Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce. Barbora Zelenková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce. Barbora Zelenková"

Transkript

1 Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Barbora Zelenková Lidsky důstojné zacházení se sexualitou osob s lehkou a středně těžkou mentální retardací Vedoucí práce: ThLic. Ing. René Milfait, Th.D. 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Lidsky důstojné zacházení se sexualitou osob s lehkou a středně těžkou mentální retardací zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla v případě zájmu pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla zveřejněna v elektronické podobě Barbora Zelenková

3 Děkuji vedoucímu své práce ThLic. Ing. René Milfaitovi, Th.D. za odborné vedení mé absolventské práce a cenné náměty a připomínky. Zároveň děkuji i všem osobám, které pro účely této práce, svolili s uveřejněním svých ţivotních příběhů.

4 Kdo je milován, může růst beze strachu, je schopen být sám sebou a osvojit si jazyk k dorozumívání, a především dokáže rozvinout schopnost milovat druhé. (Jean Vanier)

5 Obsah Úvod 6 1 Člověk s mentálním postiţením Člověk s mentálním postiţením jako osoba Mentální retardace Klasifikace mentální retardace Osoba s lehkou mentální retardací Osoba se středně těţkou mentální retardací Psychologická charakteristika mentální retardace 22 2 Lidská důstojnost Sebeurčení osob s mentálním postiţením Empowerment přístup při práci s osobami s mentálním postiţením Informovaný souhlas při práci s osobami s mentálním postiţením 33 3 Sexualita Sexualita osob s mentálním postiţením Sebepojetí osob s mentální retardací Edukace osob s mentálním postiţením v oblasti sexuality Protokol sexuality 48 4 Kasuistiky Libor a Ivana Karel a Pavla Josef a Kateřina Závěr vlastního šetření 65 Závěr 67 Resumé 70 Pouţitá literatura 71 5

6 Úvod Co to je láska?, zeptal se mě Karel při jedné z mých sluţeb v chráněném bydlení, kde jsem byla zaměstnána jako asistentka. Karlovi je dnes 48 let, narodil se s lehkou mentální retardací, a hrozně rád by si tento pojem ujasnil. Na chvíli jsem zaváhala a poté mu odpověděla, ţe je to vztah mezi dvěma lidmi, kteří se mají rádi. Aha. A co to je, mít rád?, otázal se Karel. Mít rád, milovat, láska, sexualita, vztah, to všechno jsou pojmy, pod kterými si kaţdý z nás představí něco trochu jiného. Jsou to pojmy abstraktní. Těchto slov se nemůţeme dotknout, není to stůl ani ţidle, nejsou materiální. Jsou v nás. Ale zkuste to vysvětlit Karlovi, jehoţ rodiče se rádi neměli a neměli ani moc rádi jeho. Karel od dětství lásku nepoznal. Neví, jak taková láska vypadá, jak vypadá fungující partnerských vztah, ale sám po takovém touţí. Jeho mentální postiţení mu někdy ani neumoţňuje správně identifikovat a pojmenovat své pocity a proţívání. Snad to byl především Karel, kdo ve mně probudil zájem o sexualitu lidí s mentálním postiţením a jeho neustálé podněty mě přivedly i k psaní této práce. Při studiu literatury o sexualitě lidí s mentálním postiţením mi chyběl zřetelný etický rámec, který by vymezoval, na jakém základě s těmito lidmi pracovat. Setkala jsem se s odborníky, kteří řešili pouze dílčí problémy sexuálního chování, dozvídala jsem se o tom, co dělat, kdyţ uţivatel pobytové sluţby masturbuje na nevhodných místech, apod. Ale nikdo nehovořil o tom, jak člověka s mentálním postiţením učit milovat, jak mu vysvětlit hodnotu partnerských vztahů, jak mu vysvětlit, ţe vztah není jen o sexu, kdyţ je to jeden z hlavních aspektů, na který se při práci s nimi zaměřujeme. Má práce nepřináší ţádné recepty na otázky, které jsem zde poloţila, není ani návodem, jak s lidmi pracovat, ale doufám, ţe se můţe stát určitým vodítkem, při odpovědi na otázku, jak lidsky důstojně zacházet se sexualitou lidí s mentálním postiţením. Hledání odpovědi je cílem mé práce. Není tomu tak dávno, co byla těmto lidem zcela upírána jejich práva na sexuální ţivot a partnerství. Velmi tomu napomohla představa, ţe jsou tito lidé tzv. věčnými dětmi, které mentálně nikdy nedorostou do věku určenému pro svou sexualitu. Doufám, ţe je dnes jiţ samozřejmostí, ţe lidská potřeba sexuality není determinována mírou kognitivních schopností člověka. Sexualita jako taková je potřebou, která je všem lidem společná. Je jedním ze základních pilířů kvality našeho ţivota a určitým způsobem i ţivotním směřováním. Kaţdý z nás touţí po lásce a partnerství, lidé s mentálním postiţením nejsou výjimkou. 6

7 Ve své práci se věnuji tématu lidské důstojnosti osob s mentálním postiţením, rozlišuji mezi člověkem a osobou a snaţím se zachytit důsledky, které se při tomto rozlišení objevují v přístupu k lidem s mentální retardací. Téma sexuality a lidské důstojnosti se snaţím vztahovat k empowerment přístupu jako základu pro lidsky důstojné zacházení se sexualitou lidí s mentálním postiţením. Často se přitom odkazuji na Úmluvu o právech osob s postižením, která tento přístup zaručuje. V praktické části se věnuji kasuistikám tří párů osob s mentálním postiţením, se kterými jsem se setkala v rámci svého povolání asistentky v chráněném bydlení. 7

8 1 Člověk s mentálním postižením Člověk má ve zvyku vše, co je nějakým způsobem odlišné pojmenovat, kategorizovat, zařadit a popsat. Souvisí to s naší základní potřebou jistoty a bezpečí. To, co je odlišné a neznámé signalizuje ohroţení. Kategorizaci tak podléhají i lidé se zdravotním postiţením. Úmluva o právech osob s postižením, která byla přijata OSN v prosinci 2006 a v září 2009 byla ratifikována Českou republikou, řadí mezi lidi s postiţením osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové poškození (impairments), jež jim v interakci s různými bariérami může bránit v jejich plném a účinném zapojení do společnosti na rovném základě s ostatními. 1 Postiţení je vnímáno jako výsledek společenské praxe, kdy dochází ke střetu mezi osobami s poškozením (impairments) a bariérami, které vychází z postojů a podmínek prostředí. Tyto podmínky poté brání osobám s postiţením plně a rovnoprávně se účastnit společenského ţivota. 2 Toto pojetí spojuje medicínský model s modelem sociálním do modelu lidskoprávního. I proto se hovoří o změně paradigmatu v pohledu na tyto lidi. Jakékoli specifikování člověka jako takového, by mělo slouţit danému člověku. Bohuţel to tak stále ještě není. Je vcelku samozřejmě přijímáno, ţe člověk jako jedinec je individualitou. U člověka, který je zařazen do skupiny lidí se zdravotním postiţením, uţ to tak samozřejmé není. Takový člověk se stává především člověkem s mentálním postiţením, s duševním onemocněním, s tělesným postiţením, apod. Postiţení je v optice jeho okolí na prvním místě, jeho individualita aţ na druhém. Marlis Pörtner zdůrazňuje, ţe je to především problémem postoje společnosti k termínu postiţení nikoli jazyka. Postiţení má diskriminující nádech. Z jejího pohledu je důleţité změnit postoj společnosti ke slovu postiţení, nikoli neustále měnit terminologii jazyka. 3 Vznikají pak termíny typu lidé se specifickými potřebami, coţ je v samém základě více diskriminující neţ samotné slovo postiţení. Lidé s jakýmkoli zdravotním postiţením či onemocněním nemají specifické potřeby. Lidské potřeby jsou všem lidem společné. To, co je odlišné je cesta, kterou jdeme k naplnění své potřeby. Pro někoho je nezbytné, aby jej na té cestě někdo doprovázel, jiný bude vyţadovat speciální pomůcky, které mu cestu přizpůsobí. Jsou lidé, kteří potřebují pomoc či podporu v naplňování svých potřeb, neznamená to však, ţe by jejich potřeby byly specifické a my je na jejich 1 Úmluva o právech osob s postižením, čl Viz MILFAIT, René. Práva lidí s postižením. Inovační potenciál Úmluvy, In: 3 Viz PÖRTNER, Marlis 12. 8

9 základě mohli vydělovat. 4 Svou roli hraje samozřejmě i aktuální situace daného člověka, která stanovuje pořadí potřeb při jejich naplňování. Člověk s mentálním postiţením je člověkem, kterému zmíněná úmluva uznává rovný morálně právní status osoby. Dovětek mentální postiţení by neměl tuto osobu diskriminovat, ale měl by jí slouţit. Takový dovětek by jí měl zaručovat srozumitelnost jazyka, která by odpovídala jejím kognitivním schopnostem, měl by jí poskytovat záchytné body, které jí pomohou zorientovat se v okolí, například v podobě osobního asistenta. Lidé s mentálním postiţením jsou často limitováni jazykem. Říkáme, ţe tito lidé nejsou schopni chápat spoustu věcí. Já však čím dál více poznávám, ţe lidé bez postiţení nejsou schopni spoustu věcí těmto lidem vysvětlit tak, aby je chápat mohli. Nedostatek informací a nesrozumitelnost sociálního okolí značně determinuje i sexualitu a partnerské vztahy lidí s mentálním postiţením. Pro většinovou společnost je mnohem jednodušší zpochybňovat právo takového člověka na proţívání své sexuality neţ snaţit se ji učinit více srozumitelnou a dostupnou. Tomuto tématu se budu podrobněji věnovat v dalších kapitolách. Na samém počátku této práce je nicméně nutné zdůraznit postavení člověka s mentálním postiţením jako takového a jeho nezpochybnitelné místo ve společnosti. Mezi základní principy Úmluvy o právech osob s postižením patří: Respektování odlišnosti a přijetí osob se zdravotním postižením jako součást lidské různorodosti a přirozenosti. 5 Pro spolupráci s lidmi s mentálním postiţením je důleţité uznat jejich právo být osobou a dle toho k nim i přistupovat. Lidé s mentálním postiţením jsou v tomto ohledu často diskriminováni jako ti, jeţ nemohou činit vlastní volby a nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Nositelem problému je v tomto případě společnost, ta nedává těmto lidem dostatečný prostor volby činit a nehledá způsoby, jak jim umoţnit zodpovědně se rozhodnout. V této kapitole jsem mluvila o tom, co zahrnuje postiţení dle Úmluvy o právech osob s postižením z roku Dle tohoto dokumentu je postiţení přirozenou součástí lidského ţivota. Diskriminace na základě nějakého poškození (impairment) vede k postiţení. Poškození (impairment) tak není ţádným omylem přírody, nejedná se o poškození či poruchu člověka jako takového, ale nějaké jeho tělesné funkce. Lidé s postiţením nejsou nedokonalým prototypem člověka, jsou součástí různorodosti lidského ţivota, která je pro společnost obohacující. K postiţení bychom měli přistupovat jako k něčemu přirozenému nikoli výlučnému, coţ by se mělo zásadně 4 Srov. LEČBYCH Martin. Mentální retardace v dospívání a mladé dospělosti, s Úmluva o právech osob s postižením, čl.3. 9

10 projevit na jednání s lidmi, kteří jsou nositeli nějakého poškození (impairment). Cesta jednat s lidmi s mentálním postiţením na rovnoprávném základě s ostatními je jednat s nimi jako s osobami. Rozdílu mezi člověkem a osobou s mentálním postiţením se budu věnovat v následující kapitole. Protoţe samotná mentální retardace je popisem poškození (impairment), nikoli charakteristikou jednotlivce s mentálním postiţením, budu se její definici věnovat aţ později. Na prvním místě je daný člověk jako osoba, nikoli jeho poškození (impairment). 1.1 Člověk s mentálním postižením jako osoba V etice můţeme nalézt jasné rozlišení mezi člověkem a osobou. Člověkem se rozumí bytost patřící do určitého ţivočišného druhu. Osobou je bytost, jíţ příslušejí určitá práva a povinnosti, je to bytost, která je mravně autonomní. Jednání osoby je jednání svobodné na základě vlastních rozhodnutí, vlastního vnitřního sebezákonodárství. Příkladem osoby je tedy člověk. 6 Mravní autonomie tvoří kořeny pojetí bytí člověka jako osoby. Autonomií rozumíme, že člověk má možnost uplatnit určitý ideál (mravní hodnotu) v situaci volby. 7 Člověk tedy svobodně volí, jak se v dané situaci zachová. Takové rozhodnutí je rozhodnutím informovaným, coţ znamená, ţe člověk předvídá důsledky svého jednání a je připraven nést za ně odpovědnost. Mravní autonomie je pak základem lidské důstojnosti, která zaručuje člověku jeho nezpochybnitelnou hodnotu. Je moţné, aby byl mravně autonomní i člověk s mentálním postiţením, kdyţ je jeho poškození (impairment) zaloţeno na niţším rozvoji kognitivních schopností? Jak můţeme hovořit u člověka s mentální retardací o statusu osoby, kdyţ se zakládá na výše uvedené schopnosti uplatňovat mravní hodnotu v situaci volby? Člověk s mentálním postiţením bude po většinu svého ţivota odkázaný na pomoc či podporu jiné osoby. Tato podpora je nutná i pro rozvoj jeho mravní autonomie. Toto napětí autonomie a sociální inkluze proto příkladně vyváţeně řeší zmíněná Úmluva o právech lidí s postižením. 8 Rozhodování je velmi sloţitý kognitivní proces, který se začíná uţ samotným rozpoznáním volby. Během dne uděláme velké mnoţství rozhodnutí, volíme v podstatě stále. Někdy volba vyplývá z aktuální situace, 6 Viz MACHULA, Tomáš WERNISCHOVÁ, Helena MILFAIT, René. Práva lidí s postižením. Inovační potenciál Úmluvy, In: 10

11 jindy jednáme dle volby, kterou jsme učinili jiţ dříve. Rozhodnu-li se, ţe budu chodit do zaměstnání, determinuje to mou volbu, v kolik hodin budu během pracovních dnů vstávat. Mám stanovené, v kolik hodin začínám pracovat. Má povinnost vstávat brzy tedy vyplývá z rozhodnutí být zaměstnancem. Jedním z nástrojů rozhodovacího procesu je selekce moţností. Vybírám z těch moţností, které jsou dle parametrů, které si určím, těmi nejlepšími, ostatní vyřazuji. Tak se mi stane, ţe z původních pěti návrhů volím mezi dvěma nejlepšími. Tento postup samostatného rozhodování je však nad síly člověka s mentálním postiţením. Coţ je jeho okolím mylně interpretováno jako neschopnost učinit volbu. Coţ by v našem případě vedlo k nepřiznání statusu osoby. Úkolem doprovázející osoby, ať je to rodič, opatrovník, či asistent, je pomoci člověku s mentálním postiţením, aby se mohl rozhodnout. Znamená to pomoci mu rozpoznat volbu, pět moţností zjednodušit, tak aby je člověk s mentálním postiţením mohl pochopit a zároveň dohlédnout na jejich důsledky. V neposlední řadě musím volbu omezit vţdy na maximálně tři moţnosti. Neznamená to, ţe člověku dvě moţnosti z pěti upřeme, ale dáváme je k výběru postupně poté, co jiţ některé vyřadil. Poskytujeme souvislosti a ucelené moţnosti ve formě odpovídající kognitivním schopnostem člověka s mentálním postiţením. Tímto způsobem přistupujeme k člověku s mentálním postiţením jako k osobě. Častokrát se setkávám s tím, ţe lidé, se kterými spolupracuji, nebyli ani vedeni k tomu, aby si uvědomovali, co chtějí. V momentě, kdy to po nich vyţaduji, toho nejsou schopni. Stále mluví optikou, maminka chce, tedy já chci. Kaţdý člověk s mentálním postiţením má svou vlastní hranici, kam aţ je schopen činit volby. Někdo bude schopen učinit výběr ze dvou moţností, které mu předloţíte, typu výběr ze dvou svetrů či dvou jídel k obědu. Jiný bude schopen, rozhodnout se, zda si ráno přivstane, aby se osprchoval, či naopak bude spát déle, coţ znamená, ţe se osprchuje uţ večer. Není-li člověk verbálně zdatný natolik, aby nám řekl při výběru srozumitelné ano či ne, stále existují moţnosti, jak jeho preferenci zjistit. Ať je to komunikace pomocí obrázků či fotografií, ukazování předmětů, či neverbální projevy libosti nebo nelibosti. Člověk s mentálním postiţením je schopen činit volby, ačkoli není schopen je vţdy samostatně rozpoznat a potřebuje ke svému rozhodnutí podporu okolí, které mu jeho rozhodování rozfázuje do kratších a srozumitelnějších úseků. Člověk s mentálním postiţením tedy je osobou. Přistupovat k němu jako k osobě je základem lidsky důstojné podpory jeho sexuality a partnerských vztahů. V případě nakládání s klientem 11

12 jako s ne-osobou se dostáváme do situace, kdy už nejde o pomoc, ale o destrukci druhého člověka v jeho nejhlubším lidství, a tím i o zásadní profesní selhání sociálního pracovníka. 9 Téma lidská důstojnost je při práci v oblasti práv lidí s postiţením i sexuality lidí s mentálním postiţením natolik důleţitou skutečností a kapitolou, ţe se jí budu věnovat samostatně. Nyní je čas definovat mentální retardaci, jeţ zásadním způsobem determinuje mentální schopnosti lidí, kterým je diagnostikována. Tím ovlivňuje i jejich sociální fungování a míru participace ve společnosti, protoţe se nepřímo dotýká i sociální okolí tohoto člověka. Jak bylo jiţ řečeno, vnímání sociálního okolí se mnohdy zúţí na samotné postiţení, méně jiţ na člověka jako rovnou osobu. 1.2 Mentální retardace Ačkoli člověk není po fyzické stránce tím nejsilnějším ze ţivočišných druhů na zemi, jeho vysoká míra kognitivních schopností mu umoţnila přeţít a přemoci fyzicky silnější zvířecí plemena, která jej ohroţovala na ţivotě. Rozum člověka od ostatních tvorů vyděluje, pro člověka je tou nejsilnější zbraní. Umoţňuje předvídat, neustále vylepšovat své ţivotní pohodlí pomocí různých vynálezů, umoţňuje překonávat onemocnění a prodluţovat tak ţivot. Člověk neustále překonává své moţnosti. Neumíme létat, ale létáme. Nemáme rychlé nohy, ale máme rychlá auta. Oproti tygrovi nejsme fyzicky silní, ale máme zbraně, kterými vyhrajeme zápas na ţivot a na smrt dřív, neţ tygr stačí vůbec zaútočit. Nemáme dobrý zrak, ale máme dalekohled. A stále se jako společnost rozvíjíme. Stále překonáváme své moţnosti. V míře svých rozumových schopností se značně lišíme, buď se jiţ s niţší inteligencí narodíme, či ji od dětství nerozvíjíme, protoţe vyrůstáme v nepodnětném prostředí, nebo stárnutím své kognitivní schopnosti zase ztrácíme. Uţ Alfred Binet, jeden ze zakladatelů měření inteligence, upozorňoval na to, ţe inteligence je vztahovou záleţitostí. Jde o vztah mezi jedincem, jeho současnými dovednostmi a nástroji řešení problémových situací a sociálním světem, který jeho schopnosti ovlivňuje. 10 Navíc míra inteligence, nevypovídá nic o kvalitě člověka jako lidské bytosti. Nezaručuje vysokou míru sociální inteligence, či rozvinutou empatii. Tedy ani člověk s vysokou inteligencí nemusí rozumět sociálním vztahům a být dobrým člověkem. Má-li člověk od svého narození výrazně niţší 9 MACHULA, Tomáš Viz ŠTECH, Stanislav

13 inteligenci i přes působení podnětného a milujícího prostředí, které by mu jinak zaručovalo zcela běţný vývoj, je označen za člověka s mentální retardací. Definici, příčinám a popisu mentální retardace se zde věnuji spíše okrajově. Rozhodně se tedy nejedná o ucelený popis, který ani není cílem mé práce. Pro celkový kontext práce je však nutné toto postiţení vymezit. Mentální retardace je dle definice Marie Vágnerové souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. 11 Iva Švarcová označuje za lidi s mentální retardací takové jedince, u nichţ dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. 12 Mezi hlavní znaky mentální retardace patří vrozenost a trvalost. Zanedbávanému dítěti můţe být mylně diagnostikována mentální retardace z důvodu projevování podobných odlišností ve vývoji jako u dítěte s mentálním postiţením. Jeho opoţdění ve vývoji však není zapříčiněno poškozením mozku. Mentální retardace je multifaktoriálně podmíněné postižení, na jeho vzniku se může podílet jak porucha genetických dispozic, které vedou k narušení rozvoje CNS, tak nejrůznější exogenní faktory, které poškodí mozek v rané fázi jeho vývoje. 13 Při genetické podmíněnosti mentální retardace je základem porucha struktury nebo funkce genetického aparátu. Můţeme rozlišit poruchy vzniklé na bázi odlišného počtu nebo struktury autozomů (příkladem je Downův syndrom, či syndrom kočičího křiku), poruchy vzniklé na základě odlišného počtu nebo struktury pohlavních chromozomů, mentální retardaci vzniklou na základě onemocnění způsobeného genovou poruchou nebo polygenně podmíněné omezení intelektového vývoje. 14 Mezi exogenními faktory jsou to nejčastěji faktory teratogenní, které působí skrze organismus matky. Mohou to být faktory fyzikální (např. ionizující záření), chemické (např. alkohol či jiné drogy, některé léky) či biologické (např. virová onemocnění během těhotenství, která mohou poškodit vývoj embrya). Dále můţe dojít k postnatálnímu poškození mozku, jedná se nejčastěji o zánětlivá onemocnění, úraz či otravu v raném věku dítěte VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese ŠVARCOVÁ, Iva VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese Viz VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese Viz VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese

14 Iva Švarcová dále uvádí, ţe aţ 80% případů mentální retardace především v pásmu lehkého poškození má neurčený původ. 16 Trvalost mentální retardace jako další hlavní znak naznačuje, ţe ve výchově a vzdělávání narazíme na určitý limit v rozumových schopnostech člověka, který jiţ nepřekonáme. Mentální retardace není nemoc, je to trvalý úbytek rozumových schopností, nelze tedy očekávat, ţe by došlo k jejich náhlému růstu. 17 Toto pravidlo platí samozřejmě i pro běţnou populaci bez postiţení. Všichni máme nějaké své limity a nadání na něco jiného. Nicméně osoba s mentální retardací má tuto hranici poloţenou výrazně níţ, coţ souvisí i s určitými specifiky v komunikaci. Mluvila jsem o nich jiţ v souvislosti s právem člověka s mentálním postiţením na srozumitelný jazyk, který je přizpůsobený míře jeho kognitivních schopností. Nyní bych ráda přešla ke klasifikaci mentální retardace a popisu jednotlivých stupňů dle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Klasifikace mentální retardace Ačkoli mentální retardace není v tom pravém slova smyslu nemocí, můţeme nalézt její rozlišení v 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), která byla zpracována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v Ţenevě. Mentální retardace je zařazena mezi poruchy duševní a poruchy chování, které zastupují rozmezí kódových čísel od F00-F99. Mentální retardace je zde rozčleněna na jednotlivé stupně dle míry postiţení kognitivních schopností. Rozlišení nalezneme v Tab. 2.1, která byla sestavena dle zpřístupněného vyhledávače MKN-10 na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (UZIS) Viz ŠVARCOVÁ, Iva Srov. ŠVARCOVÁ, Iva Viz Poruchy duševní a poruchy chování. *online+. [cit ]. Dostupné z www: 14

15 Kód dle MKN-10 Mentální retardace Pásmo IQ F70 Lehká mentální retardace F71 Středně těţká mentální retardace F72 Těţká mentální retardace F73 Hluboká mentální retardace 0-19 F78 Jiná mentální retardace Neuvedeno F79 Neurčená mentální Neuvedeno retardace Tab. 2.1 U kategorie jiná mentální retardace není stanoveno rozmezí IQ, bývá pouţita tehdy, kdyţ je zvláště nesnadné pouţití běţných diagnostických metody z důvodu přidruţeného somatického nebo senzorického poškození (např. u nevidomých, neslyšících, apod.). Neurčená nebo také nespecifikovaná mentální retardace se uţívá v případě, ţe je mentální retardace prokázaná, ale neexistuje dostatek informací pro označení pacienta ve škále F70-F73 nebo F Ve své práci se věnuji osobám s lehkou a středně těţkou mentální retardací, je to z toho důvodu, ţe s nimi mám osobní zkušenost a mé komentáře tedy nejsou zaloţeny pouze na teorii. Proto se budu nyní věnovat pouze specifikům, jeţ přináší mentální retardace lidem v těchto dvou stupních. Těţké a hluboké mentální retardaci se nebudu více věnovat, jelikoţ v kapitole, která hovoří o sexualitě lidí s mentálním postiţením, tuto skupinu vědomě opomíjím. Není to z toho důvodu, ţe bych neuznávala sexuální práva lidí s těţkou a hlubokou mentální retardací, ale proto, ţe s nimi nemám vlastní osobní zkušenost. Jakékoli mé komentáře v této oblasti by tedy nebyly věrohodné Osoba s lehkou mentální retardací Dle popisu Marie Vágnerové dovedou osoby s lehkou mentální retardací v dospělosti uvaţovat v nejlepším případě na úrovni dítěte středního školního věku, mají problémy s abstraktním myšlením, jednodušší jazykový projev, jejich myšlení a 19 Viz ŠVARCOVÁ, Iva

16 řeč jsou konkrétní. 20 Většina z těchto lidí dosáhne úplné nezávislosti v péči o vlastní osobu (jídlo, mytí, oblékání, hygienické návyky) a v praktických domácích dovednostech, ač je jejich vývoj pomalejší. Důsledky mentální retardace se projeví především, je-li osoba značně emočně a sociálně nezralá, mohou se objevit problémy s přizpůsobením kulturním tradicím a normám, člověk nemusí být schopen sám řešit problémy plynoucí ze samostatného ţivota, můţe mít problémy se získáním a udrţením si zaměstnání, problémy vyrovnat se s poţadavky, které si klade manţelství či výchova dětí apod. 21 Spolupracovala jsem s dospělými lidmi s lehkým mentálním postiţením v rámci sociální sluţby chráněné bydlení. Tito lidé ţili v maximálním počtu čtyři osoby v samostatných bytech po různých částech Prahy. Asistence probíhala především v odpoledních hodinách po návratu ze zaměstnání. Většina z těchto lidí byla zaměstnána, obsahem práce byla především manuální činnost, tedy uklízení, práce v zahradnictví, v chráněných dílnách apod.. Společným znakem těchto lidí byla míra inteligence v rozmezí od IQ, čímţ by můj výklad mohl skončit. Nemůţeme jasně formulovat nějakou charakteristiku těchto lidí na základě výše jejich IQ. Je to v podstatě to samé, jako kdybych se rozhodla popisovat osobu s průměrnou inteligencí, coţ je rozmezí IQ od Toto rozmezí má zhruba polovina lidí z populace. 22 Sotva bychom byli schopni tuto skupinu popsat. Je očividné, jak mnoho rozdílů mezi námi je. Vzhledem k tomu, ţe lidí s mentální retardací je v populaci méně, je větší tendence hledat nějaké společné znaky. Můţeme však popsat oblasti, jeţ by mohly být vzhledem k výši inteligence specifické. Iva Švarcová tuto skutečnost popisuje slovy: Přesto se však u značné části z nich projevují (ve větší či menší míře) určité společné znaky, jejichž individuální modifikace závisí na druhu mentální retardace, na její hloubce, rozsahu, na tom zda jsou rovnoměrně postiženy všechny složky psychiky, nebo zda jsou výrazněji postiženy některé funkce a duševní vývoj je nerovnoměrný. 23 Nikdy nebudeme moci odpovědět na otázku, jací tito lidé jsou, dokud je nepoznáme. Poznáváme však pouze jedince, nikoli skupinu. Kaţdý člověk je originál a tito lidé netvoří výjimku. Pokusím se popsat problémy, které mohou mít lidé s lehkou mentální retardací v samostatném ţivotě. Na pomoc si vezmu tři uţivatele, se kterými jsem pracovala. 20 Viz VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese Viz ŠVARCOVA, Iva Viz ŠVARCOVA, Iva ŠVARCOVÁ, Iva

17 Jejich jména jsou pozměněna Josef, Marta a Jáchym. Z praxe vím, ţe velmi záleţí na tom, k čemu je člověk veden během své výchovy v dětství a dospívání. Pakliţe vedou rodiče své dítě s mentální retardací k samostatnosti a větší zodpovědnosti za svůj ţivot, budoucí cestu mu tak usnadní. Stále se setkávám s lidmi, kterým je přes třicet let a sami nikdy nezavolali k lékaři, aby se objednali na prohlídku. Nevěří si, ţe by to zvládli, protoţe rodiče jim nevěřili, ţe to zvládnou a v dobré víře, ţe jim pomáhají a také aby předešli případným zmatkům, za ně raději zavolali. Někteří dokonce nebyli nikdy sami nakoupit, neuvařili si jídlo či si sami nevyprali prádlo. Není to o tom, ţe by to tito lidé nezvládli, ale o tom, jak moc jim věříme, ţe to zvládnou a kam jim dovolíme jít. Pakliţe nebudeme věřit, ţe tito lidé něco dokáţou, tak to nejčastěji nedokáţou. Přijímají obrázek, který jim o nich dáváme a nebudou tak věřit sami sobě. V chráněném bydlení jsou tito lidé vedeni k co největší samostatnosti a zodpovědnosti. Josef, 60 let. Žije sám v bytě, který je pod správou chráněného bydlení, 3x týdně za ním dochází asistent. Miluje humor, má velkou slovní zásobu a velmi rád maluje. Když maluje, představuje si, že je řidičem autobusu. Je to jeho fantazijní hra a uvědomuje si, že to není realita. Občas se zadrhává v řeči. Umí si uvařit jednoduchá jídla, ale mnohdy je rozvaří nebo spálí. Dělá mu problém jídlo na pánvi otočit, to je pak z jedné strany připálené. Někdy si jídlo uvaří příliš dopředu a nepozná, že je zkažené. Potřebuje, aby s ním asistent hlídal datum spotřeby jednotlivých potravin. Za asistence někdy i peče. Dokáže sám přečíst návod, připravit ponůcky, ale už nerozumím pokynům typu 500 g mouky, 25 dc mléka, apod. Orientuje se v čase a hodinách. Potřebuje pomoc s hospodařením s penězi, protože si nedokáže sám peníze rozdělit tak, aby s nimi do konce měsíce vyšel. Má nějaké peníze na bankovním účtu, ale protože je částka vyšší, nedokáže pochopit hodnotu těchto peněz. Jsou pro něho abstraktní, někde na účtu, někde mimo. Když jde na nákup, potřebuje od asistenta pomoc sestavit nákupní lístek. Vymyslí si jídlo k večeři, ale zapomíná na věci, které jsou nutné k jeho přípravě. Dokáže si sám vyprat, vyžehlit, samostatně uklízí a chodí na procházky. Musí mu však někdo připomínat návštěvy lékaře, po připomenutí se Josef sám objedná. Jednou se mu stalo, že šel k doktorovi na nějaký zákrok a dostal k podepsání papír se souhlasem k zákroku. Josef dokumentu nerozuměl. Potřeboval asistenta, aby mu složitý lékařský jazyk vysvětlil. Asistent Josefovi pomáhá platit složenky, nájem, elektřinu apod. Občas se stane něco, čemu Josef nerozumí. Třeba mu přijde nedoplatek za elektřinu. To je situace, která se neděje často a Josef ji nezná. Bez asistenta by nedoplatek nezaplatil. 17

18 Josef má tendenci vařit stále dokola to samé a dělat stále dokola ty samé volnočasové aktivity. Asistent překládá nabídky a návrhy, na které by Josef sám nepřišel, dává mu možnost, dělat něco jinak. Marta, 37 let, chodí od pondělí do pátku do práce. Je uklízečka. Bydlí s několika dalšími klienty. Má malou logopedickou vadu. Od asistenta potřebuje především nabídku možností, jak dělat něco jinak. Potřebuje zároveň motivovat k tomu, aby měla nějaké zážitky. Nejraději tráví čas u televize, ale nesleduje ji, pouze přepíná programy. Neuvědomuje si možnosti jiných aktivit namísto televize a chybí jí odhodlání něco nového zkusit. Asistent předkládá nabídky, které Marta nemusí využít. Marta umí vařit i uklízet, umí prát a peče. Nerozumí však kuchařkám a chce-li zkusit něco nového, potřebuje asistenta, aby jí poskytl kontrolu. Potřebuje motivovat k domácím činnostem, sama od sebe je neudělá. Potřebuje připomínat dodržování hygieny. Peníze zbytečně neutrácí, spíše si šetří. Když si chce koupit nové boty, zajde do krámu, který je opodál. Není to ani tolik tím, že je obchod blízko, ale Martu prostě nenapadne jít jinam a ani neví kam. Jiné krámy nezná. Asistent jí umožňuje, aby je poznala. Když se ucpe odpad nebo se rozbije nějaký domácí spotřebič, neumí si Marta s touto situací sama poradit. Jáchym, 48 let, žije sám. Během týdne pracuje. Občas se zadrhává v řeči, či zapomíná celá slova. Sám uklízí, ale má tendenci skladovat věci. Jeho největším koníčkem je vybírání popelnic. Věci, které v popelnici nalezne, donese domů a používá. Asistent má ohlídat, co nového Jáchym domů přinesl. Rozdělit, co si Jáchym může nechat, to řádně očistit a vydezinfikovat od toho, co by měl opravdu vyhodit. Několikrát se stalo, že přinesl i nějaké jídlo a hygienické pomůcky, jako třeba kartáček, žiletky apod. Tyto věci by měl asistent včas zachytit, vysvětlit Jáchymovi rizika, která přinášejí a vyhodit. Kdybychom chtěli, aby se Jáchym vzdal svého koníčku, začal by věci před námi schovávat, a jeho skladování by bylo mnohem rizikovější. Při uklízení Jáchym často používá ty samé houbičky na toaletu i nádobí. Asistent mu pomáhá, aby používal speciální žínku na záchod a na nádobí. Protože na to Jáchym stále zapomíná, musí na to asistent dohlížet a stále připomínat. Jáchym nepotřebuje nákupní seznam, když jde na nákup. Jídlo vybírá přímo v krámě. Dokáže sám zaplatit, ale hodnotu peněz si moc neuvědomuje. Dokáže sám zavolat opraváře, když se mu něco porouchá, ale asistent mu musí říct, kterého. Při vaření nepotřebuje pomoc, ale potřebuje kontrolu potravin, protože nepozná, že jsou již zkažené, ačkoli je na nich třeba plíseň. Je rád, když mu 18

19 asistent navrhne nové recepty. Potřebuje pomoc s organizací svého bytu, tak aby všechno mělo své místo a on se mohl orientovat v úklidu a uklízet sám. Dokáže sám vyprat, ale neumí prádlo roztřídit a pere na stále stejný program. Asistenta vůbec nepotřebuje k organizaci svého volného času, stále má mnoho aktivit a dokáže si sám najít nové. Jáchym se nechává často využívat svým okolím, někdy i finančně, asistent by mu měl pomoci, aby dokázal říkat lidem ne. Často podepisuje různé smlouvy od lidí, které oslovují potenciální klienty na ulici apod., potřebuje asistenta, aby je následně rušil. Doufám, ţe je zřejmé, ţe kaţdý člověk s mentálním postiţením je jiný a potřebuje pomoc v jiných oblastech. To co ale potřebují všichni, je podpora, motivace a pochvala. Potřebují, aby někdo věřil v jejich schopnosti a v jejich svobodná rozhodnutí, aby je respektoval. Příliš často totiţ předpokládáme, ţe víme nejlépe, co je pro tyto lidi dobré. Příliš často cítíme rozumovou převahu. Většina z nich potřebuje moţnosti, jak se dají věci dělat jinak, nebo co by mohli jiného dělat. Orientovat se v moţnostech, které máme je hodně sloţité. Je jich spousta a kaţdá moţnost má různé podmínky, na které člověk s mentálním postiţením nemusí dohlédnout. Je tedy dobré tyto moţnosti strukturovat. Můţeme jít do kina, na výběr je hrozně moc filmů, obvykle je dobré udělat předvýběr a moţnosti zúţit. Někdy jindy můţeme nabídnout ty filmy, které protentokrát naším sítem neprošly. K tomu, abychom šli do kina, potřebujeme vědět, jak se tam jede, kde koupím lístek, kolik peněz na něj potřebuji apod. Jen to jít do kina je velmi sloţitý proces. Někdy je nutné dopředu natrénovat, co mám říct člověku za přepáţkou, kdyţ si chci lístek na nějaký film koupit. Věci, které děláme zcela automaticky, nemusí být automatické pro člověka s mentálním postiţením. A to co dělám automaticky já, nebude dělat automaticky někdo jiný. Nyní jsem se věnovala obecným specifikám osoby s lehkou mentální retardací. K úplnosti chybí popsat, v čem se můţe od osoby s lehkou mentální retardací lišit osoba se středně těţkou mentální retardací Osoba se středně těžkou mentální retardací Dle výkladu Marie Vágnerové, můţeme osobu se středně těţkou mentální retardací uvaţováním přirovnat k myšlení dítěte předškolního věku. Verbální projev bývá chudý, agramatický a špatně artikulovaný. Učení je limitováno na mechanické 19

20 podmiňování, mohou si osvojit běţné návyky a jednoduché dovednosti, především v oblasti sebeobsluhy. Mohou vykonávat i jednoduché pracovní úkony, není-li podmínkou přesnost a rychlost. 24 V dospělosti je pouze zřídka moţný samostatný ţivot. Tito lidé bývají fyzicky aktivní, jsou schopni v míře svých moţností navazovat kontakt se svým sociálním okolím, podílet se na komunikaci a jednoduchých sociálních aktivitách. V této skupině jsou zřetelné rozdíly ve schopnostech jednotlivců, někteří dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko-motorických neţ v činnostech závislých na verbálním projevu, jiní dosahují větších úspěchů v komunikaci a sociální interakci, ale jinak jsou značně neobratní. 25 Odchylky mezi jednotlivci se středně těţkým mentálním postiţením v jejich schopnostech jsou obrovské. Samotnou mě kolikrát překvapí, jak špatný diagnostický odhad mám, kdyţ se snaţím rozlišit osobu s lehkou mentální retardací od osoby se středně těţkou mentální retardací na základě míry jejich postiţení. Rozdíl mezi lehkým a středně těţkým mentálním postiţením tkví především v míře podpory, kterou tito lidé potřebují a ve verbálních projevech. Často doslova matou okolí svými komunikačními dovednostmi, pakliţe je mají. Často se pak domnívám, ţe je stupeň jejich mentální retardace niţší. Rozdíly jsou pak značné v myšlení úrovně logických operací, ve spojování činností do celku, v poţadavku například zrekapitulování či demonstraci rozfázovaného úklidu, který tento člověk jiţ několikrát v minulosti vykonával. Jinak řečeno tato osoba se potřebuje více drţet nějakých manuálu, častěji obrázkových, protoţe čtení, psaní, ale i počítání jsou na horší úrovni a ne pro kaţdého jsou tak srozumitelné. I u činností, které tato osoba vykonává kaţdý den, potřebuje kontrolu, práce nebývá zcela kvalitní a člověk potřebuje více navádět. Velmi opět záleţí na individuálním přístupu a na poţadavcích výchovy, zda byla směřovaná k jejich samostatnosti či ne. Josefína, 22 let, bydlí se svými rodiči. Většinu domácích prací za ní vykonávají rodiče. Má rozvinuté komunikační dovednosti, je velmi společenská. V sociálních vztazích se moc neorientuje. Často se naučí nějaké hovorové fráze, které odposlouchá od svého okolí (např. To je v pohodě. ), ale neumí je používat účelně. Užívá je v sociálních situacích ve chvílích, kdy jsou zcela neadekvátní. Její motorika je horší, je dost neobratná. Má zřetelný problém v myšlení na úrovni logických operací, jako by 24 Viz VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese Viz ŠVARCOVÁ, Iva

Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce. Barbora Zelenková

Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Absolventská práce. Barbora Zelenková Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Barbora Zelenková Lidsky důstojné zacházení se sexualitou osob s lehkou a středně těžkou mentální retardací Vedoucí práce:

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole

Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2014 VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková,

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

DOTAZNÍK K POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ

DOTAZNÍK K POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ DOTAZNÍK K POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ DATUM PŘIJETÍ DOTAZNÍKU: ČÍSLO JEDNACÍ:. 1. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE: Jméno a příjmení : Datum narození: Státní příslušnost: Trvalé bydliště:

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

Žádost o poskytnutí sociální služby

Žádost o poskytnutí sociální služby Žádost o poskytnutí sociální služby Chráněné bydlení Sv. Michaela, Diecézní charita Brno - Služby Brno, Gorkého 34, 602 00 Brno Vážený žadateli, tato žádost nám poskytne základní informace o Vás a o motivaci,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

- riziková místa a situace. - armáda ČR

- riziková místa a situace. - armáda ČR 17 Učební osnovy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se doplňují: Místo, kde žijeme Ročník: 1. ročník riziková místa a situace Ročník: 4. ročník armáda ČR 18 Lidé kolem nás Ročník: 3. ročník projevuje

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Práce s laboratorní technikou 6.ročník

Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa Svojsíkova 2733/52, PSČ 400 11 Ústí nad Labem, tel.: 472 772 141, 472 771 204, uspterasa@volny.cz, www.dozp-ul.cz VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 1.

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výchova k občanství (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

DOTAZNÍK ke zjištění schopnosti zvládat samostatné bydlení

DOTAZNÍK ke zjištění schopnosti zvládat samostatné bydlení Podpora samostatného bydlení - dotazník 1 DOTAZNÍK ke zjištění schopnosti zvládat samostatné bydlení jméno a příjmení. datum narození. trvalé bydliště... Údaje uvedené v žádosti považuje MPS Louny za důvěrné

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Základní škola Pomezí, okres Svitavy. KLASIFIKAČNÍ ŘÁD ( vnitřní metodický pokyn ) Platnost od: 1.9. 2012 na základě Vyhlášky MŠMT ČR č.256/2012sb.

Základní škola Pomezí, okres Svitavy. KLASIFIKAČNÍ ŘÁD ( vnitřní metodický pokyn ) Platnost od: 1.9. 2012 na základě Vyhlášky MŠMT ČR č.256/2012sb. Základní škola Pomezí, okres Svitavy KLASIFIKAČNÍ ŘÁD ( vnitřní metodický pokyn ) Platnost od: 1.9. 2012 na základě Vyhlášky MŠMT ČR č.256/2012sb. OBSAH 1. Úvod 2. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice. Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 700 FORMULACE VÝROKU A ZPRÁVY AUDITORA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 700 FORMULACE VÝROKU A ZPRÁVY AUDITORA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Úvod MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD FORMULACE VÝROKU A ZPRÁVY AUDITORA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více