Model agregátní poptávky a nabídky:
|
|
- Karel Navrátil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová hladina je fixní. Agregátní poptávka Křivka agregátní poptávky při pohyblivé cenové hladině zobrazuje všechny kombinace cenové hladiny (P) a úrovně důchodu/produktu (HDP, Y), při kterém jsou trhy statků a trhy aktiv v rovnováze. Jinými slovy agregátní poptávka vyjadřuje souhrnné množství statků, které lidé poptávají při dané cenové hladině. Odvození křivky agregátní poptávky: Odvození vychází z modelu IS-LM. Předpokládejme, že se změní (klesne) cenová hladina P. V takovém případě se posune reálná nabídka peněz (křivka M/P). To vede k poklesu rovnovážné úrovně úrokové míry, pro kterou platí, že nabídka a poptávka po penězích se rovnají. K tomuto poklesu rovnovážné úrokové míry dochází při každé úrovni důchodu, což způsobuje, že se křivka LM posunuje dolů doprava. Tím pádem se mění i bod rovnováhy na trhu aktiv výstup se posouvá. Můžeme potom sestrojit novou křivku, který zobrazí úrovně výstupu pro různé cenové hladiny, tato křivka je křivkou agregátní poptávky. Křivka agregátní poptávky je, jak plyne z obrázku, klesající. Důvody, proč tomu tak je, jsou následující: Pigouoův efekt bohatství: Pokud klesá cenová hladina, zvyšuje se reálná hodnota peněz v hotovosti a na bankovních účtech. Lidé za tyto peníze mohou začít více utrácet a zvyšovat spotřebu (C). Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cenové hladiny lidé nemusí držet v hotovosti tolik peněz. Začnou je tudíž více půjčovat (nabízet bankám, nakupovat za ně obligace apod.). To vede k růstu cen aktiv a poklesu jejich výnosu (úrokové míry). Pokud klesá úroková míra, roste velikost investic. A investice (I) jsou součástí AD. Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry na trhu aktiv vede k odlivu kapitálu, čili k růstu poptávky po zahraničních měnách a ke znehodnocení domácí měny. Znehodnocení domácí měny však znamená růst čistého vývozu (NX), jež je součástí AD. Pozn.: rovněž platí, že prvotní pokles cenové hladiny, reálně zlevňuje domácí statky vůči zahraničním, což též vede k vyššímu vývozu.
2 i M/P1 M/P2 i i1 LM1 LM2 i2 L=kY-hi M/P, L Y1 Y i IS LM1 LM2 Y1 Y2 Y P P1 P2 Y Obr.: odvození křivky agregátní poptávky Rovnici křivky agregátní poptávky lze matematicky odvodit z rovnice vyjadřující rovnováhu křivek IS a LM (Rovnice 1): 1 Y = u*(1 + ubk/h)*a + (b/h)*(u/1 + ubk/h)*(m/p) Označme si v rovnici 1 výraz u*(1 + ubk/h) jako β a výraz (b/h)*(u/1 + ubk/h) jako γ. Potom můžeme rovnici 1 psát jako: Y = β*a + γ*(m/p) /M (Rovnice 2) Jak již víme, křivka AD není nic jiného než průsečík křivek IS a LM při různých cenových hladinách. Cenovou hladinu P lze z rovnice 2 po úpravách vyjádřit jako: P = (β*m)/(y- γ*a) (Rovnice 3), 1 Tato rovnice je odvozena v části, která se věnuje modelu křivek IS-LM
3 Rovnice 3 je rovnicí agregátní poptávky. Tato rovnice říká jaká bude cenová hladina pro různé rovnovážné úrovně výstupu. Agregátní nabídka Křivka agregátní nabídky udává množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při dané cenové hladině. Křivku agregátní nabídky jde odvodit z křivek agregátní nabídky a poptávky po práci a produkční funkce. V grafech se obvykle křivka agregátní nabídky značí písmeny AS. W/P S L D L W0/P L0 Y0 L0 Obr.: Odvození křivky agregítní nabídky Trh práce se vyčisťuje v bodě L0 při reálné mzdě W0/P. Produkční funkci si vyjádřeme jako funkci práce 2, tedy: Y = f(l). Potom rovnovážné množství osob, které pracuje, vyprodukuje produkt Y0. Tuto hodnotu produktu můžeme označit za potencionální produkt a množství L za přirozenou zaměstnanost. Nezaměstnané při zaměstnanosti ve výši L0 můžeme řadit mezi přirozeně nezaměstnané patří mezi nezaměstnané z frikčních či strukturálních důvodů. Na polohu křivky agregátní nabídky existují rozdílné názory: 2 Předpokládáme, že se množství kapitálových statků nemění, což je pro krátké období vcelku realistický předpoklad.
4 klasické keynesiánství: křivka AS je vodorovná. Vychází se, z toho, že v ekonomice je nezaměstnanost a firmy mohou za stávající mzdy zaměstnat libovolné množství práce. Mzdy se tedy nemění, nemění se pak ani cenová hladina. Zvýšení výstupu lze dosáhnout při stávající cenové hladině. klasický případ: křivka AS je svislá. Vychází se z toho, že trh práce je vždy v rovnováze (tj. nabídka práce se rovná poptávce po práci). Pokud firmy chtějí zvýšit výstup, zaměstnat více osob, musí zvýšit mzdy, vyšší mzdy však znamenají vyšší náklady a růst cen výstupu. Dochází tedy k růstu cenové hladiny, aniž by se měnil výstup (množství pracovní síly se nemění). K obdobným závěrům docházejí i zastánci monetaristické teorie. neoklasická syntéza 3 : v dlouhém období je křivka AS vertikální nabídka statků závisí na reálných zásobách práce, kapitálu, dostupných technologiích. Změny cenové hladiny nemají na křivku AS vliv mění se všechny ceny (jak vstupů, tak výstupů), tudíž firmy nerealizují vyšší ani nižší zisky a nemají důvod měnit produkci. V krátkém období je křivka AS rostoucí růst cenové hladiny vede k růstu výstupu. Důvody jsou rozebrány dále. Důvody, proč je krátkodobě křivka agregátní nabídky rostoucí: teorie strnulých mezd: Tato teorie říká, že v krátkém období jsou mzdy strnulé- o změně mezd je nutno vyjednávat, změna mezd je nákladná 4. Pokud klesá cenová hladina a nemění se mzdy, realizují firmy menší zisky. Firmy se potom snaží omezovat výrobu, aby danému jevu zabránila. Omezování produkce znamená pokles výstupu. teorie strnulých cen: Tato teorie říká, že v krátkém období jsou strnulé i ceny výstupů firem. Jednak proto, že změna cen je pro firmy nákladná (přelepování cenovek, změny v katalozích apod., tento důvod se označuje někdy jako náklady jídelníčku 5 ), jednak proto, že řada cenových kontraktů na finální statky se uzavírá na delší dobu. Pevnost cen v delším časovém období přináší jistotu jak zákazníkům (vědí za kolik statky nakoupí), tak firmám (vědí, jaké budou jejich tržby a tím i zisky). Pokud při pevných cenách některých firem roste cenová hladina, tak při těchto strnulých cenách, jsou firmy se strnulými cenami komparativně levnější. Roste tedy poptávka po jejich statcích a službách. Na tuto rostoucí poptávku reagují firmy rozšiřováním produkce. Rozšiřování produkce znamená růst výstupu teorie mylného chápání: lidé nevnímají, že roste cenová hladina (nejsou schopni sledovat všechny ceny ). Myslí si, že rostou pouze ceny jejich výrobních faktorů (zejména práce) a jsou ochotni nabízet více výrobních faktorů. Větší nabídka výrobních faktorů vede k růstu výstupu. Krátkodobě ani firmy nejsou schopni rozeznat, že roste cenová hladina a domnívají se, že rostou pouze ceny jejich statků. I firmy proto na růst cenové hladiny mohou reagovat růstem produkce, což vede k růstu výstupu. 3 Tato syntéza je v současné době převažujícím směrem makroekonomie, daná teorie představuje nejuznávanější teorii agregátní nabídky. 4 Další důvod proč jsou mzdy strnulé objasňuje teorie efektivních mezd, kterou jsme probrali v části věnované nezaměstnanosti. 5 Název pochází podle zkušeností z restaurací, pro které v době psacích strojů bylo nákladné každý den měnit ceny jídel musely by totiž přepsat na stroji celý jídelní lístek.
5 W/P2 S L D L W/P1 P W/P2 P1 L2 L1 P2 Y1 Y1 Y2 Y1 L2 L1 Obr.: zdůvodnění rostoucího tvaru křivky agregátní nabídky důvod mzdové strnulosti Pokles cenové hladiny zvýší hladinu reálných mezd z W/P1 na W/P2. Pokud jsou nominální mzdy strnulé, tj. pokud W neklesne ve stejném poměru jako P (cenová hladina), mohou tyto reálné mzdy přetrvávat po delší dobu. Zaměstnavatelé potom budou poptávat L2 osob. Tito lidé vyrobí výstup ve výši Y2, který je menší než výstup Y1 při cenové hladině P1. Růst cenové hladiny tedy vede k poklesu produktu. Z hlediska tvaru křivky agregátní nabídky lze konstatovat, že výše agregátní nabídky zcela jistě závisí na výši produkce. Lidé přitom zvyšují produkci, pokud se domnívají, že jejich relativní cena roste oproti cenám jiných statků. Typickým příkladem je zaměstnanec, který se domnívá, že roste jeho mzda a nikoliv cenová hladina. Domnívá se tedy, že roste jeho relativní cena oproti cenám ostatním statkům. Ve stejné situaci je ale i firma, která se domnívá, že roste cena jejích statků a nikoliv cenová hladina. Jak firma, tak zaměstnanec budou zvyšovat produkci. Tyto závěry můžeme zobecnit: je-li vlastníky výrobních faktorů i podnikateli očekávaná cenová hladina stejná jako skutečná, nic se neděje, nedochází ke zvyšování ani snižování produkce je-li vlastníky výrobních faktorů i podnikateli očekávaná cenová hladina vyšší než skutečná, dochází ke zvyšování produkce zaměstnavatelé i zaměstnanci se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které se podílejí na tvorbě produktu,
6 ceny výrobních faktorů, které zaměstnanci i zaměstnavatelé vlastní, jsou vyšší než ostatní ceny, a proto zvyšují produkci. je-li vlastníky výrobních faktorů i podnikateli očekávaná cenová hladina nižší než skutečná, dochází ke snižování produkce - zaměstnavatelé i zaměstnanci se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které se podílejí na tvorbě produktu, ceny výrobních faktorů, které zaměstnanci i zaměstnavatelé vlastní, jsou nižší než ostatní ceny, a proto snižují produkci. Uvedené vztahy lze zapsat rovnicí: Y-Y = v*(p-pe) (Rovnice 4), kde: Y = potencionální produkt, v = koeficient závislosti HDP na odchylku skutečné cenové hladiny od očekávané, P = skutečná cenová hladina, Pe = očekávaná cenová hladina. Rovnice 4 je rovnicí křivky agregátní nabídky. Z této rovnice plyne pro v: 1/v = (P-Pe)/(Y-Y ) (Rovnice 5) Výraz 1/v je sklonem křivky agregátní nabídky 6. Čím bude tento výraz menší, tedy čím bude menší v, tím bude křivka agregátní nabídky strmější. W2/P1 S L D L 1 (Pe =P) D L 2 (Pe <P) W1/P1 = W2/P2 W3/P2 L1 L3 L2 Obr. Efekt mylného chápání cen. Rovnovážná zaměstnanost je nejprve na úrovni L0 při reálné mzdě W1/P1. Poté vzrostla cenová hladina na úroveň P2, zároveň s tímto růstem cenové hladiny vzrostly stejně i mzdy na úroveň W2. Reálné mzdy W2/P2 se tedy nezměnily a zůstávají na stejné úrovni (=W1/P1). Zaměstnanci však nemají dostatek informací o růstu cenové hladiny. Domnívají se, že rostou jen jejich mzdy a předpokládají/očekávají, že jejich reálná mzda je W2/P1. Nabízejí tedy L2 množství práce. To vede k posunu křivky agregátní nabídky práce o rozdíl L2-L1. Protože se zaměstnanci domnívají, že cenová hladina je menší než skutečná (Pe <P), tj, domnívají se, jak je výše uvedeno, že rostou jen jejich mzdy (cena jejich práce) ä nikoliv cenová hladina, akceptují i určité snížení mzdy. Při cenové hladině, kterou zaměstnanci považují/očekávají za skutečnou (připomínáme ještě jednou, že tomu tak není a tato očekávaná zaměstnanci cenová hladina je menší než skutečná)) je křivka nabídky práce v poloze D L 2, rovnovážné množství práce činí L3. Je tedy vyšší než rovnovážné množství práce L1, tudíž musí 6 V různých textech se lze setkat i s jinak, byť obdobně formulovanými rovnicemi agregátní nabídky.
7 být vyšší mi výstup ((potencionální) HDP). Růst cenové hladiny tak vede k růstu HDP. Pozn.: časem samozřejmě zaměstnanci přijdou na to, že skutečná cenová hladina je P2 a nikoliv P1. Pak klesne jejich ochota pracovat, množství práce se sníží opět na úroveň L1 a produkt na hodnotu Y1. P LRAS CSRAS SSRAS KSRAS Y Y Obr: možné tvary křivky agregátní nabídky LRAS = křivka agregátní nabídky v dlouhém období (většina škol uznává, že v dlouhém období je křivka AS svislá) SSRAS = standardní tvar křivky AS v krátkém období (neoklasická syntéza), CSRAS = klasický tvar křivky AS v krátkém období KSRAS = keynesiánský tvar křivky AS v krátkém období. Y = potencionální produkt, tj. maximální množství statků, které lze v ekonomice v daném okamžiku s danými výrobními faktory vyprodukovat. Posuny křivek AS a AD V této části textu prozkoumáme různé situace, kdy se posouvá křivka agregátní nabídky a poptávky. Rozbor začneme rozborem otázky, jak spolu souvisí křivky IS a LM a křivky AD a AS. Předpokládejme, že vláda zvýší vládní výdaje. To posouvá křivku IS (z IS1 do IS2), výstup se ocitá nad úrovní potencionálního produktu (Y ). Firmy ale nad úrovni potencionálního produktu nemohou zvýšit výstup, mohou pouze zvýšit ceny. Všeobecný růst cen znamená růst cenové hladiny, křivka LM se tedy posouvá z LM1 do LM2, výstup zůstává na úrovni potencionálního produktu při vyšší cenové hladině. Tyto posuny se snaží objasnit, proč je křivka agregátní nabídky svislá.
8 P LRAS 2 LM2 LM1 1 IS2 IS1 Y Y Obr: Vytlačování v klasickém případě Nyní se podívejme na důsledky monetární expanze v modelu AS-AD: Růst peněžní zásoby, vede nejprve k růstu reálných peněžních zůstatků (prozatím se nemění cenová hladina). Růst reálných peněžních zůstatků pak vede k růstu poptávky po statcích, tento růst ve svém souhrnu znamená růst agregátní poptávky a posun křivky AD (z AD1 do AD2). V krátkém období, kdy je agregátní nabídka rostoucí, firmy najímají nové pracovníky, případně se prodlužuje pracovní doba, rozšiřuje využití kapitálu apod.), výstup tedy roste. Je dosaženo nové rovnováhy. Zároveň však v tomto bodě nové rovnováhy roste/je vyšší cenová hladina. Postupně tak rostou i ceny vstupů. Ten to růst vstupů redukuje nabídku firem, křivka AS se postupně posouvá doleva (z AS1 do AS2). V dlouhém období tak monetární expanze vede pouze k růstu cenové hladiny. Jinými slovy v dlouhém období jsou peníze neutrální. Tím se potvrzuje náš závěr, který jsme formulovali v dřívějších kapitolách. P LRAS 2 AS1 AS2 AD2 AD1 Y* Y Obr.: Důsledky monetární expanze v modelu AS a AD Podívejme se dále ještě jednou na důsledky fiskální expanse v modelu, tentokrát pouze z pohledu modelu AS-AD: Fiskální expanse posune křivku AD (z AD1 do AD2). V krátkém období je agregátní nabídka rostoucí, firmy najímají nové pracovníky, případně se prodlužuje pracovní doba, rozšiřuje využití kapitálu apod.), 1
9 výstup tedy roste. Je dosaženo nové rovnováhy. Zároveň však v tomto bodě nové rovnováhy roste je vyšší cenová hladina. Postupně tak rostou i ceny vstupů. Ten to růst vstupů redukuje nabídku firem, křivka AS se postupně posouvá doleva (z AS1 do AS2). V dlouhém období tak fiskální expanze vede pouze k růstu cenové hladiny. Grafické znázornění fiskální expanze je stejné jako grafické znázornění monetární expanze. Podívejme se na důsledky fiskální i monetární expanse modelu AS-AD ještě jinak: Model křivek AS-AD vychází ze skutečností, že v dlouhém období je křivka agregátní nabídky svislá na úrovni potencionálního produktu. V krátkém období však křivka agregátní nabídky bude pravděpodobně rostoucí a v krátkém období může, ale nemusí být výstup nižší než potencionální produkt křivka AD může křivku AS protínat pod úrovní potencionálního produktu. Pokud je výstup nižší než potencionální produkt, může jak fiskální, tak monetární expanse vést k zvýšení výstupu (až na úroveň potencionálního produktu). Nad úrovní potencionálního produktu, kdy jsou vskutku využity všechny vstupy, však zvýšení vládních výdajů nebo zvýšení množství peněz v oběhu nemůže vést ke zvýšení výstupu, poroste (byť třeba s určitým časovým zpožděním) pouze cenová hladina. Naši dosavadní analýzu jsme tedy rozšířili o předpoklad, že nemá-li ekonomika žádné volné kapacity/vstupy, je-li tedy nad úrovni potencionálního produktu, (na úrovni potencionálního produktu se ještě setkáváme se frikční a strukturální nezaměstnaností, tedy nějaké volné vstupy existují), bude křivka agregátní nabídky bez ohledu na délku období svislá. P AD2 AD1 AD4 AD3 SSRAS1 Y* Y Obr. Křivka agregátní nabídky nad úrovní potencionálního produktu Graf říká, že se tvar standardní krátkodobé křivky AS v okamžiku, kdy se dostane nad/za úroveň potencionálního produktu, mění z rostoucího na svislý. Růst vládních výdajů, který obecně způsobuje posuny křivky agregátní poptávky, vedou tedy ke zvýšení výstupu jen tehdy, pokud je ekonomika v krátkém období pod úrovní potencionálního produktu. Pokud se podrobněji zamyslíme nad důsledky modelu AS-AD, tak zjistíme, že tento model v zásadě říká, že pokud se výstup dostane pod úroveň potencionálního produktu, nemusí vláda nic dělat, protože na tento pokles v delším období zareaguje
10 cenová hladina a ekonomika se opět vrátí na úroveň potencionálního produktu. Podívejme se na sled jednotlivých kroků: - agregátní poptávka se z nějakého důvodu (např. pokles autonomní spotřeby Ca) posouvá z AD1 do AD2. V bodě nové rovnováhy je nižší cenová hladina. - Nižší cenová hladina znamená nižší ceny, jak výstupů, tak vstupů. Nižší ceny vstupů vedou k tomu, že firmy mohou využívat více výrobních faktorů (ještě se jim jejich využívání vyplatí, při vyšších cenách by tomu už tak nebylo). Agregátní nabídka se tak posouvá z AS1 do AS2. V dlouhém období je dosaženo opět rovnováhy na úrovni potencionálního produktu. P AD2 AD1 1 AS1 2 AS2 Y Y Obr.: přizpůsobování křivek AD a AS úrovni potencionálního produktu Má samozřejmě smysl zdůraznit, že model dostatečně neřeší skutečnost, že pokles cenové hladiny může být relativně dlouhodobý a spojen s řadou obtíží např. pokud klesá cenová hladina, nemají dlužníci (např. podnikatelé) dost prostředků na splácení svých závazků. Tyto závazky jsou přitom vyjádřeny v nominální hodnotě, čili samy o sobě neklesají. Tato neschopnost splácet své závazky vede k bankrotům dlužníků, k tomu, že jsou znehodnocována jejich aktiva, k propouštění zaměstnanců, k omezování produkce apod. To může vést v krátkém období k dalšímu poklesu skutečného výstupu pod potencionální. Závažný problém pro ekonomickou politiku představuje situace, pokud se z nějakého důvodu (např. živelná katastrofa, růst cen základních surovin apod.) posune krátkodobá křivka agregátní nabídky doleva nahoru (z AS1 do AS2) tzv. negativní nabídkový šok. V takovém případě klesá produkt a zároveň roste cenová hladina (inflace) tento jev se nazývá stagflace 7. Na růst cenové hladiny budou lidé reagovat omezováním své spotřeby, tudíž křivka agregátní poptávky se posouvá doleva dolů (z AD1 do AD2). Výsledkem je celkový pokles potencionálního produktu. Chceme-li zachovat výstup na původní úrovni potencionálního produktu, je obvykle nutné stimulovat agregátní poptávku, a to buď zvýšením vládních výdajů nebo růstem peněžní zásoby 8, což vede k posunu do polohy AD3. 7 S negativním nabídkovým šokem se ekonomiky setkaly v novodobých dějinách prvně v roce 1973, kdy arabské země v důsledku své prohrané války s Izraelem zvýšily ceny ropy. 8 Pro zvýšení peněžní zásoby centrální bankou, aby se pokryly důsledky negativního nabídkového šoku se používá termín akomodační politika.
11 P AD3 3 2 AD2 1 AS2 AS1 AD1 Y* Y Obr.: Důsledky nepříznivého nabídkového šoku a reakce na něj pomocí zvýšení vládních výdajů nebo růstu množství peněz v oběhu. Teoreticky lze dle závěrů modelu AS-AD v případě negativního nabídkového šoku nic nedělat, ekonomika se postupně vrátí do původní rovnováhy. Sled kroků: - negativní nabídkový šok - křivka AS se posouvá z polohy AS1 do polohy AS2, roste cenová hladina (P) a klesá produkt (Y) - na růst cenové hladiny reagují lidé omezením poptávky křivka AD se posouvá doleva dolů (z AD1 do AD2). Produkt dále klesá, klesá ale i cenová hladina. - na pokles cenové hladiny reagují firmy vyšší poptávkou po výrobních faktorech křivka AS se posouvá doprava dolů (z AS2 do AS3), roste produkt a klesá cenová hladina. - na pokles cenové hladiny reagují lidé vyšší poptávkou křivka AD se posouvá doprava nahoru (z AD2 do AD3), roste produkt a cenová hladina - reakce firem na předcházející krok je nejednoznačná, pokud ale ekonomika nebude na úrovni potencionální produktu (v takové situaci produkt roste více než cenová hladina), budou mít tendenci rozšiřovat výrobu - křivka AS se posune v takovém případě doprava dolů (z AS3 do AS4, přičemž AS4=AS1), roste produkt i cenová hladiny - i reakce spotřebitelů (vlastníků výrobních faktorů) na posun křivky AS z AS3 do AS4 není jednoznačná, pokud ale produkt poroste více než cenová hladina, budou mít tendenci zvyšovat spotřebu, křivka AD se posouvá doprava nahoru (z AD3 do AD4, přičemž AD4 = AD1). Ekonomika se opět dostává na původní úroveň potencionálního produktu. Problém je, že daný návrat může trvat poměrně dlouho, mezitím se ekonomika potýká s nezaměstnaností apod. Navíc v našem sledu kroků jsme předpokládali, že po původním nabídkovém šoku už ekonomika není vystavena žádným dalším šokům. To je ale vcelku nerealistický předpoklad. Proto vlády zpravidla provádějí fiskální politiku.
12 P AD1 = AD4 1 AS1 =AS AD2 4 6 AS2 AS3 AD3 Obr.: reakce ekonomiky na negativní nabídkový šok Y* Y Položme si ještě otázku, k čemu vede indexování mezd. (Podstata indexování mezd spočívá, že se mzdy automaticky zvyšují podle inflace): Předpokládejme, že v ekonomice dojde ke zvýšení agregátní poptávky (např. z důvodu zvýšení vládních zásahů či množství peněz v oběhu). Toto zvýšení vede k růstu cenové hladiny. Jsou-li mzdy indexovány, automaticky se zvýší, což zdražuje reálné náklady firem na práci. Firmy v takovém případě nebudou poptávat nové zaměstnance, ekonomika zůstane na původní úrovni HDP. Jiná je ale situace v případě nepříznivého nabídkového šoku. Ten zvyšuje jak cenovou hladinu, tak snižuje produkt (a zvyšuje nezaměstnanost). Pokud by klesla nominální mzda, tak by se snížila i reálná mzda, což by vedlo k ochotě firem zaměstnávat více osob. Indexace mezd však tomuto poklesu nominálních a reálných mezd brání. Naopak nominální mzdy dále zvyšuje, což vede k přetrvání, respektive prohlubování nezaměstnanosti.
Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VícePhilipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.
Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních
Více11. Model agregátní poptávky a nabídky
11. Model agregátní poptávky a nabídky Model agregátní poptávky a agregátní nabídky je posledním a nejkomplexnějším modelem ekonomické rovnováhy. Svou konstrukcí rozvíjí předcházející modely model s křivkou
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceRovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS
Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
Více5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka
5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VíceCharakteristika modelu
Model křivek IS-LM Charakteristika modelu Rozdíl oproti modelu s přímkou 45 stupňů: investice už nejsou nezávislé, tj. nejsou autonomní, rozšíření o nabídku a poptávku po penězích vedle trhu statků zavádíme
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
Více4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.
Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou
VíceROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?
ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení
VíceAgregátní poptávka a agregátní nabídka
Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
Víceb) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
8. Monetární politika 1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceÚčinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceModel AD AD- -ASS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly
Model AD-ASAS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VíceAgregátní poptávka (AD)
Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka
VíceSoukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky
Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 10 Makroekonomická rovnováha Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl:
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
Více28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE
6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn
VíceMakroekonomie I cvičení
Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.
VíceObsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov
Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 8 a 9 Model s přímkou 45 ; ; model AD-ASAS Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
VíceMakroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné
Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky
Více8. ISLM model. slide 0
8. ISLM model slide 0 Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference
VíceFiskální politika vybraná témata
Fiskální politika vybraná témata 1. Souvislost deficitu veřejných rozpočtů a deficitu platební bilance Předpokládejme na úvod jednoduchou ekonomiku (bez vlády a zahraničního obchodu). V ní platí: Y = C+I
VíceNezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně
Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceEkonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I.
Ekonomie II Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceEkonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz
Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25
VíceMakroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2
Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 205/6 Metodický list č. 2 Makroekonomie Model 45 stupňů a model IS - LM Vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků
VíceN_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS
N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje
VíceModel IS-LM. Křivka IS
Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
Více18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ
7. přednáška 18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA 7. přednáška 18.04.2007 I. AD II. AS III. Rovnováha AD-AS AS 7. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Agregátn tní poptávka, agregátn tní nabídka, rovnovážná
Více5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:
5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
VíceÚvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 11 Tomáš Cahlík Obsah Makroekonomie a hospodářská politika Úvod Agregátní poptávka a Agregátní nabídka Hospodářský cyklus a stabilizační politika Inflace Hospodářská politika na
Více1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru
1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji: Autonomní spotřeba=50 mld.,investice=555 mld.,mezní sklon ke spotřebě=0,6 Vládní výdaje=300
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceInflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace
Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceN_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS
N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I.
VíceAGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Úvod Jak se míra inflace projeví v rozhodování firem AS ukazuje velikost reálného produktu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace Nutné rozlišovat
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
Více11 Inflace a metody jejího léčení
11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí
VíceTrh peněz a finančních aktiv
Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské
VíceÚvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační
Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana
Více2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model
2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
Více1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy
1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceCvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně
Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu
VíceSPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE
SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz
VíceNezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon
Opakování Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. S = -300 + 0,15 YD
VíceMakroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015
Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P
VíceMakroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.
Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,
VíceHOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST
HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceTeoretická východiska
5 Analýza agregátní nabídky keynesiánské pojetí Teoretická východiska ojmem agregátní nabídka rozumíme celkové množství produkce, které firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny. ohled ekonomické
VíceInflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)
VíceMakroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika
Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VícePoptávka. Zákon klesající poptávky
Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
Více3. Podstata krátkodobé hospodářské politiky typu Stop and Go. 5. Základní charakteristiky zlatého standardu před první světovou válkou.
Hospodářská politika, zkušební otázky, školní rok 2010-2011 A. Otázky, vyžadující ucelenou, avšak stručnou odpověď 1. Neutralita peněz v klasickém modelu: stručná charakteristika, důsledky pro hospodářskou
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
Více2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1
2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 1 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku
VícePoptávka po penězích
Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:
VíceMakroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte
VíceMakroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH
Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický
VíceEkonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska
Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Více2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0
2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 0 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku
Více2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost
2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,
Více4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět
Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie
Více