prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., 2002, 2008, 2013

Transkript

1

2 Vzor citace: ROZEHNALOVÁ, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 3., aktualizované vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., 2002, 2008, 2013 ISBN (váz.) ISBN (e-pub)

3 OBSAH Seznam zkratek... 9 Úvod KAPITOLA I: Alternativní způsoby řešení sporů I.1 Obecně k jednotlivým způsobům a jejich vazbám I.1.1 Charakteristika alternativních způsobů řešení sporů I.1.2 ADR a rozhodčí řízení I.1.3 ADR a řízení před soudy obecnými I.2 Jednotlivé užívané techniky I.2.1 Konciliace a mediace I.2.2 Mini-trial I.2.3 Technické expertizy, Dispute review board, Experti I.3 Smíšené a stupňovité formy I.3.1 Mediation-arbitration, Med-arb I.3.2 Medaloa I.4 ADR a kyberprostor I.5 ADR a zákonná úprava v České republice KAPITOLA II: Základní pojmy a instituty rozhodčího řízení II.1 Definice rozhodčího řízení II.1.1 Rozhodčí řízení II.1.2 Mezinárodní vs. národní vs. cizí rozhodčí řízení II.1.3 Základní pilíře rozhodčího řízení II.1.4 Výchozí doktrinální přístup II.2 Výhody a nevýhody rozhodčího řízení II.2.1 Výhody rozhodčího řízení II.2.2 Nevýhody rozhodčího řízení II.3 Druhy rozhodčího řízení II.3.1 Rozhodčí řízení před stálými rozhodčími soudy a ad hoc rozhodčí řízení II.3.2 Rozhodčí řízení mezi státem a zahraničním podnikatelem- -investorem II.3.3 Rozhodčí řízení tradiční a on-line řízení

4 Obsah KAPITOLA III: Prameny rozhodčího řízení III.1 Vymezení zdrojů mezinárodního rozhodčího řízení III.2 Mezinárodní úmluvy III.2.1 Mezinárodní úmluvy mnohostranné III.2.2 Mezinárodní úmluvy dvoustranné III.3 Normy vnitrostátního původu III.3.1 Zákony III.3.2 Řády rozhodčích soudů stálých, ad hoc pravidla III.4 Ostatní normy ovlivňující realizaci rozhodčího řízení III.5 Kolize, souběhy a interakce pramenů III.5.1 Mezinárodní úmluvy vs. normy vnitrostátní III.5.2 Mezinárodní úmluvy a jejich kolize KAPITOLA IV: Rozhodčí smlouva IV.1 Rozhodčí smlouva základ rozhodčího řízení IV.1.1 Rozhodčí smlouva a její typy IV.1.2 Hodnocení rozhodčí smlouvy IV.1.3 Rozhodčí smlouva a smlouva hlavní IV.2 Rozhodčí smlouva platnost a účinky IV.2.1 Arbitrabilita sporu IV.2.2 Ostatní podmínky platnosti IV.2.3 Forma rozhodčí smlouvy IV.2.4 Spotřebitel a rozhodčí řízení IV.2.5 Problematické rozhodčí doložky IV.3 Formulace rozhodčí smlouvy IV.3.1 Rozhodčí smlouva u stálých rozhodčích soudů IV.3.2 Rozhodčí smlouva v řízení ad hoc IV.4 Účinky platné rozhodčí smlouvy IV.5 Zánik rozhodčí smlouvy IV.6 Postup rozhodčí smlouvy IV.7 Neplatná či neexistující rozhodčí smlouva KAPITOLA V: Rozhodci, rozhodčí senáty V.1 Úvod V.2 Osoba rozhodce zákonné požadavky V.2.1 Postavení rozhodce vůči stranám smlouvy V.2.2 Ustavení rozhodce či rozhodčího senátu V.2.3 Vyloučení rozhodce a postup vedoucí k jeho vyloučení

5 Obsah V.2.4 Konstituování rozhodčího senátu V.2.5 Odpovědnost rozhodce V.3 Rozhodování o pravomoci rozhodce či rozhodčího senátu KAPITOLA VI: Právo rozhodné v řízení před mezinárodními rozhodci VI.l Sudiště a rozhodné právo VI.2 Procesní normy řídící rozhodčí řízení VI.2.1 Procesní normy ve fázi nalézací VI.2.2 Zhodnocení přístupu ve fázi exekuční VI.2.3 Závěr VI.3 Právo rozhodné pro řešení merita sporu VI.3.1 Určení rozhodného práva ve fázi nalézací VI.3.2 Zhodnocení přístupu ve fázi exekuční VI.3.3 Používání lex mercatoria VI.3.4 Rozhodování dle ekvity, jako amiable compositeur, tronc commun VI.3.5 Veřejné právo v rozhodčím řízení s mezinárodním prvkem VI.4 Evropské právo v řízení před mezinárodními rozhodci v zemích EU KAPITOLA VII: Zahájení a průběh řízení VII.1 Základní zásady českého rozhodčího řízení VII.2 Zahájení a průběh rozhodčího řízení VII.2.1 Návrh na zahájení řízení VII.2.2 Účinky zahájení řízení VII.2.3 Zahájení u nepříslušného fóra VII.2.4 Průběh rozhodčího řízení VII.3 Ukončení rozhodčího řízení VII.3.1 Rozhodčí nález VII.3.2 Usnesení VII.4 Náklady rozhodčího řízení VII.4.1 Náklady v pojetí stálých rozhodčích soudů VII.4.2 Náklady a rozhodčí řízení ad hoc KAPITOLA VIII: Vztah soudů rozhodčích a soudů obecných VIII.1 Obecně VIII.2 Pomocná funkce soudů obecných

6 Obsah VIII.3 Kontrolní funkce soudů obecných VIII.3.1 Zrušení rozhodčího nálezu VIII.3.2 Dosah zrušení rozhodčího nálezu VIII.3.3 Důvody pro zrušení rozhodčího nálezu VIII.3.4 Zrušení a výkon rozhodčího nálezu VIII.4 Zastavení nařízeného výkonu rozhodčího nálezu KAPITOLA IX: Uznání a výkon cizího rozhodčího nálezu IX.1 Obecně ke koncepci uznání a výkonu IX.2 Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů IX.2.1 K jednotlivým institutům Newyorské úmluvy IX.2.2 Důvody pro odepření uznání a výkonu IX.3 Dvoustranné smlouvy o právní pomoci IX.4 Vnitrostátní úprava v ZRŘ O autorce Literatura použitá v celé publikaci a nezmíněná u jednotlivých kapitol Rejstřík

7 SEZNAM ZKRATEK AAA Americká arbitrážní asociace (American Arbitration Association) ADR alternativní způsoby řešení sporů ČSOPK Československá obchodní a průmyslová komora ESD Soudní dvůr Evropské unie EU Evropská unie Evropská úmluva / Evropská Úmluva o mezinárodní obchodní Evropská úmluva arbitráži (vyhl. min. zahr. věcí č. 176/1964 Sb.) o mezinárodní obchodní arbitráži EÚLP MOK (také ICC) Nařízení Brusel I Nařízení Řím I Nařízení Řím II Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, sjednaná v Římě dne , a tyto další smluvní dokumenty na Úmluvu navazující (sděl. FMZV č. 209/1992 Sb.) Mezinárodní obchodní komora v Paříži Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy 9

8 Seznam zkratek Římská úmluva Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (sděl. MZV č. 64/2006 Sb. m. s.) Newyorská úmluva Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (vyhl. MZV č. 74/1959) obč. zák. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník obch. zák. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ODR online dispute resolution o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád PPP Public Private Partnership RS při HK ČR a AK ČR Řád UNCITRAL Washingtonská úmluva WIPO ZMPS ZRŘ Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v aktuálním znění Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (United Nations Commision on International Trade Law) Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států (sděl. FMZV č. 420/1992) Světová organizace duševního vlastnictví (World Intelectual Property Organization) zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů 10

9 ÚVOD Závazkem právní profese je sloužit jako léčitel konfliktů mezi lidmi. Měli bychom poskytnout mechanismus, který je schopen vytvořit přijatelný výsledek v co možná nejkratším čase, s co možná nejnižšími náklady a s minimem stresu pro účastníky. Slova, uvedená bývalým prezidentem Nejvyššího soudu USA Warrenem Burgerem, zasahují do jádra problémů sužujících soudnictví obecné i obchodní jak ve sféře vnitrostátní, tak i při rozhodování sporů přeshraničních. Slova, která se obracejí k podstatě vzniku a existence soudů a soudnictví vůbec. K podstatě, která jim připomíná jejich základní funkci. Rozpory či spory patří do běžného obchodního života ať již vnitrostátního, nebo mezinárodního, bez ohledu na to, jak pečlivě byla smlouva formulována a jakou péči strany věnovaly průběhu transakce. Spory se mohou týkat jak obsahu a interpretace ujednání stran, tak plnění. I přes pečlivé formulace a akcent na prevenci se někdy sporům nevyhneme. O tom, že hledání cest pro urovnání rozporů či řešení sporů je obtížné, svědčí minulá i současná realita. Dlouhé rozhodovací doby, v návaznosti na ně zvyšující se náklady řízení, komplikovaná procesní ustanovení a v mezinárodním prostředí nejistý výkon rozhodnutí vydaného soudem jiného státu, jsou doprovodnými jevy obchodního soudnictví napříč všemi státy, jejich právními řády, a jak se zdá, i napříč časem. Byť se lze zamýšlet nad stavem společnosti, kde nejsou schopni jedinci řešit své spory jinak než pomocí osob třetích, je na nás, odbornících v oblasti právní či oblastech souvisejících, abychom nabízeli vhodné možnosti. Byť i s povzdechem, že jde o zbytečné komplikované řešení. 11

10 Úvod Poznámka. Není náhodou, že rozvoj středověkého lex mercatoria jako práva tehdejších mezinárodních obchodníků byl doprovázen i výběrem osob a jejich pověřením k řešení sporů v rámci existující komunity obchodníků. Smyslem bylo vyhnout se jurisdikci místních panovníků. Důvodem byly podmínky místního soudnictví ve vztahu k potřebám tehdejších mezinárodních obchodníků dlouhé rozhodovací doby, neporozumění pravidlům, dle kterých mezi sebou tito obchodníci obchodovali, nevhodnost sankcí, které byly po proběhnutém řízení přijaty. Nelze nevidět podobnost se stavem i mnohem modernějším. Pokud hledáme kořeny obchodní arbitráže, nelze v přijatém mechanismu nevidět podobnost se současným stavem v prvcích dobrovolnosti podřízení se rozhodování, výběru osob rozhodujících spor či konec konců i užití mezinárodních obchodních zvyklostí pro samotné rozhodování. A takových příkladů bychom v obchodním světě našli například v komoditním obchodě a svazech obchodníků více. Zainteresované kruhy se snaží nejenom o odstranění problémů v rámci soudnictví státního, ale také o nalezení alternativ k němu. Příklady nacházíme ve všech komunitách, které existují v určitém stupni organizace a přiměřené míře integrace, disponují i zvláštnostmi v oblasti materiálních právních pravidel, a dokonce mají možnost či schopnost efektivně vynucovat vydaná rozhodnutí. Nejzřetelnější jsou tendence k nalezení alternativ ke státnímu soudnictví v oblasti obchodní a sportovní. Nově se začínají profilovat jako vhodné pro tento způsob řešení některé oblasti IT práva zejména potom tzv. doménové spory. Toto vše jsou oblasti, kde vztahy mezinárodní jsou četné, resp. možná i četnější než vztahy národní. A současně existuje určitý stupeň integrace skupiny tak, aby nejenom vznikla určitá pravidla, ale zejména aby, bez zásahu moci veřejné, si daná skupina vynutila jejich dodržování. Přestože oblast sportovního práva a rozhodování sporů v této oblasti je mimořádně zajímavým tématem a řada problémů se dotýká i rozhodčího soudnictví v tom smyslu, jak se jím budeme v této publikaci zabývat, nadále se budeme věnovat pouze oblasti obchodní a řešení sporů v rámci této komunity. Důvodů je více od silně zastoupeného názoru na autonomii, resp. transnacionalitu rozhodčího řízení v oblasti sportovní, přes povahu sporu až k jiným možnostem vynutitelnosti 12

11 Úvod rozhodnutí. Specifikum sportovní komunity tak se sebou nese i specifika v rozhodování sporů. Pokud jde o oblast doménových sporů či některých dalších segmentů, jako je tzv. ODR (online dispute resolution), na příslušných místech se o nich zmíníme. Z řady důvodů však netvoří centrum naší problematiky. Mezinárodní obchodní komunita disponuje více druhy prostředků, které napomáhají k řešení sporů či řeší spory. Jde jak o instituce a instituty států vytvořené mocí veřejnou či garantující mocí veřejnou rozhodovací a vykonávací proces, tak i instituce a instituty vytvořené mimo dosah moci veřejné samotnou komunitou obchodníků. Pro účely naší práce lze instituty sloužící k řešení sporů rozdělit do tří skupin: a) Alternativní způsoby řešení sporů (ADR). Tímto termínem byly původně označovány ony způsoby řešení sporů, které v žádném ze svých prvků či fází řízení nevyužívaly moci veřejné k zajištění zdárného průběhu způsobu řešení či zajištění výkonu výsledku řešení. Tradiční zkratka ADR nicméně v některých případech nabyla i dalších sémantických interpretací alternative se nahrazuje i termínem amicable, který nyní využívá Mezinárodní obchodní komora v Paříži, či appropriate. Základní smysl však zůstává stejný. V této učebnici budeme využívat tradičního označení alternativní s vědomím, že zasahuje i ona další možná označení. Vedle termínu alternativní způsoby řešení sporů se využívají i názvy alternativní metody řešení sporů, mimosoudní řešení sporů či alternativní techniky řešení sporů. První dva názvy jsou v práci používány jako synonyma a to v onom významu, který jsme uvedli na prvním místě. Druhý, rovněž častý název, nepoužíváme. Využit by byl pro nás tam, kde bychom stavěli proti sobě soudní řízení na jedné straně a ADR a rozhodčí řízení na straně druhé. V případě naposledy uvedeného jde spíše o akcent na techniku vedení průběhu jednání. Dobrovolná dohoda se promítá do všech fází tohoto řízení, resp. jednání stran či jednání stran a třetích osob. Základem řízení je dohoda stran: strany se účastní dobrovolně na řešení sporů a úspěšným výsledkem je pouze dohoda o plnění, o náhradě škody či o adaptaci původní 13

12 Úvod smlouvy. Její začlenění do vykonatelné veřejné listiny již představuje jinou otázku. ADR mohou sloužit jednak jako prostředek napomáhající nalezení řešení sporu, nebo jako prostředek řešící spor. Základním rysem těchto prostředků je dobrovolnost stran v podřízení se tomuto procesu a pohyb institutu mimo přímou právní regulaci. ADR se obvykle nesnaží o zhodnocení právní situace stran jako takové, spíše se obrací na hledání kompromisu odpovídajícího hospodářským či jiným zájmům stran. Výrazné je využití prvků psychologických. Nicméně i tato oblast naznala určitého posunu. Novým prvkem v rámci tohoto prostředku je zájem států či jiných orgánů moci veřejné na právní regulaci některých otázek týkajících se těchto prostředků. Konkrétně v rámci zemí EU, a i České republiky, došlo k právní regulaci mediace. Tato varianta, která poněkud mění původní povahu institutu a konvertuje ji směrem k řízení rozhodčímu, bude zhodnocena v samostatné kapitole. b) Rozhodčí řízení, resp. mezinárodní rozhodčí řízení (rovněž také obchodní arbitráž). Je realizováno u rozhodčích soudů/senátů ad hoc nebo u institucionalizovaných rozhodčích soudů. Toto řízení stojí na dvou základních pilířích: dobrovolnosti v podřízení se tomuto typu řízení a současně zaštítění tohoto typu řízení mocí veřejnou jak v účincích úkonů realizovaných směrem k tomuto řízení, tak v rámci tohoto řízení a následně v řízení vykonávacím. I když dohoda je základem rozhodčího řízení a bez ní nemůže být konáno, je stejně významným prvkem i spolupůsobení moci veřejné, které napomáhá tam, kde strana/y nespolupracují dobrovolně v průběhu řízení či při výkonu rozhodčího nálezu. c) Řízení před obecnými (státními) soudy. Řešení sporů před soudy jako orgány státu představuje pro obchodníky obecnou možnost. Tradičně uváděné problémy související s tímto řízením a současně i důvody, proč jsou hledány jiné cesty, jsou jednak problémy dané obecně, bez členění na spory vnitrostátní či mezinárodní, jednak problémy související s tím, že se jedná o spor s mezinárodním prvkem. Pokud jde o naposledy uvedené, lze zmínit například otázku určení pravomoci soudů určitého státu, problémy související s právní pomocí 14

13 Úvod v mezinárodním měřítku a v neposlední řadě i problémy související s uznáním a výkonem rozhodnutí v jiném státě. Tyto problémy narůstají tam, kde neexistuje mezinárodně jednotná úprava. V rámci Evropské unie došlo k výraznému posunu v řešení problémů souvisejících s pravomocí soudů členských států, právní pomoci mezi soudy členských států a výkonem soudních rozhodnutí vydaných soudem jednoho členského státu na území jiného členského státu. Vytvoření tzv. evropského justičního prostoru ve věcech civilních výrazně omezilo problémy dané existencí jednotného vnitřního trhu na jedné straně a autonomní jurisdikcí soudů členských států na straně druhé. Nicméně jedná se o regionálně omezenou unifikaci mezinárodního práva procesního. Mezinárodně jednotná, univerzální, úprava je i přes snahy mezinárodních organizací typu Haagská konference mezinárodního práva soukromého v nedohlednu. Výběr mezi výše uvedenými prostředky má meze přirozené i meze právní. Mezi přirozené meze patří doba, kdy se strany rozhodnou pro dohodu o řešení sporů. Jiná je situace v době, kdy žádný spor neexistuje, jiná v době, kdy spor existuje a jen jedna ze stran má zájem na jeho rychlém řešení. Druhá v očekávání negativního rozhodnutí má zájem spíše odsunout řešení. Přirozenou mezí je rovněž míra znalostí o možnostech, které se nabízejí stranám smlouvy k využití. Jinak vypadá situace, kdy jedinou možností po vzniku sporu je dle obecně sdílené právní zásady actor sequitur forum rei žalovat v místě sídla či místa podnikání žalovaného. Jiný je případ, kdy i místo budoucího řešení sporů je v rámci kontraktačního procesu zvažováno a stává se (u hodnotově zajímavých sporů) jednou z pečlivě analyzovaných otázek. Případně je spolu s právním režimem smlouvy otázkou, o níž je jednáno jako o kterékoli jiné podmínce smlouvy. Tato situace nastává ovšem pouze tam, kde známe hodnotu stanovení místa a způsobu řešení sporu předem. Tam, kde jsou tyto otázky při sjednávání smlouvy považovány za nutný přívažek smluvních podmínek, se lze po vzniku sporu dočkat lecjakých překvapení. U alternativních způsobů řešení sporů je přirozenou mezí rovněž ochota stran řešit spor smírně. K tomu může přispět hodnota informací týkajících se následků rychlého vyřešení sporu. Proto jsou některé 15

14 Úvod alternativní způsoby založeny nikoli na jednání právních zástupců stran, ale na jednání vyššího managementu. Při řadě technik využívaných při ADR je přítomnost právníka, jako profesionála vzdělaného v umění vésti spor, naprosto nevhodná. Typickým příkladem meze právní je v případě rozhodčího řízení tzv. arbitrabilita sporu, tj. přípustnost sporu k řešení před rozhodci. Ne každý spor je řešitelný před rozhodci. O této otázce rozhodují výlučně národní úpravy. Vzhledem k nucenému výkonu rozhodčího nálezu na území jiného státu je tento problém aktuální nejenom z pohledu právního řádu státu místa konání rozhodčího řízení, ale i z pohledu právního řádu státu (možného) nuceného výkonu rozhodčího nálezu. Podobné je to i u další možnosti, kdy se uplatňuje vůle stran u prorogace soudu (dohody o tom, který soud má pravomoc, resp. příslušnost řešit spor). Tato možnost není dána u všech sporů. I zde právní řád státu určuje, u kterých typů sporů lze dohodou stanovit (mezinárodní) pravomoc soudů. Prostředek užitý k řešení sporu je ve svém výsledku dán vlivem řady faktorů. Jako příklad lze uvést: Kulturní faktory. Mentalita komunity či národa podmiňuje přístup a způsob řešení vzniklých rozporů. Odborná literatura uvádí zejména případy asijských a arabských obchodníků dávajících přednost řízením mediačním a konciliačním, řízením bez vlivu státu a upřednostňujícím řešení sporu při zachování dobrých obchodních vztahů. Obchodní kontakty se zeměmi Dálného Východu výrazně ovlivnily i americké obchodníky a právní prostředí (nesporně jde o zajímavý právní průmysl ). Jako protiklad lze uvést evropské obchodníky hledající řešení spíše u soudnictví zaštiťovaného mocí veřejnou. Nejzřetelněji to bylo možné vidět v 90. letech minulého století u zemí postsocialistických, kde jsme se s alternativními formami řešení sporů setkávali vzácně. Stagnaci v té době zažívalo i rozhodčí řízení. Zatímco u rozhodčího řízení lze zaznamenat změnu těžko říci, zda vzhledem k vlivu mezinárodního prostředí, nebo vzhledem k uvědomění si zejména u advokátské obce výhod rozhodčího řízení ostatní typy ADR jsou zatím spíše vzácností. Přijetí zákona o mediaci (viz dále), s výrazným preferováním řešení advokáty, může přinést v budoucnu změnu. 16

15 REJSTŘ ÍK A alternativní způsoby řešení sporů (ADR) 13 contract review board 42 expertiza 28 inženýr 43 konciliace 33 37, 40, 49, 57, 73 medaloa 31, 45, 48 med-arb 31, 45 47, 87 mediace 31, 33 39, 47, 49, 51, 73, 87, 210, 274 mini-trial nezávislý expert 43 smírčí řízení 33, viz též konciliace a mediace znaky 62, 128, 148, 152, 344, 373 Americká arbitrážní asociace (AAA) 41, 97 rozhodčí soudy 90, 93, 95, 96, 188, 201, 218, 340 amiable compositeur 35, 239, 260, 263, appointing authority 44, 93, 167, 184, , 222, 331 arbitrabilita / přípustnost sporu , 157, 158, 185, 280, 306, 347, 373, 378 objektivní subjektivní , 165, 193 Arbitrážní institut Stockholmské obchodní komory 96 autonomie vůle 68, 72, 74, 84, 115, 190, 242, 256, 262, 267, 270 B Brusel I 291, 292, 387 D delokalizace 62, 184, 243 denacionalizace 26, 243, 244 depecage 257, 265 dispute adjudication board 43 dispute review board 42, 45 doktrína rozhodčího řízení 71, 80 autonomní 76, 138, 235 jurisdikční 72, 75, 77, 125, 130, 136, 180, 210 smluvní 74, 77 smíšená 75, 130, 180 doložka kompatibility 118 E ekvita 274, 278 evropský justiční prostor 393 Evropská úmluva , 127, 137, 145, 173, 204, 229, 245, 257, 308, 350, 351, 359 expedited arbitration 38, 83, 87, 189, 224, 299, 337 F funkce soudů 67, 154, 228, 239, 249, 291, 335, 340, 347 kontrolní 340, 347 teritoriální dosah 341 pomocná

16 Rejstřík H Haagská konference mezinárodního práva soukromého 15 K kolizní metoda 163, 262 Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo 10, 49, 62, 84, 94, 99, , 119, 120, 127, 167, 169, 190, 226, 324, 331, 336, 366, 367, viz též UNCITRAL konciliátor 23, 33 37, 49, 206, 212, 213 L lex arbitri 240, 242, 245, 247, 298, 376 lex causae 286 lex fori 288, 296, 306 lex mercatoria 77, 239, , 261, 263, , 281, 381 Londýnský soud mezinárodního rozhodčího řízení 97 M mandatory rules 284, 285 mediační okno 46 mediátor 23, 31, 33 39, 46, 47, 49 52, 87, 206, 212, 213 mezinárodní obchodní arbitráž 14, 18, 56 58, 62, 63, 66 69, 71, 72, 74, 76, 84, 87, 105, 111, 115, 158, 297, 336, viz též rozhodčí řízení mezinárodní Mezinárodní obchodní arbitrážní soud při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace 97 Mezinárodní obchodní komora v Paříži 13, 39, 43, 366 Rozhodčí soud 96 Mezinárodní rozhodčí soud při Spolkové hospodářské komoře ve Vídni 96, 188 Mezinárodní středisko pro řešení sporů (AAA) 97, 357 mezinárodní úmluvy/smlouvy 90, 103, 104, 106, 109, 113, 116, 117, 137, 145, 223, 245, 252, 314, 364, 385 dvoustranné 104, 109, 110, , 145, 146, 152, 173, 339, 382 o podpoře investování a ochraně investic 110, 118 o právní pomoci , 118, 120, 145, 258, 267, 382 mnohostranné 104, 106, 118, 145 mnohostranná arbitráž 43, 88, 89 N nearbitrabilita sporu 347, 349 negociace 22, 28, 29, 34, 50, 87 Newyorská úmluva 67, 68, 70, 114, , 137, 145, 170, 193, 223, 252, 284, 293, 308, 341, 358, 367, 368, 374, 385 článek II 124, 126, 133, 147, 170, 171, 308, 367 článek III 369, 370 článek IV 171, 370, 372 článek V 124, 143, 204, 207, 224, 372, článek VII 107, 118, 173 výhrada 367, 368 dle článku I 107, 367, 368, 385 dle článku X 368 O ordre public (též veřejný pořádek) 268, 277, 284 international (též mezinárodní) 268,

17 Rejstřík P pramen práva 103 práva průmyslová a autorská 156 právnická osoba 77, 161, 382 Pravidla UNCITRAL pro mezinárodní rozhodčí řízení ad hoc 84 pravomoc-pravomoc 228, 229 Pre-Arbitral Referee 40 procesní normy 48, 67, 68, 70, 73, 129, 132, 159, 241, 243, 245, 250, 289, 315 fáze exekuční 240, 252, 266, 272 fáze nalézací 245 přípustnost sporu 132, , 158, 185, 280, 306, 347, 373, 378, viz též arbitrabilita sporu R red book 43 referee 28, 40 rozhodcovská smlouva 125 rozhodce cizinec 204 listiny 94, 190, 205, 208, 340 nestrannost 184, 211, 212, , 220, 227, 298, 351, 379 nezpůsobilost 302, 351 odměna 227 odpovědnost 71, 210, 225, 226 počet 84, 90, 113, 183, 185, 190, 209, 223, 224 postavení 59, 71, 73, 77, 80, 84, 125, 210, 211, 213, 222 v řízení 213, 214, 216 povinnost vykonávat funkci 214 povinnost mlčenlivosti 215, 334, 335, 338 povinnosti 215, 226, 230, 286, 300, 304, 338 rozhodování o pravomoci 62, 136, 203, 227, 230 ustavení 58, 201, 202, 204, 210, , 305, 310, 317, 335 vyloučení 219, 222, 223, 253, 291, 336, 341 vzdělání 207, 208 zánik mandátu 223 rozhodčí doložka 128, , , 286, bianco 164, 180, 190, 302 patologická 125, 158, 180 rozhodčí nález archivace 340 cizí 61, 85, 341, 366, 367, 369, důvody pro odepření 365 vnitrostátní úprava 230, 359, 385 doplnění 317, 318, 320, 324 interpretace 318, 320 náležitosti 249, 314, 316, nucený výkon 68, 100, 284 odepření výkonu 112, 203, 249, 334, 360, 373 oprava 223, 317, 318, 320, 324 přezkoumání , 365 rozpor s veřejným pořádkem 288, 378, 381 účinnost 378 vady 376, 377 uznání a výkon cizího 67, 68, 70, 114, , 137, 145, 170, 193, 223, 252, 284, 293, 308, 341, 358, 367, 368, 374, 385, viz též Newyorská úmluva vzájemnost 117, 367, vadný 379 výkon 16, 55, 59, 61, 62, 67 70, 82, 85, 98, 104, 106, 111, 112, 118, 140, 142, 145, 197, 204, 216, 244, 396

18 Rejstřík 254, 273, 288, 291, 340, 341, 355, 357, 359, zastavení výkonu 306, 316, 341, 352, 355 zrušení dosah 344 důvody 348, 352 rozhodčí řízení 57 ad hoc 84, 90, 93, 114, 167, 181, 191, 202, 218, 330 cizí 59, 66, 67 institucionalizované 91, 92, viz též rozhodčí soud stálý mezi státem a zahraničním investorem 56, 94, 109, 204, 238 mezinárodní 14, 18, 56 58, 62, 63, 66 69, 71, 72, 74, 76, 84, 87, 105, 111, 115, 158, 297, 336 absolutní 60, 66 relativní 60, 66 náklady , 336 u stálých rozhodčích soudů 187, 327 národní 59, 66, 67, 69, 72, 74, 75, 79, 110, 115, 119, 138, 202, 228, 239, 256, 270, 271 nevýhody 81, 85 on-line 88, 100, 101, 353 průběh 301, 309, 315, 340, 345, 350, 353, 377, 379 při Burze cenných papírů Praha 96 při Českomoravské komoditní burze Kladno 96 při HK ČR a AK ČR 100, 133, 139, 212, 218, 220, 221, 308, 310, 326, 327, 329, 353 přístup/pojetí smluvní 239 teritoriální 239, 243 s časovým omezením 87 s předstupněm 87 smíšené 44, 80 stupňovité 44 tradiční 88 ujednání 124, 125, 127, 128, 131, 137, 139, 183, 186, 190, 211, 215, 225, 302 ukončení rozhodčím nálezem 315, 344 usnesením 324, 340 vnitrostátní 66, 67, 205 výhody 81, 82 zahájení 75, 164, 302, 333 návrh 302 u nepříslušného fóra 306 účinky 304 zásady 295 závažné vady 375 zrychlené 38, 83, 209, 224, 329 rozhodčí senát 200, 209, 231, 377 rozhodování o pravomoci 227, 230, 241 složení 125, 144, 204, 251, 316, 377, 379 vady 377 rozhodčí smlouva 123 forma 169, 367 formulace 184 konsens 164, 178 náležitosti 178, 356, 382, 383 platnost/neplatnost 70, 72, 76, 141, 224, 241, 292, 348, 349, 375 postup 195 právní režim 129, 168, 264 realizovatelnost 158 u stálých rozhodčích soudů 187 účinky 140, 192 v řízení ad hoc 189 vznik 129 zánik

19 Rejstřík rozhodčí soud 91, 92 při HK ČR a AK ČR 29, 100, 164, 182 řády 113 stálý 90 rozhodné právo 235, 267, 276, 317 fáze exekuční 252 fáze nalézací 245 Ř Římská úmluva 9, 10, 258 řízení před obecnými (státními) soudy 14 rozhodčí 57, viz též rozhodčí řízení S smír mimo rozhodčí řízení 321 v rámci rozhodčího řízení 321 smlouva o rozhodci 121, 173, 186, 217 procesní 133 s rozhodcem 125, viz též rozhodcovská smlouva Soudní dvůr Evropských společenství (ESD) 9, 81, 288, 289 spory majetkové povahy 147, 150, 198 vyloučené zákonem 150 týkající se nemovitosti 149 veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení 95 z pracovněprávního vztahu 149 stabilizační doložky 265 substantive rules method 159, 163 sudiště 235 Světová organizace duševního vlastnictví 10, 30, 36, 38, 47, 87, 96, 157, 187, 189, 224, 251, 324, 330, 337, viz též WIPO T technická expertiza 28 teorie kontroly 161 tronc commun 263, 273, 278, 279 U Úmluva o ochraně lidských práv a svobod , 342 Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy 9, 10, 258, viz též Římská úmluva Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států 10, 99, 109, 137, 226, viz též Washingtonská úmluva Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží 116, 139 UNCITRAL 10, 49, 62, 84, 94, 99, , 119, 120, 127, 167, 169, 190, 226, 324, 331, 336, 366, 367 V vnitrostátní normy 116 všeobecné ujednání 127 Vzorový zákon UNCITRAL pro konciliaci 35, 37 Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži 114 W Washingtonská úmluva 10, 99, 109, 137, 226 WIPO 10, 30, 36, 38, 47, 87, 96, 157, 187, 189, 224, 251, 324, 330, 337 Arbitrážní a mediační centrum 36, 38, 96 Rozhodčí řád / pravidla 251,

20 Rejstřík Z zásada ekvity 274, 278, viz též ekvita Zelená kniha o alternativních způsobech řešení sporů v občanských a obchodních věcech 27, 291 způsobilost uzavřít rozhodčí smlouvu 158 plná moc 162 Ž Ženevské protokoly 107, 111, 118, 366,