Pes jako pomocník lidí s postižením

Transkript

1 Universita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Pes jako pomocník lidí s postižením Bakalářská práce Tereza Jirková Vedoucí práce: Ing. Mgr. Jan Dočkal, CSc. Sociální práce Pastorační práce a sociální práce 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto písemnou bakalářskou práci s názvem Pes jako pomocník lidí s postižením zpracovala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů. Souhlasím s tím, aby byla práce zpřístupněna veřejnosti ke studijním účelům. V Praze dne Tereza Jirková 2

3 Bibliografická citace Pes jako pomocník lidí s postižením : Bakalářská práce / Tereza Jirková : vedoucí práce: Ing. Mgr. Jan Dočkal, CSc. -- Praha, s Resumé Práce je rozdělena do šesti částí. V první části se pojednává o problematice jednotlivých druhů handicapů a potřebách lidí s handicapem. Druhá část představuje jednotlivé druhy servisních psů a specifikuje, v čem mohou handicapovanému konkrétně pomoci. Třetí část se zabývá konkrétním výcvikem psa od historie až po vlastní předání psa. Čtvrtá část okrajově zmiňuje canisterapii jako formu ucelené rehabilitace. V páté části je pojednáno o nárocích na psa a člověka během jejich vzájemného soužití. Šestá část rozebírá finanční zajištění a hlavní problémy v této oblasti. Práce, doplněna rozhovory s majiteli servisních psů, cvičiteli a předvychovateli těchto psů prokázala, že pes je pro handicapovaného člověka obrovská psychická opora, zvyšuje samostatnost, zrychluje pohyb a pomáhá navazovat sociální kontakty s intaktní společností, pocit zodpovědnosti spojený s péčí o psa také zvyšuje sebevědomí. Problematika servisních psů je v bakalářské práci zmíněna pouze povrchně. Klíčová slova Asistenční zvíře Terapie pomocí zvířat Handicap Postižení Psychická podpora 3

4 Summary The thesis is divided into six parts. The first section deals with the issue of individual types of disabilities and needs of people with disabilities. The second section presents the different types of service dogs and specifies how these can specifically help the disabled. The third section deals with the specific training for the dog, from the history to the actual handover of the dog. The fourth section mentions in passing dog therapy as a form of comprehensive rehabilitation. The fifth section discusses the demands placed on man and dog during their mutual coexistence. The sixth section discusses financial security and the main problems in this area. The thesis, supplemented with interviews with the owners of service dogs, trainers and pre-trainers of these dogs shows that a dog provides a large amount of psychological support for handicapped people, increases independence, accelerates movement and helps maintain social contact with intact society, a sense of responsibility associated with caring for a dog also increases self-confidence. The issue of service dogs is mentioned only superficially in the thesis. Keywords Guide dog Animal assisted therapy Handicap Disability Psychological support 4

5 Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat zejména Ing. Mgr.Janu Dočkalovi, CSc. za jeho velice trpělivé vedení mé práce, za podnětné připomínky během psaní práce a za ochotu podržet mě v dobách studijních krizí. Dále mé díky patří Miroslavu Bukovanovi za podporu během psaní práce. 5

6 Obsah Resumé... 3 Summary... 4 Obsah... 6 Úvod Lidé s postižením a jejich potřeby Zrakové postižení Diagnostika Dělení zrakových postižení Prostorová orientace a samostatný pohyb Tělesné postižení Sluchové postižení Potřeby sluchově postižených Možnosti komunikace osob se sluchovým postižením mezi sebou a s okolním světem Psychopedie Jak a v čem může pomoci pes Vodící pes Balanční pes a jeho přínos pro handicapovaného člověka Asistenční pes pro člověka s kombinovaným postižením Asistenční pes pro vozíčkáře Signální pes pro neslyšící Signální pes pro osoby s epilepsií Pes pro člověka s mentálním postižením Pes pro člověka s autismem Nároky na psa, historie výcvik Předvýchova štěněte

7 3.2 Výcvik vodícího psa Předání psa, následná péče Co může zabránit poslání vodícího psa? Legislativa Plemena vhodná k výcviku Canisterapie Výcvik canisterapeutického psa Přínosy canisterapie Rizika canisterapie Nároky na člověka Přínosy psa pro člověka Sociální opora Rozvoj sociálních dovedností Rozvoj vztahu k přírodě a zvířatům Finance, problémy a jejich řešení Výchova v kotci, či bez kotce? Mýty o asistenčních a vodících jiných servisních psech Vlastní zkušenost Závěr Použitá literatura Přílohy Seznam otázek Seznam respondentů Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č

8 Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č Rozhovor s č Kasuistiky

9 Motto: Pes je jediné stvoření na světě, které Vás miluje víc než sebe. Josh Billings Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala téma pes jako pomocník člověka s handicapem. O toto téma se dlouhodobě zajímám především díky tomu, že sama mám asistenčního psa. Fascinovalo mě kolik se toho tito psi dokážou naučit a také mě okouzlilo, jak postupem času se svým pánem jeden bez druhého neudělají ani krok. Jako cíl mé práce jsem si vybrala popsat a zhodnotit psa jako pomocníka člověka s handicapem a poukázat na některé problémy v této oblasti a navrhnout jejich řešení. Kladla jsem si mnoho otázek: Není pro psa tato práce příliš náročná? Co všechno musí splňovat, aby se servisním psem mohl stát? Jak dlouho výcvik trvá? Přináší nevidomému či jinak handicapovanému člověku do života jen samá pozitiva? Je okolí k handicapovanému a psu dostatečně tolerantní? Jaká je motivace při výcviku těchto psů? V této souvislosti mi na mysl také přicházely domněnky: Že pes je velká psychická podpora pro člověka s handicapem, že mu umožní dívat se na svůj handicap s větším nadhledem, že vlastnictví servisního psa usnadňuje navázání kontaktu s majoritní společností, že pes uvolňuje atmosféru v ústavních zařízeních a tím i snižuje napětí klientů a také, že pes klade velké nároky na odpovědnost člověka, kterou není každý schopen ustát. 9

10 1. Lidé s postižením a jejich potřeby Lidé s handicapem představují v České republice podstatnou minoritní skupinu obyvatel. Tvoří přibližně 10 % obyvatel, což v ve statistických číslech znamená lidí. Na rozdíl od nemoci, která bývá v chápána jako vyléčitelná a odstranitelná. Handicap však představuje setrvalý stav. 1 Samozřejmě výše zmíněná tvrzení nemají vždy stoprocentní platnost, stejně jako existují nemoci nevyléčitelné např. HIV nebo různé druhy rakovin, ani zdravotní postižení nemusí mít vždy trvalý stav, s rozvojem lékařské vědy se dají mnohé vady již dnes odstranit, to jen aby bylo patrno, v čem je největší rozdíl. Zdravotní postižení členíme nejčastěji podle počtu převládajícího postižení na: tělesné, které patří do Somatopedie. mentální, to řadíme do Psychopedie zrakové,to patří do Oftalmopedie nebo jinak řečeno Tyflopedie, sluchové, které patří do oblasti Surdopedie řečové patří do oblasti Logopedie, dále pak kombinovaná postižení například (hluchoslepota), dále se zabývá například osobami se specifickými poruchami učení a chování, s dílčími deficity jako je ADHD, dyslexie, dysgrafie a nebo osobami v období stáří, neboť ti mají často nějaké tělesné postižení také. O specifických poruchách učení, chování a logopedii, stejně jako o duševních nemocech se níže zmiňovat nebudu, jelikož tak úplně nesouvisí s tématem mé bakalářské práce. Ať už se jedná o zdravotní postižení vrozená či získaná, také je rozlišujeme podle jejich závažnosti a v tom případě zdravotní postižení dělíme na lehké, střední a těžké. Toto dělení ukazuje, do jaké míry handicap zabraňuje člověku v jeho sociálním fungování. Ve své práci jsem se zaměřila hlavně na asistenční a vodící psy a proto podrobněji popíšu hlavně potřeby a omezení zrakově, sluchově mentálně a tělesně postižených osob. 1.1 Zrakové postižení Zrakové postižení patří do oblasti oftalmopedie. Zrakem se člověku dostává až osmdesát procent poznatků o okolním prostředí a dění, zrakově postižený je tedy nejvíce znevýhodněn v oblasti orientace a tím je oddělen od věcí. 2 1 MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a.s., s 59 10

11 Za osobu se zrakovým postižením považujeme toho jedince, který i po optimální korekci (medikamentózní, chirurgické, brýlové) má v běžném životě problémy se získáváním a zpracováváním informací zrakovou cestou (čtení černotisku, zraková orientace v prostoru atd ) 3 Lidé s tímto druhem handicapu mají sníženou schopnost rozeznávání tvarů,mají problém s identifikací předmětů v prostoru, rozeznávat a odlišit tvary v prostoru, vnímání vzdálenosti a hloubky v prostoru, vnímání světla,výběr informací. 4 Příčiny: důvodem zrakové nedostatečnosti může být porucha v kterékoliv části zrakového orgánu. Vrozené vady mají často genetickou příčinu, nemoc během matčina těhotenství, zákaly se objevují po období těhotenství, zelený - glaukom, šedý - katarakta, tyto dva zákaly se od sebe liší a způsobují člověku rozdílná omezení, to je zde potřeba zdůraznit. Mezi příčiny, které získáme během života patří např. nehody, nádorová onemocnění následky intoxikace viz. metanolová aféra. Rentiopatie nedonošených vyvolává změny sítnice. Další příčinou může být například cukrovka nebo oběhová choroba. Některé zrakové vady se mohou během života zhoršovat Diagnostika První kdo si povšimne problémů se zrakem svého dítěte jsou většinou rodiče či nejbližší okolí handicapovaného, které vypozoruje obtíže, jelikož vývoj zrakově postiženého dítěte probíhá trochu jinak, např. nenavazuje oční kontakt, neotáčí se za světlem, vlivem omezeného vidění se dále opožďuje motoricky i v oblasti pohybu. Diagnostika méně závažných zrakových vad se provádí pomocí optotypů, tabulky s číslicemi a písmeny, zná každý kdo byl u očního specialisty. Závažné vady zraku převážně odhalí již rodiče v útlém věku dítěte, postiženého zrakovou nedostatečností a s nimi na základě jejich pozorování vyšetřující lékař Dělení zrakových postižení Dle speciální pedagogiky dělíme jednotlivé stupně očního handicapu s mírou zachování jeho možností a schopností. Při nejlepší možné nápravě. Hovoříme o lidech slabozrakých Tito lidé mají sníženou přirozenou vizuální schopnost o 85 až 95% oproti 3 SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a.s., s 59 4 MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a.s., s 60 6 SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a.s., s 60 11

12 normálnímu stavu. Jejich způsobilost pohybovat se v normálním životě se v zásadě neliší od běžné populace. Lidé se zbytky zraku, jinak je také nazýváme prakticky nevidomí, mají zachováno 4 a méně procent běžných schopností vidění, je pro ně dobré vhodně nasvítit obývané prostory, zvýraznit pasáže jako například rohy místností, vstupy a výrazné dominantní předměty, podle nichž se mohou snáze orientovat. Okruh osob jejichž zbytky vidění nedosahují ani této hranice nazýváme Nevidomí. Ve většině případů přesto rozlišují alespoň světlo a tmu případně směr odkud světlo přichází. Jako výrazná kompenzační pomůcka od útlého dětství funguje motivace hlasem. Nevidomý tak v průběhu svého života získá nebývale a pro nás nepochopitelně přesné povědomí o dění a prostoru kolem sebe. Absolutní slepota je velmi výjimečný jev. 7 Je vždy důležité pamatovat na to, že dva lidé se stejným postižením mohou mít úplně jiné potíže a tudíž i potřeby a způsob, či cesty jejich naplnění se liší, vždy je tedy nutné nebát se individuální komunikace se zrakově postiženým jedincem.. Další skupinou zrakově postižených jsou osoby s poruchou binokulárního vidění, barvoslepí, a s kombinovaným postižením. Pro všechny jedince z výše popsaných kategorií zrakových postižení ale platí, že hlavní kompenzační funkci plní hlavně sluchové vnímání. Nevidomí lidé mají v převážné míře sluchové schopnosti výrazně lépe rozvinuty. Nejde o vrozený jev, ale o následek učení se a zvýšených potřeb nahradit zrakovou nedostatečnost. Podobně dochází ke kvalitativně odlišnému rozvoji hmatu. Prostor, který se dá hmatem obsáhnout a poznat nazýváme haptický prostor. Celkově se můžeme dotýkat a tedy vnímat a rozeznávat pouze takovou plochu, kterou pokryjí obě ruce. Není tedy s podivem, že nevidomí upřednostňují verbální informace před vlastním smyslovým poznáváním. Řeč, mimo její běžné funkce u zrakově postižených osob funguje i v kompenzačně verbální dovednosti, jež do určité míry nahrazuje chybějící smyslovou schopnost zraku. Právě tak i sluchová paměť má pro osoby s poškozením zraku větší význam. 8 Potřeby osob se zrakovým postižením Základní potřeby mají všichni lidé stejné, potřebují bezpečí, lásku a podněty, liší se však ve způsobu jejich naplňování. Aby se nevidomý lépe orientoval ve společnosti, pomáhají mu k tomu kompenzační pomůcky, které částečně nahrazují ztracený smysl. 7 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004, s VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004, s

13 Patří mezi ně především bílá hůl. Pro lepší schopnost orientace používají zrakově postižení bílou hůl která má čtyři základní funkce: Ochrannou bílá hůl supluje hmat, člověk se může pohybovat bezpečněji. Orientační je to pomůcka pro orientaci v prostoru. Člověk vyhledá např. vodící linie, rozpozná konec obrubníku atd. Signalizační lidé si jejím prostřednictvím všimnou handicapovaného člověka, Člověk s holí nevědomky dává zprávu o svém handicapu. Opěrnou osoby,které mají kombinované postižení se o hůl také mohou opřít, což jim umožní zlepšit stabilitu pohybu. 9 Pro lepší orientaci v prostoru je nutné udržovat pořádek a neměnit rozmístění nábytku a předmětů v domácnosti, či na pracovišti. Důsledkem nepořádku může dojít k poškození majetku i zdraví osob. Je tedy kladem důraz na velkou důslednost u všech členů domácnosti. Všechny trasy, po kterých se handicapovaný pohybuje musí mít nacvičené. Člověk se zrakovým postižením často využívá službu osobní asistence, bez níž se nemůže vydat do neznámého terénu a prostoru. Výraznou kompenzační pomůckou se stal také pro mnohé postižené živý pomocník, nejlepší přítel člověka, pes. Ať už vodící psi pro osoby s poškozením zraku, či další kategorie specializace výcviku, o nichž se ale budu rozepisovat v jiné kapitole. V současném světě téměř neomezených možností se k výcviku vodících a asistenčních zvířat používá a trénuje i mnoho dalších zvířecích druhů. Rizikem všech forem užití osobní asistence je bohužel vznikající nadměrná závislost na pomoci druhé osoby a ochabnutí či snížení již nabytých schopností postarat se sám o sebe. V důsledku přenechávání činností, na něž postižený stačí druhým osobám vzniká nebezpečí ztráty sebevědomí a naučená bezmocnost. Proto je dobré, aby všechny běžné činnosti, pokud na ně handicapovaný stačí, vykonával sám. Navzdory tomu, že cesty, které vedou k dosažení některých věcí, budou úplně jiné, než běžné postupy a budou trvat další dobu. Doposud nepřekonanou hmatem čitelnou náhradu běžného tisku vytvořil v 18. století Francouz Louis Braille. Tento speciální systém bodového písma, kombinace vytlačených bodů v základní šestibodové struktuře dovoluje zapisovat cokoliv. Od roku 1897 existuje vynález Oskara Pichta, speciální psací stroj pro nevidomé, jehož princip a technické varianty používáme dodnes MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha.Portál 2011 s SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a.s., s

14 V možnosti použití tištěného slova v současnosti pomáhá digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem nevidomý si může neskenovat prakticky každý černotiskový text, a prostřednictvím speciálního programu přečíst. Nevýhodou této techniky je její velká finanční nedostupnost, stojí okolo Kč. Dále pomáhá Braillský řádek, prostřednictvím jeho může handicapovaný kontrolovat co napíše. Nevýhodou je zde opět velká finanční nedostupnost stojí okolo Kč. Zrakově postižení ovšem používají i jiné kompenzační pomůcky např. indikátor hladiny jako prevence opaření se, speciálně upravený počítač, různá zvětšovací zařízení, atp., v důsledku je tak třeba věnovat pozornost též fenoménu známému jako stres při adaptaci na nové kompenzační pomůcky. Vidění je výsledkem učení a proto je třeba zbylé funkce postiženého orgánu rozvíjet, jelikož v zachovalých funkcích tkví budoucí perspektiva dítěte a i vývoj těchto dětí trvá další dobu a vyžaduje více trpělivosti. Byli to sami rodiče, kteří si všimli, že některé jejich děti diagnostikované jako nevidomé v průběhu vývoje používají zbytky zraku a že jim v tom mohou pomoci, dali tak v sedmdesátých letech dvacátého století podnět ke vzniku metodiky stimulace a rehabilitace zraku, která reflektuje fakt, že vidění je výsledkem učení, získávání zkušeností a že zbylé funkce postiženého orgánu lze rozvíjet. 11 Výsledkem je praxe současnosti rozvíjet zachovalé schopnosti a ne jen hledat náhrady za chybějící, jak se dělo v minulosti. Na fyzické úrovni má zrakové postižení tyto dopady bolesti oka, hlavy, závratě, slzení a pálení očí, světelné vjemy, blesky, jiskřivost, kvalita vidění je každý den jiná, citlivost na světlo,v důsledku potíží s páteří rozdílné držení těla, problém dívat se člověku do očí, v závislosti na typu handicapu v noci používá bílou hůl, ve dne vidí normálně, kývavé pohyby a mnutí očí. Je důležité si uvědomit, že život se zrakovým handicapem je psychicky velmi náročný, jelikož jedinec neustále při pohybu používá bdělou pozornost, která je velmi vyčerpávající a proto tak často vznikají závratě a bolesti hlavy, je tedy třeba dbát na umění relaxace a přiměřenou strukturaci času. 12 V psychosociální oblasti trápí člověka se zrakovým postižením zvýšená unavitelnost, kterou zapříčiňuje neustálé soustředění se na věci, které běžný člověk ve svém životě ani nezaregistruje. Zvýšená psychická labilita z důvodu nepředvídatelného vidění, či pomalé zhoršování se oční vady. 11 CHVÁTALOVÁ,Helena. Jak se žije dětem s postižením. Praha. Portál, 2001 s MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s

15 Oční kontakt je snížen a mimika je značně nepřirozená pro člověka, který je vidící. 13 Řešením těchto problémů může být psychosociální poradenství, svépomocné skupiny lidí se stejným problémem, jak jsem psala již výše dobrá organizace času, dostatek odpočinku a reálné zvážení vlastních možností. Lidé se zrakovým postižením potřebují pomoc, je důležité ovšem respektovat, aby si rozsah pomoci určili sami Prostorová orientace a samostatný pohyb Samostatnost v pohybu přináší člověku svobodu, jejím prostřednictvím může uspokojovat své potřeby. Seberealizace, vztahy a láska, to vše uspokojíme spíše, když budeme schopni samostatně fungovat. Při orientaci v prostoru si nevidomý všímá odlišných věcí. Sklon a členitost terénu, světlo, stín, zvuky, orientační body, na které jsou lidé s handicapem zvyklí každý den. Při orientaci v prostoru nevidomí využívají tzn. Orientační znaky a body. To jsou místa na trase, která jsou pokaždé na stejném místě, bez ohledu na změnu ročního období či počasí, např. dopravní značka, zrakově postižení potřebují hlavně během orientace v prostoru nerušit v pohybu, jelikož se při chůzi velmi soustředí a každé nevhodné zeptání se, zda nechtějí pomoci, je vyhodí z koncentrace. 14 Co se vzdělávání týče, mají zrakově handicapovaní stejné potřeby jako běžná populace, je mnoho typů speciálních škol pro zrakově postižené, ale zároveň je nový módní trend zrakově postižené integrovat do běžných škol. Má to své pro i proti, z hlediska inkluze je to velmi dobré řešení, zdraví žáci vidí, že handicapovaní spolužáci jsou normální součástí společnosti, nevytváří se tedy zbytečné bariéry. Na druhou stranu speciální škola je těmto žákům uzpůsobena, ví, jak s nimi pracovat, ne vždycky je integrace šťastným řešením, žák, kterému to ve škole tolik nejde, se může stát snadným terčem posměchu. V rámci sociální rehabilitace je mnoho pracovních míst pro zrakově postižené. Je proto vždy dobré zvážit, co je pro konkrétního jedince nejschůdnější řešení a potlačit v tomto případě rodičovské ambice. Lidé se zrakovým znevýhodněním nemají výrazně odlišnější potřeby než běžná populace, jen se liší naplňování těchto potřeb, zejména v oblasti orientace a pohybu. Prostředí, ve kterém se handicapovaný pohybuje, by mělo vycházet vstříc potřebám handicapovaného, např. školní třída, jeho vlastní byt. Handicapovaný je rád, když se může stát běžným právoplatným členem společnosti, odstrkávání nebo hledání toho, co tyto lidi od sebe dělí 13 MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s

16 nikomu nepomůže, naopak, je důležité spojit dva odlišné světy tak, aby se jeden od druhého mohl učit a vzájemně se doplňovaly. 1.2 Tělesné postižení Zdravotní postižení je dlouhodobý nebo trvalý stav, jenž je charakteristický orgánovou či funkční poruchou, kterou nelze veškerou lékařskou péčí zcela odstranit nebo alespoň výrazně zmírnit. 15 Tolik ukázka ze začátku definice o vymezení tělesných postižení. Okruh zahrnující drtivou většinu lidí, kterých se tato klasifikace týká lze rozdělit do dvou základních skupin. Osoby s chronickým poškozením organismu jsou dlouhodobě omezeny, se sníženou odolností vůči zátěži a námaze běžného života, vesměs musí dodržovat určitou životosprávu a léčebné procedury určené k udržení či zlepšení jejich zdravotního stavu a životní úrovně. Druhá skupina osob s pohybovým, odborně lokomočním postižením zahrnuje jedince, jejichž omezení a ztráta funkcí vznikla v přímé souvislosti s vývojovými či funkčními vadami pohybového systému. Obě skupiny spojuje snížení obvyklých pohybových aktivit a někdy i ztráta mobility. Tyto okolnosti jsou určující pro kvalitu života, samostatnost a konkurenceschopnost ve společnosti. 16 Důvodů a příčin těchto, v převážné většině nevratných změn a zásahů do organismu můžeme nalézt bezpočet. Jen zběžně jmenujme alespoň ty nejrozšířenější z nich. Nejčastěji bývají vrozené poruchy pohybového ústrojí spojeny s DMO (dětská mozková obrna), následují je, i když v menším rozsahu vrozené vývojové vady, také následky úrazů a závažných onemocnění, deformity páteře v návaznosti na špatný životní styl, projevy zhoubných onkologických onemocnění a mnohé další. Ať už je to přímé poškození pohybového ústrojí, nebo jeho nefunkčnost v důsledku onemocnění či nedostatečnosti funkcí jiných tělesných orgánů, vždy jde ze strany lékařů a pomáhajících o zkvalitnění života každého handicapovaného. 17 Každé tělesné postižení má dlouhotrvající průběh, jeho důsledky lze zmírnit například užitím berlí či invalidního vozíku, také operace může vylepšit kvalitu života, stav člověka s postižením lze jen těžko úplně stabilizovat MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s MICHALIK,Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál, 2011 s SLOWÍK,Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a. s., 2007 s MICHALIK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha.Portál, 2011 s

17 Základní potřeby tělesně postižených se dají vykompenzovat několika způsoby, může jí o asistenci druhých osob, kompenzační pomůcky či technická řešení bezbariérových přístupů jak doma, tak na veřejnosti a pracovišti. Další formou pomoci jsou různé druhy příspěvků, dosažitelných naplněním podmínek dopodrobna popsaných v příslušných zákonech a předpisech. Například: Příspěvek na úpravu bytu Příspěvek na péči o osobu blízkou. Příspěvek na zakoupení, opravu a úpravu motorového vozidla Kompenzační pomůcky lze rozdělit podle druhu či způsobu užití na například opory, prostředky umožňující chůzi a udržení stability, různé invalidní vozíky, poháněné silou samotného handicapovaného, nebo pomáhající osoby, nebo s různými druhy motorového pohonu. Pro všechny, jež jsou k tomu způsobilí, je možno upravit i ovládání motorových vozidel. Invalidní vozík představuje pro tělesně postižené dítě pocit bezpečí, může se na něm pohybovat s větší jistotou, zároveň se přiblíží oční kontakt stejně starých vrstevníků, dítě které mělo předtím hodně špatnou stabilitu se nemusí bát, že do něj při hře někdo vrazí,vozík také pomáhá při prosazování samostatnosti, například při názorové rozepři může dítě odjet z místa hádky, což je velice důležité pro pocit vlastní svébytnosti. Pokud je tělesně handicapovaný neustále odkázán na pomoc druhého, snižuje to jeho sebeúctu. Také ortézy a korzety všeho druhu a způsobu provedení nahrazující různé nedostatečné funkce těla, tak jako protézy a ortopedická protetika, různě upravená obuv a další. Dále se musíme zmínit o mechanických systémech nahrazujících ať už v podobě výtahů či plošin chůzi po schodech, různé nájezdové rampy, rehabilitační stroje, stavební úpravy a přizpůsobení nábytku a zařízení pro potřeby uživatele jak v domácnosti tak ve společnosti. Usnadnění použití počítače splňující možnosti užití na míru každé osoby s postižením. Vždy je nutno uplatňovat osobní výběr každého jednotlivce s možností si danou kompenzační pomůcku nebo řešení osobně vyzkoušet a vybrat. 19 Pro úplnost musíme dodat, že kompenzační pomoc poskytují též různí osobní asistenti, speciální pedagogové, sociální pracovníci, rehabilitační pracovníci, lékaři a asistenti pedagoga.je důležité zdůraznit, že obzvláště těžce zdravotně postižení jsou odkázáni na péči 19 MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha:Portál, 2011 s 259 a

18 jiné osoby téměř dvacet čtyři hodin denně, potřebují péči svých rodičů a pokud rodiče nejsou k dispozici, péči osobních asistentů a ve škole péči asistentů pedagoga. Osobní asistent dovádí osobu s handicapem do školy a vyzvedává ji ze školy, doma pomáhá při zajištění chodu domácnosti, pomáhá handicapovanému například při osobní hygieně. Asistent pedagoga naproti tomu pomáhá kompenzovat žákům jejich znevýhodnění a zajišťuje pomoc při výchovně vzdělávací činnosti, zajišťuje například dvoje učebnice, jelikož handicapovaný často nemůže tahat těžké věci, pokud má dotyčný problémy s motorikou, pomáhá při přepisování školních poznámek, asistuje dítěti během výuky. Integrace v současné době je velký trend jakkoliv handicapované dítě integrovat. Má to však i svá úskalí, ochota musí být projevena u všech zúčastněných, například ve třídě, kde chce hrát paní učitelka prim a bude nesvá z přítomnosti asistentky pedagoga, dítě kostrbatou atmosféru vycítí, přítomnost tělesně handicapovaného dítěte také vyžaduje větší nasazení učitele, někdy musí látku kopírovat a doplňovat, je tedy dobré, aby byl předem srozuměn se vším, co integrace přináší. Integrace je dobrá i pro budoucí spolužáky dítěte, jelikož zjistí, že handicapovaní lidé jsou normální součástí života. Zejména děti rozdíly až tak neřeší, předsudky se rodí hlavně v hlavách dospělých lidí. Pro integraci je tedy nutné vytvořit vhodné podmínky. Služby osobní asistence velmi často zajišťují rodiče, rodiče handicapovaných dětí potřebují v počátcích vyrovnávání se s postižením svého potomka hlavně podporu a informace a také je třeba, aby měli dostatek odpočinku na regeneraci organismu a měli tak odkud čerpat energii, k tomu dopomáhají respitní odlehčovací pobyty, respitní péče nebo také služby rané péče, které nejen dokáží nasměrovat rodiče, jak správně vychovávat člověka s postižením, ale také pořádají letní pobyty pro rodiny a osoby se zdravotním postižením. Pomáhá jim také podpora blízkého sociálního okolí a dostupnost kompenzačních pomůcek, které jim ulehčí život. Péče o dítě s postižením klade na člověka zvýšené nároky, to co potřebují rodiče tělesně postižených dětí je hlavně pochopení a podpora. Dále hodně pomáhají aktivity svépomocných skupin maminek podobně postižených dětí, není nic lepšího než vyslechnout si názor od někoho, kdo má podobné zážitky. Mnoho maminek handicapovaných dětí dokázalo následně svými radami pomoci druhým. Samostatnou kapitolu tvoří asistenční zvířata. Mezi závažné problémy u lidí s handicapem patří předsudky okolí na samotné znevýhodnění, handicapovaní mají většinou z neobvyklých situací přirozený strach, protože je neznají a nemohu je tak snadno zařadit. Tyto předsudky často brání úspěšnému začlenění jedinců s handicapem do společnosti, jelikož dnešní doba klade velký důraz na vzhled, nikoliv 18

19 jen na schopnosti jednotlivého člověka. Odborně se předsudkům vůči tělesně postiženým lidem říká disabilitismus 20 Tělesně postižení lidé nepotřebují přehnaný soucit ani slzy, dobrým řešením pro ně je ucelená rehabilitace, cílem této rehabilitace je získání nebo znovuobnovení či obnova biopsychosociálního fungování člověka a upevnění jeho možné výkonnosti, funkční schopnosti, soběstačnosti a pracovní schopnosti v postižením či nemocí dotčených oblastech života. Současně jde o stabilizaci zdravotního stavu jedince, resp. zmírnění rizik progrese a zmnožení následků jeho postižení či nemoci. 21 Jde o to, aby handicapovaný co nejlépe fungoval ve společnosti za vhodně upravených podmínek. Práva a povinnosti má ovšem ve stejném rozsahu, jako každý člen fungující společnosti, jen má právo při jeho handicapu na jiný přístup. Má zkrátka právo na respekt vůči své jinakosti v mezích stanovených hranic. Hlavní potřebou všech lidí s handicapem je jejich zplnomocnění, snaha umožnit jim v dostupné míře co největší nezávislost. Mnoho tělesně postižených potřebuje pro svoji existenci bezbariérové prostory, všechno se dá zařídit, ale vyžaduje to dostatek vůle ze strany zaměstnavatelů, pozitivní je, že se situace neustále zlepšuje. 1.3 Sluchové postižení Surdopedie je obor speciální pedagogiky, který se zabývá osobami s postižením sluchu. Je to handicap, který není na první pohled patrný, přičemž si musíme uvědomit, že takto znevýhodnění jedinci ztrácí jediný ze smyslů, který nikdy neusíná. Takže mimo to, že mají sluchově postižení deficit v orientačních a komunikačních schopnostech, což přináší do života permanentní psychickou zátěž, známou též jako vězení ticha, ztrácí také trvale pocit jistoty. Sluch jako signalizační a komunikační kanál lze jen stěží suplovat. Sluchové postižení je následkem vývojové, funkční, nebo růstové poruchy sluchového orgánu. 22 Tento druh handicapu zahrnuje jednu z méně početných skupin poškozených, ale v závislosti na rozsahu ztráty sluchu platí za skupinu osob nejhůře postižených. 20 MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha:Portál, 2011 s MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha. Portál s SLOWÍK,Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a. s., 2007 s 72 19

20 Z pohledu odstupňování, měřitelného a porovnatelného v tabulkách dělíme sluchově postižené do tří základních skupin, lidi trpící hluchotou, mající ještě zbytky sluchu a osoby těžce nedoslýchavé. Jejich sluchová ztráta je měřitelná v db. 23 Velikost sluchové ztráty rozlišujeme na lehkou, střední a těžkou, stupeň postižení se určuje podle toho, nakolik způsobuje ztrátu interakce se sociálním okolím a omezuje sociální fungování. Za neslyšící je považována osoba, která, ač využívá všech dostupných kompenzačních pomůcek, není schopna rozumět lidské řeči a proto využívá rozlišné způsoby komunikace. Dále se rozlišuje zejména ze speciálně pedagogického hlediska ztráta jazyka a řeči na: Prelinguální sluchové postižení neumožňuje spontánní vytvoření jazyka a následně mluvené řeči. Dochází k němu z důvodu nedokončení vývojového období základního osvojení jazyka, přibližně do šesti let věku Postlinguální sluchové postižení je způsobeno až po osvojení mluvené řeči Potřeby sluchově postižených Většina sluchově postižených je zcela odkázána na zrakový kontakt, proto je dobré se při hovoru s nimi soustředit na jejich obličej a navázat zrakový kontakt. Technické a kompenzační pomůcky pro tuto skupinu handicapovaných představuje široká škála speciálních elektroakustických přístrojů, jež je možno rozdělit do skupin podle konstrukčního provedení, například (krabičková, brýlová, závěsná, boltcová, zvukovodová, kanálová) podle způsobu zpracování signálu (analogová, digitální), všeobecně jim říkáme sluchadla. V jejich životě nachází široké využití přístroje opatřené světelnou či vibrační signalizací, ať už se jedná o budíky,domovní zvonky či ventilátory. Dále mezi ně počítáme technické vybavení televizních a rozhlasových pořadů, možnost zesílení zvuku, použití titulků, teletexty, programy pro neslyšící, tlumočené do znakové řeči. Sluchově postižení používají takzvaná pojítka, vysílač a přijímač, technické zařízení, usnadňující komunikaci mezi nimi. Také specielně upravené telefony a počítače VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004, s VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s 83 20

21 Kochleární implantát, který má v současnosti voperováno stále více hluchých jedinců i lidí s prakticky nevyužitelnými zbytky sluchu, dokáže v ideálním případě téměř zázračně vyvést postižené z království ticha zpět do života. Tato elektronická funkční smyslová náhrada, která zprostředkuje sluchové vjemy neslyšícím jedincům přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha Možnosti komunikace osob se sluchovým postižením mezi sebou a s okolním světem Sluchová nedostatečnost je v praxi nahrazována v průběhu dětství a dospívání různými systémy vzdělávání. Jako první budeme jmenovat orální a auditivní přístup, který praktikuje přibližně jedna třetina českých škol pro sluchově postižené. Metoda je postavena především na odezírání a individuální logopedické péči. Zaměřuje se hlavně na aktivní zvládnutí mluveného jazyka. 27 Systém totální komunikace v rámci přípravy neslyšících na plnohodnotný život užívá celou škálu možností od přirozených gest, znakového jazyka, prstové abecedy a dalších vizuálních možností ztvárnění řeči jako je například psaná forma v kombinaci s odezíráním a mluvenou řečí. V Čechách je tato metoda praktikována až na devadesáti procentech škol pro sluchově postižené. 28 Bilingvální přístup je v současnosti nejpokrokovější vzdělávací systém, u nás praktikovaný na jedné čtvrtině škol, je založen na praktické použitelnosti znakového a mluveného jazyka v majoritní společnosti. 29 Mluvená řeč jako základní způsob osobní komunikace mezi lidmi je prvotním cílem výukového procesu sluchově postižených. Spolu s čtením a psaním tvoří pro většinu lidstva hlavní dorozumívací prostředek. V představách veřejnosti je zakořeněn mylný předpoklad, že se se sluchově handicapovanými osobami dá domluvit písemnou formou. Pravda je ovšem taková, že spousta postižených nechce, ba ani neumí na této úrovni komunikovat. Daleko více se používá takzvané odezírání. 26 AUTOR. Neuveden.Kochleární implantát (online).ckid.cz/kochimp.asp, publikováno neuvedeno (cit ) dostupné na ( 27 VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha.portál s 78 a VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s 80 21

22 Odezírání je příjímání informací zrakem a chápání jejich obsahu na základě pohybů mluvidel, mimiky obličeje, gestikulace rukou a celkových postojů těla, situačních faktorů a kontextu obsahu mluveného. 30 Další z forem, používaných touto skupinou se nazývá prstová abeceda neboli daktylotika, která spolu se znakovým jazykem tvoří specifickou formu dorozumívání se. Existuje několik různých variant obojího. Osoby se sluchovým postižením mají zábrany komunikovat s majoritní společností, sluchově handicapovaní potřebují k účinnému odezírání vaši spoluúčast, je důležité správně, srozumitelně a pro odezírajícího viditelně formulovat svoji řeč v krátkých větách. I tak si musíme uvědomit, že sluchově postižený si musí u každého nového člověka, který s ním vede rozhovor, zvyknout na jeho specifickou dikci, a to vyžaduje čas. Jakékoliv odbočení či narušení plynulé formulace výrazně zhoršuje možnost porozumění. Také je dobré vysvětlit dotyčnému důvody změn momentální situace, například, proč se náhle všichni smějí a podobně, neboť sluchově postižení jen těžko mohou zachytit důvody těchto změn, když je neslyší Psychopedie Se zabývá skupinou mentálně postižených osob se sníženými rozumovými schopnostmi, řadíme sem i poruchy autistického spektra a duševní nemoci. Mentální retardaci lze definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních (tj. poznávacích), řečových, pohybových a sociálních schopností. 32 Je dělitelná na základě široké řady ukazatelů a měření ( například odchylka od řečových standardů, bodování IQ testů, zvládání sebeobsluhy, úroveň motoriky a další) na lehkou, středně těžkou, těžkou a hlubokou. Nejčastějším, ne však jediným důvodem mentální retardace jsou změny v počtu chromozomů, vždy však jde o závažné organické nebo funkční poškození mozku. Mentální postižení je ve skutečnosti poškození celé lidské osobnosti, které se odráží na všech jejích úrovních. Je definovatelné z několika různých pohledů. Biologický - přímý dopad organické nebo funkční poruchy mozku. Psychologický měřitelný IQ testy, omezená intelektuální způsobilost. Sociální obtížná zařaditelnost do většinové společnosti. 30 VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s CHVÁTALOVÁ,Helena. Jak se žije dětem s postižením. Praha. Portál, 2001 s VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s 24 22

23 Pedagogický - omezení při učení. Právní - snížená schopnost chápat zákony a zvládat právní úkony. 33 Základní potřeby osob s mentální retardací, ač se jeví stejnými, jsou ohraničeny rozsahem postižení a s tím související schopností učit se. Zdá se, že v určitém ohledu platí, čím hlubší poškození, tím větší závislost na pomoci a interakci okolí, zároveň ale převažuje naplnění potřeby ihned a s minimem zdrženlivosti. Patří mezi ně především potřeby motivace, učení a seberealizace, rozsahem odpovídající schopnostem toho kterého jednotlivce. Citové potřeby spolu se závislostí na rodině a péči okolí jsou zpravidla dětsky hluboké, převážně neovlivněné chaosem puberty a zmarem dospělosti. Vzhledem k charakteru handicapu bývá naplnění potřeb mentálně postižených leckdy velmi obtížné. 34 Pro potřeby usnadnění komunikace se používá vícero technik. Některé z nich krátce popíšeme. Makaton - je původně Brity vyvinutý systém komunikace pro nemluvící a neslyšící. V současnosti hojně užíván a rozšířen s uplatněním v mnoha oblastech. Funguje nejen pro původně určenou skupinu klientů, ale všude, kde lze použít, včetně osob s mentálním postižením. Je složen z tři sta padesáti znaků a symbolů rozdělených do osmi stupňů podle obtížnosti. 35 Piktogramy jsou jednoduché obrázky, používají se dohromady se znakovou řečí a mluveným slovem. 36 Dále je to na základech geometrie vystavěný komunikační jazyk Bliss, obrázková řeč PECS/VOKS, užívání znaků do mluvené řeči či facilitovaná komunikace. Systémy dorozumívání se dají z pohledu technické náročnosti rozdělit do tří skupin, a sice bez potřeby užití doplňkových předmětů, s užitím různých typů pomůcek a jejich kombinacemi. 37 Stejně jako u předcházejících postižení, i když si to spousta lidí nemyslí, je třeba dbát na etiku komunikace a dodržovat určitá pravidla. Nešišlat, nezesměšňovat, zkrátka si uvědomit, že mluvíme se svébytnou lidskou bytostí. Samostatnou kapitolou patřící k postižením, jimiž se zabývá Psychopedie, je Pervazivní vývová porucha dětský autismus, kterému věnujeme tento odstavec. 33 SLOWÍK,Josef. Speciální pedagogika. Praha. Grada Publishing, a. s., 2007 s VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004 s 295 a VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha:Portál, 2011 s VALENTA,Milan a kol. Přehled speciální pedagogiky.praha. Portál s

24 Příčiny tohoto onemocnění, které se vyskytuje třikrát častěji u chlapců než dívek, nebyly doposud přes veškerou snahu výzkumníků zcela objasněny. Má se za to, že původ autismu je způsoben genetickou změnou, ale není to stoprocentně prokázáno. V mnoha případech provázen epileptickými záchvaty, u tří čtvrtin v kombinaci s mentální retardací. 38 Ačkoliv je zasažena převážná část psychických funkcí, projevuje se navenek především poruchou sociálního chápání, komunikace a zcela odlišným chápáním světa. Zpravidla samotáři, nepřiměřeně a neodhadnutelně reagující na podněty, převládá stereotypní chování bez empatie, obvyklých citových vazeb, zájmu i potřeby očního kontaktu. 39 I když se značná část z nich není schopna učit a případné nabyté vědomosti používat, někteří autističtí jedinci naopak vynikají jednostranně zaměřenou genialitou. Jedním z častých projevů nemoci je náchylnost k agresivním reakcím a případnému sebepoškozování jako odpověď na zvýšené napětí. V případě Aspergerova syndromu či vysokofunkčního autismu intelekt nebývá poškozen, schopnosti jsou však spíš v pásmu průměru. Z výše uvedených informací vyplývá, že mezi potřeby autistických osob patří především prostředí beze změn, donekonečna se opakující rituály jejich všedního dne pokud možno bez účasti nových osob či podnětů. 40 Z důvodů chybějící zpětné citové vazby je kladena až neúnosná zátěž také na rodiče, které ale, pokud nejsou nahrazeni zástupnou ústavní péčí, osoba s autismem nutně potřebuje. Díky neobvyklým projevům na veřejnosti dochází často z důvodu nepochopení až k sociálnímu vyloučení rodiny ze společnosti VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004 s VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004 s VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004 s VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese.praha: Portál, 2004 s

25 2. Jak a v čem může pomoci pes 2.1 Vodící pes V České republice je k aktivní službě používáno něco okolo 1000 vodicích psů. Vodící pes je používán hlavně jako pomůcka pro orientaci v prostoru, vyhýbání překážkám, vyvádí z obtížných situací. Tak trochu simuluje oči svého pána, pohyb se stává rychlejší. Osoba se záhy stává samostatnější, není už tolik závislá na svém blízkém okolí. Také se majitel cítí bezpečněji.výňatek z mých polostrukturovaných rozhovorů: Antonín: Já musím říct, že jsem se s mojí Růženkou vždycky cítil bezpečně, teď chodím tak pětkrát pomaleji, předtím jsem věděl, že ona by mě do tý díry prostě nepustila. 2.2 Balanční pes a jeho přínos pro handicapovaného člověka Obvykle se jedná o větší plemeno psa a jak již název napovídá, má být schopen pomoci člověku s rovnováhou, protože jedním z hlavních smyslů výcviku je právě tato role, pes má speciální postroj a madlo, a umí člověka vytáhnout například do kopce, zastavuje u obrubníků a tím pádem se handicapovaný člověk lépe pohybuje nejen v obtížném terénu, ale i v běžném prostředí, jelikož pes tím, že člověka částečně vytahuje, tak osoba s postižením může zrychlit svou chůzi. A přesuny mu tedy netrvají tak dlouho. Zastavuje na schodech a vytahuje osobu do schodů. Což je pro mnohé velká pomoc, především, když někde není zábradlí. Většinou je jeho výcvik kombinován také s výcvikem canisterapeutickým, to znamená, že následkem polohování může například člověku pomoci od bolesti nohou, ale o tom se rozepíšu níže. Jako vhodná plemena se používají například labradorský a zlatý retriever, svatobernardský pes, či novofundlandský pes, nebo také švýcarský ovčák. Většinou nejsou vhodná plemena, která mají sklony k větší dominanci, jelikož člověk následkem svého handicapu většinou nemá takovou sílu kočírovat jejich dominantní sklony Asistenční pes pro člověka s kombinovaným postižením Asistenční pes je pes, který je vycvičen pro jedince, který má nějaké tělesné postižení, toto postižení je velmi často spojené s upoutáním na invalidní vozík. Nebo se jedná o děti s vícečetným kombinovaným postižením, o kterého se ovšem nemůže tento člověk sám postarat, a proto je pokládám za jakéhosi společníka v rodině, pomáhá lidem, kteří se starají o tělesně postiženého např. nosit věci, otevírat dveře a je také psychickou oporou, uvolňuje zde 42 AUTOR. neuveden. Canisterapie (online). Pespritelclověka.cz, publikováno (cit ) Dostupné na ( pespritelcloveka.cz/kategorie.aspx/vycvik-a-sport/clanek/canisterapie) 25

26 atmosféru, která je často plná napětí a dodává optimismus do žil všem členům rodiny, tento pes samozřejmě umí také canisterapii a tím pádem pomáhá handicapovanému s rozvojem jemné a hrubé motoriky, pokroky jsou většinou velmi spontánní, jelikož pes je velkým motorem pro handicapovaného člověka i jeho rodinu 43 Mimo to jeho přítomnost po boku handicapovaného jasně signalizuje pro veřejnost, že je přítomna osoba, která má určité omezení, jež leckdy není patrné na první pohled. 2.4 Asistenční pes pro vozíčkáře Takový pes donutí člověka k větší samostatnosti, nejen že pomůže člověka svléct, obléct a podá co je potřeba, ale svojí přítomností vytrhne handicapovaného z letargie. Člověk najednou není tolik izolován, izolaci si totiž ani nemůže dovolit, pes vždy potřebuje jít ven, ať jsme v depresi nebo ne. Nabídne člověku bezpodmínečnou lásku, kterou tolik potřebuje zažít každý z nás. Nekritizuje a nehodnotí. Dnešní společnost, která je tolik zaměřená na výkon, hodnotí člověka podle toho, kolik má na všechno papírů, jak úspěšný je v práci, jak vypadá, to jsou všechno aspekty, které psa opravdu nezajímají, zajímá ho, že je tu handicapovaný pro něj, všechno ostatní jde stranou, což je ve výsledku velmi terapeutické. 44 V praxi se používají psi všech velikostí, rozhodující jsou u nich především povahové předpoklady a z nich vyplývající schopnosti a dovednosti. Lidé s tělesným postižením mohou provádět se svým psem také takzvané polohování. Polohování je pouze jedna z metod, je založena na bezprostředním dotyku člověka se psem. Aby mohl pes tuto terapii provádět, musí mít velkou důvěru v člověka, tudíž si člověk a pes na sebe musí postupně zvyknout. Jelikož je to metoda částečně relaxační, provádí se v místnosti kde je klid, může být případně tlumeně puštěna i relaxační hudba. Pes může pracovat maximálně hodinu, poté je třeba mu zabezpečit čas na odpočinek. Jedna polohovací technika by měla trvat maximálně dvacet minut. 45 Hlavní výhody polohování: Dochází k prohřátí těla, a tím pádem k uvolnění od bolestí. Uvolní se ztuhlé části těla tzn. spasmy. Zkvalitní se dýchání. 43 AUTOR. neuveden. Canisterapie (online) pespritelcloveka.cz, publikováno (cit ) dostupné na ( pespritelcloveka.cz/kategorie.aspx/vycvik-a-sport/clanek/canisterapie) 44 GALAJDOVÁ, Lenka. Canisterapie, pes lékařem lidské duše. Praha: Portál, 20011, s VELEMINSKÝ, Miloš. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007, s

27 Klient se spontánně rozhýbe následkem uvolnění, lépe zvládá polohy, na které za normálních okolností nemá fyzickou kapacitu, například spontánně otevře ruce, které má jinak zavřené v pěst. Je vhodné metodu rovnou kombinovat s fyzioterapií, následkem polohování je uvolnění těla a tím pádem je jednodušší a příjemnější rehabilitaci provádět. Celá procedura je mimo jiné účinná i proto, že psi obecně mají o jeden stupeň celsia vyšší tělesnou teplotu, než lidé. U celé záležitosti je zpravidla nutná přítomnost fyzioterapeuta, který dohlíží na stav klienta, neboť canisterapeut se v tu chvíli věnuje především psu. 2.5 Signální pes pro neslyšící Pes je pro neslyšící velkým darem, upozorní člověka na zvuky i ohrožení, která mohou páníčkovi hrozit, doslova je jeho oporou. Umí upozornit na zvonící telefon, pláč dítěte, různé běžné zvukové signály, které používá většinová společnost, probudí nás, když nám zvoní budík, cítíme se najednou na ulici bezpečněji, lidé si tolik nedovolují, takže nemusíme sledovat zraňující poznámky, které zanechávají šrámy na duši 46 Pes se cvičí tak, že upozorní na zvuk přiběhnutím k páníčkovi a dovede ho na místo lokace zvuku, za to většinou dostane odměnu, ráno dokáže stáhnout peřinu nebo přinést daný předmět páníčkovi, pokud je to v jeho silách. Vše, jak jsem již napsala, činí za odměnu a s velkou radostí. 47 Signální psi jsou v české republice nejméně známí a přestože jsou vycvičeni jenom dva, jejich role a potřeba je ale pro handicapovaného člověka těžko zastupitelná. 2.6 Signální pes pro osoby s epilepsií Tento pes má vrozené dispozice později výcvikem rozvinuté především k tomu, aby varoval před přicházejícím epileptickým záchvatem. V době záchvatu počká u svého majitele, nebo přivolá pomoc, tím že upozorní na osobu, která má problém. Mnoho psů netrénovaných k asistenční nebo vodící práci, přicházející záchvat pozná také. Doba trvání před záchvatem je však různá, stejně tak epileptický záchvat každý pes signalizuje jinak, některý štěká, jiný vrčí, zalehávání, tahání za ruku, nošení hračky. Upozornění na dobu trvání před záchvatem se také různí, některý pes tuto změnu signalizuje hodinu předem, jiný pár minut před záchvatem. Pes 46 GALAJDOVÁ, Lenka. Canisterapie, pes lékařem lidské duše. Praha: Portál, 20011, s VONDRÁČEK, Michal. Tazy signální pes z ulice.(online) ŽijusHandicapem.cz, (cit ). Dostupné na ( zijushandicapem.cz/spolecnost/tazy-signalni-pes-z-ulice) 27