PRACOVNÍ SKUPINA ROMOVÉ A CIZINCI OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA ROMOVÉ A CIZINCI OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Zápis ze setkání Termín konání: středa Časové rozvržení: 13:00 16:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují 4. Závěr ad 1. Úvod (obsah a cíl setkání, plánovaná struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně) Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné, představil vedoucí pracovní skupiny, a to pro podskupinu Romové ohrožení sociálním vyloučením Helenu Krištofovou a pro podskupinu Cizinci ohrožení sociálním vyloučením Mgr. Tomáše Jurčíka a seznámil s programem. Cílem setkání je diskuze o potřebách týkajících se této cílové skupiny. Které potřeby jsou pokryty, které nedostatečně a které pokryty nejsou. Cílem setkání je zformulovat hlavní okruhy potřeb a navrhnout priority do 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně (dále jen KP). Na posledním červnovém setkání budou definovány a jasně formulovány priority, konkrétní opatření a jejich realizátoři. Koordinátor R. Janík požádal přítomné o trpělivost, co se týká zaslání zápisu. Pracovních skupin je osm, diskuze jsou obsáhlé a zpracování zápisu tedy bude nějaký čas trvat. Kromě samotného zápisu bude také rozesláno shrnutí identifikovaných potřeb, tedy výstup z dnešního jednání. Do příští pracovní skupiny budou členové pracovní skupiny požádáni o doplnění informací a případné komentáře k identifikovaným potřebám. Tyto podklady pak budou sloužit k jednání na červnovém setkání (kde se již budou konkrétně formulovat a schvalovat priority a opatření). Struktura 4. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Brně KP bude vytvořen na dva roky Struktura bude velmi podobná minulým KP. Každá kapitola pro jednotlivé cílové skupiny bude obsahovat priority, což je obecně okruh identifikovaných potřeb a opatření, která představují způsob, jak bude potřeba naplněna (jak se bude daná potřeba řešit). Opatření je pak rozpracováno na konkrétní dílčí kroky (aktivity vedoucí k jeho realizaci). Dotčení realizátoři (organizace), kteří se k realizaci daného opatření přihlásí, vyplní příslušné formuláře, ve kterých opatření rozpracují (popis, cíl, harmonogram atd..). Dále bude KP opět obsahovat systémové priority, přičemž jedna z nich se bude opět týkat zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb (v dané kapacitě) pro jednotlivé cílové skupiny. Další systémové priority se budou týkat například

2 spolupráce s JMK, a také průřezových témat, což jsou společná témata, která se objevují napříč cílovými skupinami. KP bude rovněž obsahovat dlouhodobě problémová a neřešená témata a specifické oblasti přesahující sociální služby a to podobně jako v předchozím KP v rámci podkapitoly Neřešené oblasti a trendy do budoucna. Nově budou do KP zpracovány rozvojové záměry vhodné k financování z EU. Při tvorbě KP bude muset být respektován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období (dále jen SPRSS), jen tak bude zajištěna reálnost nastavených opatření. Záměry, které nebudou v souladu se SPRSS nebo které nebude možné realizovat během dvou let, budou zaneseny v přesahových oblastech. Rovněž nebude možné zařadit do opatření takové záměry, ke kterým se nepřihlásí žádný realizátor. KP bude přes letní měsíce 2015 Referátem KPSS zpracován, v září proběhne připomínkovací řízení a poté bude KP předložen k projednání orgánům města Brna. Na nedávné konferenci JMK byla sdělena informace, aby poskytovatelé případné dotazy ohledně financování zasílali Mgr. Martině Blešové. Koordinátor upřesnil, že Mgr. Martina Blešová pracuje na Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, přičemž financování spadá do kompetence Oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ JMK. Doporučil tedy, aby se poskytovatelé s případnými dotazy ohledně financování obraceli právě na zmíněné Oddělení ekonomiky a kontroly. Na Mgr. Martinu Blešovou (jakožto koordinátorku KPSS v JMK) je možné směřovat dotazy týkající se komunitního plánování na krajské úrovni. ad 2. Představení informací vzešlých z dotazníků od členů pracovních skupin T. Jurčík shrnul výsledky dotazníků, z kterých vyplynulo, že odborné sociální poradenství pro cizince je saturováno dostatečně, naopak nedostatečné jsou kapacity azylových domů určených pro cizince. H. Krištofová shrnula výsledky dotazníků. Klienti jsou odmítáni především z toho důvodu, že nespadají do cílové či věkové skupiny organizace. Volné kapacity ve službách (SAS, NZDM) pro cílovou skupinu obecně jsou. Naopak volné kapacity nejsou v odborném sociálním poradenství. ad 3. Diskuze ohledně aktuálních potřeb uživatelů sociálních služeb, včetně těch, které sociální služby přesahují Aktuální informace k samostatnému setkání (cílová skupina cizinci ohrožení soc. vyloučením) T. Jurčík informoval o druhém samostatném setkání se zástupci organizací zabývajících se cílovou skupinou cizinci. První se uskutečnilo dne , kde byly probrány potřeby cizinců žijících v Brně v sektorových oblastech sociální služby, bydlení a zaměstnanost. Druhé setkání se uskutečnilo dne Setkání se zúčastnili zástupci SOZE, Diecézní charity Brno CELSUZ, Brno Expat center, Armády spásy v ČR a Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců. Cílovou skupinu klientů na druhém setkání zastupoval pouze cizinec z Běloruské republiky. Na setkání byly zjišťovány potřeby v sektorových oblastech vzdělávání a bezpečnost. Shrnutí výstupů ze setkání: Oblast sociálních služeb: potřeba rozšířit kapacity azylových domů Oblast bydlení: problém se získáním adekvátního bydlení Oblast zaměstnanost: město jako možný zaměstnavatel cizinců v rámci konceptu ethnic friendly (městské firmy), podpora ethnic friendly zaměstnavatelů ze strany města, chráněné pracovní pozice pro cizince, v případě dlouhodobé nezaměstnanosti dobrovolnictví v NNO x problémy v zaměstnanosti: jazyková a kulturní bariéra (možno řešit např. kurzy češtiny, které by nějakou formou realizovalo např. město Brno).

3 Oblast vzdělávání: zajištění dostatečných kapacit škol pro přijímání cizinců, problémy spojené s nostrifikací diplomů ze zahraničních škol (v současné době mají obrovské problémy s uznáváním diplomů zejména Syřané). Oblast bezpečnosti: vypracovat krizové plány (v případě vyhlášení výjimečných stavů, povodně, rozsáhlý požár, atd.) v jazykových mutacích pro cizince, které budou jednoduše dostupné, zlepšit jazykové kompetence MP a úředníků, nemocničního personálu apod. PR: požadavek NNO, zda-li by město nemohlo vypomáhat při prezentování akcí zaměřených na soužití cizinců s majoritou. A. Dohnalová, Armáda spásy v České republice, z.s., problémem je nedostatek cizojazyčně mluvících lékařů a úředníků. Zažila situaci, kdy úředník odmítl mluvit přímo s cizincem, který se snažil dorozumět česky, ale komunikoval pouze s jeho doprovodem z organizace. Druhou problémovou oblastí je nedostupnost kroužků pro děti a třetí oblastí, kterou organizace řeší, je zaměstnávání cizinců, zejména matek s dětmi. Organizace realizovala v době od do projekt pro cizince KDO JSI KDO JSEM. Cílovou skupinou byly děti cizinci do 26 let věku ze třetích zemí pobývající na území ČR. Organizace se také spolupodílela na realizaci projektu Projekt pro cizince EIF Realizátorem projektu je Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců (také jen Centrum pro cizince Brno ). Projekt vznikl za finanční podpory Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF ). Projekt je realizován formou partnerství s významnými aktéry integrace v JMK, která jsou uzavírána vždy na jeden rok. V roce 2014 byla jedním z partnerů Armáda spásy v České republice, z.s., která zajišťovala: volnočasové aktivity pro děti, klub pro rodiče s dětmi Čiperní kulíšci, hlídání dětí při výuce českého jazyka, příměstský tábor pro děti, speciální integrační aktivity apod. V. Černohorská, OPU, cizinci se ocitají ve svízelné finanční situaci, řeší zaměstnání, bydlení. Problematické je jednání s úřady. Bylo by dobré, kdyby na úřadech aspoň jeden zaměstnanec ovládal cizí jazyk. V období od do se kancelář OPU v Brně zapojila do projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2015 (také jen "Centrum pro cizince Brno"). Projekt vznikl za finanční podpory Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF ). Projekt je od počátku realizován formou partnerství s významnými aktéry integrace v JMK, ve spolupráci s nimiž Centrum pro cizince Brno poskytuje služby zaměřené na zlepšení sociální, právní, jazykové a kulturní situace a postavení cizinců na území JMK. V rámci projektu OPU poskytuje následující aktivity: sociálně-právní poradenství, kurzy českého jazyka na úrovních A1, A2 a B1 a kurzy českého jazyka pro děti ve věku 6-15 let. Organizace také zahájila ode dne do realizaci projektu Podpora rodičů-cizinců s malými dětmi při vstupu na trh práce zaměřeného na rodiče s malými dětmi. Jedna část je zaměřena na rodiče-zaměstnance OPU a druhá část projektu na rodiče-cizince. Projekt je podpořen v rámci operačního programu OPPA, který je spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu. J. Kopkáš, Brno Expat centre, organizace vydává pro lékaře slovníček česko/ukrajinský/anglický/ vietnamský. Ve zdravotnických zařízeních by měly být na recepci vícejazyčné tabule. Úředníci by měli procházet jazykovými školeními. Jazykové vzdělávání ve školicích střediscích. L. Čemová, SOZE, organizace se zabývá tématem zaměstnávání, kdy cizinci pracují nelegálně za minimální mzdu, bydlí na nevyhovujících ubytovnách. Azylový dům SOZE má plnou kapacitu. Bylo by dobré, kdyby existovalo sociální bydlení. Problém zaměstnaneckých víz. V rámci Městské policie Brno funguje Stavební policie MP Brno, která ale neřeší, jak cizinci žijí. Organizace IQ Roma servis má značku Ethnic Friendly zaměstnavatel. Organizaci SOZE by pomohlo, kdyby měla kontakty na takovéto zaměstnavatele. V rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců (EIF

4 ) se SOZE v roce 2014 účastnilo jako partner projektu. Organizace se podílela na zajištění výuky českého jazyka pro cizince a kurzů socio-kulturní orientace. S. Jabůrek, Koordinační centrum prevence, k tématu využívání cizinců k nelegálnímu zaměstnávání poznamenal, že na Kongresu OSN o prevenci kriminality a trestní justici byl zmíněn termín nová otrokářská doba. T. Jurčík, měl by existovat lehce dohledatelný adresář v cizích jazycích pro cizince, kteří přijedou do ČR na vlastní pěst. V rámci spolupráce města s Agenturou pro sociální začleňování vzniklo pět pracovních skupin (Bydlení, Komunitní sociální práce, Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů, Vzdělávání a Zaměstnanost), každá má okolo cca dvaceti členů. Vzhledem k tomu, že všechny cizinecké organizace se platformy nebudou moci účastnit, navrhnul, aby je zastupovalo Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců. H. Krištofová, doplnila informaci, že T. Jurčík je koordinátorem spolupráce města Brna s Agenturou pro sociální začleňování. Na principu Koordinovaného přístupu k řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit (dále jen KPSVL) byly ustaveny výše zmíněné pracovní skupiny. V dubnu proběhne školení na aplikaci pro podávání projektů, na začátku května proběhne školení ohledně výzev. Důležitá bude správná definice cílové skupiny - nejedná se pouze o sociálně vyloučené a Romy, ale problém sociálního vyloučení se týká i dalších cílových skupin. Většina účastníků KPSS bude také jmenována do pracovních skupin pro KPSVL. Výstupy z pracovních skupin budou veřejně dostupné na V rámci KPSVL bude zpracováván i Strategický plán sociálního začleňování. R. Janík, Agentura musí s JMK a MPSV vyjasnit systém financování registrovaných sociálních služeb, které budou nově financovány prostřednictvím vyrovnávacích plateb, nyní se nastavuje a uzamyká síť služeb v JMK. Mimo to JMK plánuje realizaci dalšího individuálního projektu na vybrané služby soc. prevence. L. Maléřová, IQ Roma servis, odborné sociální poradenství může být dle Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období rozšířeno pouze ve vazbě na dluhové poradenství. Terénní služby by bylo potřeba rozšiřovat s ohledem na komunitní práci. Terénní pracovníci jsou v kontaktu s místní komunitou, je realizováno to, na čem se lidé domluví. Např. zvelebení prostředí okolo obydlí, vyčištění parku apod. Komunitní práce vychází dle názoru L. Maléřové z terénu a je její nadstavbou. N. Taragoš, Romodrom o.p.s., vznesl otázku, zda má smysl vstupovat do krajské sítě. Organizace v síti budou mít garanci financování z JMK, ale nebude možné žádat v rámci EU. Na druhou stranu po roce 2020 pokud nebude organizace v síti, nedosáhne na krajské dotace. Organizace registraci služby odborné sociální poradenství v JMK zrušila, služba neprošla inspekcí, právě kvůli komunitní práci. Dávat komunitní práci pod terénní službu N. Taragošovi nepřijde šťastné. Komunitní práci by šlo navázat také na NZDM nebo SAS. F. Fuchs, DROM, romské středisko, konstatoval, že JMK se rozhodl terénní programy ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období nepodporovat a tudíž nemůže dojít k jejich rozvoji. Přitom tradiční sociálně vyloučené lokality jsou v pohybu, což klade větší nápor na pracovníky. R. Janík, síť sociálních služeb JMK sice bude na rok 2016 uzamčena, ale i nadále bude možný její rozvoj skrze systém akčních plánů. Rozvoj krajské sítě bývá definován na tři roky (nikoliv do roku 2020). Za daných podmínek je tedy možné nejen rozvíjet stávající služby, ale je možný také vstup nových služeb do krajské sítě (nutný soulad s aktuálně platným KP obce a se SPRSS JMK). Co se týče odborného sociálního poradenství, to bylo v minulosti do určité míry redukováno (a jeho rozvoj

5 pozastaven). To se ale netýká poradenství zaměřeného na dluhové a právní toto bude zřejmě jedna ze systémových priorit. Rozvoj komunitní práce a další činnosti bude nutné řešit přes KPSVL a Agenturu pro sociální začleňování. A. Dohnalová, Armáda spásy v České republice, z.s., v NZDM organizace řeší přípravu do školy, na vyučování. Do NZDM chodí třeťáci, kteří se neumí podepsat, neumí číst. Ze škol roste poptávka po sociální práci s rodinami žáků a s žáky. Organizace s třídními učitelkami řeší, proč nechávají děti, které neumí číst a psát, procházet do vyšších ročníků. Dále organizace u dětí řeší vši, a to ve velké míře, děti mají ve vlasech na hlavách zahnisaná ložiska. M. Píšová, Ratolest Brno, sociálně vyloučená lokalita se mění, děti žijí mimo ni na ubytovnách. Terénní práce je velmi potřebná, měla by být prioritní. Organizace vyhledává děti na ulici, přímo v terénu nabízí např. doučování, o které roste zájem. D. Králová, Společenství Romů na Moravě, zvyšuje se poptávka po právním poradenství, např. v oblasti trestního práva. Česká advokátní komora se staví proti bezplatnému právnímu poradenství. J. Opálková, Teen Chalenge International ČR, vytíženost služby je závislá mimo jiné na počasí, organizace má stop stav na přijímání nových klientů. B. Prokopová, Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze, organizace momentálně nemá volné místo pro přijetí nového klienta, v září odejde dítě do školy, ale jeho místo se zaplní čekatelem z pořadníku. J. Dolák, Společnost Podané ruce, o.p.s., organizace nabízí ambulantní a substituční program. Ambulantní léčebný program je určený pro lidi, kteří experimentují nebo jsou závislí na drogách, alkoholu, lécích, hrají nebo sázejí, a chtějí to změnit. Organizace nabízí pomoc také partnerům, rodinám a blízký osobám. Substituční metadonový program nabízí klientům závislým na opiátech dlouhodobou substituci. Je vhodný pro ty, kteří mají fyzickou závislost na heroinu a nejsou schopni nebo ochotni abstinovat, ale současně jsou disciplinovaní v tom, aby nemíchali metadon s jinými drogami. Pro motivované klienty nabízí užívání metadonu možnost postupného kontrolovaného snižování dávek až k úplné abstinenci. V substitučním programu je v současné době cca dvacet klientů, kteří denně dochází, převážně z řad romského etnika. Klienti začali užívat tvrdé drogy již ve dvanácti letech. Organizace nabízí základním školám preventivní programy. V organizaci pracuje na částečný úvazek psychiatr. Organizace pracuje na větším rozvoji práce s rodinou, dochází s poradenstvím přímo do rodiny. Organizace by potřebovala navýšit kapacity právě mimo práci v centru, v terénu. Substituční program není abstinenční program, organizace pracuje s klientem na sociální stránce života, na resocializaci. Cílem je udržení klienta v programu, získání legálního zaměstnání apod. P. Kosorin, Armáda spásy v České republice, z.s., v azylovém domě pro rodiny s dětmi na Staňkové žije mix romských a bílých rodin. Organizace nemá zájem zvýhodňovat či znevýhodňovat nějakou minoritu. Pokud se romské rodiny integrují do bílé společnosti, tak pak říkají, že nechtějí být jako oni. Problém představují děti žijící na ubytovnách. Cílem by mělo být, aby se rodiny s dětmi mohly přesouvat z ubytovny do sociálního bydlení a ne do azylových domů. M. Píšová, RATOLEST BRNO, občanské sdružení, potřeba tréninkových bytů, pracovních míst, podpora zaměstnanosti. F. Fuchs, Drom, romské středisko, p.o., tolerance nelegální práce, sociálně odpovědné zadávání zakázek, zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, sociální bydlení, hmotná nouze.

6 H. Krištofová, dne a dne proběhly dvě další jednání k tématu prostupného bydlení. Zástupci NNO se těchto jednání účastnili, obdrželi podklady k připomínkování, žádné připomínky však již H. Krištofová neobdržela. Hlavní změnou v kritériích je, že nebude sledována zadluženost uchazečů. Pokud vše proběhne podle plánu, budou od přijímány žádosti, v září dojde ke kolaudaci a od října by mohlo dojít ke stěhování prvních nájemníků. Objekt bude spravovat příspěvková organizace města Brna Centrum sociálních služeb. Dále informovala o skutečnosti, že budou změněny Pravidla pronájmu obecních bytů. ad 4. Závěr T. Jurčík shrnul diskuzi za cílovou skupinu cizinci ohrožení sociálním vyloučením: školení MP + úředníků (jazykové kompetence), dluhové poradenství, školicí středisko (jazykové), nárůst žadatelů o ubytování v azylových domech, osvěta a propagace služeb a materiálů pro cizince (info brožury, atd.), ethnic friendly zaměstnávání, VPP? Sociální prostupné bydlení H. Krištofová shrnula definované potřeby psané na flipchart za cílovou skupinu Romové ohrožení sociálním vyloučením Sociální služby OSP - dluhové a právní poradenství (poradny i v rámci terénu) i jako systémová priorita OSP - poptávka po sociální práci v bytové problematice TP - posílení a rozvoj - zajištění dostupnosti zvyšuje nároky na kapacity z důvodu dojíždění - rozšiřují se SVL, službu využívají i mimobrněnští uživatelé - rozvoj práce s rodinami drogově závislých (Společnost Podané ruce), posílení prevence (primární i sekundární) TP, NZDM, SAS - rozvoj komunitní práce, např. zapojování uživatelů do společného plánování, zvelebování prostředí, angažovanost uživatelů služby atd. (odkaz na nastavení fondů EU) NZDM, SAS, atd. - posílení předškolní přípravy, individuální práce s dětmi, doučování v domácnostech TP, NZDM, SAS - Individuální i skupinová práce s dětmi přímo v ubytovnách Přesahy do jiných oblastí: Zdravotnictví Zvýšené nároky na desinsekční opatření (odvšivování) v ubytovnách, děti v NZDM, školy a předškolní zařízení Drogy důraz na práci s rodinou, posílení práce v terénu, posílení prevence (primární i sekundární) Detox děti do 15 let

7 Vzdělávání Posílení předškolní přípravy Bydlení AD rodiny s dětmi sociální byty (kapacitně nepokrytá potřeba) Prostupné bydlení a pravidla pronájmu (nutnost změny, dosažení nároku na pronájem obecního bytu pro dlužníky, kteří splácejí dluhy na nájemném vůči městu) Pronájem bytů NNO svěření nebo jiný právní způsob, který umožní pronájem/podnájem bytu klientům Bydlení s doprovodnou sociální službou (sociální byty?) Tréningové bydlení co to konkrétně je? Pro drogově závislé? Zaměstnanost - Podpora zaměstnanosti viz KPSS Neřešené oblasti a trendy do budoucna. Očekávaná podpora města v oblasti společensky zodpovědného zadávání veřejných zakázek, podpora sociálního podnikání, prostupné zaměstnávání (dle metodiky Agentury), tréninková pracovní místa atd. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením se uskuteční dne v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Podskupina Cizinci ohrožení sociálním vyloučením začne v 12:30, předpokládaný konec v 13:30. Podskupina Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením začne v 13:30, předpokládaný konec v 15:30. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: