Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2012

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Říjen 2012 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2012

2 O B S A H EXECUTIVE SUMMARY... 2 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 5 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 5 I.1.1 Ekonomický růst... 5 I.1.2 Reálná konvergence... 8 I.2 TRH PRÁCE... 9 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1. Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.3.3 Fiskální vývoj I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika I.4.2 Směnné kurzy I.4.3 Vnější rovnováha I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy I.5.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení II.2.2 Bytová výstavba II.3. ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

3 EXECUTIVE SUMMARY Globální ekonomické prostředí je nadále zatěžováno dluhovou krizí eurozóny. V posledním období se v očekáváních jejího řešení střídaly vlny pesimismu s mírným optimismem, přičemž ve srovnání s počátkem roku převládalo zvýraznění rizik. Zatím se politikům totiž nepodařilo nalézt účinný lék na komplexní řešení problému, dosud přijatá opatření byla vesměs zaměřena na tlumení následků, než odstranění jeho příčin. A to k obnově důvěry trhů nestačí. V Evropě nízká úroveň sentimentu, spolu s úspornými opatřeními k ozdravení veřejných financí, nepříznivě poznamenala ekonomický výkon, zvláště u nejvíce zadlužených ekonomik eurozóny. Hrubý domácí produkt EU-27 se meziročně snížil o 0,3 %, což byl první pokles od roku Zajímavý pohled však poskytuje jeho struktura, protože přes všechna očekávání ochlazení obchodní výměny dosahuje zahraniční obchod, s růstem reálného vývozu o 3 %, stále solidních výsledků. Naopak domácnosti snížily spotřební výdaje o 0,5 % a investiční výdaje klesly o 2 %, protože úsporná opatření vlád a obavy z dalšího vývoje jsou patrné v celoevropském kontextu. Vývoj podle zemí byl výrazně diferencovaný, růst si udržela zhruba polovina ekonomik Unie (ze zatím neúplných údajů Eurostatu). Nejlépe si vedlo Lotyšsko (4,3 %), následované Slovenskem (3 %) a s růstem výkonnosti nad 2,5 % ještě Litvou, Estonskem a Polskem. Dobrou kondicí se může pochlubit také Německo, i když tempo vlivem omezení staveb z veřejných prostředků zpomalilo na 1 %. Česká ekonomika pokračovala v poklesu, ve 2. čtvrtletí zaostala úroveň jejího hrubého domácího produktu za stejným obdobím předchozího roku o 1 %. Hlubší propad reálné výkonnosti postihl dalších šest zemí Unie, vesměs z periférie eurozóny, ale také Slovinsko. V mezičtvrtletním srovnání se tuzemský produkt naposledy zvýšil ve 2. čtvrtletí minulého roku, což v délce technické recese řadí Českou republiku na roveň problémových zemí eurozóny, Španělska, Kypru a Itálie. Déle se s recesí potýká už jenom Řecko, Portugalsko a Slovinsko. Obdobně jako v Unii, také v domácí ekonomice se zatím daří vnějšímu sektoru. Nicméně od počátku letošního roku už jeho přínos nepostačuje na krytí stále klesajícího domácího užití, které doplácí na opatření k fiskální konsolidaci. Spotřební výdaje domácností prohloubily meziroční pokles na 3,3 %, protože vedle restriktivních opatření vlády k ozdravení veřejných financí doléhaly na chování obyvatelstva také pokles reálné mzdy, napjatost na trhu práce a obavy z dalšího vývoje. Ve struktuře nákupů se nižší poptávka projevila především u předmětů dlouhodobé spotřeby (pokles téměř o pětinu), ale i potravin, nápojů, tabákových výrobků, dopravních služeb a dalších položek. Šetřila rovněž vláda, která snížila výdaje o 0,9 %. 2

4 Nadále nevýrazná byla investiční aktivita, jež úzce souvisela s omezením vládních investic a opatrností firem při jejich rozhodování o dalším vývoji. Tvorba fixního kapitálu tak stagnovala na úrovni předchozího roku, změnila se ale její struktura, ve které stoupl podíl strojního vybavení na úkor stavebních investic, vč. do obydlí. Celkově však hrubý kapitál hospodářský růst stlačoval, protože se snížil stav zásob. Navzdory slabému výkonu ekonomiky průměrná míra inflace plynule rostla, v červnu až na 2,8 % (proti březnovým 2,4 %). Stejně jako v 1. čtvrtletí byl zdrojem jejího růstu souběh několika jednorázových vlivů, zejména úpravy DPH, růstu cen potravin i regulovaných cen a postupné prosakování vysokých vstupních nákladů a slabší koruny. Tyto dopady byly rozhodující, protože nákladovou inflaci tlumila omezená spotřebitelská poptávka, reflektující fiskální konsolidaci a pokles reálných mezd. Také trh práce zatím neodrážel nižší výkonnost ekonomiky. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 0,2 % (tj. téměř o 12 tis. osob na tis. osob), když přírůstek podnikatelů bez zaměstnanců dosáhl více než 53 tis osob. Nicméně vývoj nezaměstnanosti se zhoršil, když přerušil tendenci svého meziročního poklesu trvající od počátku minulého roku. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v červnu 8,1 %, což ve srovnání s předchozím rokem už znamenalo stagnaci. V oblasti mezd pokračoval umírněný vývoj, charakterizovaný růstem nominální mzdy o 2,3 % a poklesem reálné o 1,1 %, přičemž dynamika v podnikatelské a nepodnikatelské sféře byla tentokrát shodná. Pokles reálné mzdy však podnikatelská sféra zažívá až v letošním roce, zatímco v nepodnikatelské tento negativní trend trvá již od 3. čtvrtletí Klíčovým odvětvím domácí ekonomiky je průmysl, který vytváří téměř třetinu její produkce. V minulém roce se zhoršující odbytové možnosti v zahraničí vedly k tomu, že postupně začal ztrácet na síle a s ním i celková výkonnost ekonomiky. Tento trend se letos ještě zvýraznil, když ve 2. čtvrtletí produkce průmyslu dokonce, poprvé od roku 2009 klesla, meziročně o 0,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu rostla pouze čtyři odvětví, ale rozhodující, více než čtvrtinový, podíl na celkových tržbách si udržel automobilový průmysl. Zejména díky jemu, ale také elektrotechnickému průmyslu a strojírenství, se ve struktuře technologické náročnosti výroby zvýšila váha tržeb sektoru MEDIUM HIGH-TECH (na téměř polovinu celého odvětví). Na druhé straně k jejímu snížení došlo u nejvyspělejšího sektoru HIGH-TECH (na 9 %), a to především vlivem poklesu produkce počítačů. Zcela odlišným vývojem prochází stavebnictví, které se z hlubokého propadu dosud nevymanilo. Pokles jeho produkce o 5,1 % se však ve srovnání s 1. čtvrtletím přece jen zmírnil, protože významnější pozemní stavitelství již dosáhlo úrovně předchozího roku. Přetrvávajícím problémem je nedostatečná poptávka, zejména ze strany veřejného sektoru, který strádá pod vlivem úsporných opatření vlády. 3

5 Postiženo je hlavně inženýrské stavitelství, jehož pokles za 2. čtvrtletí t.r. (-15,8 %) představuje nejhorší výsledek odvětví od roku 2001, kdy se začala tato data sledovat. Ochabující výkon průmyslu má za následek, že ve vztahu k zahraničí postupně ubírá na tempu obrat obchodu se zbožím (v běžných cenách). Dynamika vývozu ve 2. čtvrtletí zpomalila na 6 % a opustila již teritorium dvouciferné úrovně, ve kterém se pohybovala od počátku roku Při současném růstu dovozu mírně nad 2 % dosáhl přebytek obchodní bilance dalšího zlepšení, když jeho úroveň 71,6 mld. Kč byla meziročně téměř o 29 mld. Kč vyšší. Nejvyšší aktivum vykázal tradičně obchod s Německem (64 mld. Kč), největší deficit pak obchod s Čínou (68 mld. Kč). Z komodit vývozu dominoval opět obchod se stroji a dopravními prostředky, jehož podíl činil téměř 55 %. Slábnoucí spotřebitelská poptávka si vybrala svoji daň také na vnitřním trhu, kde po období dvouletého růstu maloobchodní tržby klesly o 2,4 %. Na tomto výsledku se výrazněji podepsal motoristický segment, než vlastní maloobchod, který však nepříznivý trend nižších prodejů potravinářského zboží a pohonných hmot ještě prodloužil. Tržby za nepotravinářské zboží stagnovaly. Naopak svoji pozici si upevnil internetový obchod, jako nejrychleji rostoucí způsob nákupu. Mezi jeho hlavní přednosti patří šíře nabídky, pohodlí při zprostředkování, i nižší ceny srovnatelného zboží. Nejistota ohledně budoucího vývoje v eurozóně i ve světě zůstává velká, takže stávající tendence budou pravděpodobně pokračovat i ve zbytku letošního roku. To znamená, že klesající zahraniční poptávka nebude nadále postačovat na pokrytí nižších domácích výdajů, které jsou zatěžovány restrikcí v souvislosti s narovnáváním veřejných rozpočtů. Důsledkem tohoto vývoje by v celoročním výsledku měl být pokles výkonnosti domácí ekonomiky blížící se 1 %. 4

6 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika pokračovala v propadu a nadále zápolí s technickou recesí Zhoršující se globální makroekonomické prostředí na pozadí neřešené dluhové krize eurozóny stále výrazněji dopadá na tuzemskou ekonomiku. Její výkonnost ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 1,0 %, což je nejhorší výsledek v pokrizovém období. Nepříznivé tendence oslabování ekonomické aktivity jsme svědky již od 3. čtvrtletí 2010 (kdy bylo dosaženo růstového vrcholu), nicméně k propadu HDP do červených čísel došlo až v letošním roce. Přitom pokles ve 2. čtvrtletí se dále prohloubil, přestože již odezněl metodicko-účetní vliv, který stál za nepříznivým výsledkem 1. čtvrtletí t.r. (viz graf č. I.1.1.1). Podle ČSÚ byla v 1. čtvrtletí úroveň HDP ovlivněna mimořádným poklesem objemu daní z produktů, který souvisel hlavně s předzásobením tabákovými výrobky v závěru minulého roku před změnou jejich sazeb k 1. lednu V mezičtvrtletním srovnání se hrubý domácí produkt snížil o 0,2 %. To znamená, že po poklesu ve dvou předchozích čtvrtletích ekonomika pokračovala v recesi (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě). Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokles způsobila nižší spotřeba Hlavní příčinou propadu ekonomického výkonu byla slabá domácí poptávka, především v konečné spotřebě. Spotřební výdaje domácností (ve stálých cenách) prohloubily meziroční pokles na 3,3 %, protože míra intenzity restriktivních opatření vlády ke konsolidaci veřejných financí, která na obyvatelstvo doléhají již druhým rokem, letos ještě zesílila. Nižší sklon ke spotřebě však souvisel také s poklesem reálné mzdy, napjatostí na trhu práce 5

7 při stagnující nezaměstnanosti a obavami z budoucího vývoje. Domácnosti snížily své výdaje především za nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby (téměř o pětinu), ale i za potraviny, nápoje, tabákové výrobky, dopravní služby a další položky. Šetřila rovněž vláda, která snížila výdaje o 0,9 %. Celkově tak konečná spotřeba zbrzdila růst o 1,9 p.b. a tvorba hrubého kapitálu, které přebytek zahraničního obchodu nestačil nahradit Nepříznivý vliv domácí poptávky ještě zesílil Tvorba hrubého fixního kapitálu stagnovala na úrovni předchozího roku, ale výrazně se změnila její struktura. Vzrostly zejména výdaje za strojní vybavení (cca o 10 %), ale řádově stejně klesly investice do obydlí. Investoři vydali rovněž méně za dopravní prostředky (-5 %) a ostatní budovy a stavby (-4 %). Nižší investiční aktivita v oblasti stavebních prací souvisela jednak s omezením vládních investic, ale i opatrností firem při jejich rozhodování o dalším vývoji. Neutrální vliv fixního kapitálu byl současně doprovázen snížením stavu zásob, takže nepříznivý dopad celkové tvorby hrubého kapitálu na výkon ekonomiky činil 1,3 p.b. O růst na poptávkové straně se tak zasloužil výhradně vnější sektor, který prodloužil tendenci rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (meziročně 3,9 %) před jejich dovozem (1,1 %), a to zásluhou obchodu se zbožím. Export si udržuje nadále solidní výkonnost, zatímco dovozy stahovala utlumená domácí poptávka. Výsledkem bylo výrazné meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu s kladným vlivem 2,1 p.b. na ekonomický růst. Zatímco úlohu nositele růstu plnil zahraniční obchod po celý loňský rok, a zároveň se mu dařilo kompenzovat rostoucí pokles domácí poptávky, v letošním roce se její propad prohloubil do takové míry, že zvrátil vývoj ekonomiky do mínusu. Dokumentuje to graf č. I.1.1.2, který uvádí vliv jednotlivých výdajových položek na ekonomický růst od počátku minulého roku. Je z něj patrné, že rozhodující dopad na zpomalování a následný pokles hospodářského výkonu měla převážně spotřeba, jejíž brzdící účinek vzrostl z 0,4 p.b. v 1. čtvrtletí 2011 až na 1,9 p.b. ve 2. čtvrtletí letošního roku. Graf č. I Struktura výdajů na HDP (v p.b.) Pramen: ČSÚ, graf MPO 6

8 Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Nominální produkt zatím rostl Tvorba hrubé přidané hodnoty klesla, protože průmysl již nestačil kompenzovat propady dalších odvětví Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně o 0,4 % (na 952 mld. Kč), ale ve srovnání s 1. čtvrtletím (1 %) zpomalil. Jeho růst zajistilo zvýšení úhrnné cenové hladiny o 1,4 %, které bylo ovlivněno především růstem cen výdajů domácností na konečnou spotřebu o 3,4 % a fixního kapitálu o 1,7 %. Opačným směrem působil nepříznivý vývoj směnných relací, který odrážel pomalejší vývoj deflátoru vývozu zboží a služeb (3,4 %), než deflátoru jejich dovozu (4,8 %). Hrubá přidaná hodnota meziročně klesla o 0,3 %, tedy méně než hrubý domácí produkt. Rozdíl byl dán snížením daní z produktů (o 5,9 %, které způsobila především daň z přidané hodnoty) a pomalejším růstem dotací na produkty (2,6 %). K poklesu tvorby hrubé přidané hodnoty došlo při diferencovaném odvětvovém vývoji. Přes další zpomalení, tradičně nejlepších výsledků dosáhl zpracovatelský průmysl růstem 4,8 %, o který se nejvýrazněji zasloužila výroba strojů a zařízení a také výroby elektrických zařízení. Naopak prohlubující se pokles hrubé přidané hodnoty postihl stavebnictví (o více než 10 %), horší výsledky ve srovnání s minulým rokem zaznamenala i odvětví telekomunikace, pojišťovnictví a obchodu. Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2012 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční Příspěvek Podíl odvětví v % změna ke změně % proc.body 2. Q Q 2012 NH celkem -0,3-0,3 100,0 100,0 v tom: Průmysl 1,4 0,4 31,3 32,1 z toho: zpracovatelský 4,8 1,2 24,3 25,2 Stavebnictví -11,6-0,8 6,7 6,0 Obchod a doprava -1,1-0,2 19,6 19,2 Peněžnictví a pojišťovnictví -2,0-0,1 4,7 4,5 Informační činnosti -7,1-0,4 4,9 4,7 Činnosti v nemovitostech 3,0 0,2 6,6 6,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Nově klesá produktivita práce Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) klesla o 0,6 %. Podle aktuálních dat ČSÚ jde o její první pokles od roku 2009 (původní údaj hrubé přidané hodnoty, ze kterého rezultovalo snížení produktivity již v 1. čtvrtletí t.r., byl zpřesněn). Naopak, navzdory ochabující ekonomické aktivitě, zaměstnanost pokračovala v mírném růstu (0,3 %), v ekonomice pracovalo v průměru tis. osob (v metodice národních účtů). 7

9 I.1.2 Reálná konvergence Výkonnostní mezera za EU zůstává stejná Výkonnost české ekonomiky stagnovala v roce 2011 cca na 80 % průměru EU-27, což v rámci tohoto seskupení stačilo na 18. místo. Meziročně sice došlo ke zlepšení o jedno místo (před problémové Portugalsko), ale v procesu reálné konvergence nebylo dosaženo žádného pokroku. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly. Průměrné úrovni Unie se naopak z dlouhodobějšího pohledu rychleji přibližují její další nové země s nižší startovní úrovní. Nejlépe si v tomto směru vede Slovensko, které od vstupu do EU v roce 2004 zvýšilo hrubý domácí produkt na obyvatele z 52 % průměru EU na 74 % (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100) Pramen: Eurostat, graf MPO Evropská ekonomika se pohybuje na hraně recese Výsledky jednotlivých zemí se značně liší Současný vývoj v Evropské unii nadále zatěžují rizika vyvolaná neřešenou dluhovou krizí eurozóny a sílící obavy z obnovení recese. Její hrozba se stává čím dál pravděpodobnější, protože po stagnaci na počátku roku se ve 2. čtvrtletí výkon hospodářství EU-27 snížil mezičtvrtletně o 0,1 %. Vývoj v jednotlivých zemích je výrazně diferencovaný, do recese se propadlo již sedm zemí Unie, vč. České republiky (zatím však nejsou k dispozici údaje za čtyři země). Lepší obrázek nepřinesla ani data z meziročního srovnání, podle kterých ekonomika Unie klesla o 0,3 %. Růst HDP (ze zatím neúplných údajů) si udržela zhruba polovina členských zemí, kterým vévodí Lotyšsko (4,3 %), následované Slovenskem (3 %) a s růstem výkonnosti nad 2,5 % ještě Litvou, Estonskem a Polskem. Na druhém konci tohoto žebříčku jsou země z periférie eurozóny, tj. Řecko (-6,2 %), Portugalsko (-3,3 %) a Itálie (-2,5 %). 8

10 Největší obchodní partner České republiky, Německo, si vedlo relativně dobře, i když jeho meziroční růstová dynamika dále zpomalila na 1 %. Růst podporoval vnější sektor a spotřeba, zatímco investiční aktivita oslabila zejména vlivem omezení staveb z veřejných prostředků. Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu ve 2. Q 2012 (v %) Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO Příjemně překvapil zahraniční obchod Obdobně jako v České republice, také v EU-27 stála za poklesem výkonnosti nižší domácí poptávka. Spotřební výdaje domácností se ve 2. čtvrtletí meziročně snížily o 0,5 % a investiční výdaje o 2 %, protože obavy z dopadů recese jsou patrné v celoevropském kontextu. Přes zostřené podmínky při zbožové výměně naopak hlubšímu poklesu bránil zahraniční obchod (s růstem vývozu 3 % a dovozu 0,3 %) a částečně také vládní spotřeba (0,4 %). I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost v ČR se ve 2. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně zvýšila Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2012 zvýšila proti stejnému období roku 2011 o 11,8 tis. osob, (tj. o 0,2 %) na 4 888,1 tis. osob. Příčinnou bylo především zvýšení počtu osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců (o 53,5 tis. osob). Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2011 vzrostl i počet podnikatelů v souhrnu, a to o 37,8 tis. na 908,1 tis. Jejich podíl činil 18,6 %. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 2. čtvrtletí proti 1. čtvrtletí 2012 zvýšil o 10,2 tis. osob. Po dvou mezičtvrtletních poklesech tak nastal opět růst zaměstnanosti, který v podstatě navázal na období nepřetržitého zvyšování zaměstnanosti tj., od 2. čtvrtletí 2010 do 3. čtvrtletí Míra zaměstnanosti dosáhla 66,5 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím roku 2011 vzrostla o 0,8 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila 9

11 o 0,5 procentního bodu na 74,6 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,0 procentního bodu na 58,1 %. Nutno však připomenout fakt, že v příštích letech bude docházet k významnému poklesu pracovní síly, neboť silné poválečné ročníky začínají postupně odcházet do důchodu a na trh práce přicházejí populačně slabé ročníky z poloviny devadesátých let. Stárnutí populace je problém, který se netýká pouze obyvatelstva naší republiky, jde o problém celoevropský a je způsoben hlavně dvěma faktory. Prvním z nich je nízká porodnost a tím druhým prodlužování průměrného věku dožití. V důsledku toho stoupá na trhu práce podíl starších osob nejen v ČR, ale i ve všech evropských zemích. Český statistický úřad zveřejnil analýzu, ve které je zdokumentován dlouhodobý dopad populačního vývoje na věkovou skladbu obyvatelstva České republiky. Z analýzy vyplývá, že v budoucnu razantně poroste tzv. index stáří. Zároveň byl vypočten i tzv. index ekonomického zatížení, který zohledňuje vývoj počtu osob s nárokem na starobní důchod na začátku roku 2011 připadalo na sto osob v produktivním věku od dvaceti let až po věk vzniku nároku na starobní důchod (zákon č. 155/1995 Sb.) 68 závislých osob (0-19letých a osob s nárokem na důchod). Je patrné, že zvyšování věku odchodu do důchodu významně ovlivní pracovní aktivitu obyvatelstva ve vyšším věku a změní dopad populačního vývoje na výši celkové zaměstnanosti. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se ve 2. čtvrtletí t.r. podílel na zvýšení zaměstnanosti nejvíce terciální sektor, ve kterém se zvýšil počet pracujících osob o 15,2 tis. na celkových 2 868,6 tis. osob. V sekundárním sektoru počet pracujících osob spíše stagnoval při celkovém počtu 1 872,2 tis. osob. V primárním sektoru, který představuje velký podíl na ekonomikách rozvojových zemí, ale ve vyspělých ekonomikách je jeho význam spíše utlumen se, jako již tradičně, snížil počet pracujících, a to o 2,7 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti byl ve 2. čtvrtletí hlavně sezonním jevem Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) poklesla ke konci druhého čtvrtletí v meziměsíčním srovnání o 0,1 p.b. na 8,1 %. V květnu 2012 činila 8,2 % a v dubnu 8,4 %. V meziročním srovnání pak byly hodnoty téměř shodné, až na měsíc duben, kdy byla průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2012 o 0,2 p.b. nižší než v témže měsíci předchozího roku. Současný pokles míry nezaměstnanosti je však pouze sezonním jevem a její hodnota se již blíží k letošnímu dnu. Vyšších hodnot dosáhne míra nezaměstnanosti opět s příchodem absolventů škol na trh práce v průběhu třetího čtvrtletí, neboť podnikatelský sektor stále nevytváří dostatek nových pracovních míst. Přestože od začátku roku 2012 počet volných pracovních míst rostl, a to téměř o 10 tisíc, je jejich počet pořád velmi nízký. V měsíci červnu hlásily úřady práce nejméně "nových" nezaměstnaných od května 1997, přesto se však nedařilo najít práci pro ty uchazeče, kteří byli na úřadech práce evidování v minulých měsících. Dle metodiky Českého statistického úřadu dosáhla obecná míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí 2012 hodnoty 6,8 %, což je v naprosté shodě s 2. čtvrtletím roku Průměrný počet nezaměstnaných osob se oproti 1. čtvrtletí tohoto roku zvýšil o 5,3 tis. osob na celkových 350,9 tis. osob, 1 Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné. 10

12 meziročně pak došlo k nepatrnému snížení, a to o 0,5 tis. osob. Snížení se významně neprojevilo v ženské ani v mužské populaci. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (2,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak nadprůměrnou míru nezaměstnanosti má skupina osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (7,4 %). Tradičně vysokou míru nezaměstnanosti, která stále narůstá, vykazuje skupina osob se základním vzděláním (28,3 %). Lidé se základním vzděláním mají navíc problémy s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období, neboť zájem zaměstnavatelů je o tuto kategorii pracovníků na trhu práce poměrně malý. Situaci by mohla zlepšit schválená novela školského zákona, podle které budou moci lidé s ukončeným základním vzděláním složit zkoušku, která bude podobná maturitě a může zvýšit jejich šance na trhu práce. Zkouška by měla mít podobu státní maturity, lidé ji budou moci složit ze všech maturitních předmětů, a to včetně zkoušky z cizího jazyka. Zkouška však nebude nahrazovat plnohodnotné středoškolské vzdělání, bude placena uchazečem a uchazeč se na ni musí také sám připravit. Požadavky zaměstnavatelů na úroveň dosaženého vzdělání pracovníků nadále porostou a nekvalifikovaní pracovníci budou jen velmi obtížně nalézat uplatnění. Činnosti, které mohou v současnosti provádět pracovníci bez úplného středoškolského vzdělání, budou stále náročnější a zaměstnavatelé budou i na tyto pozice najímat pracovníky s vyšší úrovní dosaženého vzdělání a alespoň s minimální praxí v daném oboru. Tento trend postihne především mladé lidi. Dle analýzy, kterou zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání, dojde k větší polarizaci pracovních míst předpokládá se úbytek středně náročných pozic ve prospěch vysoce náročných a méně náročných s tím, že do roku 2020 podíl pracovníků s vyšší kvalifikací vzroste na 35 % (z 29 % v roce 2010), podíl pracovníků se středním vzděláním bude stabilní (50 %) a klesne podíl pracovníků s nižším vzděláním a bez vzdělání (ze současných zhruba 20 % přibližně na 15 %). K 30. červnu 2012 bylo evidováno čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 4,2 %. Uplatnění absolventů na trhu práce se oproti stejnému období roku 2011 mírně zlepšilo, neboť jejich počet poklesl o osob. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9, ,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9, ,7 9,6 9,2 8,6 8,2 8,1 8,2 8,2 8,0 7,9 8,0 8, ,1 9,2 8,9 8,4 8,2 8,1 meziroční změna v p.b. 2009/2010 3,0 2,5 2,0 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1-0,1 0,0 0,0 0,4 meziroční změna v p.b. 2010/2011-0,1-0,3-0,5-0,6-0,5-0,4-0,5-0,4-0,5-0,6-0,6-1,0 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,6-0,4-0,3-0,2 0,0 0,0-8,2-8,2-8,0-7,9-8,0-8,6 Pramen: MPSV 11

13 Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO 2 ), očištěný od sezónních vlivů, se proti 1. čtvrtletí roku 2012 zvýšil o 5,3 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob dosáhl 350,9 tis. (z toho 180,6 tis. žen), přičemž meziročně se celkový počet nezaměstnaných snížil pouze o 0,5 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se rovnoměrně projevil v mužské (o 0,8 tis.) i v ženské populaci (o 0,3 tis.). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob dosáhl 44,3 %. K 30. červnu 2012 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání, což bylo o osob méně než ke konci měsíce května. V porovnání se stejným obdobím roku 2011 (tj. k ) byl zaznamenán pokles o uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 71 okresech největší pokles byl zaznamenán v okresech Jeseník (o 8,8 %), Jindřichův Hradec (o 5,8 %), Šumperk (o 4,6 %), Znojmo (o 4,5 %), Klatovy (o 4,3 %) a Písek (o 4,0 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 44 okresů. Nejvyšší byla v okresech Most (15,4 %), Bruntál (15,2 %), Děčín a Karviná (shodně 13,4 %), Ústí nad Labem (13,3 %) a Chomutov (13,2 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,1 %), hl. m. Praha a Praha-západ (shodně 4,1 %), Mladá Boleslav (4,5 %), Pelhřimov (4,8 %) a Plzeň-jih (4,9 %). Z regionálního pohledu (dle krajů) je nejvyšší nezaměstnanost stále v krajích Ústeckém (12,8 %) Moravskoslezském (10,9 %), Olomouckém (10,0 %) a Karlovarském (9,6 %). Přes 9% nezaměstnanost mají také kraje Liberecký a Jihomoravský. K regionům s nejnižší mírou nezaměstnanosti patří dlouhodobě Praha (4,1 %) a kraje Plzeňský (6,1 %) a Středočeský (6,7 %). Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Pramen: MPSV, graf MPO 2 Mezinárodní organizace práce 12

14 Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti Výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce 3 od společnosti Manpower Česká republika 4 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro třetí čtvrtletí 2012 nepříznivé náborové prostředí. Téměř 7 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 6 % předpovídá snížení pracovních sil a 83 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje ukazatel Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro třetí čtvrtletí 2012 hodnotu +1 %, po sezónním očištění je index -1 %. Celkový výhled je tedy spíše negativní, náborové plány jsou nižší, než je v tomto období běžné. Ve zprávě z výsledků průzkumu se říká, že jarní a letní období obvykle znamená oživení ve stavebnictví, zemědělství, ubytování a stravování. V letošním třetím čtvrtletí jsou tyto tři sektory zdrženlivější v nabírání nových zaměstnanců než v předchozích letech. I přes tuto skutečnost je nadále nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací řemeslníka, obchodního zástupce, IT specialisty nebo mechanika. V porovnání dle odvětví předvídají ve třetím čtvrtletí roku 2012 nárůst pracovních sil zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví. Nejsilnější náborové aktivity hlásí stavebnictví (+10 %). Naopak nejslabší aktivity hlásí těžba nerostných surovin (-11 %)). V porovnání s předchozím čtvrtletím se Index zvýšil v sedmi odvětvích, meziročně ve třech odvětvích. Z regionálního pohledu očekávají zaměstnavatelé pozitivní náborové prostředí v Praze (index +10 %). Nižší Čistý index trhu práce -4 % hlásí Čechy, Morava zůstává s Indexem +2 % stabilní. V porovnání s minulým čtvrtletím index posílil ve všech třech regionech, meziročně pouze v Praze, a to o 5 p.b. Ministerstvo financí uvádí ve svém průzkumu makroekonomických prognóz (33. Kolokvium 5 konané v dubnu 2012), že mírný pokles zaměstnanosti o 0,3 %, s nímž pro rok 2012 instituce v průměru počítají, by měl být následován její stagnací v roce Prognózy zúčastněných institucí v průměru počítají rovněž s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v letech 2012 až 2013, který by v ročním průměru neměl přesáhnout 7 %. Růst objemu mezd a platů by podle aktuálních prognóz měl akcelerovat ze 1,8 % v roce 2012 na 2,7 % v roce Vývoj spotřebitelských cen bude výrazně ovlivněn změnami nepřímých daní, zejména DPH. Podle zúčastněných institucí dosáhne v roce 2012 průměrná míra inflace 3,3 %, v roce 2013 pak 2,2 %. Příští Kolokvium se bude konat v listopadu Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor. 4 Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa 5 Zjišťování konsensuální prognózy je standardní součástí přípravy makroekonomického rámce státního rozpočtu v České republice již od roku Na základě toho Ministerstvo financí ČR pořádá dvakrát ročně Kolokvium, tj. setkání zástupců relevantních státních i soukromých institucí. Konsensuální prognóza vzniká jako aritmetický průměr predikcí, které byly získány formou ankety ze standardizovaných dotazníků. Výsledky 33. kola šetření vycházejí z předpovědí 17 institucí (MF ČR, MPO, MPSV, ČNB, CERGE-EI, Cyrrus, Česká spořitelna, ČSOB, IES FSV UK, ING, Komerční banka, Liberální institut, Patria, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svaz průmyslu a dopravy ČR, UniCredit Bank). Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy EK, MMF a OECD. Až na výjimky se předpovědi MF ČR výrazněji neliší od průměru předpovědí ostatních institucí. 13

15 Počet volných pracovních míst v ČR se meziročně zvýšil K 30. červnu 2012 evidoval Úřad práce ČR celkem volných pracovních míst, což bylo o 886 méně než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání je situace poměrně příznivá, neboť oproti stejnému období roku 2011 zde došlo k nárůstu o pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 11,1 uchazeče, což je zlepšení proti loňskému roku, kdy v červnu 2011 připadalo na jedno místo 12,5 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci měsíce června zaregistrováno v okresech: Třebíč (41,7), Teplice (35,1), Bruntál (34,4), Děčín (32,7) a Hodonín (32,5). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6 281, na jedno volné místo připadalo 3,2 uchazečů této kategorie, což je meziročně jen nepatrné zlepšení (červen 2011 = volných pracovních míst; na jedno volné místo připadlo 3,9 uchazečů této kategorie). Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV, graf MPO EU i eurozónu stále sužuje vysoká nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla v ČR podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci červnu 6,7 %. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,4 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (4,5 %), Nizozemsku (5,1 %), Lucembursku (5,4 %), Německu (5,4 %) a na Maltě (5,2 %). Vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána ve Francii (10,1 %), Itálii (10,8 %), v Maďarsku (11,0 %), v Bulharsku (12,4 %), na Slovensku (13,8 %), v Portugalsku (15,4 %) a dále pak v Irsku (14,8 %), v Řecku (23,1 % - květen 2012) a ve Španělsku (24,8 %). 14

16 Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 6 ve vybraných zemích EU-27 (červen 2012) Pramen: Eurostat, graf MPO Poznámka: Řecko - poslední dostupný údaj k EU i eurozónu stále trápí vysoká nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných lidí v sedmnácti zemích s jednotnou měnou v červnu sice nerostl, ale zůstal na rekordních 17,8 milionech, což je 11,2 %. Míra nezaměstnanosti se nezměnila ani v celé Evropské unii, kde činila 10,4 % a bez práce je tak přes 25 milionů lidí. Nejhorší situace je ve Španělsku (24,8 %) a v Řecku (23,1 %), kde je bez práce téměř každý čtvrtý člověk. Problematickými se však začínají stávat také Itálie a Francie. V obou zemích už nezaměstnanost překročila 10% hranici. Důvodem je především strach zaměstnavatelů najímat za současné politické a ekonomické nejistoty nové zaměstnance. U ekonomů se prohlubují obavy, že nezaměstnanost bude nadále růst, neboť velké průmyslové celky jsou nuceny zrušit tisíce pracovních míst kvůli radikálním úsporným opatřením a podnikatelská důvěra je velmi slabá. V Řecku dosahuje míra nezaměstnanosti už více než dvojnásobku průměru eurozóny. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Nyní se neutěšenou situaci snaží řešit výdajovými škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku. Řecko chce také začít naplňovat tzv. Plán pracovních rezerv. Do rezerv má být převedena část současných státních zaměstnanců, kteří by měli po určitou dobu pobírat část mzdy a poté by měli být propuštěni. Jednalo by se cca o 30 až 40 tisíc lidí. Evropská komise v reakci na rostoucí nezaměstnanost v Evropské unii navrhla, aby se členské země zaměřily na vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, a to v odvětví zelené ekonomiky, ve zdravotnictví a v odvětvích nových technologií, kde by mělo vzniknout v příštích letech více než dvacet milionů pracovních míst. Podmínky pro vznik nových pracovních míst by podle plánu měly členské státy vytvářet formou pobídek nebo podporou pro začínající 6 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 15

17 firmy. EK také navrhuje, aby státy provedly daňové úpravy a přesunuly daňové zatížení z oblasti zaměstnanosti na oblast ekologických daní. Reálné mzdy klesají Průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí 2012 meziročně nominálně vzrostla o 2,3 %, tj. o 546 Kč (činila Kč), reálně se však snížila o 1,1 %. Na nominálním růstu se podílely dva faktory: výplata mimořádných odměn v určitých odvětvích a státní svátky, které připadly na pracovní dny tak, že lidé čerpali dovolenou na tzv. prodloužený víkend. V podnikatelské i nepodnikatelské sféře se v tomto čtvrtletí mzdové úrovně sblížily a byl vykázán shodný nominální růst o 2,3 %, i reálný pokles o 1,1 %. Pokles reálné mzdy zažívá podnikatelská sféra až v letošním roce, ve sféře nepodnikatelské je tento negativní trend neustálý již od 3. čtvrtletí Pokud se týká jednotlivých sekcí našeho hospodářství dle klasifikace CZ-NACE, došlo k nárůstu reálné mzdy u pěti z nich, u třinácti se průměrná mzda naopak reálně snížila. U tří sekcí nastal dokonce nominální pokles. Největší nárůst mezd zaznamenal sektor peněžnictví a pojišťovnictví (+4,9 %) a sektor informačních a komunikačních činností (+2,9 %). Nejhůře se pak dařilo stavebnictví, kde průměrná nominální mzda klesla o 2,8 % a rovněž sektoru ubytování, stravování a pohostinství (pokles průměrné nominální mzdy o 1 %). Evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) se ve 2. čtvrtletí 2012 snížil o 1,0 % oproti stejnému období předchozího roku, v souhrnu o cca 38 tisíc. Největší pokles zaměstnanců vykazují sektory: stavebnictví (-3,5 %), ubytování, stravování a pohostinství (-3,1 %) a doprava a skladování (-2,6 %). Naopak navýšení počtu zaměstnanců zaznamenal sektor peněžnictví a pojišťovnictví (+1%) a sektor informačních a komunikačních činností (+0,3 %). Spotřebitelské ceny (inflace) se ve 2. čtvrtletí 2012 zvýšily o 3,4 %. Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků Pramen: ČSÚ, graf MPO 16

18 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1. Cenový vývoj Inflace ve 2. čtvrtletí mírně polevila, zejména v důsledku zpomalení růstu jak tržních, tak i regulovaných cen Skokový nárůst inflace na počátku roku, který držel vysoké tempo i v dalších měsících, v průběhu 2. čtvrtletí přece jen naznačil mírné zvolnění. Stejně jako v 1. čtvrtletí jeho zdrojem byl souběh několika jednorázových vlivů, zejména úpravy DPH, růstu cen potravin i regulovaných cen, ale i postupného prosakování vysokých vstupních nákladů a slabší koruny. Nákladová inflace však byla nadále tlumena omezenou spotřebitelskou poptávkou reflektující fiskální konsolidaci, poklesem reálným mezd, i slabou domácí ekonomikou. Průměrná míra inflace, která počátkem roku překročila hranici dvou procent, plynule rostla, v červnu až na 2,8 %, z 2,4 % v březnu (vyšší hodnoty dosáhla naposledy v červenci 2009). V srpnu se již dostala na 3,1 %. Spotřebitelské ceny v průměru za 2. čtvrtletí 2012 vzrostly meziročně o 3,4 %, což bylo o 0,3 p.b. méně než v 1. čtvrtletí. Růst tržních cen zpomalil na 2,1 % (z 2,3 % v 1. čtvrtletí) a růst regulovaných na 9,5 % (z 9,8 % v 1. čtvrtletí). Zvolnění cenového růstu se projevilo zejména v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, zdraví a doprava, v menší míře u oddílů alkoholické nápoje, tabák a bydlení. Naproti tomu v oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 4,3 %, z toho ceny ve školních jídelnách o 7,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zpomalil cenový růst především u pekárenských výrobků a obilovin, olejů a tuků, cukru a kávy, a to z důvodu vzestupu jejich cen v loňském 2. čtvrtletí (vliv vysoké srovnávací základny). Ceny chleba byly meziročně vyšší o 6,9 %, mléka o 0,9 %, cukru o 4,6 % a kávy o 20,2 %. Ceny běžného pečiva se nezměnily, ceny olejů a tuků se snížily o 1,2 %. U zeleniny došlo ke zmírnění cenového poklesu, naopak ceny ovoce rostly. Ceny v oddíle zdraví po výrazném růstu v 1. čtvrtletí (o 9,8 %) z důvodu zvýšení snížené sazby DPH a regulačního poplatku zbrzdily meziroční tempo růstu na 9 %. Zvolnění meziročního růstu cen v oddíle doprava na 3,2 % (ze 4 % v 1. čtvrtletí) bylo ovlivněno nižším růstem cen pohonných hmot ve 2. čtvrtletí 2012, které po sedmi měsících růstu konečně začaly v květnu klesat. K mírnějšímu zpomalení meziročního cenového růstu došlo i v oddíle bydlení, a to díky snížení růstu cen zemního plynu (efekt zdražení cen v červnu 2011), které i tak byly meziročně vyšší o 22 %. Čisté nájemné se zvýšilo o 5,6 %, z toho regulované o 13,6 % a tržní o 2 %. Cena elektřiny byla vyšší o 4,2 %. Vzrostly i ceny vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,4 %. Současně se prohloubil meziroční pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost a mobilních telefonů a naopak zmírnil pokles cen u oděvů a audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat. V srpnu 2012 inflace opět zrychlila růst Po červencovém poklesu spotřebitelské ceny v srpnu svůj meziroční růst opět zrychlily na 3,3 %. Jeho hlavním zdrojem byly ceny v dopravě, které inkasovaly výrazné zvýšení cen pohonných hmot o 6,5 % (z 3,1 % v červenci). Nicméně dominantní vliv na úroveň cenové hladiny spotřebitelských cen mají nadále ceny bydlení a potravin. V bydlení vzrostly ceny zemního plynu o 14 %, elektřiny o 4,2 %, vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,6 %. Čisté nájemné vzrostlo o 4,4 %, z toho regulované o 10,6 % a tržní o 1,6 %. Z potravin stouply ceny masa o 7,9 %, vajec o 62,3 %, jogurtů o 13,1 %, ovoce o 13,6 %, 17

19 zeleniny o 14,4 %. Meziroční cenový růst zbrzdily ceny odívání a obuvi, které klesly o 5 %, resp. o 2,5 %; pokračoval i pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 5,8 %, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu o 5,6 % a mobilních telefonů o 7,1 %. V následujících měsících by se inflace měla držet na úrovni zhruba 3,6 %. Její vyšší než očekávaný růst ovlivní slabá světová úroda, která již nyní zvyšuje ceny agrárních komodit na globálních trzích a na kterou také cenami začali předčasně odpovídat domácí pěstitelé i obchodníci. Částečně by jej mohla kompenzovat silnější koruna. Své by mohla sehrát i příliš volatilní cena ropy, která dnes reaguje na sebemenší projev geopolitické i ekonomické nestability. Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) leden březen červen září prosinec průměr leden únor březen duben květen červen červenec Ceny - spotřebitelské 1,7 1,7 1,8 1,8 2,4 1,9 3,5 3,7 3,8 3,5 3,2 3,5 3,1 - průmyslových výrobců 4,6 6,3 5,5 5,6 4,6 5,6 4,1 3,6 3,0 2,2 1,7 1,5 1,3 - stavebních prací -0,5-0,4-0,6-0,5-0,5-0,5-0,6-0,8-0,8-0,7-0,6-0,5-0,5 - zemědělských výrobců 23,0 31,0 27,1 9,9 3,6 19,4 0,7-3,6-2,8-2,8-2,6 0,2 2,4 - dovozní 4,6 5,3 0,4 5,0 5,1 4,3 7,0 5,8 4,2 4,5 6,1 6,6 5,8 Pramen: ČSÚ Dynamika růstu dovozních cen začala zrychlovat Ceny průmyslových výrobců dále zvolňují tempo růstu Klesající trend růstu dovozních cen z 1. čtvrtletí, podpořený zpomalením tempa růstu cen klíčových surovin na světových trzích, se ve druhém čtvrtletí zastavil. Dovozní ceny hned v dubnu obrátily směr vývoje a meziročně přidaly (z 4,2 % v březnu na 6,6 % v červnu). Byly taženy vývojem dovozních cen energetických komodit, které i přes meziroční pokles světových cen ropy vykazovaly stále vysoká tempa růstu, dále i komodit s vyšším stupněm zpracování a zejména vlivem zřetelného oslabení měnového kurzu (zejména CZK/USD). Ve srovnání s 1. čtvrtletím se jejich průměrný meziroční růst nezměnil, když dosáhl 5,7 %. Nejvíce se na něm podílely ceny minerálních paliv, které vzrostly ve 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 18,3 %, dále chemikálií o 4,8 %, průmyslového spotřebního zboží o 4,5 % a strojů a dopravních prostředků o 4,4 %. Ceny neklesly v žádné ze sledovaných skupin. Ceny průmyslových výrobců ve 2. čtvrtletí 2012 prodloužily trend poklesu meziročního růstu v průměru na 1,8 % (z 3,6 % v 1. čtvrtletí), pozorovaný již od konce roku Byl výsledkem snížení intenzity působení nákladových tlaků na ceny výrobců (výrazně oslabil příspěvek cen dovážených energetických surovin a polotovarů a vliv dovážených neenergetických surovin byl již nevýrazný). Zároveň pokračovalo zpomalování růstu cen výrobců v potravinářském průmyslu, odrážející s určitým zpožděním vývoj cen agrárních vstupů. Na dosaženém výsledku se nejvíce podílely zejména ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných produktů, které vzrostly meziročně v průměru o 8,1 %, chemických látek a výrobků o 6,4 %, potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,1 % (z toho se výrazně zvýšily ceny ostatních potravinářských výrobků o 8,1 %, masa a masných výrobků o 4,7 %, nápojů o 4,1 %, kdežto ceny mlýnských a škrobárenských výrobků se snížily o 10,8 %, rostlinných a živočišných olejů a tuků o 7,1 % a mléčných výrobků o 3,1 %). Významně klesly ceny těžby a dobývání o 5,1 %. 18

20 Také v červenci ceny průmyslových výrobců, již osmý měsíc v řadě, pokračovaly v poklesu tempa meziročního růstu (na 1,3 %, z 1,5 % v červnu). Klesly ceny mlýnských a škrobárenských výrobků o 10,1 %, mléčných výrobků o 6,4 %. Ceny těžby a dobývání se snížily o 54,1 %, z nich zejména ceny černého, hnědého uhlí a lignitu o 7,7 %. Nadále rostly především ceny koksu a rafinovaných ropných produktů o 5,1 % chemických látek a výrobků o 5,3 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku stouply o 1,4 %, z toho ceny ostatních potravinářských výrobků o 7,9 %, masa a masných výrobků o 4,6 %, a nápojů o 3,9 %. Graf č. I Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100) Pramen: ČSÚ, graf MPO Ceny stavebních prací se stále drží pod úrovní roku 2011 Pokles cen zemědělských výrobců se v květnu zastavil Sektoru stavebnictví se stále nedaří a zůstává v útlumu. Ceny stavebních prací proto i ve 2. čtvrtletí 2012 setrvaly pod úrovní předchozího roku (meziročně v průměru o 0,6 %). Pod ní je drží nižší investiční aktivita, související jak s omezením výdajů veřejného sektoru na infrastrukturu, tak i obezřetností korporátního sektoru vůči investicím, nepřetržitě již od března Nicméně ve 2. čtvrtletí snížily pokles proti předchozímu čtvrtletí v průměru o 0,1 p.b. a v srpnu potvrdily tendenci mírného snižování meziročního poklesu na 0,4 % (v červnu i v červenci byly meziročně o 0,5 % pod úrovní předchozího roku). Naopak ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví sledují spíše vývoj cen výrobců v průmyslu, takže meziročně rostou - ve 2. čtvrtletí zrychlily tempo růstu v průměru na 1,6 % (proti 1. čtvrtletí o 0,3 p.b.), v červenci ho opět zvolnily na 1 %. Zpomalování růstu cen zemědělských výrobců z druhé poloviny minulého roku vyústilo v únoru 2012 v meziroční pokles, který však vydržel jen čtyři měsíce, když v červnu opět přešel v zatím nevýrazný růst (0,2 %). V průměru za 2. čtvrtletí se tak dostaly ceny meziročně o 1,7 % pod úroveň předchozího roku. O jejich pokles se zasloužily ceny rostlinných výrobků, které spadly v průměru o 7 %, pod vlivem mírného snížení cen komodit, příznivých klimatických podmínek, i domácí sklizně v minulém roce. Ceny brambor byly nižší o 42,3 %, obilovin o 7,3 % 19

21 a ovoce o 4,3 %, ceny zeleniny naopak vzrostly o 11,5 %. Ceny živočišných výrobků pokračovaly v nepřetržitém růstu, meziročně v průměru o 5,8 %, a to v důsledku skokového zvýšení cen vajec, v průměru za kvartál o 79,7 %, prasat o 15,8 % a skotu o 9,3 %. Klesly ceny mléka o 4,2 %. Ceny zemědělských výrobců v červenci nabraly již poměrně slušné tempo růstu, když přidaly meziročně o 2,4 % (z 0,2 % v červnu). V rostlinné výrobě vzrostly po sedmi měsících ceny o 3,1 % (ceny zeleniny byly vyšší meziročně o 26,1 %, ovoce o 19,8 % a olejnin o 12 %; ceny brambor byly naopak nižší o 13,6 %). V živočišné výrobě se zvedly ceny o 1,4 % (vyšší byly ceny vajec o 64 %, prasat o 13,2 %, skotu o 11,5 % a drůbeže o 0,5 %, naproti tomu významněji klesly ceny mléka o 10,7 %). Výstupy domácích výrobců tak začínají velice rychle reflektovat slabou úrodu v některých částech světa, která zvýšila ceny agrárních komodit na globálních trzích. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Globální ekonomika přibrzdila, ale svět sužují obavy z inflace, která je tentokrát vyšší v ČR než v EU Svět i česká ekonomika se v roce 2012 ocitly na tenkém ledě, když pokračovaly ve zpomalování výkonu, některé země, zejména evropské, se propracovaly do recese, ale obavy z dalšího vývoje přetrvávaly i v hospodářsky silnějších státech. Stejně jako před rokem zůstala tématem číslo jedna dluhová krize v eurozóně, letos však již v pokročilejším stadiu. Fungování eurozóny závislé na nestandardních intervencích ECB, půjčkách a fiskálních transferech, nepřineslo doposud efektivní výsledky. Hrozí proto značné problémy nejen finančnímu sektoru, ale i reálné ekonomice v řadě zemí, především těm, které inkasují dopady tvrdých úsporných opatření. I když se inflaci ve 2. čtvrtletí dařilo tlumit, především dluhy Evropy a s nimi spojené zásahy, ale i geopolitická nestabilita a drahé komodity ji postupně potáhnou vzhůru. S inflací se potýkaly všechny regiony evropské unie, ale táhly ji zatím pouze nákladové faktory. Přestože se domácí HICP dlouhodobě pohyboval pod úrovní průměru EU, po jeho lednovém skoku a mírném zklidnění ve 2. čtvrtletí (meziročně v průměru na 3,8 %) překonal zcela regulérně jak průměr zemí eurozóny, tak i celé EU (o 1,3 p.b., resp. o 1,2 p.b.). Důvodem vyššího růstu tuzemského HICP byly dopady administrativních opatření zejména zvýšení domácích sazeb DPH, zdražení cen energií a vysoké ceny pohonných hmot. Česká inflace se tak začala stále více prosazovat a v rámci EU se posunula k zemím s její nejvyšší hodnotou. Evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se ve svých výsledcích lišily. Nejvíce s inflací v červnu zápasilo Maďarsko a Estonsko, nejméně Švédsko (viz graf č. I.3.2.1). Také v Německu její meziroční růst v březnu zpomalil. Největší podíl na vzestupu spotřebitelských cen v EU měly sektory dopravy (pohonné hmoty) a bydlení (energie). 20

22 Graf č. I Spotřebitelská inflace v zemích EU a USA v červnu 2012 (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Zkrotit inflaci se podařilo Americe, ale i Číně Naopak ceny v průmyslu rostly v ČR pomaleji než v EU Americká ekonomika vstoupila do roku 2012 v podstatně lepší kondici než ta evropská. Její výkon ve 2. čtvrtletí podpořila zlepšující se situace na trhu práce, která povzbudila spotřebitelskou poptávku. Příznivější výsledky ekonomiky posouvaly meziroční inflaci v USA na stále nižší úroveň, z prosincových 3,4 % na 1,5 % v červnu a 1,4 % v červenci (což je nejnižší hodnota od prosince 2010), když ještě v září 2011 kulminovala na 4,7 %. Hospodářské zotavení USA je však zatím velmi křehké, také americká ekonomika se potýká s vysokým zadlužením, spotřebitelské ceny byly pod tlakem drahých surovin, pohonných hmot a energií. Ekonomika Číny, jako jeden z hlavních motorů globálního růstu, rostla ve 2. čtvrtletí, kvůli oslabení exportu i domácí spotřeby, nejpomaleji za téměř tři roky. Čínským firmám se vlivem slabých mezinárodních trhů snížil příliv objednávek a klesly tržby. Vedle USA se také Číně podařilo zredukovat inflaci (4,1 % v závěru roku na 2,2 % v červnu), která se tak dostala na nejnižší úroveň od ledna Potvrdil se tak trend jejího postupného poklesu, který trvá od loňského července, kdy kulminovala na 6,5 %. Ke zmírnění inflace přispělo hlavně zlevnění potravin, které zde mají na růstu spotřebitelských cen největší podíl. S ohledem na vysoký hospodářský výkon země (ve 2. čtvrtletí 7,6 %) by však inflace do 4 % neměla představovat výrazný problém. Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii rostly rychleji než v tuzemsku. V Evropské unii jako celku stouply meziročně v průměru za 2. čtvrtletí o 2,3 % - nejvíce opět v Maďarsku o 7,1 %, v Litvě o 5,7 % a Lotyšsku o 4,2 %. V ČR vzrostly v 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 3,6 %, v Německu o 2 % a na Slovensku o 4 %. Klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,4 %. Spolu se zpomalováním globální ekonomické aktivity mají jak ceny komodit tendenci k poklesu, tak návazně ceny výrobců ke snižování růstu, resp. také k absolutnímu poklesu. Nicméně dosažené výsledky podle agregovaného indexu jsou do jisté míry zkreslující, protože úroveň 21