1918> >1945 II. KAPITOLA. Rozvoj elektrizaãní soustavy na území hlavního mûsta Prahy v meziváleãném období, stav bûhem 2. svûtové války

Transkript

1 1918> >1945 II. KAPITOLA Rozvoj elektrizaãní soustavy na území hlavního mûsta Prahy v meziváleãném období, stav bûhem 2. svûtové války

2 II. KAPITOLA 1918> >1945 Jedním z dûsledkû 1. svûtové války bylo dosaïení národní a státní samostatnosti v fiíjnu Vznikla âeskoslovenská republika; pod vlivem osvoboditele a prvního prezidenta T. G. Masaryka byl vytvofien demokratick správní systém. V roce 1919 byly stanoveny demarkaãní ãáry nového ãeskoslovenského státu a v roce 1920 vypracovalo Národní shromáïdûní ústavu, na jejímï základû se stala Praha hlavním mûstem âeskoslovenské republiky. Zákon o Velké Praze byl schválen Národním shromáïdûním 8. února 1920 a ve el v platnost K dosavadním sedmi pûvodním ãtvrtím a osmé Libni (rok 1901) se pfiipojilo celkem 36 obcí. Vznikl tak jednotn správní celek na plo e ha se 670 tisíci obyvateli a 19 ãtvrtûmi. Rozvoj praïského prûmyslu se oãekával v oblasti Vysoãan, Hostivafie, Jinonic, Pankráce a Hloubûtína. Podle v padov ch tepen ãekaly na dostavbu Dejvice, Zábûhlice, Spofiilov; pro bohat í pak stavební prostory Hanspaulky, Ofiechovky, Baby, stránû Smíchova, Ko ífi a Motola. Ve tfietím tisíciletí náleïí tyto mûstské ãtvrti (v tehdej í dobû témûfi okrajové) k ãásti mûsta, kterou bychom rozhodnû nenazvali periferií. Od období mezi svûtov mi válkami do první dekády tfietího tisíciletí do lo zhruba k ztrojnásobení plochy hlavního mûsta a k adekvátnímu roz ífiení prûmyslu i obytn ch ploch. 30 Stavba vedení vysokého napûtí 22 kv kolem roku 1922 Bylo proto nutné upravit legislativní podmínky pro urychlenou elektrizaci nov ch oblastí a podfiídit aktivity firmy zv en m poïadavkûm na v robu elektrické energie. Vládním nafiízením z byl upraven postup pfii prohla ování elektrick ch podnikû za v euïiteãné. V nos ministerstva vefiejn ch prací ze dne stanovil základní podmínky pro provádûní soustavné elektrizace. Tímto v nosem se zavádûla v oblasti celé republiky pro v eobecnou elektrizaci jako normální proudová soustava trojfázov proud o 50 Hz; normální napûtí pro místní sítû 380/220 V, pro sítû pfiespolní 22 kv, pro sítû dálkové 100 kv, pro generátory 6 kv; to v e poãítáno na místû spotfieby. Tepelné elektrárny mûly b t budovány tak, aby v roba energie byla pokud moïno slouãena ve velkoelektrárnách v blízkosti dolû a za vyuïití ménû hodnotného paliva. Vodní síly mûly b t podle moïnosti vyuïity aï do hospodáfiského

3 maxima v rámci celého soustavného vodohospodáfiství na celém toku fieky i v celé oblasti vodní soustavy a s pln m ohledem na moïnou spolupráci se sousedními elektrárnami. I pfii stavbách elektráren slouïících k podnikatelsk m úãelûm má b t pfiihlíïeno k potfiebám soustavné elektrizace. Na základû elektrizaãního zákona byly utvofieny tyto v euïiteãné elektrárenské spoleãnosti: Ústfiední elektrárny, a.s., Praha; Elektrické podniky hlavního mûsta Prahy; Elektrárensk svaz stfiedoãesk ch okresû, s.r.o., Praha; Elektrárensk svaz stfiedolabsk ch okresû, s.r.o., Kolín; V chodoãeská elektrárna, a.s., Hradec Králové; V chodoãesk elektrárensk svaz, s.r.o., Pardubice; Plouãnick elektrárensk svaz, s.r.o., âeská Lípa; Jihoãeské elektrárny, a.s., âeské Budûjovice; Povltavsk elektrárensk svaz, s.r.o., âeské Budûjovice; LuÏnick elektrárensk svaz, s.r.o., Tábor; Otavsk elektrárensk svaz, s.r.o., Písek; Posázavsk elektrárensk svaz, s.r.o., Nûmeck Brod; Západoãeské elektrárny, a.s., PlzeÀ; Elektrárensk svaz po umavsk ch okresû, s.r.o., ve Stfiíbfie; DruÏstevní závody, DraÏice nad Jizerou; Pfiespolní elektrárna, a.s., Liberec; Západomoravské elektrárny, a.s., Brno; Stfiedomoravské elektrárny, a.s., Pfierov; Severomoravské elektrárny, a.s., Zábfieh; Moravskoslezské elektrárny, a.s., Moravská Ostrava; Stredoslovenské elektrárne, úãastinná spoloãnosè, Banská Bystrica; Západoslovenské elektrárne, úã. spol., Bratislava; JuÏnoslovenské elektrárne, úã. spol., Komárno; Spojené elektrárne severozápadného Slovenska, úã. spol., Îilina; a V chodoslovenské elektrárne, úã. spol., Ko ice. Vymezení povinností a práv bylo pak stanoveno dále uveden m dokumentem ministerstva vefiejn ch prací: Pfiechod vedení 22 kv pfies Vltavu v Braníku 31 Návrh transformaãní stanice 3/0,1 kv pro leti tû ve Kbelích z roku 1920 Teslova transformovna a rozvodna 22/3 kv v Libni v roce 1922

4 Ministerstvo vefiejn ch prací V Praze dne 2. ãervence 1924 âís ai /18 81 Vûc: Elektrické podniky mûsta Prahy Prohlá ení za podnik v euïiteãn Elektrick m podnikûm hlavního mûsta Prahy Praha 1., TrÏnice. K Ïádosti Elektrick ch podnikû hlavního mûsta Prahy prohla uje ministerstvo vefiejn ch prací v dohodû s ministerstvy financí, národní obrany, obchodu, po t a telegrafû, spravedlnosti, vnitra, zemûdûlství, Ïeleznic a se zemsk m správním v borem ãesk m dle 4, ãís. 1, odst. 1 zák. ze dne 22. ãervence 1919 ãíslo 438 Sb. z. a n. podnik pro v robu a dodávku elektrické energie pro v eobecnou potfiebu náleïejícím hlavnímu mûstu Praze a to se v emi elektrick mi díly, které jsou jiï zfiízeny nebo které jsou nebo budou projektovány a nebo budou zfiízeny, za Elektrick podnik v euïiteãn. Vymezení práv. Prohlá ení o v euïiteãnosti nahrazuje podle 4, ãís. I odst. II zák. ze dne 22. ãervence 1919, ã. 438 Sb., z. a n. koncesi k Ïivnostenskému provozování v roby a rozvodu elektrické energie podle ministerského nafiízení ã. 41/1883 fi. z., pokud koncese jiï pfied tímto prohlá ením nebyla nabyta. Ostatnû náleïejí podniku podle zákona ze dne 22. ãervence 1919 ã. 438 Sb. z. a n. a pozdûj ích pfiedpisû v echna práva, vypl vající z prohlá ení podnikû za elektrick podnik v euïiteãn. Rozsah práv urãuje se ve vymezení povinností. Vymezení povinností. Podnik jest povinen: 1. SlouÏiti soustavné elektrizaci v níïe uvedeném území dle pokynû Státní správy; zajistiti Státní správû pfiednostní právo na dodávku elektrické energie pro její úãely pfied ostatními odbûrateli, pokud tato bude ji poïadovati a to za pfiednostní cenu. Pokud se t ãe dodávky el. energie pro elektrickou trakci na státních a státem provozovan ch drahách, vyhrazuje si státní správa volnost rozhodnutí o odbûru této energie pro tyto úãely. 2. Dodávati v níïe uvedeném území el. energii podle jednotn ch sazeb a uvefiejnûn ch podmínek kaïdému spotfiebiteli pro v echny úãely, pokud podnik neprokáïe, Ïe by dodávka energie do míst zvlá È nev hodnû leïících ohroïovala jeho rentabilitu; povinnost tato vztahuje se na území Velké Prahy stanovené zákonem ze dne 6. února 1920, ã. 114 Sb*. z. a n UdrÏovati jemu náleïící díla elektrická ve stavu hospodáfisky úãelném a schopném fiádného provozu, provádûti v echny potfiebné opravy a náhrady, podnik podle potfieby roz ifiovati a jeho v voj zlep ovati dle osvûdãen ch vymoïeností techniky, pokud by tím rentabilita podniku trvale nebyla ohroïena. 4. Podrobiti se úfiední kontrole, která by zjistila, zda trvají pfiedpoklady, za kter ch byl podnik prohlá en za v euïiteãn. 5. Zachovávati pfii zadávání staveb a prací podmínky platné pro vefiejné stavby a dodávky. 6. Îádati za schválení zmûn v programu staveb, na jehoï podkladû byl podnik prohlá en za v euïiteãn a oznamovati ve keré zmûny ve vlastnictví podniku.

5 7. Trpûti, aby soukromé instalace, které se pfiipojí na vedení podniku, smûl provádûti kaïd k tomu oprávnûn Ïivnostník a závod bez újmy nabyt ch práv. Odebírati energii vhodn ch vodních sil, pokud trvale nezmen í v nosnosti podniku. 8. Vzájemnû si vypomáhati se sousedními elektrárnami, jestliïe spojením tím nezmen í se v nos podniku, n brï sníïí se spotfieba paliva, zv í celková hospodárnost podnikû, jeï jsou spojeny a zabezpeãí se trvalá dodávka energie. 9. ProkáÏe-li se, Ïe podnik nevyhovuje povinnostem shora stanoven m, i kdyï mu byla dána jednoroãní lhûta k odstranûní závad, odejme ministerstvo vefiejn ch prací po dohodû se zúãastnûn mi ministerstvy a ãesk m zemsk m správním v borem práva, jeï se podniku udûlují tímto prohlá ením o v euïiteãnosti. V nosem tímto nemûní se a zûstává nedotãen v nos ministerstva vefiejn ch prací ze dne 1. srpna 1923, jímï prohlá en byl podnik Ústfiedních elektráren akciové spoleãnosti v Praze za podnik v euïiteãn. Ministr vefiejn ch prací Peãetka Elektrick ch podnikû z let *) 1 tohoto zákona zní: Obce Bohnice, Hloubûtín, Karlín, Prosek, StfiíÏkov, Trója a Vysoãany v samosprávném okresu karlínském, Bfievnov, Bubeneã, Dejvice, Hluboãepy, Jinonice, Ko ífie, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, Smíchov, Stfie ovice, Veleslavín a Vokovice v samosprávném okresu smíchovském, Braník, Hodkoviãky, Hostivafi bez osad Milíãova a Hájí Krã, Michle, Nusle, Podolí, Královské Vinohrady, Vr ovice a Zábûhlice v samosprávném okresu vinohradském, osada Malá Chuchle a ãást obce Modfian, zvaná Záti í jeï se zároveà spojuje s obcí Hodkoviãkami, v samosprávném okresu zbraslavském, Hrdlofiezy, Male ice, Staré Stra nice a ÎiÏkov v samosprávném okresu ÏiÏkovském vyluãují se z tûchto okresû a sluãují se s hl. m. Prahou v jednu obec pod spoleãn m jménem Hlavní mûsto Praha. 33 Diagram v roby elektfiiny v roce 1927 PrÛbûh denního zatíïení v roce 1930 Schéma rozvodné sítû 22 kv v Praze v roce 1932

6 Kladení kabelu vysokého napûtí na námûstí Svatopluka âecha ve Vr ovicích ve 20. letech 20. století

7 Pfieprava transformátoru pro turbogenerátor ã. VIII do hole ovické elektrárny vozem elektrické dráhy v roce 1934

8 Oãíslování nov ch ãástí Prahy a úprava hranic mezi Prahou a obcemi Milíãov-Háje, Velká Chuchle a Modfiany byla provedena vládním nafiízením. Zfiízením Velké Prahy pfie ly bûhem roku 1922 k Elektrick m podnikûm elektrárny smíchovská, karlínská, ÏiÏkovská, vinohradská a ko ífiská. V echny tyto elektrárny nestaãily pováleãnému v voji v hlavním mûstû Praze. Proto kromû jiného v pomûrnû krátké dobû pfiebudovaly Elektrické podniky v roce 1926 elektrárnu v Hole ovicích. V souladu s vládním nafiízením z vstoupily dnem v platnost nové zásady pro dal í zpûsob v roby elektrické energie pro Elektrické podniky. Bylo rozhodnuto, aby praïská obec vstoupila do spoleãnosti Ústfiedních elektráren, akciové spoleãnosti, zfiizované za úãelem v stavby elektrárny v Ervûnicích u Mostu, pfievzala akcií a vloïila do spoleãnosti kapitál milionû Kã. Správa Elektrick ch podnikû se tehdy dûlila na 5 odborû: elektrárensk, dopravní, úãetní, právní a administrativní. Spoleãnost Ústfiedních elektráren pfievzala povinnost vybudovat nadfiazenou soustavu. Akciová spoleãnost Ústfiední elektrárny v Praze pfievzala úkol vybudování podstatného zdroje elektrické energie, tj. elektrárny v Ervûnicích, vybudování dálkov ch vedení pro spojení se státními doly v Mostecké pánvi a elektrárnami v oblasti Sokolovska a Chomutovska. Dále pfievzala úkol vybudovat dálková vedení 100 kv pro spojení s tepelnou elektrárnou v Hole- ovicích a pfiipojení hlavního odbûratele Ústfiedních elektráren Elektrick ch podnikû hlavního mûsta Prahy. Tento projekt byl zahájen provozem elektrárny Ervûnice a prvého dálkového vedení 100 kv Ervûnice TR Praha Sever Hole- ovice v roce Rozvodna Praha Sever s transformací 100/23 kv byla k tomuto vedení pfiipojena pfies rozpínací stanici 100 kv utka a uvedena do provozu roku V transformovnû v Hole ovicích se sniïuje napûtí 100 kv tfiemi transformátory o pfiíkonu po kva na napûtí 23 kv, které dále rozvádí kabely do elektrárny v Hole ovicích a z ãásti pfiímo do praïské sítû. V pozdûj ích letech byla zahájena pfiíprava a v stavba dal ího bodu elektrizaãní soustavy R 100/23 kv Praha-Jih jako základního bodu soustavy pro oblast stfiedních âech a pfiipravovaného zapojení vodních v roben na Vltavû spolu se spojením na oblast v chodních âech. S transformovnou TR Praha-Jih je dále spojen dal í v voj elektrizaãní soustavy budoucích Stfiedoãesk ch energetick ch závodû, a proto se rok 1929 uvedením této stanice do provozu povaïuje za zaãátek 36 Zengrova transformaãní stanice 22/3 kv na Klárovû po dokonãení v roce 1932 Transformátor 22/3 kv v Zengrovû transformaãní stanici

9 Ing. Eustach Mölzer, pfiedseda správní rady Elektrick ch podnikû hl. m. Prahy v letech soustavné péãe o zafiízení VVN v oblasti stfiedních âech. TR Praha-Jih je tímto centrem dodnes. Transformovna 100/23 kv Praha-Jih pfiedstavovala po v stavbû v roce 1929 zcela samostatn technick komplex vybudovan pfieváïnû z dodávek tuzemského prûmyslu, kter technickou úrovní (vãetnû napfiíklad vysokofrekvenãního telefonu) pfiedstihl svou dobu a fiada pûvodních zafiízení slouïí i dnes. Dal í rozvoj transformaãní stanice 100/23 kv Praha-Jih byl dán pokraãující elektrizací v Praze a oblasti stfiedních âech. Tato transformovna byla upravena tak, aby sem mohly b t v budoucnu pfiipojeny téï vodní síly z celé oblasti stfiedovltavské a aby mohla dále slouïit i zásobování oblasti severov chodních âech a elektrizaci drah. DoslouÏila v pûvodní podobû v roce 1993, kdy byla uvedena do provozu nová zapouzdfiená rozvodna 110 kv a nová rozvodna 22 kv. Roz ífiení v letech bylo zaji tûno dodávkou akciové spoleãnosti kodov ch závodû. Jednalo se o dozbrojení dvou v vodû 110 kv v halové rozvodnû (V 105 a 106 smûr Kárané) a dvou v vodû V 107 a 108 v novû budované venkovní rozvodnû 110 kv. Tato v stavba byla podmínûna rozvojem vodní kaskády na Vltavû. Do této doby byla jiï stávající transformace 100/23 kv doplnûna o dal í stroj. Tato nadfiazená soustava vedení 110 kv vãetnû v robny Hole ovice se udrïela aï do pováleãn ch dob s v jimkou obmûn transformátorû a generálními opravami elektrárensk ch zafiízení. Elektrické podniky byly zamûfieny od na rozsáhl rozvoj distribuãní sítû VN a NN v novû postaven ch objektech. Ten se provádûl ve smyslu vládního nafiízení z V centrálních oblastech hlavního mûsta Prahy byla v roce 1923 kabelovou elektrizací 3/0,1 kv ukonãena elektrizace v ech objektû. Pro oblast Vinohrad a Nového Mûsta byla v roce 1921 zfiízena rozvodna Sokolská ve stejnojmenné ulici. Pro oblast Starého Mûsta a ãást Nového byla v roce 1929 uvedena do provozu rozvodna Edisonova v Jeruzalémské ulici. Pro oblast Malé Strany, Dejvic a Bubenãe byla v roce 1932 zfiízena rozvodna Zengerova na Klárovû. Pfii zmínce o rozvodnû Edisonova v Jeruzalémské ulici dovolte malou odboãku ilustrovanou v Àatkem z dobového tisku: Elektrick m podnikûm hlavního mûsta Prahy náleïí dík, Ïe poskytly pfiíleïitost uvést ve skutek na nové Edisonovû transformaãní stanici u kostela Sv. Jindfiicha svûtelnou kinetickou plastiku ZdeÀku Pe ánkovi. Tímto lechetn m skutkem bylo umoïnûno sochafii a architektu Pe ánkovi uskuteãniti v Praze dílo, o nûï cizina jiï nyní projevuje intensivní zájem; uï také proto, Ïe teorie jeho vzniku a praktického vyuïití je svûtové novum; jako takové stane se pfiedmûtem pozornosti, ocenûní a posudku, a to nejen ze stránky umûlecké, ale i technické. Pozn.: Na pfielomu let probûhla v Národní galerii Pe ánkova samostatná v stava, která pfiedstavila jeho tvorbu ve v ech dimenzích. PRE nechala v letech vyrobit repliku svûtelnû-kinetické plastiky z pûvodních materiálû v tvarníkem Federico Diazem. Tato plastika byla v roce 1997 umístûna na piazze pfied novou budovou spoleãnosti Na Hroudû 1492/4. Kinetická plastika bûhem let absolvovala i nûkolik v stav v zahraniãí (PafiíÏ, Karlsruhe). Po prodeji objektu Edisonovy rozvodny poãátkem 21. století byla její vnûj í podoba novû navrïena Ing. arch. Lábusem s tím, Ïe na mark zu budovy bude opût (po jejím vyhotovení) umístûna kopie Pe ánkovy svûtelné plastiky. Lze oãekávat, Ïe návrat tohoto prvku, kter je dodnes architekty, v tvarníky a teoretiky umûní povaïován za jeden z nejpûsobivûj ích v celém hlavním mûstû, by byl v znamnou událostí mezinárodního v znamu. Více o této v jimeãné osobnosti meziváleãného období ãtenáfi nalezne v VII. kapitole této publikace. 37

10 Ústfiední budova Elektrick ch podnikû hl. mûsta Prahy po dokonãení v roce 1934; objekt dodnes pfiedstavuje v znamné dílo architektonické epochy konstruktivismu.

11 Sochafi Ladislav Ducháãek v roce 1938 ve svém ateliéru se sochou na téma elektrárenství pro v zdobu hlavního vchodu budovy Elektrick ch podnikû 39

12 40 JiÏ od roku 1923 bylo snahou Elektrick ch podnikû postavit novou stanici, která by nahradila dosavadní provozovny a byla také vybavena náleïitou rezervou pro budoucnost. Byl zakoupen pozemek ã. p. 149/III na pozemku vojensk ch skladi È na Klárovû (proti tehdej ímu Klárovu ústavu slepcû). Elektrické podniky vypracovaly úplné projektové fie ení a v roce 1924 obdrïely i stavební povolení. Stavba v ak nakonec nebyla realizována pro odpor památkov ch ãinitelû bojujících proti novému zakrytí v hledu na Hradãany, kter se otevfiel po zbofiení star ch skladi È. Po jednání se státní regulaãní komisí byla tedy urãena jako jediná vhodná lokalita parcela ã. p. 132 III. po zbofien ch (tzv. brusk ch) kasárnách. lo o pozemek známého b valého sídla náhradního praporu 28. pû ího pluku. Stavba Zengerovy stanice byla zahájena dne 15. ledna Hrubé dokonãení stavby bylo provedeno v zafiazovnû 2. ledna 1931, ve strojovnû a transformovnû 1. bfiezna Stavba kabelov ch kanálû byla zapoãata 5. fiíjna a dokonãena byla 16. prosince MontáÏ i dodávku ve ker ch pfiístrojû rozvodny provádûla akciová spol. kodovy závody, která montáï ocelové konstrukce a betonov ch stûn zahájila poãátkem ledna 1931 a dodávku pfiístrojû poãátkem dubna Do normálního provozu byla transformovna rozvodna uvedena v lednu Pro oblast Vinohrad, ãásti ÎiÏkova a Vr ovic byla v roce 1924 Transformaãní stanice ã. 280 ve Vr ovicích byla zfiízena v roce 1908 a jen s nepatrn mi úpravami slouïila pfies 90 let. zfiízena rozvodna KfiiÏíkova. Pro oblast Libnû a ãásti Vysoãan byla zfiízena v roce 1922 rozvodna Teslova v âeskomoravské ulici. Pro oblast Hole ovic, Letné a Buben byla zfiízena rozvodna R 3 (Vorlovna) v elektrárnû Hole ovice v roce V okolí ru en ch elektráren na Smíchovû, Karlínû a ÎiÏkovû se zaãalo s pfiemûnou stejnosmûrného rozvodu na rozvod 3 x 380/220. Ostatní ãásti mûsta byly zásobovány z hole ovické elektrárny; 12 pfiilehl ch katastrálních obcí nebylo elektrizováno. Toto území bylo je tû roz ífieno dohodou mezi Elektrick mi podniky hlavního mûsta Prahy a Elektrárensk m svazem stfiedoãesk ch okresû, podle níï pfie lo 33 katastrálních obcí a osad leïících mimo Velkou Prahu do území, o nûmï se pfiedpokládalo, Ïe bude zásobováno elektrickou energií ze sítí hlavního mûsta Prahy. Pfied Elektrick mi podniky stál nároãn technick úkol nejen rychle a úãelnû pfiemûnit neúsporné proudové soustavy pfiilehl ch mûst a obcí a zajistit stoupající spotfiebu elektrické energie ve vnitfiních ãástech Prahy opatfiením nov ch zdrojû, rozvoden a rozlehlé kabelové sítû, ale téï provést elektrizaci v celém území na obvodu Velké Prahy, kde 48 katastrálních obcí a osad s velk m mnoïstvím prûmyslov ch a zemûdûlsk ch závodû nemûlo elektfiinu vûbec. Elektrizací v tûchto oblastech bylo povûfieno projektové oddûlení Elektrick ch podnikû, zfiízené na poãátku roku Jeho prvním úkolem bylo vypracování návrhû jednotliv ch nosn ch konstrukcí, konzol, sekãních vypínaãû a rohov ch a kotevních stoïárû. ZároveÀ byl zji Èován ve ker v kon parních, v bu n ch i vodních strojû, jeï obstarávaly pohon ve v ech prûmyslov ch nebo zemûdûlsk ch závodech uvedené neelektrizované oblasti. Byla také vypoãítána potfiebná velikost v konu pfii zam leném roz ífiení uveden ch závodû. Podklady byly pouïity pfii v eobecném fie ení návrhu zásobovací sítû (stanovení smûru hlavních linek a velikosti prûfiezu vodiãû) a návrh byl pak postupnû realizován. Pro posouzení obtíïnosti poãátkû elektrizace periferie uveìme, Ïe si nebylo moïné opatfiit v echny potfiebné situaãní plány tohoto území v mûfiítku 1 : 2880 ani na regulaãním úfiadû, ani v kanceláfii evidence katastru pozemkové danû. Uvedené úfiady sice byly ochotny poïadované matrice plánû zhotovit na objednávku, ale jak náklad, tak nabízená dodací lhûta byly pro potfiebu oddûlení nepfiijatelné. Nezbylo, neï vlastními silami zhotovit matrice 44 situaãních plánû velikosti 97 x 79 cm v mûfiítku 1 : 2880 pfiímo na regulaãním úfiadû, coï se podafiilo bûhem dvou mûsícû. Tyto matrice byly pouïívány je tû koncem minulého století.

13 Pro obce v obvodu Velké Prahy byla potfiebná elektrizaãní zafiízení hrazena plnû Elektrick mi podniky, kromû nákladû na síè a zafiízení vefiejného osvûtlení, coï byly náklady hrazené hlavním mûstem. S obcemi mimo obvod Velké Prahy byly uzavírány smlouvy na dodávku elektfiiny obvykle na dobu tfiiceti let. Následnû byly v roce 1927 vybudovány transformovny 22/3 kv Kavalírka pro oblast Ko ífi, Rokoska (1938) pro oblasti Kobylis a Palouãek (1932) pro oblast Nuslí (22/3 kv). Okrajové ãásti Dejvic, Pankráce, Michle, Braníka a Podolí byly v roce 1936 pro pfienos napûtím 3 kv neúnosné. Z tohoto dûvodu se pfiikroãilo k prvé pfiemûnû primárního napûtí, a to z 3 kv na 6 kv. Tato pfiemûna napûtí probíhala aï do roku 1944, kdy byla ukonãena rekonstrukcí rozvodny Zelená li ka. Do stávajících rozvoden v Zengerovû a Sokolské ulici byla osazena trafa 22/6 kv. Kuriozitou byla zpûtná pfiemûna napûtí venkovního vedení 22 kv na kabelové vedení 6 kv v Braníku a Michli. Velk m pfiínosem pro fiízení Elektrick ch podnikû z jednoho místa bylo vybudování ústfiední budovy Elektrick ch podnikû v Praze 7, Bubenské ulici. Pozemek byl zakoupen jiï v roce Byl to objekt b valé továrny na klobouky bratfií BöhmÛ. Po jeho zbourání provedl slavnostní v kop tehdej í primátor hlavního mûsta Prahy Dr. K. Baxa. Vlastní stavba tehdy nejmodernûji vybavené budovy v hlavním mûstû Praze zapoãala v roce 1930 a skonãila v roce Od téhoï roku byli do budovy postupnû pfiemístûni zamûstnanci z jedenácti do té doby uïívan ch objektû v rûzn ch ãtvrtích Prahy. Stavba byla kompletnû dokonãena v roce Za okupace se opakovala tatáï situace jako za první svûtové války, navíc zhor ená nacistickou perzekucí zafiízení byla pfietûïována na maximální meze únosnosti a na údrïbu a obnovu se vynakládalo minimálnû prostfiedkû. V roce 1941 se EP pfiipojily k decernátu mûstsk ch podnikû praïsk ch, jejichï sloïkami byly elektrárny, plynárny, vodárny a dopravní podnik. Správní rada byla zmûnûna na Komisi pro EP, ale nastolením autoritativního reïimu byla zbavena ve kerého rozhodování. Tak vypadaly elektrické hodiny pfied Rudolfinem v roce 1928, které náleïely do sítû elektrického osvûtlení.

14 42