VYMEZENÍ POJMU LOGISTICKÝ PRODUKT DEFINITION OF CONCEPT LOGISTIC PRODUCT

Transkript

1 VYMEZENÍ POJMU LOGISTICKÝ PRODUKT DEFINITION OF CONCEPT LOGISTIC PRODUCT ŠTŮSEK Jaromír, (ČR) ABSTRACT The presented paper deals with problems of logistics. This paper is focused on area of definition of logistic (in process view) and definition logistic product and its meaning for logistic management. Logistic product presents the object of logistic management. Clearly identified product make it possible to better understanding the metod and process of implementation logistic activities. That make for fulfilment of logistic aims. KEY WORDS logistc, logistic chains, logistic product, logistic process ÚVOD Logistika je dnes běžným pojmem, jehož obsah chápe i laik jako nauku o řešení zásobovacích a zabezpečovacích problémů v různých oborech společenského života. Ve skutečnosti jde o řešení veškerých oběhových problémů bez ohledu na formu organizace. Logistika je ve skutečnosti bez ohledu na rozlišovací úroveň (globální ekonomika, národní či regionální hospodářství, podnik) platformou, na níž se - podle stupně její efektivnosti - lépe či hůře naplňuje vztah se zákazníkem. Onen stupeň efektivnosti je zjednodušeně řečeno výslednicí úrovně konkrétních logistických činností a dokonalosti jejich provázání. O postavení logistiky a o míře její nezbytnosti probíhají víceméně odborné diskuse v podnikové i v nadpodnikové sféře. Logistika představuje organizaci, plánování, řízení a realizaci toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. 1) Vlivem změny orientace podniku směrem k zákazníkovi se mění také vnitřní struktura těchto podniku z funkční na procesní. Základem se stává horizontální uspořádání procesů, které odpovídá materiálovým a informačním tokům, které jsou předmětem logistiky. Z tohoto důvodu je nutno do definice logistiky zahrnout komplexnost jejího pojetí tj. jak věcnou tak procesní stránku. Z tohoto pohledu můžeme definovat logistiku následovně: Logistika představuje koordinované, integrované a synchronizované řízení informačních a výkonných procesů neoddělitelně spojených v celém průběhu s přípravou (projektováním), tvorbou a finalizaci produktu. Fungování a účinnost těchto procesů, je zdrojem tvorby hodnoty poskytované zákazníku. Cílem je dodržet časové, hodnotové a místní parametry vnímané zákazníkem a tyto parametry dosáhnout s vysokou celkovou účinností. Tyto procesy jsou horizontálně i vertikálně integrovány a uskutečňují se v relativně samostatných článcích logistického řetězce, jimiž jsou provozy. CÍL A METODY Hlavním cílem příspěvku je formulování pojmu logistického produktu jako rozhodujícího objektu na které je zaměřeno logistické řízení. Logistický produkt je spojujícím prvkem v integrovaných logistických řetězcích. Základním východiskem řešení daného problému byla 1) Terminology in Logistic. ELA,

2 aplikace systémového přístupu. Ta se vyznačuje cílovým, strukturálním, funkčním, vývojovým a komplexním hlediskem. K dosažení cíle bylo použito metody hodnotového inženýrství zaměřené na analýzy funkcí. VÝSLEDKY A DISKUSE Řízení oběhových procesů v globální ekonomice je realizováno prostřednictvím logistických řetězců. Vytváření logistických řetězců představuje základní kámen aplikace logistiky do řízení podnikových procesů. Právě logistické řetězce jsou integrujícím prvkem řízení podnikových procesů, zajišťujících hmotných produktů od získávání surovin až po finální spotřebování. Logistický řetězec podle autora představuje integrované a synchronizované řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů tj. řízení toku objednávek, kapacit, času, materiálového toku, práce a financí, s cílem dosažení pružnosti a vysoké kvality realizovaných procesů, které zajišťují vyšší hodnotu pro zákazníka. K základním znakům řízení logistického řetězce můžeme přiřadit: Integrální propojení všech zúčastněných v oblasti předvýroba, výroba a distribuce logistického produktu. Otevřené sdílení informací mezi jednotlivými partnery. Základní články (provozy) logistického řetězce jsou v interakci s předcházejícími články či následujícími články. Zaměření se na materiálový a informační tok. Sledování veškerých logistických procesů ve všech článcích řetězce, tzn. že sleduje se celý hodnotový proces. V rámci řízení logistického řetězce můžeme vymezit tyto účastníky: 1. Provozovatelé logistického řetězce (klíčoví hráči), kteří integrují logistické procesy zúčastněných partnerů. Patří zde především střední a velké firmy např. ( podniky automobilového průmyslu, obchodní podniky apod.). Jedná se často o obchodování typu Business-to-Business (B2B). 2. Hlavní partneři (hlavní hráči), kteří představují podniky, resp. provozy realizující dílčí logistické procesy. Patří k nim dodavatelé, zpracovatelé, dopravci a poskytovatelé logistických služeb. 3. Koneční zákazníci představují konečné příjemce logistického produktu. Nepředstavují přímé účastníky řízení logistického řetězce, ale jsou zapojování nepřímo prostřednictvím informací získaných prodejem zboží. Tyto informace zpracovává klíčový hráč a předává je partnerům v řetězci. Návrhu logistického řetězce by mělo předcházet definování logistického produktu. Důležitou úlohu v tomto případě hraje pochopení chování zákazníka, případně jeho ovlivnění. Chování zákazníka a jeho postoje značně ovlivňují parametry vytváření logistického řetězce. Definice logistického řetězce představuje rozhodující krok při uplatňování logistického přístupu tj. při hodnocení podílu na uspokojování potřeb zákazníků, důležitý krok k optimalizaci logistických nákladů a k maximalizaci logistického výkonu. Služby zákazníkům představují pro logistický systém klíčovou oblast. Logistický produkt Na tomto místě považuji za potřebné specifikovat odlišnosti v používání pojmu logistický produkt. Pernica používá pojem pasivní prvky v logistickém řetězci. Těmito prvky rozumí zboží, obaly, přepravní prostředky, odpad a informace. S tímto pojmem souhlasím, ale domnívám se, že je značně obecný ve vztahu k logistickým zásadám. Máme-li respektovat pět základních znaků logistického přístupu, jako je např.: Existence finálního produktu, který formou směny přechází k zákazníkovi a uspokojuje jeho potřeby, pak se domnívám, že je 369

3 vhodnější používat pojem logistický produkt. Rovněž máme-li respektovat tvrzení, že logistika je důležitým zdrojem konkurence pro svoji jedinečnost a obtížnou napodobitelnost, tak musíme brát v úvahu skutečnost, že tato konkurenční výhoda pramení z jasně definovaného logistického produktu a logistického řetězce. Mnou definovaný logistický produkt oproštěný od širších návazností pak představuje předmět (objekt) logistiky. Myslím však, že pro naše účely je výstižnější dále uvedené pojetí. Řízení všech logistických procesů od koncového zákazníka až po samotný počátek výroby (včetně výzkumu, vývoje a přípravy výroby) je tedy onou specifickou stránkou, která povyšuje jakýkoliv produkt na produkt logistický. Stručně vzato logistický produkt je produkt komplexní. Jeho definice musí být komplexní a vyvážená. To je patrně důvod, proč se o ni v tomto pojetí podle dostupných zdrojů dosud nikdo nepokusil. Z předchozích úvah je zřejmé, že úplná definice nevystačí s vymezením věcné podstaty logistického produktu, ale měla by postihnout obě jeho stránky produkt jako věc a produkt jako s věcí spojený výsledek všech společně řízených procesů. Podstatu logistického produktu tvoří taková úroveň hodnoty vnímané zákazníkem, jemuž je poskytována, která spočívá jak v kvalitě poskytovaného produktu ( tím je dána její věcná stránka), tak v kvalitě způsobu tohoto poskytování ( tím je dána její procesní stránka), přičemž bez existence logistického řízení (marketingové a logistické strategie) tato hodnota dosažitelná není, nebo není dosažitelná stejně efektivně. Dvě stránky logistického produktu - stránka věcná postihuje výrobek, zboží a jiné hmotné objekty představující transformaci této hmotné podstaty zajímá nás pro její cíl, tj. co nejefektivnější tok Zde lze vymezit další základní rysy například: jde o předmět cílově orientovaného logistického řízení dle zásad logistického přístupu, při jeho vývoji se uplatňuje paralelní přístup multiprojektového týmu s cílem stlačení času (být první na trhu) se zapojením dodavatelů, je hlavním spojujícím objektem řízení procesů (technologických a netechnologických) v provozech logistických řetězců, různorodý charakter produktu ovlivňuje zásadně způsob všech transformací v provozech a přispívá tak k formování určité provozní struktury, byl vyvinut a je vyráběn či upraven pro konkrétní logistický řetězec, sdílení informací o požadovaných i dosahovaných parametrech produktu mezi jednotlivými články logistického řetězce je klíčové pro dosažení stanovené úrovně hodnoty vnímané zákazníkem a pro dosažení konkurenceschopné úrovně efektivnosti, - stránka procesní postihuje způsob dosažení uvedeného cíle formou takové organizace a řízení, která znamená nově vytvořenou hodnotu zákazníkům (nová kvalita, stlačení času apod.). I dříve byl kladen důraz na zákazníka a opatřování informací o něm k tomu slouží marketing, ale stupeň provázanosti byl pouze na úrovni funkcionálního řízení. Součástí této stránky je efektivnost využití zdrojů pro danou úroveň vnímanou zákazníkem, (tedy optimalizace konfliktu cílů na úrovni logistického řetězce). K základním rysům procesní stránky patří: 370

4 procesní stránka logistického produktu představuje konkrétní podobu realizace logistických aktivit tedy takový způsob jeho transformace, distribuce a redistribuce daného produktu, že je zákazníkem vnímána jako vyšší hodnota, jde o sled procesů a činností, které povyšují daný produkt na komplexní službu zákazníkovi (poskytováním služeb vysoké kvality), jako základ dlouhodobých vztahů se zákazníkem, tyto procesy a činnosti tvoří základ struktury přidávající hodnotu v logistickém řetězci, řízení procesní stránky přispívá k dosažení celkového logistického cíle. Výše uvedené charakteristiky logistického produktu ho odlišují od produktu vznikajícího ad hoc (vyráběného na sklad, na marketingovou objednávku i podle potřeby zákazníka - kusová zakázka) ale nikoliv systematicky s přihlédnutím ke konfliktu cílů mezi úrovní uspokojení zákazníka a mezi efektivním využitím zdrojů. Vymezení a uvědomění si logistického produktu přispívá: 1. K optimalizaci a standardizaci procesů v logistickém řetězci. 2. Ke sladění cílů mezi provozy v logistickém řetězci, a tím umožňuje jasně definovat místa styku (interface) mezi pracovišti, provozy apod. V těchto místech styku může docházet ke vzniku určitého odporu (přidávání nákladů, časová zdržení). Jasně definovaný produkt je předpokladem hladkého překonávání míst styku (slaďováním a koordinováním). 3. K uplatnění principu pull, tzn. tažný princip respektující požadavky zákazníka. 4. K vyšší motivaci všech participujících na zvýšení přidané hodnoty, a tím na větším stlačení času v logistickém řetězci. 5. K propojení logistické a marketingové strategie firmy orientované na zákazníka. Logistický produkt je definován svými vlastnostmi, parametry a dalšími znaky (obal, manipulace, informace spojené s produktem apod.), které ovlivňují řešení logistického systému. Proto za logistický produkt můžeme považovat každý produkt, při jehož vývoji, výrobě, spotřebě a likvidaci byly zohledněny logistické přístupy. Představuje-li logistický produkt základní objekt, který se pohybuje v logistickém řetězci, pak může nabývat různých dimenzí (stavů) a to: U hmotného zboží (spotřební, průmyslové) nabývá stavu vstupních surovin, polotovarů, skupin, montážních celků apod., které postupně přecházejí do finálního logistického produktu za účelem uspokojení potřeb konečného zákazníka. U nehmotného produktu (služby) - se jedná většinou o nabídku finální služby. Důležitým a průvodním jevem pohybu logistického produktu v logistickém řetězci je pohyb informací. To znamená, že logistický produkt je takový hmotný a nehmotný produkt (hodnocený v objemu zákaznické jednotky), který je požadovaný, akceptovaný a oceňovaný zákazníkem velikostí uznané přidané hodnoty za dosažené parametry (doba, okamžik, načasování, kvalita, bezproblémovost použití, doprovodné služby a jiný servis.). Tedy nikoliv výrobek vyrobený na sklad, či služba, která nebyla přijata zákazníkem. To, kdo bude užívat produkt, který firma nabízí, může signalizovat typ logistického systému, který by se měl aplikovat, a skutečně nabízet různé metody zásobování a distribuce, které se užívají v praxi. Proto má význam se zabývat i metodami členění logistického produktu. 371

5 Z pohledu základních znaků logistického přístupu můžeme vymezit dva typy logistického produktu: Logistický produkt primární (hlavní) výrobek (služba), který má určité parametry sloužící k uspokojování potřeb zákazníků. Tento produkt je objektem řízení hlavního logistického řetězce a smyslem zavádění logistiky. Logistický produkt sekundární (vedlejší) odpad (obaly apod.), tzn. opotřebovaný (znehodnocený) finální produkt, který vzniká jako důsledek výrobní či osobní spotřeby produktů spotřebitelem. Tento produkt je objektem zpětné logistiky zaměřené na řízení oběhových procesů spojených s recyklací, resp. s druhotným využitím odpadů. Logistický produkt nabývá v logistickém systému různých forem manipulačních a přepravních jednotek. Metodický postup při vývoji produktu představuje realizaci následujících kroků: Řízení marketingových příležitostí (nových idejí produktu). Vymezení strategických vlastností produktu marketingových, logistických. Studie proveditelnosti. Návrh, vývoj a první interní testy. Provedení tržních testů. Zavedení do výroby a komercionalizace. Při realizaci těchto kroků musí být respektována ekonomická hlediska (hospodárnost, minimalizace rizika, apod.), ekologické hledisko (vliv na životní prostředí apod.), logistické hledisko (manipulační pohled, dopravní náročnost, synchronizace logistických operací, ochranná funkce apod.). Už při řízení marketingových příležitostí, resp. hledání nových idejí produktů na základě, např. požadavků zákazníka, trhu či konkurence, je nutné realizovat výběr (prosévání) s ohledem na minimální požadavky specifické pro logistiku. Měly by být brány v úvahu, např. požadavky na manipulaci (mezioperační, prodejní), skladování, dopravu, využití recyklovaných zdrojů apod. Při vymezování strategických vlastností by z pohledu logistiky měly být respektovány požadavky, např. na obal - likvidace obalů, vznik a likvidace odpadů apod. V dalších fázích musí být již respektování logistických specifik více konkretizováno. Ve fázi zavedení do výroby a komercionalizace musí být již vybudován logistický řetězec. Musí být vybráni účastníci logistického řetězce od dodavatele surovin až po prodejce konečnému zákazníkovi tak, aby logistický produkt plynule procházel jednotlivými články. Rovněž pro jednotlivé účastníky řetězce musí být definovány jejich logistické procesy. Aplikace logistického pohledu při vývoji produktu předpokládá využívání metodického aparátu, jenž je vhodný pro řešení logistických problémů. Jedná se především o metody systémově orientované (metody systémového modelování) směřující k optimalizaci celého logistického řetězce, a tím k dosažení synergického efektu. Tyto metody je nutné využívat i při optimalizaci logistického řetězce z pohledu životního cyklu výrobků. Vhodnou metodou pro definování logistického produktu je metoda hodnotového inženýrství. DISKUSE Pro současnou orientaci, kdy přechází logistika do polohy integrace systému, je situace z pohledu aplikace logistiky v jednotlivých fázích životního cyklu trochu odlišná. Ve fázi zavádění nového produktu logistického produktu je firma zákaznicky orientovaná a zná své stávající či potencionální zákazníky. Od prvního počátku uvádění produktu na trh má definovaný a vybudovaný logistický řetězec, tzn. že jsou vybráni smluvní dodavatelské i 372

6 distribuční (logistické) firmy. Tento logistický řetězec se v začátcích musí vyznačovat zajištěním standardní úrovně služeb zákazníkům, kterou musí neustále zvyšovat a zdokonalovat. Firma musí provádět neustále logistický audit s cílem optimalizovat činnosti v logistickém řetězci (optimalizovat výši zásob, optimalizovat logistický výkon i řízení kapacit apod.). Přikladem může být automobilka TPC v Kolíně. Ve fázi zralosti je obrat stabilizován. Je uplatňován princip CRM Customer Relationship Management. Pohyb logistického produktu je řízen na základě požadavků zákazníků. Logistický řetězec vykazuje znaky optimalizace, tzn. že existuje optimální vztah mezi logistickým výkonem, náklady a službami. Úroveň služeb zákazníkům může být diferencovaná podle skupin zákazníků a existuje pružná reakce na požadavky zákazníků. Fáze útlumu (zániku) představuje období, kdy dochází ke snížení obratu. Řízení pohybu logistického produktu přechází ze zákaznicky orientovaného na řízení podle predikce. Snižuje se počet prodejních míst a rovněž klesá počet zákazníků. Rozsah služeb zákazníkům se zužuje, ale jejich úroveň by neměla být narušena. Logistický řetězec nevykazuje příslušnou dynamiku. Při vývoji logistického produktu je nutné zajistit stlačení času (zkrácení doby) uvedení výrobků na trh. Základem zkrácení času je aplikace paralelního přístupu při vývoji produktu. Základem paralelního přístupu je využití multiprojektového managementu a automatizace informačních toků založených na systémech CAD (Computer Aided Design) a CAM (Computer Aided Manufacturing). Rovněž je nutné do procesu vývoje výrobků začlenit dodavatele a zákazníky. Definice logistického produktu byla pojata ve dvou rovinách. V rovině teorie byl logistický produkt vymezen v souladu s terminologickou logikou a zároveň v plné shodě s typizací provozních struktur zapojených do logistických řetězců. V praktické rovině pak slouží definice k lepšímu pochopení metod a zákonitostí průběhu logistických aktivit. ANOTACE Předložená práce se zabývá problematikou logistiky. Nosné téma celé této práce představuje definování pojmu logistika (z pohledu procesního přístupu) a definování pojmu logistický produkt včetně jeho významu pro logistické řízení. Logistický produkt představuje objekt logistického řízení. Jasně definovaný logistický produkt umožňuje lepší pochopení metod a zákonitostí průběhu realizace logistických aktivit. Tím přispívá k naplnění základních cílů logistiky tj. optimální logistický výkon ve vztahu k logistickým nákladům a službám zákazníků. KLÍČOVÉ SLOVA logistika, logistický řetězec, logistický produkt, logistické procesy LITERATURA 1. NĚMEC, F. Výrobní logistika pro ekonomy. Opava: Slezská universita, ISBN X 2. PERNICA, P. Logistický management. Praha: Radix, ISBN PFOHL,H.CH. Logistikmanagement-Funktionen und Instrumente. Berlín: Verlag, ISBN ŠTŮSEK, J. Logistický management. Praha: ČZU, ISBN

7 KONTAKTNÍ ADRESA Ing.Jaromír Štůsek,Csc, Katedra řízení ČZU Praha, Praha 6 Suchdol E@mail:stusek@pef.czu.cz Recenzent: doc. Ing. Iveta Zentková, CSc. 374