VOD. Na z kladï p ijetì nov ch evropsk ch norem, nov ch poznatk, p ipomìnek recenzent a odbornè ve ejnosti byly nïkterè kapitoly aktualizov ny

Transkript

1 VOD PodÏkov nì: Firma GENERI s.r.o. touto cestou dïkuje pracovnìk m FTZ SZ 210 Ostrava - Radvanice: Ing. Janu Pohludkovi (manaûer jakosti) a Ing. JaromÌru Moravcovi (jiskrov bezpeënost) za provedenì odbornè recenze. ZmÏny v Ëi p edchozìmu vyd nì: K nejvïtöìm zmïn m doölo v kapitol ch t kajìcìch se prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach, kde»sn z roku 1996 byla v celèm rozsahu nahrazena normami»sn EN a»sn EN z roku VÏtöÌ pozornost je vïnov na problematice jiskrovè bezpeënosti a kabelov ch v vodek. NovÏ zde byly za azeny kapitoly popisujìcì: omyly, kterè vznikajì p i projektov nì a n slednè specifikaci Ex za ÌzenÌ, problematiku neelektrick ch za ÌzenÌ v prostorech s nebezpeëìm v buchu, elektrostatiku. Na z kladï p ijetì nov ch evropsk ch norem, nov ch poznatk, p ipomìnek recenzent a odbornè ve ejnosti byly nïkterè kapitoly aktualizov ny a doplnïny. Proto doporuëujeme kaûdèmu, kdo pracoval s p edchozìm vyd nìm, aby si tento v tisk pozornï proëetl cel a p edeöel tak p Ìpadn m nedorozumïnìm. vod: Vznik tèto publikace si vynutila p edevöìm praktick zkuöenost naöich (a nejen naöich) pracovnìk z provoz, mont ûì a p i poskytov nì poradenskè Ëinnosti v r mci komplexnìho servisu, kter p edkl d me sv m z kaznìk m. V tèto odbornè p ÌruËce pojedn vajìcì o teoretick ch z kladech snìûenì rizika v buchu ho lav ch l tek, je n zorn m zp sobem pops n ucelen p ehled poznatk t kajìcìch se danè problematiky. Jsou zde zapracov ny nejen st vajìcì platnè normy a z kony, ale i nïkterè evropskè normy, jejichû p ijetì se v nejbliûöì dobï p ipravuje (v textu oznaëeny jako pr EN Ö). Ëelem odbornè p ÌruËky je, aby kaûd naöel co nejrychleji optim lnì eöenì problèm (nebo alespoú n vod) spojen ch s nebezpeëìm v buchu. To vïtöinou p edpokl d znalost problematiky jako celku a vidït vïci v souvislostech. Pro praktickè pouûitì a rychlou orientaci jsme se snaûili na z vïr nïkter ch kapitol zhustit informace do p ehledov ch tabulek oznaëen ch v obsahu symbolem, neboù jsme si sami vïdomi, ûe ne kaûd si najde tolik Ëasu, aby se touto l tkou dopodrobna zab val. P ejeme si, aby V m tato novelizovan publikace sv m pod nìm a srozumitelnostì co nejlèpe poslouûila k nen silnèmu osvojenì z kladnìch znalostì v problematice nebezpeëì v buchu ho lav ch l tek. Vzhledem k v voji technick ch p edpis je tato publikace nez vazn. 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 1

2 OBSAH 1. T i podmìnky nutnè pro vznik v buchu Normy pro za azov nì prostor s nebezpeëìm v buchu a v bïr, instalaci, drûbu, revize a opravy nev b. el. za ÌzenÌ Prostory s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par Vznik prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek Opat enì k omezenì nebezpeëì v buchu ho lav ch plyn a par Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par Prostory s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach Vznik prost edì s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek Opat enì k omezenì nebezpeëì v buchu ho lav ch prach Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach Prost edì s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin Vznik prost edì s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek Klasifikace prostor s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin Prostory s nebezpeëìm v buchu uhelnèho prachu a metanu v podzemnìch dolech LimitnÌ teploty ho lav ch l tek Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu uhelnèho prachu a metanu v podzemnìch dolech Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu - p ehledovè tabulky Ho lavè plyny a p ry; prachy; v buöniny Doly s v skytem metanu SpecifickÈ p Ìpady UrËov nì prostor s nebezpeëìm v buchu (obecnï vnïjöìch vliv ) Z paln zdroj v prostoru s nebezpeëìm v buchu Zp soby iniciace ho lavè l tky Za azenì ho lav ch nebo v buön ch l tek dle teploty vznìcenì do TEPLOTNÕCH TÿÕD Za azenì ho lav ch nebo v b. l tek dle max. experiment lnìch bezpeën ch sp r a min. z pal. proud do SKUPIN Zvl öù nebezpeënè l tky z hlediska v buchu ProvedenÌ a v bïr nev buön ch el. za ÌzenÌ ZjednoduöenÈ blokovè schèma v voj v roba nev buön ch elektrick ch za ÌzenÌ PouûitÈ typy ochran proti neû doucìm vliv m elektrickèho za ÌzenÌ ve v buön ch prostor ch StupnÏ ochrany krytem el. za ÌzenÌ dle»sn EN : OznaËov nì nev buön ch el. za ÌzenÌ dle na ÌzenÌ vl dy Ë. 176/1997 Sb V bïr el. za ÌzenÌ v prostor ch s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par (skupina ll) OznaËenÌ prostoru s nebezpeëìm v buchu nutnè pro v bïr el. za ÌzenÌ V bïr el. za ÌzenÌ na z kladï identifikace jeho ötìtkov ch daj PÿÕLOHA InformativnÌ za azenì nïkter ch ho lav ch plyn a par do teplotnìch t Ìd a skupin v buönosti El. za ÌzenÌ s typem ochrany pevn z vïr - EEx Ñ d " El. za ÌzenÌ s typem ochrany zajiötïnè provedenì - EEx Ñ e " El. za ÌzenÌ s typem ochrany n - EEx Ñ n " El. za ÌzenÌ s typem ochrany jiskrov bezpeënost - EEx Ñ i " (1) NutnÈ podmìnky zachov nì jiskrovè bezpeënosti (2) Zabr nïnì pr niku cizì energie do JB systèmu KabelovÈ systèmy do prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par KabelovÈ a potrubnì prostupy v nebezpeën ch prostor ch KabelovÈ v vodky V bïr el.za ÌzenÌ v prost edì s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach nebo vl ken OznaËenÌ prostoru s nebezpeëìm v buchu nutnè pro v bïr el. za ÌzenÌ V bïr el. za ÌzenÌ na z kladï identifikace jeho ötìtkov ch daj PÿÕLOHA ñ InformativnÌ teploty vznìcenì nïkter ch ho lav ch prach a vl ken V bïr el.za ÌzenÌ v prost edì s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin OznaËenÌ prost edì s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin nutnè pro v bïr el. za ÌzenÌ V bïr el. za ÌzenÌ na z kladï identifikace jeho ötìtkov ch daj PÿÕLOHA ñ InformativnÌ teploty v buchu nïkter ch v buönin Vztah mezi oznaëov nìm el. za ÌzenÌ a jeho pouûitìm v prostorech s nebezp. v buchu - p ehledovè tabulky »innosti prov dïnè na nev buön ch el. za ÌzenÌch P eprava a skladov nì, dodacì podmìnky v robk GENERI Instalace dle platn ch p edpis Revize PreventivnÌ drûba Opravy a gener lnì prohlìdky Likvidace v robku Servis NejËastÏjöÌ nedostatky zjiötïnè p i prohlìdk ch nainstalovan ch nev buön ch el. za ÌzenÌ Posuzov nì bezpeënosti v robk, certifikace Elektromagnetick kompatibilita (EMC) a el. za ÌzenÌ GENERI, s.r.o NejËastÏjöÌ omyly p i projektov nì a specifikaci nev buön ch el. za ÌzenÌ vod Projektant se st v konstruktèrem nev buön ch el. za ÌzenÌ UrËov nì stupú vnïjöìch vliv a oznaëov nì nebezpeën ch prostor (shrnutì z p edchozìch kapitol) Technick specifikace pro objedn vku nev buön ch el. za ÌzenÌ Z vïr Neelektrick za ÌzenÌ v prostorech s nebezpeëìm v buchu Za ÌzenÌ v prostorech s nebezpeëìm v buchu a statick elekt ina Z vïr Pozn mky GENERI, S.R.O. ISO /2001

3 1. TÿI PODMÕNKY NUTN PRO VZNIK V BUCHU N hodnï vybranè el. za ÌzenÌ NEBEZPE»Õ! EXPLOZE PODMÕNKY NUTN PRO VZNIK V BUCHU VYSOKÝ STUPEŇ ROZPTÝLENÍ,KONCENTRACEV MEZÍCH VÝBUŠNOSTI, NEBEZPEČNÉ MNOŽSTVÍ S VÝJIMKOU LÁTEK SE SCHOPNOSTÍEXOTERMNÍREAKCEBEZPŘÍTOMNOSTIO2 CIZÍ NEBO SAMOVZNÍCENÍ BEZPE»N POUéITÕ VybranÈ el. za ÌzenÌ dle za izovacìch p edpis»sn 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 3

4 2. NORMY 2. NORMY PRO ZAÿAZOV NÕ PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V BUCHU A V BÃR, INSTALACI, DRéBU, REVIZE A OPRAVY NEV BUäN CH EL. ZAÿÕZENÕ. MOéN V SKYT NEBEZPE»N CH L TEK V OMEZEN M PROSTORU ZAÿIZOVACÕ PÿEDPIS NEBEZPE»Õ V BUCHU HOÿLAV CH PLYNŸ A PAR * P edpisy pro el. za ÌzenÌ v mìstech s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par. (Pozor! Jiû nahrazena»sn EN a»sn v celèm rozsahu). * El. za ÌzenÌ pro v buönou plynnou atmosfèru. UrËov nì nebezpeën ch prostor. * Elektrick instalace v nebezpeën ch prostorech (jin ch neû d lnìch). * Analyz torovè domky chr nïnè nucen m vïtr nìm. * Nev buön el. za ÌzenÌ. Opravy a gener lnì prohlìdky nev buönèho el. za ÌzenÌ. * Zvl ötnì poûadavky pro konstrukci, zkouöenì a oznaëov nì el. za ÌzenÌ skupiny II, kategorie 1G.»SN : s ËinnostÌ k zruöena, nahrazena»sn EN :1997 ( )»SN EN :1998 ( )»SN IEC 79-16:1995 ( )»SN IEC 79-19:1996 ( )»SN EN :1999 ( ) NEBEZPE»Õ V BUCHU PRACHŸ * El. za ÌzenÌ v prost edì s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. Pozor! Jiû nahrazena»sn EN v celèm rozsahu. * El. za ÌzenÌ pro prostory s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. * Konstrukce a zkouöenì el. za ÌzenÌ pro prostory s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. V bïr, instalace a drûba.»sn : zruöena, nahrazena:»sn EN :1999»SN EN :1999 NEBEZPE»Õ V BUCHU UHELN HO PRACHU A METANU V PODZEMNÕCH DOLECH * Elektrick za ÌzenÌ v podzemì. * PreventivnÌ drûba d lnìch nev buön ch el. za ÌzenÌ. * Elektrick za ÌzenÌ skupiny I, kategorie M1.»SN :1986»SN :1991»SN EN :2001 NEBEZPE»Õ POé RU NEBO V BUCHU V BUäNIN * El. za ÌzenÌ v prost edìch s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin. * Instalace el. za ÌzenÌ v prostor ch s nebezpeëìm v buchu v buönin.»sn :1980 pr EN NEBEZPE»Õ V BUCHU V MÕSTNOSTECH PRO L KAÿSK»ELY * Elektrick rozvod v mìstnostech pro lèka skè Ëely. * ZdravotnickÈ elektrickè p Ìstroje. VöeobecnÈ poûadavky na bezpeënost.»sn :1987»SN EN :1994 ( ) PÿEDPISY PLATN PRO VÕCE DRUHŸ NEBEZPE»N CH L TEK A PROSTOR * V buön prost edì. ZamezenÌ a ochrana proti v buchu.» st 1: Z kladnì koncepce a metodologie. * Neelektrick za ÌzenÌ pro prostory s nebezpeëìm v buchu.» st 1: Z kladnì metodologie a poûadavky. * Neelektrick za ÌzenÌ pro prostory s nebezpeëìm v buchu.» st 5: Ochrana bezpeënou konstrukcì. * Nev buön el. za ÌzenÌ. Revize a preventivnì drûba nev buönèho el. za ÌzenÌ (jinèho neû d lnìho). * Ochrana p ed nebezpeën mi Ëinky statickè elekt iny. * OvÏ ov nì a provoz technologick ch za ÌzenÌ a letadel s ohledem na nebezpeënè Ëinky statickè elekt iny. * BezpeËnost strojnìch za ÌzenÌ ñ N vod a doporuëenì pro vylouëenì nebezpeëì v d sledku statickè elekt iny.»sn EN :1998 ( ) pr EN pr EN »SN IEC 79-17:1996 ( ) - zruöena, nahrazena»sn EN :1999»SN :1986»SN :1988 pr R (nahradì»sn :1986 a»sn :1988) NEBEZPE»Õ KATASTROFICK CH PORUCH, KTER JSOU MIMO R MEC ABNORM LNÕCH STAVŸ ( NAPÿ. PRASKNUTÕ TECHNOLOGICK N DOBY NEBO POTRUBÕ A TAKOV UD LOSTI, KTER NELZE PÿEDVÕDAT) - NEPÿEDVÕDATELN NEBEZPE»Õ ZPŸSOBEN PÿÕTOMNOSTÕ HOÿLAV CH MLH, KTER VYéADUJE ZVL ätnõ HODNOCENÕ - 4 GENERI, S.R.O. ISO /2001

5 3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PLYNŸ A PAR 3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PLYNŸ A PAR. 3.1 Vznik prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek N zvoslovì dle»sn EN :1997: Ho lav plyn nebo p ra: plyn nebo p ra, kter po smìch nì v urëitèm pomïru se vzduchem vytv Ì v buönou plynnou atmosfèru. V buön plynn atmosfèra: smïs ho lav ch l tek ve formï plyn nebo par se vzduchem za atmosfèrick ch podmìnek, ve kterè se po vznìcenì öì Ì ho enì do nespot ebovanè smïsi. DolnÌ a hornì mez v buönosti: DolnÌ mez v buönost (LEL) - koncentrace ho lav ch plyn a par ve vzduchu, pod kterou jiû nenì plynn atmosfèra v buön. HornÌ mez v buönost (UEL) - koncentrace ho lav ch plyn a par ve vzduchu, nad kterou jiû nenì plynn atmosfèra v buön. Bod vzplanutì: nejniûöì teplota kapaliny, p i kterè kapalina za urëit ch standardnìch podmìnek uvolúuje p ry v takovèm mnoûstvì, ûe jsou schopny vytvo it z palnou smïs p r se vzduchem. Teplota vznìcenì v buönè plynnè atmosfèry: nejniûöì teplota horkèho povrchu, p i kterè dojde (za stanoven ch podmìnek) p i styku ho lavè l tky ve formï plyn nebo par ve smïsi se vzduchem s tìmto povrchem ke vznìcenì. StupnÏ niku: 1) Trval stupeú niku - nik, kter je trval nebo jehoû p Ìtomnost je oëek v na po dlouhè ËasovÈ obdobì. 2) Prim rnì stupeú niku - nik, kter m ûe vznikat periodicky nebo p ÌleûitostnÏ bïhem norm lnìho provozu. 3) Sekund rnì stupeú niku - nik, jehoû vznik nenì za norm lnìho provozu pravdïpodobn a pokud vznikne, je pravdïpodobnost, ûe k tomu bude doch zet pouze z Ìdka a po kr tkè ËasovÈ obdobì. NebezpeËn prostor: prostor, ve kterèm je nebo m ûe b t p Ìtomna v buön plynn atmosfèra v takovèm mnoûstvì, ûe jsou nutn speci lnì opat enì pro konstrukci, instalaci a pouûìv nì za ÌzenÌ. Prostor bez nebezpeëì v buchu (BNV): prostor, ve kterèm se neoëek v v skyt v buönè plynnè atmosfèry v takovèm mnoûstvì, aby byla nutn speci lnì opat enì pro konstrukci, instalaci a pouûìv nì za ÌzenÌ v tïchto prostorech. ZÛny: nebezpeënè prostory se rozdïlujì na z kladï Ëetnosti vzniku a doby p Ìtomnosti v buönè plynnè atmosfèry do zûn: ZÛna 0 (d Ìve SNV 3): prostor, ve kterèm je v buön plynn atmosfèra p Ìtomna trvale nebo po dlouhè ËasovÈ obdobì. ZÛna 1 (d Ìve SNV 2): prostor, ve kterèm m ûe vzniknout v buön plynn atmosfèra za norm lnìho provozu. ZÛna 2 (d Ìve SNV 1): prostor, ve kterèm nenì pravdïpodobn vznik v buönè plynnè atmosfèry za norm lnìho provozu a pokud v buön atmosfèra vznikne, je pravdïpodobnè, ûe k tomu bude doch zet pouze z Ìdka a v buön plynn atmosfèra bude p Ìtomna pouze kr tkè ËasovÈ obdobì. Dle»SN :1996 byl jeötï definov n tzv. ochrann prostor (POZOR! Tato norma byla s ËinnostÌ od zruöena): ochrann prostor (OP): prostor tvo ÌcÌ prostorov p echod mezi zûnou 2 a prostory bez nebezpeëì v buchu. Je to tèû prostor, kde by mohla vzniknout nebezpeën koncentrace jen kr tkodobï za zcela v jimeën ch situacì, nap. p i zvl öù nep Ìzniv ch povïtrnostnìch a jin ch podmìnk ch, p i poökozenì obalu, kontejneru atd., nebo p i hav rii nïkterèho technologickèho za ÌzenÌ. 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 5

6 3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PLYNŸ A PAR Vznik prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par. NEV BUäN ATMOSF RA SmÏs - m lo ho laviny 0% 25% LEL 50% LEL DolnÌ mez v buönosti (LEL) EXPLOZIVNÕ HOÿENÕ SmÏs - v buön HornÌ mez v buönosti (UEL) NEV BUäN ATMOSF RA SmÏs - m lo kyslìku Pozn.: NestabilnÌ, v nïkter ch p Ìpadech pokl d na za v buönou 100% Koncentrace ho lav ch plyn a par Klasifikace nebezpeën ch prostor pro urëenì rozsahu ochrann ch opat enì: NebezpeËn koncentrace ho lav ch plyn a par: StupeÚ niku: é dn Sekund rnì P Ìklady zdroj niku: Zdroje niku: V robnì za ÌzenÌ Otvory, u nichû stupeú niku z visì na: ñ Typu zûny sousedìcìho prostoru; ñ»etnosti a dobï, po kterou je otvor otev en; ñ Ëinnosti utïsnïnì nebo spojenì; ñ RozdÌlu tlaku mezi tïmito prostory. BNV (bez nebezpeëì v buchu) Sva ovanè potrubì (nepovaûuje se za zdroj niku). Nep edpokl d se unik nì l tek za norm lnìho provozu. TÏsnÏnÌ Ëerpadel, kompresor nebo ventil ; P Ìruby, spoje a armatury na potrubì; OdbÏrov vzorkovacì mìsta; PojistnÈ ventily, odlehëovacì a ostatnì otvory. PodmÌnka pro vznik nebezpeëì v buönè atmosfèry ho lav ch kapalin: é dn Od 50% LEL Od 25% LEL Od 25% LEL TÏsnÈ za ÌzenÌ ZÛna 2 ZÛna 1 ZÛna 0 P edpokl d se unik nì l tek za norm lnìho provozu. TÏsnÏnÌ Ëerpadel, kompresor nebo ventil ; OdvodÚovacÌ mìsta n drûì; OdbÏrov vzorkovacì Zav enè za ÌzenÌ Prim rnì mìsta; PojistnÈ ventily, odlehëovacì a ostatnì otvory. Trval N drû s pevnou st echou s trval m vïtr nìm; Trvale nebo dlouze otev enè povrchy kapalin (odluëovaëe ropn ch l tek,...). Otev enè za ÌzenÌ Teplota povrchu kapaliny > bod vzplanutì kapaliny ñ 10 C* V jimky: aerosoly a mlhy ho lav ch kapalin I. a II. t Ìdy nebezpeënosti se povaûujì za v buönè za vöech teplot, roztoky ho lav ch plyn v ho lav ch kapalin ch, skladov nì kapalin p i teplot ch, za kter ch m ûe vzniknout ötïpenì nebo pomal oxidace (bitumen, tïûk topn olej,...). Pozn.: Ho lavè plyny pochopitelnï vytv Ì nebezpeëì vzniku v buönè atmosfèry za vöech teplot. * NenÌ-li dodrûen bezpeënostnì odstup 10 K od bodu vzplanutì, povaûuje»sn ho lavè kapaliny za nebezpeënè v buchem a oznaëuje vznik prost edì se stupnïm vnïjöìho vlivu BE3N2. JinÈ zdroje (nap. technick zpr va CENELEC R :1999, kter nahradì»sn :1986 a»sn :1988 nebo nïmeckè p edpisy EXRL) uv dïjì bezpeënostnì odstup 5 K u Ëist ch kapalin neobsahujìcìch halogenidy a 15 K u smïsì rozpouötïdel (kapaliny s r zn m obsahem tïkavosti) bez halogenidov ch komponent LimitnÌ teplota iniciaënìho zdroje v prostoru s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par. Teplota nebezpeënè l tky a okolì (iniciaënìho zdroje) < teplota vznìcenì plynu nebo kapaliny Je-li splnïna tato podmìnka, nedojde vlivem teploty k iniciaci v buönè atmosfèry. Teplota vznìcenì plynu nebo kapaliny vöak nesouvisì s vytvo enìm v buönè atmosfèry ñ viz GENERI, S.R.O. ISO /2001

7 3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PLYNŸ A PAR 3.2 Opat enì k omezenì nebezpeëì v buchu ho lav ch plyn a par Zabr nïnì vzniku v buönè atmosfèry nebo jejì omezenì (prim rnì opat enì). NahrazenÌ nebo snìûenì mnoûstvì l tek, kterè mohou vytv et v buönou atmosfèru OmezenÌ koncentrace Inertizace PouûitÌ technick ch opat enì, konstrukënìho a prostorovèho uspo d nì provoznìho za ÌzenÌ Konstrukce za ÌzenÌ ZkouöenÌ za ÌzenÌ na tïsnost HlÌd nì koncentace v okolì za ÌzenÌ VÏtr nì: Typ vïtr nì P Ìklady VenkovnÌ prostory; Otev enè budovy; Budovy s trval mi otvory pro Ëely vïtr nì,... P irozenè CelkovÈ Ventil tory ve stïn ch nebo st eöe budovy; Ventil tory vhodnï umìstïnè ve venkovnìm prostoru,... NucenÈ SnÌûenÌ rozsahu zûn (velikosti nebezpeënèho prostoru); Zkr cenì doby p Ìtomnosti v buönè smïsi; Prevence vzniku v buönè atmosfèry. MÌstnÌ Ods v nì par z v robnì jednotky; P etlakovè nebo podtlakovè vïtracì systèmy v mal ch mìstnï vïtran ch prostorech,... Ëinnost vïtr nì ovlivúuje: STUPE VÃTR NÕ VYSOK ñ vznik pouze malè zûny STÿEDNÕ ñ rozsah a typ zûny je omezen konstrukënìmi parametry NÕZK ñ nem ûe ovlivnit koncentraci nebo p etrv v nì v buönè atmosfèry SPOLEHLIVOST VÃTR NÕ V BORN ñ vïtr nì zajiötïno trvale DOBR ñ vïtr nì zajiötïno za norm lnìho provozu NÕZK ñ nep edpokl d se p eruöenì vïtr nì na dlouhè ËasovÈ obdobì VylouËenÌ zdroj iniciace KonstrukËnÌ opat enì, kter omezì Ëinky v buchu na zanedbatelnou mìru. 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 7

8 3. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PLYNŸ A PAR 3.3 Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par Definice dle»sn EN :1997: Viz Ël nek VlastnÌ postup p i urëov nì nebezpeën ch prostor : Je n zornï uveden ve v vojovèm diagramu v»sn EN :1997. Jsou v nïm zohlednïna v öe uveden opat enì k omezenì nebezpeëì v buchu ho lav ch plyn a par. Vypracovan metodika je vöak velmi obecn. Pro urëenì konkrètnìch vzd lenostì (rozsah ) zûn platì v EU pouze n rodnì p edpisy. V dobï zpracov nì tèto publikace vöak v»r tyto p edpisy jeötï nebyly vytvo eny (vyd je» BP). V konkrètnìch p Ìpadech m ûe nap. na z kladï zahraniënìch p edpis autorizovan osoba (FTZ SZ 210 Ostrava - Radvanice) vypracovat odbornè stanovisko P Ìklady nebezpeën ch prostor : Z NA 0 Z NA 1 Obvykle vnit nì prostory n dob, sk ÌnÌ, kontejnèr nebo nejbliûöì okolì odpa ovaë, reaktor,... Prostory obklopujìcì Z NU 0; Prostory obklopujìcì armatury a odtokov za ÌzenÌ; Prostory, ve kter ch jsou instalov na k ehk (rozbitn ) za ÌzenÌ, sklenïnè, keramickè nebo podobnè trubky; Prostory okolo nedostateënï tïsn ch v vod - pumpy, ventily, Ö Z NA 2 Prostory obklopujìcì Z NU 0 a 1; Prostory okolo p Ìrubov ch spojenì s bïûn m ploch m tïsnïnìm; RegulaËnÌ stanice plynu,... POZN MKY 8 GENERI, S.R.O. ISO /2001

9 4. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PRACHŸ 4. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PRACHŸ. 4.1 Vznik prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek N zvoslovì dle»sn EN :1999: Prach (Dust) malè, pevnè Ë stice ve vzduchu, kterè se usazujì vlastnì vahou, avöak mohou z stat rozpr öeny ve vzduchu po nïjakou dobu (zahrnuje prach a pìsek dle definic v ISO 4225). Teplota vznìcenì vrstvy prachu nejniûöì teplota horkèho povrchu, p i kterè dojde ke vznìcenì vrstvy prachu o specifikovanè tlouöùce umìstïnè na tomto horkèm povrchu. Teplota vznìcenì rozvì enèho prachu: nejniûöì teplota hork ch vnit nìch stïn pece, p i kterè dojde ke vznìcenì oblaku prachu uvnit pece. Maxim lnì povrchov teplota nejvyööì teplota, kterou dos hne jak koliv Ë st povrchu el. za ÌzenÌ p i zkouök ch p i definovan ch podmìnk ch bez p Ìtomnosti prachu. ZÛna 20: prostor, ve kterèm je v buön atmosfèra rozvì enèho prachu se vzduchem p Ìtomna trvale nebo po dlouh obdobì nebo Ëasto. Pozn.: ObecnÏ tyto podmìnky vznikajì uvnit z sobnìk, potrubì a n dob apod. ZÛna 21: prostor, ve kterèm m ûe v buön atmosfèra rozvì enèho prachu se vzduchem vznikat p ÌleûitostnÏ v norm lnìm provozu. Pozn.: Tato zûna m ûe zahrnovat, mimo jinè, prostory v bezprost ednì okolì mìst, kde se nasyp v a vysyp v prach a mìsta, kde vznikajì vrstvy prachu, kterè mohou v norm lnìm provozu zp sobit vznik v buönè prachovzduönè koncentrace ho lavèho prachu se vzduchem. ZÛna 22: prostor, ve kterèm se za norm lnìho provozu nepoëìt se vznikem v buönè atmosfèry rozvì enèho prachu se vzduchem a pokud tato atmosfèra vznikne, bude p etrv vat pouze po kr tkou dobu. Pozn.: Tato zûna m ûe zahrnovat, mimo jinè, prostory v okolì za ÌzenÌ, ochrann ch systèm a souë stì, ze kter ch m ûe prach unikat netïsnostmi a vytv et vrstvy prachu (nap. ml nice, ve kterè unik prach z ml n a pak se usazuje) Vznik prostoru s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek: Vrstva prachu RozvÌ en prach Vznik nebezpeënè v buönè prachovè koncentrace Prostory s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach Z NA 22 Z NA 21 Z NA 20 Vrstva prachu < 5 mm : T max < T 5 mm -75 K Vrstva prachu od 5 do 50 mm: T max musì b t snìûena nïkter m ze zp sob dle»sn EN NejniûöÌ hodnota T max = maxim lnì dovolen povrchov teplota za ÌzenÌ RozvÌ en prach: T max < 2/3 T cl T max - max. povrchov teplota za ÌzenÌ T 5 mm - teplota vznìcenì 5 mm vrstvy prachu ( C) T cl - teplota vznìcenì rozvì enèho prachu ( C) Pozn.: PodrobnÏjöÌ v klad viz.»sn EN : /2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 9

10 4. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU HOÿLAV CH PRACHŸ 4.2 Opat enì k omezenì nebezpeëì v buchu ho lav ch prach. Individu lnìmi kryty praön ch mìst s intenzivnìm ods v nìm prachu v mìstï jeho vzniku. Pravideln m odstraúov nìm prachu ods v nì nebo smet nìm, provlhëov nìm ovzduöì, skr pïnìm, p ÌpadnÏ splachov nìm prachu (nelze pouûìt pro prachy reagujìcì ve styku s vodou exotermicky). Vytvo enìm inertnì atmosfèry (t.j. atmosfèry s obsahem kyslìku snìûen m pod hodnotu limitnìho obsahu kyslìku stanovenèho pro dan prach). InertizacÌ disperze p imìsenìm dodateënèho mnoûstvì inertnìho prachu. Neho lav mi z stïnami a pod. TlakovÈ Ëinky v buchu prach lze omezit, respektive usmïrnit membr nami, expanznìmi klapkami, za ÌzenÌm na potlaëenì v buchu p i jeho vzniku. 4.3 Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu ho lav ch prach. Definice dle»sn EN :1999: viz Ël nek ObecnÏ musì b t vylouëena tvorba vrstev, usazenin a hromad ho lavèho prachu mimo technologick za ÌzenÌ. Kde nem ûe b t vylouëena takov to akumulace prachu, tam musì b t povrchov teplota instalovan ch za ÌzenÌ omezena na bezpeënou roveú podle poûadavk uveden ch v»sn EN ñ viz. Ël nek POZN MKY 10 GENERI, S.R.O. ISO /2001

11 5. PROSTÿEDÕ S NEBEZPE»ÕM V BUCHU V BUäNIN 5. PROSTÿEDÕ S NEBEZPE»ÕM POé RU NEBO V BUCHU V BUäNIN. 5.1 Vznik prost edì s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin. LimitnÌ teploty ho lav ch l tek. V buönina pr öì V buönina se odpa uje V buönina sublimuje Vznik nebezpeënè v buönè koncentrace (mnoûstvì l tek nenì definov no) Prost edì s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin V 1 V 2 V C > (T A +50 C ) < teplota vzbuchu (rozkladu) v buöniny Max. dovolen teplota za ÌzenÌ T A 5.2 Klasifikace prostor s nebezpeëìm poû ru nebo v buchu v buönin. Definice dle»sn :1980: V 1: Prost edì, ve kterèm v buönina nepr öì, neodpa uje se pop. nesublimuje a kde m ûe dojìt k p ÌmÈ iniciaci v buöniny elektrick m proudem jen za zcela v jimeën ch situacì nebo okolnostì (nap. sklady v buönin v expediënìm balenì). V 2: Prost edì, ve kterèm v buönina pr öì, odpa uje se pop. sublimuje jenom v jimeënï a styk v buöniny s elektrick m za ÌzenÌm m ûe b t pouze v jimeën. V 3: Prost edì, ve kterèm v buönina pr öì, odpa uje se pop. sublimuje kdykoliv a kdy tedy styk v buöniny s elektrick m za ÌzenÌm m ûe b t trval. POZN MKY 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 11

12 6. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU UHELN HO PRACHU A METANU 6. PROSTORY S NEBEZPE»ÕM V BUCHU UHELN HO PRACHU A METANU V PODZEMNÕCH DOLECH. Vznik nebezpeën ch prostor viz. Ël. 6.2 Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu uhelnèho prachu a metanu v podzemnìch dolech. METAN: SNM 0 SNM 1 SNM 2 UHELN PRACH: SNP 0 SNP 1 SNP 2 SNM LimitnÌ teploty ho lav ch l tek 150 C (T4) na jakèmkoliv povrchu, kde uheln prach m ûe tvo it vrstvy. 450 C (T1) kde se nep edpokl d, ûe uheln prach bude vytv et vrstvy (pouze d lnì plyn - metan). 6.2 Klasifikace prostor s nebezpeëìm v buchu uhelnèho prachu a metanu v podzemnìch dolech. N zvoslovì dle»sn :1985 zmïna b: SNP O: Jsou prostory, ve kter ch uheln prach nem ûe ani po rozvì enì vytvo it koncentraci dosahujìcì 25 % spodnì meze v buönosti. SNP 1: Jsou prostory, ve kter ch uheln prach nem ûe ani po rozvì enì vytvo it koncentraci vyööì neû 50 % spodnì meze v buönosti. SNP 2: Jsou prostory, ve kter ch uheln prach po rozvì enì a uheln prach ve vznosu mohou vytvo it koncentraci vyööì neû 50 % spodnì meze v buönosti. SNM 0: Jsou prostory plynujìcìch dol l. t Ìdy nebezpeëì, je-li p i jejich za azov nì a d le p i jejich provozu urëeno organizacì takovè mnoûstvì d lnìch vïtr, ûe koncentrace metanu v d lnìm ovzduöì nep es hne 0,25 % a p i poruöe vïtr nì nebo p i jeho zastavenì na dobu urëenou havarijnìm pl nem je v nich vylouëeno nahromadïnì v buönè smïsi metanu se vzduchem, plynujìcìch dol ll. t Ìdy nebezpeëì, vïtranè vtaûn mi vïtry, kterè dosud nebyly pouûity v mìstech, kde se razì nebo dob v, a ve kter ch p i jejich za azov nì a d le p i jejich provozu je urëeno organizacì takovè mnoûstvì d lnìch vïtr, ûe koncentrace metanu v d lnìm ovzduöì nep es hne 0,25 % a p i poruöe vïtr nì nebo p i jeho zastavenì na dobu urëenou havarijnìm pl nem je v nich vylouëeno nahromadïnì v buönè smïsi metanu se vzduchem. SNM 1: Jsou prostory plynujìcìch dol l. t Ìdy nebezpeëì, je-li p i jejich za azov nì a d le p i jejich provozu urëeno organizacì takovè mnoûstvì d lnìch vïtr, ûe koncentrace metanu v d lnìm ovzduöì nep es hne 0,5 %. SNM 2: Jsou prostory plynujìcìch dol, je-li p i jejich za azov nì a d le p i jejich provozu urëeno organizacì takovè mnoûstvì d lnìch vïtr, ûe koncentrace metanu v d lnìm ovzduöì nep es hne 1,5 %. SNM 3: Jsou prostory plynujìcìch dol, ve kter ch nenì moûno dodrûet podmìnky pro za azenì podle SNM GENERI, S.R.O. ISO /2001

13 7. KLASIFIKACE PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V BUCHU 7. KLASIFIKACE PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V BUCHU - p ehledovè tabulky 7.1 Ho lavè plyny a p ry; prachy; v buöniny: Ho lav l tka PravdÏpodobnost v skytu nebezpeënè koncentrace OznaËenÌ Klasifikace prostor Za izovacì p edpis OznaËenÌ vnïjöìch vliv dle»sn :1995 Plyny a p ry neoëek v se BNV zcela v jimeënï OP * z Ìdka po kr tkè obdobì Z NA 2 p ÌleûitostnÏ Z NA 1 trvale nebo po dlouhè obdobì Z NA 0»SN EN :1997 ( )»SN EN :1999 ( ) BE3N2 Prachy z Ìdka po kr tkè obdobì Z NA 22 p ÌleûitostnÏ v norm. provozu Z NA 21 trvale (nap. uvnit z sobnìku,ö) Z NA 20»SN EN :1999 ( ) BE3N1 zcela v jimeënï V 1 V buöniny v jimeënï V 2»SN :1980 BE3N3 trvale nebo po dlouhè obdobì V 3 * OP (ochrann prostor) - jiû nenì v»sn EN :1997 definov n (na rozdìl od»sn :1996, kter byla s ËinnostÌ od zruöena!) 7.2 Doly s v skytem metanu: Ho lav l tka Koncentrace OznaËenÌ Klasifikace prostor Za izovacì p edpis OznaËenÌ vnïjöìch vliv dle»sn :1995 METAN (doly) UHELN PRACH (doly) 0,25 % v ovzduöì SNM 0 0,5 % v ovzduöì SNM 1 1,5 % v ovzduöì SNM 2 > 1,5 % v ovzduöì SNM 3»SN : % spodnì meze v buönosti SNP 0 50 % spodnì meze v buönosti SNP 1 > 50 % spodnì meze v buönosti SNP SpecifickÈ p Ìpady: Moûn v skyt nebezpeën ch l tek v omezenèm prostoru Za izovacì p edpis NebezpeËÌ v buchu v mìstnostech pro lèka skè Ëely. * Elektrick rozvod v mìstnostech pro lèka skè Ëely. * ZdravotnickÈ elektrickè p Ìstroje. VöeobecnÈ poûadavky na bezpeënost.»sn :1987»SN EN ( ) NebezpeËÌ katastrofick ch poruch, kterè jsou mimo r mec abnorm lnìch stav (nap. prasknutì technologickè n doby nebo potrubì a takovè ud losti, kterè nelze p edvìdat). --- Nep edvìdatelnè nebezpeëì zp sobenè p ÌtomnostÌ ho lav ch mlh, kterè vyûaduje zvl ötnì hodnocenì /2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 13

14 8. UR»OV NÕ PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V BUCHU 8. UR»OV NÕ PROSTOR S NEBEZPE»ÕM V BUCHU (OBECNÃ VNÃJäÕCH VLIVŸ). Objekty a za ÌzenÌ PodlÈhajÌ pravomoci»b? ANO UrËenÌ vnïjöìch vliv dle p edpis»b NE Je za ÌzenÌ jiû v provozu? ANO UrËenÌ vnïjöìch vliv provozovatelem NE Je projektovanè za ÌzenÌ typovè? ANO SouË st projektovè dokumentace typovèho podkladu NE ODBORN KOMISE PRO POSUZOV NÕ VNÃJäÕCH VLIVŸ p edseda - zodpovïdn projektant (hlavnì inûen r projektu) ËlenovÈ - projektanti objektu, technologie, el. rozvod - poû rnì specialista - bezpeënostnì technik - dalöì profese dle nutnosti Odkazy na normy pro urëov nì prostor podle p sobenì vnïjöìch vliv. VöeobecnÏ:»SN NebezpeËÌ v buchu: plyny a prachy :»SN EN »SN EN SmÏrnice pro zabr nïnì nebezpeëì v buchem nebezpeënè atmosfèry (vyd» BP) v buöniny :»SN doly :»SN PROTOKOL O UR»ENÕ VNÃJäÕCH VLIVŸ TABULKOV PÿÕLOHA K PROTOKOLU Seznam ho lav ch l tek a charakteristik Seznam zdroj nik 14 GENERI, S.R.O. ISO /2001

15 9. Z PALN ZDROJ V PROSTORU S NEBEZPE»ÕM V BUCHU 9. Z PALN ZDROJ V PROSTORU S NEBEZPE»ÕM V BUCHU. 9.1 Zp soby iniciace ho lavè l tky Z PALN TEPLOTA Z PALN ENERGIE Teplotou zdroje Elektrickou jiskrou nebo obloukem - p i spìnacìch (vypìnacìch) procesech nebo zkratu Chemickou reakcì v buönè smïsi s jinou chemik liì nebo Elektrickou jiskrou - spont nnì v boj elektrickèho n boje katalyz torem (skladov nì a pouûìv nì r zn ch druh barev nabitè Ë sti jednè polarity v Ëi Ë stem opaënè polarity nebo a edidel, reakce acetylènu s mïdì a pod.) zemi (elektrostatick nebo atmosfèrick ) Mechanickou jiskrou, kter vznik p i vz jemnèm n razu dvou SamovznÌcenÌm kovov ch Ë stì Otev en m ohnïm Adiabatickou kompresì a r zov mi vlnami SvÏtelnou energiì (sluneënì z enì, svïtlovody, fotoblesk, laserovè z enì) Otev en m ohnïm Rozptylov mi proudy VysokofrekvenËnÌmi elektromagnetick mi vlnami IonizujÌcÌm z enìm Ultrazvukem 9.2 Za azenì ho lav ch nebo v buön ch l tek dle teploty vznìcenì do TEPLOTNÕCH TÿÕD 9.3 Za azenì ho lav ch nebo v buön ch l tek dle max. experiment lnìch bezpeën ch sp r a min. z paln ch proud do SKUPIN T1 > 450 C 300 C < T2 450 C 200 C < T3 300 C 135 C < T4 200 C 100 C < T5 135 C r st nebezpeëì ve smïru öipek (snadnïji vznìtiteln l tka) I IIC - d lnì plyn (metan) - propanov nebo metanov skupina - svìtiplynov nebo ethylenov skupina (pat Ì sem i sìrovodìk H 2 S -, T3)! - vodìkov skupina 85 C < T6 100 C Pozn.: Neexistuje vztah mezi z palnostì l tky teplotou a jiskrou. Nap Ìklad vodìk H 2 (IIC, T1) se snadno zap lì jiskrou s nìzkou energiì (20 µj), ale m vysokou teplotu vznìcenì (560 C), kdeûto acetaldehyd CH 3 CHO (, T3) vyûaduje jiskru s vysokou energiì (150 µj), ale m niûöì teplotu vznìcenì (204 C). 9.4 Zvl öù nebezpeënè l tky z hlediska v buchu: sìrouhlìk CS 2 - IIC, T6 kovovè prachy (hlinìku, zirkonu, elektronu, titanu, ho ËÌku atd.) prachy organick ch chemik liì schopnè spont nnì oxidaënì reakce a spont nnìho rozkladu p i vyööì teplotï se souëasn m odötïpenìm dodatkovèho plynu (nap. dusìku) 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 15

16 10. PROVEDENÕ A V BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10. PROVEDENÕ A V BÃR NEV BUäN CH (Ex) EL. ZAÿÕZENÕ 10.1 ZjednoduöenÈ blokovè schèma v voj v roba nev buön ch elektrick ch za ÌzenÌ Z kladnì technickè poûadavky na nev buön el. za ÌzenÌ ObecnÈ principy OmezenÌ dle z kon a»sn BEZPE»NOST Z HLEDISKA vlivu za ÌzenÌ na okolì nev buönost raz el. proudem dalöì neû doucì vlivy na okolì vnïjöìch vliv na za ÌzenÌ FUNK»NOST - p i instalaci - p i provozu KVALITA A SPOLEHLIVOST ERGONOMIE DESIGN z kon o technick ch poûadavcìch na v robky Ë. 22/1997 Sb. na ÌzenÌ vl dy Ë. 176/1997 Sb. - technickè poûadavky na za ÌzenÌ a ochrannè systèmy urëenè pro pouûitì v prost edì s nebezpeëìm v buchu na ÌzenÌ vl dy Ë. 169/1997 Sb. - technickè poûadavky na elektromagnetickou kompatibilitu na ÌzenÌ vl dy Ë. 170/1997 Sb. - technickè poûadavky na strojnì za ÌzenÌ harmonizovanè»sn hygienickè p edpisy z kon o odpadech Ë. 125/1997 Sb. dalöì moûnè souvisejìcì NV,»SN resp. p edpisy LIKVIDACE V ROBKU Definov nì funkce Definov nì provoznìch podmìnek Definov nì konkrètnìch technick ch poûadavk na konstrukci el. za ÌzenÌ. Pr vodnì dokumentace jako povinn souë st dod vky Prohl öenì o shodï Uûivatelsk n vod KonstrukËnÌ n vrh ( eöenì) OsvÏdËenÌ o jakosti a kompletnosti (OJK) Z ruënì list Kopie certifik tu* V roba prototypu DodacÌ list ZkouöenÌ a certifikace Nev buönè elektrickè za ÌzenÌ * Dod vka kopie certifik tu nenì ze z kona povinn, avöak b v Ëasto z kaznìky vyûadov na. V roba pro uûivatele 16 GENERI, S.R.O. ISO /2001

17 10. PROVEDENÕ A V BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.2 PouûitÈ typy ochran proti neû doucìm vliv m elektrickèho za ÌzenÌ ve v buön ch prostor ch. N zev, oznaëenì, norma Definice Principi lnì obr zek Obecn aplikace Pevn z vïr Ñdì»SN EN : 1996 P i explozi v buönè smïsi uvnit z vïru vydrûì tlak v buchu a zabr nì p enesenì v buchu do okolnì atmosfèry. Rozv dïëovè, ovl dacì a indikaënì sk ÌnÏ SvÏtla a maj ky Motory Transform tory Ex souë sti ZajiötÏnÈ provedenì Ñeì»SN EN : 1996 PouûitÌ takov ch opat enì, kter zabr nì s vysok m stupnïm bezpeënosti nedovolenèmu zv öenì teploty a vzniku jisker nebo oblouku uvnit a na vnïjöìch Ë stech el. za ÌzenÌ, kterè za norm lnìho provozu tyto stavy nevytv Ì. SvorkovnicovÈ sk ÌnÏ Rozv dïëovè, ovl dacì a ind. sk ÌnÏ s Ex souë stmi Motory SvÏtla TopnÈ kabely Z vïr s vnit nìm p etlakem Ñpì»SN EN : 1997 Jiskrov bezpeënost Ñiì»SN EN : 1996 Zabr nïnì vnik nì okolnì atmosfèry do z vïru el. za ÌzenÌ pomocì udrûov nì ochrannèho plynu uvnit z vïru na tlaku vyööìm neû je v okolnì atmosfè e; p etlak je udrûov n buô trval m pr tokem ochrannèho plynu nebo bez trvalèho pr toku. JiskrovÏ bezpeën obvod - nevytv Ì jiskry ani tepelnè Ëinky, kterè by byly schopny zp sobit vznìcenì v buönè plynnè atmosfèry. JB za ÌzenÌ - m vöechny obvody jiskrovï bezpeënè. I Pro velk za ÌzenÌ nebo celè mìstnosti MÏ ÌcÌ a regulaënì za ÌzenÌ Olejov z vïr Ñoì»SN EN : 1999 El. za ÌzenÌ nebo jeho Ë st je pono ena v oleji takov m zp sobem, ûe v buön atmosfèra, kter m ûe vzniknout nad olejem nebo mimo z vïr nem ûe b t vznìcena. Transform tory Topn tïlesa PÌskov z vïr Ñqì»SN EN : 1999 Z vïr el. za ÌzenÌ je zaplnïn materi lem o jemnèm granulometrickèm sloûenì tak, ûe v p edpokl dan ch provoznìch podmìnk ch nem ûe p i vzniku oblouku uvnit z vïru el. za ÌzenÌ dojìt ke vznìcenì okolnì atmosfèry. Transform tory Elektronick za ÌzenÌ ZalitÌ zalèvacì hmotou Ñmì»SN EN : 1994» sti schopnè zp sobit vznìcenì v buönè atmosfèry jisk enìm nebo teplotou se uzav ou v zalèvacì hmotï, takûe nem ûe dojìt ke vznìcenì v buönè atmosfèry. Ex souë sti (spìn. jednotky, potenciometry,ö) Mal elektronick za ÌzenÌ Senzory Ochrana typu Ñnì»SN EN : 2000 P i norm lnìm provozu a ve stanoven ch abnorm lnìch podmìnk ch zajiöùuje, ûe za ÌzenÌ nenì schopno vznìtit okolnì atmosfèru. Rozv dïëovè sk ÌnÏ Ovl dacì a indikaënì sk ÌnÏ SvÏtla a maj ky Motory Svork. sk ÌnÏ Speci lnì z vïr Ñsì Specifick ochrana v r mci n rodnìch norem zahraniënìch v robc. Typ ochrany, kter v provoznìch podmìnk ch vyhovì konstrukënìm a testovacìm zkouök m dan ch certifikaënìm adem, tak aby byl bezpeën v prostoru s nebezpeëìm v buchu. Pozn.: OznaËov nì za ÌzenÌ skupiny II, kategorie 1G, znaëkou Ñsì, uv dïnè v Ël »SN EN :1999, se po vyd nì»sn EN :1999 jiû nepouûìv. Detektory plyn SvÌtidla Pozn.: 1) VöeobecnÈ poûadavky na nev buön el. za ÌzenÌ jsou uvedeny v»sn EN ) Je z ejmè, ûe vöechny principy nev buön ch provedenì el. za ÌzenÌ vypl vajì z potlaëenì z palnè teploty a energie ñ viz Ël. 9. Z paln zdroj v prostoru s nebezpeëìm v buchu. 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 17

18 10. PROVEDENÕ A V BÃR Ex ZAÿÕZENÕ StupnÏ ochrany krytem el. za ÌzenÌ dle»sn EN :1993 PrvnÌ charakteristick ËÌslice Druh charakteristick ËÌslice P ÌdavnÈ pìsmeno (nepovinnè) DoplÚkovÈ pìsmeno (nepovinnè)»ìslice nebo pìsmena V znam pro ochranu za ÌzenÌ V znam pro ochranu osob P ed vniknutìm pevn ch cizìch tïles: P ed dotykem nebezpeën ch Ë stì: 0 (nechr nïno) (nechr nïno) 1 O pr mïru 50 mm H betem ruky 2 O pr mïru 12,5 mm Prstem 3 O pr mïru 2,5 mm N strojem 4 O pr mïru 1,0 mm Dr tem 5 Chr nïno p ed prachem Dr tem 6 PrachotÏsnÈ Proti vniknutì vody s nebezpeën mi Ëinky: Dr tem 0 (nechr nïno) 1 Svisle kapajìcì 2 KapajÌcÌ ñ kryt ve sklonu 15 3 KropenÌ (dèöù) ñ rozst ik vody 60 4 St ÌkajÌcÌ 5 TryskajÌcÌ 6 IntenzivnÏ tryskajìcì 7 Pono enì doëasnè 8 TrvalÈ pono enì A B C D H M S W DoplÚkov informace urëen pro: Za ÌzenÌ vysokèho napïtì Pohyb bïhem zkouöky vodou Klid bïhem zkouöky vodou PovÏtrnostnÌ podmìnky P ed dotykem nebezpeën ch Ë stì: H betem ruky Prstem N strojem Dr tem IP IP 5 4 D H P Ìklad oznaëenì: X X B P Ìklad oznaëenì: za ÌzenÌ vysokèho napïtì s ochranou p ed dotykem nebezp. Ë stì dr tem, p ed prachem a st ÌkajÌcÌ voudou ze vöech stran za ÌzenÌ s ochranou p ed dotykem nebezpeën ch Ë stì prstem Pojem ÑkrytÌì b v nïkdy nespr vnï zamïúov n s pojmem ÑprovedenÌì. ZatÌm co krytì br nì pronik nì pevn ch p edmït a vody, provedenì m ûe odol vat vliv m vlhkosti i jin m zp sobem (nap. venkovnì provedenì transform tor umisùovan ch na stoû ry). NÏkter provedenì se oznaëujì n zvy a k nim p Ìsluön mi symboly. Jestliûe jich bylo dosaûeno pr vï krytìm, platì toto srovn nì: Symbol * V znam symbol pouûìvan ch v minulosti V znam symbol dle»sn EN ñ svìtidla ProvedenÌ do vlhka IP 42 Chr nïnè proti kapajìcì vodï IP X1 tïsnè IP 43 Chr nïnè proti deöti IP X3 venkovnì IP 44 Chr nïnè proti st ÌkajÌcÌ vodï IP X4 tïsnï zav enè IP 55 Chr nïnè proti tryskajìcì vodï IP X5 nepromokavè IP 66 VodotÏsnÈ (ponornè) IP X7 ñ ñ Chr nïnè proti vodï pod tlakem (ponornè do hl. m ) IP X8 Ë steënï prachotïsnè P 5X Chr nïnè proti kapajìcì vodï IP 5X plnï prachotïsnè IP 6X Chr nïnè proti kapajìcì vodï IP 6X * Tyto grafickè znaëky pouûìvanè na elektrick ch p edmïtech byly uvedeny v dnes jiû neplatnè»sn , kter je nahrazena»sn EN , kde jiû uvedeny nejsou. 18 GENERI, S.R.O. ISO /2001

19 10. PROVEDENÕ A V BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.4 OznaËov nì nev buön ch el. za ÌzenÌ dle na ÌzenÌ vl dy Ë. 176/1997 Sb.,»SN EN : 1998 a»sn EN : P Ìklad firemnìho ötìtku IIC - OznaËenÌ skupiny a podskupiny el. za ÌzenÌ I - za ÌzenÌ pro podzemnì doly s v skytem metanu II - za ÌzenÌ pro prostory s nebezpeëìm v buchu jinè neû doly s v skytem metanu. Pro ochranu pevn m z vïrem resp. u jiskrovï bezpeën ch za ÌzenÌ jsou navìc zavedeny podskupiny A, B, C vych zejìcì z maxim lnìch experiment lnìch bezpeën ch sp r, resp. z minim lnìch z paln ch proud plyn a par (viz.»sn EN p Ìloha A) T6 - TeplotnÌ t Ìda nebo max. povrchov teplota ve C (ud v se pouze pro za ÌzenÌ skupiny II) -»esk znaëka shody T1 - max. povrchov teplota el. za ÌzenÌ 450 C T2 - max. povrchov teplota el. za ÌzenÌ 350 C T3 - max. povrchov teplota el. za ÌzenÌ 200 C T4 - max. povrchov teplota el. za ÌzenÌ 135 C T5 - max. povrchov teplota el. za ÌzenÌ 100 C T6 - max. povrchov teplota el. za ÌzenÌ 85 C A0210 -»Ìslo autorizovanè osoby vyd vajìcì certifik t IP 65 - StupeÚ ochrany krytem dle»sn EN :1993 FTZ 97 Ex »Ìslo certifik tu autorizovanè osoby - SpecifickÈ oznaëenì ochrany proti v buchu II2 - Skupina a kategorie za ÌzenÌ P Ìklad firemnìho ötìtku II 1 - skupina II kategorie 1 - zaruëen bezpeënost i v p ÌpadÏ v jimeën ch ud lostì II 1G Z NA 0, II1D Z NA 20 II 2 - skupina II kategorie 2 - pravdïpodobnost vzniku v buönè atmosfèry II 2G Z NA 1, II2D Z NA 21 II 3 - skupina II kategorie 3 - nenì pravdïpodobn vznik v buönè atmosfèry II 3G Z NA 2, II3D Z NA I M1 - skupina I kategorie M1 doly, kterè jsou ohroûeny metanem nebo ho lav m prachem I M1 SNM 3 I M2 - skupina I kategorie M2 - doly, kde je pravdïpodobnost vzniku ohroûenì metanem nebo ho lav m prachem I M2 SNM 1, SNM 2 T 70 o C - Max. povrchov teplota za ÌzenÌ vyznaëen jako hodnota teploty G (D) G - za ÌzenÌ pro v buönou atmosfèru tvo enou plyny, p rami nebo mlhami (Gas) D - za ÌzenÌ pro v buönou atmosfèru tvo enou prachy (Dust) EEx de - Druh v buönè l tky (platì pouze pro skupinu II) - El. za ÌzenÌ odpov. jednè nebo vìce norm m CENELEC - Typ pouûitè ochrany proti v buchu o - olejov z vïr i - jiskrov bezpeënost p - z vïr s vnit nìm p etlakem m - zalitì zalèvacì hmotou q - pìskov z vïr n - ochrana typu Ñnì (Z NA 2) d - pevn z vïr s - speci lnì z vïr e - zajiötïnè provedenì Ud v se pro za ÌzenÌ pro v buönou atmosfèru tvo enou prachy (Dust) (kategorie 1D, 2D, 3D) Pozn.: Dle na ÌzenÌ vl dy Ë. 176/1997 Sb. (p Ìloha Ë. 2, bod 1.0.5) musì b t nejpozdïji od vöechny v robky oznaëeny, symbolem skupiny a kategoriì v robku. Pokud nenì na firemnìm ötìtku el. za ÌzenÌ uveden teplotnì rozsah, poëìt se automaticky s teplotou okolì bïhem provozu od ñ 20 o C do + 40 o C. 03/2001 V VOJ V ROBA PROJEKTY DOD VKY MONT ée PORADENSTVÕ 19

20 10. PROVEDENÕ A V BÃR Ex ZAÿÕZENÕ 10.5 V bïr el. za ÌzenÌ v prostor ch s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par (skupina II): OznaËenÌ prostoru s nebezpeëìm v buchu nutnè pro v bïr el. za ÌzenÌ: N zev za azenì nebezpeënèho prostoru teplotnì t Ìda plyn a par skupina v buönosti plynu teplota okolì ostatnì vnïjöì vlivy KonkrÈtnÌ daj Z NA 2,1,0 T1 aû T6 lla, llb, llc pouze pokud je v jinèm rozsahu neû (- 20 aû + 40) C nap. p Ìtomnost agresivnìch l tek,... P Ìklad plnèho oznaëenì prostoru s nebezpeëìm v buchu ho lav ch plyn a par z hlediska v bïru el. za ÌzenÌ do tïchto prostor: Z NA 1,, T4, TokolÌ = -29 C aû +40 C Pozn.: NÏkdy m ûe b t nebezpeën prostor za azen jako Z NA 0 NE, Z NA 1 NE nebo Z NA 2 NE. Rozsah takovè zûny je za norm lnìch podmìnek zanedbateln (nap. koule 20cm). P esto je vöak nutno v celèm rozsahu tohoto typu zûny pouûìvat nev buön za ÌzenÌ urëenè do Z NY 0, Z NY 1 nebo Z NY V bïr el. za ÌzenÌ na z kladï identifikace jeho ötìtkov ch daj : P Ìklad firemnìho ötìtku OznaËenÌ za ÌzenÌ NebezpeËn prostor Za azenì ho lav ch plyn a par ll 3G (Z NA 2) Z NA 2 Z NA 1 Z NA 0 ll 2G (Z NA 1) Z NA 2 Z NA 1 Z NA 0 ll 1G (Z NA 0) Z NA 2 Z NA 1 Z NA 0 TeplotnÌ t Ìda za ÌzenÌ OznaËenÌ za ÌzenÌ * Skupina v buönosti Za azenì ho lav ch plyn a par lla lla llb llc llb lla llb llc llc lla llb llc OznaËenÌ za ÌzenÌ T1 ( 450 C) T2 ( 300 C) T3 ( 200 C) T4 ( 135 C) T5 ( 100 C) T6 ( 85 C) Za azenì ho lav ch plyn a par Za ÌzenÌ vyhovuje * Skupiny,, IIC u el. za ÌzenÌ jsou stanoveny na z kladï maxim lnìch experiment lnìch bezpeën ch sp r (el. za ÌzenÌ s ochranou typu Ñdì) resp. z minim lnìch z paln ch proud (el. za ÌzenÌ s ochranou typu Ñiì a nïkter provedenì el. za ÌzenÌ s ochranou typu Ñnì) plyn a par. El. za ÌzenÌ s jin mi typy ochran se v oznaëenì nev buönèho provedenì podskupiny A, B, C nevyskytujì. Tato el. za ÌzenÌ se pak mohou pouûìvat ve vöech skupin ch plynu,, IIC. Typick m p Ìkladem je nev buön svorkov sk ÌÚ v provedenì EEx e II T6, kter z konstrukënìho hlediska nem û dnou definovanou dèlku a öì ku sp ry z vïru a ani nenì urëena pro spojov nì jiskrovï bezpeën ch obvod. 20 GENERI, S.R.O. ISO /2001