Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 5. dubna 2016 Č.j.: 2016 / / 570 Ke sp.zn. Sp/2016/111/573 Počet stran: 17 P Ř Í K A Z

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 5. dubna 2016 Č.j.: 2016 / / 570 Ke sp.zn. Sp/2016/111/573 Počet stran: 17 Froglet, s.r.o. IČO Palackého náměstí Strakonice P Ř Í K A Z Česká národní banka jako správní orgán a orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dohledu ) a podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o podnikání na kapitálovém trhu nebo ZPKT ) a orgán dohledu nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů podle 22 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích nebo ZPZ ) rozhodla dle 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), se společností Froglet,s.r.o., IČO , se sídlem Palackého náměstí 392, Strakonice I, Strakonice, takto: A. Společnost Froglet, s.r.o., IČO , se sídlem Palackého náměstí 392, Strakonice I, Strakonice, (I) jako investiční zprostředkovatel v období od do vnitřním předpisem nezavedla a neupravila organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností pro oblast poskytování investičních služeb a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, t e d y p o r u š i l a ustanovení 32 odst. 4 písm. a) ve spojení s odst. 8 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanovením 10 odst. 1 věta první a 20 vyhlášky č. 163/2014 Sb. o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, v platném znění; (II) jako investiční zprostředkovatel v období od do dne neinformovala zákazníky před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o výši nebo

2 hodnotě pobídek v podobě provizí přijímaných od spolupracujících obchodníků s cennými papíry a investičních společností, případně o způsobu jejich výpočtu, t e d y p o r u š i l a ustanovení 32 odst. 3 ve spojení s odst. 8 písm. a) ZPKT v souvislosti s 15 odst. 3 ZPKT a ustanovením 15 odst. 1 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, v platném znění; (III) jako pojišťovací zprostředkovatel v postavení pojišťovacího agenta vykonávala zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v období od do pro společnost Allianz pojišťovna, a.s., IČO , v období od do pro Českou podnikatelskou pojišťovnu, a.s., Vienna Insurance Group, IČO , v období od do pro ČSOB Pojišťovnu, a.s., člena holdingu ČSOB, IČO , v období od do pro Generali Pojišťovnu a.s., IČO , v období od do pro Kooperativa pojišťovnu, a.s., Vienna Insurance Group, IČO a v období od do pro Pojišťovnu České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, IČO , aniž by tyto pojišťovny měla zapsané v registru pojišťovacích zprostředkovatelů u své registrace pojišťovacího agenta, t e d y provozovala zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve smyslu ustanovení 12 odst. 3 písm. c) ve spojení s 13 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a (IV) jako pojišťovací zprostředkovatel uvedla ve výkazu činnosti za rok 2014 v postavení pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře nesprávné údaje ohledně objemu jí uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven a dále ve výkazu činnosti PA uvedla nesprávný seznam pojišťoven, pro které vykonávala činnost, když namísto společnosti ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, IČO uvedla ve výkazu společnost Česká pojišťovna a. s., IČO , t e d y uvedla v ročním výkaze činnosti za rok 2014 v postavení PA i PM nesprávné údaje dle ustanovení dle ustanovení 9 odst. 2 písm. d) a f) ve spojení s odst. 3 vyhlášky č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, obojí v návaznosti na 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, č í m ž s e d o p u s t i l a ad (I) správního deliktu podle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) ZPKT, 2

3 ad (II) správního deliktu podle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) ZPKT, ad (III) správního deliktu podle ustanovení 26 odst. 2 písm. a) ZPZ a ad (IV) správního deliktu podle ustanovení 26 odst. 1 písm. b) ZPZ, a z a t o s e j í podle ustanovení 157 odst. 14 písm. c) ZPKT ukládá pokuta ve výši Kč (slovy třicet tisíc korun českých). Pokutu je společnost Froglet, s.r.o., IČO , povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol identifikační číslo plátce. B. Společnosti Froglet, s.r.o., IČO , se sídlem Palackého náměstí 392, Strakonice I, Strakonice, se podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet České národní banky vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. A. Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Společnost Froglet, s.r.o., IČO , se sídlem Palackého náměstí 392, Strakonice I, Strakonice (dále jen účastník řízení ) byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích (oddíl C, vložka 21559) zapsána dne 27. února Účastník řízení je registrován ČNB v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (dále jen registr ) jako investiční zprostředkovatel (IZ) s datem oprávnění k činnosti od Účastník řízení je zapsán také v registru jako pojišťovací zprostředkovatel (PZ) v postavení pojišťovacího makléře (PM) pod registračním číslem PM 3 a jako pojišťovací agent (PA) pod registračním číslem PA 4 s datem oprávnění k činnosti v obojím případě od Ke dni účastník řízení v roli PA i PM spolupracoval s 24 PPZ (podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli) a v roli PA vykonával činnost pro celkem 8 pojišťoven 5 1 Výpis z obchodního rejstříku 2 Údaje z registru 3 Údaje z registru 4 Údaje z registru 5 Viz p_datum= &p_rol_kod=83 3

4 a v roli IZ spolupracoval se 13 VZ (vázanými zástupci) 6. Jako odpovědný zástupce účastníka řízení byl ke dni zahájení kontroly v registru ČNB pro výkon zprostředkovatelské činnost v pojišťovnictví uveden Petr Kratochvíl, nar.: , který je též jednatelem účastníka řízení. Investiční služby jsou poskytovány prostřednictvím jednatele účastníka řízení a VZ. B. K části A. výroku příkazu - skutková zjištění a jejich právní kvalifikace 4. Správní orgán konstatuje, že příkaz byl vydán včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Správní orgán získal první informace o tom, že se účastník řízení mohl dopustit správních deliktů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích na základě provedené státní kontroly zahájené dne , viz Protokol o kontrole č.j. 2016/004322/CNB/590 ze dne (příloha spisu č.1 včetně CD s podklady, dále též jen protokol o kontrole ), nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení (resp. vydání příkazu) dle ustanovení 192 odst. 4 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ani 26a odst. 3 ZPZ 8. Organizační uspořádání, vymezení činností viz výrok I. 5. Dle ustanovení 32 odst. 4 písm. a) ZPKT platí, že k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb investiční zprostředkovatel vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí. Dle odst. 8 písm. a) téhož ustanovení pak platí, že prováděcí právní předpis stanoví rozsah plnění povinností stanovených v odstavcích 3 a 4. Tímto předpisem je vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, v platném znění (dále též jen vyhláška č. 163/2014 Sb. nebo Vyhláška ). Ustanovení 5 této Vyhlášky pak stanoví, že na investičního zprostředkovatele se vztahují 9, 10 odst. 1, 11 odst. 2 a 3, 12, 13, 16 a 17, 18 odst. 1, 20 a 21, 23 odst. 1 a 5, 24, 26, 46, 48 a 51. Dle 157 odst. 5 písm. b) ZPKT platí, že investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí obezřetné poskytování investičních služeb podle 32 odst. 4. Za tento správní delikt je možno uložit dle 157 odst. 14 písm. b) ZPKT pokutu až do výše 10 mil. Kč. 6. Dle ustanovení 10 odst. 1 věta první vyhlášky č. 163/2014 Sb. povinná osoba zajistí, že požadavky stanovené na řídící a kontrolní systém a jeho součásti a postupy povinné osoby k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů povinné osoby. Ustanovení 20 vyhlášky č. 163/2014 Sb. stanoví, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby orgánů, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů povinné osoby, a dále, že povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností 6 Viz p_datum= &p_rol_kod=15 7 Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 8 Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. 4

5 rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností. 7. Podle předložené evidence IZ 9 účastník řízení zprostředkoval za období od do dne uzavření 168 smluv týkajících se pokynů k nákupu či prodeji investičních nástrojů. Pokyny (smlouvy) byly předávány společnosti,, IČO (dále jen ) a společnosti,, IČO (dále jen, od pod názvem,, ) 8. V rámci státní kontroly bylo zjištěno, že účastník řízení předložil ke kontrole dokument označený Organizační uspořádání Froglet a pravidla vnitřní komunikace 10, kde jsou uvedeny osoby (statutární orgán, kontrolor, poradce, vedoucí poradce, compliance) podílející se na činnosti IZ, avšak bez komplexního vymezení jejich pracovní náplně, kompetencí a vzájemných vazeb v oblasti působnosti IZ. Účastník řízení nepředložil ani žádný jiný vnitřní předpis, který by jednoznačně a uceleně vymezoval činnosti týkající se IZ, odpovědnosti, pravomoci, informační toky a vazby osob zabývajících se činností IZ (vztahy podřízenosti a nadřízenosti). V průběhu kontroly dne účastník řízení přijal opatření k nápravě a předložil správnímu orgánu dokument 11, ve kterém je uvedeno organizační uspořádání s jednoznačným vymezením jednotlivých činností v oblasti IZ a s nimi spojených působností a pravomocí. 9. Správní orgán k tomu uvádí, že jak zákon o podnikání na kapitálovém trhu tak vyhláška č. 163/2014 Sb. jasně stanovila, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby orgánů, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů povinné osoby, a dále, že povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností. Příslušné vnitřní předpisy předložené účastníkem řízení za výše uvedené období však všechny tyto vyhláškou stanovené náležitosti neobsahovaly. K uvedenému zjištění účastník řízení uvedl a následně i doložil, že provedl opatření k nápravě. Správní orgán tak vzal v této souvislosti na vědomí, že účastník řízení uvedené pochybení v návaznosti na provedení státní kontroly napravil. 10. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení jako investiční zprostředkovatel tím, že v období od do vnitřním předpisem nezavedl a neupravil organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností pro oblast poskytování investičních služeb a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, porušil ustanovení 32 odst. 4 písm. a) ve spojení s odst. 8 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanovením 10 odst. 1 věta první a 20 vyhlášky č. 163/2014 Sb., čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 9 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/130383/CNB/ Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod 9 11 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/141881/CNB/590, soubor: Pravidla Investic verze 1.3.doc 12 Období je datováno od počátku kontrolovaného období do provedení nápravy. 5

6 Jednání se zákazníky - informace o pobídkách viz výrok II. 11. Ustanovení 32 odst. 3 ZPKT stanoví, že na investičního zprostředkovatele se při výkonu činností uvedených v 29 odst. 1 použijí přiměřeně 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení 15 odst. 3 a 4 platí obdobně. Ustanovení 15 odst. 3 pak stanoví, že obchodník s cennými papíry nesmí při poskytování investičních služeb přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen pobídka ), která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 (tj. porušení povinnosti jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků). Dle 32 odst. 8 písm. b) ZPKT pak prováděcí právní předpis stanoví rozsah plnění povinností stanovených v odstavcích 3 a 4. Prováděcí právní předpis pak stanoví i požadavky na kvalitativní charakter přípustných pobídek. 12. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, v platném znění (dále jen vyhláška č. 303/2010 Sb. ). V této vyhlášce je pak stanoveno v 15 odst. 1 písm. b) bodu 1, že pobídka je v mezích 15 odst. 1 a 3 zákona přípustná, pokud je hrazena třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a zákazník byl před poskytnutím hlavní nebo doplňkové investiční služby jasně, srozumitelně a úplně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem. Podle ustanovení 15 odst. 3 vyhlášky č. 303/2010 Sb. může IZ uvedené údaje poskytnout v podobě souhrnného popisu hlavních podmínek pobídky. 13. Podrobněji jsou povinnosti účastníka řízení týkající se pobídek upraveny ještě v Úředním sdělení České národní banky č. 1/2014 ze dne 17. ledna 2014 o podmínkách přípustnosti pobídek při distribuci některých produktů na finančním trhu (dále jen úřední sdělení č. 1/2014 ) 13. Pro splnění podmínky přípustnosti pobídky je účastník řízení povinen informovat zákazníka jasně, srozumitelně a úplně o výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu. Tuto informaci lze poskytnout v podobě souhrnného popisu hlavních podmínek pobídky (dále jen souhrnný popis ). Souhrnný popis musí vymezit výši nebo hodnotu pobídky alespoň rozumně širokým rozmezím, které umožní vytvořit si představu o úrovni pobídky. Třetí strany musejí být zmíněny tak, aby bylo přinejmenším jasné, o jaký typ třetí strany se jedná. 14. V rámci státní kontroly bylo zjištěno, že účastník řízení přijímá pobídky od jednotlivých spolupracujících subjektů obchodníků s cennými papíry a investičními společnostmi (, ). Například podle Smlouvy o obchodním zastoupení 14 uzavřené se společností dne náleží účastníku řízení za výkon činností podle uvedené smlouvy odměna, jejíž výpočet a výše je stanovena v čl. X odst. 1 Smlouvy o obchodním zastoupení a v příloze č. 1 této smlouvy (odměna je tvořena zejména podílem ze vstupních poplatků zaplacených zákazníkem při nákupu podílových listů v rozmezí 73 až 93 % a podílem z manažerských poplatků). 13 Dostupné na pdf 14 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/124494/CNB/590, soubor: Vyjádření k počátku spolupráce s.pdf 6

7 15. Podobně podle Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne se společností ČPI 16 náleží účastníku řízení jako IZ odměna, která se skládá z provizí a bonusů, přičemž podmínky jsou stanoveny v příloze č. 2 této smlouvy (provizní a bonusové podmínky). Odměna je tvořena zejména podílem ze vstupních poplatků zaplacených zákazníkem při nákupu podílových listů (100 %) a tzv. měsíčním bonusem Účastník řízení informuje (potenciální) zákazníky o pobídkách v Informačním listu pro zákazníka 18 následujícím způsobem: Podle vyjádření ze dne účastník řízení informoval zákazníky o pobídkách při představování nabízených služeb prostřednictvím brožury Služby Frogletu, kde je pouze uvedeno, že Odměnu tvoří část poplatků placených zákazníkem obchodníkovi s cennými papíry. Dále účastník řízení v uvedeném vyjádření uvedl, že je zákazník informován o výši pobídky přímo z obchodních podmínek a (obecná informace o pobídkách je součástí smluvní dokumentace). Z uvedeného pak vyplývá, že informace poskytované účastníkem řízení nebyly dostatečné, aby si zákazník před poskytnutím investiční služby vytvořil dostatečnou představu o výši přijímané pobídky. Pro splnění podmínky přípustnosti pobídky je účastník řízení jako IZ povinen informovat zákazníka jasně, srozumitelně a úplně o výši nebo hodnotě pobídky (tj. alespoň rozumně širokým rozmezím, které by zákazníkům umožnilo vytvořit si představu o výši resp. úrovni pobídky). Z výše uvedeného vyplývá, že informace o pobídkách přijímaných účastníkem řízení neodpovídaly povinnostem, jež mu v této souvislosti ukládá ZPKT a související právní předpisy. 17. Ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví, že obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba poskytující investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky nebo investiční zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší při jednání se zákazníky povinnost podle 15 odst. 1 nebo 32 odst. 3. Za tento správní delikt je možno uložit dle 157 odst. 14 písm. c) ZPKT pokutu až do výše 20 mil. Kč. 18. K uvedenému zjištění se účastník řízení pokusil v návaznosti na provedenou státní kontrolu přijmout opatření k nápravě, a dne předložil správnímu orgánu dokument (vše viz příloha spisu č. 2) doplněný Informační list pro zákazníka verze 1.2. (o informace o pobídkách) a dále upravený vnitřní předpis Pravidla investic, přičemž ke dni proškolil své VZ ohledně tohoto doplněného Informačního listu a dále také jakým způsobem a formou mají zákazníkům poskytovat informace o pobídkách poskytovaných jeho obchodními partnery (výše pobídky, způsob výpočtu, způsob výplaty). Správní orgán tak vzal v této souvislosti na vědomí, že účastník řízení se pokusil uvedené pochybení v návaznosti na provedení státní kontroly napravit, ale tuto nápravu přesto nepovažuje za úplně vyhovující. Z informací uvedených v Informačním listu pro zákazníka, který byl předložen v rámci opatření k nápravě, totiž stále vyplývá, že zákazník není dostatečně informován a může si učinit pouze velmi obecnou představu o výši a hodnotě pobídky, přičemž Informační list mu neposkytuje ani informaci o způsobu jejího výpočtu. Pokud byli vázaní zástupci (VZ) účastníka řízení proškoleni o formě, jakou mají zákazníkům poskytovat informace o pobídkách, jak účastník řízení uvádí v opatřeních k nápravě, pak z předložených dokladů není zřejmé, jakým způsobem byli proškoleni a jak by tedy měli tuto problematiku prezentovat zákazníkům. 16 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod Základem pro výpočet bonusu je celková výše finančních prostředků zákazníka v podílových fondech 18 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/134838/CNB/590, soubor: Průvodní dopis výzva ze dne doc Bod č. 8 7

8 Z předložených dokumentů též nevyplývá, že by měl být zákazník obeznámen s tím, že tuto informaci může, resp. musí od účastníka řízení dostat. Účastník řízení by měl informaci o pobídkách vyprecizovat tak, aby si zákazník mohl vytvořit představu o výši pobídky, popř. komu je poskytována nebo aby mu bylo popř. sděleno, jak je možné výši pobídky vypočítat (např. při jednání mu tyto informace mohou být sděleny VZ a o možnosti poskytnutí informací tímto způsobem by měl být zákazník informován, a v neposlední řadě by měl být účastník řízení schopen doložit skutečnost, že zákazník byl informován o pobídkách zákonným způsobem). 19. Na základě shora uvedeného má správní orgán za prokázané, že tím, že účastník řízení v období od do dne jako investiční zprostředkovatel nesplnil podmínky přípustnosti pobídky tj. informovat zákazníky před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, porušil ustanovení 32 odst. 3 ve spojení s odst. 8 písm. a) ZPKT v souvislosti s 15 odst. 3 ZPKT a ustanovením 15 odst. 1 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 303/2010 Sb., čímž se dopustil správního deliktu dle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Rozpor s údaji v registru PZ viz výrok III 20. Ustanovení 12 odst. 3 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích stanoví, které údaje včetně jejich změn se zapisují do registru. Podle ustanovení 12 odst. 3 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích se do registru zapisuje předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě pojišťovacího agenta pojišťovna, pro kterou je činný. V souladu s ustanovením 13 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je změnu údajů zapisovaných do registru pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl. 21. Podle ustanovení 26 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích se právnická osoba jako pojišťovací zprostředkovatel dopustí správního deliktu tím, že provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru podle 12 téhož zákona. Za tento správní delikt je možno dle 26 odst. 3 ZPZ uložit pokutu do výše 10 mil. Kč. Z ustanovení 26 odst. 2 písm. a) ZPZ tak a contrario vyplývá povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost v souladu s údaji v registru podle ustanovení 12 ZPZ. 22. Ke dni zahájení kontroly ( ) měl účastník řízení v registru ČNB pod registračním číslem PA zapsáno celkem 6 pojišťoven - Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen Allianz ), Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen ČPP ), ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB (dále jen ČSOB Pojišťovna ), Generali Pojišťovna a.s. (dále jen Generali ), Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen Kooperativa ) a Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen PČS ), ve všech případech od data Na základě výzvy 22 účastník řízení předložil smlouvy s pojišťovnami 23, s nimiž spolupracuje při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. V postavení PA má uzavřeny následující smlouvy: 20 Období je datováno od počátku kontrolovaného období do provedení nápravy. 21 Údaje z registru ČNB ( k datu Viz příloha spisu CD: Výzva ČNB ze dne , č. j. 2015/113785/CNB/590, Bod č. 18 8

9 - Smlouvu o obchodním zastoupení s Allianz (účinná od ). - Smlouvu o obchodním zastoupení č s ČPP (účinná od ). - Smlouvu o obchodním zastoupení č s ČSOB Pojišťovna (účinná od ). - Smlouvu o obchodním zastoupení s Generali (účinná od ). - Smlouvu o obchodním zastoupení č / A s Kooperativa (účinná od ) a - Smlouvu o obchodním zastoupení pro PA s PČS (účinná od ). 24. Porovnáním údajů vedených v registru ČNB pod registračním číslem PA a předložených smluv o obchodním zastoupení 24 bylo zjištěno, že účastník řízení nesplnil povinnost oznámit ČNB bez zbytečného odkladu po datu uzavření, resp. účinnosti smluv skutečnost, že začal vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro dané pojišťovny v postavení PA. Všechny výše uvedené pojišťovny byly do registru ČNB zapsány až dne , tj. s časovým odstupem dní, což představuje zcela nepřiměřenou časovou prodlevu viz následující Tabulka IČO PA - Registrované pojišťovny Datum účinnosti uzavřeného smluvního vztahu v postavení PA Datum zápisu do registru ČNB Počet dnů nesplnění povinnosti Allianz ČPP ČSOB Pojišťovna Generali Kooperativa PČS Účastník řízení tudíž vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji uvedenými v registru ČNB u registračního čísla PA v období od do (Allianz), v období od do (ČPP), v období od do (ČSOB Pojišťovna), v období od do (Generali), v období od do (Kooperativa) a v období od do (PČS). 26. K pozdnímu zapsání pojišťoven do registru ČNB podal účastník řízení v rámci státní kontroly písemné vyjádření 25. Je zde uvedeno, že Jako nově založená společnost jsem se mylně domníval, že zápis smluvních pojišťoven se provádí na základě ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře (do REGISu se kromě produkce uvádí prakticky stejné informace jako při zápisu nové pojišťovny). V registru se toto ani po delší době neprojevilo. Proto jsem na webu ČNB položil kvalifikovaný dotaz. Jakmile mi bylo vše ze strany pracovníka ČNB vysvětleno, okamžitě jsem vše napravil. Chyba nevznikla úmyslným jednáním nebo úmyslným zatajením informací. Každý klient je osobně informován o spolupracujících pojišťovnách Frogletu. Chyba vznikla z neznalosti a byla obratem napravena jakmile bylo zjištěno jak na to. 23 Viz příloha spisu CD: Doručeno ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod Viz příloha spisu CD: Doručeno ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod 18 soubory: Smlouva Allianz1.pdf, Smlouva ČPP.pdf, Smlouva ČSOB Pojišťovna.PDF, Smlouva Generali.pdf, Smlouva Kooperativa.pdf, Smlouva PČS.pdf 25 Viz příloha spisu CD: Doručeno ČNB dne , č. j. 2015/124494/CNB/590, soubor: Vysvětlení pozdní zapsání pojišťoven do registru ČNB.pdf 9

10 27. Správní orgán uvádí, že každý pojišťovací agent si do registru má nechat zapsat v souladu s ustanovením 12 odst. 3 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích jako pojišťovnu, pro kterou je činný, pojišťovnu, se kterou uzavřel příslušnou smlouvu o tom, že pro ni bude vykonávat činnost (typicky smlouvu o obchodním zastoupení) a to k okamžiku, kdy takovou smlouvu s danou pojišťovnou uzavřel, nikoli k okamžiku podání ročního výkazu činnosti. Ostatně i v tom případě účastník řízení pochybil, neboť roční výkaz činnosti se podává nejpozději k kalendářního roku (viz 22 odst. 2 ZPZ), přičemž účastník řízení si všechny výše uvedené pojišťovny nechal zapsat až k datu Účastník řízení je povinen jako pojišťovací zprostředkovatel znát své povinnosti a to i povinnost dle ustanovení 13 odst. 4 ZPZ, tj. že změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl. Pojišťovací zprostředkovatel v postavení pojišťovacího agenta má mít zapsány v registru ty pojišťovny, pro které je činný (viz 13 odst. 8 ve spojení s 12 odst. 3 písm. c) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích) tj. ty pojišťovny, pro které je oprávněn na základě smluvního vztahu vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Jednání účastníka řízení jako celek pak správní orgán považuje za trvající správní delikt, neboť účastník řízení způsobil protiprávní závadný stav u svého zápisu v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a nadále jej udržoval (až do okamžiku provedení nápravy). 28. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji zapsanými v registru pojišťovacích zprostředkovatelů, a to nejméně od (datum uzavření první smlouvy s pojišťovnou ČSOB + dále viz výše) do , kdy provedl nápravu a podal žádost o provedení změny v registru (která byla ze strany správního orgánu provedena k ). Správní orgán vzal v potaz, že účastník řízení provedl nápravu ještě před zahájením státní kontroly. 29. Správní orgán má tak za prokázané, že účastník řízení vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji zapsanými podle 12 odst. 3 písm. c) ve spojení s 13 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích v registru pojišťovacích zprostředkovatelů, když vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v období od do pro společnost Allianz pojišťovna, a.s., IČO , v období od do pro Českou podnikatelskou pojišťovnu, a.s., Vienna Insurance Group, IČO , v období od do pro ČSOB Pojišťovnu, a.s., člena holdingu ČSOB, IČO , v období od do pro Generali Pojišťovnu a.s., IČO , v období od do pro Kooperativa pojišťovnu, a.s., Vienna Insurance Group, IČO a v období od do pro Pojišťovnu České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, IČO , aniž by tyto pojišťovny měl zapsané v registru pojišťovacích zprostředkovatelů, čímž se dopustil správního deliktu dle 26 odst. 2 písm. a) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Roční výkaz činnosti pojišťovacího zprostředkovatele viz výrok IV 30. Dle 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo 10

11 pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností. 31. Dle ustanovení 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích platí, že právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle 22 odst. 2 nesprávné údaje. Za tento správní delikt je možno uložit dle 26 odst. 3 ZPZ pokutu až do výše 1 mil. Kč. 32. Prováděcí vyhláškou k výše uvedenému ustanovení ZPZ je vyhláška č 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Vyhláška č. 582/2004 Sb. ). Podrobnosti a forma ročního výkazu je pak dále vymezena v rámci Úředního sdělení ČNB č. 1/2008 ze dne 2. ledna 2008 o předkládání ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře 26 (dále jen Úřední sdělení č. 1 /2008 ). Podle ustanovení 9 odst. 2 vyhlášky č. 582/2004 Sb. výkaz činnosti PA a PM, který je právnickou osobou, obsahuje podle písm. d) seznam pojišťoven, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, jde-li o PA a podle písm. f) objem jím uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven (platí pro PA i PM). Podle ustanovení 9 odst. 3 vyhlášky č. 582/2004 Sb. objem uzavřených obchodů se ve výkazu vyjádří počtem pojistných smluv (PS), jejichž uzavření pojišťovací zprostředkovatel ve sledovaném období za úplatu zprostředkoval, a výší předepsaného pojistného vztahujícího se k těmto PS. Dle Úředního sdělení č. 1/2008 se do sloupce Počet uzavřených pojistných smluv (v ks) uvádí v členění podle jednotlivých pojišťoven počet pojistných smluv, které byly nově uzavřeny v uplynulém kalendářním roce. Rozhodujícím dnem je datum uzavření pojistné smlouvy. Neuvádí se dodatky k již dříve uzavřeným smlouvám, ani prodloužení platnosti dříve uzavřených smluv. 33. Účastník řízení poskytl v rámci státní kontroly na základě výzvy 27 ke kontrole výkazy PA a PM za kalendářní rok 2014 včetně podkladů od pojišťoven 28, z nichž byly sestaveny. Účastník řízení taktéž poskytl seznam všech PS (dále jen evidence PS ) jím zprostředkovaných v období od do dne zahájení kontroly Porovnáním údajů, které byly předloženy jako podklad od pojišťoven pro splnění vykazovací povinnosti PA za kalendářní rok 2014, s údaji uvedenými na výkazu činnosti PA účastníka řízení za kalendářní rok 2014 bylo zjištěno, že účastník řízení v tomto výkazu chybně uvedl Českou pojišťovnu a. s., aniž by pro ni byl v roce 2014 činný. 26 Dostupné viz 60.pdf 27 Viz příloha spisu CD: Výzva ze dne , č. j. 2015/113785/CNB/590, Bod č Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod 28 soubor: Roční výkaz činnosti PA a PM včetně podkladů.pdf 29 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/119409/CNB/590, Bod 21 11

12 K této skutečnosti se účastník řízení písemně vyjádřil a uvedl, že k této záměně došlo nedopatřením V rámci prováděné kontroly byly zjištěny i rozdíly mezi předloženou evidencí PS a údaji od pojišťoven, které byly podkladem pro plnění vykazovací povinnosti. Ke způsobu sestavování výkazu se účastník řízení písemně vyjádřil 31. Vzhledem ke zjištěným rozdílům mezi údaji od pojišťoven a údaji v evidenci PS účastník řízení provedl rekonstrukci ročního výkazu PA a PM za rok 2014 a v průběhu kontroly sestavil opravený roční výkaz PA a PM, zdůvodnil veškeré rozdíly oproti původně vykázaným hodnotám a předložil položkový seznam smluv, z nichž byly opravené roční výkazy sestaveny 32. Dne zaslal správnímu orgánu opravené výkazy činnosti PA a PM za kalendářní rok 2014 v elektronické podobě (v rámci státní kontroly doručeny em dne ). 36. Konkrétní zjištěné rozdíly mezi výkazy činnosti PA a PM sestavenými k datu a k jsou uvedeny v tabulkách č. 1 a č. 2. Tabulka č. 1 - Výkaz činnosti PA za r Název pojišťovny Počet uzavřených PS v ks (Dle výkazu sestaveného k ) Počet uzavřených PS v ks (Dle výkazu sestaveného k ) Rozdíl Objem pojistného (Dle výkazu sestaveného k ) Objem pojistného (Dle výkazu sestaveného k ) Rozdíl Allianz ČPP ČSOB Pojišťovna 34 Generali Kooperativa PČS Tabulka č. 2 - Výkaz činnosti PM za r Název pojišťovny Počet uzavřených PS v ks (Dle výkazu sestaveného k ) Počet uzavřených PS v ks (Dle výkazu sestaveného k ) Rozdíl Objem pojistného (Dle výkazu sestaveného k ) Objem pojistného (Dle výkazu sestaveného k ) Rozdíl Allianz Kooperativa Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/124494/CNB/590, soubor: Vyjádření k chybě ve výkazu činnosti PA,PM.pdf 31 Viz příloha spisu CD: Přijato ČNB dne , č. j. 2015/124494/CNB/590, soubor: Vyjádření k výkazu činnosti PA,PM.pdf 32 Viz příloha spisu CD:Přijato ČNB dne , č. j. 2015/134838/CNB/590, Froglet výkaz PA PM.msg - soubory: Vyjádření k chybám v ročním výkazu PA, PM pdf (vyjádření k chybám a přijatá opatření), Seznam smluv pro výkaz PA, PM 2014.xlsx 33 Viz příloha spisu CD:Přijato ČNB dne , č. j. 2015/141881/CNB/590, soubor: Roční výkaz PA, PM oprava pdf 34 Ve výkazu k je chybně uvedena Česká pojišťovna a.s. 12

13 37. Správní orgán pak vzal v této souvislosti na vědomí, že účastník řízení uvedené pochybení v návaznosti na provedení státní kontroly napravil a oba uvedené výkazy opravil. 38. Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že účastník řízení v ročním výkaze činnosti za rok 2014 a to jak v postavení PA tak v postavení PM, uvedl nesprávné údaje dle ustanovení 9 odst. 2 písm. d) a f) ve spojení s odst. 3 vyhlášky č. 582/2004 Sb., obojí v návaznosti na 22 odst. 2 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, když ve výkazu činnosti PA a PM uvedl nesprávný objem jím uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven a dále ve výkazu činnosti PA uvedl nesprávný seznam pojišťoven, když zde uvedl pojišťovnu Česká pojišťovna a. s., IČO namísto ČSOB Pojišťovny, a.s., člen holdingu ČSOB, IČO , čímž se dopustil správního deliktu dle ustanovení 26 odst. 1 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. C. Sankce - odůvodnění výše sankce (k výroku A.) 39. Za správní delikt ad A. (I) podle ustanovení 157 odst. odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je možno dle odst. 14 písm. b) téhož ustanovení uložit peněžitou sankci až do výše Kč. Za správní delikt ad A. (II) podle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je možno dle odst. 14 písm. c) téhož ustanovení uložit peněžitou sankci až do výše Kč. Za správní delikt ad A. (III) podle ustanovení 26 odst. 2 písm. a) ZPZ je možno uložit dle odst. 3 téhož ustanovení zákona pokutu až do výše Kč. Za správní delikt ad A. (IV) podle ustanovení 26 odst. 1 písm. b) ZPZ je možno uložit dle odst. 3 téhož ustanovení zákona pokutu až do výše Kč. 40. Dle ustanovení 192 odst. 2 ZPKT se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán popřípadě též a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a f) předchozím správním deliktům právnické osoby (obdobně je stanoveno v 26a odst. 2 ZPZ). 41. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikt je skutečnost, že správní orgán prokázal, že ke spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení skutečně došlo. V posuzovaném případě správní orgán prokázal, že se účastník řízení dopustil porušení vícero povinností stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a ZPZ a naplnil tak pojmové znaky správních deliktů uvedených v příslušných ustanoveních uvedených zákonů tak, jak je uvedeno výše v tomto odůvodnění, tj. dopustil se v rámci vícečinného souběhu nestejnorodého 35 porušení 32 odst. 4 písm. a) ZPKT, 32 odst. 3 ZPKT, 26 odst. 2 písm. a) ZPZ a 26 odst. 1 písm. b) ZPZ. Co se týče způsobu porušení ZPKT a ZPZ (neuvedení správných údajů v registru PZ) správní orgán uvádí, že k porušení došlo sice omisivním jednáním (tj. účastník řízení neučinil něco, co učinit měl) účastníka řízení, ale jeho protiprávnosti si vzhledem ke svým odborným znalostem měl být účastník řízení vědom. V případě ZPZ (uvedení nesprávných údajů ve 35 Pachatel více skutky spáchá trestné činy (delikty) různých skutkových podstat. 13

14 výkazu činnosti) pak k porušení došlo komisivním jednáním účastníka řízení (tj. účastník řízení učinil něco, co neměl). 42. Správní delikty, jichž se účastník řízení dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažné. Jako nejzávažnější delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (II.), kdy účastník řízení jako investiční zprostředkovatel porušil ustanovení 32 odst. 3 ZPKT v souvislosti s 15 odst. 3 ZPKT, když nesplnil podmínky přípustnosti pobídky tj. informovat zákazníky před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu. Takové jednání účastníka řízení je třeba považovat za mimořádně závažné, neboť tyto informace má účastník řízení zákazníkům sdělit jasně, srozumitelně a úplně tj. informace o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu tak, aby zajistil, že bude vůči klientům jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků a investorů. Pokud takto klienty neinformuje, nelze jeho jednání označit jako kvalifikované, čestné a spravedlivé a v nejlepším zájmu zákazníků a investorů, neboť tito tak nezískají povědomí o tom, jak velký poplatek, odměna nebo nepeněžitá výhoda jsou při poskytování investičních služeb a v oblasti investičních společností přijímány nebo poskytovány od těchto třetích stran účastníku řízení tj. jakou odměnu účastník řízení za zprostředkování v oblasti investic od svého obchodního partnera (obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti) získá a jak tedy tímto může být ovlivněn při doporučení nebo zprostředkování poskytnutí jeho služeb klientovi. Proto lze tento delikt účastníka řízení spočívající v porušení ZPKT považovat za velmi závažný. Tuto typovou závažnost daného správního deliktu pak reflektuje i samotný zákon o podnikání na kapitálovém trhu, kdy za tento správní delikt stanoví horní hranici možné sankce až na 20 mil. Kč. 43. Při úvahách o konkrétní výši pokuty vyšel správní orgán z absorpční zásady, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účinků, a to především účinku represivního, ale i účinku preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. V předmětném případě dospěl správní orgán k závěru, že jednání účastníka popsané ad A. (II), tj. správní delikt podle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) ZPKT, je třeba posoudit jako nejzávažnější porušení (nejpřísněji postižitelné) a bude vzato jako základ pro stanovení konkrétní výše pokuty. Závažnost tohoto deliktu reflektuje pomocí maximální možné výše uložené pokuty i samotný zákon tj. ZPKT, když stanoví, že za tento správní delikt je možno uložit podle ustanovení 157 odst. 14 písm. c) ZPKT pokutu až do výše 20 mil. Kč. 44. Jako druhý nejzávažnější delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (I.), kdy účastník vnitřním předpisem nezavedl a neupravil organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností pro oblast poskytování investičních služeb a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí. Tím, že účastník řízení neměl tuto oblast vůbec upravenu, nebylo jasné, jakým způsobem je vlastně organizována jeho činnost jako investičního zprostředkovatele. Za tento správní delikt je možno uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč, což také značí značnou typovou závažnost tohoto deliktu předpokládanou zákonem. 14

15 45. Jako typově méně závažný delikt, jehož se účastník řízení dopustil, hodnotí správní orgán delikt ad A. (III). Ovšem i přestože se uvedené jednání může jevit jako pouhé administrativní pochybení, funkcí registru pojišťovacích zprostředkovatelů coby zdroje informací pro veřejnost je to, aby potenciální klienti měli přehled o tom, kdo a jakým jménem s nimi jedná a zprostředkovává pojistnou smlouvu. Je zřejmé, že klienti, kterým by byla zprostředkována smlouva od pojišťovny, kterou účastník řízení neměl zapsánu v registru, by mohli být uvedeni v omyl ohledně skutečného počtu subjektů spolupracujících s účastníkem řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že šlo o celkem 6 subjektů, které účastník řízení v registru zapsány neměl (a to po celkem velmi dlouhé období přesahující ve 2 případech dokonce více než 1 rok), byla míra nebezpečnosti tohoto jednání účastníka řízení posouzena správním orgánem jako relativně vyšší. 46. Jako typově nejméně závažný delikt hodnotí správní orgán delikt ad A. (IV), což reflektuje i samotný ZPZ, který umožňuje za tento delikt uložit sankci až do výše 1 mil. Kč. Toto pochybení se sice může jevit jako zanedbatelné a pouze marginální, nicméně účelem předkládání ročních výkazů je především umožnit správnímu orgánu vykonávat jeho dohledovou funkci nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů. K tomuto účelu pak zákon a na něj navazující Vyhláška stanoví, jaké údaje a v jaké formě je pojišťovací zprostředkovatel povinen správnímu orgánu poskytnout. V případě, že v uvedeném výkazu pojišťovací zprostředkovatel uvádí nesprávné údaje, znemožňuje tak správnímu orgánu výkon jeho dohledové činnosti. Správní orgán i zde při stanovení posuzování možné sankce přihlédl ke skutečnosti, že chyba v ročním výkaze činnosti za rok 2014 se týkala pouze několika desítek smluv z celkového počtu 900 zprostředkovaných pojistných smluv a dvou chybně vykázaných pojišťoven. Tento nesoulad údajů uvedených v ročním výkaze činnosti za rok 2014 tedy nepovažoval správní orgán za nijak extrémní, ovšem ani úplně marginální. 47. Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním, k naplnění skutkové podstaty příslušných správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli, škodlivý následek netvoří znak skutkové podstaty těchto deliktů. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností ve vztahu k zákazníkům za natolik závažné, že k odpovědnosti za příslušné správní delikty není třeba vzniku přímé škody. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. 48. Ke způsobu spáchání správních deliktů a okolnostem, za nichž byly spáchány, může správní orgán uvést, že v rámci posuzování způsobu spáchání vzal správní orgán ve prospěch účastníka řízení jako polehčující okolnosti v úvahu, že nebyl prokázán úmysl účastníka řízení, tj. že se v daném případě jedná o nedbalostní zavinění. Samotná odpovědnost za správní delikt tím však není dotčena, neboť se jedná o odpovědnost objektivní. 49. K možné liberaci účastníka řízení dle ustanovení 192 odst. 1 ZPKT (tj. právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti, obdobně 26a odst. 1 ZPZ), pak správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovené povinnosti. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník 15

16 řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinnosti stanovené mu zákonem resp. lze dodat, že toto úsilí vyvinul až následně po spáchání správních deliktů, kdy deklaroval přijetí některých opatření k nápravě. 50. Přitěžující okolností na straně účastníka řízení je potom vícečinný souběh správních deliktů z oblasti jak informování zákazníků o pobídkách jemu poskytovaných, dále nedostatečných vnitřních předpisů v oblasti organizačního uspořádání s tím spojených působností a rozhodovacích pravomocí a taktéž z oblasti zprostředkování uzavírání pojistných smluv resp. zpracování příslušných výkazů v této souvislosti. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Velmi významnou polehčující okolností na straně účastníka řízení je skutečnost, že účastník řízení u všech správních deliktů deklaroval zjednání nápravy zjištěných nedostatků ve své činnosti ještě před zahájením správního řízení v návaznosti na samotná kontrolní zjištění v průběhu státní kontroly (viz výše). Jako další velmi významná okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotí správní orgán to, že se jedná o první sankciované jednání účastníka řízení. Přesto správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, zejména z hlediska toho, že účastník řízení spáchal správních deliktů více, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty, a to i s ohledem na svou předchozí praxi v obdobných případech. Skutečnost, že účastník řízení přijal, resp. se pokusil přijmout, na základě provedené státní kontroly opatření k nápravě, pak není liberačním důvodem, pro který by mělo dojít k zastavení řízení, když bylo současně zjištěno, že jednáním účastníka řízení skutečně došlo ke spáchání správních deliktů. Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že správní trestání nezná pojem účinná lítost, čili skutečnost, že daný subjekt přijal nápravná opatření, neznamená automaticky, že jeho odpovědnost za správní delikt zaniká a že tedy nemůže dostat peněžitou sankci (pokutu). 51. Na základě výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a s přihlédnutím k závažnosti správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání a jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány, jakož i relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jsou dány důvody pro uložení pokuty v dolní čtvrtině zákonného rozpětí. V rámci dolní čtvrtiny zákonného rozpětí pak správní orgán přihlédl zejména ke skutečnosti, že nebylo prokázáno, že by klientům účastníka řízení byla v souvislosti s jeho jednáním způsobena jakákoli škoda popř., že by si na jeho jednání klienti sami stěžovali. Dále v této souvislosti přihlédl ke skutečnosti, že některá z pochybení je možno považovat za pochybení spíše administrativního charakteru např. zpracování výkazů popř. zápisy do registru (ad A. (III) a (IV)) a taktéž k přijatým opatřením k nápravě. S přihlédnutím k výše uvedenému se správní orgán rozhodl stanovit pokutu ve výši Kč. Uvedená pokuta tak, ačkoliv je pokutou ukládanou při samotné spodní hranici rozpětí, odráží skutkové okolnosti posuzovaných správních deliktů a majetkové poměry účastníka řízení. 52. V této souvislosti je pak správní orgán dále povinen zjistit při rozhodování o výši pokuty majetkové poměry sankcionovaného subjektu. V této souvislosti vyšel správní orgán z veřejně dostupných podkladů a to z účetní závěrky účastníka řízení za rok , ze které zjistil, že k datu činila výše vlastního kapitálu účastníka řízení 288 tis. Kč a výsledek hospodaření k témuž dni činil podle údajů z výkazu zisků a ztrát 36 Viz: 16