G40.4 Jiná generalizovaná epilepsie a epileptické syndromy. G40.5 Zvláštní epileptické syndromy. G40.6 Záchvaty grand mal (s nebo bez petit mal) NS

Transkript

1 Příloha č. 1 - Mezinárodní klasifikace nemocí Nemoci nervové soustavy, poruchy záchvatové paroxysmální G40 Epilepsie padoucnice G40.0 Idiopatická epilepsie a epileptické syndromy (fokální) (parciální) příbuzné lokalizace se záchvaty lokalizovaného začátku G40.1 Symptomatická epilepsie a epileptické syndromy (fokální) (parciální) příbuzné lokalizace s jednotlivými parciálními záchvaty G40.2 Symptomatická epilepsie a epileptické syndromy (fokální) (parciální) příbuzné lokalizace s komplexem parciálních záchvatů G40.3 Generalizovaná idiopatická epilepsie a epileptické syndromy G40.4 Jiná generalizovaná epilepsie a epileptické syndromy G40.5 Zvláštní epileptické syndromy G40.6 Záchvaty grand mal (s nebo bez petit mal) NS G40.7 Petit mal bez záchvatů grand mal NS G40.8 Jiná epilepsie G40.9 Epilepsie NS G41 Status epilepticus G41.0 Grand mal status epilepticus G41.1 Petit mal status epilepticus G41.2 Status epilepticus typu parciálních záchvatů komplexní symptomatologií G41.8 Jiný status epilepticus G41.9 Status epilepticus NS Neurologie pro praxi, 2011 I

2 Příloha č. 2 Epileptický záchvat Grand mal (a tonická fáze, b tonicko-klonická fáze, c fáze uvolnění) Seidl, Obenberger, 2004 II

3 Příloha č. 3 Elektroencefalografie (EEG) Silbernagl, Despopoulos, 1984 III

4 Příloha č. 4 EEG křivky Silbernagl, Despopoulos, 1984 IV

5 Příloha č. 5 EEG záznam velkého záchvatu Seidl, Obenberger, 2004 V

6 Příloha č. 6 Stabilizovaná poloha Stabilizovaná poloha online. cit Dostupné z VI

7 Příloha č. 7 Faktory ovlivňující kvalitu života pacienta s epilepsií Vojtěch, 2005 VII

8 Příloha č. 8 - Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel 1. Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou takové nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy, které představují vážné nebezpečí pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména skupina 1 a) epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je kratší než 12 měsíců; epilepsií se pro účely této vyhlášky rozumí dva nebo více epileptických záchvatů, ke kterým došlo u posuzované osoby v odstupu nejvýše 5 let, b) stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 12 měsíců, c) stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 6 měsíců, d) stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je pravděpodobné, nebo e) záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie. skupina 2 a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak, b) epilepsie po dobu 10 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby, c) stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba po dobu 5 let od tohoto záchvatu, d) záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, včetně stavů v anamnéze, například narkolepsie nebo kataplexie. e) stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují závažné psychické, smyslové nebo motorické poruchy, nebo f) poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost. VIII

9 2. Nemoci, vady nebo stavy nervové soustavy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména skupina 1 a) stavy spojené s nemocemi, úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují psychické, smyslové nebo motorické poruchy, b) epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je delší než 12 měsíců, c) epilepsie se záchvaty vyskytujícími se pouze ve spánku, v anamnéze se nevyskytly záchvaty v bdělém stavu a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců, d) epilepsie se záchvaty, které neovlivňují schopnost řízení, v anamnéze se nevyskytly jiné záchvaty než takové, u kterých bylo prokázáno, že neovlivňují schopnost řízení, a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců, e) epileptické záchvaty, které se vyskytnou v důsledku změny antiepileptické léčby indikované lékařem; pokud se objeví epileptický záchvat v období změny léčby nebo snižování léčebné dávky, je v případě obnovení dříve účinné léčby nutné zachovat období 3 měsíců, kdy posuzovaná osoba neřídí, f) stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy byla nasazena antiepileptická léčba, po 12 měsících od tohoto záchvatu, g) stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba, po 6 měsících od tohoto záchvatu, h) stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné, i) záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například kompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie, nebo j) poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost. IX

10 skupina 2 a) nemoci, vady nebo stavy stanovené pro skupinu 1, pokud není dále stanoveno jinak, b) stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 5 letech od tohoto záchvatu, c) epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 10 letech od vysazení léčby; v případě prognosticky příznivých stavů, například benigní epilepsie s rolandickými hroty, po 5 letech od vysazení léčby, d) stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné; riziko vzniku záchvatu nesmí být větší než 2% za rok, e) jiná ztráta vědomí; riziko opakování ztráty vědomí nesmí být větší než 2% za rok, f) nemoci, které provází zvýšené riziko epileptických záchvatů, například arteriovenózní malformace nebo nitrolební krvácení, přestože k samotným záchvatům ještě nedošlo; jde-li o strukturální poškození mozku, kdy je zvýšené riziko vzniku záchvatu, nesmí být toto riziko větší než 2% za rok, nebo g) poruchy spánku ovlivňující bdělost. Sbírka zákonů online. cit Dostupné z 3~ADzen~C3~AD~20motorov~C3~BDch~20vozidel&nr=&part=&name=&rpp=100# local-content. X

11 Příloha č. 9 - Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Markéta Karlová a studuji obor Řízení a supervize v sociálních a zdravotních organizacích na Fakultě humanitních studií v Praze. V současné době pracuji na své diplomové práci s názvem Informovanost široké veřejnosti o problematice epilepsie v Městské nemocnici v Litoměřicích. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění následujícího anonymního dotazníku, který je pro dokončení mé práce nezbytný. Výsledky z dotazníků budou také použity pro vzdělávací plán, který má za cíl zvýšit podvědomí veřejnosti o epilepsii a pokusit se vyvrátit některé zažité předsudky týkající se tohoto onemocnění. Děkuji za pochopení, Vaše úsilí a čas, který budete věnovat vyplnění dotazníku. Bc. Markéta Karlová OZNAČTE, PROSÍM, JEDNU ODPOVĚĎ (není-li u otázky uvedeno jinak) 1. Představte si situaci: Na ulici na zemi leží člověk, chrčivě dýchá, má křeče končetin a nereaguje na oslovení. Co Vás při pohledu na něj jako první napadne? je pod vlivem alkoholu/drog má nějaké psychiatrické onemocnění je to člověk s epilepsií nic, ostatních lidí si nevšímám 2. Na ulici leží člověk v křečích, nereaguje na oslovení, chrčivě dýchá. Co uděláte? nic, odešel/odešla bych zavolám Rychlou záchranou pomoc a budu se řídit jejich instrukcemi budu se snažit přivolat další osoby z okolí na pomoc poskytnu postiženému laickou první pomoc (prosím vypište, co byste udělali:...) XI

12 3. Co si myslíte, že je důležité udělat v rámci poskytnutí první pomoci u epileptického záchvatu? postiženého přilehnout a snažit se vahou vlastního těla zabránit v dalším pokračování záchvatu, případně zahájit dýchání z úst do úst obrátit postiženého na bok, hlavu podložit něčím měkkým a odstranit z okolí předměty, o které by se mohl během záchvatu poranit, do průběhu záchvatu nezasahovat položit postiženého na záda a do úst mu vsunout předmět, aby si nepokousal jazyk 4. Co je podle Vás epilepsie? psychiatrické onemocnění nakažlivá choroba záchvatovité onemocnění mozku nevím ano ne 5. Postihuje podle Vás epilepsie intelekt? nevím 6. Máte ve Vašem okolí někoho, kdo trpí epilepsií? ano (specifikujte:...) ne nevím ano ne 7. Poskytoval(a) jste někdy první pomoc u epileptického záchvatu? XII

13 8. Víte, jak se projevuje velký epileptický záchvat? bolestmi na hrudi, opocenou tváří a zrychleným dýcháním křečí končetin a obličejových svalů, poruchou vědomí, pěnou u úst, chrčivým dýcháním zvracením a bolestmi svalů ano ne 9. Musí osoby trpící epilepsií dodržovat nějaká režimová opatření? nevím 10. Pokud jste u otázky č. 9 zvolili ANO, vypište, jaká režimová opatření musí osoby trpící epilepsií dodržovat: ano ne 11. Myslíte si, že má člověk nějaká omezení týkající se zaměstnání? nevím 12. Které profese podle Vás nejsou pro osoby trpící epilepsií vhodné? (vyberte více možností) práce na směnný provoz prodavač pilot profesionální řidič učitel dělník u nechráněného stroje knihovník zahradník práce ve výškách XIII

14 ano ne 13. Zaměstnali byste člověka trpící epilepsií? nevím 14. Myslíte si, že by spolupracovníci měli vědět, že jejich kolega má epilepsii? ano ne nevím ano ne 15. Mohou podle Vás osoby trpící epilepsií zakládat rodiny a mít děti? nevím 16. Absolvoval(a) jste nějaký kurz první pomoci? ano (specifikujte: ) ne 17. Jaké je bezplatné číslo na RZP (rychlou zdravotnickou pomoc)? nevím 18. Z jakých zdrojů jste získali informace týkající se epilepsie a první pomoci u epileptického záchvatu? z informačních letáků (v čekárně u lékaře, v lékárně atd.) z internetu, televize od lékaře či jiného zdravotnického pracovníka z odborné přednášky XIV

15 nezajímá se o toto téma nemám žádné informace o této problematice 19. Chtěli byste získat více informací o problematice epilepsie a poskytnutí první pomoci při epileptickém záchvatu? ano ne 20. Proč chcete získat další informace o epilepsii? (Pokud jste u otázky č. 19 odpověděli ANO) 21. Co by Vás o epilepsii nejvíce zajímalo? (můžete zvolit více možností) chci se naučit první pomoc při epileptickém záchvatu chci se dozvědět více o režimovém opatření epileptiků chci změnit svůj názor na osoby trpící epilepsií chci, se naučit pomáhat nemocným obecně chci se naučit předcházet záchvatům mám v blízkém okolí člověka s epilepsií, tak se chci dozvědět více informací jiný důvod 22. Jakou formou byste chtěli získat informace o epilepsii? z informačního letáku z informačního plakátu z odborné přednášky pro veřejnost z kurzů první pomoci jinou formou XV

16 23. Jste: muž žena 24. Kolik je Vám let? do 20 let let let let 60 let a více 25. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je: základní vyučen(a) vyučen(a) s maturitou střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské DĚKUJI VÁM ZA OCHOTU A ČAS PŘI VYPLŇOVÁNÍ DOTAZNÍKU VYPNĚNÝ DOTAZNÍK PROSÍM ODEVZDEJTE NA RECEPCI NEMOCNICE (HLAVNÍ VSTUP NEMOCNICE) DO OZNAČENÉHO SBĚRNÉHO MÍSTA XVI

17 Příloha č. 10 Povolení dotazníkového šetření XVII

18 Příloha č. 11 Vyhodnocení otázky č. 2 citace z dotazníku 1) zjistím, zda nemá zapadlý jazyk, předejdu dalšímu zranění v důsledku křečí (např. mlácení hlavou o zem apod.) 2) pokud bude ležet na zádech tak jej nechám v této poloze a pak mu strčím do pusy nějaký předmět 3) položím ho do stabilizované polohy na bok, uvolním dýchací cesty, pokud má zapadlý jazyk, pokusím se obnovit průchodnost pro dýchání 4) koukla jsem se, zda nemá zapadlý jazyk a snažila bych se za pomoci lidí dát ho do stabilizované polohy, když tam s ním byl někdo s rodiny, tak by jsme záchranku nevolali, prý to přejde, jinak bych záchranku pro jistotu zavolala 5) dát do pusy věc, kterou může skousnout, aby se zabránilo překousnutí jazyka 6) rychle odstraním věc, o co by se mohl poranit, dám jej dle možností do stabilizované polohy a zavolám RZP 7) udělám co je v otázce č. 3 (druhá možnost), znám to jen ze svého dětství měla jsem kamaráda, měl 5 krát denně záchvat XVIII

19 Příloha č. 12 Leták (lícová strana) XIX

20 Leták (rubová strana) XX

21 Příloha č. 13 Informační plakát XXI

22 Příloha č. 14 Projekt diplomové práce PROJEKT DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Markéta Karlová Obor: Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Osobní číslo: Imatrikulační ročník: 2010 Předběžný název diplomové práce: INFORMOVANOST ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI O PROBLEMATICE EPILEPSIE V MĚSTSKÉ NEMOCNICI V LITOMĚŘICÍCH Formulace problému: Epilepsie je, jak uvádí literatura, jedno z nejčastějších neurologických onemocnění, kterou trpí v České republice víc jak 1% populace. Nejde pouze o jednu chorobu, ale o souhrnné pojmenování mnoha nemocí, jejichž společným projevem je epileptický záchvat. Epilepsie je skupina poruch mozku, které se projevují opakovaným paroxysmy (záchvaty) různého charakteru. Záchvaty jsou způsobeny výbojem v elektrické činnosti určité části nervových buněk a mohou se projevovat poruchami vědomí, vnímání, křečemi, vegetativními projevy a psychickými příznaky. Klasickým záchvatem je tonicko-klonický záchvat (grand mal) s náhlým bezvědomím, křečemi, pomočením, pokálením a pokousáním jazyka. Další skupinou záchvatů jsou mrákotné stavy (petiit mal) a záškuby v určitých svalových skupinách bez ztráty vědomí. Příčinu záchvatů se někdy nepodaří diagnostikovat, jindy je záchvat způsoben postižením mozku (např. nádor či kraniotrauma). (Vokurka, 2009) Výzkumu Anguse Leppana: Diagnosing epilepsy i neurology clinics a prospective study, uveřejněného v Seizure (2008) uvádí, že ze všech XXII

23 četností záchvatovitých onemocnění je 43 % diagnostikováno jako epilepsie. Cílem léčby bývá nejen ovlivnění záchvatů, tolerance podávaných léků, ale i snaha o dosažení co nejvyšší kvality života pacienta v období mezi záchvaty. První pomoc u velkého epileptického záchvatu se řídí základními pravidly a nezáleží na to, zda poskytovatelem pomoci je laik (náhodný svědek, spolupracovník, spolužák, příbuzný) či odborný zdravotnický personál. Svými příznaky může epileptický záchvat evokovat povit, že se nemocný nalézá v přímém ohrožení života. Důležité je nepropadat panice, ale minimalizovat riziko poškození nemocného. Předsudky a bariéry při poskytování první pomoci by dle mého názoru měly jít zcela stranou, jde-li o zdraví a život druhého člověka. Katsopoulos ve svém výzkumu Incidence of epilepsy and predictive factors of epileptics and non-epileptic seizure uveřejněného v Seizure (2005) uvádí, že většina poruch s pohyby a křečemi je hodnocena svědky a přeneseně RZP jako epileptický záchvat. Výzkum dále uvádí, že právě svědci a poskytovatelé laické pomoci bývají často zásadním zdrojem informací pro další vývoj léčby a péče o pacienta. Je to onemocnění, které je i v dnešním moderním světě opředeno řadou nesprávných informací, které pramení z nedostatku informovanosti veřejnosti. Diagnostika této nemoci představuje zlom v dosavadním životě pacienta, které vyplývá z řady omezení v zaměstnání, v soukromém životě i ve volném čase a také představuje určité sociální stigma vyplývající právě z nedostatečné informovanosti okolí. Teoreticko metodologická východiska: Cílovou skupinu respondentů tvoří široká veřejnost v různé věkové kategorii v Městské nemocnici v Litoměřicích pacienti na odděleních, kterým zdravotním a psychický stav dovoluje dotazník vyplnit, pacienti docházející do odborných ambulancí či rodinní příslušníci hospitalizovaných pacientů. Z odborné teorie jsem vyvodila základní hypotézu: XXIII

24 Široká veřejnost v Městské nemocnici v Litoměřicích nemá dostatečné informace o problematice epilepsie. Za nedostatek informací považuji neznalost problematiky epilepsie (neznalost pojmu, režimových opatření, projevů epileptického záchvatu) a z toho vyplývající předsudky (postižení intelektu nemocných, zaměstnávání epileptiků a možnost zakládání rodiny). Předsudky vůči epileptikům a neznalost epilepsie negativně ovlivňují poskytnutí první pomoci při epileptickém záchvatu. Poskytnutí první pomoci u epileptického záchvatu v minulosti a osoba trpící epilepsií v okolí respondenta pozitivně ovlivňuje znalosti o epilepsii a poskytování první pomoci u epileptického záchvatu. Nedostatečnou znalost pojmu epilepsie otázka č. 4, 9, 11, 12 Neschopnost podat první pomoc u epileptického záchvatu otázka č. 2, 3, 7, 8, 16 Předsudky vůči osobám trpící epilepsií otázka č. 1, 5, 6, 13, 14, 15 A dále jsem odvodila pracovní hypotézy: Široká veřejnost v Městské nemocnici v Litoměřicích, která nemá ve svém okolí osobu/osoby trpící epilepsií má negativní předsudky k epileptikům. Široká veřejnost v Městské nemocnici v Litoměřicích neumí poskytnout první pomoc u epileptického záchvatu. Respondenti, kteří mají ve svém okolí osobu/osoby trpící epilepsií chtějí získat více informací o problematice epilepsie. Ve své práci použiji metodu kvantitativního sběru dat dotazník. Dotazník jsem sestavila na základě studia literatury a použitím indikátorů, které vyplynuly z konceptualizace práce. Jednotlivé otázky jsem konzultovala s lékařem - neurologem. Provedla jsem pilotní výzkum rozdáním deseti dotazníků, respondenti hodnotili srozumitelnost jednotlivých otázek a na základě jejích podnětů jsem dotazník upravila, aby byl pro respondenty lépe pochopitelný. Dotazník je anonymní a zcela dobrovolný. XXIV

25 Dotazník bude distribuován v Městské nemocnici v Litoměřicích (vestibul, centrální příjem, odborné ambulance), na recepci nemocnice bude sběrné místo, kam se dotazníky budou odevzdávat (do zapečetěné urny). Informace o dotazníkovém šetření budou také vyvěšeny na oficiálních webových stránkách nemocnice. Dosavadní výzkumu na toto téma byly zpracovány jako bakalářské a diplomové práce. Krajčová Irena ve své bakalářské práci Informovanost o problematice nemocných s epilepsií zkoumá pomocí vlastního dotazníku informovanost respondentů ve třech blíže nespecifikovaných organizacích, a zjistila, že nedostatek informací o epilepsii má věková skupina ve věku do 20 let a že, skupina respondentů, kteří nemají ve svém okolí nikoho trpícího epilepsií má zájem o získání informací. Hlubková Jana ve své bakalářské práci Informovanost laické veřejnosti o diagnóze epilepsie a první pomoci u velkého epileptického záchvatu zkoumá v blíže nespecifikované skupině respondentů pomocí dotazníku úroveň znalostí o diagnóze epilepsie, poskytování první pomoci u epileptických záchvatů, a zda má laická veřejnost zájem získat další informace o této problematice. Výzkum zjistil, že více jak polovina všech respondentů neumí poskytnout první pomoc u epileptického záchvatu a že osoby mající nějaký kurz první pomoci, dosahují lepších výsledků v oblasti informovanosti a poskytnutí první pomoci. Diplomová práce Předsudky veřejnosti k nemocným s epilepsií Bc. Ivany Hlubkové navazuje na její předešlou bakalářskou práci a zjišťuje postoje veřejnosti v regionu České Budějovice k nemocným s epilepsií a předpokládá, že populace má nesprávné informace o problematice epilepsie. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce předsudků k epileptikům má věková skupina do 20 let a osoby se základním vzděláním a věková kategorie let hodnotila epileptiky jako duševně nemocné a jako osoby žijící na okraji společnosti. Za cíl své práce jsem si stanovila zjistit míru informovanosti a z ní plynoucí předsudky a nedostatky, které má široká veřejnost pohybující se v Městské nemocnici v Litoměřicích o problematice epilepsie. Již provedené XXV

26 výzkumy zkoumají obdobná témata na nespecifikované skupině respondentů a v organizacích, ke kterým autoři prací nemají žádný definovaný vztah. Já budu provádět výzkum ve své mateřské organizaci a výsledky, které získám, budou použity přesně na míru pro program vzdělávání v Městské nemocnici v Litoměřicích. Nemocnice tak získá informace o osobách ( svých zákaznících ), které nemocnici navštěvují, a já jim podle jejich odpovědí připravím vzdělávací program. Návrh struktury práce: - Úvod: seznámení se zaměřením diplomové práce - Teoretická část: definice pojmů, seznámení s teoretickým zakotvením práce - Praktická část: kvantitativní výzkum, analýza získaných dat - Závěr: zhodnocení výstupů, doporučení pro dobrou praxi - Seznam použité literatury, seznam přílohy Návrh harmonogramu práce: - leden 2012: dokončení Projektu diplomové práce - 6. února 2012: začátek distribuce dotazníků v Městské nemocnici v Litoměřicích - konec sběru dotazníků: 9. března březen 2012 dokončení teoretické části diplomové práce - duben 2012 vyhodnocování dotazníků (první čtení práce) - květen 2012 dokončení praktické části diplomové práce (druhé čtení práce) - září 2012 obhajoba Diplomové práce Předběžná bibliografie k tématu: ALLPORT, G. O povaze předsudků. 1. vyd. Praha: Prostor, s. ISBN AMBLER, Z. Základy neurologie. 6. přepr. a dopl. vyd. Praha: Galén, s. ISBN BERLIT, P. Memorix neurologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN XXVI

27 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN DOLANSKÝ, J. Současná epileptologie. 1. vyd. Praha: TRITON, s. ISBN HANSCOMB, A. HUGHES, L. Epilepsie. 1. vyd. Praha: Společnost E, s. HART, Y. M. SANDER, J. W. Epilepsy: Questions and Answers. 2nd ed. Highpoint: Merit Publishing International, s. ISBN HAVLOVÁ, K. Epilepsie: Špičková péče i řada mýtů. Zdravotnické noviny. 2008, roč. 57, č. 25. str ISSN HOVORKA, J. Epilepsie a základy antiepileptické léčby část 1. Psychiatrie pro praxi, 2004, roč. 3, č. 3. s ISSN MATOUŠEK, O. et al. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN X. MORÁŇ, M. Praktická epileptologie. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN NEVŠÍMALOVÁ, S. et al. Neurologie. 1. vyd. Praha: Galén s. ISBN SEIDL, Z. OBENBERGER, J. Neurologie pro studium i praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 363 s. ISBN TOMÁŠEK, M. Epilepsie a epileptické záchvaty u dospělých. Postgraduální medicína, 2005, roč. 7, č. 6, s ISSN VOJTĚCH, Z. EEG v epileptologii dospělých. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, s., 24 s. barevné přílohy. ISBN VOKURKA, Martin, HUGO, Jan. Velký lékařský slovník. 7. vyd. Praha: Maxdorf-Jessenius, s. ISBN XXVII

28 WABERTINEK, G. et al. Základy speciální neurologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN ZÁRUBOVÁ, J. Zásady farmakoterapie epilepsie u dospělých. Postgraduální medicína. 2005, roč. 7, č. 6, s ISSN Česká liga proti epilepsii [online] Centra pro léčbu epilepsie v ČR. Dostupné z WWW: < Česká republika. Sbírka zákonů. In 40. Zákon trestní zákoník. 2009, 11, s Dostupný také z WWW: < Epilepsie: Veřejná část [online] Řidičská oprávnění a epilepsie. Dostupné z WWW: < php?id=50>. MATTHES, Ansgar; SCHNEBLE, Hans. Co bychom měli vědět o epilepsii. První. Praha : Desitin, s. Dostupné z WWW:< desitin. cz/index. php/article/detail/3582>. XXVIII