Úvod do ekonomie Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.
|
|
- Renata Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 NEZAMĚSTNANOST, INFLACE, DEFICIT a DLUH STÁTNÍHO ROZPOČTU 1) NEZAMĚSTNANOST A) Význam Mikroekonomický. Ztráta sebedůvěry, deprese, nárůst nemocí srdce, pokusy o sebevraždy a sebevraždy, závislost na drogách a alkoholismus. U mladých lidí hrozí destrukce škály základních životních hodnot. Nezaměstnanost může být příčinou drastických následků v životě jedince a jeho rodiny. Za určitých okolností hrozí radikalizace některých sociálních skupin, nepokoje, drancování atp. Nezaměstnanost je vinou svých destruktivních následků velmi sledovaný sociální jev! Proto nezaměstnanost patří mezi pozorně vnímané makroekonomické veličiny. Z výzkumů trhu práce vyplynulo, že a) Míry nezaměstnanosti jsou v různých statistických skupinách rozdílné. Důležité jsou: věk, pohlaví, etnikum, získaná kvalifikace, prokazatelné dovednosti a zkušenosti. Všechny příznaky jsou vzájemně závislé (korelují). Ztráta pracovního místa hrozí všem. Patřím-li do jedné ze skupin ohrožených nezaměstnaností, pravděpodobnost ztráty pracovního místa je vyšší. Viz například ztráty pracovních míst v ČR na podzim 2008, které postihly zejména zaměstnance jiných národností. Když zaměstnaný splní dva znaky, je pravděpodobnost ztráty pracovního místa vyšší. b) Obrat na trhu práce je značný. Změny počtu těch, kdo jsou a kdo nejsou zaměstnaní, jsou vysoké. Toto zjištění platí hlavně pro USA. Například pro Japonsko (věrnost firmě, jiná kultura) platí v mnohem menší míře. V ČR je obrat osob v množině nezaměstnaných rovněž vysoký. Příčiny jsou však zcela jiné než v USA. V ČR způsobují vysokou fluktuaci na trhu práce především vysoké sociální dávky v mnoha mutacích a variantách. Na trhu práce se podvádí, firmy zaměstnávají na černo, projevuje se nízká vymahatelnost práva atd. c) Velkou část obratu na trhu práce způsobuje hospodářský cyklus. Vysazování a propouštění při recesi, dobrovolné odchody při konjunktuře. d) Většina z těch, kdo v daném měsíci přijdou o práci, zůstává bez pracovního místa krátkou dobu. B) Měření nezaměstnanosti } a) zaměstnaní Viz obr. 1 b) nezaměstnaní = ekonomicky aktivní obyvatelstvo c) ostatní (děti, důchodci, nemocní dlouhodobě i krátkodobě, rodiče v domácnosti, pobudové atd.) Statistikové definují nezaměstnaného jako osobu bez zaměstnání, která: 1) během čtyř minulých týdnů hledala práci, 2) čeká na opětovné povolání na pracovní místo (vysazení), 3) během čtyř týdnů se ohlásí z nového pracovního místa. Zásobník nezaměstnanosti Obr Existují tři způsoby, jak opustit tento zásobník: 1) Získání nového pracovního místa. 2) Vysazený je povolán nazpět na své pracovní místo. 3) Při dlouhodobé nezaměstnanosti člověk opustí statistickou kolonku : pracovní síla, přestane být evidován jako nezaměstnaný. 1
2 C) Formy nezaměstnanosti 1) Frikční (Friction). Neochota stěhovat se do jiného místa. (Máme rodinný dům, známé, děti si zvykly na školu atp.) Fluktuace. Nezaměstnanost způsobená snahou změnit pracovní místo. Chci více vydělávat, ale nové pracovní místo mi nevyjde. Například proto, že nový zaměstnavatel mne během zkušební doby propustil. Možná zjistil, že jsem často měnil práci, byl jsem již nezaměstnaný atp. 2) Strukturální. Mění se struktura ekonomiky, nebo některá odvětví radikálně mění technologie. Starou kvalifikaci následkem toho nelze uplatnit. Přeškolení? Rekvalifikace? U lidí s vysokými investicemi do lidského kapitálu. Například u lékařů, právníků atp. bývá přeškolování na jinou kvalifikaci vyloučeno. Možné je v rámci oboru. Rozdíly: a) starší lidé, b) střední věk, c) mladí. 3) Cyklická. Vysazování z práce a propouštění. Projevuje se následek nevyužívání výrobních kapacit způsobený poklesem poptávky po produkci. D) Struktura trhu práce, skupiny obyvatel z hlediska nezaměstnanosti Obr Obrat na trhu práce je nečekaně vysoký. Dokonce i v dobách vysoké nezaměstnanosti někteří lidé dobrovolně opouštějí svá pracovní místa. Obr. 5 Lidé, kteří jsou členy minoritních etnik ( barevní ) vykazují jako skupina asi dvakrát vyšší nezaměstnanost a nejvyšší fluktuaci. Nestálost na pracovním místě. Návyk, přenos v rodině na děti. U mladých (15-19 let) hrozí, že si v klíčové fázi života nevytvoří základní pracovní návyky. Ženy vykazují vyšší nezaměstnanost než muži. Při zvyšování nezaměstnanosti jsou ženy postihovány častěji. Týká se to zejména žen, které pečují o děti. Ty si často volí pracovní místa s kratší nebo s pružnou pracovní dobou. E) Přirozená míra nezaměstnanosti DEFINICE: Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá poměru, při kterém se síly působící směrem ke zvyšování a ke snižování inflace vzájemně rovnají. Milton FRIEDMAN Obr. 6 Přirozená míra nezaměstnanosti závisí na: 1) Organizaci trhu práce. Existují pracovní úřady a agentury práce, které nabízejí služby k lepší orientaci na trhu práce. Jak efektivně pracují? Podporuje vláda např. daňovou politikou (tj. úlevami firmám) zaměstnávání mladých a nově nastupujících pracovníků? 2) Na demografické skladbě obyvatel, tj. na kulturních odlišnostech a na velikosti sociálních skupin ve státě. 3) Na vytrvalosti při hledání nového zaměstnání. Ta závisí na dostupnosti pracovního místa a na výši podpor. Vysoké podpory v nezaměstnanosti zvyšují přirozenou míru nezaměstnanosti. Dlouhodobě zhoubné opatření, protože zvyšuje počty těch, kdo jako zdroj své obživy zneužívají pracovitosti ostatních a parazitují. Často používaný termín: Hystereze na trhu práce. Tento termín označuje narůstající rezignaci nezaměstnaných. Čím déle je člověk nezaměstnaný, tím více ochabuje jeho aktivita při hledání nových míst a tím více narůstá jeho spokojenost se sociální podporou. S tím koresponduje i chování podnikatelů. Dlouhodobá nezaměstnanost je pro ně signálem, že uchazeč o práci s největší pravděpodobností nebude vhodný. 2 Obr. 7
3 Někteří ekonomové se domnívají, že v dlouhém období přirozená míra nezaměstnanosti roste. Příčiny? Poukazují zejména na následky sociální politiky. Když politikové postupně vytvoří příliš mnoho a příliš měkkých sociálních polštářů, lidé při hledání práce nepospíchají a objevují, jak příjemné může být předstírat hledání pracovního místa. Odmítají hůře placené nebo méně příjemné práce, práci s dojížděním atp. Důležité je, o kolik je vyšší (v porovnání s podporou v nezaměstnanosti) minimální mzda. Při zvyšování životní úrovně může ve státě (vinou příliš benevolentní sociální politiky) přibývat těch, kdo preferují sladké nicnedělání. Přibývá takzvaných bezdomovců, lidí, kteří se práci vyhýbají a parazitují na městských společnostech. U nezaměstnanosti pozorujeme jen nepatrnou tendenci k přenosu této poruchy do jiných zemí. 2) INFLACE Když výkon ekonomiky roste a firmy při rozšiřování výroby využívají dočasně odstavené a nevyužité zdroje, je vše v pořádku. Jakmile se na vrcholu hospodářského cyklu projeví nedostatek výrobních zdrojů, začnou se zvyšovat ceny výrobních vstupů a následně i ceny produkce. Začne se zvyšovat hladina cen! DEFINICE: Inflace je označení pro růst hladiny cen. Deflace je označení pro pokles hladiny cen. Tři stupně inflace: 1) Mírná, jednociferná. Ekonomické subjekty důvěřují penězům, ukládají, investují. Nemění se spotřebitelské zvyklosti. {V rámci mírné inflace se rozlišuje inflace od (0 3,5%), od (3,6 5%) a od (5,1 9,9%).} 2) Pádivá, dvojciferná. 10% 99 % ročně. Začínají se měnit chování a zvyky ekonomických subjektů. A) Smlouvy se uzavírají s indexem! Indexace mezd, plateb, důchodů, stipendií, úroků atd. Indexy se přitom vztahují k některé z pevných zahraničních měn. B) Ochabují, či dokonce utichají domácí finanční trhy. Ekonomické subjekty začínají hromadit určité druhy statků (například domy, půdu, obrazy, koberce, tj. statky s dlouhými lhůtami spotřeby). Je stále obtížnější vypůjčit si. Věřitelé vědí, že část půjčených aktiv ztratí. Proto aktiva tezaurují. Peněžní aktiva se přestávají zhodnocovat. Zvyšuje se rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou. Obr. 8 Nominální úrokové sazby bývají při dvouciferné inflaci vysoké. Například 20%. Reálné úrokové sazby (čili nominální sazby očištěné o inflaci) jsou ovšem záporné, např. -10%). To znamená, že věřitel, který by na rok půjčil svá aktiva ve výši ,- Kč s úrokem 20%, obdrží v okamžiku splatnosti částku ,- Kč. Hodnota tohoto obnosu však bude vinou inflace odpovídat původní částce ve výši 9 000,- Kč. 3) Hyperinflace. Německo, Polsko v letech , Maďarsko a Čína v letech Státy, ve kterých k hyperinflaci nebo k vysoké inflaci už někdy v minulosti došlo, jsou k inflaci náchylnější! Obr Uvedené tvrzení platí s výjimkou Německa. Německo v 19. století zvítězilo v několika evropských válkách. Bylo však poraženo v první světové válce na začátku 20. století. Vítězné mocnosti na Německo uvalily v reparacích extrémní hospodářské sankce. Aby Němci tyto astronomické válečné dluhy snáze splatili, rozhodli se znehodnotit svou měnu vysokou inflací. Ta se však vymkla kontrole a vyústila ve zhoubnou hyperinflaci. Začátkem třicátých let bylo Německo navíc zasaženo hospodářskou krizí. Těžké hospodářské problémy způsobily, že se moci chopila zločinná politická strana, nacisté. Ti zatáhli Německo do druhé světové války. Dvakrát poražený německý národ se rozhodl k nápravě. V padesátých až sedmdesátých letech prošla Spolková republika Německo úžasnou katarzí. Její součástí byla obnova a budování poctivých hospodářských vztahů, poctivý business. Rozhodující úlohu v tomto procesu sehrála Bundes Bank, německá centrální banka, která praktikovala přísnou protiinflační politiku. V nadsázce lze říci, že nejméně dvě až tři generace Němců věří, že inflace, respektive hyperinflace, která se projevila v nejtemnějších fázích německé historie, do ekonomiky nepatří. Německo není zásluhou neekonomických okolností a vlivů k inflaci od konce druhé světové války náchylné. 3
4 Následky inflace: a) Ekonomické subjekty, které jsou zadlužené, nečekaně profitují. Vinou záporné reálné úrokové sazby (na rozdíl od nominální úrokové sazby) inkasují dlužníci úlevy spadlé do klína! Často následuje úpadek platební disciplíny. b) Lidé s platem a lidé závislí na sociálních příjmech (důchodci, příjemci sociálních podpor, stipendisté atd.) tratí, protože ceny rostou rychleji než jejich příjmy. Zvyšují se obavy ekonomických subjektů z budoucnosti. c) Znehodnocování úspor. Reálné úrokové sazby jsou při inflaci záporné. Bohatství, aktiva se přesouvají od věřitelů k dlužníkům. Klesá efektivnost ekonomických aktivit. Ti, kdo hospodařili se ztrátami, tratí méně, zatímco efektivní hospodářské subjekty, které dosahují výnosů, tratí více. Bohatství se nevrací k výkonnějším. d) Zkreslování cen. Firmy ztrácejí motiv ke zlepšování a ke zvyšování kvality výrobků a služeb. Například výrobce A zvýší produktivitu a kvalitu svých výrobků. Má tudíž právo žádat za vyšší kvalitu vyšší cenu. Výrobce B, který kvalitu ani produktivitu nezvýšil, při inflaci rovněž zvyšuje ceny. Inflace znehodnocuje vyšší produktivitu práce a kvalitu produkce. e) Deformace signálů pro investory. Inflace tlumí krátkodobé investice a zastavuje dlouhodobé investice. Hospodářské aktivity utichají, přestože není krize. f) Poruchy v alokaci zdrojů. Ceny vstupů, které se sjednávají při uzavírání smluv s dodatkem o inflačním indexu, posilují inflační očekávání. Toto očekávání dále akceleruje tendence k opětovnému zvyšování cen. g) Inflace znehodnocuje informace. Nikoli jen ceny jako základní tržní signály. Inflace vyvolává u všech ekonomických subjektů inflační očekávání! Inflační očekávání maří plány, jejichž realizace vyžaduje čas. Čím více času je k dané ekonomické aktivitě třeba, tím dříve vinou inflace a jejího očekávání tato aktivita utichne. Antiinflační politika: Regulace cen a mezd. Jednak pomocí cenových a mzdových stropů, nebo limitami tempa růstu všech cen. Velmi tvrdé opatření, které brzdí ekonomický růst a zasahuje do privátních práv podnikatelů a zaměstnanců. Centrální banky praktikují ve větší, nebo v menší míře politiku drahých peněz. Výsledky antiinflační politiky nejsou jednoznačné, ani nesporné. Chybí úspěchy. Nejlepší antiinflační politikou je inflaci předcházet! 3) STÁTNÍ DLUH DEFINICE: Státní (vládní) dluh je souhrn, kumulace (každoročních) deficitů státního rozpočtu. a) Vnitřní dluh. Narůstá vinou neúčinných výběrů daní, nečekaným poklesem příjmů atp. Zejména však při příliš velkorysých výdajích na sociální programy, při dodatečných výdajích na zbrojení atd. Vnitřní dluh je závazkem vlády vůči vlastním občanům a snižuje efektivnost ekonomiky. Vláda musí dluh dříve nebo později namísto emise dluhopisů uhradit vyššími daněmi. Lidé následně ztrácejí motivaci podnikat a pracovat. b) Vnější dluh. (Pozor, nejedná se o záporné saldo ZO. Saldo je součástí vnitřního dluhu!) Vnější zadlužení vzniká, když si vláda nebo centrální banka (například po intervencích na finančním trhu) vypůjčí na své výdaje u 4
5 zahraniční centrální banky nebo vlády. Vnější zadlužení znamená přijetí dodatečného břemene, obsluhu dluhu. Čili vláda musí krom vypůjčené sumy navíc splácet úroky. Soudí se, že vnější dluh nemusí být nebezpečný, pokud jeho obsluha (tj. úroky) nepřevýší tempo růstu HDP. Obtížné rozhodování, když tempo růstu HDP je známo s ročním zpožděním, zatímco úrok je součástí půjčky! Ekonomické následky státního dluhu Zvýšené výdaje vlády (státních institucí a úřadů) je nutno něčím pokrýt. Jsou jen dvě možnosti: a) zvýšeným tiskem peněz, b) půjčkou od obyvatel, tj. emisí státních dluhopisů. Státní dluhopisy však také zvyšují vinou úroku dodatečné břemeno. Kdyby vláda chtěla toto břemeno snížit a na úroku ušetřit, nenašla by pro své cenné papíry žádnou poptávku. V čem je nebezpečí státního dluhu? Když rodiny, které se příliš zadlužily, ztrácejí schopnost plnit přijaté závazky, hrozí jim zabavení majetku. Exekutor uhradí nesplácené dluhy prodejem jejich aktiv. U státu analogie neplatí. Bez ohledu na dluh může růst HDP. Když tempo růstu HDP převyšuje úrokovou sazbu dluhu, státu akutní bankrot nehrozí. Hrozí však jiné vážné komplikace. Vlády zpravidla nemusejí nést následky svých rozhodnutí. Vystřídá-li po volbách bývalou vládu jiná sestava politiků, může se riziko plýtvání a dalšího zvětšování státního dluhu zvýšit. Rozhodování politiků často doprovází morální hazard. Politikové však svá rozhodnutí zdůvodňují nesplnitelnými populistickými sliby. Schéma státního rozpočtu s dluhem: Model, který znázorňuje složení státního dluhu. Budget Surplus znamená přebytek. Když je přebytek záporný, nazývá se deficit : BS = ty G TR Písmeno t vyjadřuje sazbu daní. Představme si ji například jako DPH, jako daň z přidané hodnoty, kterou platí každý spotřebitel při nákupu každého statku či služby. DPH se například může rovnat 0,2. To je 20%. Písmeno Y zastupuje část HDP, která je sazbou t převedena do státního rozpočtu. Součin ty vyjadřuje součet všech příjmů státního rozpočtu. Písmeno G zastupuje výdaje vlády (proto záporné znaménko G) a TR zastupuje transfery, čili výdaje do sociálních fondů. Transfery i vládní výdaje bývají zpravidla konstantní. Výsledný stav rozpočtu (přebytek nebo deficit) proto nejvíce závisí na výkonu ekonomiky. Výkon ekonomiky se měří a oceňuje veličinou HDP. To znamená, že v našem modelu deficit nejvíce závisí na vývoji veličiny Y. Dejme tomu, že se začátkem roku změní očekávání investorů a některé firmy se rozhodnou investovat. V prvních fázích investování se projeví důchodotvorný efekt. Zvýší se kupní síla a stoupne poptávka po spotřebním zboží. Další firmy začnou zvyšovat výrobu a uvedou do provozu dočasně odstavené zdroje. Jakmile investující firmy své záměry dokončí a uvedou do provozu své nové kapacity, projeví se kapacitotvorný efekt investic. Všechny tyto okolnosti se v souhrnu projeví zvýšením HDP. Státní rozpočet proto na konci roku buď zaznamená přebytek, nebo se sníží jeho deficit (když byl rozpočet sestaven jako deficitní, když výdaje převyšovaly nad plánovanými příjmy). Vláda přitom neudělala vůbec NIC. Vliv vlády na ekonomiku je téměř bezvýznamný, zanedbatelný. Nevěřme politikům, kteří do médií roztrubují své zásluhy na růstu ekonomiky. Příčinou lepších hospodářských výsledků je tvrdá a poctivá práce ekonomicky aktivních obyvatel, zaměstnanců a firem, nikoli zásluhy politiků. 5
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE, DEFICIT a DLUH STÁTNÍHO ROZPOČTU. alkoholismus. U mladých lidí hrozí destrukce škály základních životních hodnot.
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE, DEFICIT a DLUH STÁTNÍHO ROZPOČTU 1) NEZAMĚSTNANOST A) Význam Mikroekonomický. (Ztráta sebedůvěry, deprese, nárůst nemocí srdce, pokusy o sebevraždy a sebevraždy, závislost na drogách
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
VíceInflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)
VíceNEZAMĚSTNANOST, INFLACE
10 NEZAMĚSTNANOST, INFLACE 1. Nezaměstnanost Ztráta zaměstnání = snížení životní úrovně dnes, nejistota do budoucna a ztráta sebeúcty Nezaměstnaní nepřispívají k HDP Nedostatek pracovních příležitostí:
VíceInflace a nezaměstnanost. Inflace
= projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování
Více8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh
Více2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost
2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceNárodní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR
Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)
VíceGymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..
OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VíceMetodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST
Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející
VíceFiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012
Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém
Víceobsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace
obsah PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace Cenová hladina Měření inflace Příčiny a dopady inflace Ovlivňování inflace Prameny pro přednášku: ČSÚ, ČNB, M 1 2 Cenová hladina Inflace projev ekonomické nerovnováhy, jejímž
VíceObsah. Inflace. Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR.
Obsah Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR Def: P prům. úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnáním se zákl. období
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceNázev materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_09 Název materiálu: INFLACE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy Očekávaný výstup: FINANČNÍ
VíceMakroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky
11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,
VíceMakroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz
Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky
Více5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika
5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
VíceEkonomika Inflace
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 12. Inflace Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceInflace. Inflace. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Měření inflace
Inflace P prům. úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnáním se zákl. období 2015 Spotřební koš (svetr, čokoláda, rum) ČR = 1000 P = 1 2016 Spotřební koš (svetr, čokoláda, rum) ČR =
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceInflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu
Otázka: Finanční strategie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Minninka Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Deflace- je opakem, všeobecný pokles cen v čase
Více1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS
Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Ukazatele národního hospodářství. Ing. Gabriela Bendová Karpytová. Národní hospodářství
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TEMATICKÝ CELEK ROČNÍK CZ.1.07/1.5.00/34.0423 16 Ukazatele národního hospodářství Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí
Více10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha
10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie
VíceI N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.
I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceÚvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační
Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana
VíceObsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..
Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské
VíceSLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2
SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
Více- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)
Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,
VíceRozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení
Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní
VíceUKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VícePozitivní vs. Normativní ekonomie
Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceFinanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc.
Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. 15.9.2016 Michal Šrubař 1 Dvousektorový tokový diagram Zboží a služby konečné spotřeby Meziprodukty Platby za zboží a služby Produkční jednotky /Firmy/ Spotřebitelské
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceOBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)
6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
VíceNárodní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů
Národní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim 2012 Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů 1 Magický lichoběžník/rovnoběžník (Korytárová) 2 Ukazatelé výkonnosti, růstu atd. HDP
VíceStruktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky
11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky
VíceWebinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer
1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceInflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství
Inflace Mojmír Sabolovič Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace základní pojmy Inflace Makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny Růst peněžní zásoby v ekonomice
VíceÚvod do ekonomie Týden 8. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 8 Tomáš Cahlík Systém národních účtů Trh práce - mzdy Domácnosti Úspory Trh zboží a služeb - spotřeba Firmy Investice Vládní nákupy Daně - D Finanční sektor Čistý export NX Vláda
VíceZájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny
Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:
VíceA) Obecná míra nezaměstnanosti. B)Podíl nezaměstnaných osob. C)Míra harmonizované nezaměstnanosti. Měření nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost Poptávka po práci X Nabídka práce pokud na trhu práce převyšuje. práce zam..po práci firem. Při měření nezaměstnanosti rozlišujeme tyto typy skupin: 1)Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)
VíceOBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny. Přílohy I a II obecných zásad ECB/2013/23 se nahrazují textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad.
15.6.2018 L 153/161 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/861 ze dne 24. dubna 2018, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2018/13) VÝKONNÁ
Více3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh
3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního
VíceMakroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH
Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický
VíceAktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky
Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
Více1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0
1. Makroekonomická data slide 0 Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1 Hrubý
VíceNezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon
Opakování Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. S = -300 + 0,15 YD
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim14 Vypracoval, Dne
VíceFunkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí.
ŘEDNÁŠKA č. 11 Fiskální politika Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a
VíceStatistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014
Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,
VíceMožnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek
Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit
VíceEkonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Ekonomie a právo, části oboru Člověk a svět práce 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
VíceJiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR
Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
VíceMakroekonomická predikce (listopad 2018)
Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,
VíceSoučasná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace
Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich
Více07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE
3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,
Víceské politiky v současn asné ekonomické situaci
Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
Víceský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009
Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
Více