Formování cen v rámci komoditní vertikály skot - hovězí maso

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky Formování cen v rámci komoditní vertikály skot - hovězí maso Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. Vypracovala: Barbora Poláčková Brno 2012

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. a všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne Barbora Poláčková

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za odborné vedení, rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Moje poděkování patří i vedení Agrární komory v Brně za poskytnutí jedinečných dat k mojí bakalářské práci. Poděkování patří i celé mé rodině za podporu během celého studia.

5 Abstrakt Poláčková, B. Formování cen v rámci komoditní vertikály skot - hovězí maso. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou formování komoditní vertikály Skothovězí maso. Zabývá se analýzou chovu skotu a produkcí hovězího masa v průběhu deseti let. Analyzuje ekonomické a regionální souvislosti vyplývající ze změn v chovu skotu, snižování jeho stavů a změn formování agrárních trhů. Hodnotí výsledky Společné zemědělské politiky. Sleduje vývoj několika vybraných firem v regionu a následně hodnotí jejich stav. Klíčová slova: chov skotu, komoditní vertikála, společná zemědělská politika, produkce hovězího masa, cenová hladina. Abstract Poláčková, B. This bachelor thesis deals with the questions of commodity chain formation accompanying the cattle beef meat. Thesis are concerned with analysis of cattle breeding and production of beef during the ten years. It analyses the economical and regional consequences resulting from the changes in cattle breeding, reduction of cattle quantities and from the agrarian markets formation. It evaluates the nowadays results of Common agricultural politic. It pursues development of several chosen companies in region and consequently evaluates their status. Key words: cattle breeding, commodity vertical, Common Agricultural Policy, production od beef meat, price level.

6 Obsah Prohlášení... 3 Poděkování Úvod Cíl práce a metodika řešení Cíl práce Metodika Přehled zkoumané problematiky Současná etapa zemědělství Vymezení agrárního sektoru Klasické vymezení agrárního sektoru: Agrární trh Proces výroby potravin potravinový/komoditní řetězec Společná zemědělská politika Formování komoditní vertikály skotu Změny v podmínkách chovu skotu Formování poptávky a nabídky Celkový vývoj skotu a hovězího masa v ČR Vývoj cen v jednotlivých kategoriích Ceny zemědělských výrobců (CZV) Ceny průmyslových výrobců (CPV) Spotřebitelské ceny (SC) Analýza vybraných společností Zhodnocení stavu zkoumaných firem Závěry vyplývající z analýzy firem Závěr Použitá literatura Seznam použitých zkratek Seznam příloh Přílohy... 44

7 1 Úvod Nejvýraznější procesy ovlivňující vývoj celé světové ekonomiky jsou především procesy globalizace. Tyto procesy, které zasahují do všech odvětví i sektorů, jsou spojeny s řadou kvalitativních změn. Významně se mění vnitřní a vnější, mezinárodní, vztahy, které překračují rozsah dříve vniklých národních systémů. Zásahy se však nedotýkají pouze zemědělství a ekonomiky, ale také politických, sociálních a kulturních změn ve společnosti. Globalizační procesy a změny nesporně poskytují snazší přístup k novým technologiím, znalostem, strategiím, technikám a postupům, které často mohou rozhodovat o celkovém postavení na trhu. Tyto procesy ovšem vedou k přesunům k co nejefektivnější činnostem v celém procesu výroby a mohou tedy způsobovat zvyšování rozdílů mezi jednotlivými regiony, jehož následkem je zvyšování nezaměstnanosti v určitých oblastech. V daných souvislostech mohou globalizační vlivy zasahovat do produkčních a mimoprodukčních vazeb zemědělství, s čímž souvisí otázky týkající se míry redistribuce důchodů ve prospěch zemědělství ale i účelnosti ekonomické podpory rozvoje jednotlivých odvětví. V současnosti se stále více rozvíjí úloha výrobní činnosti zemědělství pro naplnění jeho významu a role v rozvoji venkova a celé společnosti. Tím také roste význam výrobní sféry jako problematiky odrážející se ve všech dimenzích. Industrializované moderní zemědělství je typické řadou interakcí s oblastí výzkumu, s podniky odvětví vstupu, zpracování, služeb, distribuce i obchodu. Změny na agrárních trzích a změny postavení Evropy na těchto trzích dostávají do popředí nové priority jako kritéria konkurenceschopnosti a nároky na jejich zajištění. I vznik koncepce vyváženého evropského modelu multifunkčního zemědělství a její realizace v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) je stále častěji konfrontována s novými výzvami vyvolanými globalizačními procesy. Narůstá potřeba vhodných jednotlivých řešení při volbě strategií rozvoje zemědělství na úrovni vyšší než je národní hospodářství. 7

8 1 Úvod Již od přelomu tisíciletí se s postupujícími reformami SZP otevírá jednotlivým členským státům prostor pro vlastní strategii a rozhodování o podobě a rozměru vlastního rozvoje zemědělství v rámci vymezených limitů. Tímto procesem se posiluje pravomoc rozhodování na nižším stupni, ale zároveň odpovědnost za zvolenou strategii, koncepci a naplňování globálních cílu v zemědělství a agrárním sektoru. I přesto že stále přebíráme poměrně silné regulační mechanismy SZP, je právě v tomto období šance se účastnit na nově se formujícím prostředí, na hledání příležitostí realizace konkurenčních výhod založených na jedinečnosti znalostí a zdrojů, které máme k dispozici. Procesy formující agrární trh utvářejí vertikály založené na zemědělské produkci, tak i ovlivňují vývoj celých komoditních trhů. Chov skotu, a na něj navazující komoditní vertikála, je jedním z tradičních odvětví zemědělství, které je silně ovlivňováno nově se formujícími trhy, a to změnami v regionálním rozmístění produkce. Chov skotu měl vždy v rámci jednotlivých regionů trvalé zastoupení, avšak v posledních deseti letech došlo k výrazným změnám nejen, co se týče rozsahu produkce, ale právě v regionální alokaci chovu skotu. Rozhodující vliv na rozsah produkce i jeho možnosti umístění má, stejně jako v ostatních odvětví zemědělské prvovýroby, poptávka. Ta odráží nejen spotřebitelské preference, ale také rozšiřování relevantních trhů ovlivňujících vývozy a dovozy skotu. Odvětví chovu skotu a produkce hovězího masa vždy v minulosti patřilo mezi dotačně nejvíce podporované odvětví. Po odstranění dotací do tohoto odvětví se řádově změnily spotřebitelské ceny, což negativně ovlivnilo celý řetězec a poptávku po této komoditě. Trh s hovězím masem je také silně regulován podmínkami Společné zemědělské politiky, jehož součástí se Česká republika stala v roce Na základě všech uvedených aspektů, stále se zvyšujícímu významu zdravého životního stylu a důrazu na kvalitu a zdravotní nezávadnost potraviny, se hovězí maso stává specialitou na trhu. Tento fakt má za následek hlavně nahrazování mléčných plemen za plemena masného skotu. Tato bakalářská práce se tedy zabývá změnami ve složení stád skotu a následného významu produkce v České republice i na příkladu několika společností v regionu Brnovenkov. 8

9 2 Cíl práce a metodika řešení 2.1 Cíl práce Cílem práce je vyhodnotit vývoj cen a cenových hladin v rámci komoditní vertikály skot - hovězí maso. Charakterizovat komoditní vertikálu a základní vazby formování jednotlivých typů cen na rozhodujících trzích vertikály. Následně se zabývat vlivem tržního řádu SZP u této komodity a jeho aplikace z hlediska poptávkově determinovaného modelu zemědělství. Analyzovat vývoj cenových hladin ve vertikále a jejich vliv na ceny jatečného skotu v ČR a v podmínkách konkrétního regionu na ukázkách jednotlivých zemědělských společností. 2.2 Metodika Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo řešení rozděleno do několika na sebe navazujících částí tak, aby bylo možno identifikovat změny v podnikatelském prostředí zemědělských podniků obecně a vymezit rozhodující faktory související se změnami postavení prvovýroby v rámci agrobyznysu, i se změnami v pojetí jeho úlohy v současné evropské agrární politice obecně. Pro tyto účely bylo využito přehledu o řešení současné problematiky v kapitole 3. Získané poznatky byly návazně aplikovány na konkrétní komoditní vertikálu skot - hovězí maso. Předpokladem bylo vymezení trhů v rámci agrobyznysu a charakteristika jejich typických znaků v rámci komoditní vertikály obecně. Na základě těchto východisek jsou vymezovány základní znaky komoditní vertikály navazující na odvětví chovu jatečného skotu. V této části jsou charakterizovány jak změny v podmínkách chovu skotu, tak zejména vývoj produkce, nabídky, spotřeby a poptávky na trhu dané vertikály. Pro specifikaci základních souvislostí trhů v komoditní vertikále jsou charakterizovány základní typy ceny. Analýza změn podmínek na trzích v rámci celé komoditní vertikály, zpracování dat nezbytných pro posouzení aspektů a projevů formování cen na všech třech úrovních ceny zemědělských výrobců, ceny potravinářských výrobců a ceny spotřebitelské. 9

10 2 Cíl práce a metodika řešení Na základě základního cíle bylo nutné zaměřit se na zjištění dostupnosti a využitelnosti dat z veřejně přístupných statistických zdrojů a také dat poskytnutých Agrární komorou k jednotlivým firmám. V uvedených souvislostech charakterizovat typy rozhodujících firem a jejich potenciál a postavení v agrárním sektoru. První část bakalářské práce charakterizuje zemědělství a agrární trh, jeho vymezení a specifikace v odvětví skotu. Zkoumají se změny v podmínkách chovu skotu a formování nabídky a poptávky na trhu. Navazující druhá část charakterizuje a analyzuje vývoj podmínek a formování jatečného skotu a hovězího masa jak v ČR, tak samostatně ve vybraných společnostech regionu. Výsledky jsou prezentovány s využitím grafů a tabulek, které umožnily znázornit a interpretovat stávající vývoj, důležité výkyvy a vliv příslušných faktorů na těchto trzích. Závěry potvrzují rozhodující postavení a důležitost chovu skotu ve vyspělých a moderně fungujících zemědělských ekonomikách. Podklady pro vypracování teoretické části této bakalářské práce byly čerpány především z pramenů uvedených v seznamu literatury. Data použitá ke sledování vývoje u jednotlivých společností byla s jejich souhlasem poskytnuta vedením Agrární komory v Brně. 10

11 3 Přehled zkoumané problematiky 3.1 Současná etapa zemědělství Vycházíme-li z dlouhodobého vývoje ekonomiky a celé společnosti jako takové, můžeme říci, že současné pojetí zemědělství a agrárního sektoru je od původního chápání velice odlišné. Zemědělství dříve tvořilo převážně uzavřený systém, do kterého postupem času zasahovaly globalizační vlivy, a tak postupným vyčleňováním specializovaných činností a rozvoji vztahů s předcházejícími odvětvími následně utvořilo relativně samostatnou část ekonomiky. I přesto že má své autonomní postavení, nefunguje samostatně a tím je zároveň součástí národního hospodářství. Rozhodující úloha zemědělství tedy spočívá především v zabezpečení dostatku potravin, ale v novodobém pojetí hraje velice významnou roli i mimoprodukční funkce, a to zabezpečení udržitelného rozvoje. V současném období se také od výrobce přímo ke potřebiteli dostává pouze minimum dále nezpracovaných zemědělských produktů. Většina z nich prochází dalšími fázemi zpracování, dále skladováním a distribucí než je finálně nabídnuta konečnému spotřebiteli.(6) Úloha zemědělství se v posledních letech hodně mění a to hlavně od pojetí produkčního k multifunkčnímu. Není tedy producentem pouze potravinářských výrobků, ale i produktů pro nepotravinářské účely, jako len, bavlna, vlna, léčivé byliny, řepkové oleje a mnoho dalších. Zemědělská půda je i využívána pro rychle rostoucí dřeviny, z nichž se produkují tradiční nepotravinářské zemědělské produkty např. vlákna lnu se využívají k výrobě papíru. Bohužel i přes nezastupitelnou úlohu zemědělství, podíl na hrubém domácím produktu postupně stále klesá a výrazně se snižuje i počet pracujících v tomto odvětví. Obecně můžeme říci, že tím menší podíl, čím vyspělejší země je, například v zemích EU 15 se podíl zemědělství pohybuje kolem 2 % oproti zemím, které naposledy přistoupily jako Bulharsko, kdy tento podíl je více než 10 %. Význam zemědělství však i přes neustálý pokles na hrubém domácím produktu neklesá. Je nutné brát v úvahu nejen jeho produkční funkci, ale dnes výraznou funkci mimoprodukční. 11

12 3 Přehled zkoumané problematiky 3.2 Vymezení agrárního sektoru Agrární sektor je tzv. výrobcem zvláštního zboží potravin, které hrají nezastupitelnou roli na rozdíl od řady průmyslových výrobků. Zabezpečení výživy obyvatelstva spočívá jak v kvantitativní, tak kvalitativní stránce, kdy se výživová politika stává nedílnou částí agrárního komplexu. Zastává funkci rozhodujícího činitele při tvorbě životního prostředí a hraje důležitou roli v udržitelném rozvoji celé společnosti. Neexistuje a nefunguje samostatně, ale má řadu důležitých interakcí s ostatními částmi a složkami národní a světové ekonomiky. Úroveň agrárního sektoru je ve stále rostoucí míře funkcí celého národního hospodářství. (1) Agrární politika podle Bečvářové (1) představuje souhrn činností spočívající ve stanovení cílů agrární politiky, vymezení, konstrukci a fungování nástrojů k realizaci těchto cílů a institucionální uspořádání objektů a subjektů agrární politiky včetně organizačních a řídících forem. Je segmentem globální hospodářské politiky státu Klasické vymezení agrárního sektoru: Do agrárního sektoru jsou podle klasického členění zahrnována tato odvětví (1): AGRÁRNĚ POTRAVINÁŘSKÝ KOMPLEX a) zemědělská prvovýroba, lesnictví a vodní hospodářství, b) potravinářský průmysl, c) krmivářský průmysl, d) služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.) AGRÁRNĚ PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX e) dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) AGROBYZNYS f) potravinářský obchod a veřejné stravování. 12

13 3 Přehled zkoumané problematiky Z tohoto schématu však nevyplývají jasná specifika zemědělství a nejsou tak zřejmé i další funkce, které jako celek plní. Pokud tedy vycházíme z charakteristiky ekonomiky obecně, není zemědělství natolik odlišným odvětvím a nemělo by mít automaticky nárok na zcela odlišná řešení. I přesto však existují objektivní důvody, proč jsou rozdílné přístupy nezbytné. Podle Bečvářové (6) princip agrobyznysu znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazbě s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku, do potravin. Představu o začlenění výrobců zemědělského produktu v rámci celého agrobyznysu lze vidět z následujícího schématu (obr. 1). V působení celého systému a objektivizaci zásahů jsou to především důvody vyplývající z těchto specifik (1): - agrární sektor hraje v národním hospodářství nezastupitelnou roli při obnově životních podmínek společnosti (jako mimoprodukční funkci), včetně specifické sociálně ekonomické struktury výrobců v zemědělství, - zemědělská výroba má své zvláštnosti vyplývající z biologického charakteru výroby a jejího spojení s přírodou, - z odlišností fungování agrárního trhu a působení některých faktorů ovlivňující poptávku a nabídku zemědělské a potravinářské produkce a služeb. Na obrázku č. 2 můžeme zhodnotit schémata agrobyznysu, a to Evropské unie a Spojených státu. Na první pohled vidíme, že existují určité rozdíly dané především počtem a velikostí zemědělských podniků, a také vyšším podílem spotřeby mimo domov v amerických domácnostech. Klíčovou pozici v obou případech zaujímají velké obchodní firmy a podniky zpracovatelského průmyslu. 13

14 3 Přehled zkoumané problematiky Obr.č. 1: Základní struktura agrobyznysu Obr.č. 2: Model struktury agrobyznysu v EU 15 a v USA Zdroj: (6) Zdroj: (6) 14

15 3 Přehled zkoumané problematiky Agrární trh Charakteristika agrárního trhu spočívá ve vymezení prostoru, kde se střetávají síly poptávky a nabídky, aby následně stanovily cenu. Nejde pouze o koupi a prodej, ale i všechny přilehlé činnosti jako skladování, financování, rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků, ale také poskytování marketingových informací. V užším pojetí je agrární trh výrazněji determinován vlivem biologického charakteru výroby, a tedy rozdílem mezi výrobním a biologickým reprodukčním procesem s různou časovou odezvou výrobků i reakcí spotřebitelů.(6) Na základě všech interakcí na trhu je formována nabídka zemědělských produktů, přičemž rozhodující vliv na strukturu výroby i dodávky v čase a prostoru má poptávka. Typy trhů v agrárním sektoru Podle Bečvářové (1) lze rozlišit tyto základní typy trhů: trh naturální, kdy prodávající a kupující jsou stejné subjekty. Producent je zároveň spotřebitelem a mezi výrobou a spotřebou není zahrnuta směna. trh surovino-potravinářský, kdy prodávajícími jsou zemědělští producenti, kteří prodávají různě předzpracovanou surovinu do potravinářského výrobku. Kupující jsou spotřebitelé, kteří surovinu dále upravují do potravinářského výrobku. trh zemědělských výrobků, kdy prodávající jsou producenti zemědělské suroviny a kupující představují zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace. Kupujícími se mohou též stát individuální zprostředkovatelé, kteří se poté dostávají do pozice prodávajících subjektů buď sobě navzájem nebo vůči zpracovatelské organizaci. trh potravinářských výrobků, kde prodávající představují potravinářské podniky. Pro část potravinářské výroby jsou kupující přímo spotřebitelé a pro rozhodující část potravinářské produkce jsou to obchodní podniky, které se poté stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům. 15

16 3 Přehled zkoumané problematiky Poptávka po potravinách Poptávka po potravinách a produktech je v daném období plně závislá na cenách platných v tomto období. Spotřebitel se ve své poptávce řídí konkrétní cenou dané komodity a reaguje bezprostředně na ni. Strana poptávky následně reaguje inverzně poptávkovým množstvím na změnu tržní ceny. Cena však při nezměněných podmínkách vyvolá velmi malé změny v objemu spotřeby potravin.(6) Faktory ovlivňující poptávku po produktech: cena produktu cena substitutů produktu cena komplementárních produktů příjem spotřebitelů spotřebitelské preference chuťové zvyklosti očekávání dalšího růstu cen produktu počet spotřebitelů Nabídka potravin a zemědělských produktů V tržních podmínkách je dána souhrnem rozhodnutí výrobců o produktech, o rozsahu produkce, používané technice a technologii. Je pro ni typický rostoucí průběh křivky a je naopak v krátkém období zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou celého výrobního cyklu příslušné komodity. Rozhodování výrobců vychází z předpokladu neměnné ceny v příštím období (roce). Tento předpoklad je ovšem nedoložený a výrobky přicházejí do zcela nově vzniklých podmínek na trhu. Nabídka, v případech víceletého výrobního cyklu jako chov skotu, vinohradnictví a chmelařství, může být v období t odezvou na ceny, které platily dokonce před dvěma nebo i čtyřmi lety. Následkem toho se pak často vyskytují cyklické změny cen, které vznikají jako důsledek časové mezery mezi rozhodnutím o změně produkce a obdobím, kdy je výsledek tohoto rozhodnutí empiricky prokazatelný na trhu. 16

17 3 Přehled zkoumané problematiky Faktory ovlivňující nabídku produktů: cena produktu cena dalších produktů, které může podnik vyrábět cena výrobků produkovaných společně náklady na produkci úroveň technologie cíle výrobců očekávání změn ceny produktu nepředvídatelná rizika Pesimistická a optimistická cenová očekávání a souvislé změny v produkci se projevují ve výše zmíněných cyklických změnách cen, což znázorňuje pavučina v nabídkověpoptávkovém grafu - pavučinový teorém.(1) Obr.č. 3: Princip pavučinového teorému 17

18 3 Přehled zkoumané problematiky Proces výroby potravin potravinový/komoditní řetězec Na zemědělskou výrobu navazuje potravinářský průmysl, který silně ovlivňuje úspěšnost zemědělců v rámci celého agrobyznysu. Výrobu potravin ovlivňuje velké množství subjektů, například subjekty nezemědělského charakteru, účastníci globálních sítí nebo také soukromé či veřejné společnosti. Tyto subjekty stále více zajímá kvalita potravin, šíře sortimentu, a to vše ke spokojenosti s adekvátní cennou. Poptávka po finálních produktech, jak konzervovaných či zmražených, výrazně roste. Posiluje se ochrana spotřebitele ve vztahu ke kvalitě potravin, určení původu potravin, zdravotní nezávadnosti nebo potravinové bezpečnosti. Na tuto problematiku přímo navazuje celý proces výroby a distribuce potravin. Jedná se o potravinový (komoditní) řetězec nebo také komoditní vertikálu charakteristika činností a vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů v rámci procesů výroby a zpracování suroviny získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli. (6) Pro tradiční model, charakteristický preferencí nabídkové stránky trhu, je rozhodující pozice v rámci řetězce (obr.č. 4) koncentrována na výrobní fázi zemědělských produktů tedy úroveň zemědělské prvovýroby. Obr.č. 4: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: (6) - Články, které na sebe bezprostředně navazují, jsou chápány jako subjekty kultivující veškerou vyrobenou zemědělskou produkci do finálních potravin. 18

19 3 Přehled zkoumané problematiky Na současném stupni ekonomického rozvoje společnosti odpovídá vývoj potravinového hospodářství spíše poptávkově orientovaný komoditní řetězec, jak můžete vidět na obrázku č.5. Obr.č. 5: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: (6) V tomto modelu je rozhodující poptávka, která determinuje množství a kvalitu zemědělských produktů i cenově nákladové podmínky na trzích. Působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů. Klíčovými aktéry jsou tedy finalizující články řetězce, které určují rozsah, rozmístění i způsob výroby zemědělské produkce. Celý komplex výroby potravin dostává novou odlišnou podobu od tradičního a dlouhodobě uznávaného modelu na sobě zcela nezávislých odvětví vstupů, prvovýroby, zpracovatelského průmyslu a obchodu. Mění se prostředí z hlediska tržní struktury a vlivu na chování trhů. (6) Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika (SZP) vstoupila v platnost v roce 1958 jako jedna z prvních komunitárních politik poválečné Evropy. Zejména v prvních desetiletích své existence sehrála významnou pozitivní roli pro formování trhu Evropských společenství (ES). Bylo stanoveno několik základních cílů, díky jejichž fungování bylo dosaženo soběstačnosti v zásobování potravinami. Evropská unie se stala druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě. Velký prospěch spotřebitelům přinesly stabilní příjmy a eliminace velkých výkyvů na trhu. Evropské zemědělství se zásadně zmodernizovalo a přispělo k růstu blahobytu v západní Evropě. Tyto cíle však po roce 1990 vedly k nepružné politice podpor vedoucí k nadprodukci. (12) 19

20 3 Přehled zkoumané problematiky Dnes je velké množství přebytkového masa a másla nebo mléka minulostí. V některých komoditách je dokonce EU již několik let čistým dovozcem. Teprve reformy zahájené v 90. letech představovaly pro SZP vážný pokus o její přestavbu. Čtyři základní principy SZP (7) z konference ve Stresse (1958): 1, ustavit společný cenový systém tak, aby zemědělci ve všech členských zemích teoreticky získali výtěžek za svou zemědělskou produkci na základě zavedení společného mechanismu na regulaci trhu zemědělských výrobků a intervencemi do trhu podle potřeb, 2, ceny udržovat nad úrovní světových cen; důvodem byly vyšší výrobní náklady než v ostatních produkujících zemích vznik systému duálního stanovení cen, který držel ceny zemědělských výrobků v EU nad světovou úrovní pomocí podpory tržních cen, importního cla a exportní refundace, 3, přetvoření struktury zemědělství v Unii k růstu její konkurenceschopnosti, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy byl postaven základ strukturální politiky a její podpory ke zvyšování konkurenceschopnosti, 4, vytvoření společného finančního režimu pro podporu realizace základních záměrů SZP, a to přispíváním všech států do společného centrálního fondu pro podporu trhu (Evropský fond zemědělské garance a orientace založený 1962) zásadou bylo, že platby jsou členským státům poskytovány bez ohledu na výši jejich příspěvků. Zásady a mechanismy reforem: Mac Sharryho reforma Evropská unie v roce 1992 přistoupila k pokusu reformovat SZP. Zásadní principy MacSharryho reformy spočívají ve snižování intervenčních cen, uvádění půdy do klidu 20

21 3 Přehled zkoumané problematiky a využívání zemědělské půdy také pro jiné účely. Objevovaly se i náznaky ekologického zemědělství. (14) Podstatným prvkem jako součástí tržních řádů jsou kvóty. Jsou spojeny s působením nástrojů na podpory cen, a to zásahem do nabídky na základě regulace tuzemské výroby a ochrany vnitřního trhu před importem. Agenda 2000 Další reforma tzv. Berlínská dohoda byla schválena v roce 1998 v rámci Agendy 2000, a to v důsledku očekávaného rozšíření EU. Dopady reformy: nové přizpůsobení vnitřních cen světové úrovni (částečně vyrovnávané přímými podporami); možnost, aby členské státy zavedly povinné dodržování podmínek životního prostředí (ekokondicionalita) pro přiznání podpory a možnost jejich snížení (odlišení) s cílem financovat opatření rozvoje venkova; posílení stávajících sociálně-strukturálních a doplňkových opatření, zejména agroenvironmentálních, v rámci nové politiky rozvoje venkova; stanovení nového šestiletého finančního rámce na období (13) Fischlerova reforma Návrh této reformy, vytvořený v roce 2003, počítal s několika základními kroky: oddělení přímých plateb od produkce (a tak odstranit pobídky k nadprodukci) zavedení systému křížové shody (nárok na přímé platby zemědělcům podmínit dodržováním legislativních pravidel ohledně životního prostředí) odsunutí prostředků z produkční části SZP do části rozvojové (modulace) snížení intervenčních cen (omezení vazby mezi produkcí a finančními podporami) 21

22 3 Přehled zkoumané problematiky SPZ lze obecně charakterizovat jako poměrně přímočarou politiku udržování vysokých a vyrovnaných cen placených zemědělcům. (7) Obr.č. 6: Vývoj SZP v hlavních systémech podpory v devadesátých letech a na přelomu století Zdroj: (5) Česká republika V rámci začlenění České republiky do Evropské unie bylo nutné přizpůsobit stav principům a opatřením SZP EU. V květnu 2004 se tedy Česká republika stala členem Evropské unie. Koncepce Agrární politiky ČR při vstupu do EU jsou tyto (Bečvářová, 2005b): Pilíř I podpora příjmů zemědělců a snižování rizikovosti zemědělské výroby, odpovídá pilíři SZP Pilíř II podpora ochrany životního prostředí, součástí pilíře II SZP Pilíř III podpora restrukturalizace podniků agrárního sektoru a rozvoje venkova, je součástí strukturálních podpor pilíře II SZP se zaměřením zejména na cíl I (konkurenceschopnost, diverzifikace a rozvoj venkova) Pilíř IV podpora obecných služeb pro agrární sektor a venkovské obyvatelstvo, je součástí strukturálních podpor pilíře II SZP se zaměřením na rozvoj a zlepšení infrastruktury 22

23 4 Formování komoditní vertikály skotu I přes stále se zvyšující mimoprodukční funkci, jako zvelebování krajiny a udržování venkovského rázu krajiny, je v zemědělství nejdůležitější funkce primární, a to výroba potravin. K významnému přelomu ve vývoji českého zemědělství došlo po roce 1989 následkem změny centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu dlouhodobě klesá - v roce 1948 tvořil podíl 17,6 %, v roce 1987 už jen 7,1 % a v roce ,11 % HDP. Změnily se i počty pracujících v zemědělství i jejich podíl na trvale činném obyvatelstvu pokles z 1319 tis. pracovníků (33 %) v roce 1948, na 528 tis. (10 %) v roce 1987, a v roce 2007 již pracovalo v českém zemědělství pouze 183 tis. osob, což je 2,87 % a podíl zemědělců nadále klesá. (4) Tento klesající vývoj je však pro vývoj zemědělství v rozvinutých ekonomikách typický. Vývoj agrárního sektoru v České republice probíhal v etapě před vstupem do Evropské unie, kdy šlo hlavně o obnovení a stabilizaci českého zemědělství a přípravu ke splnění podmínek pro vstup do EU. Následně po vstupu bylo důležité se co nejrychleji přizpůsobit zemědělské politice (SZP), a to ve všech oblastech. Současná agrární politika České republiky je již plně v souladu s podmínkami Evropské unie. Chov skotu je ve srovnání s jinými odvětvími živočišné produkce ekonomicky náročný. Jeho významným pozitivem je však fakt, že je zdrojem celoročních příjmů. Z biologické podstaty skotu vyplývá také jeho dlouhý reprodukční cyklus což vede ke zvýšeným nárokům na investiční vybavenost chovů (základní stádo, ustájení, technologie chovu, produkce, zemědělská půda atd.), včetně organizační stránky chovu. Spolu s bezprostřední vazbou na půdu se tím výrazně odlišuje od ostatních chovů. (9) Produkce a spotřeba hovězího masa v ČR se v uplynulých dvou desetiletích výrazně snižovala. Po vstupu do EU, v letech se tento klesající trend zastavil a došlo ke stabilizaci produkce i spotřeby. 23

24 4 Formování komoditní vertikály skotu Nejvýznamnějším producentem hovězího masa mezi členskými státy Evropské unie je Francie následována Německem. Další významnou zemí, která má význam především s návazností chovu skotu na trvalých travních porostech je Rakousko, Velká Británie a Irsko. 4.1 Změny v podmínkách chovu skotu Stavy skotu v České republice v předchozích dvou desetiletích téměř pravidelně meziročně klesaly. Až po vstupu ČR do EU se tento trend zpomaloval a v letech 2007 až 2008 dokonce zastavil. Od roku 2004 do roku 2008 došlo ve srovnání s průměrem let ke snížení počtu chovaného skotu celkem v ČR o 8,1 %, tj. o 123,8 tis. ks. Stavy krav celkem se ve sledovaném období let vyvíjely obdobně jako stavy skotu celkem. K jejich snižování docházelo především vlivem redukce stavů dojených krav, jejichž počty byly nepřímo limitovány rostoucí užitkovostí při respektování nepřekročení kvótového systému dodávaného mléka. (9) Konkurenceschopnost sektoru hovězího masa v České republice je ovlivněna (Šebesta, 2010): rentabilitou produkce hovězího masa v zemědělských podnicích v ČR a ve srovnání se zeměmi EU; možností uplatnění živého skotu na trzích EU; konkurenceschopností českého masného zpracovatelského průmyslu; rentabilitou komodity mléko, především na úrovni stavů dojených krav; dalším vývojem SZP; světovým obchodem; preferencemi spotřebitelů 24

25 4 Formování komoditní vertikály skotu 4.2 Formování poptávky a nabídky V oblasti chovu skotu a následně produkce hovězího masa, je nabídka závislá na velikosti poptávky, a to nejen na domácím trhu, ale i na možnosti exportu živého skotu a hovězího masa na zahraniční trhy. Během minulých dvou desetiletí došlo ke kvalitativním i kvantitativním změnám ve spotřebě, která se nejvíce projevila v přechodu z potravin živočišného původu na potraviny původu rostlinného. To se promítlo hlavně do spotřeby masa hovězího a vepřového, tuků živočišného původu, mléka a mléčných výrobků. Po vstupu do EU se tento stav prohloubil v důsledku rozšíření trhu a nutnosti dodržovat pravidla SZP. 4.3 Celkový vývoj skotu a hovězího masa v ČR Hovězí maso je druhou komoditou založenou na produkci chovu skotu. Její vývoj je však v posledních letech charakteristický poklesem v produkci hovězího masa a jejího podílu na světové produkci (viz obr. 7). Tento trend se děje i přes všechny snahy o specializaci v plemenné struktuře a posílení podpory chovu skotu i v horších přírodních podmínkách. Pokles v objemu produkce se potvrzuje i v podílu EU 25 na světové produkci hovězího masa, což dokládají tyto údaje: původních 15 % v roce 1993 se snížil na 12 % v roce V těchto souvislostech došlo také k významnému omezení rozměru chovu jatečného skotu a na něj navazující produkce, a to především v nových členských zemích EU. 25

26 4 Formování komoditní vertikály skotu Obr.č. 7: Stav skotu v průběhu let - Česká republika Počet (tis.ks) Skot z toho krávy Zdroj: ČSÚ Výrazný pokles stavů pozorujeme i u jednotlivých krajů ČR ve srovnání let 1989 a 2004 (Obr.č. 8). Pro tuto práci je pro nás podstatný vývoj v Jihomoravském kraji, kam náš soubor společností spadá. Klesající tendence je zřetelná nejen v celkovém počtu skotu, ale také v počtu krav s tržní produkcí mléka, což je dáno zvyšující se dojivosti a užitkovosti dojných krav. Následkem tohoto vývoje je i vidět mírná tendence zvyšování počtu krav bez tržní produkce, jak můžeme sledovat na obrázku č. 9. Obr.č. 8: Stav skotu v krajích České republiky (v tis.ks) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj edočeský + hl.m. Praha Zdroj: ČSÚ 26

27 4 Formování komoditní vertikály skotu Obr.č. 9: Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií Zdroj: ČSÚ Skot celkem Krávy dojné Krávy bez tržní produkce mléka Výroba a spotřeba hovězího masa V roce 2009 se meziročně snížila spotřeba hovězího masa včetně telecího na 9,4 kg na osobu za rok, což je o 0,7 kg (nejméně ze všech členských států EU). Na nejvyšším pomyslném místě konzumentů bylo v roce 2009 Lucembursko (32 kg na osobu za rok). Poklesu této spotřeby napomohla také ekonomická krize a výroba levných potravin pro obchodní řetězce. Stejná úroveň spotřeby hovězího včetně telecího masa zůstala i v roce 2010, kde největší podíl mělo stále vepřové maso (41,6 kg za rok) a na druhém místě drůbeží maso (21,4 kg za rok). V meziročním srovnání se vepřové maso zvýšilo o 0,7 kg a drůbeží snížilo o 3,4 kg. Odliv konzumentů hovězího masa byl zaznamenáním již v prvních letech po sametové revoluci, kdy došlo ke zdražení, a také v roce 2001 kvůli obavám z nemoci šílených krav (BSE). Situace se stabilizovala až v letech po vstupu do EU. Při srovnání s EU 27 se dá říci, že Česká republika je ve výrobě hovězího masa dlouhodobě soběstačná. (11) 27

28 4 Formování komoditní vertikály skotu Obr.č. 10: Bilance výroby a spotřeby hovězího masa (v tis.t živ.hmoty) Výroba Domácí spotřeba Dovoz Vývoz Zdroj: ČSÚ Obrázek č. 10 udává změny ve výrobě, domácí spotřebě, dovozu a vývozu. Domácí výroba vlivem otevření trhu postupem let klesá a zvyšuje se dovoz. Také klesá domácí spotřeba hovězího masa a zvyšuje se jeho vývoz především do zemí EU. Obr.č. 11: Účet výroby skotu v mil. Kč v České republice 9 000, , , , , , , , ,0 0, Zdroj: ČSÚ 28

29 4 Formování komoditní vertikály skotu Zpracovatelský průmysl Z údajů zpracovatelského průmyslu je patrná neustále se zvyšující celková spotřeba vepřové suroviny právě na úkor klesající spotřeby hovězí suroviny (meziroční pokles o 3,7% v období 2008/2009). Obr.č. 12: Výroba masa celkem a výroba hovězího a telecího masa t jateč. hmot Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti Výroba hovězího a telecího masa Zdroj: ČSÚ 29

30 5 Vývoj cen v jednotlivých kategoriích V komoditních vertikálách rozlišujeme ceny: Ceny zemědělských výrobců Ceny průmyslových výrobců Ceny spotřební 5.1 Ceny zemědělských výrobců (CZV) Jde o nejnižší cenový stupeň. Je to cena primárního produktu, který je dále určený ke zpracování. Ve vývoji CZV dochází v průběhu let k postupnému poklesu, a to jak ve všech kategoriích jatečného skotu, tak v jakostních třídách. Nejmarkantnější pokles byl v roce 2007 a 2008, kde cena za 1 kg živé hmoty klesla o 7 a 8 Kč. Průměrné ceny a jejich pokles sleduje obrázek č. 13. V tomto případě jde tedy o ceny jatečného skotu. Obr.č. 13: CZV býci jateční I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. měsíce v roce Zdroj: ČSÚ 5.2 Ceny průmyslových výrobců (CPV) CPV určují samotnou hodnotu produktu a hodnotu nákladů. Tato cena je tedy vždy vyšší než CZV, avšak stále není kompletní. Jde tedy o ceny hovězího masa (např. hovězí maso zadní bez kosti). 30

31 5 Vývoj cen v jednotlivých kategoriích 5.3 Spotřebitelské ceny (SC) SC je výsledná cena produktu navýšená o obchodní marži. Níže v grafu můžeme srovnat všechny tři cenové hladiny pro produkt hovězí maso zadní bez kosti. Obr.č. 14: Vývoj cenových hladin na jednotlivých úrovních pro komoditu hovězí maso zadní bez kosti v letech CZV býci jateční Kč/kg živ.hm. CPV hovězí maso zadní bez kosti Kč/kg SC hovězí maso bez kosti Kč/kg I XII I XII I XII I XII I XII I XII I XII I Zdroj: ČSÚ a MZe 31

32 6 Analýza vybraných společností Analýza sleduje vývoj zemědělských společností v regionu Brno-venkov. Jedná se o 17 podniků zaujímající 37% zemědělské půdy zkoumaného okresu. Jsou to tyto zemědělské společnosti: AGRO Brno-Tuřany a.s. AGRO Monet a.s. AGROPOD a.s Podolí AZOS Zakřany s.r.o. BOBRAVA a.s. Moravany BONAGRO a.s Blažovice GenAgro Říčany a.s. KLAS Neslovice s.r.o. MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice POOSLAVÍ Nová Ves, druž. ZD Březina ZD Čebín ZD Deblín ZD Moravské Knínice ZD Sokolnice ZEAS Lažánky a.s. Zemědělská společnost Devět křížů a.s., Domašov Soubor těchto společností zabírají 37% rozlohy z celkové zemědělské půdy okresu. Pro omezené dostupné informace se v této práci zaměříme hlavně na stavy skotu, výrobu hovězího masa a obhospodařované území. Nejvíce půdy obhospodařuje BONAGRO a.s Blažovice, AGRO Monet a.s. a MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice. 32

33 6 Analýza vybraných společností Obr.č. 15: Zemědělská půda vybraných podniků Brno-venkov (v ha) Zemědělská společnost Devět křížů a.s. ZEAS Lažánky, a.s. ZD Sokolnice ZD Mor.Knínice ZD Deblín ZD Čebín ZD Březina POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo Školní zemědělský podnik Žabčice KLAS Neslovice s.r.o. GenAgro Říčany, a.s. BONAGRO, a.s., Blažovice BOBRAVA a.s., Moravany AZOS, s.r.o. Zakřany AGROPOD a.s., Podolí AGRO Monet, a.s. AGRO Brno-Tuřany, a.s Zdroj: AZV (2010) Stavy skotu Zkoumající podniky spadají do regionu Jihovýchod, který je druhý největší v rozloze zemědělské půdy a v chovu skotu zaujímá druhé místo s ks hovězího dobytka. Chovem skotu se nejvíce zabývá kraj Vysočina se 125 podniky. V kraji Jihomoravském je to pouze 22 podniků, z nichž zkoumáme pouze 17 podniků. V grafu č. 16 sledujeme vývoj stavů skotu v jednotlivých vybraných podnicích v průběhu let Z grafu vyplývá, že největší chovy jsou v podnicích BONAGRO a.s Blažovice, GenAgro Říčany a.s. a POOSLAVÍ Nová Ves, druž. 33

34 6 Analýza vybraných společností Obr.č. 16: Stavy skotu ve vybraném souboru podniků v kusech AGRO Brno-Tuřany a.s. AGRO Monet, a.s. AGROPOD a.s. Podolí AZOS Zakřany s.r.o. BOBRAVA a.s.moravany BONAGRO a.s.blažovice GenAgro Říčany a.s. KLAS Neslovice s.r.o. MZLU ŠZP Žabčice POOSLAVÍ Nová Ves, druž. ZD Březina ZD Čebín ZD Deblín ZD Moravské Knínice ZD Sokolnice ZEAS a.s. Lažánky ZS Devět křížů a.s. Domašov Zdroj: AZV (2010) Výroba hovězího masa Produkce a spotřeba hovězího masa v ČR dosáhla historického vrcholu v letech 1989 a 1990 a to přibližně 30 kg (v hodnotě na kosti ) na obyvatele za rok. Od té doby jeho spotřeba významně klesá ( kg/os. za rok). Od roku 1991 došlo v ČR k cenové liberalizaci, zemědělské produkty a potraviny přestaly být dotovány státem a to vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen. Tím došlo k postupnému snižování celkové spotřeby masa z 97 kg v roce 1990 na přibližně 80 kg v posledních letech. Vývoj výroby hovězího masa u jednotlivých podniků sleduje graf č

35 6 Analýza vybraných společností Obr.č. 17: Výroba hovězího masa ve vybraném souboru podniků v tunách AGRO Brno-Tuřany a.s. AGRO Monet, a.s. AGROPOD a.s. Podolí AZOS Zakřany s.r.o. BOBRAVA a.s.moravany BONAGRO a.s.blažovice GenAgro Říčany a.s. KLAS Neslovice s.r.o. MZLU ŠZP Žabčice POOSLAVÍ Nová Ves, druž. ZD Březina ZD Čebín ZD Deblín ZD Moravské Knínice ZD Sokolnice ZEAS a.s. Lažánky ZS Devět křížů a.s. Domašov Zdroj: AZV (2010) Největšími producenty hovězího masa ve sledované oblasti jsou BONAGRO a.s Blažovice a GenAgro Říčany a.s. 35

36 6 Analýza vybraných společností 6.1 Zhodnocení stavu zkoumaných firem Z výše zpracovaných hodnot vyplývají změny z porovnání vývoje v letech 1999 až 2009, a to jak ve vztahu k obhospodařované půdě, tak počtu skotu a výrobě hovězího masa. V podnicích sledujeme čtyři typy vývoje: růst, stagnace, pokles nebo ukončení produkce. STAV OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY: Růst AGRO Monet a.s. GenAgro Říčany a.s. MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice BONAGRO a.s Blažovice Stagnace AGROPOD a.s Podolí KLAS Neslovice s.r.o. ZD Čebín ZD Moravské Knínice Pokles AGRO Brno-Tuřany a.s. AZOS Zakřany s.r.o. BOBRAVA a.s. Moravany POOSLAVÍ Nová Ves, druž. ZD Březina ZD Deblín ZD Sokolnice ZEAS Lažánky a.s. ZS Devět křížů a.s., Domašov 36

37 6 Analýza vybraných společností STAV POČTU SKOTU: Růst AZOS Zakřany s.r.o. MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice BONAGRO a.s Blažovice Stagnace POOSLAVÍ Nová Ves, druž. ZD Březina ZS Devět křížů a.s., Domašov Pokles AGRO Monet a.s. AGROPOD a.s Podolí GenAgro Říčany a.s. KLAS Neslovice s.r.o. ZD Čebín ZD Deblín ZD Moravské Knínice Ukončení chovu AGRO Brno-Tuřany a.s. BOBRAVA a.s. Moravany ZD Sokolnice ZEAS Lažánky a.s. 37

38 6 Analýza vybraných společností STAV VÝROBY HOVĚZÍHO MASA: Růst BONAGRO a.s Blažovice MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice GenAgro Říčany a.s. POOSLAVÍ Nová Ves, druž. ZD Březina ZS Devět křížů a.s., Domašov Stagnace AZOS Zakřany s.r.o. ZD Deblín Pokles AGRO Monet a.s. AGROPOD a.s Podolí KLAS Neslovice s.r.o. ZD Čebín ZD Moravské Knínice Ukončení produkce AGRO Brno-Tuřany a.s. BOBRAVA a.s. Moravany ZD Sokolnice ZEAS Lažánky a.s. 38

39 6 Analýza vybraných společností 6.2 Závěry vyplývající z analýzy firem Během sledování vývoje u souboru podniků došlo k několika závěrům. Čtyři z podniků navýšily svoji obhospodařovanou půdu na úkor dalších devíti. V podnicích AGROPOD a.s Podolí, KLAS Neslovice s.r.o., ZD Čebín a ZD Moravské Knínice nedošlo k žádným výrazným změnám z hlediska obdělávané půdy. K navýšení stavů skotu došlo u tří podniků, a to AZOS Zakřany s.r.o., MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice a BONAGRO a.s Blažovice. V podnicích AGRO Brno- Tuřany a.s., BOBRAVA a.s. Moravany, ZD Sokolnice a ZEAS Lažánky a.s. došlo k ukončení chovu skotu. Jde většinou o menší podniky, které neustály situaci na trhu vzhledem k efektivnosti výroby hovězího masa. U těchto podniků tedy došlo k ukončení produkce hovězího masa. Naopak díky zefektivnění výroby došlo u šesti větších podniků ke zvýšení produkce hovězího masa BONAGRO a.s Blažovice, MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice, GenAgro Říčany a.s., POOSLAVÍ Nová Ves, druž., ZD Březina a ZS Devět křížů a.s., Domašov. Můžeme vyvodit další závěry, kdy podniky, které navýšily svoji obhospodařovanou půdu jako BONAGRO a.s Blažovice a MZLU Školní zemědělský podnik Žabčice, také zvýšily svoje stavy skotu, a tím i současně produkci hovězího masa. K výraznému zefektivnění výroby došlo u podniku GenAgro Říčany a.s., který při poklesu stavů skotu zvýšil produkci hovězího masa. Podobně jsou na tom podniky, jejichž stavy skotu se nezměnili, ale byly schopny zvýšit svoji produkci (ZD Březina a ZS Devět křížů a.s., Domašov). Naopak podnik AGRO Monet a.s. zvýšil obhospodařenou půdu, ale snížil stav skotu. Tento podnik upustil od náročné produkce hovězího masa a přeorientoval se na produkci mléka, kde prioritou je dosáhnutí co nejvyšší užitkovosti na dojnici. 39

40 7 Závěr V průběhu let se na trhu se skotem a hovězím mase událo několik změn, které pak ovlivnily chování jednotlivých podniků. Došlo k významnému propojování mezinárodních trhů se všemi komoditami, a tím se zvýraznila rozdílnost efektivnosti výroby. Mezinárodní trh také ovlivnil vývoj a úroveň cenových hladin. Po vstupu do Evropské unie se navýšil dovoz a vývoz této komodity, na který byly naši producenti nuceni reagovat. Změnily se podmínky a podniky byly nuceny zefektivnit výrobu, aby byly schopny konkurovat v evropském měřítku. Po vstupu do EU se výrazně mění cenové hladiny. Ceny zemědělských výrobců zůstávají víceméně stejné, zato ceny průmyslových výrobců a ceny spotřebitelské výrazně rostou. V porovnání s lety před vstupem a dnes se náklady na výrovu a zpracování snižují a zvyšuje se obchodní marže. Produkce hovězího masa je závislá na určující poptávce, která je však podmíněna dlouhodobými prognózami z důvodu biologického procesu chovu skotu. Obecně se dá říci, že došlo k poklesu spotřeby hovězího masa na úkor poptávky po masu vepřovém a drůbežím. Klade se důraz na vysokou kvalitu masa a spotřebitel se rozhoduje z hlediska ceny a původu produkce. Vývoj produkce v regionu je odvislá od podmínek na trhu a na požadavcích Evropské unie. Ze zkoumaného souboru je možné sledovat, že větší podniky byly díky svým prostředkům k zefektivnění výroby, schopny se udržet na trhu, konkurovat silnějším producentům a levnějšímu dovozu. Menší firmy byly nuceny s výrobou skončit a přeorientovat se na jinou výrobu např. produkce vepřového masa. 40

41 8 Použitá literatura (1) BEČVÁŘOVÁ, Věra. Zemědělská politika. 1. vyd. Brno : [s.n.], s. ISBN (2) HOLÁ, Jana. Situační a výhledová zpráva: Skot hovězí maso, [s.l.] : [s.n.], 2009,108 s. ISBN (3) HOLÁ, Jana. Situační a výhledová zpráva: Skot hovězí maso, [s.l.] : [s.n.], 2010, 89 s. ISBN (4) BEČVÁŘOVÁ, Věra. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu, 2008, ISBN (5) BEČVÁŘOVÁ, V., JUŘICA, A. Koncepce pilířů I a II SZP v dotační politice ČR, Brno 2008, 69 s., ISBN (6) BEČVÁŘOVÁ, Věra. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu, 1. vyd. Brno : [s.n.], 2005a, 68 s. ISBN (7) BEČVÁŘOVÁ, V., VIHOHRADSKÝ, K., ZDRÁHAL, I. České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU, Brno, 2009, 74 s., FOLIA II ISSN (8) AGENTURA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV BRNO. Výběrové šetření Podklady o chovu skotu a produkci mléka. Brno (9) ŠEBESTA J., Vize českého zemědělství po roce 2010, Ministerstvo zemědělství, 2010, 67 s. (10) BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělství v agrobyznysu: základy agrární ekonomiky a politiky. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005b. 62 s. ISBN

42 (11) KABOŇOVÁ S., Ekonomika chovu skotu v České republice, Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, 2012, 62 s. Internetové zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí [online], Společná zemědělská politika Evropské unie, 2009, dostupné z www: html (12) Evropský parlament [online], Reforma Společné zemědělské politiky, 2008, dostupné z www: s.htm (13) EurActiv [online], Reformy Společné zemědělské politiky, 1999, dostupné z www: (14) Český statistický úřad [online], Výroba masa v České republice, dostupné z www: < (15) Ulmannová Z., Hovězí maso [online], Svět potravin, 2009, dostupné z www: < Český statistický úřad [online], Stavy hospodářských zvířat, dostupné z www: _id=11 Český statistický úřad [online], Zemědělství časové řady, dostupné z www: 42

43 9 Seznam použitých zkratek AZV CPV CZV ČSÚ EU MZe SC SZP SZIF ZD ZS Agentura pro zemědělství a venkov Brno Ceny průmyslových výrobců Ceny zemědělských výrobců Český statistický úřad Evropská unie Ministerstvo zemědělství Spotřebitelské ceny Společná zemědělská politika Státní zemědělský intervenční fond Zemědělské družstvo Zemědělská společnost 10 Seznam příloh Příloha č.1: Výroba masa celkem a výroba hovězího a telecího masa v ČR (v t jat.hm.) Příloha č.2: Ceny zemědělských výrobců býci jateční (Kč/kg živé hmoty) Příloha č.3: Ceny průmyslových výrobců hovězí maso zadní bez kosti ( Kč/kg) Příloha č.4: Ceny spotřebitelské hovězí maso zadní bez kosti (Kč/kg) Příloha č.5: Stavy skotu v jednotlivých krajích (tis.ks) Příloha č.6: Stavy skotu v jednotlivých podnicích v kusech Příloha č.7: Výroba hovězího masa v jednotlivých podnicích v tunách Příloha č.8: Stav skotu v České republice (v tis.ks) 43

44 11 Přílohy Příloha č. 1: Výroba masa celkem a výroba hovězího a telecího masa v ČR (v t jateč.hm.) Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti Výroba hovězího a telecího masa Zdroj: ČSÚ Příloha č. 2: Ceny zemědělských výrobců býci jateční (Kč/kg živé hmoty) Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII ,89 36,48 36,77 37,15 37,11 37,67 38,6 39,21 39,48 39,24 38,87 39, ,54 39,84 40,87 41,44 41,93 41,92 42,29 42,15 42,09 41,18 40,83 40, ,07 41,7 41,89 42,8 42,61 42,45 42,77 42,58 41,96 41,69 41,07 40, ,58 40,48 40,77 40,71 40,57 40,38 39,81 39,27 39,27 39,08 38,62 38, ,9 38,89 39,19 39,05 39,27 38,9 38,73 38,48 38,4 38,38 38, ,27 40,71 41,72 41,74 41,22 40,75 39,92 39,44 39,32 38,47 38,16 38, ,7 39,58 40,07 40,14 39,82 39,93 39,4 39,33 39,25 39,23 39,69 40, ,7 42,44 42,39 42,42 42,1 41,46 41,2 41,46 41,96