNÍ CUKERNATOSTI VODNÝCH ROZTOKŮ OPTICKÝMI METODAMI FILÍPEK Josef, ČR DETERMINATION OF SUGAR CONTENT IN WATER SOLUTIONS BY OPTICAL METHODS Abstract The content of saccharose in water solution influences
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceSpektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie
Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření
VíceStereomikroskop. Stativ pro dopadající světlo
Stereomikroskop Konstrukční typ Greenough Apochromaticky korigovaná optika Zoomovací poměr min. 8:1 Rozsah celkového zvětšení 10x 80x nebo větší (včetně uvedených hodnot, s 10x okuláry, bez předsádky)
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY s názvem KONFOKÁLNÍ MIKROSKOPIE - CEITEC MU II. ČÁST 2 vyhotovené podle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen Zákon o VZ) 1. ODŮVODNĚNÍ
VíceC Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289
OBSAH Předmluva 5 1 Popis mikroskopu 13 1.1 Transmisní elektronový mikroskop 13 1.2 Rastrovací transmisní elektronový mikroskop 14 1.3 Vakuový systém 15 1.3.1 Rotační vývěvy 16 1.3.2 Difúzni vývěva 17
VíceZobrazení v IR oblasti s využitím termocitlivých fólií
Zobrazení v IR oblasti s využitím termocitlivých fólií ZDENĚK BOCHNÍČEK Přírodovědecká fakulta MU, Brno, Kotlářská 2, 611 37 Úvod Pokusy s infračerveným zářením se staly tématem již několika příspěvků
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceMěření optických vlastností materiálů
E Měření optických vlastností materiálů Úkoly : 1. Určete spektrální propustnost vybraných materiálů různých typů stavebních skel a optických filtrů pomocí spektrofotometru 2. Určete spektrální odrazivost
VíceÚloha č. 1: CD spektroskopie
Přírodovědecké fakulta Masarykovy univerzity v Brně Předmět: Jméno: Praktikum z astronomie Andrea Dobešová Obor: Astrofyzika ročník: II. semestr: IV. Název úlohy Úloha č. 1: CD spektroskopie Úvod: Koho
VíceMěření optických vlastností materiálů
E Měření optických vlastností materiálů Úkoly : 1. Určete spektrální propustnost vybraných materiálů různých typů stavebních skel a optických filtrů pomocí spektrofotometru 2. Určete spektrální odrazivost
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceMĚŘENÍ ABSORPCE SVĚTLA SPEKOLEM
MĚŘENÍ ABSORPCE SVĚTLA SPEKOLEM Průchodem světla homogenním prostředím se jeho intenzita zmenšuje podle Lambertova zákona. Klesne-li intenzita monochromatického světla po projití vrstvou tloušťky l z hodnoty
VíceVyužití a princip fluorescenční mikroskopie
Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscenci) patří mezi fotoluminiscenční
Vícenano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Experimentální
VícePřednáška 2_1. Konstrukce obrazu v mikroskopu Vady čoček Rozlišovací schopnost mikroskopu
Přednáška 2_1 Konstrukce obrazu v mikroskopu Vady čoček Rozlišovací schopnost mikroskopu Pavla Válová, 2018 Geometrie zobrazování spojnou čočkou: Paprsky důležité při konstrukci obrazů vytvořených čočkou*:
VíceF l u o r e s c e n c e
F l u o r e s c e n c e Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence světlo fotoluminiscence Vyvolávající záření exitační fluorescence
VíceÚvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Pavel Matějka, Vadym Prokopec pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com Vadym.Prokopec@vscht.cz
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
Vícelní mikroskop LEXT OLS 3100
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0018. Laserový rastrovací konfokáln lní mikroskop LEXT OLS 3100 Hana Šebestová Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého
Více13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková
Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula
Více25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory
25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem
VíceCvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie
Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny
Více