ELEARNING & VYUŽITÍ E-LEARNINGOVÝCH TECHNOLOGIÍ PŘI VÝUCE FYZIKY NA FCH VUT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ELEARNING & VYUŽITÍ E-LEARNINGOVÝCH TECHNOLOGIÍ PŘI VÝUCE FYZIKY NA FCH VUT"

Transkript

1 ELEARNING & VYUŽITÍ E-LEARNINGOVÝCH TECHNOLOGIÍ PŘI VÝUCE FYZIKY NA FCH VUT Ing. Martin Weiter, Ph.D. Chemická fakulta VUT v Brně 25. listopadu

2 OBSAH 1Úvod...3 2e-Learning Co je to e-learning? Základní přehled e-learningových standardů...5 3Systémy řízeného vzdělávání (LMS) Funkce LMS Přehled České LMS systémy Zahraniční LMS systémy Microsoft Class Server Microsoft Learning Gateway Open Source systémy Sakai project Kritéria pro evaluaci LMS systémů Návrh vlastních kritérií Zdroje pro výběr systému pro řízení studia Implementace LMS systémů Situace v ČR Současný stav Zkušenosti z aplikace e-learningu na vybraných českých univerzitách Meziuniverzitní projekty Hodnocení LMS systémů Využití e-learningu při výuce fyziky na FCH Motivace Současná situace Připravenost studentů LMS Moodle Základní koncepty Správa systému Správa uživatelů Správa kurzů

3 5Koncepce realizace Závěr Slovník použitých pojmů a zkratek Literatura ÚVOD Informační a komunikační technologie postupně pronikají do všech oblastí lidské činnosti. Konec devadesátých let minulého století s sebou přinesl prudký rozvoj e-aktivit (e-business, e-banking, e-government e-shopping a jiné), v této době se objevil rovněž pojem e-learning. Počátek snah o využití elektronického vzdělávání můžeme vysledovat již mnohem dříve, přibližně v šedesátých letech minulého století. Jeho prudký rozvoj započal však mnohem později, e-learning se započal rozvíjet s rozvojem internetu a webovských technologií přibližně od roku Zpočátku se tyto technologie začínají uplatňovat především prostřednictvím jednoúčelových aplikačních programů a prezentací, postupně přecházejí ve snahu vytvořit ucelený systém vzdělávání s elektronickou podporou. V posledních pěti letech bylo vytvořeno mnoho systému řízeného vzdělávání označovaných obvykle zkratkou LMS (Learning Management Systems). Obsahovou část těchto vzdělávacích systémů potom tvoří takzvané e-learningové učební objekty v multimediální formě. 3

4 2 E-LEARNING 2.1 Co je to e-learning? Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávání vyvolává vznik zcela nových výukových technologií označovaných pojmem elektronické vzdělávání nebo častěji jeho anglickým zkráceným ekvivalentem e-learning. V současné době není jednoduché přesně definovat pojem e-learning a existuje celá řada jeho definic (viz např. Obvykle je e-learning chápán jako velice široký pojem zahrnující nejenom přípravu multimediálních studijních materiálů a jejich elektronické publikování, ale i vlastní plánování a řízení průběhu vzdělávacího procesu a jeho administraci, nástroje pro komunikaci (a její řízení) a rovněž i evaluační a autoevaluační prvky. Cílem elektronického vzdělávání je efektivní, levné a jednoduše dostupné vzdělávání. Student využívající e-learning může v ideálním případě studovat z jakéhokoliv místa a v jakoukoliv denní dobu. Jednotlivé výukové materiály mohou reagovat na aktuální situaci a být interaktivně měněny nejen jejich autory, ale například i samotnými studenty. Pojetí e-learningu není dosud ustálené a v praxi se setkáváme s různým výkladem i těch nejzákladnějších pojmů. Pedagogické pojetí chápe e-learning především jako nástroj pro zlepšení kvality vzdělávacího procesu, ve kterém používáme multimediální technologie a další elektronická média k obohacení obsahu výuky a Internet jako nástroj, který poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity. Naopak technologické (síťové) pojetí klade důraz především na technologie používáné ve výukovém procesu (WBT- Web Based training, CBT Computer Based Training) a přenos (sdílení) informací a dovedností mezi účastníky vzdělávacího procesu. K současným trendům patří především tzv. blended learning, který v sobě zahrnuje využívání multimediálních technologií pro vzdělávání ve třídách (classroom training, self- paced elearning vzdělávání se vlastním tempem), vzdělávání tříd s podporou WBT, individuální vzdělávání (one-on-one coaching) apod. Základním prvkem e-learningu, podobně jako v prezenčním vzdělávání, je studijní kurz (e-kurz). Kurz obsahuje bloky z různých předmětů, uspořádané tak, aby bylo dosaženo požadovaných cílů vzdělávání. E-kurzy obsahují nejčastěji multimediální studijní materiály tj. kombinace textového výkladu s animacemi, grafikou, schématy, audiem, videem a elektronickými testy. Tvorba e-kurzů je náročná činnost vyžadující skloubení vhodných pedagogických postupů s důkladnou znalostí autorských nástrojů pro tvorbu e-kurzů. Realizátory e-kurzů jsou proto specialisté, jejichž profese jsou manažer (strategie tvorby studijních materiálů), vývojář (návrh a realizace projektu, údržba vytvořených materiálů) a tutor (vedení výuky v online kurzu) (více k jednotlivým úlohám viz Ke studovaným disciplínám jsou v e-prostředí k dispozici kromě kompletních e-kurzů ještě navíc: výtahy z přednášek (nenahrazuje učebnice), cíle, prezentace, otázky, slovník, sylaby, 4

5 kalendář, průvodce studiem, úkoly (k odeslání), systematická zpětná vazba, motivace, evaluace, apod. Ucelené souhrny těchto prvků vážící se k jednotlivým vzdělávacím disciplínám a tématům souhrnně nazýváme vzdělávací objekty. K velkým výhodám e- learningových vzdělávacích objektů patří především jejich snadná přenositelnost mezi vzdělávacími institucemi a jejich jednoduché přizpůsobení konkrétním požadavkům. Obvykle bývají nabízeny jednotlivým vzdělávacím institucím prostřednictvím knihoven digitálních vzdělávacích objektů. Přehled vybraných zdrojů vzdělávacích objektů je uveden např. na 2.2 Základní přehled e-learningových standardů V oblasti e-learningu a e-learningového vzdělávání stále více vzrůstá nutnost respektovat jisté standardy, které umožňují zachovat kompatibilitu vzdělávacího obsahu v rámci více různých softwarových produktů (tj. zachovat interoperabilitu). V současnosti již patří podpora standardů, zejména standardu SCORM, mezi základní podmínky pro výběr softwarových produktů pro e-learning. Tento text je krátkým přehledem existujících standardů e-learningového vzdělávání s přihlédnutím k vývojovým tendencím jednotlivých formátů a metaformátů. Text vychází z informací uvedených na kde zde lze rovněž nalézt bližší podrobnosti a další odkazy. IMS Global Learning Consortium Inc. (http://www.imsproject.org/): Standard IMS propojuje v rámci IMS Global Learning Consortium přibližně 150 organizací s cílem navrhovat standardy pro výměnu dat v oblasti e-learningu, založené na XML. Advanced Distributed Lerning Initiative (http://www.adlnet.org/): ADL - SCORM ADL standardy byly vytvořeny stejnojmennou standardizační skupinou, zřízenou ministerstvem obrany USA. Jejím úkolem je vývoj elektronické podpory distančního vzdělávání, tvorbu kvalitních výukových materiálů apod. Od roku 1997 ADL vytvářela nový standardizační formát, který by spojoval všechny izolované formáty dohromady. Hlavním úkolem ADL bylo zejména tvořit prostředníka mezi průmyslovými a akademickými konsorcii (IMS, IEEE, AICC) a obecnými standardizačními organizacemi (W3C, ISO). Výsledkem byl Sharable Content Object Reference Model (SCORM). SCORM představuje standard, umožňující kvalitní vícerozměrnou interoperabilitu postavenou na jazyce XML. SCORM se stále vyvíjí, v současnosti existuje ve verzi SCORM 2004, (http://www.adlnet.org/index.cfm?fuseaction=298). Mezi další standardizační skupiny patří především The World Wide Web Consortium (W3C) (http://www.w3.org/) a Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) (http://www.ieee.org/), opomenout však nelze ani standardy HTML, XHTML. Kompatibilita LMS systému a multimediálních učebních opor s výše uvedenými standardy, zejména standardem SCORM, se ukazuje být prvořadou podmínkou při zavádění e- learningu na univerzitách jak o tom svědčí například příspěvek jednoho z koordinátorů projektu MŠMT Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek, Doc. Květoně na konferenci e-learning 2004 [1]. 5

6 3 SYSTÉMY ŘÍZENÉHO VZDĚLÁVÁNÍ (LMS) 3.1 Funkce LMS LMS (Learning Management Systems) neboli systémy řízeného vzdělávání jsou jedním z nástrojů, které e-learning používá k dosažení svých cílů. Jde o informační systém, který v sobě integruje nástroje pro elektronickou výuku. Počínaje publikováním a vytvářením studijních materiálů, přes komunikační nástroje až po veškerou agendu, která s výukou souvisí. Ať se již jedná o zapisování studentů do jednotlivých kurzů, evidenci dosažených výsledků nebo vytváření virtuálních tříd.v současné době existuje celá řada těchto systémů, jak komerčních tak volně dostupných. Jednotlivé systémy se od sebe různě liší a obecně nelze určit, který je nejlepší. Velice často bývá tento systém propojen přímo s Informačním systémem (IS) univerzity. Z hlediska důležitosti je správně fungující virtuální vzdělávací prostředí klíčovým faktorem pro možnosti využití e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání. Stejně jako není v praxi ustálené pojetí e-learningu, vyskytuje se rovněž spoustu definic, názvů a zkratek pro virtuální vzdělávací prostředí. V následující tabulce 1jsou uvedeny ty nejpoužívanější. Přestože tyto pojmy nelze považovat za ekvivalentní, jsou si svým způsobem obsahově velice blízké, jak to ilustruje následující příklad. Prvotní LMS (Learning Management Systems) systémy řízeného vzdělávání, které kladly velký důraz na administrativní nástroje a na technologické doplňky, nebyly dostatečně flexibilní a byly nepřizpůsobivé. Jejich nástupci LCMS (Learning Content Management Systems) již věnují dostatečnou pozornost právě vzdělávacímu obsahu. V současnosti se vzhledem k ostře neohraničenému přechodu od LMS k LCMS často oba termíny spojují. Protože v českém prostředí bývá prozatím nejčastěji používána zkratka LMS, bude nadále užívána i v tomto textu. LMS LCMS VLE CMS MLE Learning Managemetn System Learning Content Managemetn System Virtual Learning Environment Course Management Systems Managed Learning Environments Tabulka 1 Přehled používaných anglických výrazů pro virtuální vzdělávací prostředí 3.2 Přehled V celosvětovém měřítku dnes existuje nepřeberné množství různých LMS systémů. Najdeme zde velké renomované systémy vyvinuté velkými firmami (např. IBM), ale rovněž i jednoúčelové aplikace. Pro potřeby vysokých škol se obecně příliš nehodí systémy jenž byly vyvinuty speciálně pro vzdělávání zaměstnanců firem a v dalším nejsou zmiňovány. Z hlediska našeho zájmu můžeme systémy rozdělit do pěti kategorií podle místa a způsobu vývoje: české LMS systémy, zahraniční komerční LMS systémy, 6

7 Microsoft Class Server - Microsoft Learning Gateway, Open Source systémy, Sakai project. Následující přehled a hodnocení si neklade za cíl uvést úplný výčet těchto systému, naopak jsou vybrány a hodnoceny systémy používané na českých univerzitách a významné zahraniční systémy České LMS systémy V českém prostředí je u nás vyvíjeno několik LMS systémů, z nichž zřejmě k nejstarším patří LMS Barborka (http://barborka.vsb.cz/lms/) vyvíjený na FEI VŠB-TU v Ostravě již od roku 1983, v nové verzi potom od roku Přehled (pravděpodobně nekompletní) českých e-learningových systémů je uveden v následující tabulce 2, podrobnější informace k jednotlivým systémům je možno najít na uvedených webových stránkách. Přehled jejich použití na univerzitách je uveden ve třetím sloupci tabulky, zde je ale nutno si uvědomit, že jednotlivé univerzity často používají více systémů a daný přehled nevypovídá nic o míře jejich skutečného využití. Systém Autor Implementace Barborka FEI VŠB-TU Ostrava FEI VŠB-TU Ostrava (2004) Univerzita Palackého Olomouc (2004) bližší informace viz [2] edoceo EDEN ELIS Trask solutions s.r.o. RENTEL a.s. PEF MZLU Brno Kontis s.r.o. VŠE Praha (2001) Univerzita Pardubice (2001) Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n. Labem (2002) MFF Univerzita Karlova Západočeská Univerzita Plzeň FaME Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VŠB TU EkF Ostrava UJEP Ústí nad Labem VFU v Brně PEF MZLU Brno itutor VŠB-TU Ostravská univerzita Slezská univerzita MultiPes Gerstnerova labor. FEL ČVUT Gerstnerova laboratoř FEL ČVUT Unifor Net-University s.r.o. Tabulka 2 Přehled vybraných českých LMS systémů. EF ZČU Plzeň Jak je vidět z výše uvedeného výčtu, existují v podstatě tři různé přístupy pro implementaci LMS systému. Prvním z nich vývoj vlastního LMS systému touto cestou se vydaly 7

8 především fakulty s orientací na informační technologie. Druhým přístupem je potom implementace komerčního LMS systému. Třetí přístup spočívá v kombinaci obou předchozích možností, jelikož komerční firmy své produkty školám nejen prodávají, ale usilují o partnerství v oblasti vývoje. U nejznámějších LMS se jedná o tato partnerství: edoceo - VŠE Praha, Tutor VŠB Ostrava, Eden - MMF UK Praha Zahraniční LMS systémy Následující tabulka 3 přináší neúplný výčet nejznámějších komerčních LMS systémů, podrobný výčet systémů lze najít například na Měli-li bychom vyzdvihnou tři nejvýznamnější systémy, bude se jednat patrně o systém Learning Space firmy IBM Lotus, systém BlackBoard stejnojmenné firmy a systém WebCT. Název BlackBoard ecollege Knowledge Knowledgesoft Learn Online Learning Space Macromedia Breeze Prometheus VCampus Virtual-U Adresa bs/learnspace ware/breeze/?promoid=home_prod _breeze_ ometheus/ /index/index.cfm Ostravská Univerzita Portál Telmate na MFF UK v Praze 1LF UK Praha WBT WebCT Univerzita Hradec Králové Tabulka 3 Příklady zahraničních LMS Microsoft Class Server Microsoft Learning Gateway Microsoft Class Serveru (http://www.microsoft.com/cze/education/classserver/) je věnována samostatná kapitola, protože je to systém, o kterém je v současnosti vedená velká diskuse mezi českou odbornou veřejností. Přitom se nejedná o klasický LMS systém nýbrž o webový portál doplněný o některé e-learningové prvky. Tento systém byl původně vyvíjen pro základní a střední školy (a dnes je základním a středním školám nabízen) a 8

9 jeho prostředí je poplatné této orientaci. Svědčí o tom například hierarchie uživatelských rolí tohoto systému: Administátor, učitel, žáci a rodiče na rozdíl od klasických e- learningových rolí: manažer (správce kursů) tutor lektor student. Nicméně vhodnou kombinací produktů firmy Microsoft s využitím Microsoft Class Serveru lze vytvořit systém, který obsahuje funkce charakteristické pro LMS systémy: Microsoft Learning Gateway. Vzdělávací portál Learning Gateway (http://www.microsoft.com/cze/education/lgw/) je založen na platformách SharePoint Portal Server 2003 a Windows SharePoint Services běžících na Windows 2003 Server. V portálu je integrovaný Microsoft Class Server, který poskytuje systém pro on-line vzdělávání řízení výuky, jenž učitelům umožňuje tvořit elektronicky osnovy výuky, řídit výuku ve třídách a hodnotit studium. Microsoft Exchange 2003 zajišťuje ové služby, správu osobních informací včetně kalendářů, seznamy úkolů a další komunikační nástroje. K Microsoft Exchange se přistupuje prostřednictvím webového prohlížeče a služby Outlook Web Access. Spolupráci v reálném čase pomocí rychlého zasílání zpráv (Instant Messaging) zajišťuje Microsoft Live Communication Server. Spolu s Microsoft Office 2003 je Instant Messaging integrovanou součástí portálu a poskytuje informace o prezenci. Microsft Internet Security and Accelaration (ISA) Server slouží k bezpečnému provozu celého portálu na vysoké úrovni, a to především prostřednictvím brány (firewall), VPN (možnost bezpečného vzdáleného připojení do sítě) a proxy-serveru (webová vyrovnávací paměť). Jako primární databázi řešení lze použít Microsoft SQL Server, ve kterém jsou uloženy především veškeré webové stránky a informace o dosažených studijních výsledcích. Jak vyplývá z následujícího přehledu, celý systém se od klasických LMS systémů liší především tím, že je spíše konglomerátem stávajících produktů firmy Microsoft, nežli uceleným LMS systémem, které mají všechny tyto funkce obvykle integrované v jednom prostředí. Pominout nelze ani značné nároky na hardware. Aplikace tohoto systému na ČVUT v Praze je stručně popsána v kapitole Open Source systémy Open Source systémy mají řadu příznivců i odpůrců. Výhoda možnosti kopírovat, používat i upravovat tento software je často zaplacena časem, který strávíme při jeho zavádění a následné údržbě či rozvíjení. Open source systémy však mají jednu nedocenitelnou výhodu, a to že poskytují zainteresované akademické obci svobodu při implementaci těchto systému a jejich dalšímu vývoji. Relativně vyčerpávající přehled Open source systémů lze najít na adrese ntsystems, zde proto uvádíme pouze dva systémy u nás známé a používané. ILIAS FI MU https://e-learning.fi.muni.cz/ilias 9

10 Moodle Domovské stránky FF MU v Brně PedF MU v Brně MFF UK UK Lékařská fakulta v Plzni Slezská Univerzita v Opavě UTB Zlín VŠB-TU Ostrava FCH VUT v Brně + další VŠ, SŠ i ZŠ (!) https://ovavt.lfp.cuni.cz/ konec roku 2004??? Tabulka 4 Příklady Open Source LMS systémů používaných v České republice. Jak je vidět z předchozích přehledů systém Moodle se stal zřejmě nejpoužívanějším LMS systémem na našich univerzitách. Tato skutečnost je dána nejen dostupností tohoto systému, ale především jeho velice nenáročnou intuitivní obsluhou a užívaním ať už ze strany studentů, či autorů kurzů a jejich tutorů Sakai project Sakai project (http://www.sakaiproject.org) je nejnovějším projektem na vytvoření Open Source LMS systému, protože se však tento projekt zdá velice perspektivní, je mu věnována samostatná kapitola. The Sakai Project je společným dílem zhruba 50 universit v čele s University of Michigan, Indiana University, MIT, Stanford, Harvard University a dále uportal Consortium, Open Knowledge Initiative (OKI) s podporou Andrew W. Mellon Foundation. K dispozici má 6,8 milionů dolarů a výsledek je open source klient/server Collaboration and Learning Environment (CLE) software. Jeho verze 1.0 byla zveřejněna 18. října 2004 (verze 0.5 v červenci), jako vývojové prostředí je použita Java. Tvůrci uvádějí, že vycházejí z toho nejlepšího, co na universitách vzniklo. Předpokládá se, že v roce 2005 budou v rámci projetku Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek studovány světové trendy tvorby komplexních univerzitních portálů jakým je například právě projekt Sakai. Doufáme, že po diskusi na VŠ bude rozhodnuto, zda se k projektu Sakai české univerzity připojí. Na Slovensku na tom pracuje děkan FEI STU prof. St. Molnár. 3.3 Kritéria pro evaluaci LMS systémů Při hodnocení LMS systému je vhodné zkombinovat je vhodné posuzovat systémy podle kritérií jenž navrhneme na základě našich požadavků, zároveň je ale možno využít i nástrojů pro hodnocení LMS dostupných na Internetu a dalších informací. V následujícím uvedeme oba tyto případy. 10

11 3.3.1 Návrh vlastních kritérií Při návrhu vlastních kritérií bývá zvykem kombinovat požadavky vyplývající z charakteru kurzů, které chceme vytvářet s požadavky, jenž na LMS kladou účastníci e-learningového vzdělávání dle jednotlivých rolí: koordinátor kurzu (manažer, administrátor), autor kurzu, tutor (učitel), student. Charakter kurzů bývá obvykle posuzován podle třech základních paradigmat e-learningu: 1. paradigma e-learning jako e-reading: kurz je založen především na prezentaci (multimediálních) učebních materiálů, preferujeme především nástroje pro prezentaci a publikování vytvořených vzdělávacích objektů. 2. paradigma celebrity profesor: tento typ kurzů bývá postaven na osobnosti tutora kurzů, který vede studenty v průběhy celého kurzu. Důraz je zde proto kladen na komunikační prostředky a možnosti on-line komunikace (chat, videokonference). 3. paradigma konstruktivismus: cílem těchto kurzů je vytvořit z účastníků kurzů určitou virtuální komunitu, v rámci níž jsou potom nové znalosti aktivně konstruovány a vytvářeny při interakci studentů navzájem pod vedením tutora. Ve velkém míře se zde uplatní nástroje pro řízení studia a komunikační nástroje. Ve skutečnosti jsou samozřejmě jednotlivé přístupy vzájemně kombinovány, zvláště navrhuje-li systém pro velké množství různých kurzů. Příklady návrhu kritérií pro jednotlivé paradigmata a vybrané oblasti jsou uvedeny v tabulce 5 pro požadavky studenta na LMS systém, a tabulce 6 pro požadavky tutora. Následně je potom možné konfrontovat hodnocený LMS systém s těmito kritérii ať už prostřednictvím vlastní práce s tímto systémem nebo pomocí informací získaných z externích zdrojů. Poznámka: Následující tabulky jsem vytvořil na základě své účasti v e-learningovém kurzu Expert na on-line vzdělávací systém (MFF UK v Praze) a mají pouze ilustrativní charakter, nejsou tedy vyčerpávajícím soupisem kritérií, které můžeme na LMS systémy klást. Paradigma a oblast Pro paradigma e-learning=e-reading Prezentace a distribuce Požadavky z hlediska role STUDENT dostupnost kursu: nároky na hardware a software na straně klienta snadná orientace v prostředí kursu možnosti vyhledávání studijních materiálů v kursu využití multimediálních prvků vytváření záložek nápověda a její možnosti manuál pro používání kursu přístup k portálu, změna hesla 11

12 Komunikace a kolaborace Úkoly a jejich zpracování Testy a ankety Pro paradigma celebrity professor Prezentace a distribuce Komunikace a kolaborace Úkoly a jejich zpracování Testy a ankety Pro paradigma konstruktivismus Prezentace a distribuce Komunikace a kolaborace Úkoly a jejich zpracování vazba mezi diskusními příspěvky a studijními materiály možnosti třídění diskusních příspěvků formátování diskusních příspěvků časový přehled (plán) plnění úkolů způsob odevzdávání úkolů (box, ) možnosti vkládání příloh do odpovědí odezva systému na zaslaný úkol možnost prohlížet celý test najednou volba pořadí v jakém budu odpovídat na otázky možnost vrátit se k otázce před finálním odesláním testu ohodnocení testu, zpětná vazba grafické rozhraní (white board) odlišení zpráv tutora do běžných diskusních příspěvků videokonfererence zpětná reakce tutora ohodnocení úkolu zpětná reakce tutora ohodnocení testu vkládání poznámek (anotace) studentů do studijních materiálů vkládání samostatných studijních materiálů studenty možnosti připojení přílohy do diskuse možnosti vytváření uzavřených diskusních týmů nastavení míry zapojení ostatních studentů do diskuse možnosti vyloučení osoby z diskuse interní mail (přehled mail. adres) možnosti spolupráce studentů z různých kursů jednoho VLE vytváření uzavřených týmů pro řešení úkolů možností sdílení odevzdaných ůkolů, jejich hodnocení a celkového hodnocení funkce pro sdílení studentských studijních materiálů pro řešení úkolů návrat k odeslanému textu Testy a ankety vysvětlení správných odpovědí Tabulka 5 Příklady návrhu kritérií pro výběr LMS z hlediska role STUDENT. Paradigma a oblast Pro paradigma e-learning=e-reading Požadavky z hlediska role TUTOR 12

13 Prezentace a distribuce Komunikace a kolaborace Úkoly a jejich zpracování Testy a ankety Pro paradigma celebrity professor Prezentace a distribuce Komunikace a kolaborace jednoduchost zobrazování nových studijních materiálů jednoduchá aktualizace studijních materiálů možnost doplnění materiálů přímo v prostředí (jen o postřehy, nikoliv velké přepracování je to věc autora) možnost zavádění diskusí možnost odlišit odpověď tutora od studujícího vzájemná provázanost diskuse možnost umožnit přístup k diskusi jen některým studenům možnost zasahovat do diskuse, kterou si studenti založí jen pro sebe jednoduchý způsob zadávání úkolů jednoduchost přístupu k řešení úkolů možnost si úkoly třídit (podle studentů, podle tématu, datumu, ) možnost monitoringu studentů (kdy který úkol odevzdali, jak jsou daleko se studiem) možnost zpřístupnit úkol, který již byl odevzdám k opravě Možnost exportovat výsledky (všech dokončených úkolů, setříděných podle tématu, ) jednoduchost zpřístupňování testů a autotestů možnost využití automaticky vyhodnocovat testy možnost nastaven jak dlouho bude test přístupný možnost poslat upozornění, že se blíží konec přístupnosti testu, autotestu možnost zpřístupnit výsledky testů, anket možnost monitoringu jednotlivých studentů (kolik testů si spustil, kolikrát jeden test opakoval, jaké měl výsledky ) monitoring spuštění jednotlivých testů, jednoduchost zobrazování materiálů monitoring studentů (kolikrát se díval na materiál) monitoring který materiál byl kolikrát otevřen jednoduchost orientace v příspěvcích možnost třídění (podle studentů, podle tématu, možnost barevně odlišit odpovědi tutora možnost upozornění tutora na nové příspěvky možnost vytvoření diskusních skupin možnost zpřístupnit diskuse i studentů z jiných studijních skupin mít možnost vidět diskuse, kterou si studenti vytvoří pro sebe možnost statistiky jednotlivých diskutujících jak se který student zapojoval do diskuse a do jaké nejvíce (statistiky) 13

14 Úkoly a jejich zpracování Testy a ankety Pro paradigma konstruktivismus (osobnosti studentů) Prezentace a distribuce Komunikace a kolaborace možnost vpisování poznámek do úkolů tutorem možnost monitoringu studentů (kdy který úkol odevzdali, jak jsou daleko se studiem) možnost poslat upozornění studentů možnost nastavit automatické posílání upozornění, když se blíží termín odevzdání statistiku odevzdání úkolů (kolik bylo na dané téma odevzdáno úkolů, v jakém čase, ) Možnost vytahovat kdo kterou anketu odevzdal a kdy možnost poslat upozornění, že ještě není anketa odevzdána (na základě monitoringu došlých vyplněných anket) automatický přehled po ukončení ankety (mít jej k dispozici) možnost nastavení času na testy (jak přístupnost testu, tak i čas na vypracování testu) možnost vrátit test k přepracování možnost třídění vystavených materiálů jednoduchost vkládání materiálů možnost anotací možnost přístupu k některým materiál (jen určitá skupina) možnost odstranění některých materiálů (pokus jsou zveřejněny studenty a jsou nevhodné) statistiku materiálů (možnost třídění podle datumu, studenta,tématu, ) možnost export těchto statistik jednoduchost zakládání diskuse možnost vkládání anotací do příspěvků ostatních vzájemná provázanost jednotlivých příspěvků třídění v diskusích (datum, autor, téma,..) možnost editace příspěvků (alespoň po určitou dobu) možnost vytvářet během kurzu skupinky možnost změny skupiny i během diskuse 14

15 Úkoly a jejich zpracování Testy a ankety Tabulka 6 Příklady návrhu kritérií pro výběr LMS z hlediska role TUTOR Zdroje pro výběr systému pro řízení studia jednoduchost zpřístupňování úkolů jednoduchost odevzdání úkolů možnost třídění odevzdaných úkolů (datum, student, téma, splněn, nesplněn, ) možnost sledování statistik úspěšnosti možnost sledování statistik plnění úkolů možnost sledování statistik úspěšnosti jednotlivých studentů nastavení možnosti týmové spolupráce na úkolu možnost rozlišení jednotlivých studentů (jejich příspěvků do týmové práce) možnost nastavení v jaké pozici je úkol (rozpracován, k prohlédnutí, odevzdání) možnost nastavení kdo všechno si úkol může prohlédnout možnost poslat upozornění na blížící se konec termínu odevzdání monitoring odevzdaných úkolů (opět možnost třídění podle studentů, témat, datumu) možnost exportu údajů. možnost vytvoření statistik z monitoringu jednoduchost přístupu k zveřejnění ankety nebo testu možnost nastavení automatického vyhodnocení testu nebo ankety možnost vygenerování testu z předem připravené databáze otázek mít možnost prohlížení statistik (odevzdání, úspěšnosti,, ) možnost nastavení doby po kterou bude test (anketa) přístupná možnost měnit dobu vystavení testu během již probíhajícího kurzu monitoring jednotlivých studentů a četnosti použití testů možnost vytvoření statistik z údajů (tím myslím mít možnost vytáhnout si jen některé údaje) možnost exportu statistik třeba do Excelu Nejznámějším zdrojem pro hodnocení LMS systému je server EduTools (http://www.edutools.info/course/index.jsp). Tento server poskytuje velmi kompletní a nezávislé hodnocení LMS (na serveru Edutools je používán název Course Management Software) včetně Course Management Systems Glossary. Postup pro hodnocení LMS je zde popsán v 6 krocích. Po výběru LMS (1), které budeme hodnotit, můžeme doplnit výběr (2) produktem, který není v systému EduTools zatím hodnocen a poté vybrat ty vlastnosti LMS (3), které jsou pro nás důležité. Dále můžeme přidat další kritéria výběru (4), a přiřadit jim váhy (5). Následně posoudíme (6) vlastní výsledek hodnocení. 15

16 Existují však ještě další kritéria, které EduTools nevyhodnocuje, které je však dobré do hodnocení zahrnout. Podle [3] jsou to: Cena LMS Pedagogická hodnota LMS Technologické řešení LMS Spolupráce e-komunity Lokalizace do národního jazyka Perspektiva dalšího vývoje. Samozřejmě existuje mnoho dalších podkladů pro hodnocení LMS systému, uveďme například velice rozsáhlou a časově náročnou studii (http://virtuallearning.qualifizierung.com) vypracovanou rakouským ministerstvem -Bundesministeriums fűr Bildung, Wissenschaft und Kultur. Rovněž v rámci domácích konferencí věnovaných e-learningu jsou občas prezentovány příspěvky zabývající se evaluací LMS systémů (např. [4], [5]). Další zdroje na Internetu: Bigelow, John: Elements of an Online Course. Berkeley University: Webbased instruction tools URL: Brigham Young University - Digital Learning Environments Research and Development Group: Classification of Interactivity and Amount Of Instruction Delivered Online: All Variables Britain, Sandy und Liber,Oleg: A Framework for Pedagogical Evaluation of Virtual Learning Environments. The Must-Have Features of an LMS 3.4 Implementace LMS systémů Začátky e-learningu na různých českých univerzitách byly obvykle charakterizovány snahou několika nadšenců zavést nějaký LMS systém. Odborníci z fakult se zaměřením na informatiku většinou volili řešení vytvořit vlastní LMS systém, jiní zvolili nějaký finančně nepříliš náročný systém domácí produkce. To vedlo k tomu, že na jedné univerzitě je v současné době k dispozici několik nekompatibilních systémů, což vede obvykle k tomu, že systémy jsou málo využívány a jejich využití je navíc povětšinou značně neefektivní. Celkově je problematická především komplexní připravenost na širší využívání e-learningu v praxi. Týká se to v první řadě institucionálního a organizačního řešení v rámci vzdělávací instituce. Na univerzitách většinou vznikají malá pracoviště, která se věnují sledování trendů, propagaci a přípravě instituce na širší využití e-learningu, nejčastěji ve vazbě na další a zejména distanční vzdělávání (DiV). Problematická je také připravenost technická. 16

17 Předmětem diskusí je také finanční řešení záměru rozšířit e-learning. V současné době je využíváno vícezdrojové financování, přičemž hlavními finančními zdroji jsou fondy EU a další rozvojové fondy v rámci ministerstev ČR. Finanční participace univerzit je zatím velmi různorodá. Klíčovým problémem je však skutečnost, že pedagogové na vysokých školách zatím nejsou patřičně metodicky a dovednostně vybaveni. Řešením může být další vzdělávání učitelů v oblasti informačních, komunikačních a multimediálních technologií, využití ICT ve výuce. Většina pracovišť se proto primárně soustředí na tento úkol. Řada VŠ využívá nabídky CDV UP v Olomouci a školí zde své budoucí odborníky na DiV. Celkově se usiluje o zvýšení PC gramotnosti učitelů. Implementace LMS systému v rámci univerzity nebo fakulty zahrnuje několik etap: 1. analýza vhodných LMS a návaznosti na Informační systém (IS) univerzity, 2. výběr LMS a návrh technického řešení, 3. vývoj potřebných doplňků a rozhraní, 4. implementace řešení a testování. Integrace do informačního systému univerzity je důležitá především pro distanční a kombinovanou formu studia, kdy některé předměty mohou být vyučovány prostřednictvím e-kurzů a je tedy žádoucí, aby se výsledky o absolvovaní těchto kurzů přímo promítly do IS. Klíčovým krokem je samozřejmě analýza a výběr vhodného LMS při které je především nutno brát v úvahu: požadavky na LMS (viz Kritéria pro evaluaci LMS systémů), integraci do současného IS univerzity, počet uživatelů, hardwarové požadavky LMS a možnosti univerzity, rozšiřitelnost řešení, možnost dlouhodobého vývoje, ekonomické hledisko. No a nakonec je rovněž nutno vytvořit potřebné podmínky pro úspěšné používání LMS systému na univerzitách, které lze shrnout do následujících bodů: úspěšná implementace LMS, kvalitní výukové materiály, propagace LMS mezi učiteli a studenty, využívání LMS jako standardní výukové metody v co největším počtu kurzů. Příklady a zkušenosti se zaváděním LMS na různých českých univerzitách jsou popsány v následující kapitole. 17

18 3.5 Situace v ČR Současný stav Síť distančního vzdělávání na VŠ v ČR tvoří Národní centrum distančního vzdělávání a regionální Střediska distančního vzdělávání. V těchto centrech se zprvu rozvíjelo klasické DiV, v poslední době se rozvíjí i teorie a praxe e-learningu. Současný stav v oblasti e-learningu na českých vysokých školách lze charakterizovat (podle takto: Mezi VŠ zatím nedošlo k rozsáhlé spolupráci v oblasti e-learningu. V důsledku toho se vynakládá spoustu zbytečné práce a utrácí se mnoho peněz, například za různé typy LMS, i když v ověřovací fázi rozvoje by mohly posloužit i volně dostupné Open Source LMS. Existují rozdílné výsledky a zkušenosti: od standardizovaných a zavedených kurzů až po odmítání a neznalost e-learningu na fakultách a univerzitách. Různé VŠ pořádají konference a semináře i s mezinárodní účastí, kde lze získat zajímavé informace (ČVUT, UK, UHK, OU, UTB a další.) E-learning nebyl příliš podporován grantovými agenturami ani MŠMT; situace se lepší. Na VŠ existují skupiny odborníků, kteří jsou zapojeni i do mezinárodních projektů a v pilotních kurzech dosahují standardní výsledky zemí EU. Byl zahájen vlastní výzkum. Přes dosavadní potíže se rozvoj e-learningu na českých VŠ zrychluje. Bude však zapotřebí ještě mnoha osvětových i hlubších školicích akcí a příkladů dobré praxe, aby se e-learning prosadil na vysokých školách v ČR v žádoucí kvalitě, rozsahu a ceně. Z příspěvků diskutujících na konferencích v letošním roce vyplynulo, že e-learning je na školách cíleně aplikován především v těchto formách: jako doplněk celoživotního vzdělávání, jako neopominutelná součást kombinovaného studia (podíl 50 %, současně s trendem, snižování podílu prezenčních částí studia na nezbytné minimum), jako praktický doplněk prezenčního studia vítaný pedagogy i studenty, jako neodmyslitelná součást distanční formy vzdělávání Zkušenosti z aplikace e-learningu na vybraných českých univerzitách Dále uvádíme příklady aplikace e-learningu na vybraných českých univerzitách. Univerzita Hradec Králové univerzita (a především její fakulta Informatiky a managementu), která je zřejmě vlajkovou lodí českého e-learningu. Již cca 3 roky je zde implementovaný systém WebCT, se kterým má univerzita velmi dobré zkušenosti (viz např. [6]). V tomto prostředí již byla zaměstnanci univerzity připravena řada e-kurzů (více 18

19 než 100), jak pro studenty prezenční tak distanční formy studia a systém je tedy jak studenty, tak pedagogy intenzivně využíván. Těchto výsledků bylo dosaženo především protože byl podporován (a prosazován) vedením univerzity, která vyčlenila dostatečné finanční prostředky jak pro implementaci a provoz WebCT, tak pro motivaci zaměstnanců pro vytváření e-kurzů. Ostravská univerzita další z univerzit, kde je e-learning podporován vedením univerzity a univerzita má funkční LMS systém LearningSpace, který je intenzivně vyyužíván. Více informací např. viz [7]. ČVUT v Praze informace vycházejí z příspěvku [8] Doc. Šimáka na konferenci elearning 2004 v Hradci Králové. Univerzita používala systém WebCT, ve kterém byly vytvořeny některé e-kurzy, především jazykového zaměření. V roce 2003, bylo rozhodnuto, že tento LMS bude nahrazen systémem na bázi Microsoft Class Serveru. Implementace započala koncem roku 2003 a předpokládá se, že bude trvat do konce roku 2005, kdy by měl být systém zprovozněn. Celé řešení bude obsahovat 26 serverů a umožní on-line připojení pro 6 7 tisíc studentů. MU v Brně není jednotný systém, Fakulta informatiky zkouší OpenSource ILIAS, na filozofické a pedagogické fakultě dva nezávislé LMS systémy Moodle (Open Source). Vznikají první e-kurzy, aktivity jsou částečně podporovány vedením fakult Meziuniverzitní projekty Jak bylo uvedeno v předcházející kapitole e-learning nebyl příliš podporován grantovými agenturami ani MŠMT; situace se však lepší. V této souvislosti je nutno zmínit především projekt Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek (SMVP). Cílem projektu je výrazné zlevnění i zkvalitnění tvorby a užití multimediálních vzdělávacích pomůcek (MVP), vyhovujících vzdělávacím standardům. Toho plánujeme dosáhnout realizací dílčích cílů, kterými jsou: 1. Další rozvoj distribuované digitální knihovny vzdělávacích materiálů DILLEO (http://e-dilema.uhk.cz/dilleo a ). 2. Tvorba a údržba portálu o e-learningovém vzdělávání (http://vsportal.osu.cz). 3. Praktické ověření MVP ve vzdělávacích kurzech, pracujících v moderních e- learningových systémech řízení studia (LMS/LCMS), které budou vyhovovat vzdělávacím standardům. 4. Zapojení více VŠ do procesu tvorby standardizovaných MVP a zajištění podpory SW firem pro rozvoj e-learningu na VŠ. Aktuální informace o současném stavu a postupech řešení jsou k dispozici na webových stránkách projektu (http://www.osu.cz/mvp/). Návrh projektu v roce 2005 navazuje na schválený projekt z roku 2004, na jehož řešení se dosud podílely tři univerzity (Ostravská univerzita, Univerzita Hradec Králové a Slezská univerzita v Opavě). V roce 2005 k projektu nově přistupují UK v Praze, ČVUT v Praze a ZČU v Plzni, tyto univerzity předkládají vlastní rozvojové projekty s odkazem na spolupráci s tímto projektem. Práce na projektu se dále zúčastní jako subdodavatelé i MU v Brně, VŠB-TU v Ostravě, VUT v Brně a MZLU v Brně [1]. 19

20 e-learning podporuje rovněž sdružení CESNET (viz [9]: T. Pitner, B. Šimák: Podpora distančního vzdělávání ve výzkumném záměru CESNET, seznam přijatých projektů na a sdružení EUNIS (http://www.eunis.cz/activities.html). 20

Stav a perspektivy e-learningu. Martin Weiter

Stav a perspektivy e-learningu. Martin Weiter Stav a perspektivy e-learningu Martin Weiter osnova e-elearning??? e-learning na českých VŠ: zkušenosti a pohledy LMS systémy implementace LMS systémů LMS systém MOODLE co to je? e-learning: co to je?

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

lms moodle Focused on your needs

lms moodle Focused on your needs Focused on your needs lms moodle Trigama International s.r.o. Poděbradská 57/206, Praha 9 Hloubětín Czech Republic IČ 02184117 www.trigama.eu info@trigama.eu tel/phone 00420 777 820 487 LMS Moodle (Modular

Více

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST JAN ČERNÝ, PETR NOVÁK Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Abstrakt: Článek popisuje problematiku rozvoje elearningu na UJEP. Snahu o vytvoření jednotného celouniverzitního

Více

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Možnosti vzdělávání se zejména v kategorii dalšího vzdělávání v kraji Vysočina rozšířily zejména

Více

E-learningový systém pro podporu výuky algoritmů

E-learningový systém pro podporu výuky algoritmů Úvod E-learningový systém pro podporu výuky algoritmů řešitel: Roman Hocke vedoucí práce: Mgr. Petr Matyáš 1 implementace e-learningového řešení Cíle práce přizpůsobení k výuce Teoretické informatiky a

Více

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o.

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o. Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání NET University s.r.o. Proč e-learning na VŠ? Řízené ONLINE vzdělávání VŠ má mnoho vzdělávacího obsahu, know-how z

Více

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji CZ.04.1.03/3.3.06.4/0003 Realizátor projektu: Asista, s.r.o. Partner projektu: Job Market, s.r.o. Projekt je realizován v rámci Opatření

Více

Biostatistika a e-learning na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové

Biostatistika a e-learning na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav lékařské biofyziky Biostatistika a e-learning na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové Josef Hanuš, Josef Bukač, Iva Selke-Krulichová,

Více

AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O.

AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O. AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O. ZDENĚK PEJSAR Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Abstrakt: Spolupráce vysoké školy s firmou poskytující Learning

Více

Moodle uživatelská příručka

Moodle uživatelská příručka Moodle uživatelská příručka Učební text pro studenty dálkového studia OSŠPo Kolín Projekt Zavádění nových forem výuky do dálkového studia, využití e-learningového prostředí pro zefektivnění práce studentů

Více

Moderní formy a metody vzdělávání

Moderní formy a metody vzdělávání Moderní formy a metody vzdělávání S postupným vývojem společnosti se postupně vyvíjí také její nároky na systémy rozvoje lidských zdrojů. Měnící se organizace práce a pracovní doby, výkonnostní nároky

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326

Více

Didaktické prostředky. Moderní trendy

Didaktické prostředky. Moderní trendy Didaktické prostředky Moderní trendy Didaktické prostředky v nejširším slova smyslu zahrnují vše, co napomáhá dosažení cílů vzdělávání. Jsou to zejména obsah, formy, principy, metody, pomůcky a didaktická

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce Školení ICTK+ICTM Studijní průvodce Radek Maca, Roman Úlovec Gymnázium Voděradská, Praha 10 Strašnice 008 Pracovní materiál Praha /8 Úvod Toto studium vychází ze standardu Standardy pro udělování akreditací

Více

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA Autoři: Čestmír Štuka, Tomáš Nikl Centrum podpory elektronické výuky 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze OBSAH 1. Rozvoj e-learningu na 1. LF UK Praha 2.

Více

Metodik a koordinátor ICT

Metodik a koordinátor ICT Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Metodik a koordinátor ICT Číslo akreditace:

Více

BLENDED LEARNING. (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o.

BLENDED LEARNING. (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o. BLENDED LEARNING (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o. V Olomouci 5. 8. 2015 1. E-learning Způsob výuky, vzdělávací proces, využívající ICT, je tvořen: > vzdělávacím obsahem (studijní materiály

Více

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka E-learning v cestovním ruchu Josef Zelenka E-learning v CR - důvody Cena Flexibilita změny oboru Dostupnost vzdělávání (celoživotního) Jistota dostupnosti podkladů pro studium Možnost přizpůsobit se různým

Více

LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU

LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU Hana Sochorová, Hana Materová Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě LMS proč? Pro úspěšné studium

Více

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Bohumín 2004 A AICC STANDARD jeden z používaných standardů pro komunikaci mezi texty či testy s řídícím systémem. Jakýsi

Více

Zavedení e-learningu

Zavedení e-learningu Zavedení e-learningu Česká pojišťovna snižuje díky e-learningu náklady na školení svých pracovníků Přehled Země: Česká republika Odvětví: Bankovnictví a finance Profil zákazníka Česká pojišťovna a.s. je

Více

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. POŽADOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ŽADATELEM (Kč)

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. POŽADOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ŽADATELEM (Kč) INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ČÍSLO VÝZVY: ČÍSLO A NÁZEV PRIORITNÍ OSY: ČÍSLO A NÁZEV OBLASTI PODPORY: VYHLAŠOVATEL VÝZVY: 28 (1.

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu Elektronické formy úředníků Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121

Více

MBI - technologická realizace modelu

MBI - technologická realizace modelu MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,

Více

1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka

1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka 1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z obsahu modulu Využití počítačových sítí ve výuce

Více

Pořadové číslo: 7. 1. Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na vedoucí pracovníky škol

Pořadové číslo: 7. 1. Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na vedoucí pracovníky škol Pořadové číslo: 7 1. Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na vedoucí pracovníky škol 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah

Více

Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny

Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny Projekt EQUAL Výuka SPZE Výuka TOJ Podpora výuky Mtg a mang. sportu Závěry a diskuse k výsledkům a zkušenostem L. Eger 1 Projekt EQUAL

Více

INOVACE PŘEDMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE

INOVACE PŘEDMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE INOVACE PŘEDMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE Do vzdělávacího procesu pronikají ve stále větší míře moderní informační a komunikační technologie.

Více

2. Automatická tvorba seminářů v prostředí Unifor/Asja

2. Automatická tvorba seminářů v prostředí Unifor/Asja Unifor/ASJA Jedná se o funkční propojení subsystémů, nikoli o dodávku samotného software. Konferenční software musí umožňovat uspořádání online webové konference pro více účastníků (předpokládaný počet

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

E-learningovýsystém Moodle

E-learningovýsystém Moodle E-learningovýsystém Moodle Jan Povolný Název projektu: Věda pro život, život pro vědu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Co je to Moodle? - systém pro tvorbu a správu elektronických výukových kurzů

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Pořadové číslo: 4. 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce fyziky

Pořadové číslo: 4. 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce fyziky Pořadové číslo: 4 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce fyziky. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z modulu SIPVZ a rozšiřuje jeho

Více

Výběr LMS pro podporu KFS

Výběr LMS pro podporu KFS Výběr LMS pro podporu KFS Informace o výběru programového systému pro podporu KFS Realizováno v rámci projektu OP VK: Rozvoj studijních programů, didaktických metod a inovování modelu řízení v oblasti

Více

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. Vysoká škola Karla Engliše, Šujanovo náměstí 1, 602 00 Brno e-mail:nadezda.fasurova@vske.cz ÚVOD Elektronické vzdělávání umožňuje

Více

Základní struktura distribučního / výukového prostředí EDEN

Základní struktura distribučního / výukového prostředí EDEN Popis LMS systému EDEN EDEN nabízí on-line prostředí pro jedinečnou podporu všech tří režimů distribuce vzdělávání : Samostatné vzdělávání, které dává lidem možnost řídit rychlost vlastního vzdělávání.

Více

SOFTWAROVÉ SYSTÉMY NA PODPORU DIV NA FIM UHK

SOFTWAROVÉ SYSTÉMY NA PODPORU DIV NA FIM UHK SOFTWAROVÉ SYSTÉMY NA PODPORU DIV NA FIM UHK HANA ROHROVÁ Univerzita Hradec Králové Abstrakt: Text příspěvku je zaměřen na distanční vzdělávání a způsob jeho realizace především v prostředí Fakulty informatiky

Více

ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje

ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje Klíč ke vzdělání a vědění na dosah www.klickevzdelani.cz Richard Tichý administrátor portálu Krajský úřad Pardubického kraje ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje www.klickevzdelani.cz

Více

Softwarová podpora v procesním řízení

Softwarová podpora v procesním řízení Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Zavádění efektivních metod výuky s využitím digitálních medicínských obrazových informací na středních zdravotnických školách

Zavádění efektivních metod výuky s využitím digitálních medicínských obrazových informací na středních zdravotnických školách Zavádění efektivních metod výuky s využitím digitálních medicínských obrazových informací na středních zdravotnických školách Efektivní výuka na SZŠ (zkrácený název) CZ.1.07/1.1.02/02.0074 Trvání projektu:

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně Identifikační karta modulu v. 4 Kód modulu Typ modulu profilující Jazyk výuky čeština v jazyce výuky Management informačních systémů česky Management informačních systémů anglicky Information systems management

Více

Informace k soutěži o prostředky z IP 2015 Pedagogická činnost. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta

Informace k soutěži o prostředky z IP 2015 Pedagogická činnost. Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Materiál pro jednání kolegia děkana PEF ČZU v Praze dne 6. 5. 2015 Předkládá: Ing. Martin Pelikán, Ph.D. děkan PEF ČZU v Praze Název materiálu:

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Studijní průvodce e-learningovými kurzy

Studijní průvodce e-learningovými kurzy Studijní průvodce e-learningovými kurzy Obsah průvodce: 1. METODICKÝ PRŮVODCE... 2 1.1. PRŮBĚŽNÉ TESTY - AUTOTESTY... 2 1.2. ZÁVĚREČNÝ TEST... 2 2. PRŮVODCE OVLÁDÁNÍM UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ... 3 2.1.

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

Olga Rudikova 2. ročník APIN

Olga Rudikova 2. ročník APIN Olga Rudikova 2. ročník APIN Redakční (publikační) systém neboli CMS - content management system (systém pro správu obsahu) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. (webová

Více

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h)

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h) 1. Název vzdělávacího programu: Didaktické principy, formy a metody vyučování a učení dospělých 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace a. Předpoklady a možnosti

Více

ZKUŠENOSTI CCV A CPP UJEP Z REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI ICT

ZKUŠENOSTI CCV A CPP UJEP Z REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI ICT ZKUŠENOSTI CCV A CPP UJEP Z REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI ICT V období uplynulých pěti let realizovaly centrum celoživotního vzdělávání a centrum pedagogické praxe, pracoviště Pedagogické fakulty

Více

Vzdělávání učitelů v ICT s podporou LMS Moodle

Vzdělávání učitelů v ICT s podporou LMS Moodle Vzdělávání učitelů v ICT s podporou LMS Moodle Konference MoodleMoot.cz 2011 PragoData Consulting, s.r.o. VŠB v Ostravě Blanka Kozáková 1 1 Krajské zařízení pro DVPP a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková

Více

AV MEDIA, a.s. Moderní technologie ve výuce přináší užitek a radost_zajištění školení. Specifikace jednotlivých školení

AV MEDIA, a.s. Moderní technologie ve výuce přináší užitek a radost_zajištění školení. Specifikace jednotlivých školení AV MEDIA, a.s. Moderní technologie ve výuce přináší užitek a radost_zajištění školení Specifikace jednotlivých školení 1 2 A1 (KA1) - Google cloud a tablety ve škole (Google) A1(KA1) Od tištěné učebnice

Více

Univerzitní informační systém

Univerzitní informační systém Univerzitní informační systém komplexní informační systém pro řízení studijního a vědecko-výzkumného procesu VŠ IS4U, s. r. o. info@is4u.cz Představení komplexní informační systém pro hlavní činnost univerzity

Více

Téma Stručná anotace Počet h o d

Téma Stručná anotace Počet h o d Pořadové číslo: 16 1. Název vzdělávacího programu: Metodický workshop Základy společenských věd 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z činnosti

Více

Moodle - proč je tak úspěšný?

Moodle - proč je tak úspěšný? Moodle - proč je tak úspěšný? Bohumil Havel PragoData Consulting, s.r.o. 1 Představení PragoData Consulting, s.r.o. Co je a co umí Moodle Proč je Moodle úspěšný? eportfolio Služby Pozvánka na MoodleMoot.cz

Více

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.3. Informační a komunikační technologie Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Informatika. Informatika je zařazena do ŠVP jako povinný předmět

Více

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ M. Sysel, I. Pomykacz Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, Česká republika

Více

PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle)

PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle) EL DŮM - PORTÁL PRO PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle) Jiří Zounek http://www.zounek.cz Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Ústav pedagogických věd A. Nováka 1 602 00 Brno Obsah prezentace

Více

P@wouk nástroj pro jednoduchou správu a vedení agendy studentských počítačových sítí na kolejích SU OPF Karviná Ing.

P@wouk nástroj pro jednoduchou správu a vedení agendy studentských počítačových sítí na kolejích SU OPF Karviná Ing. P@wouk nástroj pro jednoduchou správu a vedení agendy studentských počítačových sítí na kolejích SU OPF Karviná Ing. Tomáš Petránek tomas@petranek.eu Karviná, 21. 10. 2011 Obsah prezentace 1. Okolnosti

Více

Firemní e-learning - bez learningu?

Firemní e-learning - bez learningu? Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory

Více

Výuka informatiky s multimediálními oporami

Výuka informatiky s multimediálními oporami Výuka informatiky s multimediálními oporami Petr Korviny, František Koliba korviny@opf.slu.cz, koliba@opf.slu.cz Abstrakt Příspěvek shrnuje dosavadní průběh zavádění elearningu na Slezské univerzitě v

Více

Databázové aplikace pro internetové prostředí. 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku

Databázové aplikace pro internetové prostředí. 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku Databázové aplikace pro internetové prostředí 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku Projekt: Inovace výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.250

Více

Elektronická podpora projektu

Elektronická podpora projektu Elektronická podpora projektu Martin Konečný Obsah Strana 3-5 Webové stránky Strana 6-7 Registrace Strana 8-9 Uživatelské úrovně Strana 10 E knihovna Strana 11 E learningový vzdělávací systém Strana 12-16

Více

SOFISTIKOVANÉ NÁSTROJE PRO JEDNODUCHOU TVORBU PROFESIONÁLNÍCH WEBOVÝCH PREZENTACÍ

SOFISTIKOVANÉ NÁSTROJE PRO JEDNODUCHOU TVORBU PROFESIONÁLNÍCH WEBOVÝCH PREZENTACÍ Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné SOFISTIKOVANÉ NÁSTROJE PRO JEDNODUCHOU TVORBU PROFESIONÁLNÍCH WEBOVÝCH PREZENTACÍ Distanční studijní opora Jména autorů Ing. Josef Botlík

Více

edu-learning Výukový program přímo v aplikacích Microsoft Offi ce Word, Excel a PowerPoint

edu-learning Výukový program přímo v aplikacích Microsoft Offi ce Word, Excel a PowerPoint edu-learning Výukový program přímo v aplikacích Microsoft Offi ce Word, Excel a PowerPoint w w w. e d u - l e a r n i n g. c z Konfucius* řekl: Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším,

Více

LMS systém edoceo. Shared Knowledge

LMS systém edoceo. Shared Knowledge LMS systém edoceo Shared Knowledge Systém edoceo představuje moderní platformu pro řízení vzdělávání ve vaší organizaci. Její intuitivní ovládání a široké možnosti přizpůsobení ocení uživatelé od menších

Více

Mgr. Lenka Nováková Mgr. Jaroslav Milfait Mgr. Stanislav Srba 9. Odborný garant: Mgr. Jan Žídek 10. Materiální a technické zabezpečení:

Mgr. Lenka Nováková Mgr. Jaroslav Milfait Mgr. Stanislav Srba 9. Odborný garant: Mgr. Jan Žídek 10. Materiální a technické zabezpečení: Pořadové číslo: 2 1. Název vzdělávacího programu: Metodický workshop Zeměpis 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z činnosti metodického

Více

registračníčíslo GP : CZ.1.07/1.1.10/03.0023 rozpočet projektu: 2 692 391,84 Kč zahájení projektu : 1.3.2011 ukončení projektu : 30.6.

registračníčíslo GP : CZ.1.07/1.1.10/03.0023 rozpočet projektu: 2 692 391,84 Kč zahájení projektu : 1.3.2011 ukončení projektu : 30.6. Inovací výukového procesu na Gymnáziu Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci ke zvýšení konkurenceschopnosti žáků ZŠ a SŠ v Jihočeském kraji registračníčíslo GP : CZ.1.07/1.1.10/03.0023 rozpočet projektu:

Více

POZVÁNKA NA KURZY. Literatura Ke všem kurzům jsou poskytovány metodické příručky pro školství v elektronické podobě.

POZVÁNKA NA KURZY. Literatura Ke všem kurzům jsou poskytovány metodické příručky pro školství v elektronické podobě. POZVÁNKA NA KURZY Dovolujeme si zaměstnance Vaší školy pozvat na bezplatná školení sponzorovaná firmou Microsoft, která se konají na naší škole. Tato nabídka se týká všech zaměstnanců školství pedagogů

Více

Institucionální rozvojový plán

Institucionální rozvojový plán Institucionální rozvojový plán Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro rok 2013 Předkládá prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Projednáno AS VŠCHT Praha 30. 10. 2012 Institucionální rozvojový

Více

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování ICT plán Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů.

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová

Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová Výchozí zdroje dokumentu Diverzita pro OZP (multimediální CD) Manuál pro lektory školení Jak se stát lektorem

Více

Pryč jsou ty doby, kdy bylo nutné kvůli každé malé úpravě webových stránek shánět odborníka, který

Pryč jsou ty doby, kdy bylo nutné kvůli každé malé úpravě webových stránek shánět odborníka, který Redakční systém JSR Systém pro správu obsahu webových stránek Pryč jsou ty doby, kdy bylo nutné kvůli každé malé úpravě webových stránek shánět odborníka, který měl potřebné znalosti jazyka HTML a jiných

Více

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura Anotace Příspěvek popisuje novou koncepci výuky předmětu Programové vybavení ordinace

Více

ICT PLÁN ŠKOLY. Základní charakteristika ZŠ a MŠ

ICT PLÁN ŠKOLY. Základní charakteristika ZŠ a MŠ ICT PLÁN ŠKOLY Metodický pokyn MŠMT č.j.27 419/2004-55 Standard ICT služeb a Metodický pokyn č.j.27 670/2004-551 stanovuje zpracování ICT plánu školy. Základní charakteristika ZŠ a MŠ Název: Základní škola

Více

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Aktivní webové stránky Úvod: - statické webové stránky: pevně vytvořený kód HTML uložený na serveru, ke kterému se přistupuje obvykle pomocí protokolu HTTP (HTTPS - zabezpečený). Je možno používat i různé

Více

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ Metodika Zpracoval: Jaroslav Kotlán srpen 2009 Tento projekt je spolufinancován

Více

Výuka statistiky v Moodle zkušenosti a možnosti (11 let s Moodlem na ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava) Václav Friedrich Pavel Hradecký

Výuka statistiky v Moodle zkušenosti a možnosti (11 let s Moodlem na ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava) Václav Friedrich Pavel Hradecký Výuka statistiky v Moodle zkušenosti a možnosti (11 let s Moodlem na ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava) Václav Friedrich Pavel Hradecký Václav Friedrich Pavel Hradecký Část první TROCHA NOSTALGIE NEUŠKODÍ

Více

Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy. Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9.

Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy. Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9. Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9. 2014, Praha Kontext ČVUT nejstarší česká technika (1707) 8 fakult, 5 vysokoškolských

Více

Motivační intervence tutora e-learningového kurzu

Motivační intervence tutora e-learningového kurzu Motivační intervence tutora e-learningového kurzu Petr Hubáček Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava 7. 8. 10. 2010 1 E-learning Vzdělávací proces a pozice e-learningu

Více

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole INFORMATIKA Grafické studio ve škole LUKÁŠ RACHŮNEK Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc V současné době školy všech typů často potřebují grafické práce. Jedná se například o prezentaci školy ve formě brožur,

Více

P r e z e n t a c e p r o j e k t u. Přílohy k prezentaci

P r e z e n t a c e p r o j e k t u. Přílohy k prezentaci P r e z e n t a c e p r o j e k t u Přílohy k prezentaci 1. M o d u l Základní pojmy informačních a komunikačních technologií (ICT) Pochopení hlavních pojmů a základní znalost různých částí počítače. Pochopit,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Charakteristika projektu Název projektu: Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Vývoj SIPVZ. Stručný popis realizace z věcného pohledu

Vývoj SIPVZ. Stručný popis realizace z věcného pohledu Vývoj SIPVZ Stručný popis realizace z věcného pohledu Radek Maca 1 Přehled usnesení vlád týkajících se SIPVZ Radek Maca 2 Cíle SIPVZ (vyplývají z usnesení vlád) Plán 1. etapy (UV 244/2001) Vytvořit podmínky

Více

Využití LMS/LCMS 2. generace v procesech celoživotního vzdělávání

Využití LMS/LCMS 2. generace v procesech celoživotního vzdělávání Jan Macek, Account manager, Senior consultant - EEA s.r.o Praha macek@eea.cz Prezentace 21.11.2005 EEA communication solutions. Radlická 61, 150 00 Praha 5 2 E-learning v minulosti LMS 1. generace Vzdělávání

Více

Příručka pro studenty systému LMS Moodle

Příručka pro studenty systému LMS Moodle 1 Příručka pro studenty systému LMS Moodle Tato příručka vznikla v rámci projektu E-learning v celoživotním vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. CZ.1.07/3.2.04/01.0006 2 3 Obsah 1. Úvod do problematiky

Více