Vypracování modelu šíření znečištění ADMoSS

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vypracování modelu šíření znečištění ADMoSS"

Transkript

1 Zpráva z realizace úkolu č. 5: Vypracování modelu šíření znečištění ADMoSS Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ostrava Str. 0

2 Partner projektu: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 17. listopadu 15/ Ostrava Poruba Odpovědný řešitel: Doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D. Katedra ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Řešitelský tým: RNDr. Jan Bitta, Ph.D. Ing. Irena Pavlíková Ing. Daniel Hladký

3 Obsah 1 ÚVOD SYSTÉM ADMOSS ZAJIŠTĚNÍ VÝPOČETNÍHO VÝKONU SYSTÉMU PŘÍPRAVA VSTUPNÍCH DAT VSTUPNÍ ÚDAJE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY TERÉN KLIMATICKÉ A METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ IMISNÍ LIMITY IMISNÍ CHARAKTERISTIKA LOKALITY CHARAKTERISTIKA ZDROJŮ PRŮMYSLOVÉ ZDROJE Průmyslové zdroje na české straně modelované oblasti Průmyslové zdroje na polské straně modelované oblasti LOKÁLNÍ TOPENIŠTĚ Analýza rozložení lokálních topenišť Emise z lokálních topenišť Reprezentace lokálních topenišť plošnými zdroji AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA REKAPITULACE EMISÍ ZE VŠECH MODELOVANÝCH SKUPIN ZDROJŮ METODIKA VÝPOČTU SUTTONOVA STATISTICKÁ TEORIE TURBULENTNÍ DIFÚZE SYMOS KOREKCE VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ Stanovení pozaďových koncentrací Stanovení korekčních konstant REFERENČNÍ BODY VÝSLEDKY MODELOVÁNÍ VYPOČTENÉ CHARAKTERISTIKY KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DISKUZE VÝSLEDKŮ Průměrné roční koncentrace PM 10 v roce Průměrné roční koncentrace PM 10 v roce

4 6.3.3 Shrnutí ANALÝZY VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ POSTUP ANALÝZ DISKUZE VÝSLEDKŮ ANALÝZ Podíl jednotlivých skupin zdrojů v modelovaných koncentracích PM Vzájemný vliv polských a českých zdrojů na modelované koncentrace PM ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA POUŽITÉ ZKRATKY... 57

5 Poděkování Autoři by rádi vyjádřili svůj vděk za možnost realizace této studie a celého projektu Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu díky finanční podpoře z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika Dále by chtěli autoři poděkovat za práci a píli, kterou vynaložili všichni partneři během společné realizace tohoto zadání, zvláště při nelehkém shromažďování dat a verifikaci výsledků modelování.

6 1 Úvod Tato zpráva se vypracovává v rámci realizace projektu Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu (CZ.3.22/1.2.00/ ), který byl financován z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika (OPPS CZ-PL). Projekt nese akronym AIR SILESIA. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření Regionálního informačního systému kvality ovzduší v Moravsko-Slezském regionu. To bylo podmíněno vytvořením společné informační a metodické základny pro hodnocení kvality ovzduší, což následně umožnilo hodnocení přeshraničních přenosů znečišťujících látek a prognózu vývoje znečištění ovzduší. Úkolem Zadání č. 5 Vypracování modelu šíření znečištění ADMoSS bylo provést modelování rozptylu suspendovaných částic PM 10 v ovzduší s využitím modelovacího systému ADMoSS. Tento systém byl vyvinut na Katedře ochrany životního prostředí v průmyslu, Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství, VŠB TU Ostrava, která je rovněž odpovědným řešitelem tohoto dílčího zadání projektu. Modelování a následné analýzy byly provedeny pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 v letech 2006 a 2010, pro který byla v době řešení projektu dostupná nejnovější data o zdrojích znečišťování ovzduší po obou stranách hranice. Modelování rozptylu znečišťujících látek bylo provedeno velmi detailně, podle doporučené metodiky Ministerstva životního prostředí ČR SYMOS 97. Pro modelování byly využity všechny dostupné informace o zdrojích znečišťování ovzduší po obou stranách hranici v odpovídající podrobnosti. Výsledky modelování byly korigovány s využitím metody tzv. Landuse regression a údajů z imisního monitoringu. Výsledky modelování byly verifikovány modelováním doporučenou polskou metodikou CALPUFF, které provedl partner Str. 1

7 Insytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej Państwowy Instytut Badawczy, pobočka Krakov (IMGW-PIB) za spolupráce firmy "EKOMETRIA" Sp. z o.o. v Gdaňsku. Popis tohoto modelování tvoří přílohu této zprávy. Na modelování navazovaly analýzy převahy zdrojů a přeshraničního přenosu řešené v rámci dílčího Zadání č. 8: Hodnocení transhraničního přenosu znečišťujících látek. Str. 2

8 2 Systém ADMoSS Pro hodnocení kvality ovzduší v rozsáhlých oblastech s velkým množstvím zdrojů znečišťování ovzduší byl na VŠB TU Ostrava vytvořen modelovací systém ADMoSS (Analytický Disperzní Modelovací Superpočítačový Systém) kombinující v sobě výhody využití GIS, matematického modelování a výpočetního výkonu paralelních clusterů. Tento systém vznikl v průběhu prací na studiích zabývajících se hodnocením kvality ovzduší v rozsáhlých oblastech. Při těchto modelováních bylo nutné zahrnout vliv velkého množství zdrojů znečišťování ovzduší v rozsáhlých oblastech s co nejvyšší mírou detailnosti, stejně jako tomu bylo v rámci projektu AIR SILESIA. Taková modelování s sebou přináší několik závažných komplikací: Příprava, management, interpretace, vizualizace a analýza vstupních a výstupních dat matematického modelování; nestabilita operačního systému během výpočtů; časová náročnost výpočtů; automatizace, opakovatelnost a dokumentace postupu. Jakýkoliv postup nebo výpočetní systém se musí těmito okruhy zabývat a řešit je. V systému ADMoSS jsou řešeny níže popsaným způsobem. Příprava, management, interpretace, vizualizace a analýza vstupních a výstupních dat matematického modelování jsou realizovány pomocí propojení matematického modelu (SYMOS 97) se softwarem pro GIS (ArcInfo for Workstation). Všechny výše zmíněné úkony jsou prováděny v prostředí GIS a využívají modelovací software jako externí program. Nestabilita operačního systému během výpočtů je způsobena dlouhodobým stoprocentním zatížení procesoru počítače. Běžné počítače nejsou pro tyto situace Str. 3

9 uzpůsobena a jsou v těchto situacích nestabilní. Vhodnějším výpočetním prostředkem jsou speciální počítače pracovní stanice a paralelní clustery, které využívají operační systémy odvozené od systému Unix, kde tento problém nenastává. Tyto operační systémy navíc nepotřebují pro svůj provoz grafické uživatelské rozhraní (GUI). Navíc umožňují práci z příkazové řádky, což při výpočtech znamená efektivnější využití procesorového výkonu. Systémové nároky na výpočetní čas procesoru jsou tak v tomto případě podstatně nižší. Časová náročnost výpočtů při matematickém modelování rozptylu znečišťujících látek v ovzduší je i přes relativní jednoduchost metodiky SYMOS 97 značná. Vyplývá ze skutečnosti, že výpočty jsou prováděny v rozsáhlých oblastech, do výpočtu vstupuje velké množství zdrojů znečišťování ovzduší, a jsou velké požadavky na detailnost výsledků. V systému ADMoSS je tento problém řešen tím, že každá výpočetní úloha je rozdělena na více menších úloh, které jsou poté počítány současně na více uzlech výpočetního clusteru. Automatizace jednotlivých fází modelování je realizována pomocí jazyka AML (ArcInfo Macro Language) formou skriptů. Celý proces modelování je rozdělen do malých logických částí a pro každou část je vytvořen zvláštní skript. To umožňuje průběžně sledovat výsledky jednotlivých kroků modelování a v některých případech si lze vybrat z několika různých postupů (např. při tvorbě receptorů). Opakovatelnost a popis postupů jsou dány posloupností příkazů. Ty jsou při modelování zapisovány do zvláštního textového souboru, ze kterého jsou podle potřeby spuštěny na příkazovém řádku terminálu. Takto je možné uchovat celý postup, kdykoli jej snadno zopakovat a relativně snadno v něm nalézt případnou chybu. Veškerá vstupní data pro modelování jednotlivých dílčích úloh v systému ADMoSS se připravují ve formě textových souborů vzniklých exportem z prostorových dat. Pro samotný výpočet je následně nutné sestavení seznamu výpočetních úloh. Jako výpočetní úloha je zde chápána unikátní kombinace dat o Str. 4

10 zdrojích, dat o receptorech, dat o stabilitní větrné růžici a dat o terénu. Tyto kombinace jsou sestavovány na základě vstupních dat pro polohu zdrojů, parametry zdrojů, parametry receptorů a parametry stabilitní větrné růžice. Jsou-li seznamy výpočtů sestaveny, lze následně plně automaticky provést modelování na paralelním clusteru. 2.1 Zajištění výpočetního výkonu systému Paralelní clustery (anglicky cluster = shluk, roj) jsou skupinou počítačů určených pro provádění výpočetně náročných aplikací, nejčastěji se jedná o analýzu velkých objemů dat nebo o matematické modelování. Zjednodušeně řečeno, jedná se o jakousi sadu počítačů, nazývaných uzly (node), které jsou vzájemně propojeny vysokorychlostní počítačovou sítí a využívají společný diskový prostor. Výpočetní výkon clusterů je získán distribucí výpočtů na mnoho uzlů počítajících paralelně. Na základě tohoto principu jsou v současnosti sestavovány ty nejvýkonnější počítače současnosti. Pro výpočty v systému ADMoSS byly pro účely projektu využity prostředky Superpočítačového Centra VŠB-TU Ostrava (SPC). Jedná se o celoškolské pracoviště poskytující výpočetní prostředí a výpočetní zdroje pro náročné výpočty v oblasti vědy a výzkumu. Výpočty jsou na clusteru zařazeny do fronty úloh a počítány paralelně na všech volných uzlech. Průběh výpočtů lze sledovat pomocí webového rozhraní nebo pomocí výpisu vypočtených úloh a jejich počtu, aktuálně počítaných úloh jejich počtu a úloh ve frontě. Základní a klíčovou složkou celého systému je software pro GIS ArcInfo for Workstation, který je provozován na pracovních stanicích Abacus. Použití tohoto software je omezeno operační systém Microsoft Windows a operační systémy odvozené ze standardu Unix (Aix, Irix, Solaris). Není možné jej provozovat na strojích s operačním systémem Linux. Veškerá práce na pracovních stanicích je realizována Str. 5

11 pomocí terminálu pro vzdálený přístup z příkazové řádky. Pracovní data jsou uložena na diskovém poli NFS2. Pomocí protokolu NFS jsou data dostupná pracovním stanicím i paralelním clusterům. Přes rozhraní Samba rovněž pracovním počítačům ve formě síťového disku. 2.2 Příprava vstupních dat Vstupní data pro modelování byla připravována převážně v prostředí GIS (ArcInfo for Workstation, ArcGIS 11). Vstupní údaje jsou do matematického modelu vkládány ve formě textových souborů. Pro samotné modelování je potřeba připravit data o terénu; meteorologická data; data o zdrojích znečišťování ovzduší a data o referenčních bodech (tzv. receptorech). Postup přípravy vstupních dat pro systém bude popsán dále. Tato data byla připravena na základě výstupů předchozích dílčích zadání projektu. Jednalo se o: Zadání č. 2: Příprava prostorových digitálních dat Zadání č. 3: Inventarizace a charakteristika zdrojů znečištění Zadání č. 4: Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Popisu realizace dílčích zadání a společné přípravě jednotných vstupních dat jsou věnovány závěrečné technické zprávy zpracované v rámci těchto úkolů. Zprávy i vstupní data jsou dostupné na webovém rozhraní projektu nebo u jednotlivých partnerů projektu. V rámci realizace projektu byla všechna data poprvé po obou stranách hranice připravena společně jednotným postupem a byla z nich vytvořena jednotná databáze. Z této databáze pak čerpaly obě strany při řešení navazujících úkolů projektu. Str. 6

12 3 Vstupní údaje 3.1 Obecná charakteristika lokality Česká část zájmové oblast projektu AIR SILESIA se nachází na severovýchodě České republiky a je tvořena téměř celým územím Moravskoslezského kraje. Zahrnuje okresy Frýdek Místek, Karvinou, Nový Jičín, Opavu, a Ostravu. Polská část zájmové oblasti se rozkládá na jihu Slezského a Opolského Vojvodství. Ve Slezském Vojvodství ji tvoří okresy (powiaty) Bielski, Cieszyń, Pszczyna, Raciborz, Rybnicki, Wodzisław, Bielsko-Biała, Jastrzebie-Zdrój, Rybnik, a Żory. V Opolském Vojvodství pak zahrnuje okresy (powiaty) Głubczyce a Kędzierzyń-Kozlie. Celá oblast má přes km². Viz Obr. č. 1. Obr. č. 1: Vymezení zájmové oblasti Str. 7

13 3.2 Terén Pro modelování českou referenční metodikou SYMOS 97 je nutno zadat tvar reliéfu celé modelované oblasti. Podrobný popis, jakým byl vytvořen digitální model terénu, který byl následně převeden do formátů pro modelování systémem ADMoSS, je popsán ve Zprávě z realizace Zadání č. 2: Příprava prostorových digitálních dat. Zpráva a digitální model terénu jsou dostupné na webovém rozhraní projektu nebo u jednotlivých partnerů projektu. Digitální model terénu je pro potřeby modelování metodikou SYMOS 97 v systému ADMoSS zadáván v textovém formátu, který odpovídá standardu ASCII Grid. Digitální model terénu vytvořený v rámci zadání č. 2 byl tedy převeden do tohoto formátu. Nezastupitelnou roli při tomto úkolu sehrává GIS. 3.3 Klimatické a meteorologické charakteristiky území Při modelování dlouhodobým modelem, který byl použit v rámci tohoto zadání projektu AIR SILESIA, se pracuje s meteorologickými daty statisticky zpracovanými pro určité období (v tomto případě jeden rok). Data zpracoval a připravil partner projektu Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s partnerem Insytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej. Kompletní meteorologické charakteristiky území byly předmětem dílčího Zadání č. 4: Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti. Jejich podrobný popis je obsažen v odborné zprávě z tohoto zadání dostupné na webovém rozhraní projektu nebo u jednotlivých partnerů projektu. Pro modelování metodikou SYMOS 97 jsou meteorologická data upravena do matice hodnot, které jsou procentuálním výskytem určitého generalizovaného typu počasí v daném období. Počasí je zařazeno do určité kategorie podle kombinace třídy teplotní stability ovzduší (reprezentované průměrným teplotním gradientem γ) a rychlosti větru. Používají se třídy podle Bubníka a Koldovského. Str. 8

14 Celá sada takto upravených dat se nazývá stabilitní větrná růžice. Graficky lze četnost počasí v jednotlivých kategoriích znázornit jako paprskový graf, ve kterém je na jednotlivých osách (např. osmi směrů) vynesena četnost výskytu jednotlivých kategorií počasí [%]. Vzhledem k členitosti a rozlehlosti terénu zájmové oblasti projektu bylo území meteorology rozděleno na části s podobnými charakteristikami, a těm byly posléze přiřazeny odpovídající roční stabilitní větrné růžice. S ohledem na vliv zejména velkých průmyslových zdrojů znečišťování bylo rovněž modelováno území za hranicemi zájmové oblasti (v odlehlosti do cca 50 km od hranice zájmového oblasti). Pro toto území byly proto rovněž sestaveny stabilitní větrné růžice. Růžice jsou generalizací počasí pro modelované roky 2006 a Viz Obr. č. 2 a Obr. č. 3 na následujících stránkách. Stabilitní větrné růžice byly poté převedeny do vstupních formátů modelovacího systému ADMoSS a jsou v této podobě rovněž k dispozici na webových stránkách projektu nebo u jednotlivých partnerů. Str. 9

15 Obr. č. 2: Znázornění stabilitních větrných růžic pro rok 2006 Str. 10

16 Obr. č. 3: Znázornění stabilitních větrných růžic pro rok 2010 Str. 11

17 3.4 Imisní limity V souladu s právem Evropského společenství mají Česká republika i Polsko shodné přípustné limity úrovně znečištění ovzduší. V ČR je do roku 2012 definoval Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [1], resp. jeho prováděcí předpis Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. [2] Nový Zákon č. 201/2012 Sb. [3], o ochraně ovzduší definuje imisní limit jako nejvýše přípustnou úroveň znečištění stanovenou tímto zákonem. Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona. V Polsku je přípustná úroveň znečištění ovzduší definovaná na základě Zákona o ochraně životního prostředí (Dz. U. z 2008 r. Nr 25, poz. 150), resp. Přílohy č. 1 jeho prováděcího předpisu Vyhlášky Ministerstva životního prostředí (Dz. U. z 2012 r., poz. 1031). Hodnoty imisních limitů podle nové legislativy jsou shodné s hodnotami, které byly v platnosti v modelovaných letech 2006 a Imisní limity pro PM 10 jsou uvedeny v Tab. č. 1. Tab. č. 1: Imisní limity pro PM 10 Imisní limit Znečišťující látka Doba průměrování [μg.m -3 Účel vyhlášení ] 24 hodin 50(35x) PM 10 Ochrana zdraví lidí 1 kalendářní rok 40 V závorce je uveden maximální počet překročení uvedeného limitu za rok. 3.5 Imisní charakteristika lokality Na základě výsledků analýzy provedené v rámci Zadání č. 1: Identifikace problémů kvality ovzduší ve sledované oblasti bylo v závěrečné zprávě k tomuto zadání zájmové území z imisního hlediska charakterizováno takto: Moravskoslezský kraj náleží z hlediska kvality ovzduší k nejvíce zatíženým oblastem v České republice. Limitní koncentrace znečišťujících látek jsou zde Str. 12

18 překračovány především u suspendovaných částic PM 10, PM 2,5, ale rovněž u benzo(a)pyrenu a v letním období u ozónu. Hodnoty se výrazně liší rok od roku, což vypovídá o významném vlivu meteorologických podmínek a terénního reliéfu. Situace však odpovídá rovněž emisním podmínkám v oblasti, přičemž lze zdůraznit jak vliv emisí průmyslových, tak neprůmyslových. Podíl průmyslových emisí v této oblasti může být podstatně vyšší, než na polské straně, vzhledem k tomu, že koncentrace průmyslu je větší na menším území, než jak je tomu v případě Slezského Vojevodství. Dalším faktorem způsobujícím vysoké koncentrace znečišťujících látek je již zmíněný tvar reliéfu - topografie (nejprůmyslovější část zájmové oblasti leží v pánvi a říčních údolích obklopených poměrně vysokým pohořím). To způsobuje, že inverzní situace jsou zde častější a delší než na polské straně. Je nutné rovněž zmínit pravděpodobně významný podíl přeshraničního znečištění z polských zdrojů při výskytu vysokých koncentrací znečištění za nepříznivých meteorologických podmínek. Tyto situace obvykle nastávají při slabém východním a severovýchodním proudění. To může způsobovat přenos zejména neprůmyslového znečištění z polské strany. Na území polských obcí v zájmové oblasti jsou rovněž překračovány limitní koncentrace sledovaných znečišťujících látek. Na základě výsledků modelování (Instytutu Meteorologii i Gospodarki Wodnej) lze konstatovat, že hlavními problémy v zájmové oblasti jsou na polské straně taktéž nadlimitní koncentrace PM 10, PM 2,5 a látek obsažených v prachových částicích, zejména polycyklických aromatických uhlovodíků, jejichž ukazatelem je benzo(a)pyren. Analýza zdrojů a velikosti emisí jednoznačně v polské části ukazuje významnou roli lokálních topenišť. Vysoké koncentrace výše zmíněných znečišťujících látek se vyskytují jak v městských oblastech, tak v oblastech mimo města. Situaci zhoršuje nepříznivý tvar a využití terénu, jakožto i značně rozptýlená obytná zástavba. To je při stávajícím mikroklimatu příznivé pro výskyt dlouhých období s nízkou rychlostí větru, Str. 13

19 se sklonem k hromadění znečištění z nízkých zdrojů znečišťování pod inverzní vrstvou. Bezvýznamný není v polské části ani vliv dopravy, neboť v zájmové oblasti se nacházejí hlavní tepny tranzitní dopravy na jih a komunikace vedoucí do horských oblastí (cíle víkendové rekreace). K tomu se přidávají emise z velkých průmyslových zdrojů (je zde soustředěn průmysl okolo těžby a zpracování černého uhlí doly, teplárny, elektrárny, koksovna, strojní průmysl atd.), ze zemědělství a služeb. Tato skutečnost se pak odráží ve špatné kvalitě ovzduší. Epizody s extrémně vysokými koncentracemi znečišťujících látek (smogové situace) nastávající v zimním období byly jedním ze základních problémů výzkumu v rámci projektu AIR SILESIA. Jsou ve značné míře určovány meteorologickými podmínkami v oblasti, čímž se rozumí jednak synoptická situace (typ atmosférického proudění), a jednak místní meteorologické podmínky měřené ve státních sítích meteorologických stanic po obou stranách hranice. Proto s ohledem na vyhodnocení růžic směrovosti znečištění v některých situacích dochází k přenosu z Čech, a v jiném případě k přenosu znečištění z Polska. Podrobně se v rámci projektu tímto přenosem zabývalo Zadání č. 8: Hodnocení transhraničního přenosu znečišťujících látek. Úplné texty odborných zpráv ze Zadání č. 1: Identifikace problémů kvality ovzduší ve sledované oblasti i ze Zadání č. 8: Hodnocení transhraničního přenosu znečišťujících látek jsou k dispozici na webovém rozhraní projektu nebo u jednotlivých partnerů projektu. Základním podkladem pro hodnocení imisního zatížení znečišťujícími látkami, který je dále rovněž využíván pro korekci výsledků v rámci modelování systémem ADMoSS jsou data z imisního monitoringu. Stanice imisního monitoringu a naměřené průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 na těchto stanicích v letech 2006 a 2010, uvádí Tab. č. 2. Zdrojem naměřených dat jsou Český hydrometeorologický ústav Str. 14

20 (ČHMÚ) a Wojwodski Inspektorat Ochrony Środowiska (WIOŚ). Rozložení monitorovacích stanic znázorňuje následující Obr. č. 4. Tab. č. 2: Výsledky imisního monitoringu na monitorovacích stanicích v zájmovém území Kód stanice Název Klasifikace Průměrné roční koncentrace PM 10 [μg/m 3 ] PL0217A Glubczyce B/U/R PL0218A Kedzierzyn-Kozle B/U/R PL0234A M. Bielsko-Biala B/U/R PL0239A M. Rybnik B/U/R PL0241A Wodzislaw Slaski B/U/R PL0240 Pszczyna B/U/R TBKR Bílý Kříž B/R/N-REG TBOM Bohumín B/S/RI TCEL Čeladná B/R/N TCER Červená B/R/N TCTN Český Těšín B/U/R TFMI Frýdek-Místek B/S/R THAR Havířov B/U/R TKAO Karviná-ZÚ T/U/R TKAR Karviná B/U/R TNUJ Návsí u Jablunkova B/R/N TOBA Ostrava-Bartovice I/S/IR TOCB Ostrava-Českobratrská T/U/CR TOFF Ostrava-Fifejdy B/U/R TOPO Ostrava-Poruba/ČHMÚ B/S/R TOPR Ostrava-Přívoz I/U/IR TORV Orlová B/U/R TOVK Opava-Kateřinky B/U/R TSTD Studénka B/R/A-NCI TTRK Třinec-Kanada B/U/R TTRO Třinec-Kosmos B/U/R TVER Věřňovice B/R/AI-NCI TOZR Ostrava-Zábřeh B/U/R TOMH Ostrava-Marianské Hory I/U/IR TOPU Ostrava-Poruba IV. B/U/R TZBY Zbyslavice B/R/RA-NCI Pozn.: Hodnoty zvýrazněné červeně překračují roční imisní limit 40 μg/m 3. Str. 15

21 Obr. č. 4: Znázornění rozložení monitorovacích stanic Str. 16

22 4 Charakteristika zdrojů Zdroje znečišťování ovzduší definuje zákon ČR č. 201/2012 Sb. [3]. Rozlišuje: Stacionární zdroje, což jsou ucelené technicky dále nedělitelné stacionární technické jednotky nebo činnosti, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat ovzduší. Mobilní zdroje, což jsou samohybné a další pohyblivé, případně přenosné technické jednotky vybavené spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení. Spalovací stacionární zdroje, což jsou stacionární zdroje, ve kterých se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla. Pro účely modelování je za zdroj považován jednotlivý komín či výduch. Proto se v této zprávě používá pojem zdroj právě v tomto smyslu (není-li uvedeno jinak). Pro účely modelování jsou antropogenní zdroje děleny dle svého charakteru do tří základních skupin: Průmyslové zdroje Lokální topeniště Automobilová doprava Průmyslové stacionární, resp. průmyslové spalovací stacionární zdroje jsou pro účely modelování reprezentovány body (komín, výduch), umístěnými v souřadném systému S-JTSK. Spalovací stacionární zdroje malých výkonů, tzv. lokální topeniště, jsou reprezentovány sítí plošných zdrojů o zvolené velikosti buňky 200 m. Mobilní zdroje, v případě této studie silniční doprava, jsou reprezentovány sítí liniových zdrojů, která kopíruje průběh silniční sítě. Str. 17

23 Předmětem modelování v systému ADMoSS v rámci Zadání č. 5 jsou všechny skupiny zdrojů znečišťování ovzduší po obou stranách hranice zpracované stejným způsobem do jednotných databází v rámci řešení Zadání č. 3: Inventarizace a charakteristika zdrojů znečištění. Závěrečná zpráva z řešení tohoto zadání a vstupní data o zdrojích použitá pro modelování jsou k dispozici na webovém rozhraní projektu nebo u jednotlivých partnerů projektu. 4.1 Průmyslové zdroje Průmyslové zdroje na české straně modelované oblasti Data o průmyslových zdrojích znečišťování ovzduší jsou na českém území dostupná v digitální podobě ve formě výstupů z relační databáze REZZO. Správcem této databáze je partner projektu ČHMÚ. Výchozím podkladem pro tuto databázi jsou údaje Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší za daný rok. Data o průmyslových zdrojích znečišťování byla pro oba modelované roky 2006 a 2010 dodána ve formě tabulek exportovaných z příslušné relační databáze, ve které jsou uložena všechna data potřebná pro modelování rozptylu znečišťujících látek pro jednotlivé komíny/výduchy. Dodaná data byla verifikována podle poplatkové databáze úřadu Moravskoslezského kraje. Prostorový charakter těchto dat je dán polohou komínů či výduchů. Databáze REZZO disponuje obvykle souřadnicemi zdrojů, případně adresou provozovny. Lokalizace byla dle zkušeností z předchozích studií přezkoumána a upřesněna podle leteckých snímků resp. místním šetřením. Do modelování byly na české straně zahrnuty všechny průmyslové zdroje (dle původní legislativy kategorie zvláště velké a velké zdroje a střední zdroje) s přesností na jednotlivé komíny a výduchy, které leží na zájmovém území a v okruhu do 50 km od jeho hranice. Data použitá pro modelování jsou dostupná na webové stránce projektu Str. 18

24 Ze zpracování podkladových dat vyplývá, že k roku 2006 se na české straně v zájmové oblasti a do 50 km od hranice zájmové oblasti nacházelo celkem 3793 průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší, které produkovaly emise PM 10. V roce 2010 to pak bylo 2025 průmyslových zdrojů. Rozložení průmyslových zdrojů v zájmovém území pro oba roky je zobrazeno ve formě map s odborným obsahem v Mapových přílohách k této zprávě Průmyslové zdroje na polské straně modelované oblasti Data o průmyslových zdrojích znečišťování byla za polskou stranu dodána z různých zdrojů, a tedy ve velmi rozdílné kvalitě a různých formátech. Jednalo se většinou o databáze úřadů Vojvodství, databáze WIOŚ, databáze partnerů atd. Data za rok 2006 byla dodána za Slezské Vojvodství v generalizaci za celou provozovnu. Za Malopolské Vojvodství pak podobně, ovšem byla dodána data platná k roku Podrobná data s přesností na jednotlivé výduchy se za tento rok v těchto případech nepodařilo získat. Podle dodatečné kontroly byly většinou zdroje řádně lokalizovány na území závodu, v ostatních případech byla provedena dodatečná lokalizace. Technické parametry potřebné pro modelování byly u jednotlivých provozoven uvedeny. Za Opolské Vojvodství byla dodána data za jednotlivé komíny a výduchy v rámci provozoven, zdroje však nebyly lokalizovány. Proto byla provedena dodatečná lokalizace jednotlivých výduchů v rámci průmyslových podniků. U některých zdrojů rovněž chyběly technické parametry zdrojů potřebné pro modelování. Tyto byly doplněny odborným odhadem podle zkušeností s modelováním obdobných typů zdrojů. Dodávka dat za rok 2010 se za polskou část území ukázala jako velmi problematická a pozdržela o více než rok ukončení zadání č. 3. Za území Slezského Vojvodství byla za rok 2010 dodána data za jednotlivé výduchy, ovšem bez lokalizace a s neúplnými technickými parametry potřebnými pro modelování. Souřadnice byly dodány spolu s daty o zdrojích za toto Vojvodství, která byla platná pro rok Str. 19

25 Databáze však vzhledem k nejednoznačnosti identifikátorů nebylo možné mezi sebou propojit. Stovky zdrojů byly proto lokalizovány ručně. Stejně byly doplňovány technické parametry zdrojů. Podobně tomu bylo s daty za rok 2010 v případě Malopolského Vojvodství. Data nebyla lokalizována, byla provedena dodatečná lokalizace a také doplnění chybějících technických parametrů. Data za Opolské Vojvodství byla za rok 2010 dodána pouze pro malé průmyslové zdroje, data za významné průmyslové zdroje byla dodána pouze za rok Tato data se ukázala jako totožná s původně dodanými daty z roku Data o zdrojích za rok 2010 byla proto odhadnuta dle veřejně dostupných informací o firmách na internetu, z výročních zpráv atp. Byly dohledány vždy emise za celou provozovnu a ty byly rozděleny na jednotlivé zdroje podle váhy tohoto zdroje v roce Dodatečná lokalizace zdrojů byla pro provedena v prostředí GIS pomocí digitálně zpracovaných leteckých snímků (ortofotomap), resp. podle místních šetření. Celý proces dodatečné lokalizace a doplňování technických parametrů byl velice pracný a časově náročný. Byly postupně zpracovány stovky výduchů. Tato práce však byla nezbytná proto, aby byly podklady pro modelování průmyslových zdrojů srovnatelné s podklady za českou stranu. Řádně lokalizované zdroje s přiřazenými technickými parametry jsou následně důležité z hlediska porovnatelnosti výsledků modelování pro tyto a nízké zdroje, jako jsou doprava a lokální topeniště. Do modelování byly na polské straně zahrnuty všechny průmyslové zdroje, které leží na zájmovém území a v okruhu do 50 km od jeho hranice, a to s přesností, s jakou to dovolila kvalita dodaných dat. Data použitá pro modelování jsou dostupná na webové stránce projektu Ze zpracování podkladových dat vyplývá, že k roku 2006 se na polské straně zájmového území do 50 km od jeho hranice nacházelo celkem 1200 průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší, které produkovaly emise PM 10. V roce 2010 to pak bylo Str. 20

26 1598 průmyslových zdrojů. Rozložení průmyslových zdrojů v zájmovém území pro oba roky je zobrazeno ve formě map s odborným obsahem v Mapových přílohách k této zprávě. 4.2 Lokální topeniště Lokální topeniště jsou spalovací stacionární zdroje určené pro lokální vytápění prostor k individuálnímu bydlení (rodinné domy a byty). Tvoří významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší s ohledem na jejich velké množství, umístění přímo v obytné zástavbě, relativně nízké komíny, tepelné výkony, použitá paliva a nižší kvalitu spalovacích zařízení. Provozovatelům lokálních topenišť zákon neukládá oznamovací povinnost. Jediná povinnost, která pro ně ze zákona vyplývá, je provozovat zdroje znečišťování ovzduší v souladu s podmínkami pro provoz těchto zařízení. Provozovatelé lokálních topenišť nemají povinnost oznamovat druh a spotřebu paliva, proto neexistuje žádná ucelená databáze s těmito údaji, ani informace o umístění těchto topenišť. Vzhledem k významnosti těchto zdrojů byla na Katedře ochrany životního prostředí v průmyslu, Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství, VŠB TU Ostrava vyvinuta metodika pro analýzu jejich rozložení v zástavbě a pro reprezentaci pomocí sítě plošných zdrojů. V rámci tak rozhlehlého území, jaké zahrnuje projekt AIR SILESIA, nelze jednotlivé komíny lokálních topenišť vzhledem k jejich množství lokalizovat přímo Analýza rozložení lokálních topenišť S využitím GIS byla provedena analýza rozložení lokálních topenišť. Nejprve byly v digitální prostorové vrstvě zástavby identifikovány plošné objekty, které představují rodinné domy, resp. lokální topeniště. Vycházelo se z předpokladu, že rodinné domy jsou představovány polygony do určité velikosti. Tato velikost byla ověřována analýzou nad leteckými snímky, a pro danou oblast byla stanovena na Str. 21

27 220 m 2. Výběr byl dále upřesněn vyloučením objektů, které neobsahují údaje o adrese. Výstupem takovéto analýze pak bylo rozložení rodinných domů v zástavbě. Viz Obr. č. 5. Vybrané polygony byly nahrazeny pravidelnou sítí čtvercových buněk o rozměru 200 m, které pokrývají celou oblast a ve které se nacházejí studovaná lokální topeniště. Tato síť nahrazuje zástavbu rodinných domů. Každé buňce sítě byla dále přiřazena taková váha, která relativně odpovídá množství rodinných domů v její ploše. Obr. č. 5: Analýza rozložení rodinných domů Pro městskou zástavbu je však typický ještě další typ lokálních topenišť místní vytápění bytů v bytových domech (tzv. etážová topení). Jejich emise jsou lokalizovány do zástavby velkých obytných domů a uvedeným způsobem nemohou být identifikovány. Lze je však nalézt dalšími prostorovými analýzami v GIS. Po výpočtu emisí pro jednotlivé čtverce mohou být identifikovány čtverce s relativně vysokými emisemi a malou zástavbou rodinných domů. V těchto místech je pak Str. 22

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09. Shrnutí projektu Ostrava, Katowice, Zabrze - červenec 2013 Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Poprvé byly informace

Více

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.01610 Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Manažerské shrnutí

Více

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos Měření znečištění ovzduší, meteorologicko-imisní imisní vztahy, transhraniční přenos Zdeněk Blažek, Libor Černikovský, Blanka Krejčí, Vladimíra Volná Český hydrometeorologický ústav Aktivity ČHMÚ v projektu

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09. Projekt AIR SILESIA Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu / System informacji o jakości powietrza na obszarze Pogranicza Polsko Czeskiego

Více

ÚP Liberec - Koncept - Rozptylová studie. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Liberec na udržitelný rozvoj území - Rozptylová studie

ÚP Liberec - Koncept - Rozptylová studie. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Liberec na udržitelný rozvoj území - Rozptylová studie Obsah IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla: Část díla: Pořizovatel: Územní plán Liberec - Koncept Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Liberec na udržitelný rozvoj území - Rozptylová studie Magistrát města Liberec

Více

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě 1 Základní údaje

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ostrava 29. června 2010 O projektu Název prioritní osy a oblasti podpory: Posilování dostupnosti, ochrana ŽP

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

Shrnutí. C.1.5 Oxid dusičitý

Shrnutí. C.1.5 Oxid dusičitý Shrnutí Nadlimitní koncentrace benzenu jsou měřeny na 1 lokalitě imisního monitoringu. Překročení imisního limitu je dosahováno na 0,1 0,4 % plochy území aglomerace CZ08A Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Více

Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší 2008-2009

Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší 2008-2009 Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší Popis imisní a emisní situace na území města Ostravy, přenosu emisí z okolních měst, vlivu dopravy a dálkového přenosu z Polska,

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

OBSAH. 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřicích lokalit pro vyhlašování smogových situací..

OBSAH. 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřicích lokalit pro vyhlašování smogových situací.. ROČNÍK XXII ZÁŘÍ 2012 ČÁSTKA 9 OBSAH SDĚLENÍ 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřicích lokalit pro vyhlašování smogových situací..1 DODATEK KE SMĚRNICI MŽP,

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL MHD MĚSTA CHOMUTOVA

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL MHD MĚSTA CHOMUTOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL MHD MĚSTA CHOMUTOVA Červen 2013 O B S A H M A N A Ž E R S K É S H R N U T Í... 3 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 2 INFORMACE

Více

PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ

PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/01 Sb. v platném znění PARALELNÍ RWY 06R/24L LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ Rozptylová studie náhradní zdroje vypracoval: RNDr. Tomáš

Více

Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz

Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz Odborný seminář ISPOP OVZDUŠÍ A VODA OHLAŠOVÁNÍ V ROCE 2014 Agenda ovzduší Ing. Pavel Machálek, ČHMÚ machalek@chmi.cz Obsah prezentace: Změny legislativy s dopadem na ohlašování agendy ovzduší povinnosti

Více

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SEMINÁŘ 4 UPLATNĚNÍ ZÁSADY HODNOTY ZA PENÍZE V INVESTIČNÍM CYKLU PROJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Část 4: Využití nástroje HDM-4 pro hodnocení silničních staveb v ČR Softwarový nástroj HDM-4 a metodika

Více

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP

Ostrava 16.2.2011. odbor ochrany ovzduší MŽP Znečištění ovzduší a způsoby řešení v malých obcích Ostrava 16.2.2011 Legislativní nástroje ochrany ovzduší v ČR odbor ochrany ovzduší MŽP Legislativa ochrany ovzduší současně platná (1/4) zahrnující malé

Více

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji Ing. Marek Bruštík Hrotovice, 24.10.2014 Obsah Princip kotlíkové dotace Proč se zaměřujeme na výměnu starých kotlů? Proč motivovat

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy 2014-12-11

Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy 2014-12-11 Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy 2014-12-11 Průzkumy a šetření 1) Automobilová doprava (křižovatkový a kordonový průzkum) 2) Hromadná doprava (kalibrační profilový průzkum) 3) Cyklistická doprava

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 9 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod

Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod Ing. Jan TESLA, Ing. Igor IVAN, Ph.D. INSTITUT GEOINFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Cíle projektu Zpracování dat o dopravních

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Organizace ATEM - Ateliér ekologických modelů Název textu Vyhodnocení informačních zdrojů o kvalitě ovzduší v Praze BK12 - Informatika, osvěta a

Organizace ATEM - Ateliér ekologických modelů Název textu Vyhodnocení informačních zdrojů o kvalitě ovzduší v Praze BK12 - Informatika, osvěta a Autor Bc. Radek Jareš Organizace ATEM - Ateliér ekologických modelů Název textu Vyhodnocení informačních zdrojů o kvalitě ovzduší v Praze Blok BK12 - Informatika, osvěta a práce s veřejností Datum Červenec

Více

Výsledky I. etapy projektu

Výsledky I. etapy projektu Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Výsledky I. etapy projektu Ing. Jan Koloničny ny Ph.D. 29. června 2010, Ostrava Databáze projektu Čísla: 1805 obcí (název, č.. regionu,

Více

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. Webové stránky ČHMÚ www.chmi.cz

Více

pro záměr Instalace technologie výroby šroubů do haly Kamax Vesecko

pro záměr Instalace technologie výroby šroubů do haly Kamax Vesecko Rozptylová studie pro záměr Instalace technologie výroby šroubů do haly Kamax Vesecko červenec 2014 OBSAH 1. Úvod... 3 1.1. Účel studie... 3 1.2. Vstupní údaje... 3 2. Zdroje znečišťování ovzduší... 4

Více

Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX.

Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX. Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX. výzvu 1. Jednoznačně definovat lokalitu (komunikaci),

Více

ATLAS Ostravského. ovzduší. Petr Jančík a kolektiv. Atlas ostravského ovzduší Petr Jančík a kolektiv

ATLAS Ostravského. ovzduší. Petr Jančík a kolektiv. Atlas ostravského ovzduší Petr Jančík a kolektiv ATLAS Ostravského ovzduší Mapy byly v historii lidstva vždy strategicky významným zdrojem informací. Někdy životně důležitým. Mapy umožňují uchovávat informace po staletí. Mapy byly vytvářeny tak, aby

Více

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 2010-2014

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 2010-2014 VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 21-214 31. 1. 215 ENVItech Bohemia, s.r.o. Obsah 1 ÚVOD... 2 2 PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ... 3 2.1 EMISE TUHÝCH LÁTEK... 3 2.2 EMISE OXIDŮ

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2014 1 I. ÚVOD Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického

Více

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy

Více

DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU

DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU Road Traffic Technology DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU BTTT modul SČÍTÁNÍ A KLASIFIKACE DOPRAVY BLUETOOTH MODUL PRO MONITOROVÁNÍ DOPRAVNÍHO PROUDU A DOJEZDOVÝCH ČASŮ Technologie

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

Příklad vyplnění formuláře F_OVZ_SPE

Příklad vyplnění formuláře F_OVZ_SPE ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ ODDĚLENÍ EMISÍ A ZDROJŮ Příklad vyplnění formuláře F_OVZ_SPE Zjednodušené ohlášení údajů Souhrnné provozní evidence Tento text může být během

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích

3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 2011 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích 1 3 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů SLDB 211 pro modelový výpočet neevidované spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 211 se uskutečnilo na

Více

Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu. Irena Kojanová

Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu. Irena Kojanová Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu Irena Kojanová OBSAH Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu Žádosti o povolení provozu pro

Více

Opatření č. 3/04. Ministerstva životního prostředí. o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav

Opatření č. 3/04. Ministerstva životního prostředí. o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav V Praze dne 15. června 2004 Č. j.: M/200269/04 Opatření č. 3/04 Ministerstva životního prostředí o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav I. Podle 53 zákona č.

Více

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartogramy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vytvoření dokumentu: 20. 9. 2004 Datum poslední aktualizace: 17. 10. 2011 Definice Kartogram je

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu Obsah 1. Úvod 2. Oblast působnosti 3. Definice 3.1 Definice uvedené ve směrnici 3.2 Obecné definice 3.2.1 Nejistoty způsobené postupem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 12 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 12 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OVZ_SPE

Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OVZ_SPE Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OVZ_SPE Ohlašovací povinnost: Souhrnná provozní evidence (SPE) zdrojů znečišťování ovzduší Formulář: F_OVZ_SPE Dle příslušné legislativy:

Více

Životní prostředí v MSK

Životní prostředí v MSK Životní prostředí v MSK Modul : Vzdělávání v oblasti Životního prostředí předmět 1.Představení kraje a jeho problémů s ŽP jako takovým i se současnou ekonomickou charakteristikou kraje, ovlivňující nedostatek

Více

Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách hlavního města Prahy Manažerská zpráva

Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách hlavního města Prahy Manažerská zpráva Příloha č. 1 k usnesení Rady HMP č ze dne.. Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách hlavního města Prahy Manažerská zpráva Brno, leden 2014 Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách

Více

Eulerovské modely, výhody a možnosti využití

Eulerovské modely, výhody a možnosti využití Eulerovské modely, výhody a možnosti využití J. Resler 1,3, J. Karel 2, R. Jaros 2, J. Liczki 3, M. Belda 3, K. Eben 1,3, I.Kasanicky 3, P. Jurus 1,3, O. Vlcek 4, N. Benesova 4 and M. Kazmukova 5 1 ) Fakulta

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 14 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 14 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ

MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ MATEMATICKO STATISTICKÉ PARAMETRY ANALYTICKÝCH VÝSLEDKŮ Má-li analytický výsledek objektivně vypovídat o chemickém složení vzorku, musí splňovat určitá kriteria: Mezinárodní metrologický slovník (VIM 3),

Více

Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva)

Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva) Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva) Byl sestaven zjednodušený matematický model pro dvojrozměrné (2D) simulace

Více

Měření vlivu městské zeleně na koncentrace PM 10

Měření vlivu městské zeleně na koncentrace PM 10 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Katedra ochrany životního prostředí v průmyslu Měření vlivu městské zeleně na koncentrace PM 1 Ing. Hana

Více

Hluková studie. Velkoobchodní sklad betonářského zboží. ZK RNDr. Zuzana Kadlecová Stříbrná 549, 760 01 Zlín

Hluková studie. Velkoobchodní sklad betonářského zboží. ZK RNDr. Zuzana Kadlecová Stříbrná 549, 760 01 Zlín ZK RNDr. Zuzana Kadlecová Stříbrná 549, 760 01 Zlín ID datové schránky: timd7u mobil: 606 448 182 EIA, HLUKOVÉ A ROZPTYLOVÉ STUDIE, ODBORNÉ POSUDKY kancelář: nám. T.G.Masaryka 2433, 760 01 Zlín tel./fax:

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla Place, Date Event Name and company of speaker Obsah Úvod Nákupní pokyny a kritéria Náklady životního cyklu Ekoznačky Praktické tipy na nákup a užití

Více

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10 MODELOVÁNÍ základní pojmy a postupy principy vytváření deterministických matematických modelů vybrané základní vztahy používané při vytváření matematických modelů ukázkové příklady Základní pojmy matematický

Více

Ing. Vladimír Neužil, CSc. Organizace KONEKO Marketing spol. s r.o. Název textu Územní energetický dokument hl. m. Prahy BK1 - Energetika Datum

Ing. Vladimír Neužil, CSc. Organizace KONEKO Marketing spol. s r.o. Název textu Územní energetický dokument hl. m. Prahy BK1 - Energetika Datum Autor Ing. Vladimír Neužil, CSc. Organizace KONEKO Marketing spol. s r.o. Název textu Územní energetický dokument hl. m. Prahy Blok BK1 - Energetika Datum Červen 2001 Poznámka Text neprošel redakční ani

Více

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy Legislativa v ochraně venkovního ovzduší a měření suspendovaných částic frakce PM 10 resp. PM 2,5 Jiří Morávek, odbor ochrany ovzduší MŽP» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné

Více

I. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN OPROTI PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší)

I. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN OPROTI PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) Vládní návrh zákona o ochraně ovzduší 2011 (sněmovní tisk č. 449/0) Základní charakteristiky navrhované právní úpravy (k 18. říjnu 2011 v PS Parlamentu ČR 2. čtení) I. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN OPROTI

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Ševětín, Hlukové posouzení návrhu územního plánu městyse

Ševětín, Hlukové posouzení návrhu územního plánu městyse Příloha č. 3 opatření obecné povahy ÚP Ševětín Ševětín, okres České Budějovice Hlukové posouzení návrhu územního plánu městyse Zadavatel: Městys Ševětín, náměstí Šimona Lomnického 2, 373 63, Ševětín Zhotovitel:

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

Příklady využití GIS pro práci odboru dopravy Libereckého kraje. I. Analýza nehodových úseků z roku 2005 dílčí výstupy

Příklady využití GIS pro práci odboru dopravy Libereckého kraje. I. Analýza nehodových úseků z roku 2005 dílčí výstupy Příklady využití GIS pro práci odboru dopravy Libereckého kraje I. Analýza nehodových úseků z roku 2005 dílčí výstupy Úvodní informace k nehodovosti LK ročně registruje přes 9 000 nehod Úlohy kraje - monitorovat

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf.

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf. Experimentáln lní měření průtok toků ve VK EMO XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký Systém měření průtoku EMO Měření ve ventilačním komíně

Více

záměnou kotle a zateplením

záměnou kotle a zateplením Úroveň snížen ení emisí záměnou kotle a zateplením Mgr. Veronika Hase Seminář: : Technologické trendy při p i vytápění pevnými palivy Horní Bečva 9.11. 10.11. 2011 Obsah prezentace Účel vypracování studie

Více

Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání

Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání Jindřišská 889/17 110 00 Praha 1 Česká republika e-mail: cityplan@afconsult.com Telefon: (+420) 277 005 500 Fax: (+420) 224 922 072 IČO: 47307218

Více

Číselné charakteristiky a jejich výpočet

Číselné charakteristiky a jejich výpočet Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz charakteristiky polohy charakteristiky variability charakteristiky koncetrace charakteristiky polohy charakteristiky

Více

Evidence čerpacích stanic pohonných hmot. Zpráva o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 30. 6. 2014

Evidence čerpacích stanic pohonných hmot. Zpráva o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 30. 6. 2014 Evidence čerpacích stanic pohonných hmot Zpráva o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 30. 6. 2014 srpen 2014 Odbor surovinové a energetické bezpečnosti Oddělení analýz a

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava Hlavní obory činnosti ČHMÚ Meteorologie a klimatologie Ochrana

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava Libor Černikovský, Josef Keder, Blanka Krejčí 1 Lucie Hellebrandová, Ivan Tomášek 3 Vladimír Lollek, Jiří Výtisk, Radka Kičová 2 1 ČHMÚ, 2 E-expert,

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 63184/ENV/15 V Praze dne 9. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Pokyny pro autory abstraktu pro konferenci ČAS:

Pokyny pro autory abstraktu pro konferenci ČAS: Pokyny pro autory abstraktu pro konferenci ČAS: Formátování stránky: horní a dolní okraj 2,5 cm (resp. 0.98 palce), vnitřní okraj 3 cm (resp. 1.18 palce), vnější okraj 2 cm (resp. 0.79 palce), nastavení

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky

Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích České republiky Tematická mapa intenzit provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích červenec 12 Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 3 1. TEMATICKÁ MAPA INTENZIT PROVOZU MOTOROVÝCH VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

Více

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní

Více

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ Aplikace Statistické zobrazení nehodovosti v silničním provozu ve vybraném správním území v mapě METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ červen 13 Obsah ÚVOD 3 PŘÍSTUP DO APLIKACE 3 DEFINOVÁNÍ KRITÉRIÍ VYHLEDÁVÁNÍ

Více

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Martin Hanuš Český telekomunikační úřad Odbor správy kmitočtového spektra Obsah 2 Průběh a výsledky výběrového řízení

Více

PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu

PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu VIZE Zvýšit konkurenceschopnost provozovatelů elektráren a tepláren. Základní funkce: Spolehlivé hodnocení a řízení účinnosti tepelného cyklu, včasná diagnostika

Více

11.11.2010 Úřední věstník Evropské unie L 293/15

11.11.2010 Úřední věstník Evropské unie L 293/15 11.11.2010 Úřední věstník Evropské unie L 293/15 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1014/2010 ze dne 10. listopadu 2010 o sledování a hlášení údajů o registraci nových osobních automobilů podle nařízení Evropského

Více

Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění

Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění Miroslav Kopecký Jan Kolomazník Luboš Kučera Geoinformatika ve veřejné správě 2008, Brno Organizační zajištění projektu Mapování urbanizovaných ploch

Více

Pořízení a integrace dat pro. management regionální silniční sítě Plzeňského kraje

Pořízení a integrace dat pro. management regionální silniční sítě Plzeňského kraje Pořízení a integrace dat pro management regionální silniční sítě Plzeňského kraje Zadávací dokumentace výběrového řízení: "Pořízení a integrace dat pro management regionální silniční sítě Plzeňského kraje

Více

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem.

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Obsah: PŘÍLOHA Č. 1: POPIS VÝCHOZÍHO STAVU OBJEKTŮ VČETNĚ REFERENČNÍCH HODNOT... 3 PŘÍLOHA Č. 2: POPIS ZÁKLADNÍCH OPATŘENÍ...

Více

EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2001

EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2001 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2001 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2003 VSTUPNÍ

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

LASEROVÉ SKENOVÁNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ V PROJEKTOVÁNÍ

LASEROVÉ SKENOVÁNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ V PROJEKTOVÁNÍ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ V PROJEKTOVÁNÍ Kusák Ivan GEOVAP, spol. s r.o. ZLÍNTHERM 2014 27.-29.3. 2014 Obsah Technologie a metody Mobilní 3D skenování Fy GEOVAP Příklady využití v projekční činnosti

Více

Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města

Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města Partnerství pro české brownfieldy CZ.1.07/2.4.00/17.0033 Zpráva z praxe Magistrát města Ústí nad Labem Hodnocení brownfieldů na území města Ing. Václav Pulchart VŠB-TU Ostrava, stavební fakulta, kat. stavebních

Více