Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls8797/2006 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Transkript

1 Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls8797/2006 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU CURICAP, MBq tobolka 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tobolka obsahuje k datu a času kalibrace MBq jodidu-( 131 I) sodného. Fyzikální poločas přeměny jodu-131 je 8,02 dnů. Přeměňuje se emisí gama záření o energii 365 kev (81%), 637 kev (7,3%) a 284 kev (6.0%) a zářením beta o maximální energii 606 kev na stabilní xenon dávka obsahuje přibližně 5 mmol (115 mg) sodíku Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Tobolka. Tobolky mají šedé tělo a bílé víčko. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Terapie štítné žlázy radioaktivním jódem se indikuje pro: léčbu Gravesovy choroby, toxickou polynodulózní strumu nebo autonomní uzly. léčbu papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy včetně metastáz. Terapie jodidem-( 131 I) sodným se často kombinuje s chirurgickým zákrokem a s antityreoidální medikací. 4.2 Dávkování a způsob podání Závisí na klinickém posouzení. Při léčbě hypertyreózy: Aktivita, která má být podána, závisí na diagnóze, velikosti žlázy, akumulaci jodu ve štítné žláze a na clearence jodu. Ohniskové dávky jsou podle typu onemocnění: - solitární autonomní uzel: fokální dávka Gy - vícečetné a roztroušené autonomní uzly: fokální dávka Gy - Gravesova choroba: fokální dávka cca 200 Gy Aktivitu, která má být aplikována lze vypočítat pomocí Marinelliho rovnice: Aktivita (MBq) cílová dávka (Gy) x hmotnost štítné žlázy (g) x 22,5 C (%) x T (dny) kde C = maximální akumulace a T = efektivní poločas 1 /12

2 Potřebná aktivita se u dospělých obvykle pohybuje v rozmezí MBq. V případě víceohniskového a roztroušeného výskytu je potřebná dávka až do cca MBq. Může být nezbytné opakované léčení. Terapeutický účinek bude dosažen až po několika měsících. Před zahájením léčby by měl být pacientům poskytnut eutyreoid medikálně, kdykoliv je to možné. Při odstranění štítné žlázy a léčbě metastáz: Dávkovaná aktivita po celkové nebo částečné tyreoidektomii k odstranění zbývající tkáně štítné žlázy leží v rozmezí MBq. Závisí na velikosti zbytku a akumulaci radioaktivního jodu. Při následné léčbě metastáz je dávkovaná aktivita v rozmezí MBq. Dávka, podávaná dětské populaci, by měla být zlomkem dávky pro dospělé. Korekční faktory dané jako vodítko, jsou navrženy níže: Zlomek dávky pro dospělé 3 kg = 0,1 22 kg = 0,50 42 kg = 0,78 4 kg = 0,14 24 kg = 0,53 44 kg = 0,80 6 kg = 0,19 26 kg = 0,56 46 kg = 0,82 8 kg = 0,23 28 kg = 0,58 48 kg = 0,85 10 kg = 0,27 30 kg = 0,62 50 kg = 0,88 12 kg = 0,32 32 kg = 0, kg = 0,90 14 kg = 0,36 34 kg = 0, kg = 0,92 16 kg = 0,40 36 kg = 0, kg = 0,96 18 kg = 0,44 37 kg = 0, kg = 0,98 20 kg = 0,46 40 kg = 0,76 68 kg = 0,99 (Pediatrická tematická skupina, EANM) Tobolka by měla být spolknuta rychle a s dostatečným množstvím tekutin a měla by být spolknuta vcelku! Před podáním tobolky dětem, zejména malým dětem, by mělo být zajištěno, že ji spolknou vcelku. Doporučuje se její podání s kašovitou stravou. 4.3 Kontraindikace Těhotenství a kojení Pacienti s dysfagií, strikturou jícnu, aktivní gastritidou, erozí žaludeční sliznice a peptickým vředem. Pacienti s podezřením na sníženou gastrointestinální motilitu. Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Radiofarmaka smí obdržet, používat a podávat pouze oprávněné osoby, v určeném klinickém zařízení. Pro jejich předpisování, skladování, použití, přepravu a likvidaci platí příslušné směrnice a/nebo příslušné licence místních kompetentních oficiálních organizací. Radiofarmaka by měl uživatel připravit způsobem, který splňuje jak radiologické, tak farmaceutické požadavky na jakost. Tento přípravek bude mít pro většinu pacientů pravděpodobně za následek relativně vysokou radiační dávku (viz části 4.8 Nežádoucí účinky a 11. Dozimetrie). Vystavení každého pacienta ionizujícímu záření musí být odůvodněné na základě pravděpodobného prospěchu. Dávkovaná aktivita musí být taková, aby výsledná dávka ozáření byla co možná nejnižší s přihlédnutím k zamýšlenému terapeutickému výsledku. 2 /12

3 Podávání vysoké dávky radioaktivního jodu představuje významné riziko pro okolí. V závislosti na podané aktivitě se to týká nejbližších příbuzných člověka, který léčbu podstupuje, nebo obecně všech. Pacienti by měli provést vhodná bezpečnostní opatření k eliminaci aktivity, aby nedošlo k žádné kontaminaci. U dětí a mladých osob se smí terapie benigní poruchy štítné žlázy jodidem-( 131 I) sodným provádět pouze v odůvodněných výjimečných případech. Je třeba vzít v úvahu vyšší citlivost dětských tkání a delší očekávanou délku života těchto pacientů. Je nutné zvážit riziko léčby radioaktivním jodem ve srovnání s riziky jiných možných léčení. Osoby, které se v dětském věku podrobily radioterapii štítné žlázy, musí mít každoročně kontrolovány možné změny štítné žlázy. Při léčení zhoubného onemocnění štítné žlázy byl v jedné studii uváděn zvýšený výskyt karcinomu močového měchýře u pacientů, kteří obdrželi více než MBq 131I. Jiná studie uvádí malý přírůstek leukémie u pacientů, kteří dostávali velice vysoké dávky. Proto nelze doporučit celkovou kumulativní aktivitu vyšší než MBq. Zvláštní pozornost vyžaduje terapeutické podávání tobolek jodu-131 pacientům s významným poškozením ledvin. Podle potřeby je nutné upravit aktivitu a dávkování. Při podávání tobolek jodu-131 pacientům s podezřením na onemocnění trávicího traktu je nutná zvýšená opatrnost. Tobolky by měly být spolknuty vcelku a s dostatečným množstvím tekutiny, aby byl zajištěn jejich hladký průchod do žaludku a horní části tenkého střeva. Doporučuje se současné podávání antagonistů H2 nebo inhibitorů protonové pumpy. Aby se omezilo ozáření močového měchýře, je třeba pacienty nabádat, aby pili dostatečné množství tekutin a často vyprazdňovali močový měchýř. U pacientů s poruchou vyprazdňování močového měchýře by měla být po aplikaci vysokých terapeutických aktivit provedena katetrizace močového měchýře. Aby nedošlo k zánětu slinné žlázy, což může být komplikací při podávání vysokých dávek radioaktivního jodu, měli byste pacientovi poradit, aby jedl sladkosti nebo pil nápoje, které obsahují kyselinu citrónovou, což bude stimulovat vylučování slin. Před ošetřením: Je třeba předejít zvýšenému příjmu jodu (viz část 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). U pacienta je třeba zjistit anamnézu ohledně příjmu jodu. Před ošetřením musí být stanovena hladina jodu v moči. Ke zjištění maximální akumulace štítné žlázy a efektivního poločasu ve štítné žláze lze provést test radioaktivním jodem. Dieta s nízkým obsahem jodu před terapií zvýší akumulaci do funkčních tkání štítné žlázy. Proto by měl být pacient 3 10 dní před aplikací jodidu-( 131 I) sodného převeden na dietu s nízkým obsahem jodu. Před začátkem podávání radioaktivního jodu při karcinomu štítné žlázy by se mělo ukončit užívání substitučních hormonů štítné žlázy, aby byla zaručena náležitá absorpce. V případě trijodtyroninu doporučujeme období deseti dnů a v případě thyroxinu šesti týdnů. Jejich užívání lze obnovit dva týdny po léčbě. Obdobně by se mělo přerušit užívání thyreostatik pět dní před léčbou hypertyreózy a opět začít až po několika dnech. Radioterapie Gravesovy choroby a již existující Gravesovy oftalmopatie by měla být spojena s kortikoidovou terapií. Po ošetření: Pacient by měl být opakovaně vyšetřen 3 měsíce, 6 měsíců a poté každý rok po terapii. Po terapii jodidem-( 131 I) sodným se mužům i ženám doporučuje nepokoušet se 12 měsíců o početí. U pacientů s přecitlivělostí na želatinu nebo její katabolické produkty by se při léčbě radiojodem měla dát přednost roztoku jodidu-( 131 I) sodného. 3 /12

4 Tento léčivý přípravek obsahuje v každé dávce přibližně 5 mmol (115 mg) sodíku; to je třeba vzít v úvahu u pacientů s dietou s omezeným příjmem sodíku. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce U mnoha farmakologicky aktivních látek je známa jejich interakce s radiojodem. Existují různé mechanismy ovlivňující proteinovou vazbu, farmakokinetiku nebo farmakodynamiku radioaktivně značeného jodu. Proto je důležité určit všechny přípravky, které pacient v současnosti užívá, a rozhodnout, zda a případně kdy je třeba ukončit užívání některých léčivých přípravků před podáním jodidu-( 131 I) sodného. U následujících látek je třeba přerušit jejich podávání podle této tabulky: Přípravek/Léčivá látka Thyreostatika (např. carbimazol, methimazol, propylthiouracil, chloristan) Salicyláty, steroidy, nitroprussid sodný, sulfobromftalein sodný, antikoagulancia, antihistaminika, antiparazitika, penicilin, sulfonamidy, tolbutamid, thiopental Fenylbutazon Expektorancia obsahující jod a vitamínové přípravky Přípravky obsahující hormon štítné žlázy Amiodaron*, benzodiazepiny, lithium Přípravky pro vnější užití obsahující jod Kontrastní látky obsahující jod Období přerušení před podáním jodu dní před terapií a několik dní po terapii 1 týden 1-2 týdny přibližně 2 týdny 2 6 týdnů přibližně 4 týdny 1-9 měsíců až jeden rok *Vzhledem k dlouhému poločasu amiodaronu může být po několik měsíců snížena akumulace jodu ve tkáni štítné žlázy. Je třeba zjistit, zda a kdy byla v předchozím roce podána kontrastní látka. 4.6 Těhotenství a kojení Jodid-( 131 I) sodný je kontraindikován při prokázaném nebo předpokládaném těhotenství nebo pokud těhotenství nebylo vyloučeno. Pokud je nutné podávat radioaktivní léčivé přípravky ženám potenciálně plodným, je vždy nutné získat informace o možném těhotenství. Každá žena, která nedostala periodu, by měla být považována za těhotnou, dokud se neprokáže opak. Měly by být zváženy jiné metody bez ionizujícího záření. Postupy používající radionuklidy u těhotných žen zahrnují i dávku ozáření pro plod. Podání jodidu-( 131 I) sodného má za následek absorbovanou dávku dělohou v rozmezí minimálně od 10,8 mgy až do 599,4 mgy. Dávku ozáření vyšší než 0,5 mgy je třeba pokládat za potenciální ohrožení plodu. Navíc během druhého a třetího trimestru štítná žláza plodu jod zvýšeně koncentruje. V případě zjištěného diferencovaného karcinomu štítné žlázy diagnostikovaného v těhotenství by měla být léčba radioaktivním jodem odložena až do doby po skončení těhotenství. Ženy, které užívaly jodid-( 131 I) sodný,by měly být upozorněny na to, aby NEOTĚHOTNĚLY ještě během dvanácti měsíců po podání dávky. Jodid-( 131 I) sodný je vylučován do mateřského mléka. Před podáním radioaktivního léčivého přípravku kojící matce by se mělo uvážit, vzhledem k vylučování aktivity do mateřského mléka, zda je možné ošetření přiměřeně pozdržet, než matka přestane kojit. Po podání jodidu-( 131 I) sodného by se mělo kojení trvale přerušit. Nelze-li se podání přípravku během kojení vyhnout, je třeba kojení před léčením přerušit. 4 /12

5 Z důvodu ochrany proti radioaktivnímu záření se navíc doporučuje vyhnout se po dobu nejméně jednoho týdne blízkému kontaktu mezi matkou a dítětem. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Jodid-( 131 I) sodný nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 4.8 Nežádoucí účinky Vystavení ionizujícímu záření je spojeno s vyvoláním karcinomu a eventuálně s vývojem vrozených vad. Radiační dávka plynoucí z terapeutické expozice může vyvolat vyšší výskyt karcinomu a mutací. Ve všech případech je nutné zaručit, že rizika plynoucí z ozáření budou nižší než rizika nemoci samotné. Efektivní dávka (EDE) po terapeutických dávkách jodidu-( 131 I) sodného je vyšší než 20 msv. Po podání jodidu-( 131 I) sodného, zejména při perorálním podání vyšších aktivit, dochází k nevolnostem a zvracení. Je třeba podniknout náležitá předběžná opatření, aby se zabránilo kontaminaci zvratky. Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány takto: velmi časté > 1/10 časté > 1/100, < 1/10 méně časté > 1/1 000, < 1/100 vzácné > 1/10 000, < 1/1 000 velmi vzácné < 1/10 000, včetně ojedinělých výskytů Po aplikaci roztoku jodidu-( 131 I) sodného byly velmi vzácně zaznamenány alergické reakce. Pokud dojde k alergickým reakcím, nesmí se již léčivý přípravek použít. Pro okamžitý zásah při náhlé příhodě je třeba mít v dosahu příslušné vybavení (mimo jiné tracheální trubici a respirátor) a léky. Po aplikaci byly zaznamenány následující příznaky: Celkové poruchy: Bolesti, edém tváře, periferní a generalizovaný edém Gastrointestinální poruchy: Nevolnost, zvracení, bolesti břicha Poruchy kůže: Vyrážka, svědění, kopřivka, angioneurotický edém Reakce nervového systému: Návaly horkosti Respirační poruchy: Faryngitida Endokrinní/exokrinní příznaky: Zánět slinné žlázy Nepříznivé reakce popsané v následující části jsou poruchy, které mohou být vyvolány vystavením ozáření v souvislosti s léčbou radiojodem. Časné následky: Terapeutická množství jodu-131 mohou dočasně zhoršit existující hypertyreózu. Vysoká hladina radioaktivity může vést k poruchám trávení, obvykle během prvních hodin nebo dnů po podání. Výskyt střevního dyskomfortu může být až 67 %. Dá se tomu snadno zabránit nebo neutralizovat symptomatickou léčbou. Při léčbě vysokými dávkami radioaktivního jodu může pacient 1-3 dny po podání zaznamenat přechodný zánět štítné žlázy a průdušnice s možností silné tracheální konstrikce, zvláště v případech existující tracheální stenózy. Může se objevit zánět slinné žlázy s otokem a bolestí ve slinných žlázách, částečnou ztrátou chuti a suchem v ústech. Četnost případů se 5 /12

6 mění od 10 % (s preventivními opatřeními) do 60 % (bez preventivních opatření). Zánět slinné žlázy je obvykle reverzibilní spontánně, nebo s protizánětlivou léčbou. Občas, v závislosti na velikosti dávky, byly popsány případy trvalé ztráty chuti a sucha v ústech s následnou ztrátou zubů. Radiační zátěž slinných žláz by měla být snížena stimulováním vylučování slin pomocí kyselých látek. Podle zpráv v literatuře může až u 25 % pacientů dojít ke zhoršení funkce slzných žláz, které vyústí až v sicca syndrom. I když je tento pocit ve většině případů pouze přechodný, může tento symptom u některých pacientů přetrvat i několik let. Byl popsán výskyt pneumonie způsobené ozářením a fibrózy plic u pacientů s plicními metastázami. Při léčení Gravesovy choroby se může stávající Gravesova oftalmopatie zhoršit (v % případů bez léčení kortikoidy) nebo rozvinout. Vysoké hladiny absorpce radioaktivního jodu podaného pacientovi mohou být spojeny s lokální bolestí, neklidem a edémem tkání zachycujících radioaktivní nuklid. Při léčbě metastáz karcinomu štítné žlázy s postižením CNS je nutné pamatovat také na možnost lokálního otoku mozku a/nebo zvětšení existujícího cerebrálního otoku. Pozdní následky: Jako pozdní následek léčby hypertyreózy radioaktivním jodem může, v závislosti na dávce, vzniknout hypotyreóza. Může se projevit týdny nebo roky po skončení léčby, proto je nutné vhodně načasované měření funkce štítné žlázy pro nasazení vhodné substituční terapie. Výskyt hypotyreózy, která ve většině případů nenastupuje dříve než za 6-12 týdnů po léčbě radioaktivním jodem, byl popsán v rozmezí 2 % až 70 %. Po léčbě radioaktivním jodem byly pozorovány občasné případy krátkodobého hypoparatyreoidizmu, je nutné je patřičně sledovat a nasadit substituční terapii. Jako pozdní následek jednorázového podání více než MBq nebo v intervalu kratším než 6 měsíců se může pravděpodobněji vyvinout reversibilní nebo ve vzácných případech ireversibilní deprese kostní dřeně, s ojedinělou trombocytopenií nebo erytrocytopenií, která může být smrtelná. Často je pozorována přechodná leukocytóza, naopak velmi vzácně se může vyskytnout leukopénie. Poruchy funkce slinných a/nebo slzných žláz s následným sicca syndromem (viz výše) se mohou objevit i se zpožděním několika měsíců až dvou let po léčbě radiojodem. Ne více než u 3% pacientů byla rovněž zjištěna epifora v důsledku překážky v nosním vývodu slzné žlázy, která se objevila převážně 3 16 měsíců po léčbě radiojodem. Ve zprávách v literatuře byl popsán karcinom slinných žláz v důsledku zánětu slinné žlázy vyvolaného podáním radiojodu. Epidemiologické studie informují o vyšším výskytu karcinomu žaludku u pacientů, kteří dostali jodid-( 131 I) sodný. Po vyšších dávkách aktivity, typicky používaných při léčbě zhoubných nádorů štítné žlázy, byl pozorován zvýšený výskyt leukémie. Je možné i mírné zvýšení výskytu karcinomů močového měchýře a prsu. Radioterapie karcinomu štítné žlázy může vést ke zhoršení plodnosti mužů a žen. Bylo prokázáno reverzibilní zhoršení spermatogeneze, závislé na velikosti dávky, již od dávek MBq; klinicky relevantní účinky, včetně oligospermie, azoospermie a zvýšených hladin FSH v séru, byly popsány po použití dávky vyšší než MBq. 6 /12

7 4.9 Předávkování Vysoká radiační dávka při předávkování může být snížena podáním látek blokujících štítnou žlázu, například chloristanu draselného, použitím emetik a podporováním diurézy s častým močením. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Terapeutická radiofarmaka; sloučeniny jodu-131. ATC kód: V10XA01 Farmakologicky účinnou látkou je jod-131 ve formě jodidu-( 131 I) sodného, jenž je vychytán ve štítné žláze. Během dlouhé doby akumulace se přeměňuje zejména zde a vede tak k intenzivnímu ozáření orgánu. U malých množství použitých při terapeutických postupech se nepředpokládá, že by jodid-( 131 I) sodný měl jakékoli farmakodynamické účinky. Více než 90 % radiačního účinku jodu-131 je způsobeno beta zářením, které má střední dolet v tkáni 0,5 mm. Výsledkem je omezení funkce buněk štítné žlázy a jejich dělení včetně rozpadu buněk, v závislosti na velikosti dávky. Vzhledem ke krátkému rozsahu a prakticky nulovému ukládání jodidu-( 131 I) sodného mimo štítnou žlázu je ozáření mimo štítnou žlázu zanedbatelné. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Perorálně aplikovaný jodid-( 131 I) sodný se rychle absorbuje z horní části gastrointestinálního traktu (90 % během 60 minut). Absorpce je ovlivněna vyprázdněním žaludku. Při hypertyreóze je zvýšená, při hypotyreóze snížená. Při studiích rozpadavosti tvrdých tobolek jodidu-( 131 I) sodného bylo prokázáno, že disoluce proběhla během 5 12 minut a radioaktivita byla rovnoměrně rozprostřena po povrchu žaludeční sliznice. Studie aktivity séra ukázaly, že po rychlém vzestupu během minut bylo po přibližně 40 minutách dosaženo rovnováhy. Po perorálním podání roztoku jodidu-( 131 I) sodného byla rovnováha dosažena za stejnou dobu. Farmakokinetika je podobná jako u neradioaktivního, stabilního jodu. Po proniknutí do krevního oběhu je jod-131 distribuován do extrathyreoidálního kompartmentu. Odtud je vychytán převážně štítnou žlázou, která vyloučí během jednoho průběhu přibližně 20 % jodu, nebo je jod vylučován ledvinami. Vychytání jodu ve štítné žláze dosáhne svého maxima za hodin; 50 % maximální koncentrace je dosaženo během pěti hodin. Na vychytání má vliv řada činitelů: věk pacienta, objem štítné žlázy, clearence ledvin, množství jodu a dalších léků v oběhu (viz též část 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Normální jodová clearence štítné žlázy je 5 50 ml/min, při nedostatku jodu se zvyšuje až na 100 ml/min a v případě hypertyreózy až na ml/min, zatímco při nadbytku se snižuje až na 2 5 ml/min. Jod se akumuluje rovněž v ledvinách, malá množství se zachycují rovněž ve slinných žlázách, žaludeční sliznici a jsou zjistitelná i v mateřském mléku, v placentě a v plexus chorioideus. Jod zachycený ve štítné žláze se stává součástí známého metabolismu hormonů štítné žlázy, v němž je integrován do organických sloučenin, z nichž se syntetizují hormony štítné žlázy. Efektivní poločas radioaktivního jodu-131 v plazmě je přibližně 12 hodin, zatímco ve štítné žláze přibližně 6 dní. Po podání jodidu-( 131 I) sodného má tedy přibližně 40 % aktivity efektivní poločas 0,4 dne, zatímco zbývajících 60 % má efektivní poločas 8 dní. 7 /12

8 Ledvinami je vyloučeno 37 % 75 % jodu-131 a pouze malá část je vyloučena stolicí; vylučování potem je zanedbatelné. Vylučování močí je charakterizováno pomocí clearence ledvin, představující objemově přibližně 3 % průchodu jodu ledvinami s relativně konstantní hodnotou při porovnání více osob. Při hypotyreóze a poruše funkce ledvin je nižší, při hypertyreóze vyšší. Střední hodnota vylučování močí byla u zdravých dobrovolníků (byla zkoumána moč vyloučená za 24 hodin) 2,8 mg/kg u mužů a 2,7 mg/kg u žen. U pacientů s normální funkcí štítné žlázy bylo % podané aktivity vyloučeno močí během 48 hodin. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Neexistují žádné předklinické údaje pokládané za relevantní ve vztahu ke klinické bezpečnosti, kromě údajů obsažených v ostatních kapitolách souhrnu údajů o přípravku. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Obsah tobolky: hydroxid sodný, pentahydrát thiosíranu sodného, voda pro injekci, hydrogenfosforečnan sodný. Tobolka: želatina, černý oxid železitý (E172) a oxid titaničitý (E171). 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 5 dnů od data kalibrace (až 15 dnů od data výroby). Datum expirace je uvedeno na štítku. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Neuchovávejte při teplotě nad 25 C. Uchovávejte v originálním balení. 6.5 Druh obalu a velikost balení Jednodávkový obal obsahující jednu tobolku. Jednodávkový obal z polypropylénové látky chráněný olověným kontejnerem. V uzávěru polypropylénového obalu je umístěna tableta aktivního uhlí. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Podáváním radiofarmak vzniká pro ostatní osoby riziko vnějšího ozáření nebo kontaminace rozlitou močí, zvratky atd. Musí se proto provést preventivní opatření na ochranu proti ozáření v souladu s národními směrnicemi. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 8 /12

9 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI MDS Nordion S.A. Zoning Industriel BE-6220 Fleurus Belgie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 88/046/05-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE / DATUM REVIZE TEXTU DOZIMETRIE Uvádíme tabulkové hodnoty dozimetrie záření, jak jsou uvedeny v publikaci ICRP č. 53 (1987) a publikaci ICRP č.60 (1990). Model ICRP se vztahuje k intravenóznímu podání. Protože absorpce radioaktivního jodu je rychlá a kompletní, dá se tento model aplikovat i v případě perorálního podání, ale zde je navíc radiační dávka žaludku v důsledku žaludeční sekrece a vylučování slinami. Za předpokladu, že střední doba setrvání v žaludku je 0,5 hod, zvýší se absorbovaná dávka jodu-131 žaludkem asi o 30 %. Radiační zátěž jednotlivých orgánů, které nemusí být cílovým orgánem terapie, může být významně ovlivněna patofyziologickými změnami vyvolanými průběhem choroby. Jako součást zhodnocení rizika a přínosů doporučujeme před podáním vypočítat EDE a pravděpodobnou radiační dávku jednotlivých cílových orgánů. Aktivita by pak mohla být upravena podle hmotnosti štítné žlázy, biologického poločasu a faktoru "recyklace", který bere v úvahu fyziologický stav pacienta (včetně deplece jódu) a stávající patologii. Radiace má vliv především na štítnou žlázu. Radiační zátěž ostatních orgánů se obvykle pohybuje pouze v řádu několika tisícin ozáření štítné žlázy. Závisí rovněž na přísunu stabilního jodu ve stravě (v oblastech s nedostatkem jodu se setrvání radioaktivního jodu zvyšuje až o 90 %, v oblastech bohatých na jod se o 5 % snižuje). Záleží také na funkci štítné žlázy (eutyreóza, hypertyreóza nebo hypotyreóza) a na přítomnosti tkáně kumulující jod v těle (např. po tyreoidektomii, přítomnost metastáz zadržujících jod) nebo zda byla štítná žláza zablokována. Radiační expozice všech ostatních orgánů je proto vyšší nebo nižší podle hladiny jodu ve štítné žláze. 9 /12

10 JOD Štítná žláza blokovaná, akumulace 0% jod-131 t 1/2 = 8,02 dne Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mgy/mbq) ORGÁN Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok Nadledvinky 0,037 0,042 0,067 0,11 0,2 * Stěna močového měchýře 0,61 0,75 1,1 1,8 3,4 Povrch kostí 0,032 0,038 0,061 0,097 0,19 Prs 0,033 0,033 0,052 0,085 0,17 Gastrointestinální (GI) trakt Žaludeční stěna 0,034 0,04 0,064 0,10 0,19 *Tenké střevo 0,038 0,047 0,075 0,12 0,22 * stěna horní část 0,037 0,045 0,07 0,12 0,21 * stěna dolní část 0,043 0,052 0,082 0,13 0,23 *Ledviny 0,065 0,08 0,12 0,17 0,31 Játra 0,033 0,04 0,065 0,10 0,20 Plíce 0,031 0,038 0,06 0,096 0,19 Vaječníky 0,042 0,054 0,084 0,13 0,24 Slinivka břišní 0,035 0,043 0,069 0,11 0,21 Červená kostní dřeň 0,035 0,042 0,065 0,10 0,19 Slezina 0,034 0,04 0,065 0,10 0,20 Varlata 0,037 0,045 0,075 0,12 0,23 Štítná žláza 0,029 0,038 0,063 0,10 0,20 Děloha 0,054 0,067 0,11 0,17 0,30 Jiné tkáně 0,032 0,039 0,062 0,10 0,19 Efektivní dávka (msv/mbq) 0,064 0,081 0,126 0,198 0,374 Stěna močového měchýře přispívá k efektivní dávce 47,6%. Neúplné blokování: Efektivní dávka (msv/mbq) při nízké akumulaci ve štítné žláze. Akumulace: 0,5% 0,5 0,79 1,2 2,6 4,9 Akumulace: 1,0% 0,9 1,42 2,1 4,7 9,3 Akumulace: 2,0% 1,6 2,6 4,2 9, /12

11 Akumulace štítné žlázy 15% jod-131 t 1/2 = 8,02 dne Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mgy/mbq) ORGÁN Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok Nadledvinky 0,036 0,043 0,071 0,11 0,22 *Stěna močového měchýře 0,52 0,64 0,98 1,5 2,9 Povrch kostí 0,047 0,067 0,094 0,14 0,24 Prs 0,043 0,043 0,081 0,13 0,25 Gastrointestinální (GI) trakt *Žaludeční stěna 0,46 0,58 0,84 1,5 2,9 *Tenké střevo 0,28 0,35 0,62 1,0 2,0 *horní část 0,059 0,065 0,10 0,16 0,28 Dolní část 0,042 0,053 0,082 0,13 0,23 * Ledviny 0,060 0,075 0,11 0,17 0,29 Játra 0,032 0,041 0,068 0,11 0,22 Plíce 0,053 0,071 0,12 0,19 0,33 Vaječníky 0,043 0,059 0,092 0,14 0,26 Slinivka břišní 0,052 0,062 0,10 0,15 0,27 Červená kostní dřeň 0,054 0,074 0,099 0,14 0,24 Slezina 0,042 0,051 0,081 0,12 0,23 Varlata 0,028 0,035 0,058 0,094 0,18 Štítná žláza Děloha 0,054 0,068 0,11 0,17 0,31 Jiné tkáně 0,065 0,089 0,14 0,22 0,40 Efektivní dávka (msv/mbq) 11,1 17,9 26,8 58,7 107 Akumulace štítné žlázy 35% jod-131 t 1/2 = 8,02 dne Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mgy/mbq) ORGÁN Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok Nadledvinky 0,042 0,050 0,087 0,14 0,28 * Stěna močového měchýře 0,40 0,50 0,76 1,2 2,3 Povrch kostí 0,076 0,12 0,16 0,23 0,35 Prs 0,067 0,066 0,13 0,22 0,40 Gastrointestinální (GI) trakt *Žaludeční stěna 0,46 0,59 0,85 1,5 3,0 *Tenké střevo 0,28 0,35 0,62 1,0 2,0 *Horní část 0,058 0,065 0,10 0,17 0,30 Dolní část 0,040 0,051 0,080 0,13 0,24 Ledviny 0,056 0,072 0,11 0,17 0,29 Játra 0,037 0,049 0,082 0,14 0,27 Plíce 0,09 0,12 0,21 0,33 0,56 Vaječníky 0,042 0,057 0,090 0,14 0,27 Slinivka břišní 0,054 0,069 0,11 0,18 0,32 Červená kostní dřeň 0,086 0,12 0,16 0,22 0,35 Slezina 0,046 0,059 0,096 0,15 0,28 Varlata 0,026 0,032 0,054 0,089 0,18 Štítná žláza Děloha 0,050 0,063 0,10 0,16 0,30 Jiné tkáně 0,11 0,16 0,26 0,41 0,71 Efektivní dávka (msv/mbq) 25,6 41,5 62, /12

12 Akumulace štítné žlázy 55% jod-131 t 1/2 = 8,02 dne Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mgy/mbq) ORGÁN Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok Nadledvinky 0,049 0,058 0,11 0,17 0,34 * Stěna močového měchýře 0,29 0,36 0,54 0,85 1,6 Povrch kostí 0,11 0,17 0,22 0,32 0,48 Prs 0,091 0,089 0,19 0,31 0,56 Gastrointestinální (GI) trakt *Žaludeční stěna 0,46 0,59 0,86 1,5 3,0 *Tenké střevo 0,28 0,35 0,62 1,0 2,0 *Horní část 0,058 0,067 0,11 0,18 0,32 Dolní část 0,039 0,049 0,078 0,13 0,24 Ledviny 0,051 0,068 0,10 0,17 0,29 Játra 0,043 0,058 0,097 0,17 0,33 Plíce 0,13 0,18 0,30 0,48 0,80 Vaječníky 0,041 0,056 0,090 0,15 0,27 Slinivka břišní 0,058 0,076 0,13 0,21 0,38 Červená kostní dřeň 0,12 0,18 0,22 0,29 0,46 Slezina 0,051 0,068 0,11 0,17 0,33 Varlata 0,026 0,031 0,052 0,087 0,17 Štítná žláza Děloha 0,046 0,060 0,099 0,16 0,30 Jiné tkáně 0,16 0,24 0,37 0,59 1,0 Efektivní dávka (msv/mbq) 40,2 65, NÁVOD PRO PŘÍPRAVU RADIOFARMAK Přípravek je připraven k okamžitému použití. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 12 /12