Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy"

Kristina Černá
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat

2 Korarchaeota Crenarchaeota Euryarchaeota

3 Archaea Drobné organismy <1µm různých tvarů Z leva do prava Methanococcus janaschii, Methanosarcina barkeri, Methanothermus fervidus, Methanobacterium thermoautotrophicum, Reakce ribozomů na inhibitory podobna jako u eucariota, podobně trna. Membrána odlišná od bakterií

4 Archea - ekologie Extremofilní organismy mohou žít při teplotách nad 100 o C v extrémně kyselém nebo extrémně zásaditém prostředí, některé jsou halofilní, Halobacterium, obsahujue bacteriorhodopsin dává fialovou barvu a umožnuje produkce enegie. Půdní zástupci - metanogenese

6 Bakterie

8 Nasycené Nenasycené Stupeň nasycení Větvení Cis/trans isomerie Délka řetězce

10 Vyskytují se skoro všude i když nejsou tak extremofilní jako archaea, mají neuvěřitelně variabilní enzymatickou výbavu Eating mud make you hapy Některé půdní bakterie produkují serotonin, který ovlivňuje pocit štěstí v mozku

11 Vykonávají řadu významných ekologických funkcí Dekompositoři řada se specializuje na snadno dostupné látky jako jsou kořenové exudáty, některé mohou rozkládat těžko rozložitené látky, celulóza, pesticidy. Mutualisti N 2 fixující bakteria Patogeni rosltin Xymomonas and Erwinia Agrobacterium Lithotrofní nebo Chemoautotrofní bakterie získávají energii z abiotických látek, některé mohou být významné v koloběhu látek (dusíku a síry).

13 Rhiyobium, Myxococus

14 Rod tvar spory mobilita O 2 ostatní Azotobacter Tyčinky + peritrichous flagella + Fixují vzdušný N 2 Nitrosomonas Tyčinky Ne polar flagella +/- + Oxidují amonik na nitrity Pseudomonas Tyčinky Ne peritrichous or polar flagella + Oxidační metaboliznus často produkují pigmenty Rhizobium Tyčinky Ne peritrichous or polar flagella + Fixují dusík na kořenech rostlin Thiobacillus Tyčinky Ne polar flagella ++ Acidofilní některé denitrifikují jiné oxidují Fe Arthrobacter Tyčinky Ne - + koky Bacillus Tyčinky Ano peritrichous flagella + Fermentační metabolismus Clostridium Tyčinky Ano peritrichous flagella -- Ferm met. Některé fixují N 2 Micrococcus Koky Ne + (-) Ferm met. Produkují žlutý pigment Mycobacterium Tyčinky Vlákna + Často tvoří mzceliu podobné struktury

15 Actinomycety jsou skupinou gram positivních bakterií častých v půdě hrají významnou roli při dekomposici organické hmoty are rozkládají řadu obtížně rozložitelných látek jako je celulóza a chitin jsou významné při tvorbě humusu. Jsou významnými producenty sekundárních metabolitů actynomycin, stovky přírodních antibiotik bylo popsáno u Aktinomycet zejména pak u rodu Streptomyces. Některé jsou patogenz rostlin nebo živočichů Mycobacterium, Corynebacterium, Nocardia, Rhodococcus and a Streptomyces. Zástupci r. Frankia v tvoří hálky na kořenech rostlin (olší) fixují N 2

16 Cyanobacteria Fosilní pozůstatky staré 3.8 miliardy let Stromatolite. Jsou významnou součásti mořského cyklu dusíku, Jejich fotosyntetická aktivita přispěla k k změně atmosféry. Půdní zástupci významní producenti v extremních oblastech

17 Houby Mnohabuněčné, eukatiotní organismy, jejichž buněčná stěna stěna je impregnována chitinem. Zpravidla tvoří vláknité mnohabuněčné hyfy (mycelium). Pohlavně a nepohlavně se množí pomocí spor, často vytvářených různými typy plodnic. Mají celosvětové rozšíření včetně pouští, zejména terestrické, méně vodní. Popsáno asi druhů (odhaduje se ze jich se asi 1,5 mil)

lignin a celulózu, menší skupina hub se specializuje na snadno rozložitelné látky.

18 Jsou to vláknité aerobní organismy, mohou prorůstat médiem a tím kolonizovat další zdroje. Zastávají 3 hlavní ekologicé funkce v půdě Dekompositoři mohou rozkládat komplexní látky jako lignin a celulózu, menší skupina hub se specializuje na snadno rozložitelné látky. Produkují do půdy organické kyseliny, hrají významnou roli při tvorbě humusu. Mutualisti mykorrhzia Parasiti a a patogeni

19 Basidiomycota (Basidiomycetes) Tvoří plodnice produkující spory basidie - paří sem ale i jednobuněčné basidie jsou haploidní jejich spojením se tvoří dicarion (dvě jádra) patří sem kloboukaté houby rzi a sněti.

20 Acomycota tvoří pohlavní spory v specializovaných buňkách vřeckách obsahujících 8 spor. Kvasinky, mikroskopické houby Penicilium, parasité rostlin Cladosporium. Glomeromycota obligátní symbionti rostlin, tvoří nepohlavní spory, podobně jako u zygomycet nepřehrádkované mycelium bez sept

21 Zygomycota Netvoří septa, většinu života haploidní pohlavní rozmnožování pomocí zygospor. Ekologicky velmi různorodá skupina saprofágové (Mucorales), comensálové ve střevech hmyzu (Harpellales), něktrý tvoří ectoycorrhizae (Endogonales), jiní jsou patogeni živočichů rostlin a ostatních hub (all Dimargaritales and some Zoopagales are mycoparasites) v Asii používáni k fermentaci

22 Mobility Fusarium and oxysporum transport require infrastructures Seville (NW) Highways in Seville, Spain Fungal highways? Avenida del P. putida? Thomas R. Neu

23 Alexander Fleming Ernst Chain Howard Florey

24 Houby vs bakterie Houby jsou častější v ekosystémech kde se organická hmota rozkládá na povrchu půdy, je hůře rozložitelná více ligninu, větší C/N, a půdní reakce je kyselá Naopak bakterie preferují půdy s přísunem snadno rozložitelné OH, a neutrálním ph.

Patří sem zásupci zelených rostlin Zygnematales a Chlorophaceae, s

25 Řasy Algae Pojem řasy je často používán v ekologické literatuře zahrnuje parafiletickou skupinu drobných autotrofních organismů Patří sem zásupci zelených rostlin Zygnematales a Chlorophaceae, s buněčnou clor. a.,b stěnou z celulózy a škrobem jako zás. polysacharidem

26 Xanthophytes Unicelulární nebo koloniální buněčná stěna neznámého původu Diatoms Unicelulání nebo koloniální vodní i suchozemské, tělo v křemičité schránce

27 Detekce jejich umístění v půdě -mikroskopické techniky Isolace specifických skupin nebo celého společenstva - kultivační techniky na různých médiích -izolace a amplifikace DNA Měření mikrobiální aktivity -různé míry respirace, přírůstek mycelia, enzymatická aktivita Měření biomasy fumigace (extrakce nebo fumigace respirace) aktivita po přídavku substrátu měření buněčných komponent PLFA, ergosterol měření množství ATP počty na miskách se známým ředěním

28 Otázky?

29 Náměty na esej Interakce půdních bezobratlých a mikrorganismů Symbionti na kořenech rostlin Půdní prostředí život na jiné planetě Koloběh uhlík a globální změny ekosystémů Půda její význam pro fungování terestrických ekosystémů Dekompositoři a koloběh živin Jak půdní organismy ovlivňují půdu Překvapte mě!

32 H 6.4% popeloviny 5.6% N 0.37 K Ca Cl Na Mg S P O 45% C 43% Prvkové složení rostlinné tkáně

Podobné dokumenty

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá Jan Frouz e-mail frouz@natur.cuni.cz Ekologie půdních organismů 1 Co to je půda Význam půdy a půdních organismů pro ekosystémy Půda jako prostředí