Tvorba pracovních listij. Metodický materiál

Transkript

1 Tvorba pracovních listij Metodický materiál

2 TVORůŮ PRŮCOVNÍCH LISTIJ Metodický materiál Lenka Mrázová Moravské zemské muzeum Brno, 2013 ISBN

3 OBSAH Úvodem 4 Charakteristika pracovních list v muzejním prost edí 5 Úloha pracovních list v muzeu 6 Pracovní listy kdy ano, kdy ne 7 Podoba pracovních list 7 Pracovní listy krok za krokem Zhodnoťte výstavu či expozici po obsahové i prezentační stránce 10 Ň. Uvažujte o vlastních pedagogických záměrech Zvolte cílovou skupinu Zhodnoťte pr běh plánovaného vzdělávacího programu Zvolte vzdělávací cíle Rozvrhněte si čas Rozhodněte o podobě pracovních list Zvolte obsah a vhodné exponáty 15 ř. Rozvrhněte strukturu pracovních list St ídejte rovnoměrně a promyšleně r zné druhy aktivit 17 Nejčastější neduhy 17 Co je d ležité 19 Evaluace pracovních list 20 Shrnutí 24 Použitá literatura 28 3

4 ÚVODEM Pracovní listy jsou považovány za jeden z materiál charakterizujících moderní muzeum a jeho vst ícnost vzdělávacím pot ebám návštěvník. Tato didaktická pom cka se postupem času stává témě samoz ejmou službou muzea, materiálem prokazujícím jak vst ícnost k návštěvník m, tak i odbornost muzejních pracovník, kte í se věnují práci s ve ejností. Vytvo it kvalitní a edukativně funkční pracovní listy není snadné. Obvykle jsou očekávány i další p idané hodnoty jako je zábava, reprezentační charakter, nízké náklady na výrobu a vytvo ení těchto pracovních list rychle a často v provizorních podmínkách. Materiál, který držíte v rukou, si nenárokuje právo na jediný možný soubor p ístup a námět k tvorbě pracovních list. Snaží se však postihnout základní teoretické a zejména praktické poznatky z oboru muzejní edukace, které mohou napomoci v procesu vzniku pracovních list a jejich optimální didaktické účinnosti - podoby a zejména obsahu. Naší motivací je podat pomocnou ruku a usnadnit práci muzejním pedagog m 1, lektor m a dalším pracovník m muzejních institucí pově ených prací s ve ejností. 1 Pro usnadnění i z d vodu nep esné definice užívání pojmu muzejní pedagog v české muzejní praxi, v dalším textu pod pojmem muzejní pedagog zjednodušeně rozumíme všechny pracovníky muzeí, kte í se zabývají prací s ve ejností, tvorbou doprovodných program a pracovních list. 4

5 CHŮRŮKTERISTIKŮ PRŮCOVNÍCH LISTIJ V MUZEJNÍM PROSTĪEDÍ Není snadné charakterizovat vlastní obsah běžně užívaného pojmu pracovní list, pracovní listy, pracovní sešit atp. Obecně pod pojmem pracovní listy k výstavě či expozici rozumíme zpravidla tištěný materiál, který vytvá ejí pracovníci muzea a který je v muzejní instituci návštěvník m k dispozici. Jeho účelem je usnadnění porozumění výstavě či expozici, její doplnění a oživení. Od pracovních list a sešit využívaných ve školním prost edí se muzejní pracovní listy liší zejména provázaností s výstavou či expozicí, úzkou vazbou na vystavené p edměty a zamě ením v první adě na podporu vnímání a zkoumání těchto exponát. Jedná se tedy spíše o pom cku než vlastní cíl muzejní edukace. Účelem a nejd ležitější funkcí pracovních list v muzejním prost edí je p imět návštěvníky pečlivěji vnímat vystavené p edměty. Pracovní listy by návštěvník m měly ukazovat možnou cestu, jak tyto exponáty nahlížet a být jim k dispozici pro jejich vlastní záznamy, úvahy a poznámky. Zjednodušeně ečeno návštěvníci by s pomocí pracovních list měli objevovat sbírkové p edměty, měli by mít oči u vystavených p edmět spíše než v pracovních listech. Tento moment je zárove na tvorbě pracovních list pro muzejní prost edí ten nejtěžší. Pomoci mohou vhodně zvolené podněty, zadání a úkoly, které cíleně p itahují pozornost k p edmět m samotným, nikoliv pouze ke snadno dohledatelným informacím v popiskách a doprovodných textech na panelech. Ideálně funkční podoba pracovních list se vždy odvíjí od konkrétní expozice či výstavy, pedagogických záměr muzejního pedagoga a jím zvolených vzdělávacích cíl. P esto lze sledovat několik obecných pravidel, která mohou proces tvorby pracovních list usnadnit a zvýšit tak didaktickou efektivitu této pom cky. Pracovní listy mohou být vytvá eny pro všechny typy návštěvník (i dospělí rádi zkoušejí sv j d vtip a dovednosti ), nicméně stále nejčastějším adresátem těchto materiál jsou děti, zejména v rámci školních skupin. Druhou nejvděčnější kategorií jsou tzv. rodinné pracovní listy, tedy pracovní listy určené rodič m s dětmi, p ípadně prarodič m s dětmi, dětem v doprovodu dospělého atp. 5

6 ÚLOHA PRACOVNÍCH LISTIJ V MUZEU Prvotním účelem pracovních list je podpora vnímání vystavených p edmět návštěvníky. Tento účel v sobě nese hned několik funkcí, které by měly, v r zné mí e, pracovní listy v muzejním prost edí napl ovat. Pomocí terminologie obecné didaktiky (Skalková 2007; s ; obdobně nap. Veverková Ň00Ň, s. 14ň; Pr cha 1řřŘ aj.) m žeme sledovat nap. funkci: orientační a koordinační - pracovní listy orientují ve výstavě a ukazují tak jednu z možných cest, jak s výstavou pracovat; měly by promyšleně navazovat na vystavené sbírkové p edměty a na p vodní výstavní záměr a zárove nabízet další nové pohledy a spojení získávaných informací; poznávací a systemizační pracovní listy zpravidla obsahují základní poznatky, úkoly a náměty k tématu výstavy či expozice, jejich po adí je pro návštěvníky zárove návodem na zp sob poznání a ut ídění těchto nových informací; rozvíjející, výchovnou, upev ovací a kontrolní - díky vhodně zvoleným zp sob m práce ve výstavě či expozici pomáhají pracovní listy návštěvník m rozvíjet jejich osobní zájem o téma, podporují výchovný potenciál muzejního prost edí, stejně jako fixaci nových poznatk i kontrolu správnosti zapamatovaných informací; motivační a sebevzdělávací - svým obsahem a zpracováním by měly pracovní listy také motivovat návštěvníky k dalšímu zájmu o téma. V zásadě lze íci, že pracovní listy jsou pro návštěvníky námětem, jak s výstavou pracovat. Měly by obsahovat záznam a ut ídění základních a nejd ležitějších poznatk, jejich zafixování pomocí úkol a aktivit, p ípadně inspiraci k samostatnému bádání či práci s postoji a názory uživatel. 6

7 PRACOVNÍ LISTY KDY ANO, KDY NE Pracovní listy se v muzejním prost edí stávají oblíbenou a rozší enou didaktickou pom ckou, témě samoz ejmou službou návštěvník m. Ne vždy jsou však pom ckou a službou funkční, edukačnímu procesu v muzeu prospěšnou. Nevhodně zpracovaný či používaný pracovní list m že být pro pedagogický proces v muzeu dokonce kontraproduktivní. V současné době muzejní pedagogika spíše ustupuje od obecného a samoz ejmého používaní pracovních list ve všech výstavách a expozicích a p iklání se k jejich st ídmému, ale o to více opodstatněnému používání. Pracovní listy by nikdy neměly být samoúčelné, tedy sestaveny jen proto, že se to očekává. Jedním ze základních p edpoklad fungujících pracovních list je jejich opodstatnění v či tématu výstavy či expozice, její podobě, charakteru sbírkových p edmět i sdělovaných informací, stejně jako reálné pot ebě i prostoru pro využití tohoto materiálu. Zatímco nap. p i informačně obsáhlých výstavách slouží pracovní listy jako logické vodítko jak problematice porozumět, k zážitkovým či emočně nabitým výstavám někdy není zcela nutné doprovodné didaktické materiály zpracovávat. Záleží i na samotné p edstavě muzejního pedagoga, jakým zp sobem zamýšlí pojmout téma výstavy či expozice a jaký zp sob práce s těmito materiály p edpokládá. Rozhodnutí o vytvo ení a užívání pracovních list by mělo být vždy plně v jeho kompetenci. Nejčastější chybou je mylné vnímání pracovních list jako vlastní podstaty pedagogické práce v muzeu spíše než pom cky, prost edku k p iblížení sbírkových p edmět a tématu výstavy. PODOůŮ PRŮCOVNÍCH LISTIJ Pracovní listy mohou mít velmi r znorodou podobu, která je formována zp sobem jejich použití, jejich rozsahem, formou a obsahem. V principu m žeme sledovat dvě základní podoby definované zpijsobem práce s pracovními listy v muzeu (Šobá Ň007, s. ň6 38): 7

8 pracovní listy pro práci s lektorem jsou aktivně využívané v rámci muzejních doprovodných program, slouží jako podklad pro vlastní pozorování a poznámky, p ípadně jako rozši ující materiál a pom cka, která by ovšem neměla poutat více pozornosti než vlastní program a neměla by v programu p evažovat či p sobit rušivě: Protože počítá s komentářem lektora, nemusí v nich být formulovány úkoly. Spíše se využívají pro prezentaci doplňujícího fotografického a informačního materiálu nebo je v nich obsaženo místo pro písemné či výtvarné aktivity účastníků (Šobá Ň007, s. ň7); samoobslužné pracovní listy - kladou vyšší nároky na metodickou stránku tohoto materiálu, je nutné mezi úkoly a aktivity za adit také instrukce a dopl ující komentá e atp.: Při práci s nimi není potřebný doplňující výklad lektora, všechny potřebné informace a zadání úkolů získá zájemce v textu samotném. Je samozřejmé, že tento typ pracovních listů by měl být doplněn klíčem k řešení jednotlivých úkolů (Šobá Ň007, s. ňř). Jinou charakteristiku nabízí pohled na zpijsob využití pracovních list v muzeu (J va Ň004, s. 137) - mluvíme o listech používaných: p ed vlastní návštěvou muzea - jako motivace; pro aktivity v muzeu tyto pracovní listy nacházejí své uplatnění p ímo p i prohlídce nebo aktivizujícím programu ve výstavě či expozici; k práci po skončení návštěvy muzea - jako zdroj informací či pom cka pro rozvíjení dalšího zájmu v domácím prost edí nebo pro následnou práci s tématem ve školních hodinách, p ípadně v samotném muzeu po skončení vlastní prohlídky či aktivizujícího programu. R znorodou podobu pracovních list lze definovat také podle jejich rozsahu (J va Ň004, s. 1ňŘ). M žete nap íklad využít: samostatné informační listy obsahují pouze základní informace o výstavě či expozici, často jde o klasickou skládanku, kterou návštěvníci muzea obdrží zdarma p i zakoupení vstupenky; samostatné pracovní listy zpravidla jedna stránka úkol, aktivit a podnět pro vlastní záznamy; informační sešity text ve formě útlé brožury podávající rozší ené informace k výstavě či expozici; pracovní sešity obsahově obdobné jako samostatné pracovní listy, mají formu sešitu či volných list umístěných ve složce; 8

9 dětské katalogy; komplexní sada doprovodných materiál. Díky mnoha variantám podob i logické a tematické náplně pracovních list je poměrně nesnadné pokusit se klasifikovat tyto materiály dle formy a obsahu. Podle těchto kritérií (K ístková, K ístek 2005, s. 1 4) lze rozlišit: informační pracovní listy - jsou charakteristické kvalitními a často velmi obsáhlými informacemi k tématu výstavy; mnohdy jsou poměrně nákladně graficky zpracované a jsou tak považované zárove za reprezentativní materiál edukačních aktivit muzea; typově odpovídají spíše formátu katalogu k výstavě; rizikem p i tvorbě tohoto typu pracovních list je p íliš velký rozsah a učebnicovitost těchto materiál ; aktivizující pracovní listy - jsou textově, informačně i materiálově méně náročné než p edchozí typ pracovních list ; sestávají zpravidla z jednoduchých zadání r zných úkol a z prázdných polí pro vlastní záznamy; typově odpovídají spíše školním cvičebnicím; rizikem p i tvorbě tohoto typu pracovních list je snadné sklouznutí k p íliš jednoduchým dopl ovačkám, které většinou dostatečně nemotivují k práci s výstavou a často vedou spíše k rychlému vyplnění bez hlubšího zamyšlení nad obsahem výstavy; kombinaci informačních a aktivizujících pracovních list - je v muzejní praxi asi nejobvyklejší; v ideální podobě jde o pracovní listy s vyváženou informační i aktivizující složkou, které obsahují jak nejd ležitější odborné informace, tak i vlastní odraz vnímání výstavy návštěvníkem; jejich tvorba skrývá rizika obou p edchozích typ pracovních list i možné riziko výsledné plytkosti obsahu, nicméně jsou-li dob e zpracované, vhodným zp sobem spojují i všechny jmenované výhody: obsahují jak základní a nejd ležitější informace, tak i podněty pro aktivní upev ování nových poznatk. 9

10 PRACOVNÍ LISTY KROK ZA KROKEM Vytvo it pracovní listy, které jsou funkční, které napomáhají návštěvník m uchopit téma výstavy, zapamatovat si nejd ležitější informace, p itahují pozornost k p edmět m a zárove návštěvníky baví, není lehké. Jejich konkrétní a funkční podoba záleží vždy na instituci, pro niž vznikají, na výstavě či expozici, k níž vznikají i účelu, kterému slouží, stejně jako na preferencích a zkušenostech konkrétního muzejního pedagoga. Jen stěží jde tedy tvorba pracovních list shrnout do jednoduchého obecného návodu, nicméně m žeme generovat některá základní pravidla tvorby těchto materiál. Jejich respektování napom že vzniku pracovních list, které budou odpovídat záměr m, jež jste si pro pracovní listy zvolili. 1. Zhodnoťte výstavu či expozici po obsahové i prezentační stránce. Prvním krokem by vždy mělo být d kladné zhodnocení výstavy či expozice po obsahové i prezentační stránce. P emýšlejte nad tématem výstavy či expozice, nad možnostmi rozvíjení tohoto tématu, nad nejd ležitějšími exponáty, nad možnými úhly pohledu, které jsou pro návštěvníky zajímavé či signifikantní. Otázky k zamyšlení Čemu se výstava/expozice věnuje? Jaké jsou základní informace tématu? Co je na výstavě/expozici nejd ležitější? Co je nejp itažlivější? Jakým zp sobem téma p ibližuje? Jaký vypráví děj? Dále věnujte pozornost prostoru, v němž je výstava či expozice instalována. Prostor ovliv uje jak volbu vhodného zp sobu práce s pracovním listem, tak do jisté míry i volbu obsahu a zamě ení pracovního listu uspo ádáním a zp sobem instalace výstavy. Otázky k zamyšlení V jakém prostoru se výstava/expozice nachází? Jak je v něm výstava/expozice rozmístěna? Jak je výstava/expozice instalovaná? Jaká z této instalace plynou omezení či výhody pro práci s pracovním listem? Je tam exponát p íliš nebo spíše méně? Kde jsou nejd ležitější exponáty? Jak vypadá ideální trasa prohlídky? Kde jsou p ípadná kolizní místa pro práci se skupinou nebo p i větším počtu návštěvník (nap. úzké či malé prostory, nep ehledný prostor, málo místa mezi vitrínami atp.)? Jak zde pracovat pro 10

11 exponáty bezpečně"? Kde by mohla být práce s pracovním listem rizikem, nap. pokud si budou chtít návštěvníci list op ít, položit? Kde jsou naopak vhodné podmínky pro práci s pracovním listem kde se návštěvníci mohou posadit, položit si list na st l, op ít, pohodlně vypl ovat? Práci s pracovními listy ovliv ují také světelné podmínky ve výstavě či expozici. Ne vždy je ve výstavních prostorách dostatek světla pro čtení a zapisování informací, nap. některé instalace jsou z d vodu ochrany sbírek nebo dramatičnosti podtrhující téma či výstavní záměr nasvíceny jen minimálně, v některých výstavách m že ztěžovat práci s vybranými exponáty odlesk skla vitrín atp. Otázky k zamyšlení Jaké jsou světelné podmínky ve výstavě či expozici? Jak se promě uje světlo vzhledem k pohybu po výstavě/expozici? Jaké jsou světelné podmínky v místech p edpokládané práce s pracovním listem? Jsou exponáty dob e viditelné (tj. je možné pozorovat detaily, nebrání návštěvník m p i práci s tímto exponátem nap íklad odlesky na skle, stín jiného exponátu atp.)? 2. Uvažujte o vlastních pedagogických záměrech Dalším logickým krokem je úvaha o vlastních pedagogických záměrech s daným tématem a prostorem. Ujasněte si, co z tématu a výstavy považujete v pozici muzejního pedagoga za d ležité, z jakého úhlu pohledu chcete nebo pot ebujete (nap. z d vodu kompatibility s Rámcovými vzdělávacími programy p i tvorbě pracovních list pro školy) výstavu p iblížit. Výstavy i expozice bývají poměrně obsáhlé a bohaté na exponáty, které lze sledovat v mnoha r zných vazbách a z mnoha úhl pohledu. Nalezení optimální cesty, jak jednoduše výstavou provést, je pro tvorbu pracovních list zásadní, jinak hrozí ve výsledku p íliš rozsáhlý a zahlcený materiál. Cesta, kterou si pro p iblížení výstavy zvolíte, m že, ale nutně nemusí, být kompatibilní s pohledem, který zvolil kurátor p i vytvá ení a instalaci výstavy. Je zcela legitimní vybrat si pro p iblížení výstavy pomocí pracovních list jinou logickou posloupnost, jiný zp sob pohybu po výstavě či nap. pouze jeden p edmět k ilustraci tématu za p edpokladu, že p edané informace z stávají odborně správné. Vždy byste si ovšem měli být velmi dob e vědomi d vod své volby, tedy proč pracovní listy chcete a pot ebujete zrovna takto. 11

12 Otázky k zamyšlení Jakým zp sobem chci návštěvník m výstavu p iblížit? Co je pro mne v pozici muzejního pedagoga směrem k návštěvník m nejpodstatnější? Co chci, aby se návštěvníci dozvěděli? Jak chci, aby výstavu návštěvníci pracující s pracovním listem procházeli? Proč? 3. Zvolte cílovou skupinu Velmi d ležitým kritériem pro tvorbu pracovních list jsou pak samoz ejmě sami návštěvníci výstavy či expozice. Volba cílové skupiny návštěvník, uživatel pracovních list je faktorem, který p ímo určuje podobu pracovních list, nápl, obtížnost či jazyk. Zjednodušeně lze íci, že čím mladší je cílová skupina, pro kterou jsou pracovní listy zamýšleny, tím jednodušší bude rozsah, grafika i vlastní obsah pracovních list. 2 Otázky k zamyšlení Pro koho je téma výstavy/expozice vhodné? Komu téma chci/pot ebuji pomocí pracovních list p iblížit? Jaké jsou charakteristiky této návštěvnické skupiny? Jaké jsou rizikové faktory, omezení, specifika této skupiny pro práci s pracovními listy? Jak tato specifika ovliv ují podobu pracovních list, jejich rozsah, grafiku, typologii, strukturu otázek, úkol a informací, jazyk atp.? 4. Zhodnoťte prijběh plánovaného vzdělávacího programu D ležité je také zhodnocení pr běhu plánovaného vzdělávacího programu, pokud jsou pracovní listy jeho součástí. Je d ležité uvědomit si, proč chcete pracovní listy za adit do struktury programu, kam je ve struktu e programu chcete za adit, kde mohou pracovní listy obsahu programu napomoci a jakým zp sobem. Dbejte, aby pracovní listy a jejich úkoly nerozptylovaly a neodváděly pozornost od samotného programu či výstavy. 2 Charakteristikám r zných skupin návštěvník se věnuje v českém prost edí nap. Lucie Jagošová v publikaci JůGOŠOVÁ, Lucie; J Vů, Vladimír; MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika. Metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. Brno : Paido ISBN nebo Ladislav Kesner v knize Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada publishing a. s., ISBN

13 Otázky k zamyšlení Jak plánovaný program vypadá? Jakou má strukturu? Které jsou hlavní momenty, na něž je zamě en? Ve kterých momentech jej mohou pracovní listy podpo it, ve kterých by naopak mohly pozornost ubírat či rozptylovat od hlavního záměru programu? Se kterými exponáty program pracuje? Chci zamě it pozornost na tyto hlavní exponáty nebo pomocí pracovních list doplnit program o informace o jiných p edmětech/exponátech? Je mým záměrem pr běžná práce s pracovními listy nebo s nimi návštěvníci budou pracovat pouze v určitých konkrétních momentech programu? Úvahou o p edchozích postupových krocích (zhodnocení výstavy, vlastní pedagogické záměry, cílová skupina návštěvník, vzdělávací program) si zárove ově íte relevanci použití pracovních listij k interpretaci dané výstavy či expozice, tedy zda jsou pracovní listy k této konkrétní výstavě či expozici vhodné či nikoliv. 5. Zvolte vzdělávací cíle Krokem, bez něhož se tvorba pracovních list neobejde, je volba cíl této didaktické pom cky, tedy vlastní d vod jejího použití. Cíle modelují obsah pracovních list a zárove ve výsledku reflektují jejich funkčnost. P i tvorbě pracovních list pracujeme s cíli dílčími, tedy určitými konkrétními znalostmi a dovednostmi, k nimž mají pracovní listy návštěvníky dovést. Není nutné stanovovat si těchto cíl p íliš dva až t i zcela postačí, legitimní je i pouhý jeden cíl. Zamyslete se, co chcete pomocí pracovních list návštěvníky naučit, co pot ebujete, aby si návštěvníci uvědomili, znali a dovedli. Tyto zamýšlené cíle si ujasněte v podobě závazné formulace, p ípadně písemně tak, abyste se k jejich explicitnímu vyjád ení mohli kdykoliv vrátit. Nap íklad když se pot ebujete ujistit o od vodněnosti určité otázky, aktivity, úkolu či informace v obsahu pracovních list nebo p i zpětném hodnocení jejich funkčnosti a efektivity. Naplnění, dosažení zvolených cíl je nejd ležitějším evaluačním hlediskem. Cíle pracovních list formulujte v aktivních oznamovacích větách p ítomného času, tedy nap. návštěvníci dovedou, znají, rozlišují atp. Každá z vybraných aktivit, otázek a informací v pracovních listech by měla tyto cíle sledovat a podporovat pokud nepodporuje, je v pracovních listech zbytečná. Cíle pracovních list by měly vždy odpovídat cíl m a záměr m jak výstavy, tak i p ípadného programu, pokud je práce s pracovním listem jeho součástí. Pracovní listy by ve své podstatě měly podtrhnout téma výstavy, umožnit jeho snadnější 13

14 porozumění, oživení a prohloubení, měly by upozor ovat na jedinečné detaily či na mezioborová propojení. Otázky k zamyšlení Jaká je úloha pracovního listu? Co má pracovní list podpo it/ukázat? Co chci, aby se návštěvníci pomocí pracovního listu naučili, uvědomili, dokázali? Za nejd ležitější považuji tyto konkrétní znalosti, dovednosti, pocity... P íklady formulací cíl pracovních list : návštěvníci znají dovedou umí porovnají vysvětlí zhodnotí Rozvrhněte si čas Pokud jsou pracovní listy zamýšleny pro práci ve výstavě, máte zpravidla i určitou p edstavu o čase, který chcete, aby návštěvníci strávili jejich vypracováváním. Tento časový p edpoklad do jisté míry ovliv uje podobu, rozsah i hloubku obsahu pracovního listu. Zamyslete se vždy i u jednotlivých úkol nad délkou jejich vypracovávání i nad možnými riziky, která by mohla jejich vypracování ohrozit či časově protáhnout a uvažujte nad p ípadnými variantami eliminace těchto rizik. Otázky k zamyšlení Jak dlouho trvá běžná prohlídka? Jak dlouho trvá program, jehož mají být pracovní listy součástí? Kolik chci, aby návštěvníci věnovali vypl ování a práci s pracovními listy času? Kolik času návštěvník m zabere četba informací či plnění každého konkrétního úkolu? Existuje u tohoto konkrétního úkolu riziko, které by mohlo jeho plnění časově protáhnout? Jaké? Mohu toto riziko nějak odstranit, minimalizovat? 7. Rozhodněte o podobě pracovních listij Po zvážení všech p edchozích hledisek a p ed vlastní prací na obsahu pracovních list je nezbytné rozhodnout se pro vhodnou podobu, formu pracovních list. Ta by měla zcela vyhovovat podmínkám a odpovědím, které jste si z pozice muzejního pedagoga stanovili v úvahách o p edchozích postupových krocích. Vhodnou formu pracovního listu volte tedy podle výstavy či expozice jejího obsahu i zp sobu prezentace, podle vlastních pedagogických záměr, podle zvolené návštěvnické skupiny, pro kterou jsou listy určeny, podle vzdělávacího programu, jehož 14

15 p ípadně mají být listy součástí, podle konkrétních cíl, které mají naplnit, i času, který by jim měl být věnován. Otázky k zamyšlení Budou pracovní listy součástí doprovodného programu nebo samoobslužné? Použiji pracovní listy jako motivaci pro návštěvníky p ed návštěvou výstavy, jako podporu v pr běhu samotné návštěvy či jako zopakování poznatk po skončení návštěvy výstavy nebo na její závěr? Budou pracovní listy více informovat budou více aktivizovat budou zahrnovat obojí? Jaký bude rozsah pracovních list? 8. Zvolte obsah a vhodné exponáty Následným krokem je vlastní volba obsahu pracovních list a výběr exponát, na něž pozornost pracovních list zamě íte. Obsah pomohou určit pedagogické záměry, se kterými k tvorbě pracovních list p istupujete a cíle, jež jste si zvolili, up esní jej pak exponáty, které pro práci s pracovními listy vyberete. Pokud nechcete, aby pracovní listy sklouzávaly pouze k povrchním informacím, nemohou zpravidla pracovat se všemi vystavenými p edměty. Je tedy vhodné velmi pečlivě zvážit, co z výstavy zd raznit nebo co naopak opomenout tak, aby pracovní listy i návštěvníci nebyli zahlcení informacemi a úkoly p esp íliš a také aby bylo možné stihnout vypracování pracovních list v konkrétním reálném čase. Selekce vystavených p edmět pro práci s pracovními listy by měla být tím větší, čím nižší je věk cílové skupiny nebo čím více do hloubky chcete, aby návštěvník nad vystavenými p edměty uvažoval, p ípadně téma emočně prožíval. Výběr by měl vždy smě ovat k tomu, co zamýšlíte, aby si návštěvník vryl do paměti, dal do souvislostí, jaké poznatky a zážitky by si měl odnést dom a mohl se k nim opět s vyplněným pracovním listem vrátit atp. Jde zpravidla o d ležitá fakta nebo o souvislosti jinak málo známé či o vlastní zážitky z tématu, které jsou významnou složkou výchovného aspektu těchto materiál. Pečlivý výběr p edmět by se tak měl zamě it na nejd ležitější, jednoduše signifikantní či nejvíce atraktivní exponáty a ukázat jejich propojení v širším kontextu, či naopak zkoumat zajímavé detaily. Raději vždy volte méně exponát a nechejte s nimi návštěvníky pracovat pečlivěji a více do hloubky. Pracovní listy tak mohou být postaveny i na pouhém jednom sbírkovém p edmětu a jeho hlubším poznání. D ležité je také zvážit umístění vybraných exponát v prostoru výstavy či expozice, aby práce s pracovním listem byla pro návštěvníky pohodlná tedy, aby na vybraný p edmět bylo dob e vidět, aby jej bylo možné dob e prohlížet a zkoumat, aby bylo možné splnit 15

16 zadaný úkol, či aby práce s pracovním listem u p edmětu nebránila v běžném provozu výstavy a ostatním návštěvník m v procházení výstavou. Otázky k zamyšlení Které poznatky by si měli návštěvníci zaznamenat, zapamatovat, co by si měli uvědomit, co zkoumat? Které exponáty těmto požadavk m nejlépe odpovídají? Kde jsou tyto exponáty umístěné? Je na ně dob e vidět? Vejde se k nim p ípadně zárove více návštěvník? Jaké další rozši ující a prohlubující informace k těmto exponát m mohu použít? Navazují na sebe vybrané exponáty logicky? Ř. Rozvrhněte strukturu pracovních listij Struktura pracovního listu je dalším z d ležitých kritérií, která podmi ují úspěch pracovního listu. Logickým uspo ádáním, grafickou p ehledností a volbou úkol, otázek a informací má p ímý vliv na to, jak návštěvník tématu porozumí. Struktura pracovního listu v zásadě m že respektovat stejný metodický postup, na který jste zvyklí p i p ípravě a vytvá ení nabídky doprovodných muzejních program, m že tedy vycházet ze stejných koncepcí a metod. Nap íklad v pojetí metody kritického myšlení 3 mohou listy sledovat princip evokace-uvědomění si významu-reflexe, tzn. počáteční úkol má charakter seznámení s tématem, hledání dosavadních znalostí o tématu. Další úkoly a aktivity stejně jako zaznamenané informace již sledují tělo problému a poslední položka by měla mít následně shrnující a reflektivní charakter. Sledování didaktických postup p i tvorbě pracovních list napomáhá jejich vyváženosti a srozumitelnosti. Pomáhá udržet dějovou linku pracovních list ve vztahu ke zvoleným cíl m a je tak určitou zárukou efektivity těchto materiál. Otázky k zamyšlení Navazují na sebe úkoly logicky? Rozvíjejí úkoly znalost tématu postupně? Jsou pracovní listy p ehledné? Navazují na p edpokládané znalosti návštěvník? Reflektují závěrečné aktivity nejd ležitější poznatky a prožitky? 3 Metoda kritického myšlení je výukovou metodou založenou na cílevědomém rozvíjení kognitivních dovedností žák. Vychází z pedagogického konstruktivismu a vede žáky k vlastnímu uchopování sdělovaných informací. Ucelený obraz o této metodě m žete získat v publikacích věnovaných obecné didaktice nebo p ímo výukovým metodám, nap. Mů ÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno : Paido, ISBN nebo v materiálech a seminá ích programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení 16

17 10. Stīídejte rovnoměrně a promyšleně rijzné druhy aktivit P i vytvá ení konkrétního obsahu pracovních list z r zných úkol, skládaček, badatelských záznam, otev ených otázek atd. je vhodné rovnoměrně a promyšleně st ídat r zné druhy úkol a aktivit tak, aby návštěvníci zapojili kognitivní (rozumové, intelektuální), afektivní (citové, postojové) i psychomotorické (smyslové, pohybové) dovednosti. Tedy aby návštěvníci zkoumali a bádali rozumem, uvědomovali si své pocity, vytvá eli postoje k danému tématu i zkoušeli r zné praktické dovednosti a postupy práce, výroby či tvorby atp. Neměly by z stat opomenuty také badatelské metody práce jako základní složka muzejní práce. D ležité je zvolenými postupy motivovat návštěvníky ke zkoumání p edmět a p emýšlení o souvislostech, nikoliv k pouhému zaznamenávání informací, nap. požadavek na p esný popis p edmětu zajistí jeho d kladné prozkoumání, stejně jako požadavek na zhotovení nákresu. Dopl ování do souvislostí, sledování vývoje a zaznamenávání vlastních myšlenek vede k hlubšímu uvědomování si významu p edmětu i k možné sebereflexi či změně postoj. Otázky k zamyšlení Podporuje každá ze zvolených aktivit cíle pracovních list? Jakou konkrétní znalost, dovednost díky ní návštěvníci získají? Smě ují úkoly a aktivity návštěvníky k podstatným a nejd ležitějším znalostem a dovednostem? P itahují aktivity pozornost návštěvník k exponát m a k jejich zkoumání? Využívají aktivity r znorodých dovedností, nejsou úkoly monotematické, zamě ené pouze na jeden typ činnosti? NEJČŮSTĚJŠÍ NEDUHY Textově p íliš obsažné pracovní listy, které jsou více reprezentativním materiálem než funkční didaktickou pom ckou. P íliš obsáhlý materiál návštěvníky odrazuje od vlastní práce s pracovními listy. P ehlcení písmem, textem, obrázky či informacemi odpoutává pozornost od samotné výstavy či expozice a návštěvník se také h e orientuje v tématu i v pracovním listu samotném. V tomto smyslu škodí p emíra r zných značek a p ílišné členění stejně jako jednolitý nevýrazný text. 17

18 Odvádění pozornosti od vlastní výstavy k pracovním list m, k jejich text m. Místo d razu na unikátní možnosti poznávání v muzeu je tak často pozornost odpoutávána p emírou zbytečných cvičení. Zbytečné informace, nesrozumitelná, nejasně formulovaná či p íliš obsažná zadání pracovní listy často obsahují informace, které z didaktického hlediska nejsou nutné a zbytečně zaplevelují prostor, nap. u pracovních list určených pro práci s lektorem zbytečně dlouhé úvodní povídání atp. Nevhodně zvolené aktivity a úkoly: - p íliš snadné nebo p íliš těžké; - p íliš odvádějící pozornost od výstavy a samotných exponát ke snadno dohledatelným k informacím z doprovodných materiál, popisek, text atp. nebo požadavek na zaznamenání údaj, které nejsou relevantní ani podstatné (typickým p íkladem je vyhledání letopočtu vždy byste si měli být jisti, že takováto informace je pro návštěvníky nosná, že tam úkol není jen pro úkol samotný, tedy, že se jedná nap. o stěžejní letopočet, který by návštěvníci opravdu měli znát); - odvádějící pozornost od výstavy k samotným pracovním list m, tedy úkoly, které nepodněcují návštěvníky zvednout oči od pracovních list k výstavě, nap. k ížovky, osmisměrky atp.; není nutné se jich vzdát, jen je vhodněji umístěte do struktury pracovních list, nap. do opakovací a upev ovací části pracovního listu nebo mezi úkoly určené k samostatné práci doma či ve škole; úkoly bez vztahu k objekt m také nahrávají snaze co nejrychleji najít odpovědi bez hlubšího p emýšlení nad obsahem a vzniká tak nebezpečí jakéhosi rychlostního závodu mezi návštěvníky, tedy vyplnění pracovních list a zhlédnutí výstavy co nejrychleji s co nejmenší námahou. Monotematické úkoly: opakující se podobné otázky a úkoly zamě ené na stále stejný typ informací a poznatk nebo také zapojení pouze jedné z dovedností, nejčastěji verbálního písemného projevu, a opomíjení dovedností ostatních. Nedostatek prostoru pro vlastní vyjád ení či pozorování návštěvník, p ípadně malý prostor pro odpovědi. 18

19 Práce s exponáty, které jsou pro návštěvníky špatně dosažitelné, nap. jsou vysoko, p íliš malé na to, aby s nimi zárove mohlo pracovat více návštěvník, jsou umístěny v úzkém prostoru, kde se všichni nemohou vejít atp. Nevhodně zvolené technické parametry pracovních list mohou výrazně omezit jejich funkčnost, ať už se jedná o p íliš velký či p íliš malý formát pracovních list, nevhodný výběr tvrdosti a struktury papíru, malé či špatně čitelné písmo atp. CO JE DIJLEŽITÉ Vhodný výběr p edmět pro práci s pracovními listy, které jsou pro téma výstavy signifikantní a zárove jsou dob e p ístupné k pozorování i větší skupině návštěvník a práci s nimi nebrání nap. jejich umístění p íliš vysoko nebo odraz ve skle vitríny atp. Pracovní listy by měly vždy p itahovat pozornost k samotným exponát m, podporovat je a zp ístup ovat. Množství a charakter textu by měl odpovídat primárním cíl m a typu pracovních list, texty by měly být věkově p imě ené a informačně relevantní. Vyplatí se p ehlednost, jednoduchost až strohost. Jasná formulace zadání otázek a úkol v pracovních listech, které by mělo vždy odpovídat cílové skupině, jejímu věku a znalostem. Otázky a úkoly zamě ené na relevantní a podstatné informace. Raději méně aktivit, ale takové, které jsou otev ené a motivují návštěvníky k p emýšlení, hledání souvislostí, vlastnímu bádání, které podněcují zvědavost, zájem i fantazii. 19

20 Je vhodné pracovat s co nejvíce rozdílnými dovednostmi, tedy nejen s verbálními, ale i nap. s kresbou či matematickými nebo jazykovými dovednostmi a rovnoměrně zapojovat jak kognitivní (rozumové, intelektuální), afektivní (citové, postojové) a psychomotorické (smyslové, pohybové) dovednosti. Promyšlené a rovnoměrné st ídání typ aktivit a dovedností. Pečlivě promyšlená technická kritéria pracovních list, tedy vhodně zvolený formát papíru, jeho kvalita, vhodná velikost a snadno čitelný tvar písma stejně jako srozumitelné grafické zpracování mohou výrazně napomoci funkčnosti a efektivitě pracovních list. Informace o výstavě či expozici, k níž jsou listy určeny a o cílové návštěvnické skupině, jíž jsou určeny. Stejně jako jakákoliv jiná tiskovina produkovaná muzeem, jsou i pracovní listy zárove propagačním materiálem, proto by nemělo chybět ani logo instituce, název a kontaktní údaje, stejně jako jméno autora pracovních list. Pokud jsou pracovní listy určeny žák m k doplnění školní výuky, měly by brát z etel na školní vzdělávací p edpisy, tedy v současnosti Rámcové vzdělávací programy a odpovídat pot ebám škol v návaznosti na aktuální učivo. EVŮLUŮCE PRŮCOVNÍCH LISTIJ Pracovní listy by měly podléhat pravidelné evaluaci. Zjišťování jejich efektivity je d ležité jak pro samotný pr běh muzejní návštěvy a úspěch pracovních list u návštěvník, tak i pro toho, kdo listy vytvá í (byl jsem úspěšný?, co funguje?, co nefunguje a proč?, co je pot eba změnit?, čeho se naopak p idržet?, s čím měli návštěvníci potíže?, co naopak bylo p íliš lehké atp.) a také pro samotnou muzejní instituci (jaký je efekt pracovních list?, vyplatí se investovat čas a lidské zdroje do jejich vytvá ení atp.). Pokud posuzujete konkrétní pracovní listy, je nutné zamě it se na pedagogický záměr a cíle, kterých jste chtěli dosáhnout a zjistit, zda díky nabízeným aktivitám a úkol m návštěvníci dospěli k zamýšleným znalostem a informacím. Dále zda pro ně nebyly úkoly nep imě ené a zda je dokázaly 20