PŘÍČINY SOCIÁLNÍHO NARUŠENí JEDINCŮ UMÍSTĚNÝCH V DĚTSKÉM DIAGNOSTICKÉM ÚSTAVU

Transkript

1 činí. Pro dítě je v jeho dalším životě mnohdy významnější než školní známky. Literatura BOUCHALOVÁ, M.: Vývoj během dětství a jeho ovlivněni. Praha, Avicenum ER1KSON, E. H.: Childhood and society. New York, W. W. Norton, ISENBERG, J.: Societal Influences on Children. Child.Educ., June, CHRZOVÁ, D : Příspěvek k rozvoji identity tělesně postižených děti. Dipl. práce. Praha. PedF UK MATĚJČEK. Z- Vágnerová. M.: Dotazník sebehodnoceni školní úspěšnosti. Bratislava, Psychodiagnostika MATĚJČEK. Z.: Střední školní věk. Nepublikovaná esej ŘÍČAN, P. - Vágnerová, M. a kol.: Dětská klinická psychologie. Praha, Avicenum THORNBERG, H. D. Is the Beginning od Identity the End of Innocence? Amer. Edit. Educat. Psychol., 1989/90, PŘÍČINY SOCIÁLNÍHO NARUŠENí JEDINCŮ UMÍSTĚNÝCH V DĚTSKÉM DIAGNOSTICKÉM ÚSTAVU Ilona Pešatová Sources of detrimmental influcnce on children and young people (tip to 16 years of age) 1ca ding lo placemenl in Restdential Speciál SchooľAssessment Cenlres. The aim of the research completed in is lo delermine ihe phenomena which have had a negative influcnce on Ihe young people and delecl Irends with respecl lo previous research conducled in The main conclusion lo he drawn from the research is lhal palhological sociál phenomena are on ihe increase. The most rapid growth is seen in substance abuse (solvents), under age scxual activity and criminal aclivily. A new faclor observed is child proslilulion. V současné době nebezpečně narůstá počet sociálně narušených dětí a mládeže. Proto je nutné zjišťovat příčiny, zdroje a povahu sociálně patologických jevů. Naše práce byla zaměřena na zjištění negativních jevů, které podmiňují vznik sociálního narušení, a k objasnění některých aspektů sociálního narušení dětí a mládeže v Dětském diagnostickém ústavu v Liberci.

2 Výzkum byl prováděn v letech 1991 až Do zkoumaného souboru bylo zařazeno 62 chlapců a 44 dívek ve věku od dvanácti do šestnácti let podle pořadí, v jaké přicházeli do DDÚ v školním roce 1992/93. Ve zkoumaném vzorku bylo 45 respondentů romského u, 52 respondentů bílého u a 9 respondentů smíšeného u. Do skupiny s romským em jsme zařadili ty respondenty, kteří měli oba rodiče romského u. Ve skupině označené jako bílý jsou zařazeni ti respondenti, jejichž rodiče nebyli Romy. Do skupiny se smíšeným em jsme zařadili ty respondenty, kteří měli jednoho z rodičů romského u. Současně bylo provedeno srovnání výsledků s výsledky výzkumu realizovaného v letech ve stejném zařízení. Výsledky výzkumů mohou být částečně ovlivněny vyšším zastoupením romského obyvatelstva v severočeském regionu. Srovnávací vzorek z let 1985 až 1987 obsahoval 100 svěřenců, 62 chlapců a 38 dívek ve věku od dvanácti do patnácti let. Ve zkoumaném vzorku bylo 36 respondentů romského u, 43 respondentů bílého u a 21 respondentů smíšeného u. Údaje týkající se respondentů, kteří byli v partě, se vztahují k celkovému počtu 31 respondentů [2]. Při realizaci výzkumu jsme použili následující metody: studium pedagogické dokumentace a anamnézy respondentů, rozhovor, pozorování a sociologický dotazník. Data z výzkumu z let 1991 až 1993 jsou v tabulkách tištěna tučnými ciframi a vztahují se k celkovému počtu 106 respondentů; pouze údaje týkající se respondentů, kteří byli v partě, se vztahují k celkovému počtu respondentů. Jsou-li v tabulkách uvedena srovnávací data z výzkumu z let 1985 až 1987, jsou tištěna kurzívou. V naší práci jsme stanovili šest hypotéz. Hypotézy jsme zaměřili na vliv rodiny, školy, na negativní projevy poruch chování v oblasti trávení volného času, které zahrnují také účast v závadových partách, a na celkové srovnání s výzkumem, který byl realizován v letech 1985 až Rodina: 1. Předpokládali jsme, že počet děti v dysfunkčních rodinách bude větší (tj. nad tři děti). Hypotéza byla potvrzena. Naši respondenti obvykle pocházeli z početnějších rodin, často se vyskytly rodiny s šesti a více dětmi. Právě v těchto rodinách s větším počtem dětí měli rodiče častěji nízké vzdělání. Rodiče s osmi a více dětmi byli většinou bez základního vzdělání a z toho převážně matka neuměla číst a psát. 2. Domnívali jsme se, že v hygienické a kulturní úrovni rodin budou rozdíly mezi Romy a jinou populaci v neprospěch Romů. Hypotéza byla potvrzena, hygienická a kulturní úroveň rodin byla u většiny našich respondentů nízká. Špatná hygienická a kulturní úroveň rodiny byla shledána hlavně u rodičů a jejich dětí romského u. Právě v těchto rodinách jsme se

3 setkali s vysokým počtem dčti. 3. Předpokládali jsme, že v romské rodině bude vice patologických jevů, jako je např. nadměrně požíváni alkoholu, prostituce, vyšší trestanost. Hypotéza byla potvrzena, neboť výsledky výzkumu ukázaly, že rodiče respondentů romského u měli vyšší trestanost, nadměrné požívali alkohol aj. Škola: 4. Domnívali jsme se, že rodiče sociálně narušených jedinců budou mil s větší pravděpodobností základní vzdělání a jejich děti budou ve většině případů navštěvovat zvláštní školu. Hypotéza byla potvrzena. Setkali jsme se se značně vysokým počtem rodičů bez úplného základního vzdělání a dokonce i s rodiči, kteří neuměli číst a psát. Nízká vzdělanostní úroveň rodičů úzce souvisela s výchovnými a výukovými obtížemi jejich dětí. U respondentů se často objevovalo záškoláctví a opakování třídy. Výchovná funkce rodiny selhávala zejména v oblasti spolupráce se školou. Negativní projevy poruch chování v oblasti trávení volného času: 5. Předpokládali jsme, že trestná činnost sociálně narušených jedinců bude častěji realizována v závadové parte než samostatně nebo ve dvojici. Hypotéza byla potvrzena jen částečně. Platnost hypotézy byla závislá na druhu trestné činnosti, kterou respondent páchal. Zaznamenali jsme vysoký podíl majetkové trestné činnosti, která byla páchána převážně ve skupině nebo ve dvojici. Často byly vykrádány byty, chaty, auta aj. Mravnostní trestnou činnost páchaly především dívky. Násilnou trestnou činnost páchali nejčastěji chlapci ve skupině. Několikrát jsme zaznamenali znásilnění, přepadení, okradení dětí a starších občanů, různé formy vandalismu a výtržnictví, ale i pokusy o vraždu a vraždu dokonanou. Srovnání s výzkumem z let : 6. Domnívali jsme se, že výskyt sociálnčpalologických jevů u sociálně narušených jedinců bude oproti letům 1985 až 1987 naríistat (např. majetková trestná činnost, agresivita, fetováni, požívání alkoholu). Hypotéza byla potvrzena. Výskyt sociálněpatologických jevů u sociálně narušených jedinců vzrostl nejméně dvakrát. Největší nárůst jsme zaznamenali u fetování, získávání předčasných sexuálních zkušeností a u trestné činnosti. V nově sledovaném souboru se vyskytla i dětská prostituce. Podrobnější výsledky jsou uvedeny dále v textu. Výsledky výzkumu Při zkoumání rodiny jsme se setkávali s vysokou rozvodovostí rodičů našich respondentů a z toho vyplývajícím problémem omezené funkceschopnosti neúplných rodin. Většina rodičů měla nízké 'Část našich respondentů se sdružovala do part, ve kterých páchali trestnou činnost, nadměrné požívali alkohol, fetovali atd. Tyto party jsme označili jako závadové.

4 vzdělání (nejčastěji bez úplného základního vzdělání nebo jen se základním vzděláním; někteří rodiče neuměli číst ani psát, zejména matky). Rodiny s větším počtem dětí (tj. 5 a více dětí) byly hlavně romského u. Bohužel zde je výchovná a ekonomická funkce rodiny mnohdy nedostačující. Tyto rodiny nejsou ve většině případů schopny zajistit svým členům potřebnou hygienickou, kulturní, výchovnou a vzdělanostní úroveň. U rodin s více dětmi jsme často zaznamenali nedostatečně osvojené základní hygienické návyky. Řada sociálně narušených jedinců vyrůstala v rodinách, ve kterých rodiče pro svůj vztah k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, vzhledem k časté trestanosti a prostituci nebyli vhodnými morálními vzory pro své děti (viz tab. č. 1 a 2). Vysoké procento rodičů našich respondentů bylo nezaměstnaných a tato skutečnost často vedla k tomu, že řada těchto rodin žila na pokraji životního minima. V oblasti působení Školy jsme zaznamenali nárůst respondentů, kteří navštěvovali zvláštní školu. Výrazně vyšší je zařazení do zvláštní školy u respondentů romského u. Rodiče respondentů, jejichž děti navštěvovaly zvláštní školu, dosáhli sami velmi nízké úrovně vzdělání. Většina sociálně narušených respondentů měla výchovné a výukové obtíže, vysoké procento případů záškoláctví a opakování třídy. Tab.č.l nadm.pož. alkoholu trestanost pobyt ve vězení zbavení rod.práv počet otců ve skupině bez úpl.zákl. vzděl základní vzdělání vyučen bez matur střední s maturitou sledov.jevů alko- Tab. 1: Vztah mezi vzděláním otce respondenta a jeho nadměrným požíváním holu. trestaností. aktuálním pobytem ve vězeni a zbavením rodičovských práv.

5 Tab.č.2 nadm.pož alkoholu trest. pobyt ve vězení prostit. zbavená rodič.p. počet matek ve skupině bez úpl. zákl.vzděl. základní vzdělání vyučena bez matur. střední s maturito sledov.jev Tab. 2: Vztah mezi vzděláním matky respondenta a jejím nadměr. pož. alkoholu, trestaností, aktuálním pobytem ve vězeni, prostituci a zbavením rodič. práv. Záškoláctví bylo zaznamenáváno velmi často a většinou dlouhodobé, někteří svěřenci nemohli být klasifikováni pro velkou neomluvenou absenci. Záškoláctví se zpravidla rozvíjelo v závadových partách s činností asociálního až antisociálního charakteru. K záškoláctví může vést nesprávné výchovné působení rodičů, kteří buď dítě nadměrně trestají při každém školním neúspěchu nebo dítě vůbec ke školní docházce nevedou. Jednou z příčin záškoláctví může být školní maladaptace, nedostatečná spolupráce školy s rodiči. Velkou úlohu zde hraje i nedostatečná připravenost dítěte. Typická je situace romských dětí, které jsou frustrovány nedostatečnou znalostí českého jazyka. Při zkoumání negativních poruch chování v oblasti tráveni volného č<u wjsme zaznamenali výrazně vyšší podíl našich respondentů na páchání majetkové a mravnostní trestné činnosti ve srovnání s výsledky výzkumu z let 1985 až U trestné činnosti jsme zaznamenali posun do nižších věkových kategorií. Věk respondentů, kteří páchali trestnou činnost, byl výrazně pod hranicí patnácti let. Od dvanáctého roku věku byli naši respondenti přistihováni při trestných činech, za které by osoba starší patnácti let dostala trest odnětí svobody (např. za znásilnění, krádeže spojené s násilím, pokusy

6 Tab.č.3 záškoláctví ano záškoláctví ne romský bílý smíšený Tab. 3: Vztah mezi etnickým em respondenta a jeho záškoláctvím. o vraždu, vraždu dokonanou). Varující skutečností je vzrůstající počet dětí ve věku do patnácti let s antisociálními projevy poruch chování. Na páchání majetková trestné činnosti se podíleli zejména chlapci. Vykrádali byty, auta, chaty, kiosky s cigaretami, alkoholem a potravinami. Novým předmětem jejich zájmu oproti předešlému výzkumu byly luxusní oděvy a spotřební elektronika. Mravnostní trestnou činnost páchaly především dívky. Pro sociálně narušené dívky je všeobecně typické předčasné zahájení sexuálního života. Mnohé z nich začínaly sexuálně žít již v jedenácti letech. Samy vyhledávaly společnost mužů a v této činnosti byly často podporovány vlastními rodiči, zejména matkami. Ve srovnání s minulým výzkumem jsme zaznamenali trojnásobný počet respondentů, kteří se podíleli na páchání mravnostní trestné činnosti. Násilnou trestnou činnost páchali především chlapci. Několikrát jsme zaznamenali znásilnění, přepadení a okradení dětí i starších občanů, různé formy vandalismu a výtržnictví, ale také pokusy o vraždu a vraždu dokonanou. Násilnou trestnou činnost páchali častěji respondenti romského u a většinou ve skupině (viz tab. č. 4). K trestné činnosti docházelo zpravidla na útěku z domova nebo z DDÚ. Při porovnávání s předešlým výzkumem jsme zjistili mnohem větší útčkovost respondentů z DDÚ, především hromadných. Domníváme se, že je to spojeno s celkovým odmítavým postojem rodičů respondentů k výkonům soudních rozhodnutí a snahou o jejich negování. Stejný názor zastávají i svěřenci umístění v DDÚ. Při srovnávání výsledků s výzkumem z let 1985 uí /9Ä#jsme zaznamenali trojnásobný nárůst fetování, dvojnásobný nárůst byl zjištěn u předčasných sexuálních zkušeností a u interrupcí, nárůst je zaznamenán také u požívání alkoholických nápojů, u agresivity a u kouření (viz tab. č. 5 a 6).

7 Tab.č.4 trestná činnost majetková mravnostní násilná nebyla romský bílý smíšený Tab. 4: Vztah mezi etnickým em respondentů a druhem trestné činnosti respondentů. Fetování bylo častěji zaznamenáno u chlapců romského u. Používány byly různé druhy ředidel, ale zaznamenali jsme i vpichování omamných látek do žil. Předčasnou sexuální zkušenost měla převážně děvčata, která často přicházela do zařízení s pohlavními nemocemi, s kapavkou nebo se syfilis. V době realizace výzkumu bylo provedeno sedm interrupcí, tj. dvojnásobný nárůst oproti výzkumu z let Dívky byly většinou romského u ve věkovém rozmezí od dvanácti do čtrnácti let. Ve zkoumaném souboru se kromě předčasných sexuálních zkušeností vyskytla také dětská prostituce, kam jsme zařadili respondenty od 11 do 15 let. Dětská prostituce se projevovala se všemi jejími obvyklými znaky (prostituce za peníze, především za valuty, kuplířství, byli zaznamenáni pasáci z řad dětí). Agresivita se projevovala hrubým chováním, slovní příp. fyzickou agresí vůči rodičům, sourozencům, ostatním dětem, výchovným autoritám. Docházelo k přímému verbálnímu i fyzickému napadení výchovného personálu. Na základě anamnézy a studia dokumentace byla zjištěna větší četnost epilepsií, lehkých mozkových dysfunkcí a sebevražedných tendencí. Vzhledem k včku respondentů je velmi závažným zjištěním, že počet sebevražedných pokusů stále narůstá. Zaznamenali jsme především pokusy o sebevraždy a sebepoškozování se ostrými předměty (např. sklem, noži, žiletkami, jehlami, střepy). V nově realizovaném výzkumu se vyskytlo vyšší procento respondentů, kteří byli léčeni v psychiatrických léčebnách, a to i opakovaně. Zarážející je skutečnost, že v ČR chybí ústav s výchovně-léčebným režimem pro děti, které jsou výchovně

8 Tab.č.5 kouření alkohol agresivita fetování romský respondentů bílý smíšený sledovaných jevů poží- Tub. 5: Vztah mezi etnickým em respondenta a kouřením respondenta, váním alkoholu, agresivitou a fetováním. Tab.č.6 exhibic. předč.sex. zkušenost interrupce respondentů romský bílý smíšený sledovaných jevů * 3* * čísla udávají počet respondentek s interrupcemi, bylo v souboru ( ) 38 dívek a v souboru ( ) 42 dívek. Tub. 6 Vztah mezi etnickým em respondenta a exhibicionismem respondenta, předčasnou sexuální zkušenosti a intermpcemi. nezvladatelné. Důsledkem pak je, že takovéto děti musí být několikrát za rok hospitalizovány v psychiatrických léčebnách (viz tab. č. 7). Při unalýze výsledků jsme zaznamenali nárůst počtu respondentů, kteří byli členy závadových part (ve srovnání s lety 19S5-1987).

9 Naši respondenti se častěji sdružovali v partách nahodilých, které neměly žádná přísná pravidla, organizaci ani předem dohodnutý řád. V partách zaujímali naši respondenti nejčastěji místo řadových a okrajových členů. Party bývaly zpravidla vícečlenné. Častěji byli členy part chlapci než dívky. Party sociálně narušených jedinců byly složeny převážně z chlapců přibližně stejného věku, kteří se znali ze svého bydliště. Většina part překračovala mravní, společenské i trestní normy a výrazně prohlubovala záporný morální vývoj dětí a mládeže. Podrobným sledováním všech patogenních faktorů byl zjištěn záporný vliv party, protože v partě se zpravidla rozvíjelo záškoláctví a navazovalo zde na činnost asociálního až antisociálního charakteru. Byla prokázána vzájemná souvislost mezi členstvím respondentův partě a jejich záškoláctvím a trestnou činností. K negativním činnostem v partě dále patří krádeže, kouření, požívání alkoholu, fetování, předčasné získávání sexuálních zkušeností, výtržnosti, vandalství a s tím spojená trestná činnost. Opět je nejvyšší nárůst zaznamenán u fetování, předčasných sexuálních zkušeností, kouření a u trestné činnosti (viz tab. 8). Získané výsledky potvrzují silný význam party v životě sociálně narušených dětí a mládeže, nelze je však mechanicky zevšeobecňovat, protože jsou podloženy statisticky méně průkazným menším počtem respondentů. Příčinou úniku do part bývá absence citového zázemí v rodině, potřeba seberealizace, touha vyniknout aj. Tab.č.7 sebevr. pokusy psychiatrické léčení LMD epilepsie respondentů romský bílý smíšený sledovaných jevů U Tab. 7: Vztah mezi etnickým em respondenta a sebevražednými pokusy respondenta, psychiatrickým léčením, LMD a epilepsií.

10 Na základě realizovaného výzkumu jsme mezi hlavní příčiny sociálního narušení dčti a mládeíe, které byly umístěny v DDÚ, zařadili: 1) dysfunkční rodiny (rodiny, které neplní jednu nebo více funkcí) * řadíme sem rodiny neúplné např. z důvodu aktuálního pobytujednoho z rodičů ve vězení, svobodné matky, * velmi nizká sociokulturní a vzdelanostní úroveň rodičů - rodiče bez úplného základního vzdělání a rodiče, kteří neuměli číst a psát nebyli schopni ve většině případů zvládnout výchovu svých dětí, nebyli schopni pomoci a doplnit vzdělávací funkci školy a ani neměli zájem spolupracovat se školou, * abúzus alkoholu nebo alkoholismus v rodině, * vysoká trestanost rodičů a jejich častý pobyt ve vězení, * prostituce matky, * dlouhodobá nezaměstnanost rodičů a s tím spojená špatná hospodářská situace rodiny. 2) závadové party * členství v závadové partě s asociálními až antisociálními projevy Nechceme hledat příčiny sociálního narušení jen v rodině sociálně narušených jedinců, ale ze získaných výsledků vyplývá, že sociální narušenost je způsobena především neplněním základních funkcí rodiny a častým neuspokojováním základních potřeb dětí a mládeže ze strany rodiny. Důležitost rodiny pro osobní a citový vývoj dítěte spočívá především v tom, že Tab.č.8 požívání alkoholu fetování trestná činnost předčasná sex. zkušenost respondentů romský bílý smíšený sledovaných jevů Tah. 8 Vztah mezi etnickým em respondenta a jeho činnosti v partě alkoholu, fetováni, trestná činnost, předčasná sexuální zkušenost). (požívání

11 rodina je časově prvním prostředím dítěte a její vliv na utváření dětské osobnosti je zpravidla rozhodující. Získané poznatky nás opravňují k doporučeni následujících závěrů pro praxi: * v první řadě je třeba včas poskytnout dostatek informací rodinám a pedagogům, kteří začínají mít výchovné problémy s chováním svých dětí, * informace by se měly týkat o možnostech a o využití poradenských center např. pedagogicko psychologických poraden, o možnostech využití ambulantního léčení a rodinné terapie, o dobrovolných pobytech dětí a mládeže v diagnostických a dalších výchovných zařízeních atd., * výchovné problémy je nutno řešit již v zárodku, nezanedbávat je a nenechat je narůstat, * významné je i včasné a komplexní rozhodování o vřazování dětí do zvláštních škol, * patří sem také snaha o podchycení romských dětí v předškolním věku, a to především pro snazší překonání jazykové bariéry před zahájením povinné školní docházky, * na zvláštních, ale i na základních školách je potřeba se ještě více věnovat sexuální výchově a výchově k rodičovství, * základním úkolem sociálních pracovníků a sociálních kurátorů je konkrétní a kladné ovlivňování dysfunkčních rodin a všeobecná prevence, profylaxe a depistáž sociálně narušených dětí a mládeže, * základními formami převýchovné práce se sociálně narušenými jedinci by měl být výchovně vzdělávací proces zakončený profesní přípravou na praktická povolání, individuální přístup ke svěřencům a snaha o úzkou spolupráci s rodinami sociálně narušených dětí a mládeže. Literatura: [1] ŠVANCAR, Z., BURJÁNOVÁ, J.: Speciálněpedagogické problémy ústavní a ochranné výchovy. Praha, SPN [2] WIESEROVÁ, /.: Příčiny mravního narušení jedinců umístěných v DDÚ. Diplomová práce Praha, PedF UK [3] ZAPLETAL, J. a kol: Aktuálni otázky boje s kriminalitou mládeže. Praha, VÚK [4] SPOUSTA, V: Speciálnčpedagogická diagnostika etopedická. Skriptum Pedagogické fakulty MU. Brno 1990.