VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE VODÁRENSKÝCH PROVOZŮ

Transkript

1 Žilinská univerzita v Žiline Stavebná fakulta Študentská vedecká odborná činnosť Akademický rok VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE VODÁRENSKÝCH PROVOZŮ Meno a priezvisko študenta : Jakub Malének Ročník a odbor štúdia : 5.ročník, Vodní hospodářství a vodní stavby Vedúci práce : Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc. Ing. Tomáš Kučera Žilina :

2 OBSAH: ANOTACE:...3 ANNOTATION: ÚVOD: BENCHMARKING KONEČNÉ DŮSLEDKY BM MOHOU VÉST K : DRUHY BM : JAK APLIKOVAT BM DO PODNIKU : BM VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ POUŽÍVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ VE VODÁRENSTVÍ: SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) PODLE IWA VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE (PI) : OSTATNÍ UKAZATELE (VARIABLES) : SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE (CONTEXT) : SYSTÉM UKAZATELŮ V ČR : SIGMA LITE ÚVOD DO VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PERFORMANCE INDICATORS) POŽADAVKY NA DEFINOVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ SPOLEHLIVOST A SPRÁVNOST ÚDAJŮ : POROVNÁNÍ VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI SIGMA LIGHT PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ VYBRANÉ VODÁRENSKÉ SPOLEČNOSTI V SOFTWARU SIGMA LITE: UKÁZKY VÝSTUPŮ APLIKACE SIGMA LITE : ZÁVĚR K APLIKACI SIGMA LIGHT: WEBOVÁ APLIKACE IBNET : STRUKTURA DAT NA IBNETU : ROZDĚLENÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) : PŘÍKLAD SROVNÁNÍ DVOU VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI IBNET: PROJEKT WABE: SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ WABE: STRUKTURA UKAZATELŮ: SBĚR A VKLÁDÁNÍ DAT DO WABE: ZÁVĚR O WABE: ZÁVĚR: PODĚKOVÁNÍ: LITERATURA:...21 obr 1. Dělení Benchmarkingu...4 obr 3. Výstup z aplikace SIGMA

3 ANOTACE: Práce se zabývá výkonnostními ukazateli systémů zásobování vodou a vodárenských společností. Účelem je návrh souboru výkonnostních ukazatelů použitelných pro srovnávací analýzu těchto provozů. Práce navazuje na řešení projektu "Srovnávací analýza veřejných systémů zásobování vodou a vodárenských společností" v programu COST. ANNOTATION: This paper deals with performance indicators of public water supply system and water utilities. The main objective is to design a set of performance indicators. This work follows project which name is Performance assesment of public water supply system and water utilities in program COST ÚVOD: Vodárenské společnosti tvoří přirozený lokální monopol. V oblasti přirozených monopolů neplatí základní elementy trhu jako je nabídka, poptávka, cena a proto musí být předmětem státní nebo veřejné regulace, která přihlíží k sociální únosnosti výsledné ceny či produktu. Kalkulace cen, služeb a výrobních nákladů je stále předmětem sporů mezi monopolním dodavatelem a odběratelem. Zákazník (odběratel) chce co nejkvalitnější služby za nejnižší cenu a dodavatel (vodárenská společnost) má snahu co největšího zisku. A právě organizace, které mají charakter přirozeného monopolu, by měly využívat metody best practice pro hodnocení společnosti pohybující se ve stejné oblasti služeb. Metodou best practice jsou společnosti schopné doložit, že nezneužívají svého postavení na trhu (z hlediska kvality služeb) a jsou konkurence schopné. A právě proto se ve vodním hospodářství snažíme zavést nástroj k porovnávání vodárenských společnotí - benchmarking. 1.1 BENCHMARKING K porovnávání výkonností mezi jednotlivými společnostmi se v zahraničí a hlavně u nadnárodních organizací a společností, začal používat nástroj zvaný benchmarking. Tato metoda je založená na principu porovnávání vybraných výkonnostních ukazatelů, podle kterých lze určit postavení jednotlivých společností vůči ostatním společnostem. Benchmarkingem se lokalizují tzv. výkonnostní díry (tzn. hledají se slabiny společnosti). Právě vyhledání a stanovení těch pravých výkonnostních ukazatelů je velice důležité, protože na nich závisí celkové porovnání jednotlivých společností a organizací. Základní BM ukazatele a jejich jednotky jsou stále předmětem jednání a diskuzí s 3

4 cílem minimalizovat regionální a místní vlivy, které mohou zkreslit jejich vypovídající hodnotu. Jednoduchá myšlenka BM spočívá v tom, že nejúčinnější cesta pro zvýšení výkonu společnosti je učení se od ostatních a to z jejich pozitivních zkušeností. Realizace procesu BM se zkušenostmi od nejlepších podniků, které působí ve stejném oboru a pracují s podobnými procesy, může společnosti pomoci najít způsob jak dosáhnout úspěchu a dále používat tyto postupy v upravené formě na svém podniku. BM je ideální nástroj jak efektivně využívat zdroje, redukovat náklady a zlepšovat služby. Při používání BM se učící společnost snaží udržovat kontakt s nejnovějšími a nejlepšími praktikami (tzv. best practises). BM není jen proces tvorby, třídění a porovnávání nebo shromažďování údajů, ale je to i dynamický proces výměny informací, který se může stát efektivním nástrojem změny k lepšímu. Záměrem BM je stanovení si reálných cílů ke zlepšování výkonnosti firmy a také pochopení změn, které se mají provést Konečné důsledky BM mohou vést k : o efektivnějšímu rozhodování o stanovení si náročnějších cílů a tím pádem zlepšovat své postavení na trhu o nárustu spokojenosti zákazníků o úsporám nákladů a jejich efektivní využití o analyzovat a zdokonalovat klíčové procesy o vyřadit zbytečné činnosti o zlepšit výkonnost, ziskovost a podíl na trhu DRUHY BM : BM se dělí do třech následujících základních tříd : Benchmarking o o o Strategický BM tržní pozice ekonomický růst konkurenční výhody o o o Procesní BM trvání výrobního cyklu kapacita výroby využití zdrojů o o o Produktový BM postup výroby finalizace produktu klíčová produkční data obr 1. Dělení Benchmarkingu 4

5 BM nemusí být jen srovnávání společností, ale lze také provádět BM interní (tzn. uvnitř společnosti, kde se porovnávají např. divize). 1.2 JAK APLIKOVAT BM DO PODNIKU : V první řadě je podmínkou aby měl BM oporu ve vedení společnosti. Do BM procesu by měl být zapojen příslušný personál úřadu, který by měl jednotlivé změny přijmout za své. Poté se BM proces může včlenit do provozu. Personál se ovšem nesmí bát kritického srovnávání, ale musí se z něj učit, jinak by mohlo dojít k úmyslnému maření a proces zlepšování by mohl dopadnout neúspěšně. Dále je důležité aby proces změn byl viditelný a tím se dalo najevo zákazníkovi, že právě Vy jste pro něj ta nejlepší volba. Kromě výše uvedeného záleží na systému správných otázek pro začlenění BM do společnosti. Za tímto účelem vyvinuly firmy, které se již řadu let BM zabývají, model čtyř kvadrantů. Tento model pomáhá nastolit hlavní a klíčové otázky, které vedou k identifikaci slabých míst ve vodárenské (nebo jiné) společnosti. První otázka pro BM team je rozhodnout, který proces nebo výkon (práce) má být zkoumán. Druhá otázka je jak bude proces BM probíhat (resp. jak to uděláme? ). Třetí otázkou bude kdo je nejlepší v oboru, kterým se naše společnost zabývá nebo o kom si myslíme že je nejlepší. Určení toho kdo je nejlepší může mít různé úhly pohledu (zisk, množství spokojených zákazníků atd.). Poslední otázkou zůstává jak dosahují úspěchu právě ty společnosti, od kterých se chceme učit. Mezi jednotlivými otázkami probíhá interní a externí sběr informací. Po získání informací se provede analýza a srovnání dat a vyhodnocení. 1.3 BM VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Již od roku 1997 se BM ve vodním hospodářství zabývá VEWIN (Sdružení holandských vodárenských společností). Od roku 1998 existuje v Itálii klub vodárenských společností (The benchmarking club of Italian water services), který byl založen právě z důvodu srovnávání výkonnosti a efektivity vodáren. První organizací, která se začala na BM ve vodohospodářství zabývat stanovením jednotného systému výkonnostních ukazatelů byla IWA (International water association). Mezinárodní organizace IWA za tímto účelem vyvinula volně dostupnou aplikaci SIGMA, pomocí které lze provést srovnání vodohospodářské společnosti. O struktuře a funkcích tohot programu se budu zmiňovat v další kapitole. Další mezinárodní organizací, která se zabývá a podporuje BM je IBNET (Water and sanitation international benchmarking network). Tento web byl vytvořen z iniciativy Světové banky a Ministerstva pro mezinárodní rozvoj ve Velké Británii. 5

6 IBNET vyvinul vlastní aplikaci, která je v Excelovském prostředí, ale jsou zde z části používány výkonnostní ukazatele navržené podle IWA. 2.1 POUŽÍVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ VE VODÁRENSTVÍ: O Usnadňují monitoring kvality, zákaznického servisu, udržitelnost dlouhodobého vývoje a ekonomické efektivity O Poskytují klíčové informace a podporují aktivnějšího přístupu managmentu s menší pravděpodobností selhání systému O Určí slabé a silné stránky jednotlivých oddělení (úseků společnosti) O Pomáhají se zavedením Total Quality Managment (tzn. pomáhají najít cestu k maximální efektivitě celé organizace) O Usnadňují zavádění běžných BM postupů pro porovnávání podobných procesů, ale i pro srovnání rozdílných systémů O Poskytují informace pro základní technické audity ve vodárenské (a jiné) společnosti a předpovídají výsledky auditu (vyplynou různá doporučení pro úspěšný audit) O Provádí srovnání výkonnosti s jinými vodárenskými společnostmi a to pomocí zavedených a uznávaných ukazatelů O Podporují politická rozhodnutí, výzkumy, rozvoj a nové regulační nástroje 2.2 SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) PODLE IWA Výkonnostní ukazatele podle IWA jsou seřazeny do následujících skupin : VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE (PI) : o WR...water resources (vodní zdroje nebo zásoby) o Pe...personel (zaměstnanci) o Ph...physical (fyzikální vlastnosti) o Op...operational (provozní) o Qs...quality of service (kvalita služeb) o Fi... ekonomic and financial (ekonomika a finance) o OSTATNÍ UKAZATELE (VARIABLES) : Variables ukazatele jsou koncipovány podobným způsobem jako PI. Tyto ukazatele jsou vstupními údaji pro následný výpočet výkonnostních ukazatelů (PI). Jsou to data reálná, měřená v provozu. o A... údaje o množství (objemech) vody 6

7 o B... údaje o zaměstnancích o C... údaje o vlastnictví (počet vodojemů, čerpacích stanic atd.) o D... provozní údaje o E... demografické údaje a údaje o zákazníkovi (spotřebiteli) o F... údaje o kvalitě služeb o G... finanční údaje SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE (CONTEXT) : Tyto jsou rozhodující částí PI ukazatelů. Jsou velice závislé na lokálních podmínkách (tzn. typické pro každou vodárenskou společnost). Podle IWA byly zvoleny a seřazeny takto : o data o poskytování služeb o fyzické vlastnictví o provozní data o data o spotřebě a špičkách (maximech) o demografické a finanční údaje o přírodní faktory (průměrná teplota, srážky, HPV atd.) SYSTÉM UKAZATELŮ V ČR : V ČR byla provedena studie (Tuhovčák, Chalupníková rok 2000) k aplikaci systému ukazatelů ve vodárenství v ČR. Podle této studie byly některé ukazatele upraveny pro české prostředí a také bylo sníženo množství ukazatelů, které uvádí IWA. Vybrané výkonnostní ukazatele byly rozděleny do dvou hlavních skupin a to na ukazatele : o základní o odvozené Základní a odvozené ukazatele se dělí na : o profil společnosti o provozované systémy A toto dělení má ještě další podkapitoly viz. schéma. 7

8 Obr. 2 Rozdělení ukazatelů 3. SIGMA LITE Jedná se o program, který slouží jako nástroj pro výpočet výkonnostních ukazatelů jednotlivých vodohospodářských společností. Pomocí těchto výkonnostních ukazatelů lze srovnávat vodohospodářské společnosti mezi sebou. Program SIGMA LITE vyvinula v roce 2000 mezinárodní vodohospodářská asociace IWA a koncipovala ho jako volně dostupnou aplikaci. V roce 2003 byl tento software aktualizován.sigme LITE je software, který podporuje benchmarking ve vodním hospodářství a umožňuje vodárenským společnostem srovnání podle jednotných a mezinárodně uznávaných výkonnostních ukazatelů. Aplikace má příjemné uživatelské prostředí a pochopitelnou strukturu ukazatelů. SIGMA LITE je i předlohou projektu WABe, kde se snažíme porovnávat vybrané vodárenské společnosti v ČR. 4. ÚVOD DO VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PERFORMANCE INDICATORS) Hlavním smyslem systému výkonnostních ukazatelů je poskytnout informace. Je důležité rozlišovat mezi informací a daty. Jedna z definicí pro informaci by mohla být data, která mohou být použita pro účel provádět rozhodnutí. A proto se systém výkonnostních ukazatelů nesnaží jen poskytovat určité hodnoty a jejich srovnávání, ale také ukazuje doplňkové prvky (např. kvalitu dat, upřesňující prvky, souvislosti 8

9 mezi jednotlivými prvky nebo proměnnými ), které potřebujeme ke správnému rozhodování. Systém výkonnostních ukazatelů je proto výsledkem porovnání všech zájmových oblastí. V případě vodárenských společností bereme v úvahu celou vodárenskou společnost. Uvažujeme zde akcionáře, spotřebitele (zákazníky), prostředí a všechny související parametry. A proto jsou výkonnostní ukazatelé seřazeny do následujících oddílů : o Data elements (základní data) Data, která jsou jednoduše dostupná. Mohou však zahrnovat i vysvětlující faktory, související informace nebo ostatní potřebné a užitečné informace. o Variables (různá data) o Performance indicators (výkonnostní ukazatele) o Context information (související informace) Jsou informace, které charakterizují podstatné oblasti systému. Jsou velice užitečné, když srovnáváme ukazatele z rozdílných systémů. o Explanatory factors (Doplňující nebo vysvětlující údaje) Používají se k objasnění funkce výkonnostního ukazatele a nejsou podstatné před vlastní fází analýzy. 4.1 POŽADAVKY NA DEFINOVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ Výkonnostní ukazatel by měl vyhovět následujícím požadavkům : O Musí být jasně, výstižně a stručně definován O Musí být proveditelný, měřitelný O Musí být jednoduše pochopitelný O každý PI by měl být jednoznačně definovaný a rozdílný od ostatních O 4.2 SPOLEHLIVOST A SPRÁVNOST ÚDAJŮ : V systému SIGMA LITE jsou vstupní data ohodnocena faktorem spolehlivosti a přesnosti. Jestli nemáme důvěru k získaným údajům lze v systému SL zadat právě faktor spolehlivosti a přesnosti dat. 9

10 Tab. 1 Faktor spolehlivosti Faktor spolehlivosti Definice Velice spolehlivá data, která byla získána výzkumem, analýzami a nejlepšími dostupnými prostředky a způsoby. Spolehlivá zdrojová data : hroší jak, ale lepší než. Nespolehlivá zdrojová data : data založená na extrapolacích a interpolacích, data získána jen částečně (různé vzorky, nic kompletního) Faktor přesnosti dat se pohybuje v těchto mezích: o 0% - 5 % o 5% - 20% o 20% - 50% o > 50% 5. POROVNÁNÍ VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI SIGMA LITE: Vybral jsem jednu reálnou vodárenskou společnost a data, která byla dostupná jsem dosadil do programu SIGMA LITE. Údaje, které jsou nejčastěji uveřejňované nebo nejvíce dostupné (např. výroční zprávy, ročenky, SOVAK atd.) : o počet obyvatel o délka vodovodní sítě o počet přípojek o počet osazených vodoměrů o délka vodovodních přípojek o počet úpraven vody o počet vodojemů o kapacita vodojemů o voda vyrobená celkem o voda převzatá o voda předaná o voda vyrobená k realizaci o voda fakturovaná celkem o voda fakturovaná domácnostem o voda fakturovaná ostatním odběratelům 10

11 Zde jsou data, která jsou zveřejněná jen zřídka nebo se jimi vodárenské společnosti v ČR nezabývají (jedná se o dostupnost dat z výročních zpráv, ročenek, SOVAK) : o ztráty vody o počet čerpacích a přečerpávacích stanic o výkon úpraven vody o počet zaměstnanců na úseku pitné vody o množství potrubí z šedé litiny v % o množství tvárné litiny, ocelového potrubí, PE potrubí v % atd. o potrubí položené po roce 2001, v období let atd. o průměrné stáří potrubí Údaje, které lze zjistit pouze z úzkou spoluprácí vodárenské společnosti: o počet zaměstnanců na úseku pitné vody o absence zaměstnanců o počet stížností ohledně kvality vody o množství přerušení dodávek vody o efektivita využití vodních zdrojů o poruchy na hydrantech, čerpadlech Toto je jen krátký přehled vstupních ukazatelů, které slouží k porovnávání vodárenských společností. Celkový počet PI výkonnostních ukazatelů podle IWA je 138,u ukazatelů variables je 212 položek a ukazatel context je v zastoupení 133 položek. To ukazuje jak rozsáhlé množství pro výběr různých parametrů máme k dispozici k tomu abychom mohli porovnat jednotlivé společnosti mezi sebou. Ukazatele, které jsem zde neuvedl nebo jen v malé míře, jsou ukazatele ekonomické (ty jsou zastoupeny v hojné míře mezi všemi typy ukazatelů PI, variables i context). Pro ukázku srovnání společností jsem vybral jednu vodárenskou společnost (konkrétně jsou to Ostravské vodárny a kanalizace a.s.) a její dostupná data jsem vložil do aplikace SIGMA LITE. Protože výpočet jednotlivých ukazatelů v tomto programu je mezi sebou propojen, musel jsem některé údaje doplnit. Tak jsem sice zkreslil reálnost výstupů, ale jako příklad toho jak pracuje SIGME LITE je to dostačující. Ostatně v hodnocení faktoru spolehlivosti a přesnosti dat se tyto fiktivní údaje náležitě projevily svou nízkou hodnotou. 5.1 PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ VYBRANÉ VODÁRENSKÉ SPOLEČNOSTI V SOFTWARU SIGMA LITE: Jako první krok musím nastavit způsob výpočtu a jak budou výstupní data prezentována (počet desetinných míst, základní výpočet nebo pokročilý atd.). Dále je možné vybrat ukazatele, které chci porovnávat. Možný je zde výběr ukazatelů PI a context. Ukazatele variables zde není možné vybírat, protože jsou složeny ze dvou předchozích typů ukazatelů. Všechny výše zmiňované ukazatele je možné pouze vybrat (ve výběrovém políčku). U každého ukazatele je uveden popis, vzorec a jednotky. Jakmile potvrdíme výběr ukazatelů, potom můžeme zadávat jejich hodnoty. Když jsem zadával hodnoty 11

12 ukazatelů, byla zde nepříjemná skutečnost, že už jsem neviděl v jakých jednotkách se určitý ukazatel dosazuje. To však bylo tím, že měna je zde v dolarech a např. tlaky na vodovodní síti jsou zde uváděné v kpa (oproti vodnímu sloupci). V dalším kroku je možnost vygenerování všech variables ukazatelů, které jsou potřebné pro výpočet vybraných PI a context. Zde můžeme provádět patřičné změny a to jak v hodnotách tak i ve faktorech spolehlivosti. Po provedení všech předchozích kroků jsem se dostal k výpočtu a vyhodnocení zadaných ukazatelů. Tento proces se dělí na dvě části : 1. proces výpočtu vyhodnotí všechna data a pokud nenastal problém s nedostupností údajů variables, je ukončen a vše proběhlo v pořádku 2. celý proces výpočtu proběhne, ale byly zjištěny nedostatky v datech, které byly potřebné pro výpočet PI. To se projeví na konci výpočtu, kde je vygenerovaná tabulka s chybovým hlášením a ta nám přímo nabídne, které ukazatele musíme doplnit aby výpočet proběhl korektně nebo abychom obdržely takové výstupy jaké očekáváme. Ať už výpočet proběhl jakkoliv (s chybějícími vstupními daty nebo v pořádku) můžeme provést grafické výstupy pomocí tabulek a grafů. V grafech máme nabídku několika variant zobrazení a také je zde možnost zobarzení v 3D. Do grafu je možno nastavit také oblast minimální a maximální hladiny určité hodnoty (tzn. v jakých mezích bychom se u určitých ukazatelů chtěli pohybovat, ovšem nelze zde vkládat menší číslo jak 1) UKÁZKY VÝSTUPŮ APLIKACE SIGMA LITE : Jak jsem již uvedl výše, vybral jsem společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. a údaje z výroční zprávy 2004 jsem doplnil do programu SL. Některé údaje jsem musel doplnit pomocí vlastní úvahy, protože byly nezbytné pro výpočet a nebyly mi v tu chvíli jinak dostupné. Což samozřejmě zkresluje důvěryhodnost údajů, ale pro ukázku funkce programu je to plně dostačující. Jakmile aplikace SL dokončila výpočet, byla vygenerována výsledková listina, pomocí které jsem mohl opravit a doplnit chybějící ukazatele. Po doplnění a opětovném přepočítání již byly výsledky uspokojivé a tyto jsem exportoval do excelovského prostředí (viz. níže). 12

13 Tab2. Výkonnostní ukazatele Code Name Units Value Reliability Fi28 Op26 Pe1 Pe3 Average water charges for direct consumption apparent losses per system input volume Employees per connection General management personnel (US$/m3) Min. Accuracy (%) (%) (No./1000connections) (%) Max. Accuracy(%) Tab3. Související údaje (Context) Code Name Units Value Reliability Min. Accuracy (%) CI1 Geographical scope Nation 0 50 CI11 Number of registered customers (No.) CI14 Supply area (km2) CI16 Minimum service pressure (kpa) CI17 Maximum service pressure (kpa) CI26 Treatment plants (No.) CI3 Type of assets ownership Private 0 50 CI31 Number of transmission and (No.) distribution storage tanks CI32 Total capacity of transmission and (m3) distribution storage tanks CI33 Number of pumping stations (No.) CI35 Mains length (km) CI36 Grey cast iron mains (%) CI37 Ductile iron mains (%) CI38 Steel mains (%) CI4 Type of operations Private 0 50 CI40 Asbestos cement mains (%) CI41 Polyethylene mains (%) CI43 Concrete mains (%) CI45 Mains with Dia <= 100/110 mm (%) CI46 Mains with 100/110 < Dia < 300/315 (%) mm CI47 Mains with Dia >= 300/315 mm (%) CI48 Mains installed after 2001 (%) CI49 Mains installed 1976 â 2000 (%) CI50 Mains installed 1951 â 1975 (%) CI51 Mains installed 1926 â 1950 (%) CI52 Mains installed before 1925 (%) CI53 Average mains age (years) CI54 Total number of service connections (No.) CI57 Plastic service connections (%) CI58 Steel service connections (%) CI59 Lead service connections (%) CI6 Annual working time per employee (hours) CI61 Service connection density (No./km) CI71 residential per capita consumption (lpercapita/day) CI78 Population density (persons/km2) CI86 Annual average rainfall (mm/year) CI89 Daily average air temperature (ÂşC) CI90 Daily maximum air temperature (ÂşC) CI91 Daily minimum air temperature (ÂşC) Max. Accuracy(%) 13

14 tab3. Ostatní ukazatele (Variables) Min. Accuracy (%) Code Name Units Value Reliability A10 Billed authorised consumption (m3) A11 Unbilled metered consumption (m3) A12 Unbilled unmetered consumption (m3) A13 Unbilled authorised cons umption (m3) A14 Authorised consumption (m3) A16 Unauthorised consumption (m3) A17 Metering inaccuracies water losses (m3) A18 Apparent losses (m3) A3 System input volume (m3) A7 Exported treated water (m3) A8 Billed metered cons umption (m3) A9 Billed unmetered consumption (m3) B1 Total personnel (No.) B10 Abstraction and treatment personnel (No.) Transmission, storage and distribution personnel (No.) B11 B12 Water quality monitoring personnel (No.) B13 Meter management personnel (No.) B14 Support services personnel (No.) B2 General management personnel (No.) B25 Working time (hours) Human resourc es management personnel (No.) B3 B4 Financial and commercial personne (No.) B5 Customer service personnel (No.) B6 Technical services personnel (No.) Water resources and catchment management personnel (No.) B9 C2 Treated water storage capacity C24 Service connections (No.) C5 Pumping stations (No.) C8 Mains length (km) E10 Registered customers (customer) G36 Water sales revenue for direct consumption (US$) Max. Accuracy(%) 14

15 Jako výstup lze použít i grafy, které zobrazují námi zvolené ukazatele. Obr3. Výstup z aplikace SIGMA ZÁVĚR K APLIKACI SIGMA LITE: Jako software pro benchmarking a porovnávání vodohospodářských společností se dá aplikace SL velice dobře používat. Musíme však počítat s tím, že pro české prostředí je zde velký počet vstupních údajů, které mnoho vodárenských společností buď neuvádí nebo vůbec nesleduje. Situace v dosažitelnosti vstupních dat se však lepší, je to již viditelné při práci s výroční zprávou z roku 2000 a zprávou z roku 2005, kde je mnohem více údajů. To nasvědčuje tomu, že se vodárenské společnosti v ČR začínají zaměřovat na benchmarking, jelikož údaje uváděné ve výročních zprávách se začínají blížit údajům definovaných v IWA. Neplatí to ovšem obecně, protože byly i takové výroční zprávy, kde bylo mnohem více vstupních údajů v letech minulých. U některých společností se vstupní data hledají velmi špatně, protože uvádí jen základní parametry (počet zásobovaných obyvatel, voda fakturovaná, nefakturovaná atd.) a to je pro práci s touto aplikací nedostatečné. 15

16 6. WEBOVÁ APLIKACE IBNET : Tato webová stránka byla vytvořena z iniciativy Světové banky a spoluúčasti Ministerstva pro mezinárodní rozvoj v UK. IBNET, jinak water and sanitation international benchmarking network, podporuje rozvoj BM po celém světě. Na svých stránkách nabízí vlastní nástroj na porovnávání vodárenských společností, který je zpracován v excelovské podobě. Podle mého názoru je však mnohem přehlednější a srozumitelnější přímo webovská stránka, která nabízí srovnání jakékoli vodárenské společnosti na světě, která je na stánkách IBNET prezentována. 6.1 STRUKTURA DAT NA IBNETu : o informace o společnosti o všeobecné informace o zájmová oblast o zaměstnaci o služby v oblasti vodárenství o služby v oblasti odvádění znečištěných vod o finanční informace o informace o cenách o vztah k zákazníkům ROZDĚLENÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) : Pro oblast dopravy vody a úpravy vody jsou parametry označené a nazývané totožným způsobem jako je prezentuje IWA, ale výkonnostní ukazatele (PI) byly vyvinuty zaměstnanci Světové banky a jejich odbornými konzultanty a partnerskými zeměmi. o pokrytí služeb o spotřeba a výroba vody o nefakturovaná voda o postupy měření o výkonnost vodovodních řadů o náklady a personál o kvalita služeb o účtování a fakturace o finanční ukazatele o kapitálové investice 16

17 6.1.3 PŘÍKLAD SROVNÁNÍ DVOU VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI IBNET: Pro srovnání s aplikací SIGMA LITE jsem použil webovskou aplikaci IBNET, která porovnává dvě vodárenské společnosti z ČR. Zde jsou porovnány výkonnostní ukazatele pro celou Českou republiku. tab 4. Výkonnostní ukazatele IBNET Country Report Czech Republic Indicator Water Coverage (%) Sewerage Coverage (%) Total Water Consumption (l/person/day) Residential Consumption (l/person/day) Non Revenue Water (%) Non Revenue Water (m3/km/day) Sold that is Metered (%) Operational Cost W&WW (US$/m3 water sold) Staff W/1000 W pop served 1.11 (W/1000 W pop served) Average Revenue W&WW (US$/m3 water sold) 23.1 Collection Period (Days) Collection Ratio (%) Operating Cost Coverage (ratio)

18 Následuje ukázka porovnání dvou vodárenských společností z ČR. Výstupy jsou v podobě tabulek, tak i v podobě grafu. Srovnání těchto dvou společností se vztahuje k roku Tab5. Výkonnostní ukazatele IBNET 7. PROJEKT WABE: Tento projekt se zabývá srovnávací analýzou veřejných systémů zásobování vodou a vodárenských společností. Základním cílem projektu WABe (water benchmarking) je stanovit soubor výkonnostních ukazatelů pro analýzu, posouzení, ohodnocení a benchmarking veřejných systémů zásobování pitnou vodou a vodárenských společností, které zajišťují provoz vodovodních trubních sítí. 7.1 SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ WABE: Předlohou pro vytvoření a určení výkonnostních ukazatelů v aplikaci WABe, byly výkonnostní ukazatele (PI), které navrhla mezinárodní vodárenská asociace IWA. Pro velký počet ukazatelů, jejich nedostupnost a v některých případech i odlišnost jednotlivých terminologií nebo praktických postupů, se musely jednotlivé ukazatele upravit do prostředí ČR. Jako příklad lze uvést ekonomické ukazatele, kde IWA předpokládá, že se vodárenská společnost zabývá pouze svým oborem. V ČR jsou však některé vodárenské společnosti, které mají výnosy z pronájmu nebo z finančního majetku, a proto není možné tyto ukazatele přímo vyčíslit. Postupně bylo množství vstupních údajů ze 158 zredukováno na 23 údajů, které by měly charakterizovat vodárenskou společnost. Systém ukazatelů je tříděn podobným způsobem jako již u výše zmiňovaných aplikací a to na základní údaje, odvozené údaje a výkonnostní ukazatele. Základní údaje tvoří sytém vstupních dat, ze kterých se vyjádří údaje odvozené a dále se vypočítají výkonnostní ukazatele. Výkonnostní ukazatele jsou dále rozděleny na hlavní a vedlejší. Hlavní ukazatele charakterizují vodárenskou společnost obecně a vedlejší ukazatele podávají podrobnější popis společnosti. 18

19 7.1.2 STRUKTURA UKAZATELŮ: Základní údaje jsou členěny následujícím způsobem: o akcionáři o obecné údaje (počet zásobovaných obyvatel, délka vodovodní sítě atd.) o nákup a výroba vody o zaměstnanci o ekonomické údaje Odvozené údaje byly rozděleny takto : o voda vyrobená k realizaci o voda fakturovaná celkem o voda fakturovaná domácnostem o voda fakturovaná ostatním odběratelům o voda nefakturovaná o ztráty vody o vlastní spotřeba vody o průměrná denní spotřeba vody vyrobené k realizaci Bylo zvoleno 24 výkonnostních ukazatelů a pro ukázku jich několik uvádím : o voda vyrobená k realizaci na zaměstnance o voda vyrobená k realizaci na kilometr vodovodní sítě o voda nefakturovaná na přípojku o celková kapacita vodojemů na obyvatele o hustota přípojek atd. 7.2 SBĚR A VKLÁDÁNÍ DAT DO WABE: Jako vstupní podklady pro základní údaje byly použity ročenky SOVAK a výroční zprávy jednotlivých vodárenských společností. Z knižního vydání ročenek lze získat opravdu jen údaje informativního charakteru. Proto jsme museli hledat ve výročních zprávách vodárenských společností, kde již bylo více informací. Pro ukázku a vyzkoušení funkčnosti webové stránky, jsme vybrali třináct vodohospodářských společností, které mezi sebou porovnáváme. Porovnáváme je v období mezi rokem 2002 až Při shromažďování údajů byly zřetelné některé odlišnosti v prezentovaných výročních zprávách. U některých společností se lišily údaje uváděné v ročence s údaji ve výroční zprávě, některé společnosti neuvádějí své výroční zprávy na internetu až do dnešní doby nebo skončily s prezentací výroční zprávy v letech minulých. Ovšem s postupem času lze pozorovat, že některé společnosti v nových výročních zprávách poskytují mnohem více údajů a také začínají sledovat a uvádět některé ukazatele podle IWA. V aplikaci WABe jsou zatím vloženy všechny informace, které byly veřejně dostupné. Ostatní data si budeme muset vyžádat přímo od vodohospodářských společností nebo sledovat jejich internetové stránky a data průběžně doplňovat. 19

20 V příloze jsou uvedená data, která chybí a je nutno je doplnit ZÁVĚR O WABE: WABe je ve fázi vývoje a má zatím omezenou funkci. Konečným cílem WABe by měl být fakt, že vodohospodářské společnosti si data do této aplikace budou vkládat z vlastní iniciativy a budou mít možnost porovnání mezi sebou. 8. ZÁVĚR: Jelikož jsou vodárenské společnosti v ČR přirozeným monopolem a jejich ceny jsou regulovány státem, měly by se zabývat metodami best practice (benchmarkingem) a to z toho důvodu, že neustále rostou požadavky na objektivní hodnocení kvality služeb a výkonnosti společnosti a to zvlášť v tomto odvětví. Proto se zabýváme zaváděním benchmarkingu do vodárenských společností a používáme k tomu mezinárodně uznávané výkonnostní ukazatele, pomocí kterých jsme schopni porovnávat výkonnost jednotlivých vodárenských společností navzájem. 9. PODĚKOVÁNÍ: Panu Ing.Tomáši Kučerovi za odborné vedení této práce a panu Ing. Ladislavu Tuhovčákovi, CSc. za věcné připomínky. 20

21 10. LITERATURA: [1] IBNET (International Benchmarking Network) [2] IWA (InternationalWaterAssociation) [3] Nechvátal J., Dian M., Rinn Š.(2006) Metodika hodnocení efektivity provozní organizace podle IWA, sb. před. konference SOVAK Provoz vodovodů a kanalizací, listopad 2006, Poděbrady [4] Benchmarking [5] Výroční zprávy vodárenských společností ( ) [6] Internetové stránky vodárenských společností [7] SOVAK Ročenky ( ) [8] Tuhovčák, L., Chalupníková, P., (2000) Srovnávací analýza vodárenských společností v ČR, sborník odborného semináře s mezinárodní účastí Aktuální problémy vodního hospodářství obcí, Pavlov, ISBN , p