Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ke Karlovu 11, Praha 2

Transkript

1 Název příspěvku: Uživatelé konopných drog v kontextu žádostí o léčbu Autoři: Lenka Šťastná, Michal Miovský Pracoviště autorů: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Psychologický ústav Akademie věd ČR Abstrakt: Průběžný nárůst spotřeby konopných drog v posledních 10 letech v České republice vede k potřebě průběžného kvalitního monitoringu indikátorů rizikového chování a potřebě lépe predikovat tento vývoj zejména ve vztahu k budoucí poptávce po poradenských a léčebných intervencích. Mezi těmito indikátory zaujímají zvláštní postavení žádosti o léčbu, tj. TD (Treatment Demand Indicator) sledující celkový počet léčících se uživatelů za evidované období a FTD (First Treatment Demand Indicator) sledující celkový počet prvních žádostí o léčbu (tzv. prvožadatelé) za evidované období. Autoři se v textu kromě přehledu stavu těchto indikátorů v ČR zabývají sekundární analýzou získaných údajů prostřednictvím kvalitativní studie provedené metodou ohniskových skupin. Studie byla zaměřena na poskytovatele služeb, kteří za období roku 2002 vykázali nejvyšší počet žadatelů. Ukázalo se, že v kontextu sběrného systému indikátorů TD a FTD existují poměrně závažné nesrovnalosti a že je zde vykazována relativně početná skupina pacientů nesprávně, a naopak, že zřejmě vysoký počet pacientů není v rámci standardní léčebně-psychiatrické péče vykazován vůbec. Klíčová slova: konopné drogy, epidemiologické indikátory, užívání drog, žádosti o léčbu. Pozn.: Studie byla podpořena grantem GA ČR č. 406/02/1449A ve spolupráci s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti. Text příspěvku: 1. Úvod Užívání konopných drog má v ČR v posledních 10 letech stále vzestupný trend. Celkovému přehledu stavu užívání konopných drog jsme pozornost věnovali již jinde (Miovský et al., 2004a; Miovský et al., 2004b). Do centra zájmu se postupně dostal výzkum vztahu mezi nárůstem spotřeby, počtem uživatelů konopných drog a jejich promítnutím do zvýšené poptávky po poradenských a léčebných intervencích. Zvláštní postavení mezi epidemiologickými indikátory v mají tomto kontextu žádosti o léčbu, tj. TD (Treatment Demand Indicator) sledující celkový počet léčících se uživatelů za evidované období a FTD (First Treatment Demand Indicator) sledující celkový počet prvních žádostí o léčbu (tzv. prvožadatelé) za evidované období. Z klinického hlediska je pro hodnocení těchto indikátorů důležité rozlišovat, zda důvody k vyhledání intervence skutečně mohou mít kauzální vztah k užívání konopných drog. Proto případné zájemce o ucelený přehled stavu výzkumu v oblasti dopadů způsobených užíváním konopných drog odkazujeme např. na výsledky revize výzkumných studií, kterou provedla WHO (1997), případně rozsáhlé přehledy

2 zpracované různými vědeckými týmy (např. Nolin & Kenny, 2002; Rawlins, 2002 atd.), případně lze využít krátký přehled publikovaný v českém jazyce (Miovský, 2003). Indikátory v oblasti žádostí o léčbu (Treatment Demand a First Treatment Demand) tvoří jeden z pěti klíčových indikátorů, jejichž získávání je metodicky napříč celou EU podřízeno Evropskému monitorovacímu středisku pro drogy a drogové závislosti (dále též EMCDDA) v rámci sítě RIETOX (Hartnoll, 2002). Pro ČR je referenčním pracovištěm Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (dále též NMS), které bylo spolurealizátorem také prezentované studie. Zbývajícími čtyřmi indikátory jsou populační studie (školní a celopopulační studie), prevalenční odhady (odhady výskytu problémových uživatelů drog), infekční nemoci mezi uživateli drog a mortalita (předávkování a úmrtí za přítomnosti drog). 2. Souhrn údajů o stavu užívání konopných drog v ČR Dříve, než představíme výsledky analýzy žádostí o léčbu, je vhodné krátce sumarizovat aktuální stav užívání konopných drog v naší zemi a popsat hodnoty epidemiologických indikátorů vztahujících se k rizikovému chování uživatelů konopných drog. Tento přehled je proveden pomocí citovaného systému epidemiologických indikátorů (indikátorům vztahujícím se k žádostem o léčbu pak bude věnována větši pozornost v následujících částech). První velkou oblast tvoří tzv. populační studie. Konopné drogy dnes představují nejrozšířenější nelegální drogu a mezi všemi návykovými látkami zaujímají z hlediska obliby třetí pozici (po alkoholu a tabáku). Jejich užívání v populaci od začátku 90. let roste. Nárůst prevalence užívání konopných drog v populaci mezi roky 2001 a 2002 činil 5 % (ze 16 % na 21,1 %), tj. 1,7 mil. osob (Psychiatrické centrum Praha, 2003). Za deset let se počet osob majících zkušenost s těmito látkami více než zčtyřnásobil /1993: 5 % (CVVM, 2001), 2003: 21,5 % (Psychiatrické centrum Praha, 2003)/. Prevalence zkušenosti za poslední rok je 10,9 % (14,4 % mužů, 7,5 % žen). Podle výzkumu NEAD 2000 je v populaci středoškolské mládeže (15-19 let) celoživotní prevalence užívání konopných drog % (Miovský & Urbánek, 2001). Podle celonárodní studie Mládež a drogy (MAD) realizované Hygienickou stanicí hl. m. Prahy v letech 1994, 1997 a 2000 na populaci 15-19letých činí celoživotní prevalence užívání konopných drog v roce ,4 % (Polanecký et al., 2001). Mezi 16letými je celoživotní prevalence (tj. alespoň jedna zkušenost s marihuanou nebo hašišem) 43,6 % (Csémy et al., 2003), což je dvakrát více, než tomu bylo v roce 1995 (1995: 21,8 %, 1999: 34,6 %). Opakované užití (tzn. častěji než 5x) udává 23,2 % 16letých (1995: 6,4 %, 1999: 16,2 %) (Csémy et al., 2003). Tato čísla tedy prokazují vzestupný trend zkušenosti s konopnými látkami mezi 16letými. Mezi návštěvníky klubových zařízení je celoživotní prevalence 82,6 % (Kubů et al., 2000). Užívání třikrát a víckrát za měsíc udává 67 % návštěvníků klubových zařízení. Druhou oblast tvoří tzv. prevalenční odhady, tedy studie zaměřené na to, kolik uživatelů v jednotlivých uživatelských skupinách v ČR celkem je. Celkový odhad počtu pravidelných uživatelů konopných drog v ČR je tisíc, přičemž nejvíce četnostně obsazené jsou věkové kohorty let (Mravčík et al., 2003). Další skupinou jsou infekční onemocnění. U infekčních onemocnění nejsou uživatelé konopných drog speciálně sledováni, neboť žádný z existujících vzorců užívání se z hlediska šíření infekčních nemocí nejeví jako rizikový (konopí je pouze častou sekundární či terciární drogou u uživatelů primárně jiných látek).

3 Poslední skupinou (kromě žádostí o léčbu, jimž je pozornost věnována dále) je drogová mortalita. V ČR nebyl v roce 2002 ani nikdy předtím zaznamenán žádný případ fatálního předávkování konopnými drogami, stejně tak jako nikde ve světové odborné literatuře (množství potřebné k předávkování se pohybuje v řádech desítek kilogramů). Jiným případem však jsou úmrtí, na nichž se konopí podílí jako spolupůsobící faktor (Zábranský & Vorel, 2001). V letech bylo na soudně-lékařském oddělení nemocnice v Českých Budějovicích (Vorel, 2003) vyšetřeno na přítomnost drog 166 řidičů, kteří zahynuli během dopravní nehody. V jednom případě se jednalo o pervitin, v jednom o THC, 72 řidičů bylo pod vlivem alkoholu, 8 pod vlivem farmaceutických psychotropních látek a 8 pod vlivem jiných léků. Celkově však lze užívání konopných drog v kontextu dopravních rizik či rizik spojených s obsluhou nebezpečných strojů a zařízení označit jako významný rizikový faktor. Pravděpodobnost úmrtí u tzv. souvisejících příčin (etiologický faktor nižší než 1) je cca 1 : 1-10 milionům (Newcombe & Woods, 1999). 3. Žádosti o léčbu 3.1. Základní přehled žádostí o léčbu z řad uživatelů konopných drog Žadatelem o léčbu je každá osoba, která se v souvislosti s užíváním drogy osobně dostaví do kteréhokoli léčebného/kontaktního (L/K) centra (nízkoprahová, ambulantní, lůžková centra) či vstoupí do kontaktu se streetworkerem a požádá o léčení, poradenství nebo jinou službu tímto zařízením poskytovanou (např. sociální pomoc apod.) (HS hl. m. Prahy, 2002). Žadatel o léčbu současně může, ale nemusí být tzv. problémovým uživatelem drog. Problémové užívání je podle definice EMCDDA chápáno jako injekční užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů a/nebo amfetaminů a/nebo kokainu. Uživatel konopné drogy tak kritéria této definice nesplňuje. Žádosti o léčbu jsou vedeny v registru hygienické služby, což je funkční celostátní systém hlášení prvních žádostí o léčbu, který pracuje od roku Od ledna 2002 jsou v rámci tohoto systému nově sledovány i všechny žádosti o léčbu. V roce 2002 bylo v rámci sběrného systému indikátoru TD a FTD (Treatment Demand, First Treatment Demand) evidováno všech žádostí o léčbu, v 56 % (5 212 žádostí) se jednalo o hlášení z nízkoprahových center (Polanecký et al., 2003). Je nutné zmínit, že do těchto hlášení jsou započítávány i kontakty klienta např. za účelem výměny jehel, vyprání prádla, hygienického servisu, jídla apod., tj. kontakty v rámci nízkoprahových služeb, které jsou službami sociálními a nemají charakter léčebného programu. V roce 2002 bylo evidováno všech žádostí o léčbu z řad uživatelů konopných drog (tj. 16,1 % všech žadatelů) (Polanecký et al., 2003). Z toho u 751 osob bylo vykázáno konopí jako jediná droga (z nich pak 71 % bylo mladších 19 let; muži:ženy = 3:1). 48 % uživatelů užívá konopí nejvýše jeden rok. 735 osob uvedlo, že užívají i jinou drogu než konopí (pervitin: 20,9 %, alkohol: 8,5 %, heroin: 5 %, těkavé látky: 4,3 %). Třetina z těch, u kterých je uveden údaj o sekundární droze, uvedla tedy jako sekundární drogu látku zdravotně nebezpečnější, než je konopí. Nabízí se nám zde otázka, která z drog byla příčinou problémů vedoucích k vyhledání kontaktu? V letech 2001 a 2002 stoupl počet žadatelů o první léčbu se základní drogou kanabinoidy o 43,2 % (ze 747 osob v roce 2001 na 1070 osob v roce 2002) Dotazníkové šetření Uživatelé marihuany: žadatelé o léčbu

4 Národní monitorovací středisko (Mravčík et al., 2003) provedlo v období červen - červenec 2003 dotazníkový průzkum v těch zařízeních, která hlásila do registru uživatelů drog nejvyšší počty uživatelů konopných drog. Cílem bylo získání detailnějších informací o zdravotním a sociálním stavu těchto klientů, o důvodech jejich kontaktu se zařízením a o charakteru poskytovaných služeb. Bylo osloveno 40 poskytovatelů služeb, kteří za rok 2002 do registru HS uvedli 10 a více uživatelů konopných drog. Dotazník obsahoval 20 otázek, třetinu tvořily otevřené otázky. Vrátilo se 15 dotazníků (tj. 38 % návratnost), z nichž 11 zaslala kontaktní centra a po jednom vyplněném dotazníku zaslala AT ordinace, středisko výchovné péče, diagnostický ústav a preventivní/krizové centrum. a) Důvody ke kontaktu U každého zařízení byly vybrány tři nejčastěji uváděné obtíže v pořadí od nejčastější (3 body) po nejméně časté (1 bod). Nejčastějšími důvody byly problémy s rodiči (39,3 %), následovaly kázeňské problémy (29,8 %) a problémy s prospěchem (22,6 %). Psychické problémy (4,8 %) a problémy s policií (3,6 %) byly zastoupeny nejméně. b) Zdravotní a sociální stav klientů Většina oslovených poskytovatelů služeb uvedla převahu problémů spojených s jinými než zdravotními obtížemi v důsledku užívání konopné drogy (určitým omezením je fakt, že pouze dvě zařízení využívají diagnostický systém MKN-10) % klientely projevilo známky problémů, které lze příčinně spojovat s užíváním konopných drog (poruchy paměti, soustředění apod.). Problémy popisované u ostatních klientů se nejeví jako pravděpodobné přímé důsledky užívání konopných drog, např. kázeňské problémy. Ve více než 50 % se jednalo o paralelní užívání jiných, vysoce rizikových drog (pervitin, heroin), často v kombinaci s vysoce rizikovými způsoby užívání (injekční aplikace). c) Charakter poskytovaných služeb Deset zařízení poskytovalo převážně poradenské intervence, často kombinované se specifickými volnočasovými programy. Čtyři z 15 zařízení aplikují převážně léčebné metody, zejména systematickou dlouhodobou psychoterapii, v odůvodněných případech pak farmakoterapii. Jedno zařízení udalo klasický harm reduction přístup. Závěry dotazníkové studie: V odpovědích jednotlivých zařízení byl patrný značný rozptyl a nehomogenita, čísla se jeví výrazně nadhodnocená. Většina osob vykazovaná jako žadatelé o léčbu v souvislosti s užíváním konopných drog nesplňuje definici případu. Pro relevantní vyhodnocení a popsání situace je nutné provést kazuistické zhodnocení v náhodně vybraných zařízeních. 4. Kvalitativní studie Výsledky provedené dotazníkové studie nepřinesly některé očekávané údaje týkající se diagnostických kritérií, způsobu, jakým je stav uživatelů konopných drog hodnocen, způsobu, jakým jsou vyplňovány údaje do registračních formulářů. Proto bylo třeba zjištěné závěry doplnit o tyto oblasti, pro které je jednoznačně vhodnější použití kvalitativních metod. Ty jsou schopny přinést více poznatků nejen o výše uvedených oblastech, ale napovědět více o tom, jak klinici uvažují o skupině uživatelů drog a jaký vliv má jejich osobní názor a postoj na výslednou podobu vyplněného registračního formuláře TD a FTD. Za tímto účelem bylo rozhodnuto provést malou studii za využití metody ohniskových skupin.

5 4.1. Cíle studie Hlavním cílem studie bylo získat přesnější informace o možných zdrojích chyb týkajících se hlášení žadatelů o léčbu z řad uživatelů konopných drog. Při sekundární analýze indikátorů TD a FTD, stejně tak jako při následné dotazníkové studii, se objevilo několik výzkumných otázek tvořících jádro kvalitativní studie: Jakým způsobem (dle jakých kritérií) je posuzován uživatel konopných drog, který vyhledal nějakou léčebnou nebo poradenskou intervenci? Vychází tato kritéria z MKN 10 nebo DSM IV? Pokud ne, vychází alespoň z obecně uznávaných a publikovaných odborných poznatků? Za jakých okolností je žadatel označen za uživatele konopných drog pro registr a jak je zohledněn fenomén polymorfního užívání drog? Jaký typ intervence byl žadateli poskytnut? Byla intervence adekvátní vůči výsledku zhodnocení a vyplněnému registračnímu formuláři TD a FTD? Odpovídá typ poskytnuté intervence (svým charakterem) problémům, které mohou mít vztah s užíváním konopné drogy? 4.2. Soubor V r proběhly celkem dvě ohniskové skupiny. První byla realizována v Praze a byla složena ze 4 zástupců nízkoprahových služeb a 1 zástupce AT ordinací. Druhá byla realizována v Brně s 5 zástupci nízkoprahových služeb a 1 zástupce z psychiatrické léčebny. Celkem se těchto ohniskových skupin zúčastnili zástupci 11 různých poskytovatelů služeb pro uživatele drog. Počet osob na jednu skupinu je na té hranici, abychom ještě mohli hovořit o ohniskové skupině. Ačkoli je doporučován minimální počet spíše 6-7 osob, ukázalo se, že i při počtu 5 osob lze vytvořit pro práci základní rámec, v němž vzniká skupinová dynamika a další fenomény potřebné pro průběh ohniskových skupin Metody Jako metoda výběru byl užit záměrný výběr (Hartnoll et al., 2003). Pozváni byli zástupci poskytovatelů služeb, kteří vykázali za rok 2002 nejvyšší počet odevzdaných registračních formulářů. Celkem bylo pozváno 21 zástupců, zúčastnilo se jich 11 (tj. mírně nadpoloviční většina). To lze hodnotit jako úspěch, neboť při podobných výzkumech bývá ochota pracovníků těchto služeb zapojovat se do studií velmi nízká. Dvěma hlavními metodami pro získávání dat byly metoda ohniskových skupin (Morgan, 2002) a metoda zúčastněného pozorování. Ohniskové skupiny byly moderovány mužem a ženou a měly semistrukturovaný charakter, tj., byl stanoven okruh všech témat. Samotné znění otázek a jejich pořadí se však řídilo aktuálním vývojem ohniskové skupiny a byly kladeny doplňující a rozšiřující otázky. Pro analýzu dat byly využity techniky (postupy) Milese a Hubermana (Miles & Huberman, 1994; Čermák & Štěpaníková, 1998). Jedná se o techniku zachycování vzorců, témat, či gestaltů v přímých výpovědích participantů (přepis rozhovorů) a dále o techniku (kombinující se s první) spojování dílčích prvků do obecných kategorií. Poslední užitou technikou bylo vyznačování vztahů mezi kvalitativními proměnnými a interpretace těchto vztahů.

6 4.4. Výsledky studie Výsledky ohniskových skupin potvrdily závěry dotazníkového šetření týkajícího se důvodů ke kontaktu, zdravotního a sociálního stavu klientů a charakteru poskytovaných služeb (viz výše). Uvádíme zde vybrané výroky účastníků ohniskových skupin vztahující se k jednotlivým tématům a roztříděné do jednotlivých kategorií. a) Uživatelé marihuany v žádostech o léčbu Jedná se o skupinu uživatelů marihuany ve věku let experimentující i s jinými drogami. Jak udávají výroky poskytovatelů služeb, jedná se většinou o polymorfní užívání, kdy marihuana je právě ta droga, o které se rodiče dozvěděli, a proto přivádějí svoje dítě s jasnou zakázkou: tady ho máte a spravte ho (P). Ale samotných uživatelů, kteří užívají jenom marihuanu, je dost málo, takže tam dochází velmi často ke kombinaci pervitinu, heroinu ani tak ne, ale toho pervitinu, tam třeba nedochází k injekční aplikaci, ale k tomu šňupání. samotná marihuana bývá málo, máme snad jen jednoho klienta, který je snad i specifický pro nás, protože tam je u něj nějaká celková porucha už od dětství (C). Údaje z jiného zařízení ukazují, že přibližně 60 % uživatelů marihuany užívá ještě další návykové látky, zejména pervitin: my tam nemáme skupinu trávařů, jenom trávařů, oni samozřejmě trávu hulí všichni, ale užívají do toho prostě jiný látky, který jsou primární (P). Podle odhadů těchto poskytovatelů služeb má přibližně 80 % studentů středních škol zkušenost s marihuanou, alkoholem a cigaretami. b) Důvody ke kontaktu s poradenským nebo léčebným zařízením Většinou tedy dítě přivádí rodiče, kteří doma najdou marihuanu, nebo se jim syn nebo dcera s kouřením marihuany svěří. Častým iniciátorem kontaktu je také škola, která upozorní na záškoláctví, neomluvené vyučovací hodiny, zhoršení školního prospěchu a hrozí vyloučením. Děti samy by pomoc pravděpodobně nikdy nevyhledaly: je to skupina rodičů, co přivádí své dítě, je spíš výjimkou, že děti přijdou samy (S), v 99 % je někdo přivede, většinou rodiče, škola, sami by nikdy naši pomoc nevyhledali (P). Nejedná se tedy o dobrovolnou návštěvu, klienti dávají najevo odpor, nezájem a nechuť do jakékoli terapeutické práce, jsou naštvaní, což se většinou podaří zvládnout a oni pravidelně docházejí na konzultace (P). Zástupce jednoho zařízení vysvětluje, že právě v období rozdávání vysvědčení je nejvíce kontaktů ze strany rodičů, kteří přicházejí kvůli špatnému prospěchu svých dětí, jehož příčinou je podle nich kouření marihuany. c) Zdravotní a sociální stav klientů Lze rozlišit několik skupin uživatelů marihuany. Jednou skupinou mohou být klienti, kteří začali nadměrně užívat marihuanu např. v nějaké krizové situaci, nejčastěji se jedná o rozvod rodičů, problémy v rodině, úmrtí v rodině apod.: ten kluk to nemohl unést, takže šel do té trávy...to měl všechno z domova, říkal, přijdu domů, tam to na mě padá, naši se pořád hádají a tak a byl to premiant třídy, odmaturoval, denně hulil, bylo vidět jak upadá, jak byl bledej, zhubnul, nechuť úplně a ta tráva ho úplně jakoby držela (B). Přestože je zde přímo řečeno, že užívání nastalo až po této stresující události, autor tohoto výroku nepřipouští, že příčinou problémů není užívání marihuany. Jako další zdroj problémů bylo označeno mnoho volného času a nuda: problémem je volný čas, nejdřív je to o volným čase, pak se do toho přidá tráva a ta to postaví někam jinam, většinou jsou to i problémový rodiny a samozřejmě vliv party.ta tráva, není nejdřív ta tráva a pak nějaký problémy, něco už tam je, většinou ten volný čas a ta tráva se k tomu přidá (P), ti, co přijdou sami, tam je to o tom, že se opravdu nudí, že neví, co by, tak přijdou, řeknou si káčko, tak přijdem pokecat s toxíkama. Nesmíme také opomenout často zmiňovanou zvědavost a vliv party. Důležitá role je tedy

7 přičítána prostředí, zejména vlivu rodiny, školy a party: u nás máme třeba klienty, kteří nejsou spokojený ve škole, doma, a proto si s partou zahulí a pak se cítí dobře (B). Samozřejmě byl zmíněn také vliv kouření marihuany na krátkodobou paměť: bylo období sklizně, takže ten měsíc, dva, opravdu kouřili, to bylo ve větším množství, tak říkali, že opravdu vypadávali z konceptu, že se třeba večer naučili, nabiflovali si tu látku a ráno, aniž by si to uvědomili, tak nevěděli nic (H). d) Charakter poskytovaných služeb Jak už bylo zmíněno výše, klienti nejčastěji přicházejí s rodiči, což s sebou přináší obtíže v komunikaci: většinou, když ten klient přijde, tak přijde s rodičem, oni před rodičema moc nemluví, dají se informace tomu rodiči, řekne se něco k tomu a pak už se tam třeba ty lidi vůbec neukážou (C). Na problém je většinou nahlíženo v jeho komplexnosti. Nejčastěji je poskytováno poradenství, konzultace, informování, méně často krátkodobá terapie Diskuse Přestože nás výsledky ohniskových skupin vedou k závěru, který potvrzuje poznatky zjištěné dotazníkovou studií, je třeba poznamenat, že některé ze zdrojů chyb v žádostech o léčbu nemají přímý vztah konkrétně k uživatelům konopných drog. Jedná se spíše o zdroje chyb mající povahu systémového nedostatku, který se mj. promítá právě také to oblasti žádostí z řad uživatelů konopných drog. Příkladem může být systém proškolení pracovníků jednotlivých zařízení, a to jak vstupního proškolení (tj. základní zácvik a seznámení se s pravidly systému vykazování TD a FTD), tak také průběžného vzdělávání při různých změnách, které v metodice EMCDDA průběžně nastávají. Stejně tak je tomu s dostupností, kvalitou a faktickým seznámením se s písemnými podklady pro provádění registrací. Tyto nedostatky lze přičíst na vrub spíše správci celého systému hlášení, kterým je Hygienická služba ČR (resp. Hygienická stanice hl. m. Prahy), nežli samotným poskytovatelům. Podobně lze nahlížet na druhou oblast zjištěných nedostatků, kterou je celková úroveň znalostí a odborné připravenosti pro diagnostiku a hodnocení klientů. Zde nalézáme velké mezery jak v tom, jakým způsobem se klinikové seznamují (či neseznamují) v rámci svého průběžného vzdělávání s poznatky v oblasti dopadů užívání konopných drog, tak v tom, jak jsou tyto poznatky schopni v praxi využít. Je zcela zřejmé, že svoji nezanedbatelnou roli (v tomto případě negativní) sehrávají, díky svému značnému vlivu, také média. 5. Závěr Výsledky potvrdily závěry dotazníkového šetření. Pravděpodobně dochází k chybnému určení kauzality problémů, které se staly důvodem k vyhledání kontaktu (např. drobná majetková trestná činnost). Dále existují nedostatky v klinickém zhodnocení stavu klienta (např. výrazně podceněné se ukázalo téma duálních diagnóz). Klinici s překvapivě vysokou pohotovostí označují konopí jako zdroj problémů, v jejichž etiologii však konopí pravděpodobně sehrálo jen nevýznamnou roli (tj., s konopnými drogami jsou kauzálně spojovány problémy, jejichž příčinný vztah právě s užíváním konopných drog lze s jistotou vyloučit). To podporuje také další závažné zjištění, totiž že většině takto identifikovaných

8 klientů nebyla poskytnuta léčebná intervence a že jednotlivé znaky nenasvědčují tomu, že by tito klienti léčebnou intervenci (systematického a dlouhodobého charakteru) skutečně potřebovali (mnozí byli zařazeni do různých strukturovaných aktivit pro volný čas, do podpůrných nebo poradenských programů atd.). Kontakt: Mgr. Lenka Šťastná Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti Úřad vlády ČR Nábřeží Edvarda Beneše 4 Praha 1 Malá Strana Literatura: Čermák, I. & Štěpaníková, I. (1998). Kontrola validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. Čs. psychologie, 1, LXII, Hartnoll, R. (2002). Crossing epidemiolgical indicators: making sense of things. Presentation on Reitox worskshop, 20. June Lisboa: EMCDDA. Hartnoll, R. et al. (2003). Výběr vzorku metodou sněhové koule: Snowball Sampling. Praha: Úřad vlády ČR. Hygienická stanice hl. m. Prahy (2002). Hlášení o uživatelích drog žádajících o léčbu. Metodická instrukce k vyplňování formuláře Registr uživatelů drog žadatelů o léčbu. Praha: HS hl. m. Prahy. Centrum pro výzkum veřejného mínění (2001). Občané o drogách a účinnosti nového zákona. Přehled hlavních výsledků výzkumného šetření. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Csémy, L., Sadílek, P., Sovinová, H. & Lejčková, P. (2003). ESPAD (The European School Survey on Alcohol and Other Drugs). Přehled hlavních výsledků z let 1995, 1999 a Zpráva pro tisk. Kubů, P., Křížová, E. & Csémy, L. (2000). Anketa Semtex Dance Tripmag 4, Miles, M. B. & Huberman, M. A. (1994). Qualitative Data Analysis. 2. ed. Thousand Oaks, London, New Delhi: Sage Publications. Miovský, M. & Urbánek, T. (2001). Výzkumná zpráva NEAD Tišnov: SCAN. Miovský, M. (2003). Konopné drogy. In: Kalina, K. et al. (2003). Drogy a drogové závislosti I. Praha: Úřad vlády ČR Miovský, M., Šťastná, L. & Řehan, V. (2004a). Aktuální přehled stavu užívání konopných drog v České republice z perspektivy školních a celopopulačních studií. Psychiatrie, v tisku. Miovský, M., Šťastná, L. & Řehan, V. (2004b). Epidemiologie indikátorů rizikového chování v kontextu užívání konopných drog. Psychiatrie, v tisku. Morgan, D. (2002). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Tišnov: SCAN.

9 Mravčík, V., Zábranský, T., Korčišová, B., Lejčková, P., Škrdlantová, E., Šťastná, L., Macek, V., Petroš, O., Gajdošíková, H., Miovský, M., Kalina, K. & Vopravil, J. (2003). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce Praha: Úřad vlády ČR. Newcombe, R. & Woods, S. (1999). How risky is ecstasy? A model for assessing and comparing the mortality risk sof ecstasy use, dance parties and related activities. Working paper for students: 3D Research Bureau Liverpool: John Mores University of Liverpool. Nolin, P. C. & Kenny, C. (Eds.) (2002). Cannabis: our position for a Canadian public policy (Report of the Senate Special Committee on Illegall Drugs: summary report). Otava. Polanecký, V., Šmídová, O., Studničková, B., Šafr, J., Šejda, J. & Hustopecký, J. (2001). Mládež a návykové látky v České republice trendy let Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy. Polanecký, V., Šejda, J., Studničková, B., Klika, J., Šeblová, J. & Bártů, I. (2003). Výroční zpráva ČR 2002, incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy. Psychiatrické centrum Praha (2003). GENACIS (Tender and Alcohol Comparative International Study). Nepublikované výsledky průzkumu realizovaného v roce Rawlins, M. (Ed.) (2002). The Classification of Cannabis under the Misuse Drug Act Report of Advisory Council on the Misuse of Drugs. London: Advisory Council on the Misuse of Drugs. Vorel, F. (2003). Mortalita řidičů Praha: Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Pracovní skupina NMS Drogová mortalita. In: Mravčík, V. et al. (2003). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce Praha: Úřad vlády ČR. WHO (1997). Cannabis: a health perspective and research agenda. Geneva: WHO. Zábranský, T. & Vorel, J. (2001). Odhad počtu zemřelých v přímém důsledku zneužívání omamných a psychotropních látek a v souvislosti s ním pilotní fáze (odhad pro rok 1998). Adiktologie, 2, Cannabis Users in the Context of Treatment Demand Indicators Lenka Šťastná Czech National Focal Point Michal Miovský Institute of Psychology Academy of Sciences of the Czech Republic Abstract The increase in cannabis consumption in the past decade has created a need for continuous monitoring of risk behaviour indicators and a need for better prediction of this development in relation to the future demand for counselling and treatment interventions. A specific position

10 among these indicators is occupied by the Treatment Demand Indicator (TD), showing the total number of users in treatment for the period in question, and the First Treatment Demand Indicator (FTD), showing the total number of individuals demanding treatment for the first time in their lives (so-called first-time referrals) for the period in question. In addition to providing a summary of these indicators in the Czech Republic, the authors deal with the secondary analysis of the data collected by means of a qualitative study using the focusgroup method. The study focused on the service providers who reported the highest numbers of treatment demands for the year It has turned out that there are major discrepancies within the TD and FTD data collection system and that a large number of patients are included here inappropriately, whilst, on the other hand, a great number of patients are not reported at all within the standard system of psychiatric treatment and care. Key words Cannabis, epidemiological indicators, drug use, treatment demand. Contact: Mgr. Lenka Šťastná Czech National Focal Point Úřad vlády Náb. E. Beneše Praha 1 miovska.lenka@vlada.cz Notice: Project was supported by Czech Grant Agency No. 406/02/1449A in co-operation with National Focal Point of the Czech Republic.