Kontroly kvůli uprchlíkům Příznivý vývoj ekonomiky vedl k většímu nedostatku řidičů Je třeba chránit náš trh před nekalou konkurencí...

Transkript

1 PŘEHLED ZPRÁV Kontroly kvůli uprchlíkům... 2 Příznivý vývoj ekonomiky vedl k většímu nedostatku řidičů... 3 Je třeba chránit náš trh před nekalou konkurencí... 4 Dnes začaly opravy dálnice D11 za 117 milionů Kč... 5 Na dálnici až 150 kilometrů za hodinu? Senátoři jsou proti... 5 Bild: Zavedení mýtného na německých dálnicích se odsouvá... 7 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1

2 PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Kontroly kvůli uprchlíkům ČT Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka: V Česku se zpřísní kontroly kvůli uprchlíkům. Na silnicích, železnici i dalších cestách. ČT to potvrdil ministr vnitra Milan Chovanec. Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/: Počítám, že v řádech dní se tam zesílí kontrolní činnost, abychom byli schopni evidovat příchozí a navracet je zpátky. Jakub ŽELEZNÝ, moderátor: Horké téma migrantů zítra na mimořádné schůzi otevře i sněmovna. Diskutovat se bude zejména o plánovaných kvótách. Těmi chce Evropská unie dosáhnout spravedlivějšího rozdělení běženců. V tuzemsku jich policisté letos zachytili čtrnáct set. Počet je už teď oproti loňsku dvojnásobný. Někde zachytávají migranty na hranicích, v Česku zase na dálnicích. Tyhle dva pohledy upřené z oken civilního vozu patří středočeským celníkům. Hledají nelegální zboží i uprchlíky. Najít takové auto mezi tisíci je přitom těžké. Pomáhají zkušenosti. Alexandr STRACH, velitel hlídky, Celní správa ČR: Momentálně jsme vytipovali srbský kamion. A tam je samozřejmě pravděpodobnost úkrytu zboží, anebo dokonce i lidí, protože klasická policejní kontrola přes tu celní plombu nesmí. osoba: Svádíme vám kamion Scania. osoba: Jo, rozumím. Podle dokumentů veze Srb zboží z Maďarska do Německa, a to souhlasí. V železných poklicích se zřejmě nic nekalého neskrývá. Na skutečné běžence narazí jen málokterá kontrola. Přesto je podle policistů i celníků potřeba v nich dál pokračovat. Pořizují si proto lepší vybavení. Třeba tenhle rentgen na auta stál osmdesát milionů korun. Stále víc se používají i cvičení psi. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2

3 Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/: Silnice, vlaky, samozřejmě veškeré přístupové cesty, které jsou u hranic s Českou republikou, tak se ty kontroly zintenzivní. Není to snaha o obnovení znova státních hranic, ale pouze budeme vykonávat intenzivní kontrolní činnost. Zatímco do Česka žádná uprchlická vlna podle ministra vnitra zatím nemíří, ve Francii je situace horší a denně se s ní potkávají čeští řidiči kamionů. Tohle je video jednoho z nich. Běženci čekají přímo na terminálu v Calais. Tady otevírají dveře návěsu a zkoušejí se ukrýt mezi nákladem a projet do Británie. Jan HOLEMÝ, manažer dopravy, OK Trans: Přeřízne tohle to celní lanko, vyndá ho, vleze tam dovnitř zadem. Ten návěs po naložení je od země až do stropu plný pneumatik, jo, ta vnitřní výška je podle typu dva a půl až tři metry. A v podstatě nahoře zbývá nějakých patnáct, dvacet centimetrů prostoru od střechy a měli jsme případ, kdy jich tam nahoře bylo deset. Asi nejnebezpečnější způsob, jak se dostat s kamionem do vytoužené západní Evropy, je pak tento. Na nápravě pod návěsem, kam se běženci přivazují. Největší nebezpečí jim podle řidičů hrozí při naloďování. Bojí se ale i řidiči kamionů, a to právě uprchlíků. Martin FELIX, mluvčí, ČESMAD Bohemia: Nejenom, že pronásledují nebo že by se tajně tam snažili vlézt, oni už dokonce ta vozidla násilně zastavují, ohrožují řidiče. Sdružení autodopravců radí řidičům, aby nezastavovali a v kabině se zamykali. A se žádostí o pomoc se obrátilo i na ministerstvo zahraničí a ambasádu v Paříži. Jan Beránek a Milan Brunclík, Česká televize. Příznivý vývoj ekonomiky vedl k většímu nedostatku řidičů dnoviny.cz Na konci května se v Praze uskutečnilo plenární zasedání Sdružení ČESMAD Bohemia, na kterém dopravci mimo jiného hodnotili uplynulé období. Například posílení ekonomiky se podle nich sice příznivě promítlo do nárůstu poptávky po dopravě, ale mělo zároveň nepříznivý dopad na nedostatek řidičů. Právě na tuto problematiku v úvodu svého vystoupení upozornil prezident sdružení Vladimír Starosta. Velkou komplikací pro dopravce podle něj byla také řada legislativních změn a personální obměny v rezortu dopravy, včetně další výměny ministra dopravy. A další změny se vyskytly i v Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3

4 mezinárodním měřítku a vedly k posílení protekcionismu a komplikacím na dopravním trhu řady západních zemí. Příkladem podle něj může být daňový systém EKAER v Maďarsku, zavedení ekologických plaket v Rakousku, zákazy vykonávání týdenního a čtrnáctidenního odpočinku v Belgii a Francii a exemplární ukázkou pak je zavedení minimální mzdy (tzv. MiLog) v Německu. Nepříjemný pro dopravce je rovněž konflikt na Ukrajině, možný odchod některých členů z Evropské unie nebo aktuálně eskalující problém s imigranty z třetích zemí. Řešením těchto problémů však nemůže být politika ochranářství nebo ohýbání zákonů, řekl Vladimír Starost v narážce na MiLog. Verdikt komise je samozřejmě povzbudivý, ale naše práce v tomto samozřejmě nekončí, dodal. Jako pozitivní označil Vladimír Starosta skutečnost, že při vyjednávání o sazbách mýtného se podařilo udržet preferenci nejmodernější techniky. To je podle něj klíčové pro to, aby obor silniční dopravy byl v ČR v budoucnu konkurenceschopný. Bohužel, nepodařilo se však zafixovat na delší období současné sazby, což je cíl sdružení pro další období. Ministr dopravy už podle něj avizoval, že se chce o sazbách bavit, a dopravci jsou na tuto diskusi připraveni. Stále aktuálnější je i téma výběru provozovatele mýtného systému. Vladimír Starosta v podstatě zopakoval požadavky dopravců, které na systém mají, především aby byl uživatelsky komfortní a byl ekonomicky přínosný. Nemá podle něj smysl hrát si s pomocí mýtného na nějaké řízení dopravy, protože v České republice de facto neexistují alternativy dopravních cest. Byly by to jen vyhozené peníze a jejich přesun do kapes technologických firem, dodal. Dalším z důležitých témat, kterými se dopravci loni zabývali, byl výkon státního odborného dozoru. Pro nás je velice důležitá kontrola zahraničních vstupních povolení, především u řidičů přijíždějících z Běloruska, Ukrajiny a dalších zemí, s nimiž máme ještě pořád mezivládní dohody. Je třeba chránit náš trh před nekalou konkurencí dnoviny.cz Květnové plenární zasedání Sdružení ČESMAD Bohemia se nezabývalo jen hodnocením uplynulého období, ale nastínilo i cíle sdružení pro následujících dvanáct měsíců. O některých z nich jsme hovořili s generálním tajemníkem sdružení Mgr. Vojtěchem Hromířem. Co podle vás může přispět k zlepšení postavení českých dopravců v mezinárodním měřítku? Nepochybně to, že se omezí zesilující se protekcionismus ze strany některých západních zemí, a například přestane být MiLog uplatňován i na zahraniční silniční dopravce. Ale stejně tak je třeba chránit náš domácí trh před nekalou konkurencí ze zahraničí. V poslední době k nám jezdí stále více Poláci, Litevci, Bělorusové či Ukrajinci, kteří měli dříve práci na východě. A státní orgány by měly důslednými kontrolami zajistit, aby u nás dopravu provozovali se všemi patřičnými povoleními. Velice kriticky k tomuto tématu vystoupil náš člen specializující se na Rusko, Dalibor Chlup. Upozornil, že ač dopravu do a z Ruska nevzdává, jsou dopravci, kteří se na tuto relaci zaměřují, velice ohroženi. Navíc je pro ně těžké se přeorientovat na jiný trh, nejen proto, že po dvacetileté specializaci by jen těžko sháněli rychle zákazníky jinde, ale i z toho důvodu, že dopravní technika používaná pro jízdy do Ruska, se poněkud liší od té, kterou disponují dopravci jezdící v rámci Evropské unie. Takže především pro ně je životně důležité, aby se jejich zahraniční konkurence u nás chovala stejně férově, jako oni v zahraničí. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4

5 Velké výzvy přetrvávají v oblasti autobusové dopravy, ať již třeba v nastavení podmínek výběrových řízení na dopravní obslužnost, či v konstrukci některých jízdních řádů nebo problematice čekání mezi spoji apod. V mezinárodní autobusové dopravě očekáváme i v dalších zemích zpoplatňování formou obratových daní a někdy bývá těžké tyto požadavky řádně plnit. S tím budeme našim členům pomáhat. Určitě budeme reagovat i na různé nové nebo staronové nápady typu zákaz předjíždění kamionů, které se jistě budou objevovat. Nyní shromažďujeme připomínky k podmínkám registrování vozidel v ČR, kde naši členové narazili na některé nedostatky, které by se měly odstranit. V dohledné době by snad už mohlo dojít k nějakému posunu v přípravě tendru na provozovatele mýtného systému Pochopitelně se nevzdáme snahy ovlivnit nastavení systému výběru mýtného po roce Je třeba si uvědomit, že zatímco na jedné straně silniční dopravci zaplatí na mýtném za deset let třeba sto miliard Kč, na straně druhé je zde nějaká technologická firma, která třeba deset až dvacet miliard Kč zinkasuje. A mně se zdá, že v poslední době je větší péče věnována té technologické firmě (hlavní je, aby pro tyto firmy byl tendr tzv. technologicky neutrální), místo toho, že systém by měl být co nejvýhodnější pro stát a uživatelsky přijatelný pro nás, plátce. Dnes začaly opravy dálnice D11 za 117 milionů Kč eulog.cz Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo dnes opravovat dálnici D11 mezi 26. a 40. kilometrem za 117 milionů korun. Dělníci například opraví výtluky a trhliny, nahradí cementobetonové desky za asfaltovou nebo cementobetonovou vozovku a na mostech vymění obrusnou vrstvu. Po dokončení oprav vozovku překryjí dvouvrstvým mikrokobercem. Řidiči mají počítat s dopravním omezením do září. První etapa oprav potrvá od středy 17. června do 31. července. Doprava ve směru Praha-Hradec Králové bude od 25. do 34. kilometru svedena do provizorních pruhů nebo převedena do protisměrného pásu. V opačném směru se bude jezdit od 35. do 25. kilometru ve dvou provizorních jízdních pruzích a vždy od čtvrtka do neděle jen v jednom provizorním pruhu. Možnost sjezdu a nájezdu na exitech Sadská a Vrbová Lhota zůstane zachována v obou směrech. Druhá etapa oprav je naplánována od 31. července do 4. září, podrobnější informace o omezeních ve druhé etapě ŘSD zveřejní v červenci. Na dálnici až 150 kilometrů za hodinu? Senátoři jsou proti aktualne.cz Rubrika: Ekonomika Senátoři jsou proti možnému zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 150 kilometrů za hodinu. Novelu zákona o pozemních komunikacích dnes vrátili poslancům s několika pozměňovacími návrhy. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5

6 Při dubnovém projednávání v Poslanecké sněmovně však pro zvýšení rychlosti hlasovala jasná většina poslanců. Pokud nezmění názor, zřejmě tedy senátní návrh přehlasují. Vyšší rychlost nyní senátoři odmítli i přes obavy, že poslanci horní komoru přehlasují a spolu s tím odmítnou i další senátní úpravy novely. Zvýšení rychlosti na dálnicích slíbil vetovat i prezident Miloš Zeman. Novela dále předpokládá, že na téměř pětadvaceti úsecích silnic první třídy by od roku 2016 mohli řidiči legálně jezdit rychlostí až 110 kilometrů za hodinu místo dosavadních devadesáti. Jde o 24 úseků dostatečně širokých čtyřproudých silnic s oddělenými směry jízdy a s mimoúrovňovými křižovatkami - tedy v zásadě dálničního typu. Jezdit na nich stotřicítkou jako na dálnici však není bezpečné. Současně si "papírově" polepší většina dosavadních rychlostních silnic - stanou se z nich klasické dálnice. Dálniční síť se díky tomu rozšíří o zhruba 300 kilometrů. Maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu se nezmění. Ve Sněmovně letos v dubnu uspěl pozměňovací návrh, aby proměnlivé elektronické značky umožnily zvýšit maximální rychlost o 20 kilometrů také na vybraných úsecích dálnic, tedy na 150 kilometrů za hodinu. Má jít zejména o nově postavené úseky s nízkou dopravní zátěží, odpovídajícím povrchem a dostatečným rozhledem. Návrh poslanců Ivana Adamce a Zbyňka Stanjury z ODS podpořili překvapivě poslanci napříč stranami. Příkladem jsou podle Adamce úseky D1 Lipník nad Bečvou - Ostrava, Vyškov - Kroměříž nebo D11 Poděbrady - Hradec Králové. Konkrétní seznam zatím neexistuje. "Stopadesátku" by ale značky ukazovaly jen za dobrých povětrnostních podmínek a nízké úrovně dopravy. Ministr dopravy Dan Ťok (za hnutí ANO) vyšší rychlost nepodpořil. Připomněl, že tuzemské dálnice jsou dosud projektovány na rychlost 130 kilometrů, takže možné zrychlení by si vyžádalo další úpravy, například delší připojovací nebo odbočovací pruhy. Ťok upozornil, že zvýšení rychlosti by vždy muselo povolit ministerstvo dopravy, které se ale k návrhu stavělo odmítavě. "Je to stejně uděláno tak, že úseky bude definovat ministerstvo dopravy a naše stanovisko není příliš souhlasné," uvedl Ťok. Zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu si v dubnu našlo zastánce i odpůrce napříč stranami. Návrh podpořilo 114 poslanců, odmítlo jej pouze 34. Souhlasili s ním například Stanislav Huml nebo Jaroslav Foldyna z ČSSD, František Vácha (TOP 09) nebo Petr Adam (Úsvit). Proti byl třeba Leoš Heger z TOP 09 nebo Ivan Pilný za ANO (přehled hlasování jednotlivých poslanců najdete zde). "Zvýšit na vybraných úsecích dálnic nejvyšší rychlost na 150 kilometrů v hodině je scestné ve chvíli, kdy se Česká republika potýká s nárůstem počtu usmrcených při dopravních nehodách," řekl vedoucí oddělení Besip na ministerstvu dopravy Martin Farář. Trendem okolních zemí je naopak omezování rychlosti. Experti z Univerzity Palackého v Olomouci na základě vědeckých poznatků upozorňují, že vysoká rychlost je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím nehodovost na silnicích a její zvýšení na dálnici na 150 kilometrů zvýší pravděpodobnost nehody téměř dvojnásobně. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6

7 Vztah mezi rychlostí vozidla a rizikem nehody dokazuje takzvaný Nilssonův zákon. Podle něj se dá empiricky ověřit, že pokud řidič zvýší rychlost ze 130 na 150 kilometrů, znamená to, že riziko jeho účasti ve smrtelné nehodě vzrostlo o plných 90 procent. Podle Matúše Šuchy, vedoucího Katedry psychologie Univerzity Palackého, řidič ve vyšší rychlosti má kratší čas k reakci, brzdná dráha je delší a možnost vyhnout se kolizi menší. "Často skloňovaný příklad Německa je podle odborníků zavádějící. Pouze na zhruba třetině dálnic je rychlost neomezená, dálnice i vozový park jsou v lepším technickém stavu, ale zejména jsou řidiči dlouhodobě vedeni k odpovědnosti a bezpečnému řízení. Navíc Německo z pohledu dopravní bezpečnosti nepatří k nejvyspělejším zemím," vysvětluje Šucha. Pokud jde o původně zamýšlené (a nakonec také schválené) zvýšení rychlosti na vybraných silnicích na 110 kilometrů za hodinu, je to podle expertů i některých politiků krok správným směrem, protože se provoz zrychlí a lépe se tak využije kapacita těchto silnic. Na druhou stranu je tu riziko většího počtu nehod. Lidé za volantem totiž mají s dodržováním předepsané rychlosti potíže. "S rozhodnutím politiků (ohledně rychlosti 110 km/h - pozn. red.) nemám problém. Obávám se ale chování řidičů," říká například Karel Schmeidler, dopravní sociolog z Ústavu soudního inženýrství při VUT Brno. Původním záměrem ministerstva dopravy bylo také zjednodušit značení tuzemských silnic a dálnic. Kdo nyní jede například z Prahy do Liberce nebo směrem na Karlovy Vary, vnímá tamní čtyřpruhové komunikace jako klasické dálnice. Ale třeba zahraniční investor, který si jen prohlíží méně podrobnou mapu České republiky, je vnímá jako obyčejné silnice. Formálně jde totiž "jen" o rychlostní silnice, nikoliv dálnice, což právě některé zahraniční mapy rozlišují. V České republice existují dvě různě značené komunikace "dálničního typu". Obě mají nejméně dva pruhy v každém směru, jsou shodně zpoplatněné, platí na nich stejná maximální dovolená rychlost 130 kilometrů za hodinu, nové stavby jsou v zásadě i stejně kvalitní. Zejména starší silnice pro motorová vozidla se od dálnic liší "ostřejšími" zatáčkami, kratším nebo zcela chybějícím připojovacím pruhem u vjezdů a užšími odstavnými pruhy. Odlišné označení zbytečně mate nejen zahraniční investory či turisty, ale také tuzemské řidiče. Za převedení rychlostních silnic (jen těch, které splňují příslušné parametry) pod dálnice se už před lety přimlouvala i státní agentura CzechInvest, která do Česka láká zahraniční investory. V novém pojetí mají jako rychlostní silnice (nyní jen s maximální rychlostí 110 kilometrů) zůstat označeny i ty "horší" z dosavadních rychlostních silnic, například mezi Vyškovem a Olomoucí. Formálně teď půjde jen o silnice první třídy s příslušnou značkou. Ministerstvo připomíná, že starší rychlostní silnice byly za socialismu stavěny obvykle pro maximální rychlost 100 kilometrů za hodinu, po plošném zvýšení na 130 kilometrů se staly rizikovějšími. Bild: Zavedení mýtného na německých dálnicích se odsouvá finančnínoviny.cz Zavedení mýtného pro osobní automobily na německých dálnicích se zpozdí kvůli právním krokům, které proti Německu chystá Evropská komise. V rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání německého Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7

8 bulvárního deníku Bild to uvedl spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt. Mýtné tak prý Berlín ani v příštím roce vybírat nezačne. "Zahájením řízení pro porušení Smlouvy zabrzdí Evropská komise realizaci poplatku z infrastruktury," řekl ministr za vládní Křesťanskosociální unii (CSU) Dobrindt s tím, že vláda vyčká případného rozhodnutí soudu, a mýtné tak oproti plánu během roku 2016 nezavede. Důvodem odkladu zavedení mýtného je podle Dobrindta hlavně právní nejistota, kterou kroky Evropské komise vůči Německu vyvolávají. Není prý proto možné vypsat výběrová řízení na provozovatele mýtného systému. Přípravy na spuštění mýta budou podle německého ministra dopravy ale nadále pokračovat. "Spolková vláda jednoznačně prokázala, že zákony o mýtném jsou v souladu s právem Evropské unie," uvedl Dobrindt. Výběr provozovatele zahájí vláda však až poté, co rozsudek v případu vynese Soudní dvůr EU. "Od našeho cíle zavést na německých silnicích větší spravedlnost, se nenecháme odradit," dodal v rozhovoru ministr. Evropská komise by se dnes měla vyjádřit k případnému zahájení řízení pro porušení Smlouvy s Německem kvůli mýtnému. Komise kritizuje především to, že německé mýtné prakticky dopadne jen na zahraniční řidiče, neboť těm německým se zároveň sníží daň z vlastnictví vozidla. Evropské právo přitom znevýhodňování občanů jiných států zakazuje. Německé mýtné v chystané podobě odmítají i některé země sousedící s Německem, včetně Rakouska, Nizozemska a České republiky. Výše poplatku by měla podle dosavadních plánů záviset na ekologické náročnosti provozu auta. Rozpětí ročního poplatku by mělo být 22 až 130 eur (asi 600 až 3550 Kč). Relative PR & Consultancy, s.r.o. 8