Hodnocení úrovně pohybové aktivity u adolescentních dívek z libereckého regionu

Transkript

1 Hodnocení úrovně pohybové aktivity u adolescentních dívek z libereckého regionu Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Autor práce: Vedoucí práce: B7401 Tělesná výchova a sport 7401R003 Rekreologie Radek Nemeškal doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D. Liberec 2016

2

3

4 Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis:

5 Tímto bych rád poděkoval Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D z katedry tělesné výchovy na TU v Liberci za rady poskytnuté během konzultací. Největší díky patří mé rodině a přátelům za podporu během celého studia.

6 Anotace Hlavním cílem bakalářské práce je rozbor a následná analýza pohybové aktivity adolescentních dívek na Liberecku. Testování bylo prováděno pomocí krokoměrů a dotazníků IPAQ. Práce se zabývá pohybovou aktivitou z hlediska dnů v týdnu a intenzitou pohybového zatížení. Výsledky ukázaly, že pohybová aktivita během týdne kolísá, víkendy jsou z hlediska naměřených hodnot slabší než dny pracovní. Nejvyšší energetický výdej mají adolescentky při intenzivní pohybové aktivitě během volného času, nejvíce času tráví v průměru chůzí během dopravy. V porovnání s ostatními regiony se Liberecko řadí k méně aktivním regionům. Ke zlepšení by určitě pomohl nárůst intenzivní pohybové aktivity například formou sportovní činnosti nebo častější využití kola jako dopravního prostředku. Klíčová slova: Pohybová aktivita, chůze, krokoměr, dotazník IPAQ, adolescence

7 Annotation The primary aim of this dissertation is a breakdown and subsequent analysis of the physical activity of adolescent girls from the Liberec region. The testing was conducted using pedometers and questionnairs IPAQ. This study explores the physical activity over days in a week and the intensity of physical burden. The results reveiled that the physical activity varies over the week, and the measured values indicate that the physical acitivity is lower during weekends than during the weekdays. The highest energy output was found in adolescent girls during their free time when they conduct high intensity physical activity, and the majority of their physical activity during the week is walking as a means of transport. In comparaison with other regions, the Liberec region was found as a less active region. To improve this situation, it is suggested to increase intensive physical activity in the form of sporting activity or higher use of bicycles as a means of transport. Key terms: Physical activity, walking, pedometer, questionnaire IPAQ, adolescence

8 Obsah Seznam tabulek... 4 Seznam grafů Syntéza poznatků Základní pojmy Charakteristika věkového období adolescence Psychické změny Fyzické změny Pohyb jako součást lidského života Pohyb člověka Pohybová aktivita (PA) Zdravotní benefity pohybové aktivity Doporučení provádění pohybové aktivity Přehled zdravotních a behaviorálních efektů u adolescentek Životní styl Zdraví Základní prostředky pro zjišťování terénní pohybové aktivity Internet a systém Indares Realizované výzkumy Pohybová aktivita ve Středočeském kraji

9 1.6.2 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku Pohybová aktivita na Plzeňsku Pohybová aktivita na Pardubicku Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku Cíle a úkoly práce Metodika Charakteristika výzkumného souboru Použité metody Dotazník IPAQ Pedometr Yamax SW Zpracování dat Výsledky a diskuze Výzkum pomocí krokoměrů Pohybová aktivita v časových úsecích Pohybová aktivita od pondělí do neděle Pohybová aktivita jednotlivých dní v porovnání s chlapci Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě Hodnocení pohybové aktivity podle energetického výdeje dotazník IPAQ Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity Pohybová aktivita během volného času podle intenzity

10 4.2.3 Pohybová aktivita během dopravy podle intenzity Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku Shrnutí výsledků Závěr Bibliografická citace Seznam příloh

11 Seznam tabulek Tabulka 1: Hodnoty BMI Tabulka 2: Pohybová aktivita v časových úsecích Tabulka 3: Porovnání pohybové aktivity v regionech Tabulka 4: Pohybová aktivita v průběhu týdne Tabulka 5: Porovnání s ostatními regiony Tabulka 6: Porovnání pohybové aktivity s chlapci Tabulka 7: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě Tabulka 8: Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity Tabulka 9:Porovnání pohybové aktivity v zaměstnání v Libereckém a Havlíčkobrodském kraji Tabulka 10: Pohybová aktivita během volného času podle intenzity Tabulka 11: Porovnání PA ve volném čase s Havlíčkobrodskem Tabulka 12: Pohybová aktivity během dopravy podle intenzity Tabulka 13: Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě Tabulka 14:Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity Tabulka 15:Porovnání hodnot s Pardubickým krajem Tabulka 16:Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku Tabulka 17:Porovnání pohybové aktivity podle místa vzniku

12 Seznam grafů Graf 1: PA ve Středočeském kraji Graf 2: PA v časových úsecích ve Středočeském kraji Graf 3: PA na Havlíčkobrodsku Graf 4: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku Graf 5: PA na Plzeňsku Graf 6: PA v časových úsecích na Plzeňsku Graf 7: PA na Pardubicku Graf 8: PA v časových úsecích na Pardubicku Graf 9: PA chlapců na Liberecku Graf 10: PA chlapců v časových úsecích na Liberecku Graf 11: Počet testovaných jedinců - IPAQ Graf 12: Počet testovaných jedinců - IPAQ Graf 13: PA v časových úsecích Graf 14:Porovnání PA jednotlivých krajů v časových úsecích Graf 15: PA na Liberecku během týdne Graf 16: Srovnání PA jednotlivých regionů Graf 17: Porovnání PA dívek a chlapců Graf 18: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě Graf 19: PA v zaměstnání

13 Graf 20: Porovnání PA v zaměstnání Graf 21: PA ve volném čase Graf 22: Porovnání PA s Havlíčkobrodskem Graf 23: PA při dopravě Graf 24: PA v okolí domova Graf 25: Celková PA podle intenzity Graf 26: Porovnání PA s Pardubickým krajem Graf 27: Celková PA podle místa vzniku Graf 28:Porovnání celkové PA podle místa vzniku

14 Úvod Pohyb a pohybová činnost je důležitou složkou v životě každého člověka. Zpočátku vývoje sloužil hlavně k získávání zdrojů potravy a únikem před vnějším nebezpečím. Postupem doby se začala rozvíjet zábavná stránky pohybu při konání sportovních klání. Jednalo se o hry, kde se soutěžilo v jednoduchých formách, jako jsou běhy, skoky nebo plavání. V dnešní době se vlivem technického pokroku pohybová aktivita stále více omezuje. Minimalizace pohybu a hypokinetický způsob života přispívá ke značnému množství civilizačních chorob. Lidé mají navíc stále více možností jednoduchého a komfortního přemisťování z místa na místo než tomu bylo dříve. Počet dopravních prostředků téměř exponenciálně stoupá a jejich využití je dostupné pro každého. Dalším faktorem je technologický pokrok a automatizace strojů při práci, což je pro lidstvo sice přínos, na druhou stranu ale lidé, kteří méně pracují, získávají větší prostor pro volný čas, jehož správné využití může být mnohdy problematické. Pohybová aktivita je u věkové skupiny adolescence nezbytná z hlediska správného růstu, osifikace a fyzického i psychického vývoje. Slouží také jako prevence před obezitou, cukrovkou a kardiovaskulárními onemocněními tzv., civilizační choroby. Dopadem moderní doby počítačů, smartphonů či sociálních sítí dnes nezbytně nutné vynakládat větší fyzickou námahu. Jediným podnětem pro pohyb se pak často stává školní tělesná výchova. Tato práce se zabývá analýzou pohybových činností dívek ve věku let. Data byla sbírána na středních školách v Libereckém regionu v časovém horizontu Z toho vyplývá, že data nejsou zcela aktuální. Práce přesto může být přínosná, jelikož monitoruje a shrnuje pohybovou aktivitu, a navíc, oproti ostatním pracím obsahuje porovnání s dalšími regiony České republiky. Otevírá se zde prostor pro další výzkumy, které by mohly přinést srovnání s aktuálními výsledky. 7

15 1 Syntéza poznatků V dnešní době stále více dochází k sedavému a pohodlnému způsobu života. Člověk hledá stále více komfortu na úkor pohybu a fyzické aktivity. S tím souvisí i růst obezity a dalších civilizačních chorob. Proto je nezbytné těmto aspektům předcházet již adolescentním věku a nastavit zdravý životní styl s dostatkem aktivního pohybu, který hraje v životě člověka klíčovou roli. 1.1 Základní pojmy V této kapitole jsou zařazeny některé základní pojmy související s tématem bakalářské práce. Samozřejmě by sem mohlo patřit mnohem více pojmů, jelikož je rozsah práce omezený, byly vybrány pouze následující. Kinantropologie Pojem vymezuje vědu, která se zabývá strukturou a funkcí účelově zaměřených pohybových činností člověka, jejich rozvojem a kultivací v různých podmínkách lidského prostředí (Gajda, Fojtík, 2008). Zdatnost Zdatnost (fitness): celostní fenotypově podmíněný, kvalitativně i kvantitativně odstupňovaný znak člověka, do jehož biologické, psychologické i sociální podstaty se promítá jeho limitní potenciál a kapacita regulačních a adaptačních mechanismů. Podstatnou kvalitu zdatnosti podmiňuje imunitní systém (Hendl, Dobrý aj., 2011, s.17). Suchomel (2006) dělí zdatnosti na složku fyzickou, sociální, duševní a emocionální. Tělesná zdatnost Tělesná zdatnost je takový stav organismu, kdy je jedinec schopen vykonávat denní činnosti a potřeby bez nepřiměřené únavy a s postačující rezervou pro strávení volného času. Dostatečná tělesná zdatnost také předchází rizikům vzniku předčasných zdravotních problémů, umožňuje dosažení vysokého věku a aktivního stáří. Působení pohybových podnětů rozvíjí fyzickou zdatnost na úrovni psychické, motorické, funkční a tělesné. Tuto zdatnost rozvíjíme, 8

16 podporujeme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, vhodnou výživou, stravou a životosprávou (Suchomel, 2006). Uváděna je tzv. triáda tělesné zdatnosti, kterou tvoří tři dimenze. Orgánová dimenze fyzická stránka spojená hlavně s kardiorespiračním systémem, motorická dimenze nezbytná pro realizaci různých pohybových úkonů a kulturní dimenze vztahující se k životnímu stylu (Suchomel, 2006). V dnešní době se dostává ke slovu koncepce rozlišující hlavně zdravotně orientovanou zdatnost a výkonnostně orientovanou zdatnost (Suchomel, 2006). Zdravotně orientovaná tělesná zdatnost Jelikož je tělesná zdatnost důležitým aspektem zdraví v dospělém věku a po celý zbytek života, je velmi důležité ji pěstovat již od mládí, adolescentního věku nevyjímaje. Fyzická zdatnost byla tradičně spojována se sportem jako takovým, prospěšná je ovšem i mimo vlastní sportovní činnost. Slouží totiž k pokrytí nároků, které jsou spojeny s náhlým zvýšením fyzického zatížení, uspokojuje společenskou potřebu začlenit se do skupin s aktivním stylem života. Mimo jiné, zabezpečuje rutinní pohybové stereotypy a požadavky v zaměstnání nebo ve škole (Suchomel, 2006). Měkota (2001) pod pojem zdravotně orientovaná tělesná zdatnost zahnul následující položky: aerobní vytrvalostní schopnost, flexibilitu (pohyblivost), silovou schopnost, vytrvalostně silovou schopnost a nevýkonnou složku ve formě složení těla (procentuální odhad tuku v těle). Hypokineze Hypokineze je způsob života, kde se objevuje nedostatek pohybu. Vlivem pokroku civilizace se omezuje fyzická práce a činnost muskuloskeletárního aparátu se oslabuje. Každý jednotlivec s nenáročnou fyzickou aktivitou je v konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu a skutečným pohybovým režimem. (Masarykova univerzita, [online]) Hypokineze je jednou z příčin obezity. 9

17 Obezita Obezita je chronické onemocnění, které postihuje dospělou i dětskou populaci. Světovou zdravotnickou organizací (WHO) je považována za pandemii 21. století. Rizika spojená s obezitou jsou dokonce vyšší, než např. rizika spojená s kouřením. Více než jedna miliarda lidí trpí nadváhou či obezitou. V České republice se obezita vyskytuje téměř u dvou třetin dospělých lidí. U dětí a adolescentů se odhaduje výskyt obezity mezi 10-15%. Obezita může vést ke vzniku řady závažných chorob (Obezitologické centrum Zlín, [online]). Dívek v období dospívání se občas týká tzv. skrytá obezita. Jedná se o stav, kdy vyhovuje hodnota hmotnostně-výškových indexů, ale se zdravotně nežádoucím množstvím tělesného tuku. Jedinec je na pohled štíhlý bez výrazných tukových polštářů, ale nikoliv kvůli malému množství tělesného tuku nýbrž kvůli nedostatku tělesné hmoty (Suchomel, 2006). Energetický výdej Energetický výdej označujeme jako celkovou spotřebu energetických zdrojů nutnou k zabezpečení existence organismu. Podle Boucharda, Blaira & Haskella (2007) se na energetickém výdeji sedavého člověka přibližně 65% podílí klidový metabolismus (nutný pro zachování základních životních funkcí člověka), 10% připadá na tepelný účinek potravy (zahrnující trávení, vstřebávání, transport, rozdělování a skladování energetických zdrojů v organismu) a z 25% jsou hrazeny energetické požadavky organismu při pohybové aktivitě. u vrcholových sportovců nebo jedinců s tělesně velmi namáhavým zaměstnáním může energetický výdej při PA tvořit až 50% z celkového energetického krytí. BM - Bazální metabolismus Bazální metabolismu neboli klidový metabolismus je základní látková přeměna organismů přetrvávající v klidu bez zapojení termoregulačních mechanismů. BM odpovídá takovému množství energie, které je nezbytné pro zachování základních životních funkcí organismu (Sigmund, Sigmundová, 2011). MET Ke klasifikaci intenzity pohybové aktivity se používá jednotka MET, která označuje násobek klidového metabolismu jedince. 1 MET odpovídá klidovému energetickému výdeji, např. při 10

18 sedu s pasivním sledováním televize. Běžná chůze je charakterizována intenzitou 3,3krát vyšší než klidový energetický výdej, tedy 3,3 METů (Sigmund, Sigmundová, 2011). BMI index Body Mass Index, index tělesné hmotnosti patří k jednoduchým ukazatelům. Je snadno vypočitatelným a dostupným indexem, pro každého jedince. Výsledek je pouze orientační, jelikož nebere v potaz tělesné složení a pracuje pouze s celkovou tělesnou hmotností a výškou. Nerozlišuje aktivní tělesnou hmotnost od tukové hmoty. Vypočítá se dosazením do jednoduchého vzorce: BMI= hmotnost [kg] / výška 2 [m] Tabulka 1: Hodnoty BMI hmotnost muži BMI ženy Podváha <20 <19 Ideální hmotnost Mírná nadváha Střední naddváha Extrémní nadváha >40 >40 Zdroj: Šeflová (2014) Pohybová inaktivita Je opakem pohybové aktivity. Vzhledem k energetickému výdeji se jedná o stav organismu s minimálním tělesným pohybem a energetickými nároky přibližně na úrovni klidového metabolismu. Lidé vyznačující se nízkým podílem pohybové aktivity a vysokým podílem pohybové inaktivity jsou označováni jako sedaví. Pohybová inaktivita je závažným zdravotním problémem úzce spojeným s obezitou a zatěžujícími chronickými onemocněními (Sigmund, Sigmundová, 2011). 11

19 Pohybová aktivnost Pohybová aktivnost je souhrn bazálních, zdraví podporujících a sportovních pohybových aktivit v určité časové jednotce (doba pobytu ve škole, doba mimo školu, v rodině, den, měsíc, hodina, školní přestávka apod.) (Stackeová, 2009). Trvalá pohybová aktivnost (tj. pravidelné provádění pohybových aktivit v doporučeném objemu) je považována za jeden z nejdůležitějších faktorů zdraví každého lidského jedince v kterémkoli věku (ANON, 2008). 1.2 Charakteristika věkového období adolescence Adolescence Termín adolescence pochází z latinského slovesa adolescere (dorůstat, dospívat, mohutnět). Jedná se o odborný termín, který označuje druhé desetiletí v životě člověka. Velmi často se pojem zaměňuje, přičemž různí autoři uvádění různé definice. Její zahájení je spojováno s ukončenou reprodukční zralostí, v průběhu se obyčejně ukončuje fyzický růst. (Macek, 2003). Macek (2003) dělí adolescenci na tři fáze: časná adolescence (zhruba let), střední adolescence (cca let) a pozdní (přibližně let). Období lze charakterizovat několika znaky: Fyzické vyzrání ukončen růstový proces, hledání sama sebe formování vlastních názorů, postojů, cílů a hodnot, hlubší socializace budování hlubších vztahů, hledání nových sociálních skupin, související s přechodem na střední nebo vysoké školy, péče o zevnějšek důležitý se začíná stávat vzhled člověka, sexuální aktivita a partnerský život mimo samotného sexu vznikají i hlubší citové vazby na partnera. (Studium psychologie, [online]) 12

20 1.2.1 Psychické změny Zvýšená produkce hormonů zapříčiňuje kolísavost emočního ladění a případnou přecitlivělost v reakci na běžné podněty. Sami adolescenti bývají vlastními pocity překvapeni a nedokáží si vysvětlit příčiny původu negativních nálad a pocitů, jež je činí podrážděné a rozmrzelé (Vágnerová, 2005). Typickým znakem adolescence je určitá změna myšlení, jež mimo jiné vede k vyšší kritičnosti v pohledu na vlastní hormony a normy (Vágnerová, 2005). Výraznými změnami v psychice prochází také oblast sociálních vztahů. v tomto období dochází ke dvěma velkým přechodům. Prvním z nich je přechod na střední školy a druhým dovršení plnoletosti. Klíčovou roli hrají sociální vztahy a kamarádství s vrstevníky, osamostatňování od rodiny a partnerské vztahy. Vztahy v rodině jsou postupně nahrazovány vyspělejším citovým vztahem (Vágnerová, 2005). Intelektuální vývoj Vrchol intelektuálních schopností, rozumové schopnosti nejsou,na úrovni dospělého člověka důvodem nedostatku vědomostí a zkušeností formují se vlastní postoje, přijímané informace jsou ověřovány. Citový vývoj Emocionální nerovnováha, rozvoj etických a estetických citů. Vývoj sociálních vztahů Vztahy s rodiči, ekonomická závislost, generační spory, 13

21 partnerská úroveň. Vztah k vrstevníkům Kamarádské vztahy, partnerské a milostné vztahy, první lásky, přetrvává atraktivnost sexuální problematiky, formuje se sebevědomí, sebepojetí, riziko drogové problematiky. (PRO SESTRY, [online]) Fyzické změny Somatické změny již nemají takovou dynamiku, jako tomu bylo v předchozí etapě, pubescence. Nedochází již k prudkým změnám, dochází spíše ke zklidnění vývoje a ustálení změn (Vašutová, 2005). U dívek je růst do výšky nepatrnější než u chlapců. Průměrná dívka vyroste mezi patnáctým a osmnáctým rokem života vyroste zhruba o jeden centimetr. Tělo dostává konečné dospělé proporce. Dívčí postava se stává ryze ženskou, zejména kvůli růstu boků a ňader (Říčan, 2004). Tělesná proměna vlastního zevnějšku má zásadní význam jelikož je součástí identity (Vágnerová, 2005). V období adolescence se objevují určité biologické odlišnosti. Lze rozlišit věk kalendářní, biologický a sportovní. Kalendářní věk je dán datem narození jedince. Biologický věk je hodnocený stupněm biologického vývoje organismu a věk sportovní, který je vymezen dobou věnovanou sportovní přípravě. Pokud je biologický věk zaostalejší než věk kalendářní, hovoříme o tzv. biologické retardaci. v opačném případě se jedná o tzv. biologickou akceleraci. Ke srovnání biologických rozdílů dochází okolo let (Perič, 2004). 14

22 1.3 Pohyb jako součást lidského života Pohyb je nezbytná součást v životě každého zdravého jedince. Pohyb podstatně ovlivňuje celý život a významně se podílí na jeho kvalitě. V této kapitole je shrnuta pohybová aktivita včetně benefitů, které z ní plynou a některá obecná zdravotní doporučení z literatury Pohyb člověka Lidský pohyb chápeme jako změnu polohy, změnu vzájemného postavení, změnu místní a změnu polohy (Gajda, Fojtík, 2008) Pohybová aktivita (PA) Pojem pohybová aktivita se řadí k základním konceptům kinantropologie, představuje jednání a chování člověka, které má komplexní charakter určený vzájemnými vazbami biologické, psychické, psychomotorické a sociální stránky člověka. Pohybová aktivita se vyznačuje typicky lidskými znaky, jako jsou cílevědomost, sociální determinovanost a spojení s procesem komunikace mezi lidmi (Suchomel, 2006). Z hlediska energetického výdeje ji lze charakterizovat jako jakýkoli tělesný pohyb zabezpečovaný kosterním svalstvem, který vede ke zvýšení energetického výdeje nad úroveň klidového metabolismu jedince. Pohybová aktivita tvoří 15 až 40% z celkového energetického výdeje jedince. Obecně je však pohybová aktivita chápána jako komplexní mnohorozměrné chování, které může být kvantifikováno a charakterizováno termíny: frekvence, intenzita, typ a trvání (Sigmund, Sigmundová, 2011). Při dosažení určité úrovně může vyvolat adaptační účinky, rozvíjející tělesnou zdatnost a psychomotorické dovednosti (Suchomel, 2006). Pohybová aktivita má důležitou roli v průběhu celé ontogeneze, jelikož usměrňuje a spoluvytváří vývoj lidského organismu jako celku. Jelikož lidské orgány (pohybový aparát, nervové dráhy, smyslové orgány apod.) nemohou zůstat bez funkce, pohybová aktivita hraje pro jejich rozvoj klíčovou roli. Jak nedostatek pohybové aktivity (hypokinéza) tak její nadbytečná úroveň je pro organismus škodlivá (Suchomel, 2006). 15

23 V období pubescence je zachována vysoká potřeba pohybu (4 až 5 hodin denně), přičemž deficit těchto aktivit je znatelnější než v předchozích etapách lidského života. Dívky bývají zpravidla méně pohybově aktivní než chlapci (Suchomel, 2006) Zdravotní benefity pohybové aktivity Počet studií zabývajících se vztahem mezi pohybovou aktivností a zdravotními benefity u adolescentů je sice nižší než počet těch, které se zabývají dospělými jedinci, přesto existují důkazy prokazující pozitivní vliv na zdraví dospívajících jedinců. Konkrétně se jedná o aerobní zdatnost, snížení tělesné hmotnosti a zvýšení tělesné zdatnosti, zvýšení kostní denzity nebo například snížení hraničního krevního tlaku (Hendl, Dobrý aj., 2011). Bar-Or (1995), analyzoval dvě hlavní oblasti: bezprostřední krátkodobé benefity pohybové aktivnosti mládeže a transferové efekty, tj. eventualita přenášení zdravotních benefity do dalších etap lidského života (Hendl, Dobrý aj., 2011). Vztah mezi zdravím a pohybovými aktivitami je reciproční (obousměrný). To znamená, že pokud chce být jedinec zdravý, musí se hýbat, zároveň ale musí být dostatečně zdravý na to, aby pohybovou aktivitu byl schopen provozovat. Pravidelná tělesná aktivita napomáhá při redukci tělesné hmotnosti a slouží tedy jako prevence proti obezitě, vzniku kardiovaskulárních onemocnění, snižuje riziko předčasného úmrtí, přispívá ke správnému vývoji a udržování zdraví kostí, kloubů a svalů. Důležitou roli hraje také v oblasti psychiky, kde prostřednictvím hormonů zvyšuje zdravé sebevědomí, snižuje úzkost a deprese a výrazně tak napomáhá k celkovému zdravotnímu stavu (Suchomel, 2006) Doporučení provádění pohybové aktivity Zdravotních doporučení ohledně pohybové aktivity lze v odborné literatuře celou řadu. Některé jsou založeny na energetickém výdeji, jiné na počtu nachozených kroků či časem stráveným při provádění dané aktivity. Zpočátku byly doporučující směrnice shodné pro dospělé i mládež. V roce 1994 vypracovali Corbin, Pangrazi a Welk (1994) stať, kde zdůvodnili nutnost pro vypracování modelu pohybové aktivnosti mládeže (Children s Lifetime Physical Activity Model). Nejzásadnější pokles rizikových faktorů se objevil při energetickém výdeji 3 4 kcal/kg/den. Další benefity je možné získat při navýšení energetického výdeje na 6 8 kcal/kg/den. Kalorický výdej je srovnatelný 16

24 s 60 minutami středně intenzivních pohybových aktivit denně. Další doporučení se týká omezení doby strávené u televize či počítače, a to maximálně 2 hodiny. Důraz je také kladen na častější využívání na prospěšnost chůze nebo využití kola jako dopravního prostředku při přesunech do škol nebo zájmových kroužků. v roce 1994 byly vydány doporučující směrnice pro dospívající. Směrnice obsahují například doporučení k provádění 30 minut středně zatěžující PA denně nebo kroků denně v případě dívek. Alternativou je dosáhnout 60 minut pohybové aktivnosti alespoň 5x týdně po dobu 6 týdnů (Hendl, Dobrý aj., 2011). Zajímavé doporučení k realizaci terénní PA je uvedeno ve vědeckém článku Oja, Bull, Fogelholm & Martin (2010) a vychází ze čtyř principů: Zdravotní přínosy vycházející z PA převyšují rizika. Veškerá provozovaná PA je přínosnější, než žádná aktivita. Zdravotní přínosy se zvyšují při rostoucí intenzitě, frekvence nebo době provádění. Do jisté míry jsou zdravotní benefity nezávislé na pohlaví či věku. Pro kategorii ve věku let, kam spadá i období adolescence jsou doporučení rozšířena o tělesné cvičení (8 10 cviků), pro posílení velkých svalových skupin alespoň 2krát týdně a o tělesná cvičení podporující udržení a rozvoj flexibility alespoň 2krát týdně po 10minutách. Tudor-Locke a Bassett (2004) stanovili kategorizaci pohybové aktivity na základě počtu nachozených kroků zdravé populace: Méně než 5000 kroků denně sedavý způsob života, kroků denně nízká aktivita, kroků denně částečně aktivní, kroků denně aktivní, a více kroků denně vysoce aktivní. 17

25 Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučováno 300 minut středně zatěžující pohybové aktivity, intenzivní pohybové aktivity 150 minut za týden nebo kombinace obou případů Přehled zdravotních a behaviorálních efektů u adolescentek Rozvoj tělesného složení Prevence obezity, redukce tělesného tuku, rozvoj aktivní tělesné hmoty. Svalově-kosterní zdraví Podpora rozvoje kosterního aparátu a prevence jejich zranění, zvýšení svalové síly a vytrvalosti. Zlepšení kardiovaskulárního zdraví Regulace krevního tlaku, zvýšení aerobní zdatnosti. Zvýšení imunity Zlepšení mentálního zdraví Prevence depresí, úzkosti, zvýšení sebevědomí, radost z pohybu. Zvýšení školní výkonnosti Prospěch, 18

26 koncentrace, paměť. chování (Suchomel, 2006) Životní styl Označuje způsob života jednotlivce nebo skupiny lidí na určitém místě a v určitém časovém horizontu. Jedná se o každodenní chování, návyky, postoje, zájmy a hodnoty. Významným ukazatelem je trávení volného času. Přes vysokou individuální variabilitu, stanovenou typem zaměstnání, dopravou, domácími pracemi či osobní hygienou disponují lidé v produktivním věku ve vyspělých zemích průměrně 3-4 hodinami volného času. Životní styl lze dle trávení volného času klasifikovat na konzumní, pohybově aktivní a zdravý (Sigmund, Sigmundová, 2011) Zdraví Kohoutek (2006, s. 131) definuje zdraví následovně: Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost choroby nebo vady. Pro utužení celkového zdraví je důležité pozitivní ovlivňování oblasti psychiky. Pohyb a pohybová aktivita mimo jiné příznivě ovlivňuje také psychickou pohodu a přivozuje pocity sebeuspokojení. Provozování pohybových aktivit totiž zapříčiňuje vyplavování endorfinů, které jsou označovány jako hormony štěstí. Nezbytně důležité je však tyto aktivity přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu člověka. v opačném případě dochází k oslabení organismu a účinky jsou negativní (Měkota, Cuberek, 2007). 1.4 Základní prostředky pro zjišťování terénní pohybové aktivity Pohybová aktivita představuje široký komplex pohybového chování člověka a jeho měření je velmi obtížné. Pohybová aktivita totiž zahrnuje veškeré pohyby těla od sezení až po atletické závody (Frömel, Novosad, Svozil, 1999). Mezi základní ukazatele patří frekvence, intenzita, doba trvání pohybové činnosti a druh pohybové činnosti. Souhrnně se označují jako FIDD (FITT) (Corbin & Pangrazi, 1996; Sharkey, 1997). 19

27 Monitorování terénní pohybové aktivity zahrnuje mimo jiné i údržbu a správu přístrojů (multifunkční přístroje, akcelerometry, pedometry), přípravu dotazníků a záznamových archů. Důležité je také představit průběh práce, manipulace s přístroji a zajištění zpětnovazebných informací (Sigmund, Sigmundová, 2011). 1.5 Internet a systém Indares V této práci byla využita internetová aplikace Indares (dostupný na jedná se o komplexní online systém, podporující zdraví a pohybovou činnost. Jeho cílem je také poskytnutí informací v problematice pohybových aktivit a nabídka vhodných prostředků k jejich zkvalitnění. Svým zaregistrovaným uživatelům systém bezplatně poskytuje možnost vedení záznamů o pohybové aktivitě prostřednictvím krokoměrů a následně data vyhodnocuje (Hendl, Dobrý aj., 2011). Indares zároveň nabízí řadu dalších modulů jako například: standardizované dotazníky ( IPAQ, MPAM-R, IPEN apod.), měření tělesné zdatnosti, tělesných parametrů, registrace pohybové aktivity nebo aktivního transportu. Využití internetových systémů v podpoře zdraví Důvodem pro použití internetu v podpoře zdraví je pokus o nalezení a následné použití všech dostupných prostředků a zdrojů pro změnu hypokinetického a sedavého způsobu života. Internet je v dnešní době používán ve všech odvětvích včetně sféry pohybových aktivit. Mezi výhody patří snadná dostupnost pro širokou veřejnost, poměrně nízké náklady na oslovení velkého množství lidí, pohodlí uživatelů při zachování jejich soukromí a anonymitu a zejména rychlost získávání a zpracování dat. Mezi nevýhody potom patří potencionální technické potíže, riziko vícenásobné účasti respondentů, problematika standardizace výzkumné techniky nebo například reprezentativnost jednotlivce nebo skupiny respondentů (Hendl, Dobrý aj., 2011). 20

28 1.6 Realizované výzkumy Dílčím cílem práce je porovnání výsledků s dalšími regiony. Při zjišťování pohybové aktivity se setkáme s jednotlivými výsledky měřených v různých krajích České republiky. V práci se také objevuje srovnání s chlapci z Liberecka ze stejného časového horizontu. V rámci diplomových prací se setkáme s výzkumem z Havlíčkobrodska, jehož autorkou je Výborná (2009). Práce se jmenuje Pohybová aktivita a inaktivita 15-19letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku a monitoruje studentky od prvního do čtvrtého ročníku gymnázia v Ledči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou. Data pochází z roku Pohybovou aktivitou na Plzeňsku se zabýval Topinka (2013) ve své práci Pohybová aktivita žáků na vybrané střední škole v Klatovech. Výzkumu se účastnily dívky ve věku let a data pocházejí z roku Týdenního měření pomocí krokoměrů se účastnilo 29 dívek a dotazník jich vyplnilo celkem 31. Pardubicko monitorovala Vavrečková (2010) ve své práci Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. Dotazník IPAQ vyplnilo celkem 52 dívek a pomocí krokoměrů bylo monitorováno 56 žákyň. Data pochází z roku Pohybovou aktivitu chlapců na Liberecku monitoroval Moravec (2015) ve své bakalářské práci Pohybová aktivita chlapců z libereckého regionu. Data pochází ze stejného výzkumu jako data v této bakalářské práci. 21

29 1.6.1 Pohybová aktivita ve Středočeském kraji Data pro Středočeský kraj jsou stejně jako data pro Liberecký kraj získána ze stejného výzkumu. PA ve Středočeském kraji průměr StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Graf 1: PA ve Středočeském kraji Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla. Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli Ve Středočeském kraji je s přehledem nejaktivnější den ve čtvrtek (11563 kroků). Nejméně aktivní jsou adolescentky podle očekávání v neděli. Zbylé dny jsou také nad hranicí kroků a spadají tak do kategorie aktivní podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004). 22

30 PA v časových úsecích ve Středočeském kraji Steps 7 Steps5 Steps2 průměr Graf 2: PA v časových úsecích ve Středočeském kraji Vysvětlivky: ; Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Nejnižší pohybová aktivita je podle očekávání o víkendu. Během pracovního týdne je naopak nejvyšší. Středočeský kraj je podle těchto dat průměrně méně aktivní než kraj Liberecký. Všechny tři časové úseky splňují požadavky kategorie aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004) Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku Práci zabývající se monitorováním týdenní pohybové aktivity na Havlíčkobrodsku napsala Výborná (2009). Výzkum této diplomové práce byl prováděn na gymnáziu ve Světlé nad Sázavou a gymnáziu v Ledči nad Sázavou. Data byla rovněž získána pomocí krokoměrů a dotazníků. 23

31 PA na Havlíčkobrodsku StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun průměr Graf 3: PA na Havlíčkobrodsku Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla. Zdroj: Zpracováno podle dat Výborné (2009). Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli Den s největší pohybovou aktivitou je zde středa (15401) kroků, která splňuje požadavky pro kategorii vysoce aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). Nejméně aktivní jsou adolescentky z Havlíčkobrodska v neděli (9179 kroků). PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku Steps7 Steps5 Steps2 Průměr Graf 4: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku Zdroj: Zpracováno podle dat Výborné (2009). 24

32 Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Z grafu je zřejmé, že pohybová aktivita (PA) je nejvyšší během pracovního týdne (průměrně se pohybuje okolo kroků). Víkendové dny průměrně nedosahují hranice kroků avšak průměr celého týdne tuto hranici překračuje a řadí se tak do kategorie aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004) Pohybová aktivita na Plzeňsku Diplomová práce Topinky (2013) uvádí týdenní pohybovou aktivitu na vybrané střední škole v Klatovech. Topinka pomocí krokoměrů a záznamových archů monitoroval 29 adolescenntek ve věku let. Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla. PA na Plzeňsku StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun 7771 průměr Graf 5: PA na Plzeňsku Zdroj: Zpracováno podle dat Topinky (2013). Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli 25

33 Na Plzeňsku se jeví jako nejaktivnější den v týdnu pátek, druhý středa a třetí čtvrtek s průměrným počtem kroků. Neděle s počtem pouhých 7771 kroků se podle Tudor- Lockeho a Basseta (2004) řadí do kategorie částečně aktivní. PA v časových úsecích na Plzeňsku Step7 Step5 Step2 průměr Graf 6: PA v časových úsecích na Plzeňsku Zdroj: Zpracováno podle dat Topinky (2013). Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Na Plzeňsku je aktivnější pracovní týden než víkendové dny. Během pracovního týdne jsou studentky nuceny k přesunům do školy, zájmových kroužků a k pravidelnému režimu. Víkend nesplňuje požadavky k aktivnímu životnímu stylu, tedy kroků Pohybová aktivita na Pardubicku Monitorování pohybové aktivity na Pardubicku se zabývá například Vavrečková (2010). Data byla posbírána na gymnáziu v Přelouči od studentek ve věku let. Práce nese název: Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. 26

34 PA na Pardubicku StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun průměr Graf 7: PA na Pardubicku Zdroj: Zpracováno podle dat Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli Nejvíce aktivní dnem na Pardubicku je podle grafu pátek s kroky, spadá tedy do kategorie vysoce aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). Naopak nejméně aktivní je zde neděle, tedy den odpočinku. Ostatní dny se drží nad hranicí kroků. PA v časových úsecích na Pardubicku průměr Step7 Step5 Step2 Graf 8: PA v časových úsecích na Pardubicku Zdroj: Zpracováno podle dat Vavrečkové (2010). 27

35 Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) V Pardubickém kraji je opět vyšší pohybová aktivita během pracovních dní než o víkendu. Podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004) se však všechny časové úseky drží v kategorii aktivní tzn. nad hranicí kroků Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku Monitorováním pohybové aktivity chlapců v libereckém regionu se věnoval Moravec (2015) ve své práci Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu. PA chlapců na liberecku StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Chlapci Graf 9: PA chlapců na Liberecku Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli 28

36 PA chlapců v časových úsecích na Liberecku Steps 7 Steps5 Steps2 Průměr Graf 10: PA chlapců v časových úsecích na Liberecku Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Podle Moravce (2015) se opět ukazují nejvyšší naměřené hodnoty během pracovního týdne. 29

37 2 Cíle a úkoly práce Hlavním cílem této práce je analyzovat úroveň pohybové činnosti adolescentních dívek v libereckém regionu. Šetření je prováděno pomocí krokoměrů a dotazníků. Dalšími dílčími úkoly této práce jsou: 1. Pomocí krokoměrů zjistit týdenní pohybovou aktivitu a porovnat pracovní dny s víkendem. 2. Sběr informací a dat o pohybovém režimu adolescentek v Libereckém regionu pomocí online dotazníku IPAQ. 3. Shromážděná data zpracovat a porovnat dle místa vzniku a intenzity zatížení. 4. Hodnocení celkové pohybové aktivity respondentek a jejich následné porovnání s ostatními regiony. 30

38 3 Metodika Jedná se o výzkumné šetření Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření probíhalo pod výzkumným grantem GAČR (Grantová agentura České republiky) s názvem Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže, které spadá do řešení mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) s názvem IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity. Jedná se o celosvětové zjišťování údajů o pohybové aktivitě adolescentů a jejich rodičů v různých typech zástavby prostřednictvím dotazníků a týdenního monitorování pohybové aktivity krokoměrem. Účast ve výzkumu je dobrovolná a je možné z něj kdykoliv odstoupit, naměřená data jsou anonymní a slouží pouze pro souhrnné hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky. Hlavním důvodem této mezinárodní akce je zhoršující se zdravotní stav a měnící se způsob života zejména u dospívající generace, který je ekonomicky stále náročnější a přitom často nezlepšuje kvalitu života. Já, jako autor této práce jsem se osobně účastnil výzkumu v roce Získaná data však nemohla být v tak krátké době zpracována pro účely bakalářské práce, a proto jsou použita data z již zpracovaného výzkumu z předchozích roků. Námi získaná data proto poslouží pro pozdější výzkumy. 31

39 3.1 Charakteristika výzkumného souboru Počet testovaných jedinců let 19 let 20 let Graf 11: Počet testovaných jedinců - IPAQ Soubor testovaných jedinců Výzkumný soubor je tvořen dívkami ve věku 18 až 20 let ze středních škol na Liberecku. Výběr testovaných jedinců proběhl nahodile. Testování pomocí krokoměrů se zúčastnilo celkem 116 adolescentních dívek. Největší podíl tvořily dívky ve věku 20 let. Dotazníku IPAQ se zúčastnilo celkem 74 adolescentních dívek. Největší podíl tvořily dívky ve věku 19 let. Sběr dat Sběr dat probíhal v časovém horizontu (hodnoty z krokoměrů, data z dotazníků IPAQ) a proběhl na náhodně vybraných středních školách v Libereckém regionu. 32

40 Počet testovaných jedinců- IPAQ let 19let 20 let Graf 12: Počet testovaných jedinců - IPAQ 3.2 Použité metody Při výzkumu byl použit standardizovaný dotazník IPAQ dostupný v systému Indares. Dále krokoměry a s nimi související protokoly o záznamu týdenní pohybové aktivity Dotazník IPAQ Podle Štumbauera (1990) byl se měl obecně dotazník řídit několika základními pravidly a požadavky: Jednodušší otázky na začátek, neutrální formulace otázek, stručnost ( max. 30 otázek) otázky přiměřené věku a pohlaví, jednoznačná formulace otázek, zabezpečení imunity. IPAQ (International Physical Activity Questionnaire) je jeden z nejvíce využívaných dotazníků, který umožňuje monitorování pohybové aktivity jednotlivých regionů a následné porovnání (Hendl, Dobrý aj., 2011). 33

41 Existují 2 verze dotazníku IPAQ, v tomto případě byla použita delší administrativní verze dotazníku, kde jsou pokládány otázky, které se týkají PA prováděné během posledních 7 dnů. Dotazník má celkem 5 částí: PA během práce nebo studia, přesuny (doprava), domácí práce, volnočasová PA (Sport, rekreace), čas strávený sezením. (Sigmund, Sigmundová, 2011) Pedometr Yamax SW 700 Pedometr je malý, lehký a běžně komerčně dostupný elektronický přístroj, který měří vertikální oscilace (kmitání). Každá vertikální oscilace přesahující práh citlivosti přístroje je započítána jako krok. U pedometrů řady Yamax Digiwalker je práh citlivosti 0,35g. Pedometry jsou obecně nejpřesnější při určování počtu kroků, méně při výpočtu překonané vzdálenosti a nejméně při stanovení energetického výdeje. Výhodou pedometrů je jejich uživatelská přijatelnost, vzhled a kompaktní velikost. Nevýhodou je, že nedokáží rozlišit typ a intenzitu PA (běh, chůze do kopce, jízda na kole,na lyžích, apod.). Nejvhodnější uplatnění nacházejí v monitorování běžné chůze. Pro nejspolehlivější výsledky se pedometr doporučuje nosit v pase na boku monitorovaných jedinců (Sigmund, Sigmundová, 2011). Při monitorování pohybové aktivity v této práci byly použity právě pedometry Yamax SW 700, které byly poskytnuty Centrem kinantropologického výzkumu v Olomouci. Prvním krokem projektu bylo seznámení studentek se základními pravidly a podmínkami nošení přístrojů. Studentky libereckých gymnázií byly ve svých školách poučeny následovně: krokoměr se nosí v pase na pravém boku ve vodorovné poloze, zavřený a správně připevněný, pojištěný poutkem krokoměr se nasazuje po probuzení a nuluje se tlačítkem RESET 34

42 krokoměr se nepoužívá při kontaktních sportech nebo ve vlhkém prostředí (bazén) krokoměr se sundává až před spaním Pedometr Yamax disponuje třemi tlačítky (RESET, SET a MODE), pomocí kterých je potřeba správně nastavit data, se kterými přístroj pracuje. Jedná se o délku kroku (STRIDE) v centimetrech a váhu respondenta (WEIGHT) v kilogramech. Pro nastavení délky kroku stiskneme MODE, najedeme do položky DIS, stiskneme SET, kurzor se potom zobrazí u označení STRIDE (cm). Opakovaným stiskem nastavíme délku kroku. Pro všechny studentky byla stanovena průměrná délka kroku na 70 cm. Nastavení aktuální tělesné hmotnosti probíhá obdobně v položce CALORIE. Hmotnost je individuální a důležitá pro výpočet energetického výdeje. Pro záznam údajů z krokoměrů sloužily záznamové archy. Archy byly vypracované formou tabulky, kde měl každý respondent vyplnit základní údaje o sobě (jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu). Tabulka obsahovala šedá a bílá okénka. Šedá pro povinné údaje a bílá pro údaje nepovinné. Obr. 1: Pedometr Yamax Digiwalker SW-700 Zdroj: Sigmund, Sigmundová (2011) 35

43 3.3 Zpracování dat Výzkum byl podporován Centrem kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Centrum vzniklo v roce Zaobírá se primárně problematikou výzkumu pohybové aktivity a inaktivity ve vztahu k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Dále má také koordinační a poradenskou funkci v oblasti monitoringu pohybové aktivity pro země střední Evropy. (Univerzita Palackého v Olomouci, 2005) Výsledky, které se týkají této práce jsou dále zpracovány počítačovým softwarem Microsoft office Textová část je vytvořena pomocí textového editoru Microsoft Word, tabulky jsou vytvořeny v Microsoft Excel. Celá práce včetně všech úprav byla zkompletována na notebooku MSI. Statistické zpracování dat Získaná data ze záznamových archů a dotazníků byla zpracována v programu Microsoft Excel Při vyhodnocování byly použity základní statistické metody. Průměr. Průměr představuje aritmetický průměr všech hodnot, vypočítaný jako součet všech hodnot vydělený počtem těchto hodnot (Matematika, [online]). Statistická významnost. Statistická významnost zjišťuje významnost rozdílu mezi testovanými skupinami. Hladinu jsme si stanovili na p < 0,05 (Loudová, 2012). Směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka ukazuje rozptyl či odchylku od průměru hodnot (Matematika, [online]). 36

44 4 Výsledky a diskuze Veškeré údaje v tabulkách jsou pro větší přehlednost zaokrouhleny na celá čísla. Výsledky jsou rozděleny do podkapitol a zaneseny do grafů. Pro úplnost jsou přidány doplňující zdrojové tabulky. 4.1 Výzkum pomocí krokoměrů Tato část výzkumu zaznamenávala hodnoty naměřené krokoměry v sedmi po sobě jdoucích dnech. Respondenti zaznamenávali počet nachozených kroků do záznamových archů, které jim byly na začátku měření rozdány (viz Příloha A). Výsledky mohlo ovlivnit například nepříznivé počasí nebo třeba zhoršený zdravotní stav měřeného jedince. Výsledky jsou rozděleny na PA v časových úsecích, na jednotlivé dny, dále jsou porovnány se stejnými výsledky s chlapci a nakonec jsou rozděleny na organizovanou, neorganizovanou PA a v zaměstnání (ve škole) Pohybová aktivita v časových úsecích Pohybová aktivita se během týdne mění. v průběhu pracovního týdne bývají adolescentky aktivnější než o víkendu. Tabulka 2: Pohybová aktivita v časových úsecích Steps7 Steps5 Steps2 Průměr Směr. Odchylka Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) 37

45 Liberecko Steps7 Steps5 Steps2 Průměr Graf 13: PA v časových úsecích Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Z výsledků je jasné, že během pracovního týdne je pohybová aktivita z hlediska nachozených kroků vyšší než o víkendových dnech. Výsledky se shodují s tvrzením Sigmunda, Sigmundové (2011), jež uvádějí pracovní týden aktivnější než víkend. Důvodem může být víkendový odpočinek, relaxace a nepravidelný režim. Během týdne jsou studentky nuceny k pravidelných přesunům do škol, zájmových kroužků apod. Poznámka: Pohybová aktivita jednotlivých časových úseků na Liberecku je v následující tabulce a grafu porovnána s ostatními regiony. 38

46 Tabulka 3: Porovnání pohybové aktivity v regionech Kraj Steps 7 Steps5 Steps2 Liberecký Středočeský Vysočina (Havl. Brod) Plzeňský Pardubický Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009). Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Porovnání pohybové aktivity v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2 Liberecký Středočeský Vysočina (Havl. Brod) Plzeňský Pardubický Graf 14:Porovnání PA jednotlivých krajů v časových úsecích Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009). Vysvětlivky:; Steps7 počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 počet kroků během 2 dní (víkend) Z grafu lze vyčíst, že nejvyšší naměřené hodnoty byly na Plzeňsku. Víkendové dny sice nesplňují hranici aktivního životního stylu podle Tudor-Locka a Basseta (2004), zbytek týdne je 39

47 však vysoko nad touto hranicí. Liberecký region tuto hranici také nesplňuje během víkendových dnů, během pracovního týdne však ano. Třetím krajem, který tuto hranici o víkendových dnech nesplňuje je Vysočina, která se však v ostatních úsecích pohybuje nad hranicí kroků. Středočeský kraj hranici kroků splňuje ve všech třech úsecích. Pardubicko rovněž splňuje počet kroků pro aktivní životní styl, v pracovních dnech se navíc pohybuje nad hranicí kroků. Data nejsou z hlediska studentova párového t-testu statisticky významná, středočeský region p = 0,815, Havlíčkobrodsko p = 0,081, Plzeňsko p = 0,159 a Pardubicko p = 0, Pohybová aktivita od pondělí do neděle Při monitorování pohybové aktivity během jednotlivých dnů v týdnu by opět mělo platit, že nejaktivnější dny jsou během pracovního týdne. Jednotlivé dny jsou z hlediska pohybové aktivity individuální záležitostí, měly by však splňovat zdravotní doporučení. Méně aktivní dny jsou předpokládány dny víkendové, tedy sobota a neděle. Tabulka 4: Pohybová aktivita v průběhu týdne StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Průměr směr. odch Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli 40

48 Pohybová aktivita v průběhu týdne průměr StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Graf 15: PA na Liberecku během týdne Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli V průběhu týdne se pohybová aktivita liší. Od pondělí do středy dochází k nárůstu počtu kroků. Ve čtvrtek dochází k poklesu, v pátek opět k nárůstu. Sobota a neděle patří k nejnižším z celého týdne. Naměřené výsledky se kvantitativně shodují s obecnými výsledky v literatuře. Porovnání s ostatními regiony: Tabulka 5: Porovnání s ostatními regiony kraj StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Liberecký Středočeský Vysočina (Havl. Brod) Plzeňský Pardubický Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009) 41

49 Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli Graf 16: Srovnání PA jednotlivých regionů Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009) Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli V porovnání jednotlivých dnů je opět nejsilnějším krajem Plzeňsko. Kromě neděle se pohybuje v relativně vysokých hodnotách. Ve středu se objevuje hodnota kroků, v pátek dokonce kroků, oba dny se tak podle Tudor-Locka a Basseta (2004) řadí do kategorie vysoce aktivní. V Pardubickém kraji se objevuje v pátek rovněž vysoká naměřená hodnota kroků rovněž spadající do kategorie vysoce aktivní (Tudor-Locke a Basset, 2004). Neděle je na Pardubicku nejméně aktivním dnem a zbytek týdne se drží v kategorii aktivního životního stylu podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004). Vysočina je po Plzeňsku druhým nejaktivnějším krajem. Ve středu se objevuje vůbec nejvyšší naměřená hodnota kroků. Kromě čtvrtka a neděle je zbytek dnů v kategorii aktivního životního stylu (Tudor-Locke a Basset, 2004). Středočeský kraj spolu s krajem Libereckým se v této práci řadí v porovnání s ostatními kraji k méně aktivním. 42

50 Středočeský kraj však splňuje každých 7 dnů v týdnu limit kroků. Liberecký kraj na tuto hranici o víkendu nedosahuje a potvrzuje tak tvrzení, že víkendové dny jsou méně aktivními než dny pracovní. Jednou z možných příčin může být nevlídné počasí, které má zásadní vliv na pohybovou aktivitu (Sigmund, Sigmundová, 2011). Statistická významnosti byla stanovena na p < 0,05. Po vypočtení studentova t-testu bylo zjištěno, že data nejsou statisticky významná (p > 0,05). Data ze středočeského regionu p = 0,842, Vysočina p = 0,543, Plzeňsko p =0,198 a Pardubicko = 0, Pohybová aktivita jednotlivých dní v porovnání s chlapci Pohybovou aktivitu chlapců z Liberecka monitoroval Moravec (2015). Na základě jeho zpracovaných výsledků je zde uveden graf a doplňující zdrojová tabulka. Tabulka 6: Porovnání pohybové aktivity s chlapci StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Dívky směr. odch Chlapci směr. odch Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli 43

51 Graf 17: Porovnání PA dívek a chlapců Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; StpMon počet kroků v pondělí; StpTue počet kroků v úterý; StpWed počet kroků ve středu; StpThu počet kroků ve čtvrtek; StpFri počet kroků v pátek; StpSat počet kroků v sobotu; StpSun počet kroků v neděli Při porovnání adolescentních dívek a chlapců v Libereckém regionu si vedou lépe chlapci. Ačkoliv dívky celý týden splňují hranici aktivního životního stylu podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004), tedy kroků, chlapci si počínají o poznání lépe a tuto hranici splňují i o víkendu. Tyto výsledky se obecně potvrzují s výsledky v literatuře (Sigmund, Sigmundová, 2011). Porovnávané výsledky adolescentních dívek a chlapců nejsou statisticky významné ( p = 0,345). 44

52 Počet kroků Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě Tabulka 7: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě StpWork StpOrgPa StpLTPA Průměr Směr. Odch Průměr StpWork StpOrgPa StpLTPA Průměr Graf 18: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě Vysvětlivky:; StpWork počet kroků v zaměstnání/škole; StpOrgPa počet kroků během organizované pohybové aktivity; StpLTPA počet kroků během neorganizované pohybové aktivityvysvětlivky:; StpWork počet kroků v zaměstnání/škole; StpOrgPa počet kroků během organizované pohybové aktivity; StpLTPA počet kroků během neorganizované pohybové aktivity Jelikož se jedná o nepovinný údaj, neúčastnilo se záznamu dostatečný počet respondentek. Údaje proto nejsou významné. Přesto byly hodnoty zpracovány a zprůměrovány na osobu. Nejméně kroků adolescentky logicky ujdou během návštěvy školních zařízení, jelikož jejich majoritní náplní je z pohledu pohybové aktivity pasivní sezení v lavici. Nejvyšší hodnoty naopak vykazuje 45

53 organizovaná pohybová aktivita. Důvodem může být například široké spektrum sportovních zájmových kroužků a sportovních klubů. 4.2 Hodnocení pohybové aktivity podle energetického výdeje dotazník IPAQ Pro jednotku energie se používá několik jednotek, například častou jednotkou jsou jouly (J), resp. kilojouly kj. Další obecně známou jednotkou je kalorie (cal), popř. kilocalorie, kcal. Při měření energetického výdeje se používá jednotka MET, tzv. metabolický ekvivalent. 1 MET = 3,5 VO2/min/kg (Sigmund, Sigmundová, 2011) Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity Tato kapitola se zaměřuje na energetický výdej během zaměstnání. v našem případě nahrazujeme zaměstnání školou, jelikož se jedná o adolescentky studující střední školu. Výdej energie je rozdělen na intenzivní PA, střední PA a chůzi. Tabulka 8: Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity METmin/týden Směr. odch. Čas/týden Směr. Odch. Čas/den Směr. odch. JVMET JMMET JWMET Vysvětlivky:; JVMET počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden 46

54 PA v zaměstnání JVMET JMMET JWMET MET-min/týden Čas/týden Graf 19: PA v zaměstnání Vysvětlivky:; JVMET počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden Z grafu je jasné, že nejvyšší energetický výdej mají respondentky v oblasti intenzivní pohybové aktivity, kterou však tráví nejméně času (průměrně 146 minut za týden). Nejvíce času ( 252 minut týdně) stráví adolescentky chůzí. Poznámka: Pro porovnání pohybové aktivity během zaměstnání byla zvolena práce od Výborné (2009), která monitorovala pohybovou aktivitu na Havlíčkobrodsku. Tabulka 9:Porovnání pohybové aktivity v zaměstnání v Libereckém a Havlíčkobrodském kraji Liberecko Havlíčkobrodsko JVMET JMMET JWMET Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009) 47

55 Vysvětlivky:; JVMET počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009. Porovnání PA v zaměstnání JVMET JMMET JWMET Liberecko Havlíčkobrodsko Graf 20: Porovnání PA v zaměstnání Vysvětlivky:; JVMET počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden Výsledky ukazují, že dívky na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější na poli intenzivní PA. V ostatních případech vykazují vyšší hodnoty děvčata na Liberecku, zejména v chůzi převyšují téměř dvojnásobně. Data nejsou statisticky významná p = 0,888 (p > 0,05). 48

56 4.2.2 Pohybová aktivita během volného času podle intenzity Tato kapitola se zaměřuje na energetický výdej a časový údaj ve volném čase. Data jsou rozdělena na intenzivní PA, střední PA a chůzi. Tabulka 10: Pohybová aktivita během volného času podle intenzity METmin/týden Směr. odch. Čas/týden Směr. odch. Čas/den Směr. odch. RVMET RMMET RWMET Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET - Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách PA ve volném čase RVMET RMMET RWMET MET-min/týden Čas/týden Graf 21: PA ve volném čase Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET - Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách Z grafu a tabulky lze jasně vyčíst, že průměrně nejvyšší energetický výdej mají adolescentky během intenzivní pohybové aktivity (1149 MET-minut/týden). Nejmenší energetický výdej mají 49

57 naopak během střední pohybové aktivity (248 MET-minut/týden). Chůze zabírá adolescentkám v průměru 239 minut týdně a dosahuje 824 MET-minut/týden. Tabulka 11: Porovnání PA ve volném čase s Havlíčkobrodskem Liberecko Havlíčkobrodsko RVMET RMMET RWMET Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009). Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET - Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Porovnání PA s Havlíčkobrodskem RVMET RMMET RWMET Liberecko Havlíčkobrodsko Graf 22: Porovnání PA s Havlíčkobrodskem Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009). 50

58 Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET - Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden. Čas je uváděn v minutách. Poznámka: Tabulka a graf ukazují srovnání energetického výdeje vyjádřeného v MET-minutách/týden Liberecka a Havlíčkobrodska. Opět se jedná o práci Výborné (2009). Na první pohled je zřejmé, že v případě intenzivní pohybové aktivity jsou děvčata z Liberce aktivnější než jejich Havlíčkobrodské kolegyně. V ostatních případech je tomu naopak. Střední PA a chůze jsou naměřené hodnoty vyšší na Havlíčkobrodsku. Data nejsou na hladině p > 0,05 statisticky významná, p = 0, Pohybová aktivita během dopravy podle intenzity Pohybovou aktivitu během dopravy rozlišujeme na přesuny motorovým vozidlem (auto, MHD, apod.), na kole a chůzi. Jelikož při cestování vozidlem nevykonáváme aktivní pohyb, uvažujeme nulový energetický výdej. Tabulka 12: Pohybová aktivity během dopravy podle intenzity METmin/týden Směr. odch. Čas/týden Směr. odch. Čas/den Směr. odch. TDMET TCMET TWMET Vysvětlivky: ; TDMET počet MET-minut při přepravě motorovým vozidlem za týden; TCMET počet MET-minut při přepravě na kole za týden; TWMET počet MET-minut při chůzi za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. 51

59 1200 PA při dopravě TDMET TCMET TWMET MET-min/týden Čas/týden Graf 23: PA při dopravě Vysvětlivky: ; TDMET počet MET-minut při přepravě motorovým vozidlem za týden; TCMET počet MET-minut při přepravě na kole za týden; TWMET počet MET-minut při chůzi za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. V tomto grafu je zřejmé, že kvantitativně nejvyšší počet minut při přesunech zaznamenáváme v oblasti motorových vozidel (více než 6 hodin týdně). Na druhém místě jsou přesuny pěšky (téměř 6 hodin týdně). Na posledním místě je bohužel přeprava na kole (v průměru pouhých 21 minut týdně). Důvodů může být celá řada, například nevýhodná poloha bydliště, snadná dostupnost MHD, roční období, časová úspora a podobně. Výsledky se samozřejmě neshodují s obecnými zdravotními doporučeními. Například Sigmund, Sigmundová (2011) upřednostňují aktivní transport při přepravě. Bohužel zde není možnost porovnání s ostatními regiony Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě Tato kapitola je zaměřena na běžné domácí práce v okolí domova, při kterých taktéž narůstá energetický výdej nad úroveň klidového metabolismu. 52

60 Tabulka 13: Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě GVME T GMME T HMME T METmin/týden Směr. odch. Čas/týden Směr. odch. Čas/den Směr. odch Vysvětlivky:; GVMET počet MET-minut za intenzivní PA při práci na zahradě za týden; GMMET počet MET-minut za střední PA při práci na zahradě za týden; HMMET počet MET-minut za střední PA při práci doma za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. PA v okolí domova GVMET GMMET HMMET MET-min/týden Čas/týden Graf 24: PA v okolí domova Vysvětlivky:; GVMET počet MET-minut za intenzivní PA při práci na zahradě za týden; GMMET počet MET-minut za střední PA při práci na zahradě za týden; HMMET počet MET-minut za střední PA při práci doma za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Kvantitativní výsledky v tomto grafu jsou velmi vyrovnané. Nejvyšší hodnotu energetického výdeje přestavuje středně intenzivní PA při práci na zahradě (274 MET-minut/týden). O pouhé 2 53

61 MET-minuty za týden méně dosahuje středně intenzivní PA při práci doma. Tato činnost však vykazuje nejvyšší počet minut za týden (průměrně 91 minut týdně). v průměru 44 minut týdně se respondentky věnují intenzivní PA a dosahují energetického výdej 240 MET-minut/týden Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity V této kapitole chápeme intenzivní PA jako sumu intenzivní PA v zaměstnání a ve volném čase. Střední PA zahrnuje středně zatěžující PA v zaměstnání, při práci v domě a okolo něj, ve volném čase, dále zahrnuje jízdu na kole při přesunech a intenzivní pohybovou aktivitu při práci kolem domu. Chůze je součet chůze v zaměstnání, ve volném čase a při přesunech/v dopravě. Tabulka 14:Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity METmin/týden Čas/týden Čas/den Intenzivní PA Střední PA Chůze Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Celková PA podle intenzity Intenzivní PA Střední PA Chůze 833 MET-min/týden Čas/týden Graf 25: Celková PA podle intenzity 54

62 Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Celkové skóre pohybové aktivity ukazuje, že největší časový podíl představuje chůze, které se respondentky věnují v průměru 833 minut týdně, tzn. téměř dvě hodiny denně. Při chůzi dosahuje metabolický ekvivalent 2786 METů a opět tvoří nejvyšší podíl na celkovém výdeji energie. Z časového hlediska je na druhém místě středně zatěžující pohybová aktivita s energetickým výdejem 1783 METů, které je věnováno průměrně 440 minut týdně. Intenzivní pohybové aktivitě je věnováno průměrně 333 minut a tvoří druhou největší hodnotu ve výdeji energie (2023 MET-minut/týden). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučováno 300 minut středně zatěžující pohybové aktivity, intenzivní pohybové aktivity 150 minut za týden nebo kombinace obou případů. Podle naměřených údajů adolescentky z Liberecka obě kritéria splňují. Poznámka: Pro porovnání hodnot byla vybrána diplomová práce Vavrečkové (2010) z Pardubicka. Tabulka 15:Porovnání hodnot s Pardubickým krajem Intenzivní PA Liberecko Pardubick o Střední PA Chůze Zdroj: Data zpracována na základě práce Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. 55

63 Porovnání PA Intenzivní PA Střední PA Chůze Liberecko Pardubicko Graf 26: Porovnání PA s Pardubickým krajem Zdroj: Data zpracována na základě práce Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Při porovnání hodnot s diplomovou prací Vavrečkové (2010) Pardubicka je na první pohled jasné, že Liberec převyšuje Pardubice ve všech třech sloupcích. Zatímco v případech chůze a středně zatěžující pohybové aktivity můžeme hovořit o vyrovnaných výsledcích, při intenzivní pohybové aktivitě dívky z Liberecka navýšily energetický výdej o více než 1000 MET-minut za týden. Při porovnání PA podle intenzity bylo zjištěno, že data nejsou statisticky významná p = 0, Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku Tato kapitola je zaměřena na sumu celkové pohybové aktivity podle místa vzniku. Data jsou rozdělena na PA v zaměstnání (škole), při dopravě (přesunech), v domě a jeho okolí (zahrada apod.) a ve volném čase. Tabulka 16:Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku MET-min/týden JMET 2294 TMET 1255 HMET 786 RMET

64 Vysvětlivky:; JMET celková PA v zaměstnání; TMET celková PA při dopravě; HMET celková PA v domě a jeho okolí; RMET celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Celková PA podle místa vzniku JMET TMET HMET RMET MET-min/týden Graf 27: Celková PA podle místa vzniku Vysvětlivky:; JMET celková PA v zaměstnání; TMET celková PA při dopravě; HMET celková PA v domě a jeho okolí; RMET celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Tabulka a graf ukazují, že nejvyšší energetický výdej se objevuje při zaměstnání, tedy v našem případě ve školním zařízení (2294 MET-minut/týden). Následovaný je výdejem ve volném čase (2162 MET-minut/týden). Nejnižší energetický výdej se objevuje při práci v domě a jeho okolí. Způsobeno to může být třeba tím, že ne každý bydlí v domě, obyvatelé bytu nemají možnost práce na zahradě. Poznámka: Pro porovnání PA podle místa vzniku byla zvolena opět práce monitorující PA na Pardubicku od Vavrečkové (2010) a práce od Výborné (2009), která monitoruje Havlíčkobrodsko. Výborná (2009) ve své práci monitoruje pouze celkovou PA v zaměstnání a v PA ve volném čase. 57

65 Tabulka 17:Porovnání pohybové aktivity podle místa vzniku Liberec Havlíčkobrodsko Pardubicko JMET TMET HMET RMET Zdroj: Data zpracována na základě prací Výborné (2009), Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; JMET celková PA v zaměstnání; TMET celková PA při dopravě; HMET celková PA v domě a jeho okolí; RMET celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Porovnání celkové PA podle místa vzniku JMET TMET HMET RMET Liberec Havlíčkobrodsko Pardubicko Graf 28:Porovnání celkové PA podle místa vzniku Zdroj: Data zpracována na základě prací Výborné (2009), Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; JMET celková PA v zaměstnání; TMET celková PA při dopravě; HMET celková PA v domě a jeho okolí; RMET celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Jelikož údaje z Havlíčkobrodska nejsou v našem případě kompletní, máme možnost porovnání pouze PA v zaměstnání a ve volném čase. V ostatních případech máme možnost srovnání pouze s prací z Pardubicka. Pohybová aktivita v zaměstnání je nejvyšší u žákyň z Liberecka (

66 MET-min/týden). Havlíčkobrodsko ani Pardubicko v tomto případě nedosahují hranice 2000 MET-minut za týden. Pohybová aktivita ve volném čase je nejvyšší na Havlíčkobrodsku (2516 MET-min./týden), druhý je Liberec (2162 MET-min./týden) a třetí Pardubice s průměrnou hodnotou 1731 MET-minut za týden. V oblastech dopravy, práce v domě a jeho okolí je Liberecko produktivnější než Pardubicko. Data u Pardubicka nejsou statisticky významná (p = 0,091). 4.3 Shrnutí výsledků Pohybovou aktivitu vykonáváme, aniž bychom si to uvědomovali během celého dne. Téměř po celý den máme potřebu se přesouvat z místa na místo, například do zaměstnání, do školy, do zájmových kroužků, ve volném čase nebo domů. Pohyb dále zaznamenáváme např. při školní tělesné výchově, při sportu, při práci na zahradě nebo při běžných domácích úkonech. Celkovou úroveň pohybové aktivity lze měřit několika způsoby. Mezi základní způsoby hodnocení patří například počet nachozených kroků (Tudor-Locke, Bassett, 2004), FITT (FIDD) charakteristiky (Frömel, Novosad, Svozil, 1999). Tato práce se zaměřuje především na hodnocení PA skrze krokoměry Yamax a týdenní záznamové archy a na výdej energie v podobě metabolického ekvivalentu. První část výzkumu je zaměřena na monitorování pohybové aktivity pomocí krokoměrů Yamax SW 700. Výsledky byly zaznamenány do týdenních záznamových archů, který rozlišoval jednak časové úseky (týden jako celek, víkend a pracovní týden) a jednak každý jednotlivý den. Jednotlivé dny byly pak mezi sebou porovnávány. Dále proběhlo porovnání v rámci ostatních regionů. V závěru byl výzkum doplněn o porovnání s chlapeckými výsledky a pohybovou aktivitu organizovanou, neorganizovanou a aktivitu v zaměstnání. Výsledky z první části Během pracovního týdne je pohybová aktivita z hlediska nachozených kroků vyšší než o víkendových dnech. Výsledky se shodují s tvrzením Sigmunda, Sigmundové (2011), jež uvádějí pracovní týden aktivnější než víkend. Liberecko v porovnání s ostatními regiony patří k nejméně aktivním. Víkendové dny nesplňují hranici kroků, tedy aktivního životního stylu (Tudora-Locke,Bassetta, 2004), pracovní dny ano. Nejvyšší počet nachozených kroků vykazuje Plzeňsko. 59

67 Nejnižší naměřená hodnota na Liberecku se objevuje v neděli (9513 kroků). Největší počet kroků na Liberecku byl zaznamenán ve středu (11725 kroků.) V porovnání s ostatními regiony jsou naměřené výsledky poměrně vyrovnané, bez větších výkyvů. Nejvyšších výkyvů dosáhli respondenti na Plzeňsku. Nejnižší naměřená hodnota byla opět na Plzeňsku a to v neděli (7771 kroků). Nejvyšší naměřená hodnota byla na Havlíčkobrodsku ve středu (15401 kroků). Při porovnání dívek a chlapců v Libereckém regionu si vedou lépe chlapci. Ačkoliv dívky celý týden splňují hranici aktivního životního stylu podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004), tedy kroků, chlapci si počínají o poznání lépe a tuto hranici splňují i o víkendu. Tyto výsledky se obecně potvrzují s výsledky v literatuře (Sigmund, Sigmundová, 2011). Největší poměr pohybové aktivity z hlediska nachozených kroků je při organizované PA, nejmenší u počtu kroků v zaměstnání/škole. Druhá část práce se zabývá výsledky z dotazníkového šetření IPAQ. Zjišťována byla zejména intenzita pohybové aktivity v zaměstnání, volném čase, při transportech,doma a v jeho okolí. V několika případech byly výsledky opět porovnány s jinými regiony. V závěru byla celková aktivita shrnuta podle místa vzniku a intenzity. Výsledky energetického výdeje jsou udávány v jednotkách MET-minut za týden. Časové výsledky jsou uvedeny v minutách. Výsledky z druhé části V zaměstnání (škole) je vykazován nejvyšší energetický výdej (874 MET-min./týden) během intenzivní PA. Nejdelší čas však zabírá obyčejná chůze (252 minut/týden). Při porovnání PA v zaměstnání dívky na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější na poli intenzivní pohybové aktivity. V ostatních případech vykazují vyšší hodnoty děvčata na Liberecku. Ve volném čase se dívky nejčastěji věnují chůzi, kterou tráví průměrně 239 minut týdně. Nejvyšší energetický výdej je však představován intenzivní PA (1149 MET-min./týden). 60

68 V porovnání PA ve volném čase vedou dívky z Liberce pouze v oblasti intenzivní pohybové aktivity. Ve středně intenzivní pohybové aktivitě a v chůzi jsou aktivnější dívky z Havlíčkobrodska. Při transportu tráví žákyně nejvíce času (373 minut týdně) v motorovém dopravním prostředku, samozřejmě s téměř nulovým energetickým výdejem. Průměrně 342 minut týdně tráví děvčata při přesunech pěšky, tzn. chůzí (energetický výdej 1129 METmin./týden). Nejméně času tráví přesuny na kole (pouhých 21 minut týdně). Při práci doma a v jeho okolí představuje nejvyšší hodnotu středně intenzivní PA na zahradě (274 MET.-min./týden). Nejmenší hodnoty jsou naměřeny při intenzivní PA (44 minut, 240 MET-min./týden). V celkovém souhrnu pohybové aktivity podle intenzity představuje největší časový podíl chůze (833 minut týdně, 2786 MET-minut týdně). Druhý nejvyšší energetický výdej představuje intenzivní PA (2023 MET-minut týdně). Středně intenzivní aktivita vykazuje hodnoty 440 minut a 1783 MET-minut týdně. Při porovnání výsledků s Pardubickem v celkové sumě PA dle intenzity, převyšuje Liberec ve všech třech oblastech. Při součtu celkové pohybové aktivity podle místa vzniku si Liberecko stojí nejlépe. Kromě celkové pohybové aktivity ve volném čase ostatní regiony převyšuje. 61

69 5 Závěr Cílem této práce bylo zjistit a ohodnotit úroveň pohybové aktivity adolescentních dívek z Libereckého regionu. Z práce vzešlo několik výsledků. První část byla zaměřena na monitorování týdenní pohybové aktivity právě pomocí krokoměrů, kde jsou rozlišeny jednotlivé dny v týdnu a také časové úseky (celý týden, pracovní týden a víkend). V porovnání ostatními regiony (Středočeský, Plzeňský, Pardubický a Havlíčkobrodský) patří Liberecko k průměrně méně aktivním. Od pondělí do pátku však splňují zdravotní doporučení Tudora-Lockeho a Basseta (2004) a dosahují na hranici kroků denně. Během víkendu tato doporučení bohužel adolescentky z Liberecka nesplňovaly. To, že byly zejména o víkendu naměřeny tak nízké hodnoty může být způsobeno například nepříznivým počasím. Nejaktivnějším regionem se zde ukázalo Plzeňsko. Ukázalo se také, že dívky jsou pohybově méně aktivní než chlapci. Druhá část se týkala dotazníků IPAQ, který obsahoval velké množství dat. Vzhledem k obsahové omezenosti práce byla ke zhodnocení a zpracování vybrána pouze data, která se zdála nejdůležitější. Jedná se o pohybovou aktivitu během zaměstnání, volného času, dopravy a práce v okolí domu. Dále byla vybrána celková aktivita podle intenzity a podle místa vzniku. Výsledky ukázaly, že nejvyšší energetický výdej mají respondentky při intenzivní pohybové aktivitě během volného času (1149 MET-min/týden) přičemž nejvíce času (342 minut) tráví chůzí během dopravy, tzn. transportu do školy, domů, do zájmových kroužků apod. Naopak nejméně minut a zároveň nejmenší energetický výdej vykazují přesuny při dopravě na kole. Opět to ale může být způsobeno nepřízní počasí ve sledovaném období nebo například kopcovitým terénem, který je pro Liberecký kraj charakteristický. Při celkovém souhrnu pohybové aktivity podle intenzity zatížení se opět ukázala nejaktivnější chůze (2786 MET-min/týden, 833 minut týdně). Na druhém místě byla z hlediska energeteického ekvivalentu intenzivní pohybová aktivita s celkovým počtem 333 minut a energetickým výdejem 2023 MET-min./týden. Na třetím místě skončila středně zatěžující pohybová aktivita (1783 MET-min/týden, 440 minut týdně). Pohybová aktivita podle místa vzniku byla nejvyšší při zaměstnání, tedy během školní docházky (2294 MET-min./týden), na druhém místě pohybová aktivita ve volném čase (2162 METmin./týden), třetí PA při dopravě (1255 MET-min./týden) a poslední pohybová aktivita doma a v jeho okolí (786 MET-min./týden). 62

70 Celá bakalářská práce ukazuje, že ve většině případů respondentky splňují obecná zdravotní doporučení uváděná v literatuře, zároveň ale ukazuje, že ve srovnání s jinými regiony se po pohybové stránce řadí k méně aktivním. Zejména o víkendu nevykazují dostatečnou pohybovou aktivitu, tedy při volném čase, který by měl být využíván aktivní cestou. Prostor se otevírá i pro nárůst pohybové aktivity při přepravě do škol nebo do jiných zařízení. Zejména vhodná jízda na kole, která je rychlejší než chůze a levnější a šetrnější k životnímu prostředí než motorové dopravní prostředky. 63

71 6 Bibliografická citace ANON, Physical activity guidelines for Americans: be active, healthy, and happy!. Washington, DC: U.S. Dept. of Health and Human Services, ISBN CENTRUM KINANTROPOLOGICKÉHO VÝZKUMU. International Database for Research and Educational Support Retrieved from the World Wide Web: CORBIN, C.B., & R.P. PANGRAZI. Answers to Questions: How Much Physical Activity is Enough? Journal of Physical Education Recreation and Dance, FRÖMEL, Karel, Jiří NOVOSAD a Zbyněk SVOZIL. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN X. KOHOUTEK, Rudolf. Úvod do psychologie: psychologie osobnosti a zdraví žáka. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN MALINA, Robert M., Claude BOUCHARD a Oded BAR-OR. Growth, maturation, and physical activity. 2nd ed. Champaign, Ill.: Human Kinetics, c2004. ISBN MASARYKOVA UNIVERZITA, Hypokineze a poruchy zdraví. In: Materiály ke studiu předmětů [online] [cit ]. Dostupné z: MĚKOTA, Karel a Roman CUBEREK. Pohybové dovednosti - činnosti - výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN MORAVEC, Aleš. Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu. Liberec, Bakalářská práce. TU v Liberci. OBEZITOLOGICKÉ CENTRUM ZLÍN: Obezita-výživa [online]. [cit ]. Dostupné z: 64

72 OJA, Pekka, Fiona C BULL, Mikael FOGELHOLM a Brian W MARTIN. Physical activity recommendations for health: what should Europe do? BMC Public Health [online]. 2010, 10(1), 10- [cit ]. DOI: / ISSN Dostupné z: PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. 1. vyd. Praha: Grada, Děti a sport. ISBN PRO SESTRY, Psychologická charakteristika pubescence a adolescence. In: Studijní materiály [online] [cit ]. Dostupné z: bescence_a_adolescence. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, ISBN SHARKEY, Brian. Fitness for sport. In R. Martens (Ed.), Successful coaching. Champaign, IL: Human Kinetics SIGMUND, Erik a Dagmar SIGMUNDOVÁ. Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN STACKEOVÁ, Daniela. Zdravotní benefity pohybových aktivit: Východisko pro tvorbu doporučení pro mládež a dospělé. Tělesná výchova a sport mládeže: Odborný časopis pro učitele, trenéry a cvičitele. Praha: Karolinum, 2009, 75(1), STUDIUM PSYCHOLOGIE, Etapy psychického vývoje: pubescence, adolescence. Psychologická charakteristika těchto období, jejich význam pro další vývoj. In: Studium psychologie [online] [cit ]. Dostupné z: ŠTUMBAUER, Jan. Základy vědecké práce v tělesné kultuře. 1.vyd. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, ISBN TOPINKA, Jakub. Pohybová aktivita žáků na vybrané střední škole v Klatovech. Plzeň, Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. 65

73 VAŠUTOVÁ, Maria. Pedagogické a psychologické problémy dětství a dospívání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, ISBN VAVREČKOVÁ, Doubravka. Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. České Budějovice, Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, ISBN VÝBORNÁ, Alena. Pohybová aktivita a inaktivita letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku. České Budějovice, Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. WORLD HEALTH ORGANIZATION, [online] [cit ]. Dostupné z: 66

74 7 Seznam příloh Příloha A: Záznamový arch týdenní pohybové aktivity Příloha B: Dotazník IPAQ long

75 Příloha A: Záznamový arch týdenní pohybové aktivity 68

76 69

77 Příloha B: Dotazník IPAQ long 70

78 71

79 72