PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže.

Transkript

1 PŘEHRÁŽKY Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže. KONSOLIDAČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zamezit dalšímu prohlubování koryta.

2 KONSTRUKCE PŘEHRÁŽEK těleso

3 Rozdělení přehrážek: Přehrážky tížné klenbové konzolové Přehrážky zděné (z kamene) betonové železobetonové dřevěné drátoštěrkové ocelové

4 HYDROTECHNICKÉ A STATICKÉ ŘEŠENÍ PŘEHRÁŽEK Př.: DRÁTOKAMENNÁ PŘEHRÁŽKA 1. POSOUZENÍ KAPACITY PŘELIVU Lichoběž. přeliv: Q 2 = µ 3 b 2g 3 / H o 2 µ... součinitel přelivu, drátokam. konstr. µ = 0,55 b = (b - 0,2 H o ) - boční kontrakce H o... počítat iterativním způsobem (viz stupeň)

5 2. POSOUZENÍ DÉLKY STADIŠTĚ viz. stupeň 3. POSOUZENÍ STABILITY TĚLESA PŘEHRÁŽKY (na 1 bm) - viz. obr. proti překlopení proti posunutí

6

7 Tlak vody: P = V ρ g P = (h + H +h) 0,5 H ρ g [kn] [kn] Hmotnost tělesa: ρ M... měrná hmotnost použitého kamene = 2500 kg m -3 n... % kamen. výplně v 1 m 3 objemu = 0,7 (= 70%) ρ K... měrná hmotnost gabionu ρ K... ρ M n = ,7 = 1750 kg m -3 ρ v... měrná hmotnost vody v mezerách mezi kameny ρ v = ,3 = 300 kg m -3 Měrná hmotnost tělesa: ρ T = ρ K + ρ v = = 2050 kg m -3

8 Tíha tělesa a jeho zatížení vodou (svislými silami) G = V ρ g G 1 = 1,0 1,0 1,0 2,05 9,81 G 2 = 1,0 2,0 1,0 2,05 9,81 G 3 = 1,0 2,0 1,0 2,05 9,81 T 1 = 1,0 2,0 1,0 1,00 9,81 T 2 = 0,5 3,0 1,0 1,00 9,81 [kn] [kn] [kn] [kn] [kn] [kn] G = G i + Ti

9 Rameno vodního tlaku r p r p = 1,2 m (viz obr. - vzdálenost těžiště lich. od zákl.) Rameno tíhy tělesa přehrážky r G Moment setrvač. ke vzdušné patě základové spáry: r G G = G 1 g 1 + G 2 g 2 + G 3 g 3 + T 1 t 1 + T 2 t 2 G1 g1 + G2 g2 + G3 g3 + T1 t1 + T2 t G 2 r G = Stabilita proti překlopení k 1 : k = G G 1 P r r p 1,5 (ČSN - souč. bezpečnosti)

10 Vzdálenost výslednice sil G a P od (vzdušné) krajní hrany základové spáry r r = r G r v r = r G - r v kde r v je vzdálenost průsečíku výslednice r spáře r = P G b v r p r v 2 3 [m] (b 2... šířka zákl. spáry) od složky G na základové výslednice R prochází vnitřní (jádrovou) třetinou zákl. spáry (vyloučení tahu) Stabilita proti posunutí k 2 G k2 = f 1,2 P (ČSN) f... součinitel tření - viz. tabulka: f 0,40 0,75

11 Napětí v základové spáře s 1, 2 : σ 1,2 σ o = σ 0 1 ± N = b 2 1,0 6 e N... svislá složka výslednice, N = G b 2 [kpa] [kpa] e... e... excentricita, tj. vzdálenost svislé složky výslednice R od středu spáry b 2 e = r 2

12 Odvozené normové namáhání zákl. půdy q o (určí geolog) Orientační tabulka q o (pro hloubku založení 1 m) [MPa] Zemina Zrnitost [mm] šířka základové spáry b 2 [m] 1,0 3,0 6,0 jemná písčitá d 50 > 0,10 0,147 0,196 0,147 písčitá d 50 > 0,50 0,147 0,245 0,392 štěrkopísčitá d 50 > 2,00 0,785 0,981 0,785

13 Zemina Zrnitost [mm] šířka základové spáry b 2 [m] 1,0 3,0 6,0 Poloskalní horniny (jílovce, břidlice) zvětralá 0,30-1,00 navětralá 1,00-2,00 zdravá 2,00-10,00 Poloskalní horniny (jílovce, břidlice) navětralá > 15,00 zdravá > 50,00

14 Druh tření Součinitelé tření f Souč. tření [-] Úhel tření φ kamenné zdivo po jílovité zemině 0,35-0, kamenné zdivo po hlinité zemině 0,40-0, kamenné zdivo po písčité zemině 0, 50-0, beton po jílu 0,20-0, beton po písku (štěrku) 0,35-0, beton po skále 0,75 37

15 NOMOGRAM PRO URČENÍ ŠÍŘKY ZÁKLADOVÉ SPÁRY TÍŽNÉ PŘEHRÁŽKY (Leys) 1. Možnost namáhání v tahu 2. Vyloučení namáhání v tahu Podmínky použití: Návodní stěna je svislá Tloušťka křídel (= přelivové hrany) je 1,0 m Namáhání zákl. půdy q o 0,5 Mpa

16

17