Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích"

Transkript

1 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

2 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných procesech ve vodních biotopech je známa, zkoumána a její důsledky i technicky využívány, role mikroorganismů v potravní síti vodních biotopů byla doceněna teprve v posledních desetiletích : v sedmdesátých letech Steel : potravní řetězec vycházející z primární produkce v moři nestačí uživit ryby Thingstad : mikrobiální smyčka (microbial loop) = využití organických látek k produkci biomasy

3 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Potravní sítě jsou značně členité, obsahují mnoho druhů v různých úrovních Kromě herbivorně-predačníhořetězce je podstatně zapojena mikrobiální smyčka : organické látky uvolněné z metabolismu organismů, z jejich mrtvých těl nebo z jejich nesežraných částí jsou využívány bakteriemi a ty jsou žrány jednobuněčnými, bičíkovci a prvoky, které potom konsumují korýši. tím se podstatně zvyšují potravní zdroje pro zooplankton a další konsumenty (ryby)

4

5 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Při rozkladných procesech se zčásti vracejí živiny v anorganické podobě k autotrofům Část rozpuštěných organických látek (D.O.M., dissolved organic matter) je zabudována do těl bakterií Ty jsou příliš malé pro přímou konsumaci herbivorními korýši (v moři) Jako mezičlánek fungují jednobuněčná Eukaryota Flagellata a Ciliata Ta už jsou konsumována zooplanktonem

6 Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Poznatky o roli mikrobiální smyčky v moři vedly k důkladnějšímu poznání role mikroorganismů ve vodách vnitrozemských Na rozdíl od živočichů i většiny autotrofů je studium bakterií v přírodních vodách spojeno s metodickým problémem : ve vzorcích vody sice lze barvicími metodami spočítat počet přítomných bakterií (včetně neživých buněk, kterých je odhadem asi 20%), ale kultivace na laboratorních půdách se daří jen u zlomku přítomných buněk někdy tisícina

7 Počty mikroorganismů v planktonu Počty buněk v litru vody (a rozmezí počtů): Viry Heterotrofní bakterie Fototrofní bakterie Hetero- a mixotrofní bičíkovci Hetero- a mixotrofní nálevníci Cyanobakterie (řasy pro srovnání)

8 Počty mikroorganismů ve vodách Podíl kultivovatelných bakterií roste od čistých vod k silně znečistěným (data dle Straškrabové) : vody stojaté vody tekoucí počet buněk.ml -1 z toho kultivov. z toho kultivov. oligotrofní eutrofní splaškové

9 Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách (microbial loop nebo často microbial food web) vychází z rozpuštěných organických látek jako zdroje a zahrnuje : bakterie, pikoplanktonní sinice, heterotrofní a mixotrofní Flagellata a posléze Ciliata v tomto systému heterotrofičtí nanoflagelláti (HNF) a Ciliata působí jako predátoři, obdobně jako dravá Metazoa v systému producentů a konsumentů živí se selektivně, tím formují druhovou skladbu

10 Mikrobiální smyčka ve vnitrozemských vodách Mikrobiální smyčka vnitrrozemských vod je napojena do potravního řetězce Metazoí tím, že její koncové stupně Protozoa jsou vhodnou potravou pro zooplankton : velikostní struktura zooplanktonu (sama jako výsledek dopadu shora - stupně žracího tlaku planktivorních ryb) určuje strukturu mikrobiální smyčky : za intenzivní filtrace velkých perlooček jsou prvoci potlačeni, nežerou bakterie,...

11 Hlavní typy bakterií ve vodách Běžné druhy aerobní ferentující: produkují enzymy, jimiž extracelulárně hydrolyzují nebo štěpí organické látky ve vodě - Pseudomonas, Flavobacterium, Bacillus, Achromobacter, Zooglea, Beggiatoa, vláknitý Sphaerotilus Aerobní chemoorganotrofní : nefermentující tyčky a koky Agrobacterium, Legionella Fakultativně anaerobní chemoorganotrofní: Salmonella, Vibrio, Aeromonas

12 Hlavní typy bakterií ve vodách Metanogenní: produkují metan při striktně anaerobním metabolismu sacharidů a org. kyselin (Methanococcus, Methanobacterium) nebo aerobně (Methylomonas, Methylococcus) Chemolitotrofní: 1) oxidace NH + 4 NO 2- NO 3-, jako zdroj energie CO 2 - Nitrobacter, Nitrosomonas 2) oxidace sloučenin S, korose betonu, loužení rud - Thiobacillus 3) obligátně aerobní, oxidace uhličitanů Fe a Mn - Siderocapsa

13 Hlavní typy bakterií ve vodách Striktně anaerobní redukující sirné sloučeniny: na plynný toxický H 2 S - Desulfovibrio, v bahně Bakterie s pochvami: dlouhá vlákna v pochvě (komplex bílkovin, polysacharidů a lipidů), jsou přichycené, chemoorganotrofní a obligátně aerobní - Sphaerotilus natans šedé slizové povlaky a vlákna v odpadních vodách i tekoucích odpadních vodách - Leptothrix ochracea železité povlaky a sraženiny v drobných tekoucích vodách

14 Hlavní typy fototrofních bakterií ve vodách Fototrofní zelené sirné: obligátně fotoautotrofní, striktně anaerobní, mají bakteriochlorofyl c, d, H 2 S S vně buněk - Chlorobium Fototrofní purpurové bezsirné: fotoorganotrofní, mikroaerofilní až anaerobní, i ve velké hloubce, fixují N 2 - Rhodospirillum Fototrofní purpurové sirné: oblig. fotoautotrofní, striktně anaerobní, mají bakteriochlorofyl a, b a karotenoidy 1, 3 a 4 - Chromatium okenii : velká b. 6 x 16 µm, na rozhraní vrstev s O 2 a H 2 S, S získává ze spadaného listí, zrnka S v buňkách, barva vínově červená

15 Sirná bakterie Chromatium okenii

16 Rozklad organické hmoty Rozklad hmoty těl uhynulých organismů ve vodě je velmi rychlý: během několika hodin asi třetina, během 1 dne zhruba polovina hmotnosti, po 10 dnech asi 75% zvláště rychle se uvolní sloučeniny fosforu autolytické uvolnění organických látek : - během jednoho dne u různých druhů 15 až 68% - dále navazuje bakteriální degradace růstem heterotrofních bakterií

17 Rozklad organické hmoty Mineralizace těl uhynulých organismů ve vodě probíhá rychle za aerobních podmínek V anaerobních podmínkách je rozklad organické hmoty pomalejší, vznikají jiné produkty: V prvé kyselinové fermentační fázi (Escherichia, Clostridium) jsou produkty mastné kyseliny, alkoholy, CO 2, NH 3, H 2 S V další fázi metanového kvašení vzniká metan a CO 2 činností několika typů metanových bakterií (uplatní se v biologických čistírnách odpadních vod)

18 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Dusík se (v přírodě obecně, nejen ve vodách) vyskytuje v několika formách anorganických sloučenin (a několika oxidačních stupních): elementární N 2, několik oxidů, NO 2-, NO 3-, NH 3 resp. NH 4+, na jejich vzájemných proměnách se různě podílejí různé a rozmanité organismy jde o několik typů pochodů: - fixace elementárního N 2 - nitrifikace - denitrifikace

19 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Fixace elementárního N 2 : je redukcí N 2 na NH 3 prokaryotickými organizmy, které mají enzym nitrogenázu, za spotřeby energie značně energeticky náročné sinice Anabaena, Aphanizomenon, Nostoc, a j. aktinomycety (Frankia v aktinorhize s olší v olšových bažinách) heterotrofní bakterie Azotobacter, Clostridium, aerobní fototrofní bakterie, některé metanotrofní

20 Nitrifikace : Bakterie a procesy koloběhu dusíku je oxidace NH 4+ na NO 2 - a dále na NO 3 - vedlejšími produkty jsou NO a N 2 O nitrifikaci provádějí chemolitoautotrofní bakterie Nitrosobacter a Methylobacter (první krok, na dusitan) a Nitrobacter (druhý krok, na dusičnan) výsledkem je pro bakterie zisk energie podmínkou je dostatek O 2 (existuje i heterotrofní nitrifikace)

21 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Denitrifikace : je redukce nitrátů (případně nitritů) přes NO na oxid dusný N 2 O a dále na elementární N 2 uvolněný do atmosféry proces má několik forem: 1) respirační denitrifikace provádějí ji bakterie fakultativně anaerobní, které za aerobních podmínek používají O 2 jako akceptor elektronů za nedostatku O 2 použijí NO 3-1a) obvykle jde o chemoorganoheterotrofní druhy Pseudomonas, Agrobacterium, Bacillus, Flavobacterium

22 Bakterie a procesy koloběhu dusíku Denitrifikace (pokračování) : 1) respirační denitrifikace... 1b) mohou to být i druhy autotrofní : Sporovibrio, Thiobacillus, Hydrogenomonas 2) nerespirační denitrifikace - redukce NO 3 - nebo NO 2 - na N 2 O za aerobních podmínek a bez zisku energie - bakterie, sinice i řasy za denitrifikaci se označuje proces vedoucí k uvolnění elementárního N 2

23 Bakterie a procesy koloběhu dusíku v trvale anoxických prostředích bohatých na organické látky (sedimenty dna, odpadní kaly, zažívací trakty živočichů) dochází k disimilační redukci NO 3 - na NH 4 + : bakterie Clostridium, Desulfuvibrio, Bacillus účel : detoxikace nitrátu, regenerace NH 4+ metabolismus pro

24

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Biogeochemické cykly biogenních prvků Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . 3. PEDOLOGIE "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají

Více

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Materiály k přednáškám z předmětu Mikrobiologie a virologie část mikrobiologie BOT/MVP a BOT/MVPX Katedra

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox

Více

AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU

AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU Zuzana BLAŽKOVÁ, Eva SLEHOVÁ, Vojtěch TROUSIL, Jiří PALARČÍK, Miloslav SLEZÁK, Jiří CAKL UNIVERZITA PARDUBICE

Více

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění

Více

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

Velikostní rozdělení půdních organismů

Velikostní rozdělení půdních organismů Velikostní rozdělení půdních organismů vychází z toho, že organismy podobné velikostí mají: podobnou generační dobu osídlují volné prostory podobné velikosti využívají podobnou velikostní škálu potravy

Více

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas

Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE Mikrobiální ekologie vody 9. Znečištění a (bio)degradace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Ekvivalentní obyvatel: EO = 60 g BSK 5/den EO < 150 l vody/den

Více

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM) Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Biogeochemické cykly

Biogeochemické cykly I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 8 Biogeochemické cykly Pro potřeby

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné

Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné Biogeochemické cykly Biogeochemické cykly se dějí jak v rámci ekosystémů, tak v globálním měřítku. C, H a O významné prvky/živiny mají společné cykly protichůdné síly fotosyntézy a respirace. Malý atmosférický

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové 1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce

Více

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují

Více

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Základní fyzikálně chemické parametry tekoucích a stojatých vod, odběr vzorků METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Odběr vzorků Při odběrech vzorků se pozoruje, měří

Více

ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém

ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Plasma bakterií není nikterak diferencována, má málo tekutou, spíše gelovitou povahu. Buňky jsou alespoň v určitém stádiu pohyblivé pomocí bičíků, které však nejsou ekvivalentní

Více

Základní mikrobiologický rozbor vody

Základní mikrobiologický rozbor vody Základní mikrobiologický rozbor vody Cíl: Stanovit celkový počet psychrofilních a mezofilních bakterií univerzální médium Stanovit indikátorové skupiny bakterií selektivní média (Endo agar, SB agar, mfc

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:

Více

BAKTERIE. rosolovitá hmota bez vakuol může obs. buněčné inkluze (granula) krystalky různých látek (soli )

BAKTERIE. rosolovitá hmota bez vakuol může obs. buněčné inkluze (granula) krystalky různých látek (soli ) Otázka: Bakterie Předmět: Biologie Přidal(a): Terryes5 Říše: Eubacteria Podříše: Bakterie (Bacteria) Podříše: Sinice (Cyanophyta) Podříše: Prochlorofyty (Prochlophyta) BAKTERIE - jsou tvořeny prokaryotickou

Více

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy

Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Josef K. Fuksa, VÚV TGM, v.v.i. BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Fuksa,J.K.: Biodegradace specifických polutantů základní podmínky Sanační technologie XVI, Uherské Hradiště 22.5.2013

Více

IMPLEMENTACE BIOVENTINGU

IMPLEMENTACE BIOVENTINGU IMPLEMENTACE BIOVENTINGU Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 envisan@vol.cz 1 CHARAKTERIZACE LOKALITY 1. Přehled existujících informací 2. Složení půdních plynů 3.

Více

Viry. Bakterie. Buňka

Viry. Bakterie. Buňka - způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,

Více

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku

Více

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry

Více

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY 4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY A. Struktura a morfologie virů, bakterií, sinic a prochlorofytů, jejich význam v přírodě a pro člověka B. Mikroskop optický a elektronový, mikroskopická technika A. Struktura

Více

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny

Více

4.2.1. Čištění odpadních vod

4.2.1. Čištění odpadních vod 4.2.1. Čištění odpadních vod Odpadní vody se zpracovávají způsobem odpovídajícím typu a míře znečištění a účelu, pro který jsou určeny. Většinou je cílem procesu snížení znečištění tak, aby bylo možno

Více

Vodní organismy a jejich formy

Vodní organismy a jejich formy Vodní organismy a jejich formy Hierarchizace Mikrobiální destruenti (heterotrofní mikroby = bakterie, houby) Primární producenti (řasy) Makrofyta (rákosovité trávy) Organismy skupin 1-3 jsou prvotním zdrojem

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France Produkce organického substrátu fermentací čistírenských kalů s možností minimalizace N amon pomocí zeolitů Jana Vondrysová 1, Pavel Jeníček 1, Eva Pokorná 1, Emilie Lacaze 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s. PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s. envisan@grbox.cz PŘIROZENÁ ATENUACE - HISTORIE 1990 National Contigency Plan INTRINSIC

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů.

Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů. Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů. Základní pojmy Bakteriální druh jasně vymezená skupina navzájem příbuzných kmenů, zahrnujících typový kmen sdílí 70% a vyšší DNA-DNA homologii

Více

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,

Více

Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení

Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Hodnota ph Hodnota ph je nejdůležitější veličinou, která charakterizuje kvalitu vody. Udává, zda je voda alkalická nebo kyselá a

Více

Potravní a produkční ekologie

Potravní a produkční ekologie Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie

Více

Mnohobuněčné kvasinky

Mnohobuněčné kvasinky Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Více

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Cykly živin v terestrických

Cykly živin v terestrických Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky

Více