SPRÁVA SPOTŘEBNÍCH DANÍ CELNÍ SPRÁVOU ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika SPRÁVA SPOTŘEBNÍCH DANÍ CELNÍ SPRÁVOU ČESKÉ REPUBLIKY Excise duties administration of the Czech Customs Administration Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Autor: Jiří SODOMKA Brno, červen 2006

2 Zadání 2

3 Jméno a příjmení autora: Jiří Sodomka Název bakalářské práce: Správa spotřebních daní Celní správou České republiky Název v angličtině: Excise duties administration of the Czech Customs Administration Katedra: Veřejná ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Rok obhajoby: 2006 Anotace v češtině Cílem této bakalářské práce je analýza jedné z nejvýznamnějších kompetencí Celní správy České republiky, správy spotřebních daní. První kapitola popisuje soustavu orgánů Celní správy České republiky, její organizační strukturu a hlavní úkoly. Kapitola druhá popisuje jednotlivé spotřební daně a analyzuje jejich výběr v letech 2003 až Kapitola třetí popisuje mechanismus správy spotřebních daní, procesní postupy při jejich výběru a jednotlivé agendy participující na jejich správě. Kapitola čtvrtá analyzuje efektivnost správy spotřebních daní v kompetenci Celní správy České republiky v komparaci se starým systémem, kdy jejich správa byla ve společné kompetenci Celní a Daňové správy. Kapitola čtvrtá se navíc zabývá analýzou efektivnosti zavedení povinnosti značení lihu. Pátá kapitola shrnuje poznatky ze všech kapitol a obsahuje autorovy názory a doporučení pro zlepšení správy spotřebních daní. Anotace v angličtině The goal of this bachelor thesis is to analyse one of the most important competences of Czech Customs Administration such as excise duties administration. The first chapter explains scheme of Czech Customs Administration, its organization structure and its main tasks. The second chapter describes individual excise duties and analyses their assesment in period The third chapter explains mechanism of excise duties administration, procedual policies of their choise and particular agenda participating in their administration. The fourth chapter analyses effectiveness of excise duties administration in jurisdiction of Czech Customs Administration compared with old system when their administration was in shared jurisdiction of Czech Customs Administration and Czech Tax Administration. In addition the fourth chapter analyses effectiveness of obligatory marking of alcohol. The fifth chapter resumes knowledge of all chapters and contains author's opinions and recommendations for improvement of excise duties administration. Klíčová slova v češtině: Celní správa České republiky, daňový systém, správa daní, spotřební daně, efektivnost správy daní. Klíčová slova v angličtině: Czech Customs Administration, tax system, duties administration, excise duties, effectiveness of duties administration. 3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Roberta Jahody, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 4

5 Chtěl bych tímto vyjádřit poděkování panu Ing. Robertu Jahodovi, Ph.D. za cenné rady, náměty a metodické vedení při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl touto cestou poděkovat panu Přemyslu Vrlíkovi, vedoucímu oddělení Organizace a Systemizace Generálního ředitelství cel, za poskytnuté údaje. 5

6 OBSAH ÚVOD Celní správa České republiky a její úkoly Zřízení Celní správy ČR Úkoly Celní správy ČR Organizační struktura Celní správy ČR Lidské zdroje v Celní správě ČR Celní správa ČR jako správce spotřebních daní Dílčí závěr k první kapitole Spotřební daně, jejich popis a analýza výběru Daň z minerálních olejů Daň z lihu Daň z piva Daň z vína a meziproduktů Daň z tabákových výrobků Dílčí závěr ke druhé kapitole Správa spotřebních daní Celní správou ČR Popis mechanismu správy spotřebních daní a procesní postupy Agendy podílející se na správě spotřebních daní Dílčí závěr ke třetí kapitole Analýza efektivnosti správy spotřebních daní Analýza děleného systému správy spotřebních daní v roce Analýza správy spotřebních daní Celní správou ČR v roce Komparace efektivnosti správy spotřebních daní Analýza efektivnosti povinného značení lihu Dílčí závěr ke čtvrté kapitole...47 ZÁVĚR...48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...51 SEZNAM PŘÍLOH

7 Úvod Celní správa byla do roku 2004 správcem spotřebních daní jen při dovozu zboží a pouze u tabákových výrobků byla správcem výhradním. Celní správa se od počátku roku 2004 stala výhradním správcem spotřebních daní, bez ohledu na skutečnost, zda jsou předmětem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se zeměmi mimo EU nebo v rámci obchodu s členskými státy EU, nebo jsou předmětem tuzemské výroby nebo spotřeby. Převzetí správy spotřebních daní celní správou v roce 2004 probíhalo v podmínkách zahájeného procesu transformace v souvislosti s přijetím České republiky do EU. Novým zákonem o spotřebních daních se změnil systém výběru spotřebních daní, jehož základním principem bylo zavedení režimu podmíněného osvobození od daně. Podstatou je odklad vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit do okamžiku uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. V roce 2004 byla správa spotřebních daní jednou z významnějších činností celní správy vedle správy cel a daně z přidané hodnoty při dovozu zboží ze třetích zemí. V roce 2005 však došlo k převedení správy daně z přidané hodnoty při dovozu zboží ze třetích zemí na Daňovou správu, což se projevilo výrazným poklesem na straně celních a daňových příjmů celní správy. Správa spotřebních daní se tak stala z fiskálního hlediska majoritní činností celní správy. V současné době příjem ze spotřebních daní tvoří 95 % podíl na všech, celních a daňových příjmech celní správy. Cílem této bakalářské práce je analýza jedné z nejvýznamnějších kompetencí Celní správy České republiky, správy spotřebních daní. V první kapitole je popisována soustava orgánů Celní správy České republiky, její organizační struktura a hlavní úkoly. V kapitole druhé jsou popsány jednotlivé spotřební daně a analýza jejich výběru v letech 2003 až Kapitola třetí se zabývá mechanismem správy spotřebních daní, procesními postupy při jejich výběru a popisem jednotlivých agend participujících na jejich správě. Kapitola čtvrtá analyzuje efektivnost správy spotřebních daní v kompetenci Celní správy České republiky v komparaci se starým systémem, kdy jejich správa byla ve společné kompetenci Celní a Daňové správy. Kapitola čtvrtá se navíc zabývá analýzou efektivnosti zavedení povinnosti značení lihu. Pátá kapitola shrnuje poznatky ze všech kapitol a obsahuje autorovy názory a doporučení pro zlepšení správy spotřebních daní. Při zpracování této práce jsem použil metodu obsahové analýzy relevantních právních předpisů a písemných materiálů, dále metodu komparace získaných údajů ve zvolených obdobích a metodu syntézy zjištěných poznatků. 7

8 Při vytváření této bakalářské práce jsem čerpal z odborné literatury z oblasti veřejné ekonomie, ekonomiky veřejného sektoru, veřejných financí, dále z relevantních právních předpisů, výročních zpráv a také z časopisů, periodik a odborných publikací. Využíval jsem také internetové stránky Ministerstva financí a interní intranetové stránky Generálního ředitelství cel. Mnohé poznatky jsem získal svou činností na Celním úřadě Brno, osobními a telefonickými konzultacemi s ostatními celními úřady a s příslušnými odděleními Generálního ředitelství cel a Ministerstva financí - Ústředního finančního a daňového ředitelství. 8

9 1. Celní správa České republiky a její úkoly 1.1 Zřízení Celní správy ČR Celní správa České republiky (dále jen Celní správa ČR ) byla zřízena zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění platném do , jako soustava celních orgánů, orgánů státní správy pro oblast celnictví. V souvislosti s plánovaným vstupem ČR do EU bylo nutné organizační a kompetenční vymezení celních orgánů upravit novým speciálním právním předpisem, zákonem č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o CS ). Zároveň došlo k podstatnému rozšíření kompetencí Celní správy zákonem č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, zejména o kompetence v oblasti kontroly. 1.2 Úkoly Celní správy ČR Celní správa ČR, stejně jako celní správy ostatních států, má dva základní úkoly, kterými jsou ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat i rostlin. Celní správa ČR je také výhradním správcem spotřebních daní. Tím se rozumí vyměřování a vybírání spotřebních daní z vybraných výrobků podléhajících spotřební dani bez ohledu na skutečnost, zda jsou předmětem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se zeměmi mimo EU nebo v rámci obchodu s členskými státy EU, nebo jsou předmětem tuzemské výroby nebo spotřeby. Součástí obecné správy spotřebních daní je také dozor nad dodržováním předpisů o nakládání s vybranými výrobky při jejich výrobě, skladování a dopravě. Celní správě byla také zvláštními zákony svěřena kontrolní oprávnění v oblasti nákladní silniční dopravy, jako jsou např. kontrolní vážení nákladních vozidel, kontrola tzv. dálničních známek, kontrola dodržování povinných přestávek řidičů nebo plnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Celní správa je také pověřena kontrolou v oblastech zahraničního obchodu s vojenským materiálem, provádění společné zemědělské politiky Společenství, nakládání s odpady, obchodu s chráněnými druhy fauny a flóry, a nelegální zaměstnanosti cizinců. V neposlední řadě byla Celní správa České republiky zařazena do 9

10 Integrovaného záchranného systému země jako složka spolupůsobící s ostatními bezpečnostními a záchrannými sbory při mimořádných a krizových situacích. V oblasti objasňování trestných činů spáchaných porušením celních předpisů 1, předpisů o dovozu, vývozu a průvozu zboží a daňových předpisů, jsou-li celní orgány správcem daně, má Celní správa ČR postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení Organizační struktura Celní správy ČR Soustavu celních orgánů, které tvoří Celní správu ČR, dělíme dle organizačního stupně na: Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Generální ředitelství cel se sídlem v Praze je správním úřadem pro oblast celnictví s celostátní územní působností a je podřízeno Ministerstvu financí. Generální ředitelství cel je účetní jednotkou ve smyslu ust. 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jeho příjmy a výdaje jsou obsaženy v rozpočtu kapitoly Ministerstva financí. Mezi jeho základní funkce patří řízení celních ředitelství, v případech celostátního nebo mezinárodního významu také řízení celních úřadů a metodické řízení celních ředitelství a úřadů, mimo jiné 3, v oblasti správy daní. Generální ředitelství dále spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní a přezkoumává rozhodnutí vydaná celními ředitelstvími. Celní ředitelství je dalším správním úřadem pro oblast celnictví s územní působností vymezenou přílohou č. 1 k zákonu o CS. Celní ředitelství má ve věcech hospodaření s peněžními prostředky a jiným majetkem státu postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel. V současné době je zřízených 8 celních ředitelství. Základním úkolem celních ředitelství je řízení celních úřadů ve svých územních obvodech. Celní ředitelství rovněž spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní a přezkoumává rozhodnutí vydaná celními úřady ve svém územním obvodu. 1 Viz ustanovení článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 2 Viz ustanovení 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 3 Výčet všech kompetencí Celní správy nebudu uvádět, neboť je velmi rozsáhlý a byl by z hlediska zaměření této práce zavádějící. Uvedu k danému organizačnímu stupni pouze relevantní kompetence. 10

11 Celní úřad je také správním úřadem pro oblast celnictví s územní působností vymezenou přílohami č. 2 a 3 k zákonu o CS. Celní úřad má ve věcech hospodaření s peněžními prostředky a jiným majetkem státu také postavení vnitřní organizační jednotky Generálního ředitelství cel. V současnosti je zřízeno 54 celních úřadů. Spravuje daně v rozsahu a způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím správu daní. Konkrétní vnitřní členění jmenovaných útvarů stanovuje Organizační řád Celní správy České republiky, který vydává generální ředitel Generálního ředitelství cel rozkazem. Organizační řád dále stanovuje působnost útvarů, stupně řízení, základní pravomoci a odpovědnost služebních funkcionářů a vedoucích zaměstnanců, zásady a metody práce celních orgánů. Je závazný pro všechny celníky a občanské zaměstnance. Konkrétní schéma organizační struktury jednotlivých celních orgánů uvádím v přílohách č. 1 až Lidské zdroje v Celní správě ČR Úkoly celní správy plní její zaměstnanci, které zákon rozlišuje na dvě kategorie a to na občanské zaměstnance a celníky 4. Specifika těchto kategorií zaměstnanců vyplývají nejen z rozdílnosti druhu pracovněprávního vztahu upravujícího jejich právní poměr k celní správě, ale také z rozdílnosti jejich oprávnění. Občanskými zaměstnanci jsou pro účely v oblasti celnictví fyzické osoby vykonávající v celní správě službu ve služebním poměru podle služebního zákona nebo v pracovním poměru. V současné době jsou právní vztahy občanských zaměstnanců upraveny zejména zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Celníky jsou fyzické osoby vykonávající v celní správě službu podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů. V současné době upravuje služební poměr celníků zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon by měl upravovat služební poměr celníků do konce roku Od nabude účinnosti zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., který by měl nově upravovat služební poměr celníků. Celníci jsou v rámci služby, na rozdíl od občanských zaměstnanců, oprávněni provádět služební úkony a služební zákroky. Služebním úkonem je jednání celníka směřující k plnění působnosti celní správy, tedy jejích kompetencí. Služební zákrok je specifickým služebním úkonem, při kterém dochází k přímému vynucování splnění povinnosti nebo k ochraně práv a 4 Viz ustanovení 1 odst. 9 zákona o CS. 11

12 oprávněných zájmů celníkem, za použití donucovacích prostředků nebo zbraně. K provádění služebních úkonů jsou celníci vybaveni speciálními oprávněními, jako je oprávnění k zastavování a kontrolování osob, zboží a dopravních prostředků za provozu, oprávnění nošení zbraně či oprávnění k použití donucovacích prostředků. 1.5 Celní správa ČR jako správce spotřebních daní Celní orgány jsou výhradními správci spotřebních daní od na základě zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SPD ). Celní orgány byly před správci spotřebních daní pouze při dovozu vybraných výrobků, výhradními správci byly jen u tabákových výrobků. Činnost celní správy v oblasti spotřebních daní lze rozdělit do dvou oblastí, a to na správu spotřebních daní a ostatní činnost jakou je činnost celních orgánů v oblasti trestního řízení Dílčí závěr k první kapitole Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady tvoří Celní správu ČR jako soustavu celních orgánů. Celní správa je bezpečnostním sborem. Mezi základní úkoly Celní správy ČR vedle ochrany a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží patří také kompletní správa spotřebních daní. Celní správa současnosti je kromě jmenovaných základních úkolů pověřena širokým spektrem dalších úkolů, například kontrolními kompetencemi v oblasti provozu silniční nákladní dopravy či v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců. Výběr cla z dováženého zboží už není hlavní a majoritní činností celní správy. Všechny jmenované úkoly, resp. kompetence Celní správy ČR plní její zaměstnanci, které zákon rozlišuje na celníky a občanské zaměstnance. 5 Celní orgány měly postavení policejního orgánu pouze v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu a průvozu zboží. Teprve s účinností od byla zákonem č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, celním orgánům rozšířena působnost v trestním řízení i na řízení o trestných činech spáchaných porušením daňových předpisů. 12

13 2. Spotřební daně, jejich popis a analýza výběru Spotřební daně lze stejně jako ostatní daně definovat jako povinné, zákonem stanovené platby nenávratného a neekvivalentního charakteru vybírané od fyzických a právnických osob ve prospěch veřejných rozpočtů. 6 Spotřební daně jsou součástí daňové soustavy České republiky a lze je zařadit mezi nepřímé selektivní daně. Podle kritéria adresnosti lze spotřební daně dále zařadit jako in rem (z lat. na věc ) daně, neboť nezohledňují platební schopnosti poplatníků. Nepřímé daně, jak je definuje Kubátová 7, jsou daně, u nichž se předpokládá, že subjekt, který je odvádí (plátce), je neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt (poplatníka). Jinými slovy, spotřební daně nezatěžují výrobce nebo dovozce zboží, ale konečného spotřebitele, to znamená, že tím, kdo daň skutečně platí, neboli poplatníkem, je vždy konečný spotřebitel. Výrobce či dovozce je pouze plátcem, který pod vlastní majetkovou odpovědností strženou daň odvádí správci daně. Selektivní charakter spotřebních daní má význam zejména v tom, že stát jimi cíleně a úmyslně zatěžuje prodej nebo spotřebu úzké skupiny výrobků z určitých důvodů. Jedním z těchto důvodů je velmi stabilní a odhadnutelný přínos do státní pokladny, neboť cenová a důchodová pružnost poptávky po výrobcích podléhajících spotřebním daním je velmi nízká. Dalším z důvodů existence spotřebních daní jsou zdravotní a ekologické důsledky spotřeby výrobků podléhajících spotřebním daním, neboť se většinou jedná o výrobky, jejichž spotřeba negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na životní prostředí (proces spalování minerálních olejů, konzumace lihovin či kouření tabákových výrobků). Náklady na odstraňování zdravotních a ekologických důsledků spotřeby těchto výrobků, tzv. negativních externalit 8, bývají pak velmi vysoké. Proto funkcí zdanění vybraných výrobků spotřebními daněmi je také i omezování resp. regulace jejich spotřeby, což se může projevit snížením negativních externalit, a současně získávání potřebných finančních zdrojů na následnou eliminaci důsledků negativních externalit. Spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, 6 Jelikož český právní řád pojem daň v žádném zákoně nedefinuje, uvádím ekonomickou definici tohoto pojmu jak ji prezentuje Kubátová v publikaci: Kubátová, K.. Daňová teorie a politika. 3. vydání. Praha: ASPI Publishing, stran. ISBN Kubátová, K.. Daňová teorie a politika. 3. vydání. Praha: ASPI Publishing, stran. ISBN Šelešovský, J., Jahoda, R. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, stran. ISBN

14 daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Spotřební daně tvořily v roce 2005 okolo 13 % příjmů veřejných rozpočtů v České republice. Celkové inkaso spotřebních daní vykazuje z dlouhodobého hlediska neustálý růst. Tabulka č.1: Vývoj celkového inkasa SPD v letech (v mil. Kč) Roky Výše celkového inkasa SPD Pramen: MFČR (2003),MFČR (2005), údaje za rok 2005: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem Z fiskálního hlediska největší podíl na celkovém inkasu spotřebních daní cca 70 % tvoří daň minerálních olejů. Naopak nejmenší podíl tvoří daň z vína a meziproduktů, maximálně do 1 %. Strukturu inkasa jednotlivých spotřebních daní v letech 2002 až 2005 ilustruje následující tabulka. Tabulka č.2: Struktura inkasa jednotlivých daní v letech 2002 až 2005 Druh inkasované SPD /v mil.kč/ SPD z piva SPD z tabák. výrobků SPD z vína a meziproduktů SPD z lihu a lihovin SPD z minerálních olejů celkem Druh vrácené SPD /v mil.kč/ Vrácení daně ozbr. silám NATO Vrácení SPD /technické benziny/ Vrácení SPD /zelená nafta/ Vrácení SPD osobám s imunitou Vrácení daně dle 56a SPD celkem Celkem čisté inkaso SPD /v mil.kč/ celkem Pramen: MFČR (2003),MFČR (2005), údaje za rok 2005: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem 14

15 Konkrétní popis jednotlivých spotřebních daní a analýzu jejich výběru za roky 2003 až 2005 uvádím v jednotlivých podkapitolách. Vzhledem ke specifičnosti jednotlivých spotřebních daní popisuji v jednotlivých kapitolách zvlášť jejich předmět a základ a dále osvobození, která se k jednotlivým daním vztahují. 2.1 Daň z minerálních olejů Předmětem daně jsou minerální oleje jako motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu, střední a těžké oleje, některé těžké topné oleje, některé odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo výrobu tepla, stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo výrobu tepla. Předmětem daně jsou také jakékoliv směsi jmenovaných vybraných výrobků, směsi benzínu s lihem a další směsi, u nichž to stanoví zákon. 9 Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15 C. To neplatí pro těžké topné oleje, zkapalněné ropné plyny a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Osvobození od daně se vztahuje na minerální oleje používané jako pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce nebo pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání nebo pro soukromá rekreační plavidla. Od daně jsou také osvobozeny minerální oleje dodávané od výrobce nebo dovezené do státních hmotných rezerv. Daň z minerálních olejů se podílí přibližně 70 % na celkovém inkasu spotřebních daní. Z toho je 9,1 % celostátního hrubého výnosu této daně příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. 10 Analýza výběru daně z minerálních olejů za období Celkové inkaso daně z minerálních olejů, u které došlo ke změně sazeb daně, dosáhlo v roce 2004 po odečtení nároků na vrácení SPD výše 65,3 mld. Kč oproti roku 2003, kdy činil 57,1 mld. Kč. Oproti roku 2003 se inkaso zvýšilo o 8,2 mld. Kč, tj. o 14,4 %. Předpokládaný celkový výnos do státního rozpočtu pro rok 2004 byl 65,6 mld. Kč. Skutečný výnos 9 Jelikož je výčet minerálních olejů a jejich směsí podléhajících spotřební dani velmi rozsáhlý, uvádím jen ty nejzákladnější. Jejich taxativní výčet je obsažen v ustanovení 45 zákona o SPD. 10 Viz ustanovení 5 písm. b) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 SPD z minerálních olejů byl oproti předpokladu o 0,3 mld. Kč nižší (- 0,5 %). V roce 2005 dosáhlo celkové inkaso daně z minerálních olejů po odečtení nároků na vrácení SPD výše 75,4 mld. Kč oproti roku 2004, kdy činilo 65,3 mld. Kč. Oproti roku 2004 se inkaso zvýšilo o 10,5 mld. Kč, tj. o 15,6 %. Předpokládaný celkový výnos do státního rozpočtu pro rok 2005 byl 67,9 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z minerálních olejů byl oproti předpokladu o 7,5 mld. Kč vyšší, tj. o 11,0 %. Výběr spotřební daně z minerálních olejů nejvýrazněji ovlivnil celkové příjmy státního rozpočtu v položce spotřebních daní. Pozitivní význam tohoto výsledku tkví zejména v tom, že výběr této daně v průběhu roku byl rovnoměrný a nebyl způsoben zvýšením spotřeby minerálních olejů. Pozitivní dopad měla novela zákona o SPD, účinná od , která zavedla zdanění ostatních benzínů z důvodu jejich častého zneužívání k jiným než určeným účelům. Současně byl zaveden nový typ nároku na vrácení SPD z ostatních benzínů, pokud byly použity ke stanovenému účelu. Vývoj výběru SPD z minerálních olejů za období roků 2003 až 2005 ilustruje Graf č. 1. Graf č.1: Kumulativní inkaso SPD z minerálních olejů od začátku roku 2003 až 2005 v Kč rok 2003 rok 2004 rok leden duben srpen listopad prosinec Pramen: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem 2.2 Daň z lihu Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, který je obsažený v jakýchkoliv výrobcích, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu. 16

17 Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 C. To znamená, že pokud výrobek neobsahuje 100 % koncentraci etanolu, ale např. pouze 40 %, je základem daně pouze 40 % obsahu výrobku, který obsahuje etanol. Od daně je osvobozen líh určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných. Dále je od daně osvobozen líh pro výrobu a přípravu léčiv a líh obecně nebo zvláštně denaturovaný. Od daně je také osvobozen líh dodávaný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv. Analýza výběru daně z lihu za období V roce 2004 celkové inkaso daně z lihu a lihovin činilo 5,3 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2003 činil 5,5 mld. Kč. Oproti roku 2003 se inkaso snížilo o 0,2 mld. Kč, tj. o 3,8 %. Předpokládaný celkový výnos do státního rozpočtu pro rok 2004 byl 6,4 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z lihu je oproti předpokladu o 1,1 mld. Kč nižší (o 20,7 % méně). Ve výrazném poklesu výnosu SPD z lihu a lihovin o 20,7 % oproti předpokladu se nejvíce projevilo předzásobení obchodníků a zpracovatelů lihu a lihovin koncem roku 2003, v důsledku zvýšení sazeb spotřební daně od Dalším z hlavních faktorů je snížení konzumace nápojů obsahující vysoké % lihu. Z dílčích rozborů inkasa za jednotlivé měsíce je zřetelné, že situace na trhu s lihovinami se stabilizovala a docházelo k pozvolnému nárůstu výběru SPD z lihu. Tato situace může současně souviset s výsledky kontrolních akcí v řetězcích supermarketů a v lihovarnických zařízeních. V roce 2005 celkové inkaso daně z lihu a lihovin činilo 5,8 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2004 činil 5,3 mld. Kč. Oproti roku 2004 se inkaso zvýšilo o 0,5 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Předpokládaný celkový výnos do státního rozpočtu pro rok 2005 byl 5,3 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z lihu je oproti předpokladu o 0,5 mld. Kč vyšší, tj. o 9,4 %. Zvýšený počet kontrol ze strany celních orgánů a sledování evidence i v tzv. pěstitelských pálenicích mělo zásadní vliv na zvýšení SPD z lihu a lihovin. Ačkoliv nebyla v roce 2005 zvýšena daňová sazba, došlo k absolutnímu nárůstu výběru daně v porovnání za předchozí roky, a to poprvé od roku Výši příjmů negativně neovlivnil ani současný trend konzumace lihovin s nižším obsahem alkoholu, ani prodloužení splatnosti daně ze 40 na 55 dní. Vývoj výběru SPD z lihu za období roků 2003 až 2005 ilustruje Graf č

18 Graf č.2: Kumulativní inkaso SPD z lihu od začátku roku 2003 až 2005 v Kč rok 2003 rok 2004 rok leden duben srpen listopad prosinec Pramen: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem 2.3 Daň z piva Předmětem daně je pivo. Pivem se rozumí výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 (pivo ze sladu) obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo jeho směsi s nealkoholickými nápoji uvedenými pod kódem nomenklatury 2206 (Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji) obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu. Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech. Od daně je osvobozeno pivo pro výrobu octa, pro výrobu a přípravu léčiv a pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových. Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 200 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji. Analýza výběru daně z piva za období Celkové inkaso SPD z piva v roce 2004 činilo 3,61 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2003 činil 3,59 mld. Kč. Oproti roku 2003 se inkaso zvýšilo o 0,02 mld. Kč, tj. o 0,8 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2004 byl 3,5 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z piva je oproti předpokladu o 0,11 mld. Kč více (o 3,1 % více). V roce 2004 nedošlo ke 18

19 změnám sazeb SPD z piva. V roce 2005 celkové inkaso SPD z piva činilo 3,5 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2004 činil 3,61 mld. Kč. Oproti roku 2004 se inkaso snížilo o 0,11 mld. Kč, tj. o 3,1 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2005 byl 3,6 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z piva je oproti předpokladu o 0,1 mld. Kč nižší, tj. o 2,8 %. V roce 2005 nedošlo ke změnám sazeb SPD z piva. V tomto roce sice došlo k nárůstu produkce piva, ale současně byl zaznamenán několika násobný nárůst exportu do třetích zemí a zemí EU oproti srovnatelnému období roku Mírný pokles předpokládaného příjmu do státního rozpočtu u daně z piva byl také zapříčiněn zvýšením výroby piva s nižší stupňovitostí, kdy na úkor 12 piva se začalo vyrábět více 11 piva. Vývoj výběru SPD z piva za období roků 2003 až 2005 ilustruje Graf.č.3. Graf č.3: Kumulativní inkaso SPD z piva od začátku roku 2003 až 2005 v Kč rok rok rok leden duben srpen listopad prosinec Pramen: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem 2.4 Daň z vína a meziproduktů Předmětem daně jsou vína a fermentované nápoje (dále jen vína ) a meziprodukty, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu. Zákon o SPD dále rozlišuje vína na šumivá vína a tichá vína. Šumivým vínem jsou všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého. Tichým vínem jsou pak výrobky, které nejsou šumivým vínem. Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. 19

20 Osvobození od daně se podobně jako u piva vztahuje na víno a meziprodukty pro výrobu octa, pro výrobu a přípravu léčiv, pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových. Od daně je dále osvobozeno tiché víno vyrobené fyzickou osobou, která s osobami tvořícími s ní domácnost vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů včetně účasti na výstavách a soutěžích vín tiché víno v celkovém množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji. Analýza výběru daně z vína a meziproduktů za období V roce 2004 celkové inkaso daně z vína a meziproduktů činilo 0,24 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2003 činil 0,31 mld. Kč (pokles o 0,07 mld. Kč, tj. o 24,2 %). Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2004 byl 0,3 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z vína a meziproduktů je oproti předpokladu o 0,06 mld. Kč nižší (o 20 % méně). U SPD z vína a meziproduktů došlo k poklesu výše výnosu především z důvodu zvýšené výroby a prodeje tichých vín, které jsou zatíženy nulovou sazbou SPD. V roce 2005 celkové inkaso daně z vína a meziproduktů činilo 0,3 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2004 činil 0,23 mld. Kč. Oproti roku 2004 se inkaso zvýšilo o 0,07 mld. Kč, tj. o 30,9 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2005 byl 0,2 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z vína a meziproduktů je oproti předpokladu o 0,1 mld. Kč vyšší, tedy o 50 %. Výrazný nárůst SPD z vína a meziproduktů je ovlivněn skutečností, že rok 2005 se vyznačoval zvýšeným zájmem spotřebitelů o šumivá vína a meziprodukty. Vývoj výběru SPD z vína a meziproduktů za období roků 2003 až 2005 ilustruje Graf č.4. Graf č.4: Kumulativní inkaso SPD z vína a meziproduktů od začátku roku 2003 až 2005 v Kč rok 2003 rok 2004 rok leden duben srpen listopad prosinec Pramen: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem 20

21 2.5 Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou tabákové výrobky jako cigarety, doutníky, cigarillos a tabák. Předmětem daně jsou také výrobky určené ke kouření obsahující zcela nebo částečně i jiné látky než tabák, což je novinkou oproti starému zákonu o SPD. To znamená, že předmětem daně jsou také např. ovocné tabáky do vodních dýmek nebo bylinné cigarety, které neobsahují žádný tabák. 11 Základ daně u cigaret je poněkud odlišný od ostatních spotřebních daní, což je výsledkem harmonizace práva České republiky s právem Evropského společenství v oblasti spotřebních daní. Základ daně se skládá z pevné a procentní části daně. Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele. Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech. Analýza výběru daně z tabákových výrobků za období V roce 2004 celkové inkaso z daně tabákových výrobků činilo 21,5 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2003 činil 17,7 mld. Kč. Oproti roku 2003 se inkaso zvýšilo o 3,8 mld. Kč, tj. o 21,7 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2004 byl 21,5 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z tabáku a tabákových výrobků odpovídá předpokladu. Zvýšení sazeb SPD z tabákových výrobků nemělo vliv na snížení množství výroby a odběru těchto výrobků. Vývoj výnosu daně z tabákových výrobků v roce 2004 byl také ovlivněn předzásobením výrobců tabákovými nálepkami. Výnos daně mimo jiné ovlivnila změna splatnosti daně v důsledku novely zákona o SPD. Od byla novelou prodloužena splatnost této daně z 30 dní na 60 dní po odebrání tabákových nálepek, čímž se snížily možné příjmy roku Rovněž zvýšení kontrolní činnosti v roce 2004 zaměřené na značení tabákových výrobků tabákovými nálepkami přispěly ke zvýšení výběru této SPD. V roce 2005 celkové inkaso z daně tabákových výrobků činilo 25,4 mld. Kč. Výnos této SPD za rok 2004 činil 21,5 mld. Kč. Oproti roku 2004 se inkaso zvýšilo o 3,9 mld. Kč, tj. o 18,1 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu pro rok 2005 byl 24,1 mld. Kč. Skutečný výnos SPD z tabáku a tabákových výrobků je oproti předpokladu o 1,3 mld. Kč vyšší, tj. o 5,4%. Novelou zákona o spotřebních daních došlo od července 2005 ke zvýšení sazeb daně u cigaret. Proto došlo v první polovině roku 2005 k masivnímu předzásobení výrobců cigaret tabákovými nálepkami, což ve svém důsledku znamenalo výrazný pokles 11 Viz ustanovení 101 odst. 4 zákona o SPD. Tato definice však není úplná a vztahuje se pouze na výrobky upravené ke kouření a odpovídající definici cigaret, definici tabáku ke kouření nebo definici ostatního tabáku. Zákon neupravuje zdanění těchto výrobků v případě, že odpovídají definici doutníků a cigarillos. 21

22 výběru této daně v období září prosinec 2005 (zdaňovací období červenec říjen 2005). I přes nerovnoměrný odběr tabákových nálepek je výnos daně za rok 2005 vyšší o 1,3 mld. Kč oproti odhadu. Změna sazeb spotřební daně z tabákových výrobků neovlivnila výraznou měrou návyky obyvatelstva, jelikož na trhu není žádný substituční výrobek, který by tabákové výrobky nahradil. Ke zvýšení výnosu SPD z tabákových výrobků dále přispěla i rozsáhlá kontrolní činnost celních orgánů, která podstatnou měrou minimalizuje obchodování s nelegálními tabákovými výrobky. Vývoj výběru SPD z tabákových výrobků za období roků 2003 až 2005 ilustruje Graf č.5. Graf č.5: Kumulativní inkaso SPD z tabákových výrobků od začátku roku 2003 až 2005 v Kč rok 2003 rok 2004 rok leden duben srpen listopad prosinec Pramen: interní materiál Celní správy ČR, upraveno autorem 2.6 Dílčí závěr ke druhé kapitole Spotřební daně jsou součástí daňové soustavy České republiky a lze je zařadit mezi nepřímé selektivní daně. Spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Spotřební daně tvoří zhruba % příjmů veřejných rozpočtů. V roce 2004 činilo celkové inkaso SPD po odečtení vrácené SPD 96,0 mld. Kč. Oproti roku 2003 se inkaso SPD zvýšilo o 11,8 mld. Kč, tedy o 14 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu však byl 97,3 mld. Kč, skutečný výnos byl oproti předpokladu o 1,3 % nižší. Nejvýznamnější daní co do velikosti nárůstu objemu byla SPD z minerálních olejů, jejíž výše dosáhla 65,3 mld. Kč, což byl oproti roku 2003 nárůst o 8,2 mld. Kč, tj. 14,4 %. Druhou nejvýznamnější daní z hlediska nárůstu fiskálního objemu byla daň z tabákových výrobků, 22

23 jejíž výše v roce 2004 dosáhla 21,5 mld. Kč, což byl oproti roku 2003 nárůst o 3,8 mld. Kč, tj. o 21,7 %. Propad inkasa SPD byl v roce 2004 zaznamenán u SPD z lihu a lihovin o 3,8 % a u SPD z vína a meziproduktů o 24,2 %, která je však v porovnání s ostatními daněmi nejméně významná. V roce 2005 činilo celkové inkaso SPD po odečtení vrácené SPD 110,4 mld. Kč. Oproti roku 2004 se inkaso SPD zvýšilo o 14,6 mld. Kč, tedy o 15,2 %. Předpokládaný celkový výnos státního rozpočtu byl na rok 2005 stanoven na 101,1 mld. Kč, skutečný výnos byl oproti předpokladu o 9,2 % vyšší. Nejvýznamnější daní co do velikosti nárůstu objemu byla SPD z minerálních olejů, jejíž výše dosáhla 75,4 mld. Kč, což byl oproti roku 2004 nárůst o 10,5 mld. Kč, tj. 15,6 %. Druhou nejvýznamnější daní z hlediska nárůstu fiskálního objemu byla daň z tabákových výrobků, jejíž výše v roce 2005 dosáhla 25,4 mld. Kč, což byl oproti roku 2004 nárůst o 3,9 mld. Kč, tj. o 18,1 %. Třetí nejvýznamnější daní z hlediska nárůstu fiskálního objemu byla daň z lihu, jejíž výše v roce 2005 dosáhla 5,8 mld. Kč, což byl oproti roku 2004 nárůst o 0,5 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Největší, avšak z fiskálního hlediska nejméně významný, byl nárůst SPD z vína a meziproduktů o 30,9 %. Propad inkasa SPD byl v roce 2005 zaznamenán pouze u SPD z piva a to o 3,1 %. 23

24 3. Správa spotřebních daní Celní správou ČR Cílem této kapitoly je popis mechanismu správy spotřebních daní a procesních postupů při jejich výběru. Vzhledem k tomu, že tato problematika je velmi rozsáhlá a její samotný popis by překročil rozsah této práce, budu se v této kapitole zabývat pouze těmi nejdůležitějšími částmi, které mají souvislost s celkovým cílem této práce. Celní orgány jsou výhradními správci spotřebních daní od , a to na základě zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Celní orgány byly před správci spotřebních daní při dovozu vybraných výrobků a pouze u tabákových výrobků správci výhradními 12. Daňová povinnost vznikala dnem vzniku celního dluhu a v případě daně z tabákových výrobků dnem odebrání tabákových nálepek u Celního úřadu Kutná Hora. Správa daně se uskutečňovala podle stejných principů jako správa cel, daňové řízení ve věci vyměření spotřební daně probíhalo paralelně s řízením celním a řízením ve věci vyměření daně z přidané hodnoty. Spotřební daně byly při dovozu celními orgány pouze vybírány, jejich vracení však bylo prováděno výhradně územními finančními orgány. Po vstupu ČR do EU došlo k výraznému poklesu příjmu spotřebních daní při dovozu zboží (ze třetích zemí), zároveň došlo ke zvýšení příjmů u vnitrozemských spotřebních daní. Spotřební daně se při pořízení vybraných výrobků z jiného členského státu a jejich dopravení na daňové území ČR vybírají stejným procesním postupem jako při jejich tuzemské výrobě. Správu daní vykonávají celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně. Novým zákonem o SPD došlo k zásadní změně systému výběru spotřebních daní, jehož základním principem bylo zavedení režimu podmíněného osvobození od daně. Režim s podmíněným osvobozením od daně je daňovým režimem používaným při výrobě, zpracování, skladování a přepravě výrobků podmíněně osvobozených od spotřební daně. Podstatou tohoto režimu je odklad vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit do okamžiku uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Tento nový zákon o SPD byl posledním krokem ve sbližování právní úpravy spotřebních daní v ČR s právní úpravou EU. Za nejvýznamnější krok ve sbližování legislativ lze považovat implementaci Směrnice č. 92/12/EHS, o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, do zákona o SPD. Základní právní pilíř správy spotřebních daní tvoří: zákon o CS (viz 1.kapitola), který upravuje věcnou a místní příslušnost celních orgánů, tzv. kompetenční právní předpis, 12 Před upravoval problematiku spotřebních daní zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, který byl s účinností od zákonem o SPD zrušen. 24

25 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP ), který upravuje procesně-právní stránku správy daní, a zákon o SPD (viz 1.kapitola), který upravuje hmotně-právní stránku správy spotřebních daní. 3.1 Popis mechanismu správy spotřebních daní a procesní postupy Úvodem je třeba vymezit pojem správa daně. Zákon o SPD tento pojem přímo nedefinuje, jeho obecná definice je však obsažena v úvodním ustanovení ZSDP, které jej definuje takto: Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. 13 Správou daně jsou tedy veškerá práva a oprávnění, kterými správce daně disponuje a která vykonává na základě zákona. Vzhledem k rozmanitosti režimů a postupů při správě spotřebních daní a vzhledem k její velké specifičnosti ve srovnání se správou ostatních daní tvořících daňovou soustavu ČR, lze správu spotřebních daní, dle kontinuity správy daně, rozdělit do čtyř oblastí 14, a to na: Výrobu vybraných výrobků, Dopravu vybraných výrobků, Výběr daní a Kontrolu. Kromě výše uvedeného členění správy spotřební daně považuji za vhodné dále zmínit i povinné značení lihu, které sice správou daně ve smyslu její definice není, je však se správou spotřební daně z lihu úzce provázáno Výroba vybraných výrobků Spotřební daně jsou in rem daněmi, to znamená, že je jejich existence neoddělitelně spjata s fyzickou existencí věci v daném případě s existencí vybraného výrobku. Zákon tuto souvislost popisuje tak, že Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. 15 Vyrábět vybrané výrobky je možno pouze v daňovém skladu. 13 Viz ustanovení 1 odst. 2 ZSDP. 14 Vlastní členění. 15 Viz ustanovení 8 zákona o SPD. 25

26 Daňovým skladem je objekt (prostorově a stavebně ohraničené místo), ve kterém se vybrané výrobky nezatížené spotřební daní vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají a který je vybaven měřidly (v případech, kde je to zapotřebí). Daňový sklad lze provozovat jen na základě povolení k provozování daňového skladu vydaného konkrétní fyzické nebo právnické osobě. Toto povolení vydává celní ředitelství na základě návrhu příslušné osoby. Mezi náležitosti návrhu patří mmj. i technická dokumentace, plány a popis skladu, popis měřících zařízení, technologický popis postupu výroby, popis zvláštních operací jako např. aditivace, značkování a barvení či způsob zajištění daně. Za účelem výkonu správy spotřební daně mohou celní úřady nebo celní ředitelství požádat výrobce nebo provozovatele, aby umožnil nepřetržitou přítomnost zaměstnanců celního úřadu v prostorách určených k podnikatelské činnosti (zejména výrobnách) a poskytl jim potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor. U daně z lihu zákon o SPD navíc upravuje oprávnění celních úřadů k provádění tzv. daňového dozoru, kterým se rozumí stálá přítomnost zaměstnance celního úřadu nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených zákonem o SPD Doprava vybraných výrobků Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat jak po území ČR, tak mezi členskými státy pouze s průvodním dokladem 16 za podmínky, že jsou: dopravovány z daňového skladu do jiného daňového skladu, dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území ČR, dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území ČR do daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci do jiného členského státu, nebo dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě přes daňové území ČR do daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci do jiného členského státu. Vzor průvodního dokladu pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je uveden v příloze č. 4. Oprávněným příjemcem je osoba, která není provozovatelem daňového skladu a která v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu. 16 Viz nařízení Komise (EHS) č. 2719/92 ze dne 11. září 1992 o průvodním úředním dokladu při přepravě výrobků podléhajících spotřební dani v rámci opatření s podmíněným osvobozením od spotřební daně. 26

27 Oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat. Povolení k jednorázovému přijetí vybraných výrobků vydává celní úřad a k jejich opakovanému přijímání celní ředitelství. Vybrané výrobky lze dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytne zajištění daně na dopravované vybrané výrobky. Zajištění daně může být poskytnuto složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky, nebo ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad. Dopravu vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození, u kterých byla spotřební daň již zaplacena, lze provádět pouze na základě daňového dokladu, dokladu o prodeji nebo dokladu o dopravě. Tyto doklady slouží k prokázání zdanění. Zdanění se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o větší množství vybraných výrobků. 17 V případě, že se jedná o menší množství vybraných výrobků, u kterého není povinnost prokázání zdanění, je možno tyto výrobky dopravovat bez jakéhokoliv dokladu. Při dopravě vybraných výrobků pro osobní spotřebu na území jiného členského státu EU jsou výrobky nepřesahující zákonné větší množství v tomto státě osvobozeny od spotřební daně. 18 Při dovozu vybraných výrobků ze třetích zemí je spotřební daň buď vybírána stejným způsobem jako clo, tedy při jejich propuštění do volného oběhu, a nebo je možno z vybraných výrobků vybrat pouze clo, avšak za podmínky, že tyto výrobky byly předtím uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. V praxi bývá při dovozu nejčastěji využívána varianta s uvedením vybraných výrobků do režimu podmíněného osvobození od daně, než současný výběr cla a spotřební daně Výběr daní Vznik daňové povinnosti Vznik daňové povinnosti je první skutečností rozhodnou pro vyměření daně. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit 17 Větším množstvím ve smyslu ustanovení 4 odst. 3 zákona o SPD je množství překračující např. u konzumního lihu a lihovin 10 l, piva 110 l, vína 90 l, cigaret 800 kusů, tabáku ke kouření 1 kg. 18 Původní členské státy (před ) si vůči novým členským státům vyžádaly výjimku pro tabákové výrobky do , podle které jejich maximální dopravované množství osvobozené od spotřební daně činí u cigaret 200 kusů, doutníků 50 kusů a tabáku ke kouření 250 gramů. 27

28 Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, pokud zákon nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Uvedením do volného daňového oběhu je každé vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně, každá výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně a každý dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně. Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, pokud ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo prokazatelně v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události, dále u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje. Plátce daně Plátcem je osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně. Daňové přiznání a splatnost daně (vyjma daně z tabákových výrobků) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu. Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to do 40. dne po skončení zdaňovacího období, s výjimkou daně z lihu, která je splatná do 55 dnů po skončení zdaňovacího období. 28