Sociální. dialog. Příručka pro vzdělávání odborů. This Manual is funded by the European Union

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální. dialog. Příručka pro vzdělávání odborů. This Manual is funded by the European Union"

Transkript

1 This Manual is funded by the European Union dialog Sociální Příručka pro vzdělávání odborů

2

3 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů Tento materiál vznikl v rámci spolupráce mezi Evropskou komisí a Mezinárodní organizací práce v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů s finanční pomocí Evropské unie. Názory v něm uvedené nelze v žádném případě považovat za oficiální stanoviska Evropské unie.

4 Copyright International Training Centre of the International Labour Organization, All rights reserved. First published 2013 Publications of the International Training Centre of the ILO enjoy copyright under Protocol 2 of the Universal Copyright Convention. Applications for authorization to reproduce, translate or adapt part or all of its contents should be addressed to the International Training Centre of the ILO. The Centre welcomes such applications. Nevertheless, short excerpts may be reproduced without authorization, on condition that the source is indicated. Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů ISBN The designations employed in publications of the International Training Centre of the ILO, which are in conformity with United Nations practice, and the presentation of material therein do not imply the expression of any opinion whatsoever on the part of the Centre concerning i.a. the legal status of any country, area or territory or of its authorities, or concerning the delimitation of its frontiers. The responsibility for opinions expressed in signed articles, studies and other contributions rests solely with their authors, and publication does not constitute an endorsement by the Centre of the opinions expressed in them. Reference to names of firms and commercial products and processes does not imply their endorsement by the International Labour Office, and any failure to mention a particular firm, commercial product or process is not a sign of disapproval. Publications of the Centre, as well as a catalogue or list of new publications, can be obtained from the following address: Publications, International Training Centre of the ILO Viale Maestri del Lavoro, Turin, Italy Telephone: Fax: Design and printing by the International Training Centre of the ILO, Turin - Italy

5 Autoři Dr Kristin Carls je socioložka zaměřená na sociologii práce. Studovala mezinárodní ekonomii a sociologii v německém Hamburku a ve francouzském Orléansu a doktorské studium absolvovala na Mezinárodní škole sociálních věd v německých Brémách a na Státní univerzitě v italském Miláně. S ACTRAV-ITCILO spolupracuje na různých evropských projektech týkajících se odvětvového sociálního dialogu a také prekérní a domácí práce. V současné době se věnuje výzkumu a přednáší na Univerzitě v Hamburku. Dr Jeff Bridgford pracoval jako vysokoškolský pedagog ve Francii a ve Spojeném království ( ) a poté se stal zakládajícím ředitelem Evropské odborové akademie ( ) a ředitelem Association pour la Formation Européenne des Travailleurs aux Technologies ( ). V letech 2008 až 2011 byl zvláštním poradcem a nevýkonným ředitelem Evropského odborového institutu (ETUI). Rovněž zastupoval odbory v poradní skupině pro Evropský rámec kvalifikací (EQF), ve výboru pro Evropskou klasifikaci dovedností/schopností, kvalifikací a povolání ESCO) a ve skupině uživatelů Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET). V současné době působí jako hostující vědecký pracovník (Senior Research Fellow) na katedře vzdělávání a profesních studií na King s College v Londýně. Je autorem řady publikací o různých aspektech vzdělávání a školení, odborech a pracovněprávních vztazích v Evropě. 3

6 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů 4

7 Obsah Předmluva...6 Úvod Úvod do sociálního dialogu Národní sociální dialog Evropský sociální dialog Evropské rady zaměstnanců Řešení konfliktů Vyjednávání se zaměstnavateli Uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů (tzv. gender mainstreaming)...61 A Přílohy...69 Příloha 1: Užitečné odkazy...70 Příloha 2: Hlavní úmluvy MOP týkající se sociálního dialogu...71 Příloha 3: Výzvy pro evropský odvětvový sociální dialog...72 Příloha 4: Porovnání pěti strategií zvládání konfliktů

8 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů Předmluva Vážení čtenáři, Při příležitosti konference o politice zaměstnanosti Pracovní místa pro Evropu v září 2012 prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Durăo Barroso, že sociální dialog, kolektivní vyjednávání a konzultace jsou součástí naší DNA. Právě z tohoto důvodu je třeba vynaložit veškeré úsilí k dalšímu rozvoji a pokroku sociálního dialogu zejména v nových členských státech a kandidátských zemích, kde od posledních dvou vln rozšíření EU bylo zjištěno několik významných výzev. Slabá vnitrostátní pracovní legislativa, špatně navržený institucionální rámec, problémy s reprezentativností na straně zaměstnavatelů i pracovníků, překážky týkající se vnějších (jazykové rozdíly a mezinárodní komunikace, šíření informací z oblasti evropského sociálního dialogu mezi odboráři) a vnitřních kapacit (nedostatečné povědomí o formách a postupech evropského sociálního dialogu) a uznání, že odvětvový sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou nejslabším článkem, to jsou jen namátkové příklady obtíží, které v případě, že je nebudeme bezodkladně a řádně řešit, mohou zmařit úspěchy celého evropského sociálního dialogu. Evropský sociální dialog musí přinášet výsledky stejně prospěšné pro sociální partnery, jejich členy i společnost ve všech členských státech. Naléhavě je třeba vytvořit novou kulturu sociálního dialogu v nových členských státech a kandidátských zemích 1 tak, aby byla budována vzájemná důvěra a odhodlání sociálních partnerů společně navrhnout a realizovat program sociálního dialogu k otázkám společného zájmu v odvětvích na úrovni států i EU. Sociální dialog je silný a úspěšný, pokud jsou silné a této věci oddané organizace sociálních partnerů. Vzdělávání odborů hraje zásadní úlohu v posilování kapacity Vašeho odborového svazu. Na této cestě Vás bude doprovázet Kancelář pro aktivity pracovníků a Mezinárodní školicí středisko Mezinárodní organizace práce (ACTRAV-ITC-ILO) a jeho tým školitelů. Před Vámi leží nový výukový nástroj vypracovaný Programem pro aktivity pracovníků ITC-ILO v rámci spolupráce mezi Evropskou komisí a Mezinárodní organizací práce v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů v letech Součástí projektu bylo budování kapacit organizací pracovníků s cílem posílit odvětvový sociální dialog v nových členských státech a kandidátských zemích EU ve vybraných odvětvích. Byl realizován v partnerství s EFFAT 2 a EMCEF 3 (od května 2012 industriall 4 ) v reakci na cíl rozpočtové položky Podpora evropského sociálního dialogu. V tomto evropském kontextu vznikla příručka, která je praktickým souborem sedmi samostatných modulů vzdělávání odborářů na národní úrovni. Klade si za cíl pomoci s budováním výchozí základny vědomostí o sociálním dialogu v odvětvových odborových svazech a zvýšit jejich účast v orgánech a postupech evropského sociálního dialogu. Příručka by měla sloužit hlavně národním odborovým svazům z nových členských států a kandidátských zemí na odvětvové úrovni, jež jsou členy evropských odborových federací, se kterými ITC-ILO spolupracovalo na 1 Tyto státy se označují anglickou zkratkou NMSCC. 2 EFFAT znamená Evropská federace odborových svazů potravinářství, zemědělství a cestovního ruchu. 3 EMCEF znamená Evropská federace horníků, chemiků a energetiků. 4 industriall European Trade Union je nová evropská federace průmyslových odborových svazů, která vznikla v roce 2012 fúzí Evropské federace kováků, Evropské odborové federace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a EMCEF. 6

9 předchozích projektech budování kapacit s podporou EU, tj. industriall, EFFAT, ETF (Evropská federace pracovníků v dopravě), UNI (Celosvětová organizace odborových svazů odvětví služeb) a EFBWW (Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a dřevoprůmyslu). V sérii pěti seminářů o sociálním dialogu byla vyzkoušena a provedena různá cvičení a samotnou příručku představili její autoři, Kristin Carls a Jeff Bridgford, poprvé v plném rozsahu na závěrečné konferenci Posilování odvětvového sociálního dialogu v nových členských státech a kandidátských zemích v odvětvích EFFAT a industriall, která se konala ve dnech září 2012 v Bruselu za účasti více než čtyřiceti vedoucích představitelů odborových svazů z odvětví zemědělství, pohostinství, cestovního ruchu, těžebního průmyslu, chemického průmyslu a energetiky z následujících zemí: Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Makedonie (FYROM). Za účelem dalšího šíření je příručka nyní k dispozici v anglické, maďarské, rumunské, polské a chorvatské verzi a bude přeložena do více středoevropských a východoevropských jazyků. Čtěte a používejte ji, podělte se o ni! Evelin Toth Mucciacciaro vedoucí aktivity Program pro aktivity pracovníků ITC-ILO 7

10 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů 8

11 Úvod Kdo? Tato příručka k sociálnímu dialogu je určena pro odborové školitele odpovědné za pořádání školení na odvětvové či národní úrovni. Je zaměřena především na státy střední a východní Evropy, a to jak nové členské státy EU, tak kandidátské země, a tedy i na specifické podmínky a potřeby, kterým odboráři z uvedených zemí musejí čelit při posilování sociálního dialogu. Co? Tato příručka předkládá odborovým školitelům základní poznatky o fungování postupů sociálního dialogu a nabízí náměty na interaktivní metody výuky. Je zaměřena zejména na neodborníky na tato témata a měla by umožnit každému, kdo odpovídá za školení odborářů, aby poskytl profesionální a efektivní školení k sociálnímu dialogu. Cílem předpokládaných školení je zlepšit schopnosti odborářů aktivně se účastnit postupů sociálního dialogu na odvětvové, národní a evropské úrovni. Zaprvé je v rámci procesu školení důležité rozvíjet společné pochopení toho, co sociální dialog představuje, jaký přínos může mít pro praktickou práci odborů a jaké výzvy znamená. Zadruhé by školení mělo odborářům nabídnout prostor ke sdílení získaných zkušeností. Zatřetí by v návaznosti na tyto zkušenosti mělo dát příležitost k rozvíjení strategií pro posílení sociálního dialogu v různých národních prostředích. Příručka obsahuje sedm krátkých výukových modulů, z nichž každý pojednává o konkrétní otázce. V prvních čtyřech modulech se školení soustřeďuje na lepší porozumění různým aspektům a úrovním sociálního dialogu ze strany odborářů. Tyto moduly zahrnují základní úvod do sociálního dialogu, poněkud podrobnější vysvětlení postupů na národní a evropské úrovni a dále představení evropských rad zaměstnanců jako specifického nástroje nadnárodního dialogu vedeného z podnikové úrovně. Moduly 5 a 6 se zabývají nácvikem dovedností. Jsou věnovány konkrétním schopnostem uplatňovaným v rámci sociálního dialogu řešení konfliktů a vyjednávacím schopnostem. Modul 7 pojednává o uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů (tzv. gender mainstreaming), což je zásadní téma, které jde napříč všemi postupy sociálního dialogu. Jak? Ačkoli tyto různé moduly školení společně otvírají široký pohled na četné aspekty poznatků o sociálním dialogu a s ním spojených dovedností, může být každý modul zvlášť použit také jako samostatná jednotka. Jinými slovy vy jako školitelé si můžete vybrat pro různé výukové účely různé moduly. Každý modul má následující strukturu: první část nabízí základní informace o příslušném tématu určené pro školitele a uvádí další informační materiály; v druhé části jsou navrženy různé aktivity pro interaktivní školení. K těmto návrhům obvykle patří stručný výklad, který byste měli vy jako školitelé připravit a přednést na základě informací poskytnutých v úvodu modulu. Tento výklad doplní rozličná interaktivní cvičení, například moderované společné diskuse, diskuse ve dvojicích, práce v malých skupinkách či simulace postupů sociálního dialogu. Někde jsou součástí modulu i pracovní listy, které lze kopírovat a rozdat účastníkům pro skupinovou práci. 9

12

13 Modul 1. Úvod do sociálního dialogu Výzvy: Funkce: Definice: vyjednávání, konzultace, informace dvojstranný či trojstranný nadnárodní, národní, odvětvový, podnikový, závodní partnerský přístup tvorba konsenzu strategické cíle MOP a evropský sociální model oddanost věci realizace Interaktivní cvičení: společné a odlišné zájmy

14 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů ZÁKLADNÍ INFORMACE Co je sociální dialog, jak funguje a jaké jsou jeho přínosy a výzvy? Co je sociální dialog? Podle Mezinárodní organizace práce (MOP, angl. zkratka ILO) sociální dialog zahrnuje všechny typy vyjednávání, konzultací nebo jednoduše výměny informací mezi zástupci vlády, zaměstnavatelů a pracovníků ohledně záležitostí společného zájmu ve vztahu k hospodářské a sociální politice. Může mít podobu trojstranného procesu s účastí vlády jako oficiálního účastníka dialogu, nebo může spočívat pouze v dvoustranných vztazích mezi pracovníky a vedením podniků (nebo odborovými svazy a sdruženími zaměstnavatelů) s nepřímým zapojením vlády či bez něj. Postupy sociálního dialogu mohou být neformální nebo institucionalizované a často se jedná o kombinaci obojího. Sociální dialog může probíhat na národní, regionální či podnikové úrovni. Může být mezioborový, odvětvový nebo kombinovaný. 5 Jak je z této definice patrné, sociální dialog může nabývat četných podob a zahrnuje zejména kolektivní vyjednávání, ale též jiné formy vyjednávání, konzultací a komunikace mezi sociálními partnery a také vládami. Naproti tomu zjevně jednostranné akty jako kodexy chování v podnicích nelze považovat za formy sociálního dialogu. Posilování sociálního dialogu je jedním ze čtyř klíčových strategických cílů MOP v podpoře důstojné práce, a to vedle šíření pracovních standardů, základních pracovních zásad a práv, vytváření větších příležitostí pro zajištěné a důstojné zaměstnání pro muže i ženy a rozsah a účinnost sociální ochrany pro všechny. Je rovněž součástí evropského sociálního modelu, neboť odráží demokratický princip (obsažený v článku 11 Smlouvy o Evropské unii SEU), že reprezentativní sdružení by měla mít možnost projevovat své názory a orgány veřejné správy by s nimi měly vést konzultace a dialog, a že pracovníci a zaměstnavatelé by se měli podílet na rozhodování o záležitostech, které se jich bezprostředně týkají. 6 Legitimitu pro takové principy je navíc možno odvodit od Listiny základních práv Evropské unie, která obsahuje právo pracovníků na informování a projednávání v podniku a dále právo na kolektivní vyjednávání a akce (články 27 a 28). Úmluvy a doporučení MOP, které se nejvíce týkají sociálního dialogu, jsou Úmluva č. 144 o trojstranných poradách spolu se souvisejícím Doporučením č. 152, Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Úmluva č. 98 o kolektivním vyjednávání a opět právu se odborově organizovat. Jednou z hlavních činností MOP na podporu sociálního dialogu je vedle těchto úmluv právě stanovení standardů. Důležitá je 5 Viz oddíl webových stránek ILO o oblastech práce: en/index.htm 6 Evropská unie (2012): Social Europe Guide, Vol. 2/Social Dialogue, Lucemburk: Úřad pro publikace EU, s

15 Modul 1. Úvod do sociálního dialogu také technická pomoc, poradenství ohledně politik a školení i přímá podpora sociálních partnerů ze strany kanceláří MOP pro pracovníky a zaměstnavatele (ACTRAV a ACT/EMP). Jak funguje a jaké jsou jeho přínosy? Velmi významným aspektem sociálního dialogu je jeho partnerský přístup. Vychází z předpokladu, že odbory a sdružení zaměstnavatelů uznávají existenci společného problému a zavazují se společně konat v zájmu jeho řešení. Sociální dialog je tedy nástrojem k budování konsenzu. Navíc v tripartitní podobě poskytuje sociálním partnerům (odborům a sdružením zaměstnavatelů) nástroj k ovlivnění vládních rozhodnutí a lobování za své zájmy na politické úrovni. MOP vidí dva hlavní možné přínosy tohoto přístupu k dialogu: zaprvé je to demokratizace tvorby hospodářské a sociální politiky a zadruhé omezení sociálních konfliktů. 7 Tripartitní sociální dialog je považován za inkluzivní způsob demokratického rozhodování. Jako takový může zvýšit legitimitu jednání státu, jakož i odborů a sdružení zaměstnavatelů, které mají vlastní zájem být přítomny u rozhodování a mít z něj užitek. Jak v tripartitní, tak v bipartitní podobě uplatňuje sociální dialog praktický kooperativní přístup s cílem rozvíjet společné pochopení problémů, najít kompromis a shodnout se na společné reakci. Jako nástroj pro dosažení konsenzu a omezení konfliktů je obzvláště vhodný v dobách hospodářských krizí a transformace. Výše jsme uvedli některé z hlavních možných přínosů partnerského přístupu v sociálním dialogu. Přesto takový kooperativní postoj není jediným možným přístupem k pracovněprávním vztahům. Volba mezi spoluprací a konfliktem má strategickou povahu a závisí na konkrétní situaci a řešených otázkách. Nicméně oba přístupy se navzájem nevylučují, naopak se doplňují. Například zaměstnavatele lze někdy přimět k vyjednávání v duchu spolupráce pouze vlivem rozsáhlých kolektivních akcí zaměstnanců a úspěšný proces dialogu s pozitivními výsledky pro pracovníky může rozšířit členskou základnu odborů a zvýšit jejich sílu pro další kolo konfliktu. 8 Jaké jsou výzvy? Existuje několik významných předpokladů funkčnosti takového přístupu v sociálním dialogu. Vzhledem k tomu, že instituce sociálního dialogu jsou pro sociální partnery přirozeným prostředím, jsou prvními předpoklady pro zajištění jejich řádné funkčnosti demokratické základy a legislativa umožňující sociální dialog. Jsou potřeba silné a reprezentativní organizace pracovníků a zaměstnavatelů, které mohou být skutečnými aktéry procesu dialogu. Kromě toho je nutné, aby všechny zúčastněné strany měly určitý společný zájem a ochotu zapojit se do takového kooperativního a konstruktivního dialogu. V reálném životě jsou však cíle zúčastněných stran často velmi rozdílné. Není vždy možné dospět k situaci, která je prospěšná všem, nebo ke kompromisu a někdy také chybí vůle k dialogu, zejména na straně sdružení zaměstnavatelů. V takové situaci nebude pokračování v dialogu jen díky ochotě odborů nutně úspěšné, neboť to znamená hledání spolupráce s protějškem, kterému ve skutečnosti o kompromis nejde, ale který sleduje jen svůj vlastní zájem. Při sestavování programu jednání sociálního dialogu je proto navýsost důležité pečlivě zvolit otázky k projednání. Například je výhodné zahájit sociální dialog tématy, kde existuje určitý efektivní 7 ILO (2004): Promoting national social dialogue, An ILO Training manual, Ženeva: Mezinárodní úřad práce, s Viz např. Stevis, Dimitris (2010): International framework agreements and global social dialogue. Parameters and prospects, Ženeva: Mezinárodní úřad práce, s

16 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů prostor pro konsenzus a kde je možné dosáhnout menších úspěchů. K těmto méně konfliktním oblastem může patřit bezpečnost a ochrana zdraví, rovné příležitosti a zákaz diskriminace či školení a celoživotní vzdělávání. Dalším ústředním a často problematickým aspektem je zajištění plnění dříve dosažených dohod. První zásadní otázkou v tomto směru je více či méně závazný charakter výsledků sociálního dialogu. Rozmezí funkcí dialogu může být široké: od prosté komunikace a informování bez nutných závazků ohledně dosažení konkrétních politických výsledků až po účinné vyjednávání s právně závaznými či nezávaznými výstupy. Jako pozitivní příklady uveďme zvláště významné výsledky dialogu, a sice dohody evropských sociálních partnerů o rodičovské dovolené, částečných pracovních úvazcích a práci na dobu určitou, které byly všechny provedeny formou směrnic Rady EU, byť jejich provádění v různých členských státech stále zůstává problematické. 9 Na mezinárodní úrovni získávají úmluvy MOP, přijaté jako výsledky tripartitního sociálního dialogu mezi vládami, reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a odbory, právní účinek a stávají se závaznými pro státy, které je ratifikovaly, od okamžiku ratifikace potřebným počtem států. Na národní úrovni se úmluvy MOP stávají právně závaznými poté, co je státy ratifikovaly a začlenily je do vnitrostátního práva. Všechny nové členské státy a kandidátské země EU ratifikovaly všech osm klíčových pracovních standardů a značný počet dalších úmluv MOP, třebaže Výboru expertů pro aplikaci úmluv a doporučení jsou někdy hlášeny případy porušení. K jiným významným příkladům sociálního dialogu na světové úrovni patří mezinárodní rámcové dohody podepsané nadnárodními společnostmi a mezinárodními odborovými svazy. Tyto mezinárodní dohody však nejsou právně závazné a zatím pokrývají pouze 0,1 % z existujících nadnárodních společností. 10 Bez ohledu na závaznost však může být provádění ve všech případech nesnadné, neboť přechod od písemných závazků ke konkrétním akcím není automatický. Uveďme zde jen některé z možných výzev: jedna či více ze stran dohody přislíbila více, než hodlá doopravdy splnit; sociální partneři mohou v rámci svých organizací nebo u svých členů narazit na odpor; koordinace mezi různými úrovněmi sociálního dialogu může působit problémy, zvláště pokud jde o přenesení nadnárodních a evropských forem sociálního dialogu na nižší úrovně. Jinými slovy, také provádění předpokládá skutečnou vůli podniknout společné akce. 9 Toto bude podrobněji probráno v modulu 3 věnovaném evropskému sociálnímu dialogu. 10 UNCTAD (2010): World Investment Report 2010: Investing in a Low-Carbon Economy, New York/Ženeva. 14

17 Modul 1. Úvod do sociálního dialogu DALŠÍ INFORMAČNÍ MATERIÁLY Texty ILO: Social Dialogue, Finding a common voice, Ženeva: Mezinárodní úřad práce, ILO / Kuruvilla (2003): Social dialogue for Decent Work, Ženeva: IILS Publications, Zdroje a databáze online Evropská komise: NÁMĚTY NA ŠKOLENÍ Tento výukový modul má účastníkům pomoci lépe porozumět tomu, co znamená sociální dialog, na základě úvodní výměny zkušeností a názorů. 1. Přednáška: V úvodu účastníky seznamte s definicí sociálního dialogu používanou MOP, která je obsažena v základních informacích. Optimální by bylo zajistit, aby tuto definici bylo vidět během celého školení, například tak, že její klíčové body zobrazíte v powerpointové prezentaci či na flipchartu, aby bylo možné se k ní později vracet. Jako školitel můžete po přečtení a vysvětlení definice zařadit dvě kola otázek: v prvním kole se dotazujte na pochopení ze strany účastníků a v druhém kolem na jejich vlastní zkušenosti se sociálním dialogem. Můžete například položit některé z následujících otázek: Účastnili jste se někdy (a) tripartitního sociálního dialogu, (b) bipartitního sociálního dialogu? Účastnili jste se někdy sociálního dialogu na podnikové/odvětvové/národní/evropské/mezinárodní úrovni? Pokud ano, o jaký druh sociálního dialogu se jednalo: kolektivní vyjednávání, konzultace, výměnu informací či jiný typ? V zájmu časové úspornosti tohoto úvodního zhodnocení požádejte účastníky, aby odpovídali zvednutím ruky, vy odpovědi spočítáte a sdělíte výsledky. Účelem je získat úvodní přehled o účastnících a jejich zkušenostech. Na toto kolo otázek byste měli navázat stručným výkladem připraveným na základě výše uvedených základních informací a zdůraznit zvláště kooperativní povahu sociálního dialogu, související potenciální přínosy a výzvy. ČAS: 10 minut na úvodní definici a otázky, 15 minut na výklad, 10 minut na případnou diskusi a upřesňující dotazy. 15

18 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů 2. Skupinová a společná diskuse: společné zájmy V tomto cvičení účastníky požádejte, aby jmenovali rozdílné i společné zájmy pracovníků a zaměstnavatelů, s cílem vymezit možný prostor pro konsenzuální iniciativy sociálního dialogu. Postup: Rozdělte účastníky na menší skupiny o maximálně šesti členech a požádejte je, aby s použitím následujícího pracovního listu jmenovali a znázornili společné zájmy pracovníků a zaměstnavatelů. Výsledky skupinové práce by měl následně prezentovat na společném zasedání jeden mluvčí z každé skupiny. ČAS: 5 minut na vysvětlení zadání, 20 minut na skupinovou práci, po 5 minutách na každou skupinu pro prezentace na společném zasedání a 10 minut na závěrečnou společnou diskusi. Celková doba potřebná na toto školení: 90 minut (4 pracovní skupiny) 16

19 Modul 1. Úvod do sociálního dialogu PRACOVNÍ LIST 1 Zájmy pracovníků a zaměstnavatelů ÚKOL: Sestavte seznam a) zájmů vlastních pouze pracovníkům a b) zájmů vlastních pouze zaměstnavatelům, které vás spontánně napadnou. Pak použijte následující diagram s částečně se překrývajícími kruhy, které znázorňují oblast společných zájmů. Zájmy pracovníků pište do pravého, červeně vyznačeného kruhu, zájmy zaměstnavatelů do levého, modře vyznačeného kruhu a společné zájmy do překrývající se části obou kruhů. Je možné s určitostí umístit všechny zájmy a shodnete se ve skupině vždy na tom, kam který zájem umístit? Zvolte jednu osobu, která bude referovat o výsledcích a vaší diskusi na společném zasedání. 17

20

21 Modul 2. Národní sociální dialog Funkce: kolektivní vyjednávání jako nejsmysluplnější forma stanovení standardů formulace politiky, rozhodování, provádění Institucionální uspořádání v zemích střední a východní Evropy: výrazný národní tripartitní sociální dialog slabé národní a odvětvové kolektivní vyjednávání Výzvy: nejednotný charakter odvětvového vyjednávání (země střední a východní Evropy) omezenost skutečných účinků sociálního dialogu na rozhodování Interaktivní cvičení: dobrá a špatná praxe sociálního dialogu

22 Sociální dialog Příručka pro vzdělávání odborů ZÁKLADNÍ INFORMACE Co je národní sociální dialog, jak funguje a jaké jsou jeho přínosy a výzvy? Co je národní sociální dialog? Nejsmysluplnější formou sociálního dialogu v rámci jednoho státu je kolektivní vyjednávání, což je pojem označující vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli o mzdách a pracovních podmínkách, které obvykle vede k uzavření závazné a vymahatelné kolektivní smlouvy. Jak jsme však již viděli v modulu 1 Úvod do sociálního dialogu, existují také různé jiné druhy sociálního dialogu od vyjednávání přes konzultace po výměnu informací. Sociální dialog může probíhat na různých úrovních: národní, odvětvové, podnikové či závodní. Může k němu docházet v dvojstranné formě (bipartita), kde jsou zastoupeny pouze odbory a zaměstnavatelé, ale také v trojstranném uspořádání (tripartita), tedy za účasti zástupců odborů, zaměstnavatelů i vlády. Národní sociální dialog se obvykle věnuje tématům, která úzce souvisejí s otázkami pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek (jako v případě kolektivního vyjednávání), nebo se může zabývat otázkami hospodářské a sociální politiky z širšího hlediska. Sociální partneři se mohou sociálního dialogu účastnit třemi různými způsoby. Zaprvé se mohou podílet na procesu vytváření politiky, například poskytováním rad a připomínkováním legislativních návrhů vlády nebo uveřejňováním společných bipartitních stanovisek či vyjádření záměru. Zadruhé se mohou účastnit rozhodování, a to ve vztahu k vládní politice nebo prostřednictvím přípravy autonomních bipartitních dohod a kolektivního vyjednávání. Zatřetí mohou hrát sociální partneři úlohu ve správě provádění uzavřených dohod a legislativy a v dohledu nad ním, jako je tomu například v případě společného řízení programů sociálního zabezpečení sociálními partnery ve Francii, Německu a Itálii. Jak funguje? Institucionální uspořádání sociálního dialogu je v jednotlivých zemích různé. Pokud jde o struktury národního tripartitního dialogu, v některých státech existují zvláštní instituce pro sjednocování politik, například hospodářské a sociální rady. Vláda může mít zákonnou povinnost vést konzultace se sociálními partnery prostřednictvím těchto fór (např. ve Francii) nebo mohou být tyto konzultace jednoduše založeny na neformálním konsenzuálním přístupu (v případě Rakouska). V jiných zemích, kde žádné zvláštní institucionální struktury nejsou, je možné sjednávat národní dohody ad hoc, ale záleží na ochotě vlády vést dialog (např. v Itálii, Španělsku a Německu). Ve všech případech sice instituce mohou sociálnímu dialogu poskytnout podpůrný rámec, avšak nikoli záruku, že bude účinně fungovat, neboť k tomu je nutně zapotřebí odhodlání všech zúčastněných. Někdy se dělicí čára mezi tripartitním a bipartitním dialogem ztrácí, například tehdy, dojde-li k bipartitním jednáním na základě žádosti vlády o konzultace nebo provádějí-li se kolektivní smlouvy prostřednictvím státní legislativy (např. ve Francii a Španělsku) Viz ILO/ Ishikawa, Junko (2003): Key Features of National Social Dialogue: a Social Dialogue Resource Book, Ženeva: Mezinárodní úřad práce, s

23 Modul 2. Národní sociální dialog Národní tripartitní sociální dialog je v mnoha státech EU důležitý. Jedná se o hlavní úroveň sociálního dialogu v zemích střední a východní Evropy, avšak tripartitní podoba je méně rozvinutá ve skandinávských zemích (kde je standardem bipartitní sociální dialog), v Německu (kde převládá spolupráce neformální povahy a ad hoc) a ve Spojeném království (kde národní sociální dialog není). Ve všech zemích střední a východní Evropy probíhá národní tripartitní sociální dialog v rámci specifických oficiálně vytvořených institucí, jež se zpravidla označují jako hospodářské a sociální rady. Na rozdíl od Evropského hospodářského a sociálního výboru, který zahrnuje tři skupiny zaměstnavatele, zaměstnance a různé zájmové skupiny hospodářské a sociální rady v zemích střední a východní Evropy se v duchu tripartitních hodnot MOP skládají ze zástupců vlády a reprezentativních odborových a zaměstnavatelských organizací. Výjimku tvoří Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko, kde jsou zmíněné orgány otevřeny občanské společnosti a nevládním organizacím. Naproti tomu národní mezioborový bipartitní sociální dialog ve formě pravidelného kolektivního vyjednávání v současné době existuje pouze ve Španělsku, Belgii, Řecku a do jisté míry ve Slovinsku. Podobné pravidelné kolektivní vyjednávání dříve probíhalo také v Irsku, Finsku a Rumunsku, avšak v těchto zemích bylo od takové praxe v nedávné době upuštěno. V Bulharsku a Maďarsku sestavují sociální partneři pouze nezávazná doporučení na mezioborové úrovni. Je možné dosáhnout mezioborových dohod o konkrétních otázkách (např. školení, zaměstnanost nebo bezpečnost a ochrana zdraví) i v jiných formách, zejména v západních členských státech (zvláště v Belgii, Finsku, Francii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku), jsou však mnohem vzácnější než v zemích střední a východní Evropy. Výjimkou je Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Polsko, kde byly podepsány alespoň nějaké mezioborové dohody. V Dánsku a Švédsku je standardem autonomní bipartitní sociální dialog a pravidla pro pracovněprávní vztahy obecně nastavuje spíše tento dialog než legislativa. Odvětvový bipartitní dialog je nejvíce rozvinutý v západních členských státech (zejména v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku), kde má podobu řádného kolektivního vyjednávání. Není tomu tak například v Irsku, Lucembursku a Spojeném království. V zemích střední a východní Evropy se odvětvové vyjednávání uskutečňuje málokdy, pokrytí kolektivním vyjednáváním je nižší a dochází k němu většinou jen na závodní nebo podnikové úrovni. Tam, kde ve střední a východní Evropě odvětvové vyjednávání existuje, omezuje se zpravidla na několik málo odvětví. I když poněkud častější je pouze v Bulharsku, v Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku, byly uzavřeny jednotlivé dohody také v České republice, Maďarsku a Polsku a v poslední době se začaly objevovat také v Estonsku. 12 Jaké jsou přínosy a výzvy? Hlavním potenciálním přínosem sociálního dialogu jako nástroje řízení pracovněprávních vztahů na národní úrovni je to, že pomocí kompromisu a hledáním společných řešení může přispět k řešení konfliktu. Vytváří prostor pro interakci a rozhodování sociálních partnerů a dává odborům i sdružením zaměstnavatelů příležitost hrát v národním procesu tvorby politiky aktivní, institucionalizovanou a uznávanou úlohu, a to prostřednictvím autonomních dohod nebo tripartitního dialogu ohledně vládních politik týkajících se trhu práce a sociálních otázek. Národní odvětvový i mezioborový dialog je důležitý zvláště v podobě kolektivního vyjednávání jako prostředek pro nastavení minimální standardů pracovních podmínek a poměrů, aby 12 K různým národním systémům sociálního dialogu viz Evropská unie (2012): Social Europe Guide, Vol. 2/Social Dialogue, Lucemburk: Úřad pro publikace EU, s

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz International Organization for Standardization Mezinárodní organizace Mezinárodní organizace pro normalizaci Dokumenty ISO Mezinárodní normy Technické specifikace (TS) Technické

Více

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) -BREF

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) -BREF DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) -BREF The World Health Organization Quality of Life (WHOQOL)-BREF World Health Organization 2004 All rights reserved. Publications

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Místopředsednictví v Evropské asociaci LEADER pro rozvoj venkova (ELARD)

Místopředsednictví v Evropské asociaci LEADER pro rozvoj venkova (ELARD) Místopředsednictví v Evropské asociaci LEADER pro rozvoj venkova (ELARD) LEADER approach today and after 2013 new challenges Petri Rinne ELARD Ing. Radim Srsen, Ph.D. Zástupce NS MAS ČR v ELARD http://www.elard.eu

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT. 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/SE/cs 1 2 von 10 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte

Více

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 Program Odborového svazu dopravy (dále jen OSD) na léta 2011 2016 navazuje na činnost OSD v minulých letech. OSD hájí a prosazuje spravedlivé, důstojné

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS Dietetika: profese ke zdraví Dietetická profese má oficiální definici, která byla přijata Mezinárodní konfederací

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008)

Rámcová dohoda. (schváleno ve výboru 17. června 2008) Rámcová dohoda Sociální a environmentální ohlašovací standard evropského kožedělného průmyslu Výbor pro odvětvový sociální dialog kožedělný/koželužský průmysl (schváleno ve výboru 17. června 2008) 1. Úvod

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová

Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Comenius www.naep.cz 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Program celoživotního učení LLP 2007-2013 Comenius vzdělávání ve školách Erasmus vysokoškolské vzdělávání Leonardo da Vinci odborné vzdělávání a

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Partnerství znalostního transferu

Partnerství znalostního transferu Partnerství znalostního transferu podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry založená na úspěšném britském programu Knowledge Transfer Partnership přímá aplikace výzkumných poznatků

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

(Akty, jejichž zveřejnění je povinné)

(Akty, jejichž zveřejnění je povinné) 3.11.2006 Úřední věstník Evropské unie L 304/1 I (Akty, jejichž zveřejnění je povinné) ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.6.2011 KOM(2011) 352 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí FES, Praha, 17. května 2013 Hotel Andel s JUDr.Vít Samek Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS

Více

196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.

196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT. 196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 2 von 10 196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte

Více

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských

Více

Ochranné známky 0 ÚČAST

Ochranné známky 0 ÚČAST Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Nabídka stáží při Evropské unii AKTUALIZOVÁNO!

Nabídka stáží při Evropské unii AKTUALIZOVÁNO! Nabídka stáží při Evropské unii AKTUALIZOVÁNO! Cílem této aktivity je poskytnout studentům navazujícího magisterského a doktorského studia možnost absolvovat pracovní stáž v zahraniční instituci mezinárodního

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí 145/1988 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 18. srpna 1988 o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) Dne 26. června 1985 byla na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius)

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) SPOLEČNÁ AKCE ze dne 28. října 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) (96/636/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Strana 4595 106 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2006 byla v Ženevě na 95. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijata

Více

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Světové a Evropské statistiky agenturního zaměstnávání (zdroj: Mezinárodní konfederace agentur práce Ciett) Jak si stojí Česká republika vkontextu zemí EU

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci. (Text s významem pro EHP)

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci. (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 129 final 2012/0062 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci (Text s významem

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce Formulář pro přípravu modelové hodiny 1. Název (téma) modelové hodiny: HISTORICKÝ POHLED NA ROZŠIŘOVÁNÍ EU 2. Cíle výuky v rámci modelové hodiny: Interaktivně prezentovat, upevnit, případně prohloubit

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Pracovní setkání o využití tepla Biogas 13 v Rakousku

Pracovní setkání o využití tepla Biogas 13 v Rakousku Pracovní setkání o využití tepla Biogas 13 v Rakousku Každý rok Rakouská kompost&bioplynová společnost organizuje Rakouský kongres o bioplynu, podporovaný klima:aktiv, iniciativu ochrany ovzduší Ministerstva

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Mládež v akci Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Obsah Představení loga programu MvA + GŘ VaK Cíle MvA Priority MvA Důležité rysy MvA Struktura MvA Spuštění MvA Regionální síť MvA

Více