Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Vypracovala: Iveta Šromovská Brno

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta

3 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Prof. Ing. Ladislavu Zemanovi, CSc. za poskytnutí rad a připomínek, dále pak Ing. Pavlu Horkému za poskytnutí některých materiálů a rad. Dále také vedení a zaměstnancům ISK Velké Meziříčí. Výzkum byl financován z grantu IGA TP 8/

4 ANOTACE ŠROMOVSKÁ, I.: Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců. Diplomová práce, Mendelova Univerzita v Brně, 2011, 60 s. Diplomová práce se zabývala vlivem organicky a anorganicky vázaného zinku na kvalitu ejakulátu kanců. Cílem bylo zjistit vliv zkrmování organické a anorganické formy zinku v krmné dávce plemenných kanců na hodnoty sledovaných ukazatelů. Dále jsme ověřovali, zda se krmný zásah neprojeví odlišně u různých plemen a hybridních kombiancí. Výzkum byl prováděn na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí. Byly hodnoceny čtyři parametry (motilita spermií, objem ejakulátu, koncentrace spermií a procento patologických spermií) během měsíců srpen až listopad Do výzkumu bylo zařazeno 64 kanců. Ze zjištěných výsledků nelze jednoznačně říci, že by organická forma zinku měla zlepšující vliv na sledované parametry, kromě procenta patologických spermií, a to pouze u mateřských plemen, u plemene duroc a dánský duroc. Klíčová slova: zinek, kvalita ejakulátu, kanec, plemeno - 4 -

5 ANOTATION ŠROMOVSKÁ, I.: Study of influence of organic and inorganic form of zinc in the feeding on the performance of boars. Diploma Thesis, Mendel University in Brno, 2011, 60 s. This thesis deals with the influence of organically and inorganically bound zinc on the quality of the boar ejaculate. The aim of this thesis was to find out the influence of feeding the organic and inorganic form of zinc in the feeding dose of the breeding boars on the values of the observed indicators. Furthermore, it was tested if the feeding interference has different effects within various breeds and hybrid combinations. The research was carried out at the boar insemination station in Velké Meziříčí. Four parameters were evaluated (sperm motility, ejaculate quantity, sperm concentration and percentage of pathological sperm) from August to November The research included 64 boars. The obtained results do not explicitly confirm that the organic form of zinc has an improving effect on the observed parameters concerning the ejaculate. Better results were found in a percentage of pathological sperm within maternal breeds, Duroc and Danish Duroc, and in the ejaculate quantity of the Duroc breed and the sperm concentration of maternal breeds. Key words: zinc, ejaculate quality, boar, breed - 5 -

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Potřeba minerálních látek Anorganické a organické zdroje mikroprvků Zinek Ukazatele kvality ejakulátu Makroskopické posouzení spermatu Objem ejakulátu Barva a pach ejakulátu Konzistence ejakulátu Hodnota ph Mikroskopické posouzení spermatu Koncentrace spermií Motilita a rychlost pohybu spermií Morfologické posouzení spermatu Faktory ovlivňující kvalitu ejakulátu Vliv výživy Vliv plemene Teplota prostředí Věk Vliv sezónnosti Metoda plemenitby Ostatní vlivy Plemena použitá v experimentu Mateřská plemena Duroc Dánský duroc SL MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY A DISKUZE Hodnocení kvality ejakulátu kanců mateřských plemen Hodnocení kvality ejakulátu kanců plemene duroc Hodnocení kvality ejakulátu kanců hybridní linie SL Hodnocení kvality ejakulátu plemene dánský duroc Srovnání plemen Motilita Objem ejakulátu Koncentrace spermií Procento patologických spermií ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ

7 1 ÚVOD Přestože stavy prasat chovaných v České republice neustále klesají, stále je zde mnoho chovů, které potřebují kvalitní inseminační dávky plemenných kanců. Plemenní kanci jsou chováni na inseminačních stanicích, kde je jim poskytována nejlepší péče. Ta zahrnuje kvalitní ustájení, vyhovující mikroklima, správné ošetřování a v neposlední řadě také kvalitní krmnou dávku. Krmná dávka by měla obsahovat všechny potřebné živiny k produkci oplození schopného spermatu. Cílem výživy plemenných kanců je dosáhnout optimální celoroční produkce semene. U kanců na inseminačních stanicích vyžadujeme co největší produkci inseminačních dávek (koncentraci spermií, životaschopnost spermií, nízký počet nezralých spermií, aj.). Je nutné si uvědomit, že spermie ovlivněné nekvalitní výživou se v ejakulátu objeví až za 42 dnů po podání špatné krmné dávky a jejich špatná kvalita se projeví na výsledcích reprodukce prasnic až za 157 dnů. Proto musíme trvale dbát na nezávadnost použitých krmiv a krmných směsí (ZEMAN, SLÁDEK, ZEMAN, 1995). Významnou součástí výživy jsou minerální látky. Intenzifikace chovu prasat zvyšuje potřebu doplnění těchto látek v krmné dávce. Aktuální požadavky na potřebu makro- i mikroprvků v chovu prasat je obtížné určit. Většina odhadů je založena na minimálním obsahu pro prevenci příznaků z nedostatku. Během reprodukčního procesu jsou minerální látky potřebné pro podporu řady činností zahrnující udržování, zvětšování a množení buněk a jejich role v reprodukci je často podceňována. Mnoho těchto prvků může být v těle uloženo. Pokud však požadavky na reprodukci převyšují uložené zásoby a příjmy z krmné dávky, pak se mohou vyčerpat a následně se sníží reprodukční výkon. Je tedy důležité znát způsoby uložení, transportu a vstřebávání a poskytnout správné řízení výživy prasat a prevenci snížení produktivity v důsledku nízkého zastoupení mikroprvků v organismu zvířete (CLOSE a COLE, 2000). V posledních letech se v mnoha zemích světa s intenzivně rozvinutou živočišnou výrobou pracuje na revizi a zpřesnění norem minerální výživy zvířat, na vyhledávání nových efektivních zdrojů minerálních přísad a na zdokonalování technologie jejich zkrmování. Krmné dávky pro chovaná hospodářská zvířata je nutné vždy doplňovat zdroji makro- a mikroprvků v závislosti na aktuálním obsahu v krmné dávce, - 7 -

8 na aktuální potřebě pro druh zvířete, produkci a reprodukční stav. Tyto zdroje jsou různé podle jejich obsahu a míry využitelnosti makroprvků nebo mikroprvků, jehož jsou nositelem. Alternativní použití stopových prvků je tzv. organická forma, kdy jsou stopové prvky vázány na aminokyseliny a peptidy. Jedná se například o proteináty stopových prvků (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Dřívější výzkumy neposkytly důkaz, že je výhodnější podávat organické komplexy než anorganické soli (BAKER a AMMERMAN, 1995; SPEARS, 1996; UNDERWOOD a SUTTLE, 1999; cit. SUTTLE, 2010). Podle CHENG a kol. (1998; cit. SUTTLE, 2010) jsou zinek lysin a síran zinečnatý pro prasata stejně využitelné. Jiné zdroje uvádějí lepší využití organických zdroj mikroprvků. Častými formami zinku, které se používají k doplnění výživy zvířat jsou oxidy zinečnatý a sulfát zinečnatý (SUTTLE, 2010). Na produkci ejakulátu působí mnoho vlivů, mezi něž patří i genetická variabilita kanců různých plemen. V literatuře se uvádí rozdíly v koncentraci spermií, objemu ejakulátu, přežitelnosti spermií po 72 hodinách i ve výskytu abnormálních spermií. V námi prováděném experimentu jsme se proto zabývali možnostmi změnit parametry ejakulátu kanců různých plemen a hybridních kombinací organickou formou zinku přidávanou do základní krmné dávky

9 2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zkrmování organické a anorganické formy zinku v krmné dávce plemenných kanců na výsledky jejich užitkovosti měřené jako motilita spermií, objem ejakulátu, koncentrace spermií a procento patologických spermií. Dalším cílem bylo ověřit, zda se krmný zásah neprojevuje odlišně u mateřských plemen, u plemen duroc, dánský duroc a u hybridní kombinace SL (syntetická linie)

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.2 Potřeba minerálních látek Definovat potřebu stopových prvků stejným způsobem jako potřebu energie, dusíkatých látek nebo aminokyselin je záležitost poměrně komplikovaná. Potřebu minerálních prvků lze stanovit jen s obtížemi a většina odhadů vychází z té minimální hladiny, která je potřebná pro překonání příznaků deficience a ne pro stimulaci užitkovosti, anebo dokonce pro zvýšení imunity zvířat. Rozdíly v potřebě živin vyplývají z různých užitkových cílů a z rozdílů ve fyziologickém stavu zvířat. Existuje jen velmi malé množství informací o potřebě minerálních látek u prasat se současným genotypem a VAN LUNE a COLE, (1998; cit. KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007) uvádějí, že u moderních rychle rostoucích hybridních linií prasat je potřeba minerálních látek zhruba dvakrát tak vysoká jako u pomaleji rostoucích zvířat, která byla na farmách chována před dvaceti či třiceti lety (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Požadavky na minerální látky pro prasata ovlivňuje mnoho faktorů. Zahrnují typ a stupeň produkce, věk a plemeno, vzájemný vztah mezi minerálními prvky a ostatními živinami, stejně jako mezi množstvím a chemickou formou minerálního prvku. Minerální požadavky jsou vysoce závislé na stupni produkce a na moderních postupech v chovu, na zlepšení systému hospodaření a managementu. Také jsou závislé na zdravotním stavu, a to naznačuje, že minerální požadavky moderních vysoce užitkových prasat mohou být podstatně vyšší, jak naznačují doporučení v různých národních výborech (ARC Agricultural Research Council, 1981 a nebo NRC National Research Council, 1998). Také selekce na růst libové tkáně a na užitkovost má za následek snížení předpokládaného denního příjmu, takže dietní požadavky mohou být podstatně vyšší než požadavky zvířat před 20 lety. Toto musíme brát v úvahu při sestavování krmných dávek pro nové (moderní) genotypy prasat. Vědecké experimenty z University v Nottinghamu prováděné na současných rychle rostoucích genotypech ukazují, že jejich ukládání minerálních látek v rostoucí fázi je dvojnásobné než u prasat použitých pro určení požadavků některého ze stanovených minerálních prvků (CLOSE a COLE, 2000)

11 Organismus má velkou schopnost regulace homeostázy minerálních látek. Bez ohledu na široké kolísání makroelementů i mikroelementů v krmivech, zůstává minerální složení tkání poměrně stálé. Tyto regulační mechanismy jsou však také omezené, takže poruchy minerálního metabolismu se při intenzivním využívání zvířat mohou stát vážným limitujícím činitelem tvorby produkce (FRYDRYCH, 2007). Potenciální deficit v krmných dávkách u jedné či více minerálních látek může zvyšovat potřebu vlivem podmínek chovu a v průběhu životního cyklu monogastrických zvířat. Intenzivní chov je více závislý na dotaci potřeby minerálních látek. Ty se nachází v trávenině ve třech následujících formách: minerální ionty v roztoku, metalo-organické formy v roztoku, konstituovány jako nerozpustné substance. První dvě formy jsou obvykle dobře absorbovány do organismu. Třetí skupina není zcela absorbována (ŠIMEK, 2007). Je-li v krmné dávce prasnic zastoupení mikroprvků minimální, tělesné rezervy mohou dostatečně vyhovět potřebám v normálních poměrech. Organismus potřebuje minerální látky na udržování tělesných funkcí. Během reprodukčního období jsou větší požadavky na utváření zárodku a mléčné tkáně. V určitých stádiích gravidity mají prasnice velmi vysoké požadavky na minerální látky. Je otázkou, zda pak rezervoáry mohou poskytnout dostatečné množství živin v kritických stádiích vývoje plodu. (MAHAN a VALLET, 1997; cit. CLOSE a COLE, 2000). Nebo také při zvýšeném odebírání ejakulátu u pohlavně aktivních kanců Anorganické a organické zdroje mikroprvků Mikroelementy, neboli stopové prvky jsou v tkáních organismů obsaženy ve velmi malém množství ( mg/kg). Mají však mimořádný význam v řadě katalytických, enzymatických i regulačních procesů. Jsou pro život nezbytné a nemohou být nahrazeny jinými prvky nebo sloučeninami. Stopový prvek je nezbytný pro živočichy, jestliže splňuje následující kritéria: je přítomen ve zdravých tkáních všech živočichů, jeho koncentrace ve tkáních je relativně konstantní, jeho deficit vyvolává stejné fyziologické a strukturální změny,

12 jeho doplnění buď zvrátí nebo zabrání těmto změnám, fyziologické a strukturální abnormality jsou vždy doprovázeny odpovídajícími specifickými chemickými změnami, těmto biochemickým změnám může být zabráněno, nebo mohou být vyléčeny, jestliže je zabráněno vzniku deficitu, nebo je deficit stopového prvky odstraněn terapií (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Minerální látky se nemohou syntetizovat ve tkáních, nebo střevní mikrobiální populací zvířat. Nedostatečný příjem těchto látek během dlouhého období vyúsťuje obvykle v projevy chorob z nedostatku. U nepřežvýkavých zvířat výskyt deficiencí a imbalancí negativně ovlivňuje reprodukci (ŠIMEK, 2007). Využitelnost prvku je závislá na formě, ve které se nachází v krmivu (ŠIMEK, 2007). DUDA (2004) uvádí, že krmné dávky jsou tradičně obohacovány anorganickými sloučeninami (oxidy, sírany, uhličitany a chloridy). Nejběžnější je sulfátová nebo oxidová anorganická forma. Tyto zdroje jsou však problematicky využitelné, protože v kyselém prostředí žaludku dochází ke změnám jejich chemické struktury a ve střevech je využitelná jen malá část. V anorganických solích jsou stopové prvky ionizovány žaludeční šťávou na aniony a kationy. Zhruba 80 % je znovu smícháno ve střevě s aniony různé povahy, formují se v nerozpustné sloučeniny a jsou vyloučeny ve výkalech. Za normálních podmínek je organismem plně využito jen 3 15 % stopových prvků přijatých v anorganické formě. Jak uvádí ROMPALA (2002; cit. NEHASILOVÁ, 2005) dostupnost jednotlivých prvků může být značně proměnlivá. Podle ČERMÁKA a JEROCHE (2005) může být deficience způsobena nízkým obsahem v krmivu nebo přítomností antagonistů. Příčinou antagonismu mohou být zejména interakce s jinými prvky. BOLAND (2003, cit.; NEHASILOVÁ, 2005) upozorňuje, že vzhledem k této proměnlivosti bývají v krmné dávce obsažena mnohem vyšší množství jednotlivých prvků, než je pro dosažení optimální užitkovosti zapotřebí. Tento nadměrný přísun má zcela evidentně negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V přírodě se mnohé soli vyskytují ve formě proteinátů nebo chelátů. Ty mohou být vstřebávány jako peptidy nebo aminokyseliny. Biologická využitelnost těchto forem minerálních látek je vyšší, zlepšuje se i jejich transport a zvyšuje se jejich absorpce ve střevech. Proteinátové formy jsou také stabilnější a jsou lépe chráněny před nepříznivými reakcemi s jinými živinami. Kromě toho se také předpokládá, že je tento typ sloučenin specificky nasměrován do určitých orgánů, tkání nebo funkčních systémů

13 těla (FREMAUT, 2003; cit. NEHASILOVÁ, 2005). Jak uvádí DUDA (2004) chelátovou vazbou se stává kovový iont odolnější ke kyselému prostředí žaludku a je tedy lépe dosažitelný ve střevech. Podle American Association of Food Control jsou chelátové prvky výsledkem reakce kationů (např. Zn), dodávaných z jejich nerozpustných solí (např. síran zinečnatý) s aminokyselinami. Z výživářského pohledu umožňuje použití stopových prvků v chelátové formě lepší využití minerální složky. To znamená lepší střevní absorpci, vyšší hladinu prvku v tkáních, nižší agresivitu k dalším součástem krmiva a redukci znečištění životního prostředí. Stopové prvky ve spojení s aminokyselinami jsou absorbovány z více než % a mohou být zvířatům podávány v dávce 8 20krát nižší, než odpovídající anorganické soli. Chemický proces, při kterém vzniká organický zdroj mikroprvku, se označuje jako kompletace. Výsledný produkt kompletace obsahuje přechodový kov (Fe, Zn, Cu, Mn, Co) a organický nosič ligand. Přechodové kovy vykazují chemické vlastnosti kovů (snadno uvolňují elektrony) i nekovů (přijímají elektrony). V roztoku se kationy přechodových prvků nevyskytují v podobě izolovaného iontu, ale obklopují se (koordinují) množstvím molekul bohatých na elektrony nebo množstvím iontů, aby minimalizovaly nadbytek pozitivních nábojů. V čistě vodném prostředí jsou obklopeny molekulami vody. V jiných médiích se spojují s přirozenými ligandy, kterými mohou být například aminokyseliny, ketokyseliny, hydroxykyseliny, porfyrity nebo také peptidy a polysacharidy (PREDIERI a CINTI, 2003; cit. FRYDRYCH, 2007). Organické zdroje mikroprvků se člení následovně: komplex kovu a aminokyselin sloučenina, která je výsledkem komplexotvorné reakce rozpustné soli kovu s aminokyselinou (-ami), komplex kovu a specifické aminokyseliny sloučenina, která je výsledkem komplexotvorné reakce rozpustné soli kovu se specifickou aminokyselinou, komplex kovu a polysacharidu sloučenina, která je výsledkem komplexotvorné reakce rozpustné soli s roztokem polysacharidu, chelát kovu a aminokyselin sloučenina, která je výsledkem reakce iontu kovu z rozpustné soli s aminokyselinou, u níž je zachován molární poměr jeden mol kovu k jednomu až třem (preferenčně dvěma) molům aminokyselin. Obě složky jsou spojeny koordinačně kovalentními vazbami. Průměrná hmotnost

14 hydrolyzovaných aminokyselin musí být přibližně 150 daltonů a výsledná molekulová hmotnost chelátu nesmí přesáhnout 800 daltonů (FRYDRYCH, 2007). BROVN a ZERINGUE (1994) s odvoláním na American Association on Food Control (1993; cit. FRYDRYCH, 2007) zmiňují proteináty, jako sloučeniny podobné chelátům, které jsou výsledkem chelátotvorné reakce rozpustné soli kovu s aminokyselinou nebo hydrolyzovaným proteinem Zinek Zinek je v organismu rozdělen dosti nerovnoměrně. Největší obsah zinku se nachází v kostní tkáni, kůži a srsti. Koncentrace zinku ve vnitřních orgánech není stálá, záleží na věku, pohlaví a úrovni minerální výživy. Zinek působí na růst, vývin, reprodukční schopnosti, tvorbu kostí a krve, metabolismus nukleových kyselin, bílkovin a sacharidů (ZEMAN, 1999). Je součástí mnoha enzymů a také se účastní jako kofaktor dalších enzymů (MAHAN, 1990; cit. CLOSE a COLE, 2000). Posiluje hypoglykemický účinek inzulínu, stabilizuje jeho molekulu a chrání ji před destrukcí inzulínázou. Tvoří komplexy s nukleotidy (ZEMAN, 1999). Mechanismus působení zinku v procesu rozmnožování je dvojí. Jednak působí na funkční pochody pohlavních žláz, jednak aktivuje hormonální činnost hypofýzy (ZEMAN, 1999). Požadavky zinku na dobrou reprodukci jsou nízké, ale závisejí na mnoha jiných faktorech jako je obsah mědi, železa, vápníku a fosforu, na zdrojích proteinů a na obsahu fytátů v obilovinách. (MAHAN, 1990; cit. CLOSE a COLE, 2000). LIPTRAP a kol. (1970; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) uvádějí, že kanci mají vyšší požadavky na zinek než prasnice. Avšak stanovení požadavku na množství zinku, zvlášť během zvýšeného odběru semene, nebylo prozkoumáno. MASON a kol. (1982; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) dokazují při deficienci zinku zhoršený vývoj varlat, nadvarlat, prostaty a přídatných žláz u samců mnoha druhů. Pokud není dostatek zinku po pubertě, mohou být změny nezvratné. HESKETH (1982; cit. CLOSE a COLE, 2000) uvádí, že zinek má stanovenou roli ve spermiogenezi, protože nedostatek zinku má za následek opožděný vývoj Leydigových buněk, nízkou odezvu na luteinizační hormon

15 a omezenou tvorbu steroidů ve varlatech. LIAO a kol. (1985; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) srovnával krmné dávky pro jednoroční chovné kance, ve kterých bylo množství zinku od 31,8 do 197 mg. Nejnižší množství zinku mělo za následek snížení počtu spermií a snížení kvality ejakulátu. Na základě výsledků doporučují do krmné dávky pro plemenné kance zařadit zinek v množství od 80 do 150 mg. WEGGER a PALLUDAN (1997; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001) objevili po deseti týdnech výživy s nedostatkem zinku degenerovaná varlata, sníženou spermatogenezi a zvazivovatělou tkáň v Leydigových buňkách varlat kanců. Mimo uvedené reprodukční poruchy způsobuje nedostatek zinku u prasat parakeratózu a hyperkeratózu kůže, zpomalený růst, snížení hladiny alkalické fosfatázy séra krve, albuminu a zinku v séru krve (ŠIMEK, 2007). Rozpětí mezi biotickou a toxickou dávkou zinku je velice široké, a proto je jeho přebytek v krmné dávce v praktických podmínkách málo pravděpodobný. Může vzniknout jen v důsledku uskladňování vlhkých krmiv v pozinkovaných nádobách nebo při předávkování premixu obsahující zinek. Prasata bez následků snáší i dvaceti až třicetinásobné dávky zinku (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Podle ŠIMKA (2007) zinek ve formě uhličitanu v množství 2000 mg/kg způsobuje snížení růstu, gastritidy a enteritidy. Při množství 5000 mg/kg oxidu zinku se snižuje porodní hmotnost mláďat a nebo se vyskytují anémie. Při akutních otravách se zvyšuje obsah zinku v játrech a mléce, projevuje se malátnost, snižuje se chuť k žrádlu, objevují se průjmy, anémie (následkem porušení metabolismu mědi). Po vyloučení zinku a po doplnění krmné dávky preparáty mědi a železa se toxikóza rychle ztrácí (KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007). Zinek methionin chelátovaný do methioninu (HAHN a BAKER, 1993; cit. CLOSE a COLE, 2000) nebo peptidy zinku jsou zhruba dvakrát lépe využitelné než oxid zinečnatý. Zinek je široce rozšířen v krmivech a jeho doplněk je důležitý z hlediska jeho vztahu k ostatním živinám a komponentem krmné dávky (CLOSE a COLE, 2000). KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN (2007) uvádějí, že přídavek Zn-lyzinu nebo sulfátu (100 mg Zn) zvýšil obsah zinku v ledvinách a v žebrech. To je nepřímý důkaz, že aminokyselina lyzin mohla pravděpodobně zvyšovat vychytávání zinku ze střeva. WEDEKIND a kol. (1994; cit. KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007) použil tři krmné koncentrace sulfátu zinku ke stanovení standardní křivky, kde koncentrace zinku v kostech a plazmě byla vrácena do normálu doplňkovým příjmem

16 zinku. Použitím mnohonásobné regrese a vnitřní vztahové analýzy odhadli biodostupnost z koncentrace zinku v kostech a plazmě prasat krmených oxidem zinečnatým, Zn-lyzinem nebo Zn-methioninem. Uvedli následující odhady biodostupnosti: zinek sulfát > Zn-methionin > oxid zinečnatý > Zn-lyzin. CAP a kol. (2002; cit. KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN, 2007) použil zinek acetát jako standard k porovnání se Zn-proteinátem a Zn-methioninem. Jejich relativní odhady biovyužitelnosti pro Zn-methionin byly 88,91 a 78 %, pro Zn-proteináty byly 110, 124 a 116 %. V pokusu na laboratorních potkanech KRATOCHVÍLOVÁ, VEČEREK, ZEMAN (2007) porovnávali účinek třech organických forem zinku od tří různých komerčních výrobců dostupných na našem trhu na rychlost růstu a zdravotní stav zvířat. Kontrolní skupině byl zinek doplňován v anorganické formě oxidu zinečnatého. Dva preparáty poskytly srovnatelný účinek, a to v podobě zvýšení průměrného denního přírůstku, třetí preparát však naopak způsobil pokles hodnoty průměrného denního přírůstku v porovnání s kontrolní skupinou. Z uvedených výsledků vyplývá, že velmi záleží nejen na formě podávaného zinku, ale také na kvalitě preparátu. 3.3 Ukazatele kvality ejakulátu Ejakulát kance je viskózní šedavá nebo bílá tekutina, skládající se z části tekuté a rosolovité. Je to produkt varlat a přídatných pohlavních žláz. Tekutá část je tvořena sekrety uretrálních žláz, prostaty, semenných váčků a obsahu nadvarlete, rosolovitá sekretem Cowperových žláz. V tekuté části jsou v zásadě spermie a semenná plazma. Celý ejakulát je tvořen z % sekrety přídatných žláz a 2 4 % tvoří spermie (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Požadavky na zkoušení spermatu jsou uvedeny v ČSN Sperma kance z května 1996 (VĚŽNÍK a kol., 2004). PULKRÁBEK a kol. (2005) uvádí, že než je kanec zařazen do plemenitby, je podroben selekci. Posuzujeme plemennou hodnotu, exteriér, kondici, která by měla být chovná. Kromě množství a kvality ejakulátu posuzujeme: vývin varlat, jejich objem (velikost), symetrické uložení, konzistenci tkáně varlat (na pohmat), temperament (libido sexualis), pevnost končetin a způsob chůze (lokomoce), zaúhlení zadních

17 končetin, předkožkový vak (zbytnění, výduť předkožky), pohlavní úd (erekce, vysunutí, délka po výsunu). Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1987) se plodnost kance projevuje v jeho oplozovací dispozici a oplozovací schopnosti vyprodukovaného spermatu. Skutečná plodnost se však hodnotí podle počtu a velikosti vrhů od prasnic zapuštěných příslušných kancem. Podle SMITALA, DE SOUSY (2001) se za primární ukazatele hodnocení plodnosti kanců považuje: počet selat ve vrhu, hmotnost selat ve vrhu a úroveň zabřezávání prasnic. Sekundární ukazatele pak zahrnují pohlavní orgány (velikost a hmotnost varlat a nadvarlat, produkční kapacitu varlat), kvalitu a kvantitu spermatu (objem ejakulátu, koncentraci spermií, aktivitu a pohyblivost spermií, přežitelnost spermií in vitro, morfologickou stavbu a fyziologickou funkčnost spermií), pohlavní chování (libido sexualis, pohlavní reflexy a vyčerpávací testy) a bimolekulární analýzy (individuální geny plodnosti a pohlavní hormony) Makroskopické posouzení spermatu Objem ejakulátu Objem ejakulátu se mění s věkem jedince a u dospělého kance má mít nejméně 100 ml (VĚŽNÍK a kol., 2004), a u plemene duroc je to minimálně 80 ml (BUCHTA a kol., 1990). Podle VĚŽNÍKA a kol. (2004) je objem ejakulátu ovlivněn řadou faktorů, zejména plemenem, genetickým základem, úrovní užitkovosti, intenzitou pohlavního využívání plemeníka, stupněm pohlavního vydráždění, technikou odběru semene, krmením, ošetřováním, ročním obdobím a významně se podílí i vyrovnanost organismu plemeníka v daném prostředí a jeho zdravotní stav. KOZUMPLÍK, KUDLÁČ (1980) uvádí, že obecně je velikost ejakulátu v nepřímém vztahu ke koncentraci spermií, protože vyšší koncentrace bývá zjišťována u méně objemných ejakulátů. Celkový počet spermií bývá naopak větší u objemově velkých ejakulátů. U kance se odebírají jen frakce bohaté na spermie a frakce ejakulátu produkované bulbouretrálními žlázami se neodebírají, respektive odstraňují. Objem ejakulátu je stanoven jen z frakcí určených k využití. Stanovení objemu se provádí vážením nebo měřením v kalibrovaných nádobách (VĚŽNÍK a kol., 2004)

18 Barva a pach ejakulátu Barva má být mléčně bílá, šedobílá nebo vzhledu slonové kosti. Změny barvy do žluta, do zelena, do růžova nebo do hněda poukazují na znehodnocení ejakulátu močí, krví, hnisem nebo nečistotou. Málo krycí bílá barva svědčí o nízké koncentraci spermií v ejakulátu. Pach by měl být nevýrazný nebo slabě specifický. Ostře páchnoucí ejakulát nebo ejakulát s výrazným specificky kančím pachem svědčí o znečištění močí nebo sekretem prepuciálního váčku. Pach spermatu může být rozhodující pro další použití semene. Ejakuláty s výrazným specificky kančím pachem mají zpravidla vysoký obsah bakterií, a proto nejsou vhodné k použití. Hnilobný pach poukazuje na zánětlivý proces nebo chorobný stav určité části pohlavních orgánů (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980) Konzistence ejakulátu Konzistence ejakulátu kance je závislá na koncentraci spermií. U velmi hustých ejakulátů nebo u zachycení jen druhé frakce ejakulátu je konzistence až smetanovitá, zpravidla však bývá mléčná nebo mléčnovodnatá. Řídké ejakuláty jsou zcela vodnaté konzistence (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980) Hodnota ph Hodnota ph ejakulátu kance se pohybuje od 6,8 do 7,8. Nejčastěji se zjišťuje jako slabě zásadité (7,2 7,4). Zásaditější ph bývá zjišťováno u řídkých ejakulátů. Hodnota ph může být ovlivněna výskytem chorobných změn, postihujících přídatné pohlavní žlázy nebo jiné úseky pohlavního ústrojí. V těchto případech se sekret postižených žláz stává více alkalickým (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980)

19 3.3.2 Mikroskopické posouzení spermatu Koncentrace spermií Stanovení koncentrace spermií v ejakulátu je jednou ze základních informací o jeho kvalitě a úrovni spermiogenetického epitelu. Faktory ovlivňující koncentraci spermií se všeobecně uplatňují prostřednictvím vnitřního prostředí organismu a negativním působením na řídící mechanismy, popřípadě přímo na cílové tkáně pohlavního systému (VĚŽNÍK a kol., 2004). Koncentrace spermií kolísá od do v 1 mm 3 (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Koncentrace spermií se zjišťuje fotometricky, hemocytometricky nebo počítáním částic (VĚŽNÍK a kol., 2004) Motilita a rychlost pohybu spermií Základním způsobem kvantitativního stanovení motility je mikroskopický nápočet pohybujících se spermií v zorném poli. Výpočet v procentu pohyblivých spermií (nebo metodou bodového odhadu, kdy jeden bod reprezentuje 20 % pohyblivých spermií). Hodnocení pohyblivosti se provádí většinou v ejakulátu naředěném fyziologickým roztokem pufrovaným fosfátovým pufrem na ph 7,2. Stupeň ředění závisí na koncentraci ejakulátu, volí se proto takové ředění, aby v 1 mm 3 suspenze bylo cca spermií. Dolní hranice hodnoty požadovaného procenta pohyblivých spermií u kance je 70 %. Při posuzování motility se hodnotí také charakter pohybu, přičemž se určuje jeho směr a rozsah kmitu hlavičky spermie. Přímý progresivní pohyb je znakem funkční plnohodnosti a má jej vykazovat při dobrém ejakulátu 70 % spermií (VĚŽNÍK a kol., 2004) Morfologické posouzení spermatu Morfologické vyšetření spermií je důležitým kritériem pro selekci ejakulátu. Provádí se jedenkrát měsíčně a při poruchách plodnosti u každého ejakulátu. Morfologické změny se podle příčiny vzniku rozdělují na primární a sekundární. Primární jsou ty, které vznikají v průběhu procesu spermiogeneze, zatímco

20 za sekundární považujeme ty změny, které vznikají již na zformované spermii, tedy v průběhu pasáže spermií vývodnými pohlavními cestami nebo během celého zpracování semene po jeho získání. Obecně lze říci, že primární změny se zpravidla projevují závažnými odchylkami v základní stavbě nebo vnitřní struktuře spermií, zatímco sekundární změny se týkají častěji povrchových membrán spermií a bičíků spermií. Abnormální formy spermií nemají u plodného kance přesáhnout 20 %, je rozdílné tvoří-li většinu změněných spermií primární nebo sekundární formy. Vyskytují-li se primární abnormality jednoho druhu ve větším počtu než 5 %, je oplozovací schopnost kance pochybná. Sekundární změny by neměly u jednoho typu přesahovat 10 %. Jednotlivé změny se rozlišují podle závažnosti (primární a sekundární) a dále podle lokalizace. Vzhledem k různé lokalizaci změn mohou být postiženy různé funkce spermií. V zásadě jak poškození pohyblivosti, tak oplozovací schopnosti spermií vede k poruchám plodnosti jedince, a proto nelze relativně menší poškození spermií přehlížet (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). V literatuře se uvádí, že charakteristickými morfologickými odchylkami spermií u neplodných kanců jsou proximální protoplazmatická kapénka (42 %), tvarový defekt akrozómu (18 %), protoplazmatická kapka na spojovací části bičíku (9 %) a perzistující akroblast (5 %). Zbývající defekty lze považovat za zcela netypické změny spermií ve spermatu neplodných kanců (SMITAL, DE SOUSA, 2001). 3.4 Faktory ovlivňující kvalitu ejakulátu Podle SMITALA (2002b) je schopnost kanců produkovat sperma požadované kvality výslednicí celé řady různorodých vlivů (genetické založení jedince, kapacita varlat, věk, frekvence ejakulace, výživa, fotoperioda, klima, sociální prostředí aj.). Některé tyto faktory lze eliminovat a některým je nutné přizpůsobit strategii chovu kanců

21 3.4.1 Vliv výživy Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1985) je vliv výživy na reprodukční schopnost nesporný. Nedostatek vitamínů, především vitamínu A a E a stopových prvků (kobaltu a manganu), může vést k poruchám funkce pohlavních žláz a hypofýzy. Pouze kvalitně živený kanec, ve správné kondici a bez zbytečných kilogramů nadváhy splňuje podmínky pro produkci kvalitního spermatu. Při malé intenzitě využití kance dostačuje základní krmná dávka 2,0 2,7 kg kompletní krmné směsi na den. Při vysoké intenzitě využití kance se doporučuje zvýšit denní dávku směsi o 0,5 kg (ZEMAN, SLÁDEK, ZEMAN, 1995). Kromě zinku, který je předmětem našeho výzkumu, existují další prvky, které ovlivňují kvalitu ejakulátu. Patří mezi ně například selen, chrom a mangan. Selen (spolu s vitamínem E) slouží jako antioxidanty v kančím spermatu a oba ovlivňují varlata a nebo vývoj spermií a jejich následnou motilitu. Studie MARIN- GUZMAN a kol. (1997; cit. CLOSE a COLE, 2000) dokládá důležitost selenu ve výživě na kančí plodnost. Krmili kance základní krmnou dávkou doplněnou buď 0,5 mg/kg selenu nebo 220 mezinárodních jednotek vitaminu E/kg. Kanci krmení krmnou dávkou se selenem produkovali dávky o větším objemu a koncentraci spermií, spermie měli vyšší motilitu než od kanců krmených krmnou dávkou s vitamínem E. Také bylo zaznamenáno méně abnormálních spermií. Pro plemenné kance je doporučováno 0,3 mg/kg selenu v krmné dávce. Chrom je z hlediska výživy důležitý pro lepší růst i reprodukci. Zřejmě nejvíce ovlivňuje chrom chovné prasnice, což předkládá práce LINDEMANNA a kol. (1995). Výhody převážně vycházejí ze zvýšení početnosti vrhu. Několik experimentů, které byly představeny, ukazují zvýšení vrhu o jedno až dvě selata při nepřetržitém přídavku chromu. Krátkodobý dodatek měl za následek menší odezvu (méně jak jedno sele) časem se počet selat zvýšil o 2. Mortalita prasnic se snížila a u prasnic po odstavu se dostavila říje mnohem rychleji. Role chromu v reprodukci není dobře potvrzena. Přesto, je možné zvýšení ovulace přes glukózo-toleranční faktor. Chrom jako ko-faktor inzulínu, může stimulovat četnost gonadotropního releasing hormonu a zvýšení luteinizačního hormonu a folikuly stimulujícího hormonu. Dále může stimulace tvorby progesteronu během březosti zvýšit přežití embryí

22 Přestože v některých zemích není dovoleno podávat vyšší dávky chromu, může být prospěšné přidat 200 µg/kg chromu do krmné dávky kanců. Také bylo prokázáno zvýšení počtu spermií a plodnost u samců krys a bylo prokázáno snížení stresu u řady druhů zvířat. Chrom tedy může zvýšit reprodukční potenciál u kanců (CLOSE a COLE, 2000). Špatná reprodukce je jedním z prvních znaků nedostatku manganu u mnoha druhů zvířat (CLOSE a COLE, 2000). Mangan se ukázal esenciálním pro růst a plodnost u krys a myší v roce 1931 (UNDERWOOD, 1981; cit. LEWIS a SOUTHERN, 2001). Bylo zjištěno, že nedostatek manganu omezoval růst varlat vzhledem k tělesnému růstu u beránků, nehledě na fakt, že koncentrace manganu ve varlatech nebyla vyčerpána. Tento důsledek může být nepřímo zapříčiněn hormonálním vlivem na varlata (MASTERS a kol., 1988; cit. SUTTLE, 2010) Vliv plemene Meziplemenné rozdíly v kvalitě kančího spermatu uvádí SMITAL (2002a). Kanci se v plodnosti liší především díky genetickému založení a ne jen působením vlivů prostředí. Posoudit, které plemeno je jednoznačně nejlepší z hlediska kvality spermatu a celkové vhodnosti pro účely inseminace, je poněkud komplikované, jelikož dílčích ukazatelů je mnoho a ani jedno plemeno nevyniká jednoznačně ve všech ukazatelích. Podle jejich výsledků, kanci plemene švédská landrase, poskytovali sperma vysoké kvality. Velmi perspektivní se jeví kanci plemene large white, jejichž výsledky ukazují na vysokou kvalitu spermatu. Slabou stránkou je u nich pouze nízká koncentrace spermií a nízká aktivita po 72 hodinách, což může naznačovat jisté problémy při dlouhotrvajícím skladování spermatu těchto kanců. Kanci přeštického černostrakatého plemene vynikali zejména nízkým výskytem abnormálních spermií a vysokou přežitelností, to jsou z hlediska inseminace velice důležité ukazatele. Kanci plemene pietrain byli průměrní ve všech sledovaných ukazatelích. Dobrou kvalitu spermatu z hlediska inseminace poskytovali kanci plemene české výrazně masné, kteří ani v jednom sledovaném ukazateli nebyli podprůměrní a dosáhli nízké hodnoty abnormálních spermií. Kanci plemene hampshire měli vynikající přežitelnost spermií a kanci belgické landrase dosáhli nízkého objemu. Obzvláště špatných výsledků dosáhlo plemeno duroc. Z dosažených výsledků je zřejmé, že rozdíly mezi plemeny jsou velké

23 Předpokládá se, že heterózní efekt se u kanců projevuje hlavně ve zrychlení vývinu kříženců a v dřívějším dosažení jejich pohlavní dospělosti, dále ve vyšší hmotnosti varlat a nadvarlat s výsledkem vyššího počtu spermií v ejakulátu. V prováděném pokusu se ukázaly nejlepší kombinace křížení duroc x belgická landrase, landrase x hampshire a landrase x duroc. Oproti tomu se kombinace hampshire x belgická landrase, duroc x pietrain a pietrain x belgická landrase z hlediska projevu příznivého heterózního efektu ukázaly jako nevyhovující Teplota prostředí Teplota prostředí může ovlivnit nástup pohlavní dospělosti, ale i vlastnosti semene. V horkých letních měsících se snižuje pohlavní potence a zhoršuje se kvalita spermatu (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1987). Podle ČEŘOVSKÉHO (2002) může tepelný stres negativně ovlivnit pohyblivost spermií a zvýšit počet morfologicky abnormálních spermií v ejakulátu, dokonce po dobu šesti až osmi týdnů. Tyto změny se zpravidla začnou objevovat po dvoutýdenním působení tepelného stresu a zcela zřetelně po třech týdnech. Teplota, ale také vlhkost jsou hlavní faktory způsobující tepelný stres a musí být pod stálou kontrolou. Varlata potřebují pro svoji správnou funkci o několik stupňů nižší teplotu než je teplota těla. Varlata jsou proto umístěna na povrchu těla a mají systém pro udržení chladnější teploty. Pokud však teplota překročí mez, po kterou je kanec schopen udržet varlata v odpovídajícím teplotním rozmezí, přestává tkáň varlat pracovat odpovídajícím způsobem. Výsledkem je vyšší obsah anatomicky abnormálních spermií a pokles celkového počtu spermií v ejakulátu. Negativní vliv teploty se neprojeví hned, ale vzhledem k délce spermatogeneze, která trvá dní, až za 6 8 týdnů po vzniku tepelného stresu. Jelikož je zde poměrně dlouhé zpoždění, je běžné, že ejakuláty s vyšším procentem anatomicky změněných spermií se objevují ve větší míře až do poloviny podzimu (ANONYM 1, 2011) Věk Podle SMITALA (2002b) pohlavní reflexy u kanečků nastupují ve věku 2,5 až 3,5 měsíce, první ejakulát lze získat od kanců ve třech až pěti měsících, normální spermiogenezi lze očekávat v pěti až šesti měsících a úplný rozvoj spermiogeneze

24 ve věku osmi měsíců. Kanci ve věku sedmi měsíců produkují převážně normální sperma, které je možno používat v inseminaci. Je nutné počítat s tím, že časné zahájení reprodukční aktivity mladých kanců má nepříznivý vliv na plodnost nejen v období plného pohlavního života, ale i na konci reprodukční aktivity Vliv sezónnosti Podle SMITALA (2002b) považují někteří autoři sezónnost pohlavních funkcí u kanců vlivem domestikace za zaniklou, jiní se přiklání k názoru, že za letních měsíců se snižuje pohlavní potence a zhoršuje kvalita spermií. Podle dlouholetých záznamů o odběrech spermatu kanců z inseminačních stanic, počet spermií produkovaných z jednoho odběru v průběhu roku kolísá. Po zvýšení na podzim a v zimě dochází k prudkému poklesu koncem zimy, s dalším mírným klesáním až k minimu, zpravidla v červenci. Toto kolísání však nelze přičítat pouze vlivu teploty prostředí, protože k němu dochází i při konstantních teplotách okolí Metoda plemenitby Z metod plemenitby ovlivňuje plodnost kance především příbuzenská plemenitba a křížení. Se zvyšováním koeficientu příbuzenské plemenitby dochází k poklesu celkového počtu spermií v ejakulátu. Pro inseminaci jsou přípustní jen kanci, kteří mají koeficient příbuzenské plemenitby nižší než 25 %. Příznivý vliv heteroze byl dostatečně prokázán (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985) Ostatní vlivy Podle SMITALA (2002b) může pohlavní chování kanců i produkci spermií ovlivňovat i sociální prostředí. Také velikost a hmotnost varlat souvisí s celkovým počtem spermií

25 3.5 Plemena použitá v experimentu Mateřská plemena Mezi mateřská plemena prasat patří bílé ušlechtilé a landrase. Prasata těchto plemen se vyznačují velmi dobrými reprodukčními vlastnostmi, vysokou až vynikající růstovou schopností při velmi dobré konverzi živin a velmi dobrou masnou užitkovost. Vyznačují se větším až velkým tělesným rámcem, pevnou kostrou a vysokým stupněm odolnosti vůči stresům. Barva kůže i štětin je bílá, ucho je u plemene landrase klopené, u bílého ušlechtilého vzpřímené (PULKRÁBEK a kol., 2005) Duroc Prasata plemene duroc jsou v České republice používána jako otcovské plemeno. Vyznačují se středním až větším tělesným rámcem, velmi pevnou až tvrdou konstitucí, kompaktní tělesnou stavbou, přiměřeně mohutnou a pevnou kostrou. Významným plemenným znakem je červeně rezavé zbarvení se širokou škálou odstínů. Ucho je přiměřeně dlouhé, poloklopené. Masný užitkový typ musí být ve všech nejdůležitějších masných partiích výrazně vyjádřen. Kvalita masa je velmi dobrá. Vedle masné užitkovosti se vyznačují i velmi dobrou růstovou intenzitou při dobré konverzi živin (PULKRÁBEK a kol., 2005) Dánský duroc Dánský duroc má vynikající kvalitu masa (vysoké procento nitrosvalového tuku) a růstovou schopnost při dosažení příznivé konverze krmiva. Jeho odolnost, konstituční pevnost a optimální zmasilost predisponují k dosažení výborných výsledků při použití tohoto plemena v otcovské pozici pro produkci finálního hybrida (ANONYM 2, 2011)

26 3.5.4 SL 38 Syntetická linie 38 vznikla křížením plemen duroc a pietrain (Du x Pn). Spojuje v sobě výbornou zmasilost a odolnost. Je vhodná do tvrdších podmínek. Kanci syntetické linie 38 se používají do C pozice a jsou vhodní zejména v těch chovech, kde prasnice základního stáda nedosahují požadovanou zmasilost (ANONYM 3, 2011)

27 4 MATERIÁL A METODIKA Vlastní výzkum jsme prováděli na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí. Do pokusu bylo zařazeno 10 kanců mateřských plemen (landrase a bílé ušlechtilé), 33 kanců plemene duroc, 10 kanců plemene dánský duroc a 11 kanců hybridní kombinace SL 38 (Du x Pn). Zvířata byla krmena základní krmnou směsí (viz. tab. 1), která neobsahovala zinek v základním premixu. Zinek byl dodáván do základní krmné dávky v množství 99,88 mg/kg krmné směsi. Základní krmná dávka obsahovala 26,25 mg zinku na kg krmné směsi, který byl obsažen v použitých krmných surovinách. Kanci dostávali 3,3 kg krmné směsi na den. Pokusným zvířatům byl premix přimícháván každý den při ranním krmení. Jako nosič byla použita krmná mouka a krmný vápenec. Kontrolní skupina 33 zvířat dostávala zinek v anorganické formě (jako oxid zinečnatý), 31 zvířat pokusné skupiny ve formě organické (zinek vázaný na aminokyselinu methionin). Počty odběrů od vybraných plemen v měsících srpen až listopad zobrazuje tabulka 2. Sledované reprodukční parametry (motilita spermií, objem ejakulátu, koncentrace spermií a procento patologických spermií) byly hodnoceny přímo v laboratoři na inseminační stanici kanců ve Velkém Meziříčí. Kanci byli odebíráni průměrně jednou za týden s ohledem na jejich věk a zdravotní stav. Zdravotní stav byl kontrolován veterinárním lékařem. Délku pokusu jsem stanovili na 122 dní. Výzkum probíhal v měsících srpen až listopad. Výsledná data byla vyhodnocena pro každý měsíc zvlášť. Získané výsledky byly zpracovány programem statistika a rozdíly mezi průměry byly hodnoceny pomocí Studentova t testu. Stanovení motility se provádělo do 15 minut po odběru ejakulátu. Semeno bylo nabráno teploměrem (v ostatních případech skleněnou tyčinkou) kapka semene se nanesla na předehřáté podložní sklíčko (cca 42 C) a překryla krycím sklíčkem. Sklíčka byla předehřívána na předehřívajícím stolku, mikroskop měl rovněž předehřívanou destičku. Laborantka určila mikroskopicky subjektivním odhadem procento spermií s přímočarým pohybem vpřed za hlavičkou, při tělesné teplotě vzorku a při zvětšení 1: Míra pohyblivosti se určovala v několika zorných polích

28 Motilita musí být minimálně 70 %. Pokud sperma neodpovídalo vyhlášce o šlechtění a inseminaci nebylo dále zpracováno pro další použití. Objem ejakulátu byl stanoven pomocí odměrného válce. Koncentrace spermií se vyjadřovala jako počet spermií v 1 mm 3 (ve výsledcích je uvedena v mil. spermií/ml) a určovala se fotometricky pomocí Spekolu 11. Pomocí dávkovače pro malé množství tekutiny se nabralo 9 ml 1M HCl, pomocí varipipety se přidalo 0,25 ml vzorku z rozmíchaného nativního ejakulátu a následně se vzorek ručně promíchal. Zkumavka se vložila do nástavce Spekolu a odečetla se naměřená hodnota. Podle kalibrační tabulky pro daný Spekol se stanovila hustota spermatu. Při prvním odběru v měsíci se stanovovalo procento patologických spermií. Nejdříve se připravil roztěr tak, že se kapka semene nanesla pomocí skleněné tyčinky na podložní sklíčko. Následně se v úhlu 45 stupňů ke kapce přiblížilo zabroušené roztěrové sklíčko tak, aby se kapka po dotyku se sklíčkem rozprostřela po hraně sklíčka a tahem se provedl roztěr v tenké vrstvě. Morfologické posouzení (vyhodnocení abnormálních spermií na připraveném spermiogramu v několika zorných polích počítaly se všechny abnormální spermie), barvení a vyhodnocení spermiogramu prováděl obvodní veterinární lékař

29 Tab.1 Složení krmné směsi pro kance Komponenta % zastoupení Ječmen semeno 36,00 Pšenice semeno 20,36 Oves semeno 20,00 Sojový extrahovaný šrot 14,50 EKPO T 3,00 Bergafat 2,10 Uhličitan vápenatý 1,50 Monodikalciumfosfát 1,20 Minerálně vitaminózní premix pro kance 0,50 Chlorid sodný 0,40 Oxid hořečnatý 0,15 L-Lyzin HCl 0,14 L-Threonin 0,09 Methionin DL 0,06 Bergafat palmový olej; EKPO T biskvitová moučka Tab. 2 Počet odběrů od jednotlivých plemen kanců Srpen Září Říjen Listopad Mateřská organický Zn plemena anorganický Zn Duroc Dánský organický Zn anorganický Zn organický Zn duroc anorganický Zn SL 38 organický Zn anorganický Zn

30 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.2 Hodnocení kvality ejakulátu kanců mateřských plemen V grafu číslo 1 je uvedena motilita spermií. U kanců krmených organickým zinkem byla motilita spermií ve všech měsících minimálně 70 %. Kanci krmení anorganickým zinkem mají v měsících září a listopad hodnoty nižší než potřebných 70 %. Nejmarkantnější rozdíl mezi kontrolní a pokusnou skupinou vidíme v druhém měsíci hodnocení. U obou skupin je patrná kolísavá tendence. Motilita spermií % 72,00 71,00 70,00 69,00 68,00 67,00 66,00 srpen září říjen listopad organický Zn anorganický Zn Graf 1 Motilita spermií kanců mateřských plemen

31 Graf číslo 2 zobrazuje objemové množství ejakulátu. Průměrný objem ejakulátu kanců krmených organicky vázanou formou zinku byl v prvním měsíci sledování 223, 50 ± 55,90 ml a vykazoval nepatrně se zvyšující tendenci každý měsíc. V posledním měsíci pokusu bylo množství ejakulátu 290,95 ± 55,67 ml. Od srpna do listopadu se tedy objem ejakulátu zvýšil o 67,45 ml, tj. o 30,18 %. Toto zvýšení je statisticky průkazné (p<0,05). Objem ejakulátu kanců krmených anorganickým zinkem byl v průměru vyšší než u kanců krmených organickým zinkem. V prvním měsíci experimentu byl průměrný objem kontrolní skupiny 400,71 ± 106,62 ml. V posledním měsíci sledování bylo u této skupiny množství ejakulátu 368,86 ± 106,74 ml, od počátku experimentu se tak objem snížil o 7,95 %. Největší rozdíl (177,21 ml) mezi hodnocenými skupinami byl v prvním měsíci. Objem ejakulátu ml 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen září říjen listopad organický Zn anorganický Zn Graf 2 Objem ejakulátu kanců mateřských plemen

32 Jak je patrné z grafu 3, koncentrace spermií pokusné skupiny kanců byla v průměru vyšší než skupiny kontrolní. Kromě posledního měsíce, ve kterém bylo zjištěno o 2,27 mil. spermií na ml ejakulátu více u kontrolní skupiny než u skupiny pokusné. Průměrná koncentrace spermií v ejakulátu kanců krmených organicky vázaným zinkem byla v prvním pokusném měsíci 273 ± 95,82 mil. spermií/ml. Hodnota se zvyšovala do měsíce října, kde dosáhla maxima 382,94 ± 208,94 mil. spermií/ml. Zvýšení bylo patrné tj. o 109,94 mil. spermií a o 40,27 %, ale statisticky neprůkazné (p<0,05). Poté se koncentrace snížila na 330 ± 156,42 mil. spermií/ml. Koncentrace spermií kontrolní skupiny se od začátku pokusu zvyšovala (pouze s nepatrným snížením v měsíci říjnu). V srpnu bylo v mililitru ejakulátu kanců kontrolní skupiny v průměru 244,29 ± 171,04 mil. spermií. V listopadu jich bylo 332,27 ± 151,81 mil. Došlo ke statisticky neprůkaznému (p<0,05) navýšení koncentrace o 36,01 %. Největší rozdíl mezi oběma skupinami byl v měsíci říjnu. Tento rozdíl činil 109,05 mil. spermií v ml ejakulátu. Koncentrace spermií 500,00 400,00 mil./ml 300,00 200,00 100,00 0,00 srpen září říjen listopad organický Zn anorganický Zn Graf 3 Koncentrace spermií kanců mateřských plemen

33 Jak je patrné ze 4. grafu, procento patologických spermií pokusné skupiny bylo od počátku nízké. V měsíci srpnu to bylo 4,7 ± 1,55 % a kleslo až na hodnotu 3,35 ± 1,08 % v měsíci říjnu, tj. o 28,72 %. Tento rozdíl byl statisticky průkazný (p<0,05). Procento patologických spermií kanců krmených anorganickou formou zinku bylo od počátku pokusu vysoké, i když mělo klesající, avšak statisticky neprůkaznou (p<0,05), tendenci. Z původních 12,00 ± 7,21 % v prvním pokusném období na 7,68 ± 4,52 % v posledním období pokusu, tedy o 36 %. Největší rozdíl mezi pokusnými skupinami vidíme v prvním měsíci. Procento patologických spermií pokusné skupiny bylo téměř 3 krát nižší než skupiny kontrolní. To je statisticky průkazný rozdíl (p<0,05). Ve druhém měsíci jsme zaznamenali statisticky velmi vysoce průkazný rozdíl (p<0,001) a ve třetím období statisticky vysoce průkazný rozdíl (p<0,01). V posledním měsíci došlo ke statisticky průkaznému (p<0,05) zvýšení u pokusné skupiny kanců z 3,35 ± 1,08 % na 8,43 ± 6,56 %, čímž se rozdíly mezi skupinami srovnaly. Patologické spermie % 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 srpen září říjen listopad organický Zn anorganický Zn Graf 4 Patologické spermie kanců mateřských plemen