Adaptace -schopnost rychlého přizpůsobení se aktuálním podmínkám prostředí -změny biochemické (metabolismus, aktivita enzymů) -změny morfologie buněk
|
|
- Zuzana Beranová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vliv vnějšího prostředí, šíření MO Adaptace -schopnost rychlého přizpůsobení se aktuálním podmínkám prostředí -změny biochemické (metabolismus, aktivita enzymů) -změny morfologie buněk Rezistence Resilience Šíření MO: Vzduchem -nejvíce v zemědělsky obdělávaných oblastech, prašné prostředí (nosiče) -málo v zimě (srážky), nad tajgou, nad mořem -kapénková infekce Vodou -v ekosystému je významné 10 6 mikroorganismů/ml a více -hlavně půdní MO, fakultativně anaerobní (tok O 2 je 10 4 x pomalejší než ve vzduchu) Živočichy -kůže, gastro-intestální s., dýchací s. -epidemie Předměty -přímý kontakt nemocného s těmito objekty - následný přenos -karanténa
2 Půda Půdní mikrobiologie M.V. Beijerinck ( )-Holandsko,S.N. Winogradsky ( )-Rusko -většina druhů bakterií, složení mikrobiálního společenstva ovlivňuje: 1/ přítomnost dostupných živin (splach z povrchu, dekompozice, syntéza metanu) 2/ ostatní faktory prostředí (t, vlhkost, složení půdního vzduchu, ph; struktura půdy) Význam: -koloběhy prvků (C, N, S, Fe, Mn) -interakce s kořeny rostlin (aktinorhiza, fixace N 2, patogeny), s půdním hmyzem, hlísty, členovci -podíl na alelopatickém působení rostlin (přeměna glykosidů v rizosféře na KCN, benzaldehydy) -modifikace vnějšího prostředí činností MO (struktura a fyz.-ch. vlastnosti), tvorba humusu S hloubkou klesá množství MO Prescott, Harley, Klein (2005): Microbiology /sanace/biol-san-metody-i.ppt
3 Pochází život z vesmíru? Důkaz? Půdní bakterie Microbispora přežila let do vesmíru a pád raketoplánu Columbia -v boxu byla vystavena teplotám přes 175 C -pochází život z vesmíru a dostaly se mikroorganismy na Zemi na asteroidu? jiné tři bakterie zemřely
4 Terestrické mikroorganismy Voda v půdě -půdní roztok (org./anorg. látky) regulace procesů Vodní film sorpce na částicích Vodou saturované vrstvy -anaerobní Půda má různou schopnost vázat z půdního roztoku různé složky Půdní koloidní komplex proteiny/enzymy, cukry Půdní částice sorbují MO větš. snížená aktivita buněk / jílovité složky zvyšují Většina bakterií sorbovaných voda+živiny v okolí
5 Terestrické mikroorganismy Půdní atmosféra Rozdílný obsah kyslíku (0,1 20%) - pro některé MO toxický CO 2 (0,1 15%) Více vodních par Amoniak Methan Sirovodík Těkavé organické kyseliny a alkoholy
6 Mikroorganismy v půdě Autochtonní -přirozeně se vyskytující v půdě Pseudomomas, Agrobacterium, Arthrobacter, Corynebacterium, Mycobacterium, Streptomyces (-geosmin), Nocardia, Cellulomonas, (Thermoactinomyces) Verrucomicrobium, Pedomicrobium, Prosthecobacterium Mucor, Penicilium, Fusarium, Verticillium, Trichoderma, Aspergillus Zymogenní -při přítomnosti vhodného substrátu -velká metabolická aktivita = významný podíl na procesech mineralizace Bacillus, Mycobacterium, některé druhy Pseudomonas, Flavobacterium, Enterobacter, Aeromonas Rhizopus, Fusarium, Cephalosporium Cyanobakterie (Nostoc, Anabaena) Patogenní Primární (půda přirozeným stanovištěm) -obvykle patogenní pro rostliny, ale i pro člověka (Clostridium gangrény) (Pseudomonas, Xantomonas, Erwinia, Clavibacter, Agrobacterium) (Fusarium, Verticillium, Phytophthora) (Stachybotrys chartarum, Eurotium herbariorum, Aspergillus versicolor v domech) Sekundární patogeny - dostávají se do půdy sekundárně a přežívají v ní dlouhou dobu (Bacillus anthracis)
7 Mikroorganismy v půdě -kultivováno jen cca 10% MO
8 Podíl mikroorganismů na geochemických přeměnách biosféry Mineralizace Přeměna organicky vázaného prvku na anorganickou formu Imobilizace Přeměna anorganických prvků na organické komplexy Oxidace Redukce Fixace nebo volatizace Přeměna plynné formy na neplynnou Biogenní prvky podléhají cyklickým přeměnám Mělké podpovrchové sedimenty Rozmístění elektronových akceptorů v aerobním sedimentu -kyslík energeticky nejvýhodnější -aerobní MO nejblíže povrchu
9 Koloběh uhlíku ANAEROBNÍ Fixace C anaerobní fotosyntetizující b. AEROBNÍ Fixace C sinice, řasy, zelené rostliny CO 2 An.respirace fermentace Organická hmota (CH 2 O) Respirace CO 2 H 2 Metanogeneze Metanogeneze Methanobacterium CH 4 Oxidace metanu Methylomonas Hyphomicrobium Oxidace CO
10 Koloběh uhlíku -uhlík tvoří hlavní podíl organické hmoty půdy -rozklad komplikován vazbou sacharidů s jinými látkami (proteiny, lignin, tuky, vosky, pryskyřice, třísloviny) - část meziproduktů je využita jako zdroj E, část zabudována do buněk, část reaguje s minerálním podílem půdy Celulóza - rozklad anaerobně / aerobně -konečné produkty - kyselina mravenčí, octová, máselná, mléčná, ethanol, CO 2 a vodík -obligátně / fakultativně celulolytické MO Myxococcus, Pseudomonas, Bacillus, Clostridium, Corynebacterium Pektin -Štěpen na kys. galakturonovou, pentózy, hexózy, methanol a kys. octovou -aerobně dále na CO 2, H 2 O Bacillus, Erwinia, Pseudomonas Mucor, Penicillium, Aspergillus, Cladosporium -anaerobně - máselné kvašení Clostridium Tuky -aerobně: lipasy štěpí na glycerol + MK, kt. v buňce rozkládány na CO 2 + H 2 O Pseudomonas, Serratia, Bacillus, Aspergillus, Penicillium -anaerobně redukce na uhlovodíky n. hromadění
11 -fyz., ch., termální, biotické faktory -MO v t C: Thermotoga Thermobacter Thermococcus -uhlovodíky migrují vrstvami -akumulace v porézních vrstvách Vznik ropy, plynu, uhlí Produkce a využití metanu -na horkých místech, v termitištích -zamokřená stanoviště -anaerobní zóny rhizosféry vodních r.
12 ANAEROBNÍ AEROBNÍ Asimilace Imobilizace Koloběh dusíku Denitrifikace Pseudomonas denitrificans NO 3 - Nitrifikace (nitratace) Nitrobacter Nitrococcus Organický N Disimilace Mineralizace N 2 fixace Azotobacter Clostridium fotos. bakterie N 2 Denitrifikace Desulfovibrio Clostridium anaerobní respirace NH 4 + NO 2 - Nitrifikace (nitritace) Nitrosomonas Nitrosococcus
13 Koloběh dusíku -největším zásobníkem dusíku atmosférický vzduch (78% objemu) -dusík je stavební součástí bílkovin (biogenní prvek) při rozkladu proteinů - uvolnění energie -biologická vazba vzdušného N: bakterie (rody Azotobacter, Beijerinckia aerobně Clostridium -anaerobně) sinice (např. rod Anabaena) aktinomycety (rod Frankia) -úbytek dusíku ztrátami do hlubokých usazenin oceánů vyrovnáván N vystupujícím ze sopečných plynů
14 Globální uvolňování N do prostředí z fosilních paliv -nejvyšší z oblastí rozvojových/vysoce rozvinutých států
15 Redukce síranu ASIMILACE Organická S Mineralizace saprofytické b. Redukce síranu Desulfovibrio DISIMILACE Koloběh síry SO 4 2- H 2 S SO 3 2- Alteromonas Clostridium Desulfovibrio Desulfotomaculum Redukce síry Desulfuromonas sinice Oxidace síry Thiobacillus Chlorobium Chromatium Elementární S Oxidace síry AE Thiobacillus Beggiatoa Thiothrix AN Chlorobium Chromatium
16 Mikroorganismy v různých typech půd Kolonizace geol. materiálu, tvorba půdy -zdroje P -zdroj C, N import fyz. nebo biol. procesy Pionýrské organismy cyanobakterie Faktory vzniku půdních systémů: klima, mateřská hornina, rostliny, topografie, mikroorganismy Tropické půdy rychlá dekompozice, málo živin v půdě, mělké kořeny r. hlavní zásoba živin v rostlinné biomase zemědělství kácení+pálení vegetace, degradace půd Temperátní lesy vlhčí půda, málo O 2, v zimě vlhko ale zima, v létě sucho hromadění kyselých produktů, vazba Al, Fe, vyplavování živin Temperátní stepi dekompozice/primární produkce, akumulace humusu, hluboká penetrace kořenů, intenzivní zemědělství
17
18 Mikroorganismy v různých typech půd Slatiny akumulace humusu díky nízké mikrobiální degradaci, tvorba rašeliny, nedostatek kyslíku, vysušování rozklad celulózy Chladné oblasti omezení dekompozice i růstu r., permafrost imobilizace 11%C, 95% org. živin Pouště p. krusta cyanobakterie a komenzální b. (Anabaena, Microleucus, Nostoc, Scytonema) Hypertermální půdy geol. aktivní, těžba Chemolitotrofní: Thermoplasma chemoorganotrofní: aer- Thermomicrobium, Thermoleophilum, anaer- Thermosipho, Thermotoga
19 Odstraňování ekologické zátěže (půda, voda, kaly) -kontaminace pocházející z antropogenní činnosti ex-situ -po vytěžení pevných materiálů nebo vyčerpání podzemní vody a přemístění z kontaminované lokality in-situ -na místě bez těžby pevných materiálů, bez čerpání podzemní vody
20 Bioremediace in-situ -využití autochtonních mikroorganismů k transformaci, rozkladu nebo imobilizaci polutantu v saturované zóně -odstranění nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí
21 Bioremediace ex-situ
22 Optimalizace podmínek biodegradace Přidávání kyslíku a jiných plynů -bioventing (dodávání kyslíku přímo in situ do nesaturované zóny) -"air sparging" - tlakové vhánění kyslíku do saturační zóny -dodávka methanu (degradace chlorovaných látek) Dodávka živin -optimalizace poměru C:N:P na hodnotu cca 100:10:1 Stimulace anaerobních degradací -pomalejší, ale rozklad i těžko degradovatelných látek -dodávka alternativních terminálních akceptorů elektronů: dusičnany, sírany, Fe 3+, CO 2 Dodávka surfaktantů -snížení povrchového napětí, zvýšení biodostupnosti kontaminantů Dodávka mikroorganismů -introdukované organismy - bioaugmentace -genetické inženýrství, uměle vytvořené mikroorganismy schopné vysoce efektivních biodegradací (nízká životnost v přírodních ekosystémech)
23 využívá zelené rostliny k fixaci, akumulaci a rozkladu nebezpečných kontaminantů, tj. k jejich odstranění ze životního prostředí čištění půdy, sedimentů a vody extrakce toxických kovů, včetně radioaktivních izotopů, odstranění některých organických látek zelenými rostlinami nutná biologická přístupnost kontaminantů z vody a půdy do rostliny - dáno rozpustností látky, typem půdy a stářím kontaminace Výhody Fytoremediace -snížení nákladů při dekontaminačních procesech -šetrný přístup k prostředí dle charakteru znečištěného prostředí, kontaminantu a jeho koncentraci dělení na: -fytostabilizační technologie -fytodekontaminační technologie M.Sedlářová & J. Medková (KB PřF UP) 2010
24 Fytodegradace Fytoremediace Rhizodegradace - zvýšení množství půdních MO díky kořenovému systému rostlin -stimulace aktivity MO - enzymové odbourávání polutantů -kořeny vylučují do půdy cukry, AK - zdroj E pro půdní bakterie -mykorhizní houby - unikátní metabolické dráhy Využití - biodegradovatelné organické látky: BTEX - benzen, toluen, ethylbenzen a celkový xylen TPH - ropné uhlovodíky PAHs - polycyklické aromatické uhlovodíky PCBs - polychlorované bifenyly organofosfátové pesticidy Fytostabilizace Fytoakumulace Rhizofiltrace Fytovolatilizace
25 Fytoremediace Oblasti kontaminované určitým typem (an)organických látek vyžadují specifický typ rostlin a větší počet rostlin ve skupině vojtěška setá (Medicago sativa) schopnost fixovat dusík kořeny zasahující do vhodné hloubky stromy z čeledi Salicaceae (topoly a vrby) odolnost, rychlý růst vodní mor kanadský (Elodea canadensis) čištění vod
26 Fytodegradace uvolňované exudáty rostlin obsahují enzymy a zdroj C pro MO -podporují biochemickou transformaci látek v půdě enzymatické systémy: dehalogenasy reduktasy org. sloučenin peroxidasy nitrilázy anaerobní reakce: denitrifikace, dehalogenace, redukce sulfátů, fermentace, methanogeneze vnesení OH, nebo H z H 2 O, 2H, O 2 uvolnění anorganického iontu - NH 2, NO 2, Cl, SO 3, SO 4 odstranění H 2 O, 2H, HX
27 Fytovolatizace založena na schopnosti některých mikroorganismů enzymaticky redukovat rtuťnaté ionty na kovovou rtuť, která se vypařuje do okolí gen kódující reduktasu rtuti -vnesen do genomu rostlin huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) liliovník tulipánokvětý (Lyriodendron tulipifera) zvýšení odolnosti rostlin vůči koncentraci Hg 2+ iontů v pletivech převedení větší části rtuti ve formě Hg 0 do ovzduší M.Sedlářová & J. Medková (KB PřF UP) 2010
28 M.Sedlářová & J. Medková (KB PřF UP) 2010
29 Bakterie v bioremediaci Biotransformace Biodegradace Mineralizace Pseudomonas sp. Acinetobacter sp. Micrococcus sp. Rhodococcus sp. Ralstonia metallidurans Deinococcus radiodurans Accumulibacter phosphatis Sphingomonas aromaticivorans
30 Biodegradace AEROBNÍ alifatické a aromatické uhlovodíky některé chlorované etyleny fenoly ANAEROBNÍ pentachlorfenol tetrachlorethylen aromatické uhlovodíky organické kyseliny nitroaromatické sloučeniny TNT, RDX, HRX
31 Biodegradace
32 Houby v bioremediaci -dřevokazné houby (Polyporales, Aphyllophorales) -exoenzymy peroxidasy, polyfenoloxidasy biodegradace polymerů na bázi ligninu, celulózy bílá hniloba rezavohnědá hniloba (mokrá hniloba)! Problémy! kolonizace půdy kvanta spor dead-end produkty M.Sedlářová & J. Medková (KB PřF UP) 2010
33 Faktory limitující bioremediaci půdy Dostupnost molekul polutantu pro mikroorganismy sorpce rozpustnost Transport do buňky Enzymatická výbava mikroorganismů Tvorba toxických metabolitů Inhibiční podmínky prostředí toxicita polutantů, ph, teplota, vlhkost nedostatek finálních akceptorů elektronů nedostupnost makro a mikroelementů.. Neschopnost odbourávat společně strukturně podobné polutanty (např. toluen a chlorbenzen)
34 Faktory limitující bioremediaci půdy
35 www zdroje biologicke-remediace.pdf oremediace.pdf
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Bioremediace půd a podzemních vod
Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
Materiály k přednáškám z mikrobiologie
Materiály k přednáškám z mikrobiologie verze ZS 2010/11 byly inovovány v rámci projektu: Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 2010 M. Sedlářová
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných
Koloběh živin ve vodě a půdě
Koloběh živin ve vodě a půdě Uhlík (C) Přeměny uhlíku ve vodě a půdě Fragmentace a vyplavování Mineralizace Příjem rotlinami/baktériemi Srážení a rozpouštění Respirace Methanogeneze Oxidace metanu Ukládání
OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs
RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs 14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs Vladimír Pekárek, Miroslav Punčochář VII-1 14.1 Termické
SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ
SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox
BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY
Josef K. Fuksa, VÚV TGM, v.v.i. BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Fuksa,J.K.: Biodegradace specifických polutantů základní podmínky Sanační technologie XVI, Uherské Hradiště 22.5.2013
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
IMPLEMENTACE BIOVENTINGU
IMPLEMENTACE BIOVENTINGU Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 envisan@vol.cz 1 CHARAKTERIZACE LOKALITY 1. Přehled existujících informací 2. Složení půdních plynů 3.
Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE
Mikrobiální ekologie vody 9. Znečištění a (bio)degradace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Ekvivalentní obyvatel: EO = 60 g BSK 5/den EO < 150 l vody/den
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.
Kontaminované zeminy Ing. Jan Horsák, Ph.D. Co je zemina? Pohled zemědělců zemina není, existuje půda, ta se dělí na jednotlivé horizonty Pohled geologů zemina je jen nejsvrchnější část zemské kůry obsahující
Těžké kovy ve vodních rostlinách
Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.
PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s. envisan@grbox.cz PŘIROZENÁ ATENUACE - HISTORIE 1990 National Contigency Plan INTRINSIC
Rizikové látky v půdě Bioremediace
Rizikové látky v půdě Bioremediace Biodegradace - technologie in-situ / ex-situ Bioremediace Využití mikroorganismů ke zneškodnění nebo imobilizaci kontaminantu Využívají se především tyto mikroorganismy
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné
Biogeochemické cykly Biogeochemické cykly se dějí jak v rámci ekosystémů, tak v globálním měřítku. C, H a O významné prvky/živiny mají společné cykly protichůdné síly fotosyntézy a respirace. Malý atmosférický
AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE
AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE M. Minařík, M. Sotolářová 1), J. Masák 2), A. Čejková 2), M. Pohludka 2), M. Siglová 2), V. Jirků 2), 1) EPS, spol. s
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY
POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY Mgr. Marie Czinnerová Technická univerzita v Liberci Ústav pro nanomateriály,
Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+
Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.cz Většina prezentovaných výsledků
Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy
Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány
BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ
BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VI, Praha, 16.-17.10.2013
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
Gabriela Šedivcová ENVISAN-GEM, a. s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129, Praha 6
VYUŽITÍ BIOTRANSFORMACE PRO SNÍŽENÍ TOXICITY PCDD A PCDF Gabriela Šedivcová ENVISAN-GEM, a. s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129, Praha 6 Inovativní
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.
OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ. Jaroslav Hrabal, MEGA a.s., Drahobejlova 1452/54, 190 00 Praha 9 e-mail: audity@mega.cz Něco na úvod Boj
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn
Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny
PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1
OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...
VYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN
VYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN Martina Nováková, Martina Macková, Jan Fišer, Jáchym Šuman, Veronika Kurzawová, Tomáš Macek suram@vscht.cz Vysoká škola chemicko-technologická
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
Modul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Anaerobní mikrobiální procesy - teorie, praxe a potenciál pro bioremediace ANAEROBNÍ LABORATOŘ. Metabolismus. Respirace. Fermentace.
Anaerobní mikrobiální procesy - teorie, praxe a potenciál pro Praxe I ANAEROBNÍ Praxe II LABORATOŘ Sanační technologie, 2013 Ipsum CNP zdroje Dolor Redfield Sit praxe Amet Proces látkové a energetické
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014
STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů
Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Abiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody
Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy
Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota
Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Stanovení kvality humusu spektrofotometricky
Stanovení kvality humusu spektrofotometricky Definice humusu Synonymum k půdní organické hmotě Odumřelá organická hmota v různém stupni rozkladu a syntézy, jejíž část je vázána na minerální podíl Rozdělení
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (15)
3. června 2015, Brno Připravil: Mgr. Milan Geršl, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (15) Sanace půd a vod kontaminovaných ropnými produkty Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
Biotechnologie v životním prostředí
Biotechnologie v životním prostředí Sylabus obsahuje klíčové informace z látky probírané na přednáškách. V žádném případě však uvedený rozsah nestačí pro úspěšné absolvování zkoušky z tohoto předmětu.
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)