Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
|
|
- Miroslav Urban
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv zmasilosti na kvalitu ejakulátu kanců mateřských plemen prasat Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Vypracovala: Iveta Šromovská Brno
2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat Agronomická fakulta 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Iveta Šromovská Zootechnika Zootechnika Název tématu: Vliv zmasilosti kanců mateřských plemen na kvalitu ejakulátu Rozsah práce: 30 stran Zásady pro vypracování: 1. Charakteristika mateřských plemen prasat. 2. Průběh a cíl šlechtění mateřských plemen prasat. 3. Vliv zmasilosti na užitkové vlastnosti. 4. Ukazatele kvality ejakulátu kanců. Seznam odborné literatury: 1. PULKRÁBEK, J. a kol. Chov prasat. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. ISBN HOVORKA, F. -- SIDOR, V. Chov prasat. 1. vyd. Praha: SZN, s. 3. ŘÍHA, J. Reprodukce v procesu šlechtění prasat. Grafotyp, Šumperk, Czech Journal of Animal Science - Živočišná výroba. ISSN Datum zadání bakalářské práce: říjen 2007 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 Iveta Šromovská řešitelka doc. Ing. Marie Čechová, CSc. vedoucí práce prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně 2
3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv zmasilosti na kvalitu ejakulátu kanců mateřských plemen prasat vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta. 3
4 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce paní prof. Ing. Marii Čechové za poskytnutí rad a připomínek, dále pak vedoucímu ISK Rajhrad panu Ing. Alešovi Pavlíkovi za poskytnutí některých materiálů. 4
5 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá hodnocením výkrmnosti a jatečné hodnoty a zejména hodnocením kvality ejakulátu. Práce je zaměřena na kance mateřských plemen prasat české bílé ušlechtilé a česká landrase. Zabývá se možností ovlivnění kvality ejakulátu výškou hřbetního tuku a procentem libového masa. Zmasilost kanců české bílé ušlechtilé a česká landrase se zvýšila. Průměrná výška hřbetního tuku se za posledních dvacet šest let snížila u českého bílého ušlechtilého plemene o 1,24 cm, u plemene česká landrase o 1,22 cm. Procento libového masa se zvýšilo mezi roky 1995 a 2008 o 5, 4 % u ČBU a o 5,2 % u plemene ČL. O vlivu těchto změn na kvalitu ejakulátu kanců mateřských plemen nebyly v doposud publikované literatuře nalezeny žádné poznatky. Klíčová slova: kanec, mateřská plemena, kvalita ejakulátu, výkrmnost, jatečná hodnota, šlechtění 5
6 Abstract The bachelor s thesis deals with assessing the fattening performance and slaughter efficiency, in particular by evaluating the semen quality. The thesis focuses on maternity breed boars of Czech Large White and Czech Landrase pigs. It deals with the possibility of the quality of semen being influenced by the back fat thickness and the percentage of lean. Meatiness of boars of Czech Large White and Czech Landrase boars has increased. During the past 26 years, average back fat thickness has decreased by 1.24 cm for Czech Large White and by 1.22 cm for Czech Landrase. Percentage of lean meat increased by 5.4% for the former and by 5.2% for the latter between Knowledge of the effect of these changes on the quality of semen of maternity breed boars has not been found in the literature published so far. Key words: boar, maternal breeds, semen quality, fattening performance, slaughter efficiency, breeding 6
7 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÝCH PLEMEN ČESKÉ BÍLÉ UŠLECHTILÉ (ČBU) ČESKÁ LANDRASE (ČL) PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PLEMENO (PC) PRŮBĚH A CÍL ŠLECHTĚNÍ MATEŘSKÝCH PLEMEN PRASAT UKAZATELE VÝKRMNOSTI A JATEČNÉ HODNOTY VÝKRMNOST JATEČNÁ HODNOTA UKAZATELE KVALITY EJAKULÁTU MAKROSKOPICKÉ POSOUZENÍ SPERMATU Objem ejakulátu Barva a pach ejakulátu Konzistence ejakulátu Hodnota ph MIKROSKOPICKÉ POSOUZENÍ SPERMATU Koncentrace spermií Fotometrické stanovení Hemocytometrické stanovení Baničková metoda počítání buněk v roztoku Motilita a rychlost pohybu spermií MORFOLOGICKÉ POSOUZENÍ SPERMATU SPECIÁLNÍ POSOUZENÍ SPERMATU Stanovení podílu živých a mrtvých spermií FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU EJAKULÁTU TEPLOTA PROSTŘEDÍ
8 7.2. VLIV VÝŽIVY VĚK METODA PLEMENITBY VLIV PLEMENE VLIV INTENZITY POHLAVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ VLIV SEZÓNNOSTI OSTATNÍ VLIVY VLIV ZMASILOSTI NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI VLIV ZMASILOSTI NA PRODUKČNÍ VLASTNOSTI VLIV ZMASILOSTI NA REPRODUKČNÍ UKAZATELE VLIV ZMASILOSTI NA UKAZATELE KVALITY EJAKULÁTU ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
9 1. ÚVOD Prase divoké (Sus scrofa) začali lidé domestikovat asi před lety. Jako centrum domestikace se udává Přední Asie (LAŠTŮVKA A KOL., 2001). Od té doby prošlo dlouhým vývojem, různými změnami exteriéru i užitkových vlastností. A vzešlo z něj prase domácí (Sus scrofa f. domestica) tak jak je známe dnes. Tučné, vysokokalorické vepřové bylo žádoucí v 19. a na začátku 20. století, vzhledem ke spotřebě kalorické potravy, a protože se dobře skladovalo při jednoduché konzervaci. To vše bylo základní příčinou širokého rozšíření prasat sádelného typu. Po úspěšném vyřešení uskladnění masa chlazením a mrazením spolu s výraznými změnami ve výživě obyvatelstva byl zahájen proces přechodu na masný užitkový typ, zřejmý zejména posledních čtyřicet let. Konzumenti vepřového masa si přejí maso libové, proto jsou současná plemena šlechtěna na co největší podíl svaloviny neboli libového masa. Pojem podíl svaloviny je procentuální podíl hmotnosti svaloviny z hmotnosti jatečně upraveného těla za studena. Označuje se také jako zmasilost (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1985) už v roce 1985 nemají prasata raného i pozdního sádelného užitkového typu takový hospodářský význam. Výrazné změny v požadavcích trhu na jatečná prasata se objevují krátce po druhé světové válce. Nejdříve v USA, později ve Skandinávii a v některých státech západní Evropy a postupně se rozšířily na celou oblast Evropy. Cílem zušlechťovacího procesu byla prasata, která vykazovala nižší spotřebu krmiva, měla lepší předpoklady pro tvorbu svaloviny, tj. prasata masná. V roce 1982 měla mateřská plemena v té době ještě bílé ušlechtilé (BU) a landrase (L) tyto výsledky zkoušek výkrmnosti a jatečné hodnoty: průměrný denní přírůstek byl u plemene BU 743 g, u plemene L 746 g a průměrná výška hřbetního tuku byla u BU 26 mm, u L 24,9 mm (HOVORKA, SMÍŠEK, SIDOR, 1985). O 22 let později v roce 2004 už prasata plemen české bílé ušlechtilé (ČBU) a česká landrase (ČL) vykazují tyto hodnoty: průměrný denní přírůstek kanců plemene ČBU je 671 g, u prasnic pak 614 g, u kanců plemene ČL je to 682 g, u prasnic 629 g. Průměrná výška hřbetního tuku je u kanců ČBU 7,6 mm, u prasnic 7,9 mm, u kanců plemene ČL 7,1 mm, u prasnic 7,2 mm (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Z těchto čísel je patrné, že za více než 20 let se výška hřbetního tuku zmenšila 9
10 ze zhruba 2,5 cm na necelých 8 mm. Z těchto výsledků může stanout otázka jaký vliv má šlechtění na co největší zmasilost na reprodukční ukazatele prasat mateřských plemen. 10
11 2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je nejprve zhodnotit ukazatele kvality spermatu, výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase. Následně pak zaměřit pozornost na analýzu měrných vztahů mezi ukazateli vyjadřujícími zmasilost plemenných kanců a kvalitu jejich spermatu. 11
12 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY O vlivu šlechtění mateřských plemen na vyšší zmasilost na jejich reprodukční schopnost se často diskutuje, ale tyto práce se zabývají převážně reprodukčními ukazateli prasnic. Názory na to, zda zvyšování podílu libového masa (LM) u prasat ovlivňuje reprodukční užitkovost, nejsou jednoznačné. LİBKE A KOL. (1986), KERR A CAMERON (1994), KUHLERS A JUNGST (1992a, 1992b, 1993) uvádí, že jednostrannou selekcí na vysokou zmasilost nastává určitý pokles plodnosti. Naproti tomu BLUM A CRETTENAND (1984), MERKS A KOL. (1995) zjistili genetické korelace mezi zmasilostí a reprodukcí téměř nulové. TVRDOŇ A KOL. (1999) sledovali vliv procenta libového masa na plodnost prasnic plemene landrase. Nejvyšší počet všech a živě dochovaných selat (11,50 a 11,11 ks) zjistili u skupiny prasnic pod 54 % LM. Naopak nejnižších výsledků dosáhla skupina prasnic s % LM 56 57,9 %., konkrétně 10,41 a 9,62 ks. Stanovené korelační koeficienty mezi % LM a plodností na jednotlivých vrzích se pohybovaly kolem nuly. Naproti tomu byly zaznamenány i tendence v poklesu plodnosti. BUCHOVÁ A KOL. (2001) zjistili, že mezi výškou hřbetního tuku a podílem LM měřeným PIGLOGem je negativní korelace. ČEŘOVSKÝ A KOL. (2001) zjistili, že vyšší % LM nemá průkazný vliv na počet všech narozených selat. Přesto výška hřbetního tuku má příznivý vliv na snižování věku při prvním zapuštěním. RYDHMER (1993) uvádí, že selekce pro vysokou libovost může zpozdit věk dospívání (EX ČECHOVÁ A KOL., 2002). ČECHOVÁ A KOL. (2002) provedli celopopulační analýzu prasniček plemene bílé ušlechtilé. Z jejich výsledků lze konstatovat, že při současné úrovni zmasilosti našich populací mateřských plemen nebyl zjištěn negativní vztah mezi současnou úrovní zmasilosti a dosahovanou fenotypovou úrovní reprodukční užitkovosti, vyjádřené počtem živě narozených a dochovaných selat. Z výše uvedeného je patrné, že se výzkumy zaměřily zejména na reprodukční vlastnosti prasnic. Méně prací se zatím věnují výzkumu vlivu šlechtění na co největší zmasilost na reprodukční schopnosti kanců. 12
13 4. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÝCH PLEMEN Práce se zaměřuje na hodnocení vlastních ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty a kvality spermatu kanců mateřských plemen. Základ práce vychází z metod hodnotících kvalitu spermatu a na hodnotách vlastní užitkovosti u kanců chovaných na inseminačních stanicích. Česká republika odděluje šlechtění mateřských a otcovských plemen. Mateřská plemena jsou v hybridizačních programech zařazována na výchozí pozici A (BUCHTA A KOL., 1990). Mateřská plemena se vyznačují zejména vynikajícími reprodukčními vlastnostmi a výbornou růstovou schopností a jsou na tyto vlastnosti šlechtěna (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Celkový přehled o populacích mateřských plemen v plemenné knize udává tabulka č. 1 (SCHPCM, 2008). Tab. 1 Celkový přehled o populacích mateřských plemen v plemenné knize v kusech (k ) Kategorie ČBU ČL Prasnice Kanci celkem z toho ISK Chovný cíl do roku 2010 pro populace mateřských plemen v plemenné knize je: 13 kusů živě narozených selat ve vrhu, 1250 g přírůstek kanečků v testačním odchovu, 2,3 kg spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku, % podílu libového masa, 1,8 % intramuskulárního tuku (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 13
14 4.1. České bílé ušlechtilé (ČBU) Toto plemeno vzniklo na podkladě domácích prasat pomocí převodného křížení především anglického yorkshira a německého bílého ušlechtilého plemene. V šedesátých letech byla populace zušlechťována jednorázovou migrací genů plemene landrase. Dále se plemeno zušlechťuje pomocí selekce, ale také migrací genů plemene velkého bílého anglického, dále bílého ušlechtilého plemene z Holandska, Německa, Francie a Švédska (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Obr. 1 České bílé ušlechtilé Prasata tohoto plemene se vyznačují velmi dobrými reprodukčními vlastnostmi, vynikající růstovou schopností při velmi dobré konverzi živin a velmi dobrou masnou užitkovostí. Kvalita masa je dobrá. Vyznačují se větším až velkým tělesným rámcem, lehčí hlavou se vzpřímeným uchem, jemnější, ale pevnou kostrou, pevnou konstitucí s vysokým stupněm odolnosti vůči stresům. Barva kůže i štětin je bílá (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Kanci v dospělosti dosahují hmotnosti kg, prasnice kg (ČECHOVÁ, 14
15 MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Vlastní užitkovost plemene české bílé ušlechtilé zobrazuje tabulka č. 2 (SCHPCM, 2008). Tab. 2 Výsledky testu vlastní užitkovosti plemene ČBU polní test Celkem testováno kusů Průměrný denní přírůstek od narození do konce testu (g) Procentický podíl libového masa (Sonomark) Průměrná výška špeku (cm) Průměrný denní přírůstek v unifikovaném testu (g) Průměrný denní přírůstek od narození do začátku testu kanečci celkem kanečci v NŠCH prasničky celkem prasničky v NŠCH ,5 63,4 62,7 62,9 0,75 0,75 0,75 0,
16 4.2. Česká landrase (ČL) Plemeno landrase se do Československa začalo importovat na počátku šedesátých let. První dovoz se uskutečnil z Kanady a Polska. Po vytvoření dostatečné výběrové základny se přistoupilo k selekci a imigraci genů, především prostřednictvím importovaného samčího materiálu ze Švédska, Jugoslávie, Anglie, Estonska, SRN a Belgie (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Obr. 2 Česká landrase Prasata mají velmi dobré reprodukční vlastnosti, vysokou růstovou intenzitu při velmi dobré konverzi živin a velmi dobrou masnou užitkovost. Vyznačují se větším tělesným rámcem, jemnější, avšak pevnou kostrou a lehkou hlavou. Uši jsou klopené a přiměřeně dlouhé. Konstituce může být jemnější, avšak pevná s vysokým stupněm odolnosti vůči stresům. Barva kůže i štětin je bílá (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Živá hmotnost u dospělých kanců je kg, u prasnic kg (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Vlastní užitkovost plemene česká landrase zobrazuje tabulka č. 3 (SCHPCM, 2008). 16
17 Tab. 3 Výsledky testu vlastní užitkovosti plemene ČL polní test Celkem testováno kusů Průměrný denní přírůstek od narození do konce testu (g) Procentický podíl libového masa (Sonomark) Průměrná výška špeku (cm) Průměrný denní přírůstek v unifikovaném testu (g) Průměrný denní přírůstek od narození do začátku testu kanečci celkem kanečci v NŠCH prasničky celkem prasničky v NŠCH ,7 63,8 63,0 63,3 0,71 0,70 0,72 0, Přeštické černostrakaté plemeno (Pc) Plemeno je zařazeno jako genová rezerva. Bylo uznáno v roce 1964 a je rozšířeno zejména v západních Čechách, kde také vzniklo. Původní krajový ráz vznikl bezplánovitým křížením převážně raných sádelných plemen. V průběhu padesátých let byla provedena regenerace tohoto rázu hlavně plemenem německým sedlovým, které dodalo přeštickému praseti dobré reprodukční schopnosti a odolnost. Ke zlepšení jatečné hodnoty bylo zušlechťováno plemenem pietrain. Plemeno má střední tělesný rámec, ucho klopené, barvu kůže černostrakatou bez krajového vymezení. Dospělý kanci dosahují hmotnosti kg, prasnice kg (ČECHOVÁ, MIKULE, TVRDOŇ, 2003). Plemeno má velmi tvrdou konstituci a vynikající odolnost vůči stresu a vnějším podmínkám prostředí. Vyznačuje se vysokým stupněm přizpůsobivosti a vynikajícími reprodukčními vlastnostmi (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 17
18 4.4. Průběh a cíl šlechtění mateřských plemen prasat Šlechtitelské chovy mateřských plemen (ŠCH MP) provádějí šlechtitelskou činnost a šlechtitelská opatření pro dosažení chovného cíle u celých populací mateřských plemen (ČBU a ČL). Šlechtitelské chovy, zajišťující prodejem plemenných zvířat obnovu stád v rozmnožovacích chovech a inseminačních stanicích kanců, maximalizují odchov prasniček a zvláště kanečků (FIEDLER, SMITAL, 2008). Nejdůležitějším úkolem v oblasti šlechtění plemen prasat je dosahování genetického pokroku. K tomu směřují veškerá opatření v celé šlechtitelské základně chovu prasat. Vytváření optimálních podmínek pro šlechtění s využitím molekulárně - genetických metod, nových a přesnějších technických a organizačních předpokladů intenzivní selekce zejména v nukleových chovech šlechtitelské základny, přináší další prostor pro navýšení genetického potenciálu šlechtěných populací. Základem selekčního programu Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě je použití v současné době nejmodernější metody odhadu plemenné hodnoty označované mezinárodně jako BLUP animal model, která rozkládá užitkovost zvířete pomocí lineárního statistického modelu na části podmíněné genotypem zvířete a části podmíněné různými vlivy prostředí. Dokáže v jednom kroku odhadnout všechny efekty zahrnuté v modelu a očistí tím plemennou hodnotu od vlivu prostředí. Plemenné hodnoty se odhadují zároveň pro všechna zvířata v hodnocené populaci a jsou proto navzájem srovnatelná přes různá prostředí i různé časové úseky. Tím je možno sestavovat aktuální pořadí nejlepších prasnic, respektive kanců v rámci příslušného šlechtěného plemene a uplatňovat tak princip záměrného páření nejlepšího s nejlepším. Chovuschopné potomstvo z tohoto páření prochází tzv. unifikovaným testem vlastní užitkovosti. Po jeho ukončení se pomocí ultrazvukového přístroje změří výška hřbetního tuku, hloubka nejdelšího zádového svalu a vypočte se procentický podíl libového masa, průměrný denní přírůstek od narození a za testované období. Veškeré zjištěné údaje jsou týdně zpracovávány centrálním počítačem a na základě stanovených celkových plemenných hodnot je sestavován a zveřejňován přehled o nejlepších odchovávaných kanečcích daného plemene z celé České republiky, umožňující cílevědomě nakupovat na inseminační stanice kanců i do nukleových chovů pouze nejkvalitnější jedince. Nezbytným předpokladem pro maximální manifestaci každého genotypu je 18
19 kvalitní management, dobré zdraví, cílená výživa a vhodné stájové prostředí a podmínky pro welfare chovaných zvířat (UŘIČÁŘ, 2007). Šlechtění mateřských plemen je orientováno na: vynikající reprodukční vlastnosti, výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě jadrných krmiv, příznivé parametry jatečné hodnoty při velmi dobré kvalitě masa, odolnost vůči stresu, adaptabilitu k chovu ve všech typech technologií, velký tělesný rámec, dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci, velmi dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin), vhodnost kanců pro inseminaci (PULKRÁBEK A KOL., 2005). 19
20 5. UKAZATELE VÝKRMNOSTI A JATEČNÉ HODNOTY Znaky výkrmnosti a jatečné hodnoty jsou produkčními vlastnostmi prasat (PULKRÁBEK A KOL., 2005) a tyto znaky jsou spolu s reprodukcí hodnoceny v kontrole užitkovosti. Informace o užitkovosti zvířat se získávají evidencí určitého projevu zvířete nebo evidencí projevu zvířete v záměrně upravených podmínkách. V chovu prasat v České republice jsou zavedeny tzv. polní testy (unifikovaný test vlastní užitkovosti UTVU), kdy se kontrola užitkových vlastností provádí přímo v chovech. Druhým typem jsou tzv. staniční testy (test VJH), prováděné ve speciálně postavených a speciální technologií vybavených stájích. Označují se jako stanice kontroly výkrmnosti prasat (SKVP) nebo stanice kontroly výkrmnosti a jatečné hodnoty (stanice kontroly dědičnosti). Současné pojmenování testů vychází z modernějšího pojetí odhadu plemenné hodnoty stanovené metodou BLUP animal (FIEDLER, SMITAL, 2002). Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty plemene české bílé ušlechtilé od roku 1983 do roku 2008 udávají tabulky č Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty plemene česká landrase od roku 1983 do roku 2008 udávají tabulky č. 7 9 (STÁTNÍ PLEMENÁŘSKÝ PODNIK, , PLEMO, a.s., 1999, UŘIČÁŘ 2007, SCHPCM 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008). Údaje o procentu libového masa jsou zaznamenávány až od roku Údaje o průměrném denním přírůstku, o průměrné výšce hřbetního tuku a o procentu libového masa z let 1997, 1998 a údaje o průměrné výšce hřbetního tuku z let 2001 a 2002 jsem z dostupné literatury nenalezla. Tab. 4 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČBU Rok Průměrný denní přírůstek v g - VU Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,99 1,98 1,94 1,93 1,92 1,9 1,85 1,52 20
21 Tab. 5 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČBU Rok Průměrný denní přírůstek v g - VU Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,44 1,47 1,37 1,26 1,2 1,13 1,01 0,99 Procento libového masa - VU 58, ,4 60,6 Tab. 6 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČBU Rok Průměrný denní přírůstek v g - VU Průměrná výška hřbetního tuku v cm 0,79 0,76 0,75 0,75 0,78 0,75 Procento libového masa - VU 61,5 62,6 63,1 63,3 63,5 63,4 63,2 63,5 Tab. 7 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČL Rok Průměrný denní přírůstek v g - VU Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,93 1,93 1,92 1,9 1,87 2,06 1,81 1,51 Tab. 8 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČL Rok Průměrný denní přírůstek v g - VU Průměrná výška hřbetního tuku v cm 1,43 1,45 1,37 1,23 1,14 1,08 0,97 0,93 Procento libového masa - VU 58,5 59,4 60,5 61,0 21
22 Tab. 9 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty u plemene ČL Rok Průměrný denní přírůstek v g - VU Průměrná výška hřbetního tuku v cm 0,74 0,71 0,72 0,72 0,71 0,71 Procento libového masa - VU 62,0 62,9 63,4 63,6 63,6 63,6 63,7 63, Výkrmnost Výkrmnost je schopnost prasete vytvářet z přijaté potravy jatečné produkty maso a tuk (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Je charakterizována průměrným denním přírůstkem v gramech, a to od narození do doby ukončení polního testu (PR-VU) u kanečků v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti (FIEDLER, SMITAL, 2002). A spotřebou krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti, resp. metabolizovatelné energie (PULKRÁBEK A KOL., 2005). V polním testu se eviduje datum a živá hmotnost prasniček a kanečků v období růstu ve věku 80 až 88 dnů, datum a živá hmotnost prasniček a kanečků v období růstu ve věku 136 až 158 dní (FIEDLER, SMITAL, 2002). Tabulka č. 10 pojednává o dosažené úrovni výkrmnosti z hlediska historického vývoje. Z této tabulky je patrné, že růstová schopnost prasat zejména v posledních deseti letech dvacátého století se nebývale zvýšila (POUR, 2004). Tab. 10 Úroveň výkrmnosti prasat z historického hlediska Rok Porážková Věk (měsíce) Průměrný denní přírůstek hmotnost (kg) od narození (g) , , , , , , ,
23 5.2. Jatečná hodnota Jatečná hodnota je poměrně složitý pojem, který se mění podle požadavků trhu. Jatečnou hodnotou rozumíme podíl masa a tuku, který se vyjadřuje podílem hlavních masitých částí v procentech z hmotnosti půlky prasete za studena, hmotností kýty s kostmi v procentech z hmotnosti půlky prasete za studena, plochou příčného řezu musculus longissimus lumborum et thoracis a průměrnou výškou hřbetního tuku. Jatečnou hodnotu určují tyto ukazatele: - jatečná výtěžnost, - poměr masitých, tučných a méněcenných částí, - kvalita jednotlivých partií. Jatečnou hodnotu posuzujeme z hlediska kvantitativního a kvalitativního. Kvantitativními ukazateli jsou: - podíl libového masa v % - SEUROP systém, - podíl libového masa v % - zkoušky vlastní užitkovosti, - průměrná výška hřbetního tuku v mm zkoušky vlastní užitkovosti. Z hlediska kvalitativních znaků jsou nejvýznamnějšími světlost barvy masa, šťavnatost, křehkost, mramorování, tloušťka svalových vláken, vaznost, chuť a vůně masa (PULKRÁBEK A KOL., 2005). Jatečná výtěžnost je poměr jatečně upraveného těla za tepla k porážkové hmotnosti. Pohybuje se v závislosti na hmotnosti prasat v rozmezí od 72 do 84 %. Jatečná hodnota se vyjadřuje procentem svaloviny (% LM) v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti a průměrnou výškou hřbetního tuku (v cm) v přepočtu na 100 kg živé hmotnosti u kanečků měřené přístrojovou technikou (ve dvou bodech) na bázi ultrazvuku v polním testu (FIEDLER, SMITAL, 2002). Odhad podílu svaloviny v jatečně upravených tělech v provozních podmínkách jatek vychází ze zjištění pomocných rozměrů, které se dosadí do příslušných regresních rovnic. Výsledným zjištěním je procentický podíl svaloviny na jehož podkladě se jatečná těla o hmotnosti 60 až 120 kg zařadí do tříd jakosti. Tabulka tříd jakosti je uvedena v tabulce č. 11 (PULKRÁBEK, 2004). 23
24 Tab. 11 Třídy jakosti podle SEUROP klasifikace Třída jakosti Podíl svaloviny v jatečném těle S 60,0 % a více E 55,0 až 59,9 % U 50 až 54,9 % R 45,0 až 49,9 % O 40,0 až 44,9 % P 39,9 % a méně 24
25 6. UKAZATELE KVALITY EJAKULÁTU Ejakulát kance je viskózní šedavá nebo bílá tekutina, skládající se z části tekuté a rosolovité. Je to produkt varlat a přídatných pohlavních žláz. Tekutá část je tvořena sekrety uretrálních žláz, prostaty, semenných váčků a obsahu nadvarlete, rosolovitá sekretem Cowperových žláz. V tekuté části jsou v zásadě spermie a semenná plazma. Celý ejakulát je tvořen z % sekrety přídatných žláz a ze 2 4 % tvoří spermie (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Požadavky na zkoušení spermatu jsou uvedeny v ČSN Sperma kance z května 1996 (VĚŽNÍK A KOL., 2004). Než je kanec zařazen do plemenitby je podroben selekci. Posuzujeme plemennou hodnotu, exteriér, kondici, která by měla být chovná. Kromě množství a kvality ejakulátu posuzujeme: vývin varlat, jejich objem (velikost), symetrické uložení, konzistenci tkáně varlat (na pohmat), temperament (libido sexualis), pevnost končetin a způsob chůze (lokomoce), zaúhlení zadních končetin, předkožkový vak (zbytnění, výduť předkožky), pohlavní úd (erekce, vysunutí, délka po výsunu) (PULKRÁBEK A KOL., 2005) Makroskopické posouzení spermatu Objem ejakulátu Objem ejakulátu se mění s věkem jedince a u dospělého kance má mít nejméně 100 ml (VĚŽNÍK A KOL., 2004), u plemene duroc je to minimálně 80 ml (BUCHTA A KOL., 1990). Podle VĚŽNÍKA A KOL. (2004) je objem ejakulátu ovlivněn řadou faktorů, zejména plemenem, genetickým základem, úrovní užitkovosti, intenzitou pohlavního využívání plemeníka, stupněm pohlavního vydráždění, technikou odběru semene, krmením, ošetřováním, ročním obdobím a významně se podílí i vyrovnanost organismu plemeníka v daném prostředí a jeho zdravotní stav. KOZUMPLÍK A KUDLÁČ (1980) uvádí, že obecně je velikost ejakulátu v nepřímém vztahu ke koncentraci spermií, protože vyšší koncentrace bývá zjišťována u méně objemných ejakulátů. Celkový počet spermií bývá naopak větší u objemově velkých ejakulátů. 25
26 U kance se odebírají jen frakce bohaté na spermie a frakce ejakulátu produkovaná bulbouretrálními žlázami se neodebírají, respektive odstraňují. Objem ejakulátu je stanoven jen z frakcí určených k využití. Stanovení objemu se provádí vážením nebo měřením v kalibrovaných nádobách (VĚŽNÍK A KOL., 2004) Barva a pach ejakulátu Barva má být mléčně bílá, šedobílá nebo vzhledu slonové kosti. Změny barvy do žluta, do zelena, do růžova nebo do hněda poukazují na znehodnocení ejakulátu močí, krví, hnisem nebo nečistotou. Málo krycí bílá barva svědčí o nízké koncentraci spermií v ejakulátu. Pach by měl být nevýrazný nebo slabě specifický. Ostře páchnoucí ejakulát nebo ejakulát s výrazným specificky kančím pachem svědčí o znečištění močí nebo sekretem prepuciálního váčku. Pach spermatu může být rozhodující pro další použití semene. Ejakuláty s výrazným specificky kančím pachem mají zpravidla vysoký obsah baktérií, a proto nejsou vhodné k použití. Hnilobný pach poukazuje na zánětlivý proces nebo chorobný stav určité části pohlavních orgánů (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980) Konzistence ejakulátu Konzistence ejakulátu kance je závislá na koncentraci spermií. U velmi hustých ejakulátů nebo u zachycení jen druhé frakce ejakulátu je konzistence až smetanovitá, zpravidla však bývá mléčná nebo mléčnovodnatá. Řídké ejakuláty jsou zcela vodnaté konzistence (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980) Hodnota ph ph ejakulátu kance se pohybuje od 6,8 do 7,8. Nejčastěji se zjišťuje jako slabě zásaditá ( 7,2 7,4). Zásaditější ph bývá zjišťováno u řídkých ejakulátů. ph semene může být ovlivněno výskytem chorobných změn, postihujících přídatné pohlavní žlázy nebo jiné úseky pohlavního ústrojí. V těchto případech se sekret postižených žláz stává více alkalickým (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). 26
27 6.2. Mikroskopické posouzení spermatu Koncentrace spermií Stanovení koncentrace spermií v ejakulátu je jednou ze základních informací o jeho kvalitě a úrovni spermiogenetického epitelu. Faktory ovlivňující koncentraci spermií se všeobecně uplatňují prostřednictvím vnitřního prostředí organismu a negativním působením na řídící mechanismy, popřípadě přímo na cílové tkáně pohlavního systému (VĚŽNÍK A KOL., 2004). Koncentrace spermií kolísá od do v 1 mm 3. U kanců plemene duroc, hampshire a jejich kříženců je koncentrace spermií vždy vyšší (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). Koncentrace spermií se zjišťuje fotometricky, hemocytometricky a počítáním částic (VĚŽNÍK A KOL., 2004) Fotometrické stanovení Toto stanovení je orientační a provádí se především v rutinních provozních laboratořích. V podstatě jde o nefelometrické stanovení stupně zákalu, který vznikne po standardním naředění nativního semene s daným objemem ředidla. Nefelometry specificky kalibrované mají na stupnici místo hodnot extinkce přímo údaje o koncentraci spermií. Tento způsob stanovení koncentrace při zkontrolované kalibraci je provozně vhodný a za daných podmínek objektivní Hemocytometrické stanovení K tomuto stanovení užíváme mísící pipetu (melanžér) na červené krvinky. Semeno lze použít nativní nebo ředěné, kdy se poměr ředění musí stát součástí výpočtového vzorce. Před odebíráním vzorku k počítání v Bürkerově komůrce, je nutno suspenzi v mísící pipetě dobře homogenizovat. Semeno kance se ředí 1:100. K ředění se používá Hayemův roztok Baničková metoda počítání buněk v roztoku Metoda počítání buněk v mísících baňkách je obdobou hemocytometrického stanovení v melanžérech. 27
28 Motilita a rychlost pohybu spermií Základním způsobem kvantitativního stanovení motility je mikroskopický nápočet pohybujících se spermií v zorném poli. Výpočet se vyjadřuje v procentu pohyblivých spermií (nebo metodou bodového odhadu, kdy jeden bod reprezentuje 20 % pohyblivých spermií). Hodnocení pohyblivosti se provádí většinou v ejakulátu naředěném fyziologickým roztokem pufrovaným fosfátovým pufrem na ph 7,2. Stupeň ředění závisí na koncentraci ejakulátu, volí se proto takové ředění, aby v 1 mm 3 suspenze bylo cca spermií. Dolní hranice hodnoty požadovaného procenta pohyblivých spermií je u kance 70 %. Při posuzování motility se hodnotí také charakter pohybu, přičemž se určuje jeho směr a rozsah kmitu hlavičky spermie. Přímý progresivní pohyb je znakem funkční plnohodnosti a má jej vykazovat při dobrém ejakulátu 70 % spermií (VĚŽNÍK A KOL., 2004). Test propulsivity se používá při stanovení rychlosti pohybu spermií. Princip testu spočívá ve stanovení doby, za kterou projde 100 spermií měřeným prostorem v počítací komůrce. Tato doba je závislá na koncentraci spermií a na rychlosti jejich pohybu. Volí se takové ředění, aby v 1 mm 3 suspenze bylo cca spermií. K ředění se používá fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem na ph 7,2. Ke stanovení se používá Thomova komůrka. Průměrná rychlost spermií u kance je 43 µm.s -1 (VĚŽNÍK A KOL., 2004) Morfologické posouzení spermatu Morfologické vyšetření spermií je důležitým kritériem pro selekci ejakulátu. Provádí se jedenkrát měsíčně a při poruchách plodnosti u každého ejakulátu. Morfologické změny se podle příčiny vzniku rozdělují na primární a sekundární. Primární jsou ty, které vznikají v průběhu procesu spermiogeneze, zatímco za sekundární považujeme ty změny, které vznikají již na zformované spermii, tedy v průběhu pasáže spermií vývodnými pohlavními cestami nebo během celého zpracování semene po jeho získání. Obecně lze říci, že primární změny se zpravidla projevují závažnými odchylkami v základní stavbě nebo vnitřní struktuře spermií, zatímco sekundární změny se týkají častěji povrchových membrán spermií a bičíků 28
29 spermií. Abnormální formy spermií nemají u plodného kance přesáhnout 20 %, je rozdílné, tvoří-li většinu změněných spermií primární nebo sekundární formy. Vyskytují-li se primární abnormality jednoho druhu ve větším počtu než 5 %, je oplozovací schopnost kance pochybná. Sekundární změny by neměly u jednoho typu přesahovat 10 %. Jednotlivé změny se rozlišují podle závažnosti (primární a sekundární) a dále podle lokalizace. Vzhledem k různé lokalizaci změn mohou být postiženy i různé funkce spermií. V zásadě jak poškození pohyblivosti, tak oplozovací schopnosti spermií vede k poruchám plodnosti jedince, a proto nelze relativně menší poškození spermií přehlížet (KOZUMPLÍK, KUDLÁČ, 1980). V literatuře se uvádí, že charakteristickými morfologickými odchylkami spermií u neplodných kanců jsou proximální protoplazmatická kapénka (42 %), tvarový defekt akrozómu (18 %), protoplazmatická kapka na spojovací části bičíku (9 %) a perzistující akroblast (5 %). Zbývající defekty lze považovat za zcela netypické změny spermií ve spermatu neplodných kanců (SMITAL, DE SOUSA, 2001) Speciální posouzení spermatu Stanovení podílu živých a mrtvých spermií Snaha dosáhnout informaci o stavu buňky, především z hlediska její vitality, vedlo v roce 1940 k uplatnění v bakteriologii užívané techniky barvení eosinem. Postupně došlo k rozsáhlému výběru barviv a reagencií, které jsou využívány v tomto směru. Základem však zůstává supravitální postup barvení, který diferencuje vyšetřovanou buněčnou suspenzi na skupinu jedinců s nenarušenou povrchovou membránou a skupinu spermií se změnami permeability povrchových membrán a v důsledku porušení jejich integrity ke změnám interakce s použitým barvivem. V praxi se používá 0,5 % eosin ve fyziologickém roztoku pro sperma o ph 7,2. Z používaných fluorochromů se pro mikroskopickou techniku nejčastěji uplatňuje primulin, CTC (chlortetracyklin) a při využití průtokových cytofotometrů propidium jodid nebo speciálních testovacích setů např. Sperm Viability Kit. Při barvení dle Bloma se jako reagencie používá eosin a nigrosin. Přičemž živé spermie jsou nezbarvené a mrtvé jsou zbarveny červeně. Výsledek se vyjadřuje 29
30 v procentech živých spermií. Při barvení primulinem jsou mrtvé spermie zbarveny žlutě, živé se nebarví a jeví se jako černé (modré) stíny na mírně fluoreskujícím pozadí. Při barvení propidium jodidem jsou mrtvé spermie zbarveny červeně, živé spermie mají lehkou autofluorescenci. Hodnotí se 200 buněk a stanoví se procento živých a mrtvých spermií (VĚŽNÍK A KOL., 2004). 30
31 7. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU EJAKULÁTU Podle HOVORKY, SIDORA, SMÍŠKA (1985) se plodnost kance projevuje v jeho oplozovací dispozici a oplozovací schopnosti vyprodukovaného spermatu. Skutečná plodnost se však hodnotí podle počtu a velikosti vrhů od prasnic zapuštěných příslušným kancem Teplota prostředí Může ovlivnit nástup pohlavní dospělosti, ale i vlastnosti semene. V horkých letních měsících se snižuje pohlavní potence a zhoršuje se kvalita spermatu (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Podle ČEŘOVSKÉHO (2002) může tepelný stres negativně ovlivnit pohyblivost spermií a zvýšit počet morfologicky abnormálních spermií v ejakulátu dokonce po dobu šesti až osmi týdnů. Tyto změny se zpravidla začnou objevovat po dvoutýdenním působení tepelného stresu, zcela zřetelně po třech týdnech Vliv výživy Na reprodukční schopnost je vliv výživy nesporný. Nedostatek vitamínů, především vitamínu A a E a stopových prvků (kobaltu a manganu), může vést k poruchám funkce pohlavních žláz a hypofýzy (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Při malé intenzitě využití kance dostačuje základní krmná dávka 2,2 2,7 kg kompletní směsi na krmný den. Při vysoké intenzitě využití kance se doporučuje zvýšit denní dávku směsi o 0,5 kg. Výsledkem má být kvalitně živený kanec, ve správné kondice, bez zbytečných kilogramů. Spermie ovlivněné nekvalitní výživou se v ejakulátu objeví až za 42 dnů po podání špatné krmné dávky a jejich špatná kvalita se projeví na výsledcích reprodukce prasnic až za 157 dnů (ZEMAN, SLÁDEK, ZEMAN, 1995). SMITAL (2002b) uvádí, že výživa a technika krmení působí na produkci prostřednictvím dobré kondice a příznivého zdravotního stavu. Vážným problémem může být nadměrná tělesná hmotnost, jelikož kanci s nadváhou mají problémy 31
32 s končetinami a libidem. Také nedostatečný příjem živin může vést ke ztrátě libida a snížení produkce spermií Věk Při sledování věku kanečků plemen bílé ušlechtilé a landrase na vývoj spermiogeneze, jehož cílem bylo stanovit minimální hranici pro jejich využívání v plemenitbě, popřípadě inseminaci, byl u objemu ejakulátu, koncentrace spermií, aktivity spermií a procenta abnormálních spermií zaznamenán největší vzestup mezi 5. a 6. měsícem věku. Toto období je u kanců obou plemen obdobím nejvyšší intenzity pohlavního vývoje. Mezi 6. a 7. měsícem věku se pohlavní vývoj poněkud zpomaluje, nárůst ukazatelů není tak intenzivní (ŠLECHTA, 1981 EX HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Jiní autoři prokázali kontinuální vzestup kvantitativních vlastností spermií u kanců od 5. do 9. měsíce věku, přičemž počet spermií v každém ejakulátě byl závislý především na věku a živé hmotnosti kance. I při dobrém semeni kanečků ve věku 6 8 měsíců se dosahuje špatných výsledků v plodnosti. Teprve ejakulát osmiměsíčního kance odpovídá co do množství a kvality potřebám standardu (ADMIDAL, 1965; HÜHN, 1960 EX HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985). Podle SMITALA (2002b) pohlavní reflexy u kanečků nastupují ve věku 2,5 až 3,5 měsíce, erekce se objevuje ve věku tří měsíců, první ejakulát lze získat od kanců ve třech až pěti měsících, normální spermiogenezi lze očekávat v pěti až šesti měsících a plný rozvoj spermiogenze ve věku osmi měsíců. Kanci ve věku sedmi měsíců produkují převážně normální sperma, které je možno používat v inseminaci. Avšak je nutné počítat s tím, že časné zahájení reprodukční aktivity mladých kanců (zvláště mladších než jeden rok) má nepříznivý vliv na plodnost nejen v období plného pohlavního života, ale i na konci reprodukční aktivity. Vývoj produkce spermatu od pěti měsíců nemá s postupujícím věkem lineární charakter. Nejprudší vzestup byl zaznamenám mezi pátým a šestým měsícem věku, což je období nejvyšší intenzity pohlavního vývoje a růstu varlat. Od sedmého měsíce není nárůst tak razantní, ale produkce spermatu se neustále zvyšuje až do maxima, které nastává zhruba ve věku tří až čtyř let. Tabulka č. 12 nám dokládá, že je chováno nejvíce kanců do věku dvou let. 32
33 Tab. 12 Věková struktura kanců na inseminačních stanicích kanců (v %) Věk kanců České bílé ušlechtilé Česká landrase Do 1 roku 12,0 11,7 Do 2 let 43,0 42,7 Do 3 let 23,4 23,2 Do 4 let 12,3 12,8 Do 5 let 6,1 5,8 Do 6 let 2,4 2,3 Nad 6 let 0,8 1, Metoda plemenitby Z metod plemenitby ovlivňuje plodnost kance především příbuzenská plemenitba a křížení. Se zvyšováním koeficientu příbuzenské plemenitby dochází k poklesu celkového počtu spermií v ejakulátu. Pro inseminaci jsou přípustní jen kanci, kteří mají koeficient příbuzenské plemenitby nižší než 25 %. Příznivý vliv heteroze byl dostatečně prokázán (HOVORKA, SIDOR, SMÍŠEK, 1985) Vliv plemene Meziplemenné rozdíly v kvalitě a kvantitě kančího spermatu uvádí SMITAL (2002a). Posoudit, které plemeno je jednoznačně nejlepší z hlediska kvality spermatu a celkové vhodnosti pro účely inseminace, je poněkud komplikované, jelikož dílčích ukazatelů je mnoho a ani jedno plemeno nevyniká jednoznačně ve všech ukazatelích. Podle výsledků kanci plemene landrase a bílé ušlechtilé měli vysoký objem spermatu, ale nízkou koncentraci, aktivitu spermií a naopak vysoký obsah abnormálních spermií a k tomu ještě špatnou přežitelnost spermií. Testy byly prováděny v letech 1990 až 1997 na 31 inseminačních stanicích v České republice Vliv intenzity pohlavního využívání SMITAL (2002b) uvádí, že při současné organizaci inseminace prasat lze 33
34 intenzitu pohlavního využívání, nebo-li frekvenci odběrů považovat za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících plodnost kanců. Častá a pravidelná ejakulace způsobuje rychlé snížení produkce spermií. Se zvyšující se intenzitou pohlavního využívání kanců klesá sice produkce spermií z jednoho odběru, ale na druhé straně se však zvyšuje celoroční produkce spermií. Frekvence odběrů má také významnou roli při dlouhověkosti kanců. Obecně platí čím intenzivněji bude kanec pohlavně využíván, tím kratší dobu bude působit v inseminaci Vliv sezónnosti Někteří autoři považují sezónnost pohlavních funkcí u kanců vlivem domestikace za zaniklou, jiní se přiklání k názoru, že v horkých letních měsících se snižuje pohlavní potence a zhoršuje kvalita spermií. Podle dlouholetých záznamů o odběrech spermatu kanců z inseminačních stanic ukazují, že počet spermií produkovaných z jednoho odběru v průběhu roku kolísá celkem pravidelně: po zvýšení na podzim a v zimě dochází k prudkému poklesu koncem zimy, s dalším mírným klesáním až k minimu, zpravidla v červenci. Toto kolísání nelze přičítat pouze vlivu teploty prostředí, protože k němu dochází i při konstantních teplotách okolí (SMITAL, 2002b) Ostatní vlivy Velikost a hmotnost varlat souvisí s celkovým počtem spermií velmi úzce a stejně tak jsou závislé na věku a vývinu kance. Vzhledem k tomu, že velikost varlat je do značné míry podmíněna geneticky a že existují vztahy mezi velikostí varlat a produkcí spermatu, se předpokládá, že znalost testimetrických ukazatelů by bylo možné využít při genetickém zlepšování produkce spermií. Potvrzují to selekční pokusy, při kterých kanci s velkými varlaty produkovali i více spermií v ejakulátu. Sociální prostředí může ovlivňovat pohlavní chování kanců i produkci spermií. Například kanci ustájení skupinově mají nižší ukazatele plodnosti, jestliže se u nich vyskytuje neobvyklé množství homosexuální aktivity (SMITAL, 2002b). 34
35 8. VLIV ZMASILOSTI NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI 8.1. Vliv zmasilosti na produkční vlastnosti V intenzifikaci výroby vepřového masa byl zaměřen hlavní cíl na zvýšení podílu obsahu libového masa v jatečném těle prasat. Zvýšení zmasilosti však bylo na úkor snížení kvality masa. Rozšíření recesivní alely RYR1 genu doprovázelo zvyšování zmasilosti prasat na úkor kvality masa, hlavně při vzniku vady PSE (světlého, měkkého a vodnatého) masa (KUCIEL, 2001) Vliv zmasilosti na reprodukční ukazatele ČECHOVÁ A KOL. (2004) uvádějí, že vyšší růstová schopnost plemenných prasniček plemene bílé ušlechtilé během odchovu nemá negativní vliv na jejich další plodnost. Naopak zjistili, že prasničky s vyšší růstovou schopností dosahují vyšší plodnosti vyjádřené počtem živě narozených selat. Vyšší průměrné denní přírůstky ve vlastní užitkovosti však negativně ovlivňují dlouhověkost prasnic. Tito autoři dále prováděli výzkum vlivu průměrného procenta libového masa ve vlastní užitkovosti na věk při prvním zabřeznutí prasniček. Ze zjištěných výsledků je možno uvést, že v důsledku vyšší zmasilosti a nižší výšky podkožního tuku dochází ke zvýšení věku při prvním zabřeznutí. ČECHOVÁ, TVRDOŇ (2000) prováděli analýzu úrovně plodnosti prasnic plemen bílé ušlechtilé a landrase v závislosti na procentu libového masa. Z výsledků je zřejmé, že se zvyšující zmasilostí nedochází k poklesu plodnosti Vliv zmasilosti na ukazatele kvality ejakulátu Jak je patrné z tabulek č. 4-9 zmasilost mateřských plemen se od roku 1983 značně zvýšila, o čemž svědčí zejména hodnoty průměrné výšky hřbetního tuku a procenta libového masa. Jak lze z tabulek vyčíst průměrná výška hřbetního tuku u bílého ušlechtilého byla v roce ,99 cm, do roku 2000 klesla tato hodnota pod 1 cm. Nyní je výška tuku 0,75 cm. Plemeno landrase mělo výšku hřbetního tuku v roce 35
36 1983 1,93 cm, pod 1 cm se tato hodnota dostala do roku Nynější hodnota je 0,71 cm. Plemeno bílé ušlechtilé mělo 58,1 % libového masa v roce 1995, o deset let později byla tato hodnota 63,5 %. Na této úrovni je i dnes. Plemeno landrase vykazovalo v roce 1995 hodnotu procenta libového masa 58,5 %, v roce ,6 % a v současnosti je to 63,7 % libového masa. O vlivu těchto změn na kvalitu ejakulátu kanců jsem nenašla v odborné literatuře žádné poznatky. 36
37 9. ZÁVĚR O vlivu zmasilosti na reprodukční ukazatele se hovoří zejména v souvislosti s reprodukcí prasnic. Při hledání poznatků o vlivu zmasilosti na kvalitu kančího ejakulátu jsem nenašla v odborné literatuře žádné poznatky. Zvýšení zmasilosti kanců plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase za posledních dvacet šest let dokazují tabulky č Průměrná výška hřbetního tuku u obou mateřských plemen měla od roku 1983 do roku 2008 snižující se tendenci. Průměrná výška hřbetního tuku plemene české bílé ušlechtilé byla v roce ,99 cm. V roce 2008 byla tato hodnota 0,75 cm tedy o 1,24 cm méně. Plemeno česká landrase má tyto hodnoty ještě nižší. Průměrná výška hřbetního tuku byla v roce ,93 cm v roce ,71 cm tedy o 1,22 cm méně. Procento libového masa mělo u obou mateřských plemen od roku 1995 do roku 2008 zvyšující se tendenci. U plemene české bílé ušlechtilé se procento libového masa zvýšilo z 58,1 % v roce 1995 na 63,5 % v roce 2008 tedy o 5,4 %. U plemene česká landrase jsou hodnoty podobné. V roce 1995 to bylo 58,5 %, v roce , 7 % libového masa. Procento libového masa se tak zvýšilo o 5,2 %. Také průměrný denní přírůstek se za období let zvýšil. U plemene české bílé ušlechtilé se zvýšil o 94 g, u plemene česká landrase se zvýšil o 148 g. O vlivu těchto změn na kvalitu ejakulátu kanců plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase jsem v dostupné odborné literatuře nenalezla žádné údaje. 37
38 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BUCHTA, S. A KOL. Chov prasat. Skriptum Vysoká škola zemědělská v Brně. Brno, s. ČECHOVÁ, M., MARKOVÁ, E., TVRDOŇ, Z., SLÁDEK, L., MIKULE, V. Analýza vlivu změny výšky hřbetního tuku v průběhu reprodukčního cyklu na užitkovost prasnic. In KOLEKTIV AUTORŮ. Zoohygiena nedílná součást úspěšné produkce v chovech prasat (Sborník referátů). Vyd. 1. Práče, s. ISBN: ČECHOVÁ, M., MIKULE, V., TVRDOŇ, Z. Chov prasat. Vyd. 1. Skriptum MZLU v Brně. Brno, s. ISBN: ČECHOVÁ, M., SLÁDEK, L. MIKULE, V., TRČKA, P. Zootechnické a technologické předpoklady úspěšné produkce selat. In KOLEKTIV AUTORŮ. Nové poznatky v chovu prasat (Sborník referátů). Vyd. 1. Znojmo, s. ISBN: ČECHOVÁ, M., TVRDOŇ, Z. Úroveň některých reprodukčních znaků ve vztahu k zmasilosti prasnic. Náš chov, ročník 60., 7/2000 Praha. ISSN ČEŘOVSKÝ, J. Vysoké letní teploty neprospívají rozmnožování prasat. Farmář, ročník 8., 10/2002 Praha. ISSN FIEDLER, J., SMITAL, J. Některé principy kontroly užitkovosti prasat. Farmář, ročník 8., 9/2002, Praha. ISSN FIEDLER, J., SMITAL, J. Řízení šlechtitelské práce v chovu prasat. [Cit ] KOZUMPLÍK, J., KUDLÁČ, E. Reprodukce prasat ve velkochovech. Vyd. 1. Státní zemědělské nakladatelství. Praha, s. 38
39 KUCIEL, J. Produkce kvalitního vepřového masa je jeden z důležitých cílů šlechtění. Plemo report, 2/2001, Brno, s. 40 LAŠTŮVKA, Z., GAISLER, J., ŠŤASTNÁ, P., PELIKÁN, J. Zoologie pro zemědělce a lesníky. Vyd. 2. Konvoj. Brno, s. ISBN POUR, M. Strategie chovatelů prasat po vstupu do EU. IN KOLEKTIV AUTORŮ. Požadavky na chov prasat po vstupu do EU. (Sborník ze semináře). Vyd. 1. Hradec Králové, s. ISBN: X PULKRÁBEK, J. Klasifikace jatečných prasat. IN KOLEKTIV AUTORŮ. Požadavky na chov prasat po vstupu do EU. (Sborník ze semináře). Vyd. 1. Hradec Králové, s. ISBN: X PULKRÁBEK, J. A KOL. Chov prasat. 1. vyd. Profi Press, s. r. o. Praha, s. ISBN: SMITAL, J. Faktory působící na kvalitu a kvantitu kančího spermatu. Náš chov, ročník 62., 7/2002a, Praha. ISSN 002 SMITAL, J. Meziplemenné rozdíly v kvalitě a kvantitě kančího spermatu. Náš chov, ročník 62., 6/2002b, Praha. ISSN 002 SMITAL, J., DE SOUSA, L. Současné perspektivní metody hodnocení kančího spermatu II. Náš chov, ročník 61., 1/2001, Praha. ISSN STÁTNÍ PLEMENÁŘSKÝ PODNIK. Výsledky kontroly užitkovosti prasat. Praha SVAZ CHOVATELŮ PRASAT V ČECHÁCH A NA MORAVĚ. Ročenka. 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 UŘIČÁŘ, J. Výsledky šlechtění populací chovaných plemen prasat v českém domácím 39
40 programu. In KOLEKTIV AUTORŮ. Nové poznatky v chovu prasat genetika reprodukce výživa (Sborník referátů). Vyd. 1. Modřice, s. ISBN: VĚŽNÍK, Z. A KOL. Repetitorium spermatologie a andrologie a metodiky spermatoanalýzy. Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Brno, ISBN: ZEMAN, L., SLÁDEK, M., ZEMAN, J. PLEMHYB-uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno, s
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému
VíceŠlechtitelské + hybridizační programy
Šlechtitelské + hybridizační programy Plemenářská práce širší pojetí souhrn zootechnických + organizačních + ekonomických opatření cíl všestranné zvyšování užitkovosti prasat užší pojetí zásahy do genotypové
VíceŠlechtění mateřských plemen orientováno na
Plemena prasat Šlechtění mateřských plemen orientováno na vynikající reprodukční vlastnosti 15,5 živě narozených selat/vrh výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě KKS 1 300 g/kanečci UTVU příznivé
VícePlemena prasat rozdělujeme podle
Plemena prasat Plemena prasat rozdělujeme podle 1. stupně prošlechtění primitivní vznikla působením přírodních podmínek s malým podílem umělého výběru, staročeský hřebenáč zušlechtěná vznikla z primitivních
VíceHodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat
Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému
VíceSvaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Centrální plemenná kniha Metodické zásady pro práci se šlechtitelskou základnou v chovu prasat Zpracoval: Ing. Čestmír Pražák, CSc. Platnost: od 14.4.2006 V
VíceTopigs Norsvin linie. Topigs Norsvin Workshop Simon Amstutz
Topigs Norsvin linie Topigs Norsvin Workshop 2014 Simon Amstutz Otcovské linie Topigs Norsvin Tempo Norsvin Duroc Talent Top Pi Tempo Velmi vysoká odolnost Vysoký počet živě rozených selat ve vrhu Charakteristika
VíceAktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov
Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov Prof.ing.Marie Čechová,CSc. Ing. Zdeněk Hadaš,Ph.D., Ing. Pavel Nevrkla,Ph.D. SOUČASNÁ SITUACE V CHOVU PRASAT Současnost Technologie
VíceVLIV APLIKACE PŘÍPRAVKU SUPERGESTRAN inj. NA VÝSKYT A SPEKTRUM PATOLOGICKY ZMĚNĚNÝCH SPERMIÍ V EJAKULÁTU KANCŮ
Středoškolská technika 2011 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT VLIV APLIKACE PŘÍPRAVKU SUPERGESTRAN inj. NA VÝSKYT A SPEKTRUM PATOLOGICKY ZMĚNĚNÝCH SPERMIÍ V EJAKULÁTU KANCŮ Martina
VíceMETODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE
METODIKA CHOVU - PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE Charakteristika plemene Přeštické černostrakaté prase se vyznačuje vynikajícími reprodukčními vlastnostmi, nenáročností a vysokým stupněm přizpůsobivosti
VíceM e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena
M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků
VíceM e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena
M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných
VíceKatedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR
Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují
VíceMetodický pokyn pro odchovná zařízení plemenných býků
Svaz chovatelů českého strakatého skotu, z. s. Rada plemenné knihy U Topíren 2, 170 41 PRAHA 7 Věc: Metodické pokyny pro odchovná zařízení plemenných býků, pro odchov a výběr býků u chovatele a pro zápis
VícePředstavení společnosti
Topigs - nejinovativnější šlechtitelská organizace prasat na světě Představení společnosti Topigs Workshop 2014 Anders T. Øfsti 2. června 2014 TOPIGS a se k sobě hodí 1 Silné zaměření na V&V 2 Podobné
VíceBudoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR
Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR Změna v chovu koní za posledních 23 let 1989-28 000 koní 1995-18 000 koní 2011-77 000 koní Nárůst počtů Nárůst kvality??? Cesty ke zlepšení Plemenitba V chovu
VíceKontrola užitkovosti prasat
Kontrola užitkovosti prasat Metodické pokyny SCHP A. Kontrola reprodukčních vlastností kanců + prasnic B. Provádění zkoušek vlastní užitkovosti prasat (VU) Metodika MZe ČR C. Testování finálních hybridů
VíceŠlechtitelský program plemene highland
Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,v.v.i Praha Uhříněves Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VYUŽITÍ RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU KANEČKŮ
VíceExperiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů
VíceŠlechtitelský program plemene galloway
Šlechtitelský program plemene galloway 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno Galloway je zmiňováno již v písemnostech z dob římské okupace britských ostrovů. Bylo tehdy popisováno jako podivné,
Více2004-03-05. www.cz-milka.net TVAROVÉ VLASTNOSTI: Dělení podle stupně vyjádření těchto znaků hovoříme o zvířeti: Vyrovnaném Méně vyrovnaném Atypickém
2004-03-05 TVAROVÉ VLASTNOSTI: Typ: Třídění hospodářských zvířat, jejich plemen dle typů řeší typologie hospodářských zvířat. Jedná se o nauku, která pomáhá utřídit rozsáhlé informace o vlastnostech, užitkovosti
Více8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU
8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU A. SELEKCE SKOTU Zákon č. 154/2000Sb O šlechtění,plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ( plemenářský zákon ) Organizace zabývající se šlechtěním: Plemo a.s., ČMSCH
VíceTN Tempo na vzestupu. Topigs Norsvin Workshop 2018, Přerov. Simon Amstutz
TN Tempo na vzestupu Topigs Norsvin Workshop 2018, Přerov Simon Amstutz Disclaimer Údaje (dále jen informace ), které společnost Topigs Norsvin zpřístupňuje nebo jsou vám k dispozici, jsou určeny pouze
VíceVyužití sonografie při hodnocení růstu zvířat Ježková, A. Stádník, L. Louda, F. Dvořáková, J. Kolářský, F.
Využití sonografie při hodnocení růstu zvířat Ježková, A. Stádník, L. Louda, F. Dvořáková, J. Kolářský, F. ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra speciální zootechniky Ukazatele kvality JUT nelze měřit přímo na živém
VíceMetody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností
Metody plemenitby plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby využívající 1. podobnosti rodičů + jejich
VícePlemena prasat KSZ - Praha Plemena prasat
Plemena prasat KSZ - Praha Plemena prasat Plemena prasat KSZ - Praha Plemeno Skupina jedinců stejného druhu vzniklá historicky, se stejným fylogenetickým původem a shodnými morfologickými, fyziologickými,
VíceTHE SPECIFIC CONUDUCTIVITY OF THE STALLION EJAKULATE AND SEMEN PLASMA ELEKTRICKÁ VODIVOST EJAKULÁTU A SEMENNÉ PLAZMY HŘEBCŮ
THE SPECIFIC CONUDUCTIVITY OF THE STALLION EJAKULATE AND SEMEN PLASMA ELEKTRICKÁ VODIVOST EJAKULÁTU A SEMENNÉ PLAZMY HŘEBCŮ Mamica O., Máchal L., Křivánek I. Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a
VíceMASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, a cév.
Masná užitkovost MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, chrupavek, vaziva, šlach, tuku, nervové tkáně a cév. VÝKRMNOST-schopnost produkovat svalovinu
VíceČlenské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů
Členské shromáždění 25. 4. 2019 11. 4. 2017 Jiří Motyčka Novelizace svazových dokumentů Důvod změn Nařízení EU 1012/2016 Nové podmínky uznávání chovatelských organizací Pro jedno plemeno více organizací,
VíceMožnosti selekce na zlepšenou konverzi krmiva u ovcí
Možnosti selekce na zlepšenou konverzi krmiva u ovcí Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a. s. Příspěvek byl publikován v upravené podobě v časopise Farmář Z praxe a celé řady výzkumných
VíceDYNAMIC VISCOSITY OF THE STALLION EJAKULATE
DYNAMIC VISCOSITY OF THE STALLION EJAKULATE DYNAMICKÁ VISKOSITA EJAKULÁTU HŘEBCŮ Mamica O., Máchal L., Severa L. Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VícePlemeno: Přeštické černostrakaté prase
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Přeštické černostrakaté prase Autor: Ing. Jan Stibal I. PLEMENO, jeho chov a šlechtění (1) Původ a vývoj plemene Přeštické černostrakaté prase je původním
VícePůsobení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu
Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Strategie zakládání stáda Louda F. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. 1 Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací a ekonomickou rozvahu
VíceEFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC
EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC Pyrochta V., Chládek G. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská
VíceEVALUATION OF MEATNESS OF FINAL CARCASS PIGS PRODUCET ON BIOFARM HODNOCENÍ ZMASILOSTI FINÁLNÍCH JATEČNÝCH PRASAT POCHÁZEJÍCÍCH Z BIOPRODUKCE
EVALUATION OF MEATNESS OF FINAL CARCASS PIGS PRODUCET ON BIOFARM HODNOCENÍ ZMASILOSTI FINÁLNÍCH JATEČNÝCH PRASAT POCHÁZEJÍCÍCH Z BIOPRODUKCE Trčka P. Ústav chovu hospodářských zvířat, oddělení chovu a
VíceŠlechtitelský program plemene Aberdeen Angus
Šlechtitelský program plemene Aberdeen Angus 1. Historie a základní charakteristika plemene Domovem jednoho z nejrozšířenějších masných plemen skotu na světě je severovýchodní Skotsko. Již na počátku 18.
Více4. Genetické základy šlechtění hospodářských zvířat
část 3. (rough draft version) 4. Genetické základy šlechtění hospodářských zvířat Obecné principy postupu šlechtění Šlechtění je ekonomicky výhodnější než prostá produkce živočišných produktů ať v krátkodobém
VíceŠlechtitelský program plemene limousine
Šlechtitelský program plemene limousine 1. Historie chovu plemene limousine Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie.Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až
VíceSelekce. Zdeňka Veselá
Selekce Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Selekce Cílem změna genetické struktury populace 1. Přírodní 2. Umělá Selekce 1. Direkcionální (směrovaná) Nejčastější Výsledkem je posun střední hodnoty populace
VícePokyny. Šlechtitelský program je souhrn zásad a metodických postupů, podle kterého se oprávněné osoby, šlechtitelé a chovatelé řídí.
Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR IČO 63109859, DIČ 290-63109859, bankovní spojení - VOLKSBANK, číslo účtu 4100004058/6800 sídlo: VFU Brno, Palackého 1-3, 612 42 Brno, a fax 541 243 4 81, e-mail: schok@atlas.cz,
VíceSelekční efekt. Úvod do šlechtění zvířat 1
Selekční efekt Úvod do šlechtění zvířat 1 Dědičnost tělesné výšky u lidí ( F. Galton 1800-1911) Generac Odchylky od průměru populace e Rodičů -6,0-4,5-3,0-1,5 0 +1,5 +3,0 +4,5 +5,0 Potomků -4,0-2,5-1,5-1,0
Více1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.
448/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 1. září 2006 o provedení některých ustanovení plemenářského zákona ve znění vyhlášky č. 57/2011 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 33 zákona
VícePlemena dojeného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Plemena dojeného skotu Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. řád: sudokopytníci podřád: sudokopytníci, přežvýkaví čeleď: turovití podčeleď:
VíceNárodní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat
METODIKA CHOVU GENETICKÝCH ZDROJŮ KRÁLÍKŮ První zmínky o chovu králíků na území Čech pocházejí ze 13. století, chovatelství jako takové se však začíná rozvíjet na počátku 19. století. V polovině 19. století
VíceZvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla
AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě
VíceMasná produkce. Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD
Masná produkce Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD Masná užitkovost - ukazatelé:1. výkrmnost (přír.) 2. jatečná hodnota (výtěţ.,kval.) - alometrie růstu - růstová křivka - jatečná
VíceSměry a možnosti výzkumu v chovu koní. doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta
Směry a možnosti výzkumu v chovu koní doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta Písek 28. 8. 2013 Kůň je hospodářské zvíře Rozhodující je produkce
VíceSelekční indexy v praxi. Josef Kučera
Selekční indexy v praxi Josef Kučera Selekce Cílem selekce je výběr zvířat k produkci potomstva pro obměnu stáda nebo v celé populaci k produkci další generace zvířat na všech úrovních šlechdtelského programu
VíceVýznam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky
Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány
VíceMgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
VíceVítejte ve světe genetiky DanBred
Vítejte ve světe genetiky DanBred Charakteristika národního šlechtitelského programu Genetika DanBred je považována za nejlepší na světe, jako výsledek 40 let výzkumu. Výzkum byl zaměřen na profitabilní
VíceSoučasné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu
Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají
VíceVYHODNOCENÍ PRODUKČNÍCH UKAZATELŮ U VYBRANÝCH HYBRIDNÍCH KOMBINACÍ JATEČNÝCH PRASAT V PODMÍNKÁCH TESTAČNÍHO ZAŘÍZENÍ
VYHODNOCENÍ PRODUKČNÍCH UKAZATELŮ U VYBRANÝCH HYBRIDNÍCH KOMBINACÍ JATEČNÝCH PRASAT V PODMÍNKÁCH TESTAČNÍHO ZAŘÍZENÍ Stupka R., Čítek J., Šprysl M., Trnka M. ČZU Praha, Katedra speciální zootechniky Česká
VíceMETODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY
METODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY Úvod Původní plemeno chované na území Čech a Moravy byl brachycerní skot, označovaný názvy české červinky, slezské červinky, líštňanské červinky apod. Podle Bílka (1955) bylo
VícePlemeno Pietrain a jeho využití v hybridizačních programech chovu prasat
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Plemeno Pietrain a jeho využití v hybridizačních programech chovu prasat Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Marie
VíceHodnocení masné užitkovosti a KUMP
Hodnocení masné užitkovosti a KUMP Chov skotu a ovcí - cvičení č. 3 Porážka skotu Před vlastní porážkou Porážka minimalizovat podmínky pro rozrušení, úzkost a bolest zvířat (zhoršují kvalitu a vaznost
VíceCHOVNÝ CÍL A STANDARD
SVAZ CHOVATELŮ Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU CHOVNÝ CÍL A STANDARD ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU b ř ezen 2012 1 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších pěti
VíceEtologie hospodářských zvířat. Rozdělení etologie. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra speciální zootechniky
Etologie hospodářských zvířat Rozdělení etologie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra speciální zootechniky Rozdělení etologie 1. Obecná etologie =zabývá se studiem
Více1.9.2 Selekce 47 1.9.3 Metody plemenitby 50
Obsah ÚVOD 10 1 OBECNÉ ZÁKLADY CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 11 1.1 Chov hospodářských zvířat v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství 11 1.2 Domestikace hospodářských zvířat 12 1.2.1 Průběh domestikace
VíceKatedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha
Šlechtění dojeného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Postupy při šlechtění Testování a posuzování vlastností zvířat Kontrola dědičnosti Šlechtitelské programy Šlechtění stád Testace
VíceOstatní onemocnění trávicího traktu
Využití ostatních ukazatelů zdravotního stavu dojeného skotu pro odhad plemenných hodnot a selekci zvířat Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. V červnu tohoto roku se uskutečnila
VíceROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU
ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN
VíceVyužití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu Autoři: Ing. Daniel Bureš, Ph.D. Ing. Luděk Bartoň,
VíceEkonomické hodnoty znaků masného skotu
Ekonomické hodnoty znaků masného skotu Krupa E., Wolfová M., Wolf, J., Krupová, Z. I Výzkumný Ústav Živočišné Výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Obsah přednášky Celková plemenná hodnota Co to je Ekonomická
VíceTOPIGS. Journal 01/2013. www.topigs.cz. Firemní informace pro partnery a zákazníky
Journal Firemní informace pro partnery a zákazníky 01/2013 Porodní hmotnost a geny jsou důležitými ukazateli technických a ekonomických vý- sledků dosahovaných při výkrmu prasat Výtah Výsledky výkrmových
VíceMetodika uchování genetického zdroje zvířat
Metodika uchování genetického zdroje zvířat Plemeno: Bílá krátkosrstá koza Autoři metodiky: Ing. Věra Mátlová, Ing. Richard Konrád 1 PLEMENO, jeho chov a šlechtění 1. Stručný historický vývoj plemene Bílá
VíceZootechnické aspekty chovu masného skotu
Zootechnické aspekty chovu masného skotu Strategie zakládání stáda František Louda Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací ekonomickou rozvahu
VícePrasničky SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT
Prasničky SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že Vás Sano koncept výživy prasniček zaujal. Na následujících stránkách najdete důležité informace
VíceINSEMINACE DRŮBEŽE. FOND ROZVOJE VYSOKÝCH ŠKOL č.projektu 2652 /2010 Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze
INSEMINACE DRŮBEŽE Multimediální učební pomůcka pro výuku reprodukce hospodářských zvířat II Řešitel: Ing. Jan Beran prof. Ing. František Louda, DrSc. Doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D. Ing. Alena Ježková,
VíceModerní metody intenzivní produkce ryb
Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400
VíceEkonomická hodnota užitkovosti
Ekonomická hodnota užitkovosti Topigs Norsvin Workshop 2016, Černá Hora Ondřej Kalina Co je důležité Důležité ukazatele Zlepšení zmasilosti o 1 % Snížení úhynu ve výkrmu o 1 % Snížení konverze ve výkrmu
VíceVLIV POHLAVÍ NA KVALITATIVNÍ UKAZATELE VEPŘOVÉHO MASA
VLIV POHLAVÍ NA KVALITATIVNÍ UKAZATELE VEPŘOVÉHO MASA Okrouhlá, M., Čítek, J., Kluzáková, E. ČZU v Praze, Katedra speciální zootechniky Procesy hybridizace, hledání a šlechtění vhodných mateřských a otcovských
VíceTHE EFFECT OF FREQUENCY OF SEMEN COLLECTION ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS
THE EFFECT OF FREQUENCY OF SEMEN COLLECTION ON DOG SEMEN QUALITATIVE PARAMETERS Vágenknechtová M., Máchal L., Hošek M., Filipčík R. Department of Animal Breeding, Fakulty of Agronomy, Mendel University
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VíceChov krůt. Vysoká růstová intenzita krůt v období výkrmu Největší jateční výtěžnost ze všech druhů hospodářských zvířat Vysoká nutriční hodnota masa
CHOV KRŮT Chov krůt Z divoké krůty původem ze Stř. Ameriky Do Evropy po objevení Ameriky (1492) Nejčastější plemeno bílá širokoprsá, méně zastoupená krůta bronzová Chov 2 typů střední (krůta 6 9 kg, krocan
VíceKombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze
Kombinovaná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu : Plemena strakatá horská : překřížením původních evropských plemen býky simenského, bernského plemene
VícePlemena masného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Plemena masného skotu Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Highland (skotské náhorní plemeno) - malého tělesného rámce, hmotnost krav 400
VíceŘízení stáda dojnic. pro zlepšení ekonomiky výroby mléka. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.
Řízení stáda dojnic pro zlepšení ekonomiky výroby mléka Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Kde hledat možnosti zlepšení ekonomiky
VíceGenetické hodnocení rodní? Josef Kučera
Genetické hodnocení národní nebo mezinárodn rodní? Josef Kučera Legislativa Plemenářský zákon Pověřená osoba zajišťuje ve spolupráci s uznaným chovatelským sdružením Pravomoc a zodpovědnost uznaného chovatelského
VíceSchváleno členským shromážděním dne ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM ČESKÉHO HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU
Schváleno členským shromážděním dne 25. 4. 2019 ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM ČESKÉHO HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU BŘEZEN 2019 Šlechtitelský program českého holštýnského skotu 1. Úvod Na základě ustanovení zákona 154/2000Sb.
VíceMENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2009 JAN LIPENSKÝ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění
VíceVepřové maso je zdravé
Vepřové maso je zdravé V České republice je vepřové maso již tradiční potravinou a jeho spotřeba je stále na vysoké úrovni. Zájem spotřebitelů o vepřové maso a výrobky z něj se udržuje a vytváří několika
VíceGenetický pokrok České PIC zajišťuje PN Náhlov
Genetický pokrok České PIC zajišťuje PN Náhlov ing. Lumír Boščík Humpolec (říjen 2014) Never Stop Improving Genetický pokrok Minulost ve šlechtění prasat PIC Současnost ve šlechtění prasat PIC Využití
VíceEVALUATION INFLUENCE STRESS SENSIBILITIES BOARS BREEDING PIETRAIN TO FRAGMENTARY INDICES CARCASS VALUES CROSSBREED PIGS
EVALUATION INFLUENCE STRESS SENSIBILITIES BOARS BREEDING PIETRAIN TO FRAGMENTARY INDICES CARCASS VALUES CROSSBREED PIGS VYHODNOCENÍ VLIVU STRESCITLIVOSTI KANCŮ PLEMENE PIETRAIN NA DÍLČÍ UKAZATELE JATEČNÉ
VíceTECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves METODIKA TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví Autoři Ing. Světlana Ševčíková, Ph.D. Ing. Milan Koucký, CSc. Oponenti Prof. Ing. Z. Mudřík,
VíceZemědělský poradce pro živočišnou výrobu
Zemědělský poradce pro živočišnou výrobu (kód: 41-064-R) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Zemědělský poradce pro živočišnou
Více- úhyn - převod do starší kategorie
OBRAT STÁDA vyjadřuje kvantitativní vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a skupinami skotu stejný pro dojné a masné z obratu stáda je možné určit trvání pobytu a počet zvířat v jednotlivých kategoriích,
VíceŠlechtitelský program plemene charolais
Šlechtitelský program plemene charolais 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno vzniklo na přelomu 18. a 19. století z původního žlutého skotu chovaného v té době ve Francií. Některé literární prameny
VíceŠlechtitelský program plemene parthenaise
Šlechtitelský program plemene parthenaise 1. Historie a základní charakteristika plemene Původním domovem plemene parthenaise je oblast středozápadní Francie, ale největšího rozvoje se mu dostalo na severozápadě.
VíceROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU
ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU Vahala, J. Rozmnožovací chov Hustopeče nad Bečvou Proč se nakupují plemenné prasničky v Hustopečích nad Bečvou? Naše rodinná farma byla postavena na zelené louce
VíceSkupina pro umělou inseminaci & program podpory. Jméno: Lei Timmermans Datum: Místo: CZ
Skupina pro umělou inseminaci & program podpory Jméno: Lei Timmermans Datum: 17-12-2013 Místo: CZ ŠLECHTĚNÍ+ UMĚLÁ INSEMINACE! Jedna z největších organizací zaměřená na umělou inseminaci prasat na světě
VíceVariace Pohlavní soustava muže
Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce
Více=10 =80 - =
Protokol č. DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH VLASTNOSTÍ ) Jednorozměrné rozdělení fenotypové charakteristiky (hodnoty) populace ) Vícerozměrné rozdělení korelační a regresní počet pro dvě sledované vlastnosti
VíceChov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014
Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím
VíceZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU
ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU Čeřovský, J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha, pracoviště Kostelec nad Orlicí Rentabilita produkce selat je velice variabilní fenomén a spíše je
Více9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců
9.3 ODCHOV JALOVIC - od půl roku stáří (150kg ž.h.) do prvního otelení (500kg ž.h.) Cíl: zajistit dobrý zdravotní stav optimální růst a vývin včas zapustit požadovaná hmotnost+věk při telení reprodukční
VíceStudium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců Diplomová práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Studium vlivu organické a anorganické formy zinku v krmné dávce na výsledky užitkovosti kanců Diplomová práce Vedoucí
VícePhD. České Budějovice
PhD. České Budějovice Sledování a využívání poznatků o genetické biodiverzitě mezi populacemi hospodářských zvířat Dvořák Josef prof. Genetiky živočichů Ústavu genetiky MZLU v Brně Pro seminář doktorského
Více