Regulace translace REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. Bílkoviny - aminokyseliny. 1. Translační aparát. 2.
|
|
- Marcel Kadlec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Regulace translace Bílkoviny - aminokyseliny 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech Aminokyseliny Základní složení všech aminokyselin REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE 1
2 Alanin Arginin Glutamová kyselina Glutation Glycin Hydroxyprolin Leucin Methionin Phenylalanin Prolin Serin Tryptofan Tyrosin Valin Aminokyseliny druhá nejjednoduší, nejčastěji zastoupenou (hydrofobní) často v aktivních místech bílkoviny (basická, hydrofilní) negativně nabitá, na povrchu bílkoviny (kyselá, hydrofilní) malý peptid, podíl na likvidaci volných radikálů nejdnodušší aminokyselina součást stěny buněk tvoří kostru proteinu (hydrofobní) esenciální, iniciace proteosyntézy, nejméně zastoupenou aminokyselinou nejčastější aromatickou aminokyselinou (vedlmi hydrofobní) hromadí se za stresu v aktivních místech pro fosforylace velmi málo zastoupena součást stěnových bílkovin drží bílkoviny pohromadě Bílkoviny, typy aminokyselin hydrofilní a ostatní Esenciální aminokyseliny: : histidin, isoleucin, leucin, lysin, methioneni (cystein), phenylalanin (tyrosin), treonin, tryptofan Bílkoviny, vytváření polymerních řetězcú Bílkoviny, typy aminokyselin hydrofobní 2
3 Primární struktura bílkovin peptidové vazby mezi aminokyselinami 3. Bílkoviny - primární struktura Peptidové, pevné kovalentní vazby = řetězení aminokyselin určené geneticky Bílkoviny primární struktura Peptidové vazby: mezi 2 aminokyselinami aminokyselin = peptid vetší počty aminokyselin uspořádaných do vyšších struktur = polypeptid N- a C- terminílní konce jsou ve fyziologickém ph ionizovány R=reaktivní místa = navazování vedlejších řetězců 3. Bílkoviny - sekundární struktura Sekvence aminokyselin samouspořádávání nascentní bílkoviny Voda je polárním roztokem 3
4 2. translace elongace Bílkoviny, typy vazeb v polymérech Vazby mezi aminokyselinami na základě fyzikálně chemických interakcí Syntéza bílkovin na polysomech Aminokyseliny Bílkoviny Aminokyseliny = velmi malé biomolekuly, mw. 135 daltonů Jsou stavebními kameny bílkovin Kostra aminokyselin určuje primární sekvenci bílkovin Vedlejší řetězce určují biochemické vlastnosti bílkovin Polární řetězce směřují na povrch bílkoviny a mohou reagovat s vodným prostředím buňky aminokyselin = peptid vetší počty aminokyselin uspořádaných do vyšších struktur = polypeptid Bílkoviny = proteiny (z řeckého slova proto = primární důležitost) První popis bílkovin: Berzelius 1838 První důkaz bílkoviny ve funkci enzymu: urea Sumner 1926 První bílkovinná sekvenace: insulin Sanger 1958 První strukturní studie bílkovin: hemoglobin, myoglobin Perutz a Kendrew
5 Bílkoviny Bílkoviny jejich lokalizace: Zviditelnění GFP Bílkoviny, jejich velikost Cytochrom - bílkovina není statickou strukturou 5
6 Bílkoviny, typy vazeb v polymérech Bílkoviny, sekundární uspořádávání Alfa + beta šroubovice, beta list sekundární uspořádání dáno sekvencí aminokyselin, tvorba vodíkových můstků Beta list Vytváření disulfidických vazeb mezi 2 cysteiny Bílkoviny, typy vazeb v polymérech Bílkoviny, sekundární uspořádávání kovalentní vazba: jednotlivé aminokyseliny mezi sebou do primární struktury bílkovín nekovalentní vazba sekundární uspořádávání bílkovin, vazba reversibilní Reversibilita reakcí: závisí na rychlostních konstantách reakcí poměr konstant=relativní míra produktů, směr reakce 6
7 Bílkoviny, sekundární uspořádávání Bílkoviny, terciární a quarterní uspořádávání 2 dvoušroubovice spojené smyčkou Motiv typický pro vápník a DNA vazebné bílkoviny 1 alfa helix spojen s beta šroubovicí Motiv typický pro DNA vazebné bílkoviny 2 alfa šroubovice ovinuté kolem sebe Motiv typický pro transkripční faktory Bílkoviny, terciární a quarterní uspořádávání Bílkoviny, terciální a quarterní struktura Molekula hemaaglutininu Bílkovina složena ze 3 domén, jako membránová bílkovina N- glykosylována kyselinou sialavou 7
8 Bílkoviny, funkční uspořádání Bílkoviny, funkční proměnlivost a) Myosin je dimer, tvořený 2 identickými těžkými řetězy (bílé) a 4 lehkými řetězy (zelené a modré) b) trojrozměrný model hlavové domény Calmodulin je bílkovina se 4 šroubovicemi (EF1 EF4) a v každé z nich je Ca 2+ -vazebné místo Při zvýšení koncentrace Ca 2+ nad 5 x 10-7 M, se navazuje Ca 2+ na Calmodulin, mění jeho konformaci a Calmodulin se stává funkční bílkovinou ve fosforylaci Bílkoviny, jejich pohyb Bílkoviny, funkční proměnlivost Různé podoby struktury Ras, guanin nukleotid-vazebné bílkoviny (bílkovina v inanktivní podobe, s navázaním GDP ( modrá) a)uhlíková kostra bílkoviny b) Lokalizace všech atomů c) Beta listy (azurová) alfa šroubovive (červená) d) Povrch bílkoviny ve vodném prostředí, pozitivně nabité částice (šedá), negativně nabité (červená) Model spojující hydrolýzu ATP s pohybem myosinu podél aktinového vlákna 8
9 Bílkoviny, funkční proměnlivost Uspořádávání nascentních bílkovin Model katalytické podjednotky kinázy A v uzavřené funkční konformaci glycin rich sekvence uloví ATP ve štěrbině mezi doménami (b) Schéma otevřené a zavřené konformace v nepřítomnosti substrátu je otevřená, po vazbě substrátu se uzavírá, konformační změny bílkoviny vyvolané vazbou na substrát 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace Cesta od nascentní podoby bílkoviny k správně lokalizované a plně funkční bílkovině Nascentní protein endoplasmatické retikulum prostorové uspořádávání postranslační modifikace oligomerizace třídění translokace lokalizace Proteiny endoplasmatického retikula obsahují chaperony: zvyšují rychlost s jakou proteiny získávají konečnou podobu udržují protein v kompetentním stavu zabraňují nežádoucím interakcím stabilizují proteiny 9
10 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace Chaperony: Chaperony a chaperoniny GroEL: komplex 14 identických 60kDa podjednotek GroES: komplex 7 identických 10 kda podjednotek tight = -ATP+ADP = uzavřená struktura s navázanou bílkovinou relax = +ATP=uvolnění bílkoviny Skupina I HsP70 kda blokování nežádoucích interakcí mezi aminokyselinami bílkovinného řetězce Skupina II HsP60 kda nezbytná doprovodná součást putování a translokace bílkoviny na místo místo určení Chaperoniny: GroEL + GroES: uspořádávání bílkoviny odstraňování špatně uspořádané bílkoviny Nascentní bílkovina Ko-translační modifikace bílkovin Získání translokační kompetence GroES/GroEL systém kompetence udělena: ko-translační N-glykosylací skládáním polypeptidu tvorbou disulfidických vazeb vytvářením oligomerů odstraněním signální sekvence Získání funkčnosti po translokaci 10
11 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace modifikace bílkovin ko-translační nebo post-translační adice nebo delece stabilizují strukturu regulují enzymatické aktivity modifikují strukturu a tím i schopnost translokace slouží pro transport a lokalizaci proteinu v buňce ( pozor na možnost nežádoucích modifikací rekombinantních proteinů v heterologní buňce) nelze je odvodit z DNA sekvence modifikace typu deaminace, acetylace, fosforylace, glykosylace a oxidace mění molekulovou hmotnost proteinu a jsou detekovatelné na elektroforéze (srovnáním s nascentním nebo de-modifikovaným proteinem) 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace N- a C- terminální modifikace = acylace, methylace, amidace Acylace (acetyl-, formyl-, pyroglutamyl-, myristyl-) ochrana proti aminopeptidázám Acetylace: Ser, Ala, Met na N-konci charakterizuje většinu rozpustných proteinů Formylace: Met, typická pro prokaryota Myristylace: modifikace N-terminálního glycinu nezbytnou součástí funkčnosti většiny signálních proteinů Nejčastější příčinou zablokování N-konce při charakterizaci proteinů N-terminální mikrosekvenací (postupným odbouráváním jednotlivých AMI z N- konce degradací podle Edmana, kdy je třeba volit metodu hmotnostní spektrometrie) 11
12 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace N- a C- terminální modifikace = methylace, amidace Methylace charakteristické pro ribosomální proteiny metylovány jsou alfa-amino skupiny ala, met, lys různé metyltransferasy pro jednotlivé bílkoviny často metylace omezeny jen na část proteinové molekuly (u histonů, u DNA-vazebných bílkovin) Amidace modifikace AMI na C-terminálním konci Glykosylace glykoprotein = polypeptid + glykan N- a O-glykosylace, obě rozhodují o funkčnosti proteinů N-glykosylace glykan připojen na amid kyseliny asparagové Ko-translačně = začíná na nascentním proteinu v ER přesně regulovaným procesem významnou regulační funkci u rostlin, jejich exprese se podílí na nástupu jednotlivých etap ontogenese N-glykoproteiny nedílnou součástí strukturálních bílkovin stěny buňky 0-glykosylace glykan připojen na hydroxyl serinu / treoninu post-translační glykosylace až v Golgi a je reversibilní, cukerným zbytkem glukosaminem C-glykosylace, S-glykosylace velice řídké 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace N-glykosylace modifikace jednotlivých AMI v celém řetězci prenylace, adenylace, hydroxylace, oxidace, fosforylace, glykosylace Hydroxylace významná u stěnových proteinů -hydroxyproliny Polyglykanový komplex = glykosid dolicholdifosfátu Dolicholy: polyisoprenoly s řetězcem (n=14-24), tvořené nasycenými jednotkami alfa isoprenolu Fosforylace a glykosylace mají největší podíl na funkčnosti proteinu Fosforylace nejvíce zastoupeny O-fosforylace serinu, threoninu, tyrosinu až 1/3 cytosolických bílkovin fosforylována řada klíčových enzymů je funkčních ve formě fosforylované a neaktivní po obsazení téhož tripletu AMI O-glykosylací 12
13 3. Posttranslační modifikace - N-glykosylace I N-glykosylace úloha dolicholu 3. Postranslační modifikace- N-glykosylace II 3. Posttranslační modifikace bílkovin N-glykosylace N-glykosylace Mnohostupňový proces: Probíhá ko-translačně a UDP-aktivované cukry přiváděny do membránového systému pomocí lipidového nosiče dolicholu Dolichol je dlouhý řetězec isoprenů = polyisoprenoid, výrazně hydrofobní a víc jak jednou smyčkou je zanořen do membrány Po navázání dolicholu do membrány pevnou vazbou je fosfátovým můstkem navázán první glykan Tato makroergická vazba umožní vazby s asparaginem nascentní bílkoviny Syntéza oligosacharidu začíná na cytosolické straně a pokračuje na straně hrubého ER 13
14 N-glykosylace proměnlivost glykanové struktury 3. Postranslační modifikace - N-glykosylace manozové typy glykoproteinů: man5-9(glcnac)2 také u živočišnýcu buněk a u kvasinek komplexní typy glykoproteinů odlišné u rostlin: neobsahují kyselinu sialovou vazba xylozy a fukozy na manozovou kostru jen u rostlin a bezobratlých vazba fukozy je poslední úpravou a neexistuje bez xylozy vazba xylozy může být jedinou konečnou úpravou 3. Postranslační modifikace - N-glykosylace Asn X Ser/Thr: napojení oligosacharidového řetězce na nascentní bílkovinu 1. stupeň glykosylace na ER, 2. stupeň v Golgi 2. stupeň = konečná podoba: manozové nebo komplexní typy Komplexní typy: fukozy, xylozy, (ne kyselinu sialovou) Konečná podoba = anténové glykany 14
15 3. Postranslační modifikace - N-glykosylace 3. Postranslační modifikace typy n-glykoproteinů napojení glykanu má: nepřímý účinek stabilita proteinu přesnost prostorové orientace ochrana před agregací ochrana před proteolyzou transport buňkou přímý účinek syntéza biologicky aktivní molekuly = syntéza biologicky aktivních glykanových anten Výskyt: glykoproteiny buněčné stěny sekreční proteiny Funkce: rozpoznávací, receptorová, signální? stěnové bílkoviny - arabinogalaktany (AGP) molekuly obsahují až 95% glykanových zbytků druhově specifická vysoká rozdílnost v relativním obsahu i složení repetice Pro(Hyp), Ala, Ser(Tyr) funkce nejasná, jeví se jako nespecifická, prostředník mnoha vzájemných vazeb polymerů 3. Postranslační modifikace - N-glykosylace výskyt a funkce 3. Postranslační modifikace typy n-glykoproteinů stěnové bílkoviny exprese regulována vývojově, kódovány mnohočetnými genovými rodinami jejich relativní množství tkáňově a druhově specifické jsou kotranslačně N-glykosylovány, mají signální peptid 4 hlavní typy: glykoproteiny bohaté na hydroxyprolin (HRPG) glykoproteiny bohaté na prolin (PRPG) Lektiny glykoprotyeiny bez glykanu Lokalizovány ve vakuole v lipidových raftech na Golgi Mají schopnost se vázat na glykany jiných glykoproteinů Komplex glykoprotein-lektin- glykolipid = důležitá složka v procesu cell-cell-recognition 15
16 3. Postranslační modifikace - N-glykosylace 3. Posttranslační modifikace reversilní: O-glykosylace - fosforylace inhibitory syntézy N-glykoproteinů: inhibice napojení primárního oligosacgaridu TUNICAMYCIN (antibiotikum) DEOXYJIRIMYCIN (alkaloid) O-glykosylace a fosforylace: inhibice glukozidázy I a II CASTANOSPERMIN (alkaloid) inhibice manozidáz SWAINSONIN (alkaloid) Ser/Tre/Tyr Vratné, rychlé, funkční modifikace 3. Postranslační modifikace - N-glykosylace Účinek inhibitoru tunicamycinu = postupná deglykosylace castasnosperminu = přeglykosylováno 3. Posttranslační modifikace O-glykosylace - fosforylace 1. nejčastěji zjištěny 2 molekuly GLcNAc navázány na Ser/Thr 2. polypeptid mnohem stabilnější než glykan 3. O- glykosylace je dynamickým procesem 4. O a N glykosylace probíhají zřejmě na stejném místě v cis-golgi 5. nejznámější příklady: arabinogalaktany proteiny bohaté hydroxyprolinem RNA-polymeráza II (O-glykosylovaná --- fosforylovaná) extensiny: obsahují repetice Ser-(HYP)4 a Tyr-Lys-Tyr lektiny 16
17 Glykanové řetězce určují krevní skupiny Děkuji za pozornost Přijďte zase příště na kus řeči o translaci 17
Regulace translace REGULACE TRANSLACE PROTEINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. 1. Translační aparát. 2. Translace
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Proteiny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceTRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceRegulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceBiosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceHemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Majeská Čudejková 3. Proteosyntéza Centrální dogma molekulární biologie Rozluštění genetického kódu in vitro Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei zjistili,
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceGenetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Vícejedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceBiopolymery. struktura syntéza
Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceLodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání
Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,
VíceBiochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceNázvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin
VíceREGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin
4. Degradace bílkovin Degradace - několik proteolytických cest, specifických pro určitý buněčný kompartment REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN 4. Degradace bílkovin 4. Degradace bílkovin Degradace bílkovin
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceMolekulární biofyzika
Molekulární biofyzika Molekuly v živých systémech - polymery Lipidy (mastné kyseliny, fosfolipidy, isoprenoidy, sfingolipidy ) proteiny (aminokyseliny) nukleové kyseliny (nukleotidy) polysacharidy (monosacharidy)
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceAminokyseliny. Peptidy. Proteiny.
Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny. Struktura a vlastnosti aminokyselin 1. Zakreslete obecný vzorec -aminokyseliny. Která z kodovaných aminokyselin se z tohoto vzorce vymyká? 2. Které aminokyseliny mají
VícePrvní testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VícePřírodní polymery. struktura syntéza
Přírodní polymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. průmyslové využití (tradiční, obnovitelný zdroj) Sruktura komplikovanější Homopolymery Kopolymery (stat?,
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceBílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein
Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein Chemické složení Jednoduché Složené - polypeptidová + neproteinová část Složené: metaloproteiny fosfoproteiny glykoproteiny
Vícemolekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny)
Glykoproteiny y Vytášek 2008 Glykokonjugát (komplexní sacharid) molekula obsahující jeden nebo více sacharidových řetězců kovalentně navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) nebo lipid (glykolipidy) Glykoproteiny
VíceBílkoviny a nukleové kyseliny
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené
VíceVazebné interakce protein s DNA
Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.
VíceAminokyseliny, Peptidy, Proteiny
Aminokyseliny, Peptidy, Proteiny Proteiny jsou nejrozšířenější biologické makromolekuly Proteiny jsou tvořeny kombinací 20 α-aminokyselin Aminokyseliny sdílejí společné základní strukturní vlastnosti α-uhlík
VíceStruktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů
Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní
VícePEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku
VíceObecná biologie - přednášky
Obecná biologie - přednášky 1) Biogenní prvky H, C, N, O, P, S jsou základem látek nezbytných pro život H, C, O (N) jsou obsaženy v sacharidech H, C, O, (P) jsou obsaženy v lipidech H, C, N, O, S vytvářejí
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VíceCHEMICKÉ SLOŽENÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKY. Sloučeniny: Nízkomolekulární: aminokyseliny, monosacharidy, oligosacharidy, hexosaminy, nukleotidy, voda
CHEMICKÉ SLOŽENÍ BAKTERIÁLNÍ BUŇKY Prvky : Makrobiogenní C, H, O, N, S, P, K, Na, Mg Mikrobiogenní - Fe, Cu, Mn, Co, F, Br, Si, Sr, Va, Zn, Ba Sloučeniny: Nízkomolekulární: aminokyseliny, monosacharidy,
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní,
VíceBiologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace
Biologie buňky Molecules of life Struktura buňky, Buněčný cyklus proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace Buněčná membrána mezibuněčné
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceChemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
VíceRegulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceMolekulární mechanismy řídící expresi proteinů
Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů Aleš ampl Proteiny Proteios - první místo (řecky) = Bílkoviny u většiny buněčných typů tvoří nejméně 50% jejich suché hmoty hrají klíčovou úlohu ve většině
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
VíceIntracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
VíceStruktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu
Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se
VíceStruktura biomakromolekul
Struktura biomakromolekul ejvýznamnější biomolekuly proteiny nukleové kyseliny polysacharidy lipidy... měli bychom znát stavební kameny života Proteiny Aminokyseliny tvořeny aminokyselinami L-α-aminokyselinami
Víceb) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?
1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'
Vícestrukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)
1 Bílkoviny - představují cca. ½ suché hmotnosti buňky - molekuly bílkovin se podílí na všech základních životních procesech - součástmi buněčných struktur (stavební f-ce) Funkce bílkovin: strukturní (součástmi
Více7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Víceve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceREGULACE TRANSLACE. Regulace translace INICIACE TRANSLACE. 1. Translační aparát ribosomální podjednotky. 2. translace- iniciace
1. Translační aparát ribosomální podjednotky Ribosom je tvořen dvěma nestejnými podjednotkami: SSU + LSU Jádro podjednotky tvořeno vysoce polymérní samouspořádanou rrna Každá ribosomální bílkovina má své
VíceGenomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.
Genomické databáze Shlukování proteinových sekvencí Ivana Rudolfová školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Obsah Proteiny Zdroje dat Predikce struktury proteinů Cíle disertační práce Vstupní data
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceREGULACE ENZYMOVÉ AKTIVITY
REGULACE ENZYMOVÉ AKTIVITY Proč je nutno regulovat enzymovou aktivitu? (homeostasa) Řada úrovní: regulace množství přítomného enzymu (exprese = proteosynthesa, odbourávání) synthesa vhodného enzymu (isoenzymy)
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceMolekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
VíceAutorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Bílkoviny Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
Více1) Vznik vyšších proteinových struktur 2) Nekovalentní vazby v polypeptidovém řetězci 3) Sbalování proteinů pomocí chaperonů 4) Vlastnosti a funkce
1) Vznik vyšších proteinových struktur 2) Nekovalentní vazby v polypeptidovém řetězci 3) Sbalování proteinů pomocí chaperonů 4) Vlastnosti a funkce vybraných chaperonů 5) Co je to proteostáza a jaká je
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
Více