Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech. Rozvojové možnos obcí

Transkript

1 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech >>> >>> Rozvojové možnos obcí

2

3 Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Rozvojové možnos obcí Praha 2010

4 Zpracoval: GaREP, spol. s r. o., společnost pro regionální ekonomické poradenství Autorský kolek v: Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová RNDr. Kateřina Chabičovská Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, GaREP, spol. s r.o., Brno, ISBN

5 Obsah Úvod /5 1. Obec jako základní rozvojový celek /6 1.1 Základní úkoly obecní samosprávy /7 1.2 Rozvojové nástroje obcí / Rozvojové podmínky obcí /17 2. Aktéři rozvoje na obecní úrovni / Role orgánů obce při plánování a realizaci rozvoje / Hlavní aktéři rozvoje v obci a jejich role / Podpora zapojení občanů do rozvoje obce /31 3. Spolupráce obcí / Východiska spolupráce / Možnos regionální spolupráce / Fungování svazků obcí /40 Závěr /45 Přílohy /46

6

7 Úvodní slovo Vážení starostové a zastupitelé, vaším zvolením do samosprávy obce jste byli postavení před náročný úkol spravovat a rozvíjet vaši obec. Obce jsou základními územními jednotkami, od kterých je odvozen rozvoj regionů i celého státu. Ministerstvo pro místní rozvoj se jako jedné ze svých klíčových působnos věnuje místnímu a regionálnímu rozvoji a v metodické, informační i další podpoře obcí spatřuje důležitou prioritu vzájemné spolupráce. Chtěli bychom vám proto nabídnout tuto publikaci, která přibližuje zásadní témata v oblas plánování a řízení rozvoje obcí. Cílem publikace je jasně a přehledně zformulovat základní postupy a doporučení ke koncepčnímu a systema ckému rozvoji obce a ke spolupráci s aktéry místního rozvoje. Publikace usiluje o pomoc zejména začínajících starostům v uchopení hlavních rozvojových ak vit obce a starostům pokračujícím v dalším volebním období chce přinést nové inspirace a podněty ke zlepšení správy a řízení obce. Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro místní rozvoj /5

8 Obec jako základní rozvojový celek

9 1.1 Základní úkoly obecní samosprávy Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Je veřejnoprávní korporací, má právo vlastnit majetek a hospodařit s ním. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. To jsou základní fakta vyplývající ze zákona o obcích. V ČR funguje tzv. smíšený systém veřejné správy, tj. každá úroveň územní samosprávy vykonává činnos v samostatné působnos a v přenesené působnos (výkon státní správy). Pla zákonná preference samostatné působnos, tj. co zákon výslovně neoznačí jako působnost přenesenou, to spadá do působnos samostatné. Činnos v přenesené působnos je možno delegovat na jinou obec na základě veřejnoprávní smlouvy. Počet obcí a jejich průměrná populační velikost v krajích ČR (bez Prahy) 0 Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský 4172 Moravskoslezký Počet obcí v roce 2009 Průměrný počet obyvatel Pramen: Český sta s cký úřad, 2010 /7

10 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech Klíčovým, i když ne výlučným, rysem samosprávné činnos je fakt, že jde o oprávnění, možnost. V oblas rozvoje obce se ak vitě a invenci meze nekladou. Základní kompetence obcí Oprávnění v samostatné působnos Místní poplatky a účast na správě poplatků a daní Zřizování zařízení či orgánů Vyjádření obcí Oprávnění vydávat právní akty Povinnos v samostatné působnos Povinnost vést kroniku Péče o vodovody a kanalizace Zajištění požární ochrany Péče o vodovody a kanalizace Zajištění požární ochrany Povinnos v přenesené působnos Přestupkové řízení Krizové řízení Koncepční činnost Sociální oblast Doprava Životní prostředí a ochrana přírody Volby, referenda Poskytování informací Vydávání stanovisek Vydávání povolení Poskytování součinnos Rozvojové směřování obce a její rozvojové možnos jsou významnou měrou ovlivněny velikos obce a z ní vyplývajícími funkcemi. Základními funkcemi obce, jako sídelního útvaru, jsou obytná, pracovní a obslužná. Význam těchto funkcí se liší zejména v závislos na postavení obce v sídelním systému. V malých obcích dominuje funkce obytná, s růstem velikos dochází ke zvětšování pestros sídelních funkcí. Specifikem sídlení struktury ČR je vysoký podíl malých obcí. Téměř čtvr na obcí má méně než 200 obyvatel, počet obyvatel do vykazuje celkem 78 % obcí. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování situace sídla a jeho okolí. Je podmíněn koncepčním a promyšleným přístupem. 8/

11 Z věcného pohledu jsou hlavními oblastmi činnos obce: >>> Výkon státní správy v přenesené působnos. >>> Základní správa obce (fungování orgánů obce, péče o majetek, plnění zákonem stanovených povinnos ). >>> Zajištění veřejných služeb (ve vlastní režii či delegováním). >>> Realizace rozvojových ak vit. Veřejné služby obvykle chápeme jako služby poskytované veřejnou správou, v kontextu této publikace tedy poskytované obcí. >>> Z veřejných služeb je jednoznačně dána povinnost obce zajis t základní školní docházku, a to buď zřízením vlastní základní školy, nebo zajištěním školní docházky v jiné obci v rámci daného školského obvodu. >>> Obvyklými veřejnými službami jsou vedle provozu veřejného osvětlení i péče o místní veřejná prostranství, veřejnou zeleň a místní komunikace, obecní knihovna či služby v oblas odpadového hospodářství. >>> Škála dalších veřejně poskytovaných služeb se odvíjí od velikos obce. Větší obce často provozují sociální zařízení, kulturní zařízení (muzea, divadla), koupaliště, sportovní zařízení apod. Část veřejných služeb je zajišťována neziskovým sektorem na základě finanční podpory z veřejných prostředků. Při určitém zjednodušení můžeme rozlišit tři základní oblas rozvojových ak vit obce: >>> zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání (přímý vliv inves ční ak vity převážně infrastruktura), >>> vytváření prostředí pro rozvoj občanských ak vit (nepřímý vliv), >>> vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických ak vit (nepřímý vliv). V oblas zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání obec: >>> plánuje rozložení jednotlivých ak vit v katastru obce a vymezuje jim příslušný prostor v územním plánu; >>> buduje inženýrské sítě v obci (kanalizace včetně napojení na čis rny odpadních vod, plynofikace, vodovod, teplovod apod.); >>> buduje místní komunikace, parkovací stání, chodníky; >>> buduje zařízení pro volnočasové ak vity (počínaje dětskými hřiš, přes ostatní sportoviště, po zařízení k pořádání kulturních a společenských ak vit). /9

12 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech V oblas vytváření prostředí pro rozvoj občanských ak vit obec: >>> průběžně informuje občany o dění v obci a podporuje jejich maximální zapojení do dění v obci; >>> finanční podporuje neziskové občanské ak vity v obci; >>> vytváří hmotné zázemí pro činnost neziskových organizací. V oblas vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických ak vit obec: >>> komunikuje s podnikateli a reflektuje jejich potřeby ve vztahu k obci; >>> dle místních možnos připravuje či propaguje prostory pro podnikání; >>> zapojuje místní podnikatele do dění v obci. 10/

13 1.2 Rozvojové nástroje obcí Nástroje rozvoje můžeme v obecné rovině označit jako pomůcky k výkonu, podpoře nějaké činnos. Nástroje územního (regionálního) rozvoje lze rozlišit na: >>> administra vní nástroje (legisla va, závazné procedury, postupy, organizační normy), >>> koncepční nástroje (strategie, programy, plány, poli cké deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), >>> ins tucionální nástroje (ins tuce, spolupráce, regionální management), >>> věcné nástroje (infrastruktura, poskytnu prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), >>> sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, mo vace), >>> finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). Základní regulačním nástrojem na obecní úrovni jsou obecní vyhlášky. Stěžejními rozvojovými nástroji jsou nástroje koncepční. Vytváří rámec pro uplatnění ostatních nástrojů. Z uvedeného důvodu jim bude věnována v dalším textu zvýšená pozornost. Při plánování rozvoje území se uplatňují dva základní nástroje: strategické a územní plánování. Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení. Mezi nimi je vztah symbiózy představa o rozvoji a hledání území pro realizaci či opačně disponibilní území a op malizace jeho využi. Srovnání strategického a územního plánování Strategické plánování Má ak vizační charakter stanovuje směřování (filozofii) rozvoje (myšlenka o rozvoji). Formuluje a provazuje hlavní kategorie rozvojových ak vit. Náležitos a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah). Územní plánování Jde o prostorový průmět rozvojových ak vit s územním dopadem. Má převážně regulační charakter stanovuje limity využi území Náležitos a procesy závazně upraveny stavebním zákonem. /11

14 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech Mezi strategickým a územní plánováním je vztah jisté symbiózy představa o rozvoji a hledání území pro realizaci či opačně disponibilní území a op malizace jeho využi. Vztah strategického a územního plánování Strategické plánování >>> Vize a cíle Čeho se chce dosáhnout Jak toho dosáhnout >>> Opatření Ak vity >>> Územní plánování Kde to zrealizovat >>> >>> Územní plán V oblas podpory využívání prostorových dispozic obce lze doporučit: >>> Pravidelné revize územního plánu a vyhodnocení využi dispozic a využi dřívějších změn územního plánu. >>> Ak vní podporu rozvoje obce v souladu s územním plánem (častým problémem je nesoulad mezi děním v obci a rozvojovými možnostmi zakotvenými v územním plánu mnohé pro určité ak vity vyčleněné prostory jsou vlastnicky či jinak zablokovány). >>> Větší využi regulačních plánů k udržení harmonické a funkční zástavby (např. stanovení parametrů staveb). Souvisejícím koncepčním (a často podceňovaným) nástrojem je realizace komplexním pozemkových úprav. Vedle vyřešení vlastnických vztahů v katastru obce je z hlediska rozvojového zásadní zajištění podmínek pro zlepšení životního prostředí (pro erozní opatření), ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství (pro povodňová opatření) a zvýšení ekologické stability krajiny. Zpevněné cesty vybudované v jejich rámci mohou mít využi jak pro volnočasové ak vity a sport, tak pro cestovní ruch. Strategické plánování je z hlediska regionálního rozvoje východiskem pro uplatnění a koordinaci dalších rozvojových kroků (nástrojů). 12/

15 Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech). V obecné rovině rozlišujeme následující hierarchii koncepčních dokumentů: >>> Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období ( kam jdeme ). >>> Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů. >>> Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkre zuje vybraná opatření ve formě projektů či ak vit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. ( Akční plán ) Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů, a to na ver kální i horizontální úrovni. V praxi mají bohužel zpracované koncepční dokumenty spíše větší obce. Pro menší obce je typické plánování na úrovni svazků obcí, kdy do společného dokumentu včleňují své obecní priority (více viz podkapitola 3.3). Strategie rozvoje obce je základním nástrojem řízení obce na základě poznání situace v obci a představ občanů, podnikatelů, zájmových organizací a dalších formuluje rozvojové cíle obce a ak vity vedoucí k jejich naplnění. Hlavními přínosy strategie rozvoje obce jsou: >>> Sladění představ o rozvoji obce. >>> Iden fikace problémů a možných řešení. >>> Formulace rozvojových záměrů a projektů. >>> Rozvržení realizace ak vit a subjektů se na nich podílejících. >>> Alokace vlastních finančních prostředků a určení potřeby prostředků vnějších. >>> Východisko pro územní průmět ak vit v územním plánu. Op mální struktura komplexního koncepčního dokumentu Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi. Analy cká část průběžná aktualizace Návrhová část Strategická část ( kam jdeme ) Programová část ( jak jdeme ) Projektová část akční plán ( co děláme ) Roste frekvence aktualizace Implementační část způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v této čás ) /13

16 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech Realizace strategického plánování může mít různé podoby (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alterna vní přístupy apod.), které kladou důraz na různé rozvojové aspekty. Po metodické stránce rozlišujeme následující přístupy k tvorbě koncepčních dokumentů: >>> Zpracování vlastními silami obce či svazků obcí. >>> Zapojení vnějších expertů v poradenské roli, kteří zajišťují metodické vedení. >>> Zadání odbornému subjektu ke kompletnímu zpracování (i v tomto případě je však nutná součinnost zadavatele). Důležitý je transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů. Můžeme rozlišit následující fáze procesu strategického plánování: >>> Počátek: Budování partnerství >>> Poznání území: Analýzy >>> Pohled kupředu: Společná vize >>> Organizování: Strategický rámec >>> Uskutečnění akce: Implementace a monitoring >>> Zhodnocení: Evaluace a zpětná vazba Pro posouzení úspěšnos rozvojových ak vit je nutné vytvořit systém sběru a sledování vývoje hodnot rozvojových ukazatelů (= monitoring). Na základě těchto dat zachycujeme změny situace a provádíme vyhodnocení účinnos a efek vnos realizovaných opatření (= evaluace). Základní otázky při hodnocení rozvoje: Jak jsou rozvojové ak vity účinné? Jak se nám daří plnit cíle? Účinnost = dosažené cíle / plánované cíle Jak jsou rozvojové ak vity efek vní? Kolik nás stojí dosažení daného výsledku? Efek vnost = vstupy / výstupy, výsledky, dopady Hospodárnos rozumíme dosažení minimálních nákladů na daný výstup. 14/

17 Oporou při volbě či vyhodnocování rozvojových ak vit jsou jednotlivé typy indikátorů: >>> Indikátory vstupů nejčastěji objem vynaložených finančního prostředků, případně časových kapacit (Kč). >>> Indikátory výstupů objem vytvořeného výstupu (m 2, km, ks). >>> Indikátory výsledků výsledky využi vytvořených výstupů. >>> Indikátory dopadů přínosy, důsledky odvíjející se od dosažených výsledků Je důležité si uvědomit, že cílem projektů nejsou jejich výstupy, ale změny situace, řešení problémů. Vytvořený výstup je pouze prostředkem k dosažení cíle. Ideální měření efek vnos vynaložených prostředků nejen k výstupům, ale i k dopadům. Ukázka uplatnění rozvojových indikátorů Indikátor Tvorba turis ckého produktu regionu Výstavba obchvatu města Vstupů Náklady na tvorbu Náklady na výstavbu Výstupů Vytvořený produkt, ks propagačních materiálů 10 km silnice, 4 křižovatky Výsledků Zvýšení návštěvnos o 20 % zkrácení průjezdu městem o 5 minut, snížení provozu ve městě o 60 %, snížení hlučnos a prašnos o 30 % Dopadů Zvýšení příjmů podnikatelů Zlepšení zdraví a kvality života obyvatel, z cestovního ruchu o 15 %, zvýšení zvýšení atrak vity města, nárůst bytové zaměstnanos v cestovním ruchu o 10 % výstavby, přírůstek obyvatel S uplatnění koncepčních nástrojů úzce souvisí i nastavení nástrojů ins tucionálních, tj. nastavení vnitřních systémů a procesů obce (fungování orgánů obce, finanční mechanismy, komunikace apod.) a systému zapojení klíčových subjektů rozvoje obce, tj. aktérů (viz kapitola 2). Důležitým aspektem všech ekonomických činnos je ekonomická (rozpočtová a majetková) stránka. Při sestavování rozpočtových plánů je třeba pracovat s několikaletým časovým horizontem a sestavovat víceleté rozpočty. V praxi to znamená, že obec pracuje nejen s rozpočtem na nejbližší rok a na další roky sestaví formální a stručný rozpočtový výhled, ale sestaví vždy rozpočet na několik let (3 5) a v každém dalším roce provede aktualizaci /15

18 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech a přidá rozpočet na další rok. Tento postup se označuje jako víceleté rozpočtování. Přínosy víceletého rozpočtování jsou zejména: >>> Zlepšení dlouhodobého plánování, >>> Zkvalitnění rozpočtového hospodaření a efek vnější využívání finančních prostředků. >>> Podklad pro lepší řízení svých závazků. >>> Úspora času věnovaného pracím na rozpočtu. >>> Zaměření se na hodnocení výkonů. >>> Omezení vlivu jednorázových příjmů a krátkodobých dotací. Zásadním finančním nástrojem jsou dotace (nenávratně poskytnuté prostředky z veřejného rozpočtu, za které neexistuje pro plnění ). V realitě finančního systému veřejné správy je realizace větších rozvojových akcí na dotacích silně závislá. Je však třeba zvažovat vztah nákladů na získání dotací a míra úspěšnos. Často nepla, že administra vní náročnost je přímo úměrná objemu získaných finančních prostředků. Podíl spolufinancování bývá ve skutečnos vždy vyšší než je původní plán (je třeba počítat s neuznatelnými náklady). Může tak být výhodnější realizovat menší projekt z vlastních prostředků než získat dotaci s vyšší finanční spoluúčas a značnými náklady na administra vu. Úspěšnost působení starosty je bohužel často posuzována pouze počtu a objemu získaných dotací, nikoliv podle toho, co se v obci skutečně podařilo vytvořit a zlepšit. V souvislos s realizací projektů je důležitá otázka udržitelnos. Obec musí počítat s náklady na provoz a údržbu vybudovaných objektů, tj. se zátěží běžného rozpočtu. 16/

19 1.3 Rozvjové podmínky obcí Rozvojovými podmínkami chápeme možnos a charakteris ky daného území. Můžeme se na ně podívat z různých úhlů: >>> Z hlediska obyvatel obce je to přítomnost faktorů ovlivňujících pozi vně jejich život, např. dobrá dopravní dostupnost, kvalitní bydlení, dostupnost služeb, možnos volnočasových ak vit, pracovní příležitos, kvalita životního prostředí, příjemné prostředí, klid atd. >>> Z hlediska ekonomického rozvoje jsou to hodnoty, které mohou přilákat do obce nové obyvatele, podnikatele, investory, např. objekty a pozemky vhodné pro podnikání, kvalitní dopravní komunikace, dostupnost inženýrských a dopravních sí, kvalifikovaná pracovní síla, odbytové trhy, přírodní, kulturní, rekreační atrak- vity atd. >>> Z hlediska návštěvníků jde o faktory, které ovlivňují výběr lokality k pobytu či návštěvě, např. atrak vita daného prostoru, výskyt přírodních, kulturních a historických zajímavos, sportovní možnos, ubytovací a stravovací kapacity apod. Každé místo má své neopakovatelné kombinace určitých vlastnos, které vytvářejí potenciály pro směřování rozvoje. Využitelnost těchto potenciálů je závislá na smysluplné ak vitě obyvatel, poloze místa a na velikos kapitálu, který je k dispozici. Kombinace těchto vstupů do jisté míry předurčuje i op mální strategii chování obcí i celých regionů ve využívání svých dispozic. Rozvojové podmínky mají prostorové a velikostní souvislos, najdeme však řadu obcí, které se i přes ob žné podmínky dokážou úspěšně rozvíjet. Úspěšný rozvoj nejčastěji důsledkem vnitřní ak vizace (lidské zdroje) a komplexního přístupu k rozvoji. Nedostatek finančních prostředků bývá často spíše zástupným problémem pro zdůvodnění neak vity. Pro řízení rozvoje obce je zásadní proniknout do základních rozvojových souvislos obce, tj. poznat situaci v jednotlivých oblastech, pojmenovat rozvojové šance nebo naopak rozvojové problémy a v neposlední řadě nalézt jejich příčiny. /17

20 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech Základní prostorové vazby obce <<< Dálnice, rychlostní komunikace >>> <<< Výchozí obec Bydlení Pracovní příležitos Služby Atrak vity Dostupnost (kvalitní dopravní spojení) Obslužnost (autobusové spojení) <<< Město X Komplexní služby Kultura Pracovní příležitos Obec Y Pracovní příležitos Dopravní dostupnost a obslužnost dané obce vůči střediskům zaměstnanos a služeb jsou klíčové faktory rozvoje. Dopravní dostupnos chápeme využitelné napojení na dopravní síť (tj. např. v případě dálnic existenci dálničního sjezdu v blízkos obce). Zodpovědnost za rozvoj a údržbu dopravní infrastruktury mají následující subjekty: >>> Ředitelství silnic a dálnic ČR odpovědnost za dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, >>> Správa železniční dopravní cesty, státní organizace odpovědnost za všechny železniční tratě, >>> příslušné kraje ČR odpovědnost za komunikace II. a III. třídy, >>> jednotlivé obce ČR odpovědnost za místní komunikace a chodníky. Dopravní obslužnost je souhrnem počtu spojů veřejné dopravy do ostatních sídel v průběhu týdne (často vykazuje značné rozdíly mezi pracovními dny a víkendy). K výraznému posunu v organizaci veřejné dopravy, i ke zlepšení dopravní obslužnos obcí v řadě regionů, došlo v posledních letech, kdy začaly jednotlivé kraje budovat systémy integrované veřejné dopravy, ve kterých se velmi často kombinuje autobusová a železniční doprava. 18/

21 Základní dopravní obslužnost zajišťují ze zákona kraje. Obce se zapojují do vyjednávání počtu spojů, v případě spolufinancování mohou požadovat dosáhnout navýšení spojů. V posledních letech se však stále více rozvíjí budování komunikací pro rozvoj cyklodopravy. Tato oblast dopravní infrastruktury je to ž velmi podporována z národních a hlavně evropských dotačních zdrojů. Připojení obce na stávající cyklotrasy či cyklostezky může významně oživit sezónní cestovní ruch a přispět tak k dalšímu rozvoji obce. V oblas rozvoje dopravy a dopravní obslužnos spočívá úloha obce zejména v: >>> ak vní účas při ladění zapojení obce do IDS (s předs hem a ve spolupráci s okolními obcemi vyjednávat o jízdních řádech, zohlednit potřeby pracujících i dostupnost služeb v okolních obcích); >>> podněcovat budování a rekonstrukce místních komunikací; >>> spolupracovat se správcem dané silnice a vyvíjet určitý nátlakem na priorizaci oprav dotyčných komunikací (případ silnic II. a III. řádu, které spravuje daný kraj); >>> budovat a udržovat chodníky, obecní parkoviště nebo zastávky veřejné dopravy (např. přebudováním nástupních ostrůvků a vybudováním přístřešků na ochranu před nepříznivým počasím); >>> podporovat projekty zvyšující bezpečnost silničního provozu; >>> podporovat výstavbu cyklostezek mezi jednotlivými obcemi a v turis cky atrak- vních oblastech. Situace v oblas bydlení je do značné míry ovlivněna rostoucí mobilitou obyvatelstva, souvisí i s demografickými ukazateli (stárnu populace, změny počtu dě, velikos rodin, typů domácnos atd.). Intenzita bytové výstavby má obvykle úzkou vazbu na dostupnost větších měst (suburbanizace) a na rozmístění pracovních příležitos. Konkrétní možnos, jak podpořit či usnadnit bytovou výstavbu, jsou: >>> vymezit vhodné prostory pro výstavbu v územním plánu v přiměřeném rozsahu a lokalitách (s preferencí míst v zastavěném území); >>> dle finančních a majetkových poměrů obce zasíťovat pozemky vymezené pro výstavbu; >>> koordinovat a podporovat výstavbu v intravilánu obce (v prolukách) v případě volných pozemků a zpustlých domů může starosta sehrát nemalou roli v oblas vyjednávání prodeje a nového využi prostor. /19

22 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech Obecnější socioekonomickou situaci obce vyjadřují kromě výše uvedených faktorů také možnos trhu práce vyjádřené ukazateli zaměstnanos a nezaměstnanos. Struktura zaměstnanos ekonomicky ak vních obyvatel odráží celkové zaměření místního hospodářství, dojížďkové vazby a postavení sídla v celkové hierarchii sídel. Nezaměstnanost úzce souvisí se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými možnostmi, a strukturou regionální ekonomiky. Míra nezaměstnanos je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovos území. Jde o podíl uchazečů o zaměstnání ke všem osobám schopným pracovat čili ekonomicky ak vním (zaměstnaným i nezaměstnaným). Míra nezaměstnanos prochází typickými sezónními výkyvy: je vyšší v zimních měsících, postupně se snižuje s m, jak přibývají příležitos sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj. Zvýší se potom v létě, kdy se na úřadech práce registrují čerství absolven škol, mírně klesá s jejich postupným umísťováním na trhu práce a opět roste s ukončováním sezónních prací. Mimo tyto pravidelné oscilace, které jsou pozorovatelné ve většině regionů, prochází nezaměstnanost také dlouhodobějšími oscilacemi. V jejich průběhu se mění také rela vní pozice jednotlivých regionů a obcí. Konkrétní situaci na obecní úrovni lépe ilustrují absolutní počty uchazečů, které umožňují posoudit vhodnos nástrojů ak vní poli ky zaměstnanos. Významným rysem trhu práce je vyjížďka za prací. Ta vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umožňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojížďce a vyjížďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojížďce a vyjížďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů. Vysoká intenzita vyjížďky za prací je charakteris cká pro celou ČR a jak ukázaly výsledky sčítání lidu v roce 2001 v průběhu 90. let nedošlo k jejímu podstatnému snížení. Je to podmíněno především narůstající specializací ekonomických činnos v jednotlivých místech, a také koncentrací především terciárních ak vit do městských center, kterou dojížďka za prací umožňuje. Tuto skutečnost je možné hodno t jednak pozi vně, neboť umožňuje nalézt ekonomicky ak vním osobám zaměstnání odpovídající jejich vzdělání, kvalifikaci či zájmům, jednak nega vně, protože dlouhá doba strávená v zaměstnání v jiné obci snižuje vazbu obyvatel k obci jejich bydliště. 20/

23 Ke zlepšení situace na trhu práce může obce přispět několika způsoby: >>> nepřímo podporou rozvoje dopravní a technické infrastruktury i vybavenos obcí; >>> přímo pak nabídkou pozemků či objektů vhodných k podnikání; >>> zpřístupněním relevantních informačních a metodických materiálů pro podnikatele; >>> spoluprácí se subjekty reprezentujícími podnikatele (hospodářskou komorou, agrární komorou) a případnými dalšími subjekty v oblas informační a metodické pomoci pro malé a drobné podnikatele; >>> podporou rozvoje cestovního ruchu či jiných ak vit, které pomohou rozvoji regionu, atd. Pro život obyvatel v obci je důležitá dostupnost nejen pracovních příležitos, ale také nejrůznějších typů služeb (veřejných i komerčních) pro uspokojování potřeb občanů. Značný význam mají také podmínky pro rekreaci a trávení volného času včetně kvalitního životního prostředí. Do oblas veřejných služeb se tradičně řadí školství, zdravotnictví a sociální služby. Rozvoj veřejných služeb je limitován finančními možnostmi obcí. Na rozsah veřejných služeb a na způsob jejich zajištění má vliv vývoj situace v dané obci, množství potenciálních uživatelů či preference obyvatel. V prostorovém pohledu lze rozlišit dvě úrovně poskytování veřejných služeb: >>> základní služby, jež by měly být zabezpečeny přímo v dané obci nebo v nejbližší spádové obci (např. základní škola, ordinace prak ckého lékaře); >>> specializované služby, za nimiž je možné dojíždět (jsou obyvateli využívány méně často, nebo vyžadují vyšší specializaci poskytovatelů, např. střední škola, specializovaná ambulance). Vybavenost obce komerčními službami je obvykle přímo úměrná velikos dané obce. Možnos podpory zajištění komerčních služeb jsou však na obecní úrovni omezené. /21

24 Ministerstvo pro místní rozvoj Rozvoj ve všech oblastech Obec může např.: >>> zpracovat adresář služeb pro občany v obci a blízkém okolí včetně provozních dob a informací o nabídce, >>> provést šetření poptávky po chybějících službách a zhodnocení smysluplnos jejich zřízení, >>> nabídnout prostory či jinou věcnou výpomoc současným či potenciálním poskytovatelům služeb v obci; podpořit občany, kteří by byli ochotni určité služby pro ostatní zajis t. Pro spokojený život v obci je nutné poskytnout občanům prostor pro trávení volného času, v jehož rámci lze vymezit tři hlavní okruhy činnos : kulturu, sport a zájmové ak vity. Mezi obecné faktory kulturního a společenského života vesnic, které podporují stabilitu venkovských společenstev a startují jejich rozvoj, patří následující: >>> činnost spolků, >>> ak vizace obyvatel, >>> zapojení všech věkových skupin obyvatel, >>> zapojení žen, >>> pravidelné setkávání obyvatel a společné řešení problémů, >>> existence historické pamě (kroniky, památky, zvyky), >>> rozvoj místního cestovního ruchu. Vnímání rozvojových ak vit obce i celkové atrak vity obce jak jejími obyvateli, tak návštěvníky pozi vně ovlivňuje vzhled obce. Násobí efekty různých inves c a dělá z obce krásné místo pro život. Z hlediska možnos obce a způsobu realizace vzhledu obce můžeme v zásadě rozlišit tři věcné oblas : >>> rekonstrukce a údržba veřejných prostranství, obecních budov a místních komunikací; >>> výsadba a údržba veřejné zeleně; >>> péče o vzhled budov a pozemků soukromých subjektů. 22/

25 Možnos obce posílit své rozpočtové příjmy závisí na mnoha specifických okolnostech. Můžeme uvést následující způsoby ovlivnění rozpočtových příjmů: >>> Omezená daňová pravomoc např. stanovení koeficientu u daně z nemovitos (malý přínos). >>> Schválení vybírání nového místního poplatku (v rámci zákonem stanovených poplatků a zákonem daných limitů jejich výše). >>> Nedaňové příjmy stanovení výše uživatelských poplatků za poskytování veřejných statků a služeb na území města, výhodný pronájem majetku. >>> Rozhodnu o využi návratného způsobu financování emise obligací, úvěr, finanční leasing. >>> Op malizace nakládání s majetkem města. >>> Ak vní snaha o získání dotací. >>> Podpora podnikání a inves ční ak vity dosáhnout zlepšení situace v oblas zaměstnanos na své území a zvýšit tak především příjem z daně z příjmů (ten se na rozpočtovém určení daní podílí pouze malým procentem viz příloha 1). Struktura příjmů obcí 0 20% 40% 60% 80% 100% Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Neinves ční dotace Inves ční dotace Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2009 /23