Význam chovu skotu BTPM pro obhospodařování luk a pastvin v ČR

Transkript

1 Význam chovu skotu BTPM pro obhospodařování luk a pastvin v ČR Ing. Alois Kohoutek, CSc. 1) Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice Jevíčko, K. H. Borovského 461, Jevíčko, vste@seznam.cz Chov masného skotu s ohledem na plemenářské a ekonomické aspekty, Skalský Dvůr 14. září 2010

2 Evropský agrární model

3 Výměra TTP v ČR v roce 2009: - dle katastru evidence nemovitostí 974 tis. ha - obhospodařované TTP (dle ČSÚ) 932 tis. ha Struktura krmné dávky v ČR: - víceleté pícniny na orné 1,07 t.dj -1 - píce z TTP 2,23 t.dj -1 - silážní kukuřice 1,23 t.dj -1 - jádro 2,10 t na krávu, výkrm býků 0,77 t na býka Stavy krav a skladba plemen skotu v ČR - české strakaté, 189 tis. (33 %) - holštýnské + ostatní mléčná plemena, 226 tis. (39 %) -masná plemena, 163 tis. (28 %) Dojivost v roce 2009 byla kg mléka Kvóta na mléko 2,793 mil. t

4 Stavy krav (ks) Dojivost 1 krávy (l) Obr. 1 Vývoj stavů krav s tržní a bez tržní produkce mléka a dojivost 1 krávy v České republice v letech Dojné krávy Krávy bez tržní produkcí mléka Dojivost 1 krávy Roky 0

5 Výměra (tis. ha) Výnos sena (t.ha -1 ) Obr. 2 Výměra TTP a průměrný výnos sena v ČR v letech dle ČSÚ (v letech statistické šetření dle metodiky EUROSTAT) , ,50 3, , ,00 Výměra výnos sena 800 1,50 1, , Roky 0,00

6 krav bez TPM (%) Graf 3 Podíl krav bez TPM ze stavů dojených krav (2007, %), (Kvapilík, Kohoutek, 2009) Evropský agrární model státy EU EU-15 průměr 2007 EU-12 průměr Špa Por Fra Irs Řec Bel Luc V.B. Rak Slvi Švé ČR Itá Maď Dán Slve Něm Fin Lot Est Niz Bul Mal Lit Pol Rum

7 Agroenvironmentální opatření pro TTP v ČR (nařízení vlády č. 242/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb., 119/2005 Sb. a 79/2007 Sb. nařízení vlády č. 542/2004 Sb., 119/2005 Sb. a 79/2007 Sb. o provádění agroenvironmentálních opatření) Opatření Údržba TTP Obecné podmínky: - 0,2 DJ na ha každého travního porostu - na výměru orné půdy do 170 kg N na ha Podmínky pro ošetřování luk: - nesmí se aplikovat více jak 40 kg N na ha, 60 kg na ha od nesmí se pást hospodářská zvířata, zrušeno od 2007 Podmínky pro ošetřování pastvin: - alespoň 1 x v roce přepást - aktuální denní intenzita pasených hospodářských zvířat 0,5 1,25 DJ na ha pastvin - zahájení pastvy nejpozději 15. června, ukončení nejpozději 31. října - nesmí se obnovovat v ZCHÚ - nesmí se aplikovat více jak 40 kg N na ha, 80 kg na ha od nesmí se aplikovat kejda, zrušeno od 2007

8 Reakce skotu BTPM na zahájení pastvy 15. června 2007

9 Trvale udržitelné obhospodařování a využívání travních porostů v ČR Trvalé travní porosty (TTP) jsou Nařízením komise čís. 796/2004 definovány pro vyplácení podnikových prémií jako plochy využívané prostřednictvím osevu nebo přirozeného způsobu (vysemenění) k pěstování trav nebo jiných krmných plodin, které nejméně po dobu pěti let nebyly součástí osevního postupu zemědělského podniku. Chov masného skotu s ohledem na plemenářské a ekonomické aspekty, Skalský Dvůr 14. září 2010

10 Materiál a metody (A) Pokusy na 6 stanovištích (Jevíčko, Liberec, Rapotín, Zubří, Vatín, Hladké Ţivotice), rok zaloţení 2003 Tab. 1: Termíny sečí u jednotlivých způsobů vyuţívání Způsob vyuţívání Intenzivní (Rakousko, Švýcarsko, vyspělé zem. podniky v ČR) Středně intenzivní (80. léta 20. století) Seč I. II. III. IV Málo intenzivní (ČSR) Extenzivní (AEO, biodiverzita, ČR 80 % výměry TTP) Úrovně hnojení: (A) - bez hnojení (B) - hnojení fosforem a draslíkem P 30 K 60 (C) - hnojení N 90 +P 30 K 60 (D) - hnojení N 180 +P 30 K 60

11 Dosažené výsledky

12 Obr. 4: Produkce sušiny TTP v ČR obhospodařovaných různou frekvencí sečení a úrovní hnojení (průměr 6 stanovišť za roky ) Sušina (t.ha -1 ) D - N180PK hnojení B - PK hnojení C - N90PK hnojení Úroveň hnojení 0 4-sečné sečné Frekvence sečení a termíny sečí A - bez hnojení

13 Obr. 5a: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na počet rostlinných druhů v TTP v průměru 6 stanovišť za roky A - bez hnojení B - PK hnojení C - N90PK hnojení D - N180PK hnojení Počet druhů (ks) D - N180PK hnojení C - N90PK hnojení 65 4-sečné sečné B - PK hnojení A - bez hnojení Úroveň hnojení Frekvence sečení, termíny sečí

14 Obr. 5b: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl travních druhů v TTP v průměru 6 stanovišť za roky Podíl trav v TTP (%) D - N180PK hnojení 0 4-sečné žádné 3-sečné žádné žádné žádné C - N90PK hnojení B - PK hnojení Úroveň hnojení A - bez hnojení Frekvence sečení, termíny sečí

15 Obr. 5c: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na podíl ostatních dvouděložných druhů v TTP v průměru 6 stanovišť za roky Podíl nativních druhů v TTP (%) A - bez hnojení B - PK hnojení C - N90PK hnojení D - N180PK hnojení 25 D - N180PK hnojení C - N90PK hnojení 20 4-sečné sečné B - PK hnojení A - bez hnojení Úroveň hnojení Frekvence sečení, termíny sečí

16 Obr. 6: Koncentrace NEL TTP v ČR obhospodařovaných různou frekvencí sečení a úrovní hnojení (průměr 6 stanovišť za roky ) 6 5,8 Koncentrace NEL (MJ.kg -1 sušiny) 5,6 5,4 5,2 5 5,8-6 5,6-5,8 5,4-5,6 5,2-5,4 5-5,2 4,8-5 4,6-4,8 4,8 D - N180PK hnojení C - N90PK hnojení 4,6 4-sečné 3-sečné Frekvence sečení a termíny sečí B - PK hnojení A - bez hnojení Úroveň hnojení

17 Agroscope Liebefeld-Poasieux V současné době není u nás dobrovolný příjem pícnin (VI) při hodnocení kvality píce rutinně sledován, třebaže se podílí na zvýšení příjmu živin cca 70-ti %, kdežto zvýšení stravitelnosti 30-ti %.

18 Obr. 7: Roční příjem sušiny píce z travního porostu u krmné dávky na bázi píce z TTP obhospodařovaných různou frekvencí sečení a úrovní hnojení bez a s přídavkem jádra 6,00 5,00 4,00 Příjem sušiny píce z TTP (t.ks -1.rok -1 ) 3,00 2,00 1,00 5,00-6,00 4,00-5,00 3,00-4,00 2,00-3,00 1,00-2,00 0,00-1,00 0,00 D - N180PK hnojení 4-sečné žádné 3-sečné žádné žádné žádné 4-sečné jádro 3-sečné jádro jádro jádro C - N90PK hnojení B - PK hnojení Úroveň hnojení A - bez hnojení Frekvence sečení, termíny sečí a přídavek jádra

19 Perspektivy trvale udržitelného obhospodařování TTP chovem skotu BTPM v České republice Materiál a metody (B) Tab. 1: Vliv intenzity využívání travního porostu na výnos, kvalitu a dobrovolný příjem píce (VI) v průměru roků (39 uzavřených pokusů) 4-sečné (15.5.) 3-sečné (30.5.) (15.6.) (30.6.) Parametr Jednotka Intenzita využívání (počet sečí) 2sečné 3sečné 4sečné Výnos sušiny při hnojení N 90 P 30 K 60 t.ha -1 8,07 7,36 7,04 Koncentrace NEL v sušině píce MJ.kg -1 5,13 5,45 5,64 Koncentrace dusíkatých látek v sušině píce g.kg ,3 147,1 168,9 Koncentrace hrubé vlákniny v sušině píce g.kg ,6 244,9 223,7 Dobrovolný příjem (VI) sušiny píce dojnicí (přepočteno z Gruber, 2002) Vypočtený dobrovolný příjem (VI) sušiny píce dojnicí o hmotnosti 650 kg kg.100 kg -1 ž.h. 1,99 2,33 2,76 kg.ks -1.den -1 12,94 15,15 17,94

20 Modelový výpočet vycházel z potřeby ţivin pro 650 kg dojnici v období laktace při uţitkovosti 10 kg FCM mléka denně dle krmivářských tabulek potřeby ţivin (Sommer et al., 1994) a je vyjádřen jako koncentrace NEL v 1 kg sušiny Modelový výpočet provádíme ve variantě krmné dávky: (A) na bázi normativní spotřeby sušiny a potřeby NEL při dojivosti 10 kg mléka denně; (B) na základě dobrovolného příjmu píce (VI) a koncentrace NEL v píci při dojivosti minimálně 10 kg mléka denně. Výpočtem jsme stanovili a u jednotlivých variant optimalizovali příjem zkrmitelné sušiny píce, pro jednotlivá období jsme optimalizovali krmivo na bázi TTP dle kvality píce podle frekvence vyuţívání a potřebné stavy krav a skotu BTPM pro vyuţívání travních porostů. Současně jsou vyhodnoceny reálné výměry TTP pro agroenvironmentální vyuţívání. Potenciální produkci sušiny hospodářského výnosu píce z travních porostů zjištěnou v pokusech jsme redukovali na zkrmitelnou sušinu odečtením 30 % ztrát při sklizni, konzervaci a zkrmování. Pod termínem kráva bez tržní produkce mléka (KBTPM) se rozumí kráva určená k chovu a produkci masa a patří ke stádu vybranému pro chov telat pro produkci masa. Za krávy, které nepatří do kategorie KBTPM, se povaţují krávy plemen s podílem nad 50 % součtu krve následujících plemen uvedených v příloze č. 1 k Nařízení Komise č. 2342/1999 [jde o plemena s mléčnou uţitkovostí Angler Rotvieh (Angeln)-Rød dansk mælkerace (RMD); Ayshire; Armoricaine; Bretonne Pie-noire; Fries-Holland (FH), Française frisonne pie noire (FFPN), Friesian-Holstein, Holstein, Black and White Friesian, Red and White Friesian, Frisona española, Frisona Italiana, Zwartbonten van België/Pie-noire de Belgique, Sortbroget dansk mælkerace (SDM), Deutsche Schwarzbunte, Schwarzbunte Milchrasse (SMR); Groninger Blaarkop; Guernsey; Jersey; Malkeborthorn; Reggiana; Valdostana Nera; Itäsuomenkarja; Länsisuomenkarja; Pohjoissuomenkarja]. Termínem skot bez tržní produkce mléka (SBTPM) se rozumí krávy bez trţní produkce mléka včetně stáda mladého skotu (telata, jalovičky a býčci).

21 Obr.8 Potřeba energie v průběhu období sání a březosti (užitkovost 3000 kg mléka, 600 kg ž.h.).

22 NEL (MJ.kg -1 sušiny) Obr. 9: Potřeba NEL v kg sušiny krmné dávky pro krávy BTPM v průběhu roku a koncentrace NEL v píci TTP v závislosti od způsobu využití 6,50 6,00 Potřeba energie (MJ.kg-1 sušiny) 5,50 5,00 4,50 Koncentrace živin v TTP při m způsobu využití Koncentrace živin v TTP při 3-sečném způsobu využití Koncentrace živin v TTP při 4-sečném způsobu využití Koncentrace živin v TTP při pastevním způsobu využití 4,00 stání na sucho stání na sucho odstav stání na sucho stání na sucho pastva pastva pastva pastva pastva leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopadprosinec Období laktace, krmná dávka, měsíce

23 Spotřeba sušiny (kg.ks -1.den -1 ) a příjem NEL (MJ.ks -1.den -1 ) v období laktace Obr. 10: Spotřeba sušiny a denní potřeba NEL pro krávy BTPM a příjem NEL pící z TTP při různém způsobu využití a dvou způsobech výpočtu příjmu energie (B) (B) 2 (B) 3 (A) Denní potřeba NEL pro krávu BTPM Spotřeba sušiny krávou BTPM Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při 2- sečném využití Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při 3- sečném využití 40 Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při 4- sečném využití 20 Příjem energie dle (A) spotřeby sušiny při pastevním využití Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při m využití 0 stání na sucho stání na sucho odstav stání na sucho pastva pastva pastva pastva pastva stání na sucho Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při 3-sečném využití Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při 4-sečném využití Příjem energie dle (B) dobrovolného příjmu při pastevním využití leden únor březen duben květen červenčervenecsrpen září říjen listopadprosinec Období laktace, typ krmné dávky, měsíce

24 Zkrmitelná sušina (kg.ks -1.měsíc -1 ) Obr. 11: Spotřeba zkrmitelné sušiny píce z TTP optimální kvality kravami BTPM stanovená na základě koncentrace NEL v píci TTP a (1) potřeby sušiny (var. A) a (2) dobrovolného příjmu (var. B). Rámeček - optimální dostupný typ krmiva na bázi píce z TTP. 3-sečné B (+) B pastva pastva pastva (+++) Měsíční spotřeba zkrmitelné sušiny píce z TTP - var. A - spotř. suš. Měsíční spotřeba zkrmitelné sušiny píce z TTP - var. B - VI - dobr. příj. 450 B (+) 400 B (+) B 350, A (0) 4-sečné A (-) A pastva pastva pastva (-) A A (+ až 0) 300 stání na sucho stání na sucho odstav stání na sucho stání na sucho pastva pastva pastva pastva pastva leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Období laktace, krmné období a měsíce (Pozn.: 0 = ± 5 MJ NEL; +, - = >5 až <15 MJ NEL; ++ = <25 MJ NEL; +++<35 MJ NEL v denním příjmu zkrmitelné sušiny na normu)

25 Stavy krav a skotu BTPM (tis. ks a DJ) Výměra TTP (tis. ha) Obr. 4: Stavy krav a skotu BTPM a výměra TTP obhospodařovaná stádem skotu BTPM v letech s výhledem do roku 2015 ve variantách A (spotř. sušiny) a B (dobrovolný příjem píce) krávy BTPM skot BTPM obhospodařované TTP - var. B (dobr. příjem píce) obhospodařované TTP - var. A - (spotřeba sušiny) cíl Roky 0

26 Závěry - při výměře 1,0 ha, resp. 1,5 ha, připadající na jednu DJ se využívá přežvýkavci a koňmi cca 460, resp. 680 tis. ha TTP - přibližně 160 až 380 tis. ha (18 až 42 %) TTP není v současné době využíváno chovem zvířat - chovem skotu BTPM se při extenzivním zatížení na ha TTP využívá v ČR cca tis. ha TTP -při současném stavu dojnic v ČR cca 378 tis. by se stavy krav bez TPM měly zvýšit na cca 250 až 260 tis. - zvýšením stavů KBTPM o cca tis. krav by umožnilo zemědělsky využít dalších cca tis. ha TTP - v rámci stávajícího stáda skotu BTPM lze racionálně realizovat i agroenvironmentální opatření na výměře cca tis. ha

27