Úvod: Ke genderové analýze náboženství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod: Ke genderové analýze náboženství"

Transkript

1 Úvod: Ke genderové analýze náboženství (BLANKA KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ) Jak vypadá Bůh? Vaše odpověď na tuto otázku závisí do značné míry na tom, která kultura je ve vaší společnosti dominantní. Většina západních křesťanů a židů si Boha představuje jako muže bělocha. Představovat si ho v duchu jako černocha nebo ženu připadá některým pošetilé, některým heretické. Navzdory skutečnosti, že Ježíš pocházel ze Středního východu, takže měl pravděpodobně tmavou pleť, tmavé vlasy i oči, je ve Spojených státech a jiných západních společnostech příznačně zobrazován jako běloch a často je i světlovlasý. Pokusy vykreslit ho jinak zpravidla narážejí na tvrdý odpor. Když např. v r vyhlásil režisér jedné šest set let staré náboženské hry, inscenované v Kanadě, že roli Boha bude hrát žena, odsoudili to náboženští vůdci jako pohanské. Mnozí bělošští křesťané se vůči myšlence černošského Ježíše stavějí natolik nepřátelsky, že když v r oznámilo Katolické středisko dramatických umění v New Jersey, že v každoroční velikonoční hře bude tentokrát hrát Ježíše černoch, dostalo záplavu stížností. Je ironií, že týž herec také právě vystupoval v sousedním divadle jako Lucifer. Uvedl, že proti tomu, aby hrál černoch ďábla, nenamítal nikdo nic. (Renzetti Curran 2003, s. 423) Proti uvedenému citátu lze namítnout, že koncept božství je ve filosofické rovině většiny náboženství abstraktní, že božství není žena ani muž a že takovéto personifikující představy jsou v podstatě primitivní. Pokud bychom ovšem tyto primitivní představy chtěli pomi- 5

2 nout, vyloučili bychom z náboženství především jeho nejobsáhlejší součást, totiž rovinu lidových kultů a mýtů. Mnoho lidí si představu božství personifikuje; podle výzkumu uvedeného v publikaci Ženy, muži a společnost (Renzetti Curran 2003, s. 424) ztotožnila většina křesťanských respondentů/ek svou představu Boha s podobou Pána (48,3 %) a Otce (46,8 %), což jsou charakteristiky biblické, avšak s představou Matky (jedinou ženskou podobou, kterou respondenti/ky uvedli) tak učinilo jen 3,2 % respondentů. Proč tedy neříkáme božství, ale Bůh? Proč je zde mužský gramatický rod předkládán jako univerzální, kdežto ženský (Bohyně) jako příznakový, výlučně ženský, a v monoteistických náboženstvích prakticky nepřípustný? A jaký má tato skutečnost dopad na víru jednotlivých chlapců a děvčat? Lze tvrdit, že rodová konstruovanost božství neovlivní postoj dětí a posléze dospělých věřících k podobě mužství či ženství jako vzoru bytí? Konstrukt božství v některých náboženstvích jako výlučně či převážně mužský je snadné vysvětlit historicky: slovní pojmenování božství se vyvíjelo v silně patriarchálních či postupně patriarchalizovaných společnostech. Má však být toto důvodem, aby se historicky podmíněné pojmenování drželo i v době, která od patriarchální mocenské hierarchie sice pomalu, ale přece ustupuje? Přinejmenším je to otázka k zamyšlení a k diskusi. VYMEZENÍ POJMŮ Pojem náboženská kultura v tomto textu představuje komplexní pojetí duchovní tradice z hlediska věrouky, filosofie, mytologie, historie, politické moci, sociálních vztahů, individuální citové oddanosti a inspirace umění. Takto vymezené srovnávací téma by bylo ovšem nesmírně široké a vydalo by na několik svazků. Zde se soustředíme na metodu genderové analýzy: budeme sledovat, jak se v jednotlivých náboženských kulturách vyvíjel obraz rodovosti, jak působil na vytváření tzv. genderových stereotypů, mocenských vztahů a hierarchií. Zaměřujeme se přitom na obrazy ženství. Důvod pro toto zaměření vyplývá především ze skutečnosti, že obraz ženství byl 6

3 v náboženských kulturách na různých rovinách a v různých ohledech marginalizován, tedy postaven na okraj zájmu, i když v nestejné míře, jak bude specifikováno v jednotlivých kapitolách. Pojem náboženská kultura používáme i v zájmu zdůraznění širšího kulturně společenského kontextu, v němž se náboženské systémy vyvíjely; je třeba se vyvarovat rizika zjednodušení a zobecňování kritiky patriarchátu jako univerzálního modelu, za což byly některé feministické teoretičky, např. Mary Daly, uvnitř feminismu kritizovány (např. Nye 2003, s. 79). Kritika vůči euroamerickému feministickému diskurzu zaznívá i ze strany teoretiček postkoloniálních studií (např. Mohanty 1991), které zdůrazňují právě důslednou specifikaci patriarchálních struktur v kontextu různých kultur a varují před zjednodušeným obrazem žen třetího světa jako pasivních obětí. Mohanty ukazuje, jak tento diskurz může zpětně negativně ovlivňovat sebepojetí žen v asijských a afrických zemích (Mohanty 1991, s ). Pojem náboženství chápeme a) v principiálním, filosofickém smyslu, jako hledání a naplňování duchovního rozměru života, jako výklad bytí, cestu poznání a předepsaný etický kodex, což je zpravidla shrnuto do věroučného dogmatu/dogmat. b) V pragmatickém, sociálně-politickém smyslu pod ním rozumíme v různé míře institucionalizovanou ideologii, která působí ve společensko-politické praxi. Jako prostředek moci ji pak může používat konkrétní skupina (např. církev či kněžská elita, případně sám stát, stalo-li se náboženství státním kultem) v konkrétní historické situaci a pomocí ní ovládá skupiny jiné. Je-li stát sekulární, je institucionalizace náboženství omezena na oblast dobrovolných náboženských/církevních společenství. Vedle politického využití náboženství jako ideologie je tu i využití společenské určité skupiny lidí mohou ve společenské hierarchii stát výše než jiné (např. muži výše než ženy, heterosexuálové výše než homosexuálové, ba i některá etnika výše než jiná). c) Ve smyslu individuálně psychologickém je náboženství záležitostí osobní víry, která nemusí být na žádnou instituci vázána (srov. Knotková-Čapková 2004, s ). Základní metodologickou kategorií tohoto textu je pojetí rodu (gender) ve vztahu k božství i ke světu lidských bytostí. Většina ná- 7

4 boženských tradic vnímá gender jako duální, biologicky determinovanou kategorii, přičemž hlavním kritériem genderových rozdílů je vztah k reprodukčnímu procesu; muži oplodňují, ženy rodí. Tento aspekt je zdůrazněn zejména u náboženství, která kladou jako základní lidskou povinnost zachování kontinuity rodu; u těchto náboženství (např. hinduismus či konfucianismus) je také v ortodoxní tradici zdůrazněna podřízenost žen mužům. Je-li rodina patriarchální a patrilineární, plyne z toho i akcent na důslednou kontrolu ženské sexuality, aby nemohlo být zpochybněno otcovství. Průvodním jevem kontroly ženské sexuality je pak nezřídka vztah k ženě jako k předmětu ona a její tělo jsou mužem prakticky vlastněny stejně jako zděděný majetek. Sexualita není v těchto náboženstvích tabuizovaná, má však sloužit především k plození potomstva, je tedy heteronormativní; homosexualita se trestá. Oproti tomu náboženství, která nejsou založena prvořadě na tradici, ale na principu zjevení či probuzení, se (alespoň ve svých počátcích) zaměřují na vytvoření nové duchovní obce, v níž jsou si všichni rovni a jejíž hlavní pozornost je odvrácena od pozemského světa ke světu duchovnímu (buddhistické nirváně či křesťanskému království nebeskému). V těchto náboženstvích je zpravidla výraznější asketický proud (i když do hinduismu např. vplynul také); ženy v nich měly v nejstarší době rovnoprávnější postavení než v náboženstvích tradice a rodové kontinuity. V dalším vývoji však i u těchto náboženství patriarchální prvek převládl. Některá náboženství (islám) představují kombinaci obou zmíněných typů. GENDEROVÉ CHARAKTERISTIKY BOŽSTVÍ Božství, případně božský svět je v náboženských představách předobrazem světa lidského, člověk se k němu vztahuje jako ke svému archetypu, pravzoru (srov. Eliade 1993). Božství v abstraktní rovině by mohlo být definováno jako duchovní princip či duchovní síla bez atributů, genderově neutrální, a jeho jazykově gramatickou podobu (což se týká jazyků, které mají gramatickou kategorii rodu) by před- 8

5 stavoval střední rod, neutrum. Nejvíce se s tímto pojmem setkáváme ve filosofické rovině (např. ve védském vývojovém stadiu hinduismu rodově neutrální brahma jako pojmenování univerzálního duchovního principu). V mytologické rovině jsou tyto archetypy v naprosté většině genderově podmíněné jsou mužské nebo ženské. Tato genderová dualita vystupuje do popředí výrazně v mytologiích ne-monoteistických. (Nevolím zde pojem polyteistický, poněvadž monoteismus a polyteismus nejsou protiklady: v tzv. monoteistických náboženstvích je monoteismus příkazem a polyteismus je zakázán, v ne-monoteistických je polyteismus možností, ale možný je i monoteismus, věřit v jednoho boha zde nikdo nikomu nezakazuje.) Nabízí-li mytologický panteon ženská i mužská božstva, nemusí být nezbytně jedna druhým podřízena a neomezenou mocí disponují bohové i bohyně. Přesto se sociálně-genderový řád pozemský může zpětně promítnout do mytologie, jak tomu bylo např. v hinduismu když byla původně nezávislá ženská božstva provdána za mužská božstva patriarchálního panteonu árjovských etnik. Monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství a islám) se ostře distancují od archaické roviny kultu zobrazovaných božstev, zejména od kultu ženských božstev a matriarchálních kultů plodnosti, spojených s ideou vegetačního cyklu jako opakujícího se (cyklického) modelu života světa i jedince. Ačkoli božství je v těchto třech náboženstvích představeno jako neviditelné a jeho zobrazování se považuje za rouhavé, neznamená to, jak ukazují následující kapitoly, že by tato představa byla od genderových charakteristik oproštěna. Převládající archetypálně-maskulinní charakteristiky, jimiž poměrně výrazně disponuje (především v Pentateuchu) židovský JHVH, ale částečně i křesťanský Hospodin a islámský Alláh, se snaží interpretovat z genderově vyváženého hlediska reformní proudy těchto náboženství, zejména proudy feministické teologie. Archetypálními charakteristikami ve vztahu k JHVH jsou zde míněny esencializované vlastnosti připisované ženství či mužství tedy převažující představa božství jako soudícího, přísného, hněvivého, mocného, vládnoucího (krále), otcovského. Feministická teologie staví spíše na představě božství milujícího bez výhrad, milosrdného, odpouštějící- 9

6 ho, poskytujícího útočiště, jehož obrazy nabízejí mnohé verše z Proroků a Spisů (především u Žalmů či Přísloví), z Nového zákona evangelia i mnohé části Pavlových listů (nejznámější je jistě List Korintským 1,13). I v Koránu se obě tyto tváře božství prolínají uveďme jen úvodní verš všech súr (kromě súry Pokání): Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. JAK JE KONSTRUOVÁN GENDER LIDSTVÍ Posvátné texty jednotlivých náboženství jednak vytvářejí archetyp lidského bytí v mýtech o stvoření, jednak předepisují (či alespoň doporučují) normy správného chování a jednání pro muže a ženy. V mýtech o stvoření se genderová analýza ptá, jak je zde rodovost konstruována, tj. jaký je gender stvořitelské bytosti, a dále jak je stvořen z genderového hlediska člověk jako rovnocenný lidský pár, jako oboupohlavní bytost, jako mnohačetné tvorstvo či zda je zde nějaká prvotnost a druhotnost bytí muže a ženy. Normy správného chování a jednání, které jsou představeny jako boží zákon, či alespoň jako nezbytná cesta ke spáse, vytvářejí základ genderových vztahů hierarchie nebo rovnosti a mohou vytvářet či zpochybňovat předchozí genderové stereotypy. Genderovými stereotypy zde míníme jednak archetypální obrazy, často protikladné vlastnosti připisované mužství nebo ženství (racionalita emocionalita, řád chaos, síla slabost, moc bezmoc, nadvláda podřízenost, agresivita jemnost, odolnost křehkost, spolehlivost lehkomyslnost, odvaha bojácnost atd.), jednak genderové role, které jsou mužům a ženám nařízeny v rámci společenství (např. muž jako nositel moci ve sféře veřejné i soukromé, hlava rodiny, žena jako pečovatelka, jako ploditelka potomstva, v horším případě pouze nádoba na potomstvo, které ale patří otci). Jako problém se zde jeví právě ona historická podmíněnost náboženských tradic, tedy jejich podmíněnost patriarchální mocí. Pozemské ženě přisuzují náboženství, která patriarchálním stadiem prošla a jsou jím poznamenána, roli poslušnosti a podřízenosti. Že- 10

7 nám je umožněno vystoupit do popředí ve výjimečných případech: v náboženstvích, která uznávají ženský božský princip, jako např. hinduismus, je žena-bohyně samostatná a sama může rozhodovat ale jen pokud je božského původu; na lidské dcery božských matek se tato svoboda jednání nevztahuje. V Bibli mohou ženy vstupovat aktivně do veřejného dění, pokud metafyzicky ukotvenému patriarchátu slouží (např. pramatky ve Starém zákoně); silné ženy, které proti tomuto řádu vystupují, jsou však označeny za rebelky (v metaforické rovině archetyp čarodějnice). Typ čarodějnice navazuje na archaické mýty; může personifikovat obraz chaosu (symbolika ženského lůna jako děsivé cizosti či vaginy dentaty, viz Ulanov 2003, s. 29), vrací se k mytologickému obrazu všemocné matriarchální ženské moci v její ničivé podobě (hinduistická Kálí) či k obrazu zlé démonky (Lilit požírající děti a ohrožující rodičky ve středověkých židovských mýtech, které ovšem ortodoxie odmítá). Konstruování genderových stereotypů na mytologickém základě může, ale nemusí vyplývat přímo z původních textů a poselství nejstarší doby. V souvislosti s etablováním patriarchální moci vznikaly vedle nejstarších posvátných textů nové kanonizované texty společensko-právního charakteru, které se staly součástí tradice a vysvětlovaly společenskou, politickou i ekonomickou nadvládu mocných nad bezmocnými právě božským řádem. Z tohoto hlediska sleduje genderová analýza průběžný vývoj genderových stereotypů a jejich konkrétních historických podob, reflektovaných významným způsobem i klasickými archetypy mužských a ženských postav v umění; tento text věnuje pozornost především výtvarnému umění a literatuře. FEMINISTICKÁ TEOLOGIE A SPIRITUALITA Co vůbec znamená pojem feminismus? Lépe je postavit otázku takto: co pod pojmem feminismus rozumí tento text? Všichni autoři a autorky tohoto textu se jako feministé/feministky necítí, všichni však vnímají gender jako významnou analytickou kategorii pro studium náboženství. 11

8 Historicky vznikl feminismus jako hnutí vycházející z liberálního myšlenkového základu, prosazoval rovná občanská práva pro muže a pro ženy. V průběhu vývoje se zaměřil na další aspekty diskriminace žen, např. práva na tělesnou integritu a svobodnou sexualitu, role ženy v rodině aj. Zhruba od devadesátých let 20. století (tzv. třetí vlna feminismu) je hlavní charakteristikou feminismu vnitřní pluralita, hovoří se zpravidla o feminismech v množném čísle: např. liberální feminismus, feminismus pohlavní diference, socialistický feminismus, ekofeminismus, anarchofeminismus, gay a lesbický feminismus, feministická teologie (křesťanský, židovský, islámský, hinduistický feminismus aj.). Některé feministické proudy vnímají rodovost (gender) nejen jako sociálně a kulturně podmíněný konstrukt, ale jako tzv. performativní roli, jako převlek, který člověk přijímá, nebo který chce a může naopak změnit (Butler 1990). Společným ideovým rysem feminismů je antidiskriminační apel, společným metodologickým východiskem kritická analýza dogmat či jakýchkoli aprioristických tvrzení, a to zejména z hlediska genderového; z feministických teorií vyrostla genderová studia. Vnějšími inspirativními podněty pro feminismy byly a jsou např. filosofie dekonstrukce, archetypální kritika, psychoanalýza, Foucaultova kritika moci či postkoloniální kritika. Důležitým hlediskem je pro feminismus hledisko sociální a kontextové a konkrétní dopady teorií na životní praxi. Co tedy znamená feministická teologie? Je to teologický proud (měl by patřit do systematické teologie), na půdě různých náboženských systémů rozvinutý různě. V českém odborném kontextu se tímto tématem nejvíce zabývá křesťanská teoložka Jana Opočenská (srov. Opočenská 2006, s ), v této publikaci autorka kapitoly o křesťanství. Feministická teologie zpravidla usiluje o revizi maskulinních atributů božství. Zdůrazňuje historickou podmíněnost společenské podřízenosti žen v náboženských tradicích. Odmítá sexismus a diskriminaci ve všech ohledech. V hinduismu se např. opírá o předobraz nezávislých bohyň, v islámu a buddhismu zdůrazňuje rovnost mužů a žen ve spirituální oblasti, která je uvedena 12

9 v Koránu i Pálijském kánonu, v křesťanství připomíná především Ježíšovo poselství z evangelií v duchu odmítání nerovností jakéhokoli druhu, včetně nerovností etnických a genderových. Feministické teoložky zpravidla zdůrazňují principy vztahovosti a vzájemnosti, soucítění a osvobození, které mají ve všech náboženstvích alespoň teoreticky významné místo. Ještě širší prostor pro kritiku nábožensky ukotvených genderových stereotypů poskytuje feministická spiritualita. Některé její stoupenkyně se vracejí k hledání matriarchální spirituality, k odmítání dualistického modelu nadvlády, který má vyplývat z předepsané genderové hierarchie, vydávané za posvátnou. S tímto směrem souzní některé proudy ekofeminismu (srov. např. Warren 1997), které zdůrazňují spojení ženy s přírodou v pozitivním smyslu (srov. Estés 1999), a poukazují na to, že žena a příroda jsou v patriarchální společnosti objekty diskriminace (srov. též Renzetti Curran 2003). Tato linie argumentace ovšem vyvolává i kritiku uvnitř feminismu, poněvadž vlastně potvrzuje dualitu genderu, tzv. esencialistický pohled na gender. Většina proudů feminismu (i když ne všechny) vychází z teorie sociálního konstruktivismu, podle níž není genderová identita vrozená a biologicky daná, ale naučená; zahrnuje modely správného chování muže a ženy, které ovšem podléhají kulturní i historické změně. Sociální konstruktivismus zdůrazňuje i nebezpečí nahlížet na muže a ženy jako na vnitřně stejnorodé skupiny a zdůrazňuje pluralitu hledisek, podle nichž se vytváří identita jednotlivých lidí. Vedle hlediska genderu je zde hledisko dalších lokací člověka např. hledisko generační, hledisko kulturních kořenů a společenství, rodiny, občanské příslušnosti, vzdělání, náboženství (z hlediska kořenů či volby) a další. Závěrem lze souhrnně říci, že základním východiskem genderové/feministické kritiky tradičních náboženství je kritika patriarchálního konstruování genderových stereotypů a hledání, jak je překonávat. To neznamená nutnost náboženství odmítat. Náboženství jako historickému a společenskému fenoménu je sice sociální nerovnost a genderová diskriminace často dávána za vinu, jenže to je velké zjednodušení. Buddha, Muhammad i Ježíš byli velkými reformá- 13

10 tory své doby a jejich poselství představuje v rámci dobových možností výrazný posun genderových vztahů směrem k větší rovnoprávnosti mužů a žen. Diskriminace není, resp. nemusí být obsažena v podstatě náboženství jako hledání duchovní dimenze života a světa; je produktem jeho politizace a využití pro mocenské cíle. Nemusí se týkat jen žen, ale i mužů, kteří nevyhovují uznávanému konstruktu svalnaté maskulinity nebo jinak vymezených skupin, ujařmených za účelem služby mocným ras, etnik, kast ap. Politizace náboženství a problematika genderových stereotypů, jimž se přisuzuje aspekt posvátnosti, se tak stává i zásadním předmětem genderové analýzy politiky a moci. Nelze ovšem nezmínit, že medvědí službu dělají náboženství v tomto směru právě jeho bigotně dogmatické výklady, které prosazují fundamentální čistotu svých náboženství. Ač je pojem fundamentalismus dnes mediálně spojován s islámem, vznikl jako hnutí v rámci protestanských církví v USA (srov. Kropáček 1996, s. 11). Fundamentalismus není islámský jev, je to metoda dogmatického lpění na posvátných textech a následné tvrzení, že pouze můj výklad je ten jedině správný. Posvátné náboženské texty ovšem vznikaly postupně, nikoli naráz, obsahují mnoho vnitřních protikladů a nabízejí různé možnosti výkladu a interpretace. Jejich kodifikace byla záležitostí mocenskou co ponechat, co vypustit (co doplnit, aby to vyhovovalo mocným?). V jednotlivých náboženských kulturách existuje vždy více tradic, reformní vedle ortodoxní, tradice rovnosti vedle tradice hierarchie, tradice laskavého a milujícího božství vedle tradice přísného, ba krutého božství. Pluralita významů je hlavní charakteristikou posvátných textů i jejich hlavní předností a zdrojem inspirace pro další generace. 14

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA Porozumění biblickým příběhů EKUMENICKÝ ROZMĚR KŘESŤANSTVÍ A MEZINÁBOŽENSKÝ

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Česká republika po roce Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU

Česká republika po roce Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Česká republika po roce 1989 Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Revoluce v roce 1989 Nové vymezení vztahu vůči náboženství Bude mít nový politický řád morální rozměr? Náboženství = tradiční skupiny

Více

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II.

SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Pracovní list 02-04 SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Úkol č. 1: Otázky 1. Které ze světových náboženství je nábožensko filozofickým systémem? 2. Judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, taoismus -

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 7. ročník Se zvýšeným zájmem občanská

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Metodický list. Příjemce: Základní škola Integra Vsetín. Světová náboženství. Název materiálu Autor. Mgr. Martina Borská

Metodický list. Příjemce: Základní škola Integra Vsetín. Světová náboženství. Název materiálu Autor. Mgr. Martina Borská Projekt: Zlepšení podmínek pro vzdělávání Příjemce: Základní škola Integra Vsetín Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3764 Název materiálu Autor Světová náboženství Mgr. Martina Borská Metodický list

Více

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska

Více

Co je to ten džendr? historie, teorie a empirie

Co je to ten džendr? historie, teorie a empirie Co je to ten džendr? historie, teorie a empirie MFF UK v Praze, 20. 2. 2007 Mgr. Zdeněk Sloboda sloboda@fsv.cuni.cz doktorand Katedra sociologie, ISS, FSV UK a Katedra mediální pedagogiky a dalšího vzdělávání

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Judaismus hebrejská bible - tóra jediný všemocní Bůh

Judaismus hebrejská bible - tóra jediný všemocní Bůh Judaismus יהדות Judaismus hebrejská bible - tóra připisovaný autor: Mojžíš předznamenává základní prvky náboženství zmiňuje historii Izraelitů. jediný všemocní Bůh stvořitel a prapůvodce vesmíru nemá žádnou

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Světová náboženství. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Světová náboženství. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Světová náboženství Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_12 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Mgr. J. Hyklová

Více

POJMY Náboženství Věda

POJMY Náboženství Věda POJMY Náboženství Věda Systém věrouky, konkrétních rituálů a společenské organizace lidí, kteří s jeho pomocí vyjadřují a chápou svůj vztah k nadpřirozenu - Bohu Pohled na svět svrchu Systém a nástroj

Více

1S Křesťanství a křesťanská etika

1S Křesťanství a křesťanská etika 1S Křesťanství a křesťanská etika 1 Víra a náboženství, ateismus základní orientace Všechny tyto tři termíny každý dobře zná, hojně se používají a často se s nimi setkáváme i v běžném hovoru. Víře a náboženství,

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017

Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Duchovní doprovázení Zájmový kurz celoživotního vzdělávání v r. 2016/2017 Pod záštitou děkana CMTF UP v Olomouci prof. Ing. Mgr. et Mgr. Petera Tavela, Ph.D. Mgr. František Hylmar SJ Licenciát ze spirituální

Více

Komentář k pracovnímu listu

Komentář k pracovnímu listu Komentář k pracovnímu listu Název: Islám Cíle aneb K čemu by práce s tímto pracovním listem měla vést: Cílem PL je procvičit a upevnit si znalosti o islámu, zároveň jej zasadit do souvislostí s ostatními

Více

Kulturní geografie Geografie náboženství. Otakar ČERBA (3/2007)

Kulturní geografie Geografie náboženství. Otakar ČERBA (3/2007) Kulturní geografie Geografie náboženství Otakar ČERBA (3/2007) Proč geografie náboženství? Náboženství je fenomén doprovázející lidstvo od nepaměti (proto se nikdy nedopátráme jeho vzniku). Téměř každý

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

Zdravotnická etika od A do Z

Zdravotnická etika od A do Z VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA INSTITUT GEOINFORMATIKY Zdravotnická etika od A do Z Marta Munzarová Radek Fujak GB3GIS01 Medicína ztrácí svou lidskou milosrdnou

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse) Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová Fakulta sociálních studií seminář Politický extremis mus - Masarykova univerzita jsme na něj připraveni? vejvodov@fss.muni.cz CEVRO Institut, 26.4. 2012 Co je politický extremismus?

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Pokyny ke státním závěrečným zkouškám (SZZK) bakalářského studia religionistiky

Pokyny ke státním závěrečným zkouškám (SZZK) bakalářského studia religionistiky Pokyny ke státním závěrečným zkouškám (SZZK) bakalářského studia religionistiky a) SZZK budou probíhat ve dvou termínech v posledním květnovém a prvním zářijovém týdnu. Na první termín se studenti přihlásí

Více

JZ Asie kolébka tří náboženství

JZ Asie kolébka tří náboženství JZ Asie kolébka tří náboženství Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Vojáčková Ludmila Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28

Judaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28 Judaismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Judaismus patří ke světově rozšířeným monoteistickým náboženstvím důraz na posvátný biblický text, zejména Tóru opírá především o náboženské právo a dodržování

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Julie Dlabajová. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Julie Dlabajová. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední škola hotelová

Více

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace

Více

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael. Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Světová náboženství: Hinduismus: Buddhismus: Konfucianismus: Taoismus: Judaismus: Křesťanství: Islám: - 1 -

Světová náboženství: Hinduismus: Buddhismus: Konfucianismus: Taoismus: Judaismus: Křesťanství: Islám: - 1 - Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZSV.S5.31 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název výukového materiálu:

Více

Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok

Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok Křesťanská sociální etika Jabok 2008 . ZÁSADA LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI Jabok 2008 2 Zásady křesťanské sociální etiky Sociální etika vychází z reality člověka v současném světě na úrovni individuální, sociální

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Datum:

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Datum: ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice 412 01 www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Šablona: 12_06 Sada: II. Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum:15.2.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Občanská nauka, 4. ročník, SŠ Přílohy. Bez příloh. Identifikační údaje školy

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Občanská nauka, 4. ročník, SŠ Přílohy. Bez příloh. Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Školský management a. téma rovných příležitostí ve vzdělávání

Školský management a. téma rovných příležitostí ve vzdělávání Školský management a téma rovných příležitostí ve vzdělávání Je téma rovných příležitostí významným tématem školského managementu? Jde o významné téma pedagogiky, psychologie, sociologie i vzdělávací politiky

Více

o kultura = to, co vytvořil člověk vše, co vzniklo akzivní činností člověka

o kultura = to, co vytvořil člověk vše, co vzniklo akzivní činností člověka Otázka: Od kdy je člověk kulturní? Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mojzte Člověk příroda kultura. Funkce kultury. Kulturní vzorce. Kulturní difúze, enkulturace, akulturace, asimilace a integrace.

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Člověk a společnost. 2. Gender. Gender. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 2. Gender. Strana: 1

Člověk a společnost. 2. Gender. Gender. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.  DUM číslo: 2. Gender. Strana: 1 Člověk a společnost 2. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll

Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll Obsah Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti....... ll Jeden svět nás a těch druhých... 12 Společenské vědy a politika na scéně... 14 Tolerance a hodnotová opora... 16 Obecné tendence a jejich rizika...

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

Křesťanská sociální etika. M. Martinek

Křesťanská sociální etika. M. Martinek Křesťanská sociální etika Jabok 2008 2008. . Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace 2008. 2 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

1. Připravte si psací potřeby a pokuste se přiřadit jednotlivé pojmy týkající se typů víry, tak, jak k sobě patří. Typy víry:

1. Připravte si psací potřeby a pokuste se přiřadit jednotlivé pojmy týkající se typů víry, tak, jak k sobě patří. Typy víry: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZSV.S5.30 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název výukového materiálu:

Více

Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe. Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola

Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe. Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe řízení Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola 20.9.2012 Osnova Cíl leadership jako nesamozřejmá samozřejmost Billig, Hogan a další - dilemata v přístupech k leadershipu

Více

Základní osnova studijního plánu magisterského navazujícího oboru Teologie spiritualita etika v prezenční formě 2015/16

Základní osnova studijního plánu magisterského navazujícího oboru Teologie spiritualita etika v prezenční formě 2015/16 1 Základní osnova studijního plánu magisterského navazujícího oboru Teologie spiritualita etika v prezenční formě 2015/16 A. Fakulta: Evangelická teologická fakulta B. Typ studijního programu (Bc./Mgr./NMgr.):

Více

Jóga v prostoru víry (úvod)

Jóga v prostoru víry (úvod) www.jogadnes.cz Jóga v prostoru víry (úvod) Olga Remešová připravila nový seriál, kde prostřednictvím laických informací zasazených do odbornějšího rámce, získáte povědomí o tom, co spojuje jógu s křesťanstvím,

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru (Vzdělávací obsah je koncipován jako východisko pro povinný předmět na církevních základních školách) Charakteristika: Obor Římskokatolické

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Naformátováno: Čeština

Naformátováno: Čeština Co je gender? Řešení otázek spojených s postavením mužů a žen v organizaci má pro organizace zásadní strategický význam. V zemích EU se prosazovaní genderové rovnosti stalo respektovanou normou zakotvenou

Více

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima 2 hodiny týdně Dataprojektor Starověký blízký východ: staroorientální

Více

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

21. 06. 2016 17:49 1/5 Pohlaví a gender. Role pohlaví chování, jednání a zaměstnání vymezená jako mužská a ženská považovaná pro určitý gender

21. 06. 2016 17:49 1/5 Pohlaví a gender. Role pohlaví chování, jednání a zaměstnání vymezená jako mužská a ženská považovaná pro určitý gender 21. 06. 2016 17:49 1/5 Pohlaví a gender Pohlaví a gender Základní pojmy Pohlaví biologická kategorie (muž/žena) Gender sociální kategorie (mužský/ženský) Role pohlaví chování, jednání a zaměstnání vymezená

Více

A) Sjednocená teorie Všeho?

A) Sjednocená teorie Všeho? OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Teorie a přístupy v SP 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

Teorie a přístupy v SP 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Teorie a přístupy v SP 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Kterými klíčovými tématy se zabývají teorie sociálního rozvoje? Jmenujte některé strategie podporující sociální rozvoj. Vysvětlete

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Stanovy občanského sdružení Gabriela o.s. I. Úvodní ustanovení 1/ Občanské sdružení s názvem Gabriela o.s. /dále jen sdružení / je občanským sdružením, určeným k morální, hmotné

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

Vývoj světové a české literatury I.

Vývoj světové a české literatury I. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Vývoj světové a české literatury I. 02 Starověká orientální literatura AUTOR: Mgr. Lenka Kutalová DATUM : 26.5.2012 Osnova Mezopotámie - sumerská literatura Egypt

Více

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Osnova: 1) Život a vzdělání 2) Kariéra 3) Sociologie Maxe Webera 4) Weberova chápající sociologie 5) Cíl sociologického

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. 1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více