zaměstnavatelé Práce je dost, říkají firmy, ale nemůžeme knísehnat lidi

Transkript

1 zaměstnavatelé MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA MF DNES PRO OLOMOUCKÝ KRAJ ŠKOLSTVÍ Stipendia lákají Učňovská stipendia jsou pro žáky přitažlivá Strana 4 ANKETA Chybí technici Jak vyřešit nedostatek technických absolventů? Strana 12 FÓRUM MF DNES Zleva: Eva Hanousková (MF DNES), Lucie Zbořilová (Meopta optika), Petr Vodák (MieleTechnika), Marek Švarc (Trystom), David Štverka (MF DNES), Jiří Rozbořil (hejtman Olomouckého kraje), Ivo Hlavatý (VŠB TUOstrava, Fakulta strojní), Pavel Michalík (Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín), Oldřich Klemš (Střední průmyslováškola elektrotechnická, Mohelnice), TomášSvětnický (Precheza), Jakub Štos (MFDNES), Monika Petrlová apavel Pěnička (Siemens), Ivan Rašťák (tiskový mluvčí Olomouckého kraje). Foto: Tomáš Frait, MAFRA Práce je dost, říkají firmy, ale nemůžeme knísehnat lidi Fórum MF DNES Firmy volomouckém kraji trápí nedostatek absolventů technických oborů. Problém je vtom, že stejné trápení mají iškoly, které by studenty měly dodávat. Nemají je... OLOMOUC Český průmysl žije ve smutném paradoxu. V řadě svých oborů nabízí lidem jistotu práce, slušný amnohdy až nadprůměrný výdělek, nicméně zájemců, které by do těchto postů obsadil, má málo. Ajen tak jich více mít nebude. Děti totiž nemají ostudium na středních průmyslových školách zájem, na učiliště se jim nechce už vůbec. Proč taky, když je tak snadné dostat se i na gymnázium. Výsledek je pak ten, že Česku se akutně nedostává absolventů technických oborů. Proč tomu tak je, co se dá stímto stavem udělat ajaké by vnaší zemi měly nastat změny, aby se situace kolem technického vzdělávání změnila, řešilo fórum MF DNES. Uskutečnilo se 18. března v olomouckém hotelu Flora a pozvání na něj přijali zástupci Olomouckého kraje, místních strojírenských firem a technických škol. Včem je tedy hlavní potíž? Technické řemeslo má nízkou společenskou prestiž. Společnost technické obory jednoduše vytěsnila, uvedl jednatel společnosti Trystom Marek Švarc. Přitom negativní nálada ktechnickým oborům pramení zfabrik 80. let, kdy to byly špinavé provozy, fyzicky i hlukově náročné. Dnes, když jdete do fabriky, tak je to nádherné ačisté prostředí, kde kanceláře provozů jsou na tom kolikrát hůř než samotné provozy. Společnost by měla špatné povědomí o firmách změnit. Pokračování na straně 8 OBSAH Rozhovor Šéf mohelnického Siemensu Pavel Pěnička upozorňuje, že na trhu je nedostatek kvalitních techniků Strana 2 Kraj v číslech Vkraji stoupla nezaměstnanost, ale i platy a tržby Strana 6 Strojařina Děkan strojní fakulty VŠB Ivo Hlavatý hovoří ovýhodách strojařiny Strany 10 a11

2 2 zaměstnavatelé Potřebujeme kvalitní řemeslníky Takových lidí je ale na pracovním trhu nedostatek, říká ředitel mohelnického Siemensu PavelPěnička H V současnosti běží projekt k ověřování spolupráce firem aškol. Doufám, že někdy vletech 2014 a2015 by mohly být připraveny návrhy pro legislativní změny.základ vidím vtom, aby bylo právně možné nabrat mladé lidi do firmy adát je učit avučení je podporovat ifinančně. Už dnes můžeme tyto věci dělat nepřímo. Vrámci studia podporujeme žáky stipendii. Totéž už dělá uvybraných oborů ikraj. Ikdyž to není vysoká částka, může být pro studenty zajímavá. Siemens je německá firma. Berete tedy inspiraci právě odtamtud? Cítíme se být českou firmou. Asamozřejmě využíváme zázemí našeho mateřského koncernu. Siemens má v Německu vřadě závodů svá učiliště. Studenti, kteří se tam připravují, berou stipendia 600 až 800 eur měsíčně, což je zhruba 30 procent platu dělníka vzávodě. To je obrovská motivace, takže tam nemají nouzi ozájemce ostudium. Na druhou stranu studenti Změna by se měla nastartovat už v mateřských školkách. Siemens má vněmecku vřadě závodů svá učiliště. lavně vyučené technických oborů hledají firmy vregionu. Přestože nezaměstnanost se stále zvyšuje, nedostatek kvalifikovaných lidí pořád trvá. Firmy se snaží víc spolupracovat se školami apřimět taky stát, aby systém nemotivující ktechnickému vzdělání změnil. Ovšem itak zažívají velcí zaměstnavatelé stále větší problém při shánění kvalitních technicky vzdělaných zaměstnanců. Například mohelnický Siemens bude jen vyučených absolventů potřebovat v následujících letech desítky. Současný školský systém ale podle ředitele Pavla Pěničky nedokáže studenty dostatečně technicky připravit. Víme, že v letech 2016 až 2020 budeme kvůli odchodům do penze každoročně potřebovat vyučené lidi vpočtu mezi třiceti až šedesáti. Jenže dostatečně připravení lidé na trhu nejsou, uvedl Pavel Pěnička. Co tedy chybí mladým lidem, vždyť jsou odmalička obklopeni počítači Řekl bych, že jim chybí technický cit. Změna by se měla nastartovat už umateřských škol. Děti potřebují technické hračky. Ne ale formou počítačů, mobilů, tabletů apodobně, ale technické hračky, se kterými mohou ručně tvořit. Když se vmalých dětech probudí zájem otechniku, může je to vbudoucnu směřovat koborům, které mají perspektivu. Kde se stala chyba? Táhne se to od devadesátých let minulého století, kdy byly obecně posilovány humanitní obory vzdělání na úkor technických. Rodiče tak nabyli mylného dojmu, že téměř každé dítě může studovat gymnázium ana učňovské školství vznikl vyloženě negativnípohled. Pavel Pěnička Dostatečně připravení lidé na trhu nejsou, říká vrozhovoru šéf mohelnického závodu Siemens Pavel Pěnička. Foto: Tomáš Frait, MAFRA Jak chcete vrátit zájem o učňovské školství? Popularitu azájem probudíme ve chvíli, kdy nábor na studium do učňovských škol nebudou dělat školy, ale budou ho dělat firmy nebo se na něm budou alespoň výrazně podílet. Vtom Na učňovské školství vznikl negativní pohled. případě začnou být technické učební obory zajímavé i pro rodiče. Když bude rodič například vědět, že dítě má uzavřenou smlouvu se společností Siemens ažepoukončení studia nastoupí do firmy, bude to pro rodiče jakási záruka jistoty. Čím mohou zaměstnavatelé napomoci ke zvýšení kvality výuky? Jednoznačně větším zapojením do procesu vzdělávání. Nejen umožnit větší technickou praxi ve firmách, ale zároveň poskytnout technickou podporu školám a výcvikovým střediskům. Dnes bohužel materiální vybavení učilišť absolutně neodpovídá potřebám. Podporujeme učiliště i okolní průmyslovky aspolupracujeme také stechnic- kými univerzitami. Stát by měl tyto aktivity podporovat minimálně tím, že tyto náklady budou plně daňově uznatelné. Kdy by mohly změny začít fungovat? Na náboru do učení by se měly podílet firmy. už ve firmách odvádí na praxi výkon, který produkuje hodnoty. Co je na německém systému inspirativní? Líbí se mi třeba, že tam je už odborný výcvik vedený přímo ve firmě. Vybavení výukového střediska tak odpovídá nejmodernějším trendům. Samozřejmostí je potom vdalším stupni ověření si znalostí přímo vreálných procesech na pracovišti. Tak připravený učeň je pro firmu přínosný okamžitě po nástupu do praxe. Může tedy v mohelnickém závodě Siemensu vyrůst špičkové vzdělávací středisko, které budou ke vzdělávání svých studentů používat učňovské školy? Je to jedna zmožností. Pokud se bavíme otakovém středisku, je to otázka desítek milionů a potom pravidelné obměny technologií, aby odpovídaly trendům, a studenti tak měli vždy možnost pracovat na nejmodernějším zařízení.tonení zanedbatelná položka, takže vše musí jít ruku v ruce se změnami legislativy. Rostislav Hányš

3 4 zaměstnavatelé Učňovská stipendia jsou pro žáky přitažlivá, díky nim se lépe učí Budoucí truhlář Adepti truhlářského řemesla se mohou zúčastnit soutěží, které je prověří v jejich oboru. Foto: Otakar Grusser, MAFRA Stipendia pro učně, tři sta až pět set korun měsíčně,které vyplácí olomoucké hejtmanství, přinutila žáky některých učňovských oborů, aby se lépe učili ataké chovali. Vyplynulo to zanalýzy, kterou provedl odbor školství krajského úřadu. U žjsou to tři roky, kdy se olomoucké hejtmanství rozhodlo, že penězi podpoří tyžáky, kteří navštěvují vybrané obory středního vzdělání svýučním listem třemi, čtyřmi nebo pěti stovkami měsíčně. Na konci třetího ročníku můžou jednorázově získat až pět tisíc korun, pokud mají vyznamenání. Aukazuje se, že stipendia mají užáků úspěch. Zanalýzy, kterou provedl odbor školství, vyplynulo, že díky učňovským stipendiím se zlepšil nejen prospěch, ale ichování žáků. Oněkteré obory je dokonce větší zájem. Letos se učňovská stipendia týkají například zedníků, tesařů, truhlářů, elektrikářů, klempířů, strojních mechaniků, obráběčů kovů, ale imalířů alakýrníků, pekařů či řezníků, vyjmenoval vedoucí odboru školství Miroslav Gajdůšek. Žádné důtky ani pětky Aby žáci stipendia získali, musí splnit několik podmínek: zodborných výcviků nesmí mít čtyřky apětky, musí se chovat slušně, takže důtky nebo napomenutí třídního učitele musejí být tabu, ataké nesmí mít neomluvené hodiny. Chtěli jsme, aby se zvýšil zájemžáků ovybrané učební obory, které jsou na trhu práce dlouhodobě perspektivní, ataké aby se zajistil dostatek kvalifikované pracovní síly, uvedl Gajdůšek. Vtomto školním roce hejtmanství podporuje 1752 žáků zkrajských škol a63žáků ze škol jiných zřizovatelů. Z rozpočtu kraje na to vyčlenilo částku 7,1 milionu korun. Některým však stipendia nepomohla. Zájem dětí není takový, jaký bychom si představovali. Technické obory prostě nelákají, posteskl si ředitel Střední školy elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou Jaroslav Pokrupa. Pravdou je, že mezi dětmi arodiči bývají nejpopulárnější gymnázia, kam se každý rok hlásí nejvíce žáků. Ředitel olomouckého Gymnázia Čajkovského Radek Čapka se nediví. Jak říká, gymnázium je obecně dobrá volba, pokud se děti učí rády. Škola navíc spolupracuje sgymnáziem ve Španělsku anabízí šestileté bilingvní studium španělštiny, což může být pro rodiče a jejich děti přitažlivé, pokud jazyky upřednostňují před vším ostatním. U dětí však bodují i střední odborné školy. Nejčastěji si přejí být reprodukčními grafiky v médiích, takový obor se vyučuje na Střední škole polygrafické v Olomouci. Lákájeipředškolní a mimoškolní pedagogika na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole vpřerově nebo lesnictví na Střední lesnické škole v Hranicích. Kam strojkařem VOlomouckém kraji je celkem 84 škol, ztoho je 64 středních odborných škol aučilišť a20gymnázií. Kam se kteří žáci hodí? Gymnázium je především pro jedničkáře, maximálně dvojkaře, který zvládá učivo základní školy, chce pokračovat na vysoké anevadí mu, že stráví několik hodin denně nad učebnicemi. Mimo to by měl zvládat tlak anároky, které jsou na gymnáziích obvykle větší než na střední odbornéškole. Pokud se užáka občas objeví nějaká ta trojka nebo čtyřka, může zkusit absolvovat střední odbornou školu, která končí stejně jako gymnázium maturitou. Přitom neplatí, že na vysokou nebo vyšší odbornou školu později nemůže. Naopak. A sdokončeným středoškolským vzděláním je na tom možná ještě lépe než absolvent gymnázia, který má po čtyřech letech jen všeobecné vzdělání ažádnou konkrétní kvalifikaci. Řemeslníci mají budoucnost Zedník, mechanik, truhlář, elektrikář odborníci si stěžují, že tyto ajiné profese pomalu vymírají, děti ani rodiče oněčasto nemají zájem. Zruční a šikovní lidé přitom najdou práci daleko snadněji než kuchaři smaturitou a cesta k dalšímu vzdělávání a k maturitě se jim v žádném případě neuzavírá. Učební obor je vhodný pro žáky, kteří směřují spíše k praktickým činnostem. Petra Bartíková TIPY Tipy na školy snetradiční výukou Gymnázium Šumperk Masarykovo náměstí 8 Co škola nabízí ačím je výjimečná: adaptační kurzy, týdenní odborné exkurze, sportovně turistické kurzy, filozofie všichni všechno aj. Soukromá střední odborná škola Hranice Jaselská Co škola nabízí ačím je výjimečná: certifikace, stipendijní řád, systém konzultací Střední lesnická škola Hranice Jurikova Co škola nabízí ačím je výjimečná: lesnické vzdělání, lovecký lístek, zbrojní průkaz Slovanské gymnázium třída Jiřího z Poděbrad 13 Co škola nabízí ačím je výjimečná: péče otalentované studenty, vrámci šestiletého studia nabízí například možnost výuky ve francouzském jazyce

4 6 zaměstnavatelé Jak pozitivní, tak negativní trendy vykazuje ekonomika Olomouckého kraje. Zvyšuje se nezaměstnanost, na druhou stranu mzdy vregionu rostou nejrychleji ze všech krajů. Firmy, které táhnou ekonomiku, mají zajímavé zakázky na kterých mohou stavět. S trašákem Olomouckého kraje je rostoucí nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných totiž dál roste. Vúnoru se přiblížil na 308 lidí historicky nejvyšší nezaměstnanosti, která bylavdobě vrcholící krize vúnoru Tehdy hledalo práci lidí. Proti stejnému období loni přibylo veviden- ci nezaměstnaných 3609 lidí, což představuje devítiprocentní nárůst. K nárůstu nezaměstnanosti dochází ve všech okresech Olomouckého kraje, uvedl analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník. Nepříznivý trend vnezaměstnanosti pokračuje už od srpna loňského roku. Olomoucký kraj spolu smoravskoslezským teď vykazuje druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti vcelé republice. Pracovních příležitostí je málo. Stálý zájem je především ostrojírenské profese. Dobrá zpráva mzdy rostou rychleji Mzdy v poslední době rostly rychleji, než je celostátní průměr. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v Olomouckém kraji vporovnání spředchozím rokem vzrostla o3,1 procenta. Celorepublikový průměr je 2,7 procenta. Reálné mzdy však kvůli vyšší inflaci klesly mírně. Inflace totiž byla ještě o dvě desetiny procenta vyšší než růst mezd. Olomoucký kraj se výší mzdy umístil na devátém místě, menšíplaty pobírali lidé vpěti krajích korun pod průměrem jsou mzdy v Olomouckém kraji. Tržby rostly nejrychleji Je vyšší nezaměstnanost, zároveň ale imzdy atržby Pozitivním trendem byl loni i růst tržeb. V Olomouckém kraji loni rostly dokonce nejrychleji v celé České republice. Zatímco republikový meziroční růst vprůmyslu činil 2,5 procenta, firmy vregionu tržby navýšily meziročně o6,1 procenta na 103,8 miliardy korun. Uvedl to Český statistický úřad. Růst tržeb souvisí srostoucí produktivitou. Vede tak naopak kpoklesu zaměstnanosti o2,7 procenta za rok Zakázky: přes stagnaci ekonomiky si tahouni poradí Rozhodující pro další vývoj jsou zakázky. Čím zajímavější, tím lépe. Zdaleka nejlukrativnější jednorázovou zakázku získala společnost Papcel Litovel. Podnik vyrábějící kompletní papírenské technologie postaví vbělorusku papírnu za téměř dvě miliardy korun. Díky této expanzi Papcelu vpříštím roce rapidně narostou tržby. Bylo velmi obtížné kontrakt získat. Pro nás to znamená vytížení kapacit v konstrukci a ve výrobě na celý rok, uvedl generální ředitel společnosti David Dostál. Firma podle něj přijmedalších třicet lidí, aby zvládla vedle ostatních také tuto mamutí zakázku. Její stav se tak navýší na skoro 300 zaměstnanců. V zaměstnanosti se dostaneme prakticky na předkrizovou úroveň, podotkl šéf Papcelu. Mamutí zakázka ponese prospěch jak letos, tak ještě ivpříštím roce. Letos tržby Papcelu překročí díky ní jednu miliardu avpříštím roce se dostanou dokonce na 1,7 miliardy korun. Papírnu v Bělorusku uvede do provozu v lednu Největší zaměstnavatel v regionu Meopta Přerov má rozjednaných hned několik velmi lukrativních zakázek. Firma čeká růst prodeje špičkové sportovní optiky, jako jsou sportovní dalekohledy apuškohledy. Příznivá odezva je jak v tuzemsku, tak v zahraničí, uvedl ředitel společnosti Vítězslav Moťka. V oblasti vojenství si hodně slibuje od dodávek kompletů optiky pro útočné pušky. Slibně se podle něj vyvíjí také zakázky udalších aplikací pro digitální projekce nebo polovodičový průmysl. V letošním roce bychom se měli pohybovat vobjemu zakázek na úrovni loňského roku, který byl pro nás velmi úspěšný, astav zaměstnanců by se měl pohybovat jako dosud mezi Úspěšná firma Litovelský podnik Papcel, který vyrábí stroje pro papírenský průmysl, získal loni lukrativní zakázku téměř za dvě miliardy korun. Foto: Petr Janeček, MAFRA 2350 až 2450 lidmi, doplnil Vítězslav Moťka. Dobrý rok očekává mohelnický Siemens patřící k předním světovým výrobcům elektromotorů, který má řadu lukrativních zakázek. Například je to dodávka elektromotorů pro výrobu větrných elektráren do Dánska. Další zajímavou zakázkou je dodávka motorů pro holandskou společnost, která je využívá zejména na ropných plošinách, uvedl ředitel mohelnického Siemensu Pavel Pěnička a poznamenal: Do třetice pak jistě stojí za pozornost objem elektromotorů, které putují knašim německým sousedům. Tato zakázka je znašeho pohledu výjimečná tím, že jde omotory znově vyvinuté řady sextrémně vysokou účinností. Počet zaměstnanců by si měl udržet také Pars Šumperk zabývající se komplexními modernizacemi kolejových vozidel. V průběhuroku 2013 doběhnou dvě velké zakázky pro České dráhy, atododávky řídicích vozů a dodávky motorových vozů. Kromě toho aktuálně běží projekt modernizace osobních vozů aprojekt oprav lokomotiv. Také jsme vrámci restrukturalizace výrobních kapacit skupiny Škoda převzali zakázky naší sesterské společnosti Movo, přiblížila mluvčí firmy Michaela Linhartová. Rostislav Hányš FAKTA Nezaměstnanost Okres počet lidí bez práce Jeseník 4026 Olomouc Prostějov 6787 Přerov 9771 Šumperk 9097 Olomoucký kraj Zdroj: MPSV Mzdy v regionu Vroce 2012 byl volomouckém kraji průměrný plat Kč (v celé České republice Kč), v roce 2011 činil v kraji průměrný plat Kč (v celé České republice Kč. Zdroj: ČSÚ

5 8 zaměstnavatelé Fórum MF DNES: Práce je dost, říkají Debata Firmy akraj se shodly hlavním problémem je systém školství (vedle zleva Lucie Zbořilová, Monika Petrlová apavel Pěnička, nahoře zleva Petr Vodák, Marek Švarc a JiříRozbořil). Moderovaná diskuse se zástupci Olomouckého kraje, zdejších firem aředitelů škol se věnovala problému nedostatku absolventů technických oborů. Co na ní také zaznělo? Pokračování ze strany 1 Ale nemění... V rodinách je opravdu velký problém. Každý rok je vkraji veletrh středních škol. Chodí tam ale žáci, kteří se jdou hlavně ulít zhodiny na základce aveletrh je nezajímá. Takových veletrhů je spousta, ale měli by tam chodit rodiče, kteří pak působí naděti. Na veletrhu jsem byl rodiče jsem neviděl, řekl hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. Problém číslo jedna: České školství jako takové Dalším problémem je, že české školství technickému vzdělávání také zrovna dvakrát nepřeje. Kdysi se začalo podporovat všeobecné vzdělávání hurá, všichni budou vzdělaní, říkalo se. Když si vezmeme dvacet let zpátky, byla tady nějaká směrná čísla, která trh práce naplnila auspokojila. Dnes směrná čísla nejsou apodporuje se všeobecné vzdělávání. To technické podporu od ministerstva školství nemá, konstatoval Rozbořil. Navíc systém přijímacích pohovorů je takový, že školy berou všechny, protože příspěvek je na hlavu, nikoliv na to, co ten člověk umí. Takže na gymnázia jsou přijímáni i trojkaři, proboha Vždyť pak jen rozšiřují řady nezaměstnaných. Přijímací zkoušky se musí změnit. Asnimi, bohužel, icelá koncepce ministerstva školství. Ta je podle mnohých špatná dlouhodobě. Začátek problému je v90. letech, kdy po revoluci převládl názor, že technické obory nejsou potřeba aže potřebujeme ekonomy, právníky, načež knim vznikla spousta nových oborů. Dnes tak děti mají mnohem širší možnost studovat vysokou školu avybírají si samozřejmě ty jednodušší obory. Tam je potom velká propast chybí nám prostě generace zdevadesátých let, poznamenal jednatel společnosti Miele Technika Petr Vodák. Obdobně mluvil iředitel Sigmundovy střední školy strojírenské, Lutín Pavel Michalík. My teď fungujeme jako firma, která dostává peníze od státu za to, že něco vyrobí, ale ani nemusí nic vyrobit, protože dostane peníze izažáka, který neskončí, anikoho nezajímá, co vyrobí, jestli je to uplatnitelné ajak je to kvalitní. Normativní financování škol je hrob kvality, sdělil Michalík. K tomu máme rámcové vzdělávací programy, které něco definují, ale bez měřitelných parametrů. Uvedu příklad obráběč kovů. Vzdělávací program má přes sedmdesát stran aztoho do pěti stran jepopsáno něco konkrétního kodbornosti. Zbytek jsou obecné řeči slova, slova, slova, nic víc Jde proto onastavení celého toho systému aby stát platil skutečně to, co potřebuje. Musí monitorovat vzdělávání zhlediska trhu práce, zhlediska uplatnění absolventů ana základě toho stanovit nějaká směrná čísla. Účastníci fóra Fóra MF DNES, které se uskutečnilo volomouckém hotelu Flora, se účastnili: Tomáš Světnický (Precheza), Lucie Zbořilová (Meopta optika), Pavel Pěnička a Monika Petrlová (Siemens), Petr Vodák (Miele Technika), Marek Švarc (Trystom), Jiří Rozbořil (hejtman Olomouckého kraje), Ivan Rašťák (tiskový mluvčí kraje), Ivo Hlavatý (VŠB TU Ostrava, Fakulta strojní), Pavel Michalík (Sigmundova střední škola strojírenská, Lutín), Oldřich Klemš (Střední průmyslová škola elektrotechnická, Mohelnice). Žáci si technické obory nevolí, protože matematika bolí. Jde onastavení systému aby stát platil to, co potřebuje. Kvalita vysokoškoláků dosahuje úrovně středoškoláků, bohužel. Čísla evidentně chybí, protože technické školy mají s naplněním tříd problém. Strojírenské třídy se neotevírají a to je časovaná bomba. My máme obrovský problém. Děti, ity, které na to nemají, jdou raději na gymnázia než knám. Systém přijímacího řízení je špatný, konstatoval ředitel SPŠ elektrotechnické vmohelnici Oldřich Klemš. My zásobujeme mohelnické firmy, kde se průmyslu daří. Odcházelo od nás knim devadesát absolventů. Jenomže teď jsme otevřeli jednu třídu vprvním ročníku to je pouze třicet dětí, propad je obrovský. Firmy iškoly zároveň přiznaly, že dětem se na průmyslovky aučiliště nechce iztoho důvodu, že technické školy jsou všeobecně vnímané jako těžké. Žáci si technické obory nevolí, protože matematika afyzika bolí. Volí raději obory humanitní. Technické školy tak mají nedostatek absolventů autěch je navíc jejich kvalita diskutabilní, podotkl personální ředitel společnosti Precheza Tomáš Světnický. Toto jsou obory, které nám chybí... Realita jepak taková, že firmám techničtí absolventi chybí. Kteří nejvíce? Hledáme permanentně konstruktéry, přípraváře výroby, technology... Mohou to být středoškoláci, ale musí mít znalosti nemají je. Přijdou knám mladí kluci na obráběče, ale nemají základní řemeslné dovednosti, poznamenal Marek Švarc. Trvale hledáme vlastně všechny profese. Dobrý člověk se trhem práce ale jenom mihne. Na úřadu práce ho ani nemá smysl hledat. Malý výběr zuchazečů opráci potvrdili také zástupci mohelnického Siemensu. Pro ostravskou pobočku jsme sháněli asi 60 nových zaměstnanců. Jediné kritérium bylo, aby uměli dobře německy. Nepotřebovali žádnou praxi, takže ideální volba třeba pro absolventy gymnázií. Bylo nadlidským úkolem sehnat během čtyř měsíců 60 lidí, kteří by splňovali tohle jediné kritérium, řekla vedoucí odboru komunikace Monika Petrlová. Kvalita vysokoškoláků dosahuje úrovně středoškoláků před revolucí, bohužel. Jestliže teď pořizujeme investici, speciální lis na lisování magnetických obvodů, který celý stojí 100 milionů, myslíte si, že na obsluhu tohoto stroje postavíme přeškoleného třeba kuchaře nebo pekaře? To si nikdo znás nemůže dovolit. Avtechnologiích dávno nejsme ve stavu, že pracujete na dvacet třicet let starých strojích, potvrdil pak ředitel mohelnického Siemensu Pavel Pěnička. Lidi shání také přerovská Meopta. Potřebujeme iabsolventy učilišť nebo středních škol průmyslových. Bereme technology, programátory, seřizovače. Potřebujeme ale i obyčejné lidi, se znalostí čtení výkresové dokumentace, lidi, kteří mají takové to technické uvažování na středoškolské ivysokoškolské úrovni. A pak máme specifikum, sháníme optiky a to přes celé spektrum škol od učňovského po vysokoškolské, mechaniky optických přístrojů... vysvětlila ředitelka pro personalistiku afiremní komunikaci Meopty Lucie Zbořilová. Pokračování na straně 9

6 zaměstnavatelé 9 firmy, ale nemůžeme knísehnat lidi Fórum MF DNES Fórum MF DNES v olomouckém hotelu Flora. Nahoře Petr Vodák zfirmy Miele Technika. Pokračování ze strany 8 Jak na poptávku firem dokážou zareagovat školy? Špatně... Spolupráce sfirmami funguje. Žáci končících ročníků už mají ve firmách uplatnění. Problém ale je, že stát nám vytváří úplně opačné podmínky, řekl Pavel Michalík. Je tady takzvaná jednotná zkouška, která má zvýšit úroveň absolventů. Ale jestliže se žák vkončícím ročníku profiluje podle firmy, tak mu nemůžu přece napasovat jednotnou zkoušku. Žáci, kteří jsou ve firmách, mají praktickou zkoušku zadanou podle požadavků firmy. Společná zkouška, za dva roky povinná, praxi ve firmách krajně ohrozí. Já budu muset žáky zfirem stáhnout, abych je na společnou zkoušku připravil. Na jednu stranu stát spolupráci s firmami chce, na druhou ji ničí. Propojení firem s vysokým školstvím přiblížil děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské Ivo Hlavatý. Je běžné, že firmy si naše studenty samy vybírají a vedou si je podlesvých potřeb a vychovávají si je, sdělil Hlavatý. Nejpropracovanější spolupráce je s mohelnickou firmou Hella Autotechnik. Ta má dnes svůj předmět, který je obtížný, co tři cvičení se tam píšou testy. Přihlásilo se do něj čtyřiapadesát studentů. Všichni to absolvovali na té nejtěžší bázi. Co udělat, aby se situace ve školství změnila? Jak zneutěšené situace ve školství ven? Musíme mít systém, který bude kvalitu uchazečů o střední školy třídit. Měl by existovat systém, ve kterém, když se přes nějakou laťku studenti nepřehoupnou, tak prostě na střední školu nepůjdou. Když budou vědět, že neudělají státem řízenou maturitu, tak se na ty střední školy ani nebudou hlásit, protože budou vědět, že je to pro ně zbytečné, mínil Tomáš Světnický. Zlom musí přijít ivpraktické výuce. Dnes umí každý dělat spočítačem, ale když si máte vyměnit zásuvku doma, tak to málokdo umí, ajetoobrovský problém.potřebujeme proto duální Plodíme vzdělané lidi bez návaznosti na to, co stát potřebuje. vzdělávání, mít ivíce praxe. Vidím to i na sobě. Jsem absolvent mohelnické průmyslovky. My jsme dílny měli aumím si udělat spoustu věcí sám, chybí mi ale to, ženemám výuční list ato by měla být ta posloupnost techniků výuční list, maturita, pak vysoká škola, konstatoval Pavel Pěnička. Říká se, že ryba smrdí od hlavy. My tady můžeme naříkat, jak chceme, jsme ale závislí na ministerstvu školství. Pokud se nezmění financování školství, kvalita afinancování učitelů apokud se nezmění systém přijímaček ahodnocení žáků, kdy na gymnázia jde každý, tak nic nezmůžeme, doplnil hejtman Jiří Rozbořil. Za posledních dvacet let došlo knaprosté devastaci školního systému. Jeho reformy stály stovky milionů, šly ale proti sobě bez návaznosti na průmysl, bez návaznosti na cokoliv. Reformy vedly ktomu, že plodíme vzdělané lidi, ale bez návaznosti na to, co stát potřebuje. Reforma, reforma, reforma... Na reformě školství se shodli snad všichni účastníci debaty. Reforma je nutná. Stát sází na bakalářské obory. Bakaláře ale dnes málokdo zaměstná. Bakalářský systém studia je přitom dotovaný, kdežto navazující magisterský jen zpadesáti procent. Amyjsme pak vkleštích. Pokud je koncepce státu nastavená tak, že potřebujeme více bakalářů aprůmysl je nechce, tak je to asi špatně, řekl Ivo Hlavatý. Špatně je toho, zdá se, ale poněkud víc... Ve školách chybí dílny. Učitelé jsou špatně placení, takže si přivydělávají tím, že pracují ipro jiné firmy. Ktomu je tady absence určení oborů, které společnost potřebuje, sdělil Oldřich Klemš. Zástupci škol se také shodli, že školství by se mělo razantně změnit už od základních škol. My když děláme udětí ze základních škol vstupní testy, tak oni umí vmatematice částečně procenta, pak nějakou jednoduchou lineární rovnici, atím to víceméně končí. Ktomu nejsou schopné napsat několik souvislých vět, podotkl Pavel Michalík. Děti ani nemají žádnou motivaci. My si je hýčkáme neskutečným způsobem aony nemusejí nic dělat. Acoděláme my? Píšeme školní vzdělávací programy. Stovky stran, které pak leží vředitelně avytáhnou se, když přijde inspekce. Ale aby se definovalo, co má žák vkaždém ročníku umět, to se prostě nedělá. David Štverka Školy Zástupci škol (nahoře zleva Ivo Hlavatý, Pavel Michalík aoldřich Klemš), na snímku vlevo Tomáš Světnický (Precheza). Firmy Firmám v kraji chybí technici. Na snímku dole Lucie Zbořilová (vlevo) a Monika Petrlová. Foto na dvoustraně: Tomáš Frait, MAFRA

7 10 zaměstnavatelé Strojař není špinavý soustružník. Absolvoval strojní fakultu, teď ji vede. Ivo Hlavatý,děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, má za to, že stechnikou by se děti měly seznamovat už vmateřských školách. Ato tak, že si třeba pohrají se stavebnicemi. Děkan Ivo Hlavatý je děkanem Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě. Foto: Tomáš Frait, MAFRA F irmám chybí techničtí pracovníci, tak nakupují stavebnice adarují je dětem vmateřinkách. Stavebnice je mají naučit technicky myslet. Ivo Hlavatý, děkan Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, to kvituje spovděkem. Jak říká, jde ogeniální tah, protože stavebnice udětí rozvíjejí logické myšlení, které je pro strojaře nejdůležitější. Zároveň upozorňuje, že absolventi technických oborů nechybí jen včeské republice, ale de facto vcelé Evropě. Jejich počet stále klesá, přitom ve srovnání svýrobou, která tu je, by měl spíše stoupat. Čím si pokles vysvětlujete? Důvodů je několik. Obecně můžeme říci, že technické obory mají mezi lidmi nálepku těžké. Když se řekne matematika nebo fyzika, žáky většinou napadne, že to musí být něco hrozně těžkého. Ztechniky mají respekt. Výchovní poradci by jim ji mohli pomoci blíže poznat, osvětlit, jenže na to nemají dost času ani možností. Apak jsou tu rodiče žáků, kterým je třeba vysvětlovat, že kdo má technické vzdělání, snadněji dnes získá práci. Přitom vůbec nemusí zůstat voboru, může se rozvíjet ivjiných profesích avešpičkových technologiích, které včeské republice jsou. Tím myslím různé automobilky, automatické linky ajiné výroby. Být technikem, to dnes není žádná špinavá práce. Pozor, nemluvím otěžkých provozech, jaké jsou vtřineckých železárnách nebo ve Vítkovicích, tam se provoz jako takový změnit nedá. Jenže rodiče by měli vědět, že vtechnice existují ičisté provozy ažejakmile někdov technice dělá, neztratí se. Ze statistik je známo, že počet dětí dle demografické křivky klesá. Vypadá to, že přibližně vletech se počet vysokoškoláků sníží až na polovinu. Naším úkolem je, aby tak obrovský pokles nenastal právě v technických oborech. Protože ať chceme, nebo ne, hrubý domácí produkt včeské republice nevytváří turismus nebo zemědělství, ale průmysl. Ministerstva by si to měla uvědomit azamýšlet se, jak podpořit střední i vysoké školy technického směru. Myslíte penězi? Ta podpora nemusí být jen finanční. My se třeba snažíme popularizovat techniku atechnické obory už na mateřských školách. Jak to děláte? Existuje akce, která se jmenuje Chemie na hradě. Fakulta strojní se jí účastní. Předvádíme tam, co všechno technika je. Že ten, kdo se jí věnuje, není jen špinavým soustružníkem ustroje, ale že může pracovat například s roboty. Pořadatelé loni vyzkoušeli jednu věc naslezskoostravský hrad pozvali děti zmateřských škol. Otechniku projevily obrovský zájem. Samozřejmě nepochopily, jak věci fungují, ale jejich reakce byly neuvěřitelné. Víte proč? Neměly strach. Čím je člověk starší, bojí se, aby něco nepoškodil, atak si drží odstup. Děti tyhle věci neřeší. Naopak. Jdou krobotům, vezmou telefon, všechno pomačkají nejen kluci, ale iholky. Jim se to prostě líbí, tak reagují bezprostředně. Jen doufám, že si něco ztoho zapamatují. Firmy na Opavsku postrádají velké množství technických pracovníků, obstaraly proto dětem vmateřských školkách nové stavebnice. Ty je mají naučit technickému myšlení, kladnému vztahu ke strojům apráci. Co si otom myslíte? Podporuji to, jde ogeniální tah. Staré inové stavebnice, třeba merkur, udětí rozvíjejí logické myšlení. Děti to baví, tak třeba si všimnou, že když něco poskládají aono to pak stojí nebo se to hýbe, asi to nebude tak těžké, jak lidé říkají. Ahlavně, že technika kněčemu vede, to je důležité. Zkrátka jde ojednu zcest, jak nasměrovat děti ktechnice, která nás obklopuje, živí aživit nás bude. Kdo vystuduje strojní fakultu, má na 99,9 procent jisté místo. Ale ne jen ve strojírenství. Ztechnika může být dobrý ekonom imanažer, protože logické myšlení, kterému lidově říkáme selský rozum, je velice dobrým Ztechnika může být idobrý ekonom či manažer. základem pro všechny ostatní obory. Ovšem zmanažera nebo ekonoma se jen těžko stane dobrý strojař. Nicméně studium technických oborů je náročné, to uznáte. Všechna ta matematika, fyzika může být pro středoškoláky strašákem. Co vaše fakulta dělá pro to, aby se techniky tolik nebáli? Jezdíme na střední školy, prezentujeme se a vysvětlujeme, co přesně unás můžou studovat, aby ztoho neměli obavy. Třeba gymnazisté jsou na strojní fakultu připraveni mnohem lépe než žáci zprůmyslovek, protože základy matematiky afyziky jsou na gymnáziích propracovanější. Nicméně jakmile žáci z průmyslovek základy doženou, ocitnou Stavebnice rozvíjejí udětí logické myšlení. se vdaleko lepší pozici než gymnazisté, kterým zas chybí technický základ. Přemýšleli jste o tom, že by fakulta slevila ze svých nároků? Fakulta nemůže polevit a mít jednodušší matematiku, fyziku. Nicméně studentům zprvních ročníků nabízíme navíc základy matematiky, aby se vnízdokonalili. Tak se jim snažíme pomoci, aby se co do vědomostí srovnali třeba sgymnazisty už během prvního semestru na vysoké škole. Pokračování na str. 11

8 zaměstnavatelé 11 Asestrojařinou se člověk uplatní Pokračování ze str. 10 Jak spolupracujete s firmami? Zjišťujete, co od absolventů očekávají, jaké jsou jejich požadavky? Každá firma požaduje něco jiného. Proto existuje Průmyslová rada fakulty strojní, kterou jsem vytvořil. Jejím úkolem je zjistit, jaké jsou potřeby zaměstnavatelů. Ty se pak můžou promítnout do výuky. Jde ojednu zcest, která vminulých letech pokulhávala, amysetosnažíme napravit. Samozřejmě jsme vázáni akreditací, profily absolventů jsou dané, musíme je vzhledem k ministerstvu školství aakreditační komisi akceptovat, dodržet. Nicméně cílem je, aby firmy, které zaměstnávají absolventy Fakulty strojní VŠB-TUO, byly spokojené. Takže názory anápady podniků se ve výuce do určité míry promítají. Firmy seosvé budoucí zaměstnance zajímají už na konci čtvrtého ročníku studia. Většinou chtějí inženýry. OLOMOUC (sta) Zájem otechnické obory chtějí členové Svazu průmyslu rozvíjet už udětí vmateřských školách. Vědí, že se jim to vyplatí. V čem spočívá budoucnost kraje? Mimo jiné vudržení jeho průmyslového potenciálu. Bez něj by se kraj nedokázal rozvíjet potřebným tempem, říká manažer Svazu průmyslu adopravy ČR Petr Holica. Jenže průmysl atechnické obory se vsoučasnosti potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Proto usilují členové Svazu průmyslu oto, aby se zájem otechnické obory rozvíjel už udětí vmateřských školách. Včem je podle vás největší problém současného školství? Například zmizela polytechnická výchova ze škol. Například pracovní výchova, takzvané dílny, se vyučuje jenom málokde. Avtom je zásadní problém. Kde potom mají děti získat základní manuální dovednosti, kde se mohou seznámit stechnikou, když ne na škole nebo už ve školce? Není příliš brzo začínat s technickou výchovou už ve školce? Určitě není. Někteří odborníci tvrdí, že se děti dají profilovat do sedmi let. Akdyž se do školek dají místo standardních panenek, autíček akostek merkury apodobně, určitě to pomůže. Na základní škole jsme rok nebo dva jenom počítali. Takže firmy nakonec mají, co chtějí, až na to, že absolventů je málo. Zástupci firem sem chodí a říkají: Prosím vás, ročně potřebujeme minimálně pět absolventů, inženýrů achceme si je vybrat. Nemají zčeho. Počty přijímaných studentů se snižují, protože, jak už jsem řekl, žáci středních škol se strojárny jednak trochu bojí ajednak úroveň středoškoláků je taková, jaká je už ani ze základních škol žáci nemají ty znalosti, které měli dříve. Místo toho mají přístup kohromnému množství informací, které jimi jen protékají. Podle mějenemají čas strávit Holica: Stechnikou je třeba začít už udětí Petr Holica FAKTA No acobrání vašim členům tohle udělat? Nic. Dokonce to už probíhá, naše firmy to dělají ve své vlastní linii, kdy školky takto podporují. Ale je to běh na dlouhou trať. To každopádně. Ale na to navazuje například projekt Matematika schutí, který má děti přivést ktomu, aby zábavnou formou a týmově řešily zajímavé matematické projekty. Otázka je, jestli se najde dostatek vhodných učitelů. Zájem je docela dost velký, navíc spoustu těch projektů tvoří irodiče dětí, kteří nechtějí, aby si jejich děti zvolily budoucnost coby politologové či rekreologové apodobně. Co lze studovat na fakultě strojní Aplikovaná informatika ařízení Aplikovaná mechanika Dopravní technika a technologie Hydraulické apneumatické stroje a zařízení Konstrukce strojů azařízení Provoz energetických zařízení Průmyslové inženýrství Robotika Strojírenská technologie Technologie letecké dopravy Technologie provozu letecké techniky adostat do sebe. Když jsem chodil na základní školu, rok nebo dva jsme jen počítali zlomky, trojčlenky, základy jsme hned tak nepřeskočili, protože aby je pak dítě mohlo automaticky použít astavět na nich, musí je mít vžité. Když je nemá vžité, jen těžko je může rozvíjet. A patnáctiletí žáci dnes neumějí ani zlomky INZERCE ani trojčlenku. To je špatně. Jedna zkoncepcí hovoří ovýuce ne jednoho, ale dvou cizích jazyků. Je na zvážení, zda všichni žáci základní školy zvládnou současně sčeštinou dva cizí jazyky. Doktorandi získají vzahraničí zkušenosti akontakty. Foto: A. Satinský, MAFRA Podporavědy avzdělání je pro Siemensprioritou Když už jsme utěch jazyků, firmy si také často stěžují, že vysokoškoláci neumějí mluvit anglicky nebo jinou cizí řečí. Že se neumějí ani představit, natož aby v angličtině nebo v němčině napsali svůj životopis. Jenže vysoká škola tu není od toho, abychom na ní vyučovaly základy angličtiny, které studentům chybějí. Ano, často se neumějí ani představit. Ani ten životopis neumějí napsat. Možnosti ke studiu samozřejmě mají, můžou jet na semestr nebo na dva do zahraničí nebo můžou chodit do kurzu angličtiny. Ale často jim chybí motivace. Zástupci některých firem také míní, že výjezdy do zahraničí by měly být na vysoké škole povinné. Na měsíc, tři měsíce nebo semestr by každý vysokoškolák musel vycestovat. Co vy na to? Pro doktorandy je to ideální stav. Vzahraničí získají zkušenosti akontakty, naučí se mluvit cizí řečí. Ale nedovedu si představit, že by to bylo povinné třeba pro posluchače prvního ročníku navazujícího magisterského studia. Já vím, zkušenost je dobrá věc, taky by si mohli vcizím jazyce udělat některézkoušky, což dnes lze, ale pro techniky je velice důležité logické myšlení. Cizí jazyk je jako ivjiných oblastech prostředkem kdorozumění. Petra Bartíková Podpora vzdělání aspolupráce se školami je naší dlouhodobou prioritou při zvyšování konkurenceschopnosti naší společnosti icelé České republiky. Spolupracujeme svíce jak třiceti vysokými astředními školami. Spektrum našichaktivit je velmi široké: zaměstnanci společnosti Siemens se podílí na vzdělávání studentů naši odborníci jsou aktivně zapojeni do výuky, vedou diplomové práce, nabízí studentůmmožnosti krátkodobých idlouhodobýchstáží apodporují také činnost studentskýchorganizací. Podzáštitou Ministerstva školství aministerstva průmyslu od roku 1998 Siemens pravidelně vyhlašuje Cenu Siemens,odbornou soutěžonejlepší diplomové,doktorskéavýzkumné práce anejlepší vysokoškolskéučitele, vrámci níž už bylo vítězůmrozdáno více než 5milionů korun. Díky vybavení moderními přístroji atechnologiemi studentůmzajišťujeme lepší podmínky prostudium. Anejinak je tomu ivmohelnici. Naší snahou je podpořit užáků astudentů vregionu zájem otechnické obory. Sohledem na strukturu profesí vmohelnickém závodě asoučasnou nabídku na trhu práce je vnašem zájmu, abypočet absolventů odborných řemesel atechnických škol rostl. Budoucnost tétozemě je především vrozvoji technickýchoborů a činností svyšší přidanou hodnotou, říkápavel Pěnička, ředitel největší evropskétovárnynavýrobu elektromotorů.

9 12 zaměstnavatelé Anketa Chybí techničtí absolventi. Co s tím? Ivo Vondrák rektor VŠB-TU Ostrava Výuka je drahá, stát musí pomoci Vyspělé země své školy dotují a stejné by to mělo být iunás. Jiná cesta není, protože na výuku technických oborů dnes dostáváme možná jen otrochu víc peněz než na výuku humanitních oborů. Jenže technické obory jsou ve své výuce mnohem dražší než ty humanitní, což stát stále nezohledňuje. Marta Nováková majitelka firmy U&Sluno Ať jsou mladí vzdělaní, ale ať pracují i rukama Školy by měly vychovávat lidi, kteří jsou vzdělaní, ale také umí pracovat rukama. Zdá se mi, že manuální práce je v naší společnosti hluboce podceňována až dehonestována. To by se mělo rychle změnit. Především mladí lidé by měli vědět, že je dobře, když někdo umí pracovat manuálně. Marcel Rys jednatel Den Braven Podniky se musí spojit se středními školami Naše firma vyhledává spíše obchodníky a skladníky, kteří na trhu práce jsou, nicméně vím, že kvalifikovaní technici chybí. Co stím? Podniky se musí spojit se středními odbornými školami. Společně by měly vychovávat budoucí zaměstnance. Protože stát v tomhle pravděpodobně nikomu nepomůže. Jaroslav Dohnal jednatel Hajdo Litovel Učňovské obory nesmí končit maturitou Učňovské obory by neměly končit maturitou, protože je to čirý nesmysl. Učeň je pak přirovnáván ke středoškolákovi a to je úplně špatně. Důležité jsou pořádné výuční obory. A kdo je absolvuje, měl by umět řemeslo a pracovat rukama. To ostatní přijde samo. Maturitu v praxi učeň nepotřebuje. Ladislav Brázdil ředitel ZLKL Loštice Musíme přesvědčit hlavně rodiče Musíme přesvědčit rodiče, že technické obory jsou perspektivní, a ne aby dávali děti na kuchaře nebo číšníky. Všechny tyhle lidi potom naháníme do rekvalifikací, protože kuchaři nejsou třeba, řemeslníci ano. Pokud dítě nastupuje do konkrétního oboru, mělo by mít něco jako příslib firmy, že ho jednou zaměstná. M Jozef Pavlík ředitel Hopax Červenka Lidi by ibyli, ale často nechtějí pracovat Stačí, aby ta naše vládní garnitura něco pro to chtěla dělat. Lidi by ibyli, ale často se jim nechce dělat, protože si vymýšlejí, a nevědí, co všechno by za tu práci chtěli. Tak radši sedí doma a pobírají sociální dávky, to se jim víc vyplatí. Proč by se vůbec namáhali chodit do práce, když máme tak štědrou vládu? áte pocit, že jste během studia apřípravy na zaměstnání jste udělali vše. Jak ale nabyté vědomosti aschopnosti prodat upřijímacího pohovoru? Užitečné jsou rady personalistů společnosti PricewaterhouseCoopers zveřejněné na informačním serveru studentů Západočeské univerzity vplzni. Na pohovor byste měli být dobře připraveni. Vždy je nutné, abyste si uměli odpovědět na otázky: Pro kterou práci mám předpoklady? Co je mým dlouhodobým profesním cílem? Jaký typ společnosti apráce by mi vyhovoval? Co pro mne znamená kariéra ajak ji budovat? Jaké finanční ohodnocení očekávám v novém zaměstnání? Čím lépe budete na interview připraveni, tím klidnější apřirozenější budete. Ačím klidnější budete, tím lépe zapůsobíte. Zároveň byste měli být zdvořilí a snažit se, aby zvás vyzařovala pozitivní energie. Cílem by mělo být přesvědčit, že jste ten pravý kandidát pro danou společnost. Chcete-lipůsobit profesionálně, měli byste mít představu otom, co se od vás očekává, apředevším si být jisti, že máte onabízenou práci skutečně zájem. Abyste byli na pohovor co nejlépe připraveni,měli byste dodržovat následující pravidla: 1. Je dobré si představit, že jste zaměstnanec, spolupracovník nebo podřízený vdané společnosti. Jaké jsou vaše silné stránky akde máte naopak slabosti? Měli byste uvést příklad. Jakou pozitivní vlastnost můžete zúročit vnovém zaměstnání? Na tyto otázky byste se měli pečlivě připravit jak zhlediska pracovních schopností, tak zhledis- ka své osobnosti. 2. Petr Hrbek jednatel Vápenky Vitošov Kraj musí podpořit průmyslovky a učně Musíme jednat s krajským zastupitelstvem a přesvědčovat ho, aby podporovalo školy a obory, které my jako podnikatelé potřebujeme, aby byly pro žáky přitažlivé. Lidi zgymnázií nepotřebujeme. Pro nás jsou důležité průmyslovky a učňovské školy, s maturitou nebo bez, to je jedno. Jde nám otyobory. Důležitá je popularizace firem Důležitá je popularizace poctivé práce. To znamená, obecně by se mezi lidmi měly šířit zprávy o úspěšných firmách a podnikatelích ztechnických oborů. Mladí lidé pak sami budou chtít být takovým firmám na blízku. Bude to pro ně přitažlivé. Abudou se ptát: Co můžu udělat pro to, abych pracoval tam atam. Měli byste umět vysvětlit všechny údaje ve vašem životopise. Jestliže jste byli delší dobu nezaměstnaní, cestovali jste či jste se věnovali studiu, měli byste ktomu uvést adekvátní důvody. Delší doba vyhrazená cestování či studiu se však akceptuje. Zaměstnavatelé jsou obvykle opatrní při zaměstnávání pracovníků, kteří byli nezaměstnaní déle než 6měsíců, pokud k tomu neměli pádné důvody. Pokud určitá zaměstnání vyžadují zvláštní pracovní schopnosti a dovednosti, které jsou srovnatelné skandidátovými, pak je možné udělat výjimku. 3. Jako kandidáti byste měli vědět, proč odanou pozici žádáte, apatřičně své rozhodnutí obhájit. Ktomu můžete použít informace uvedené v inzerátu nebo si je sami vyhledat, například zwebových stránek společnosti či tisku. 4. Je dobré si zjistit, jaký druh pohovoru můžete očekávat, azároveň být připraveni na to, že rozhovor může být veden více lidmi. Často se stává, že se kpersonalistům na interview připojí i váš potenciální nadřízený či kolega. 5. Libor Suchánek majitel Sulko Zábřeh Měli byste být připraveni na situaci, že vás společnost požádá oreference. Sami si nejdříve ověřte jejich kvalitu, tato část výběrového řízení rozhodně není jen formalitou a Stát by měl technické obory zvýhodnit Pomohla by lepší spolupráce škol sfirmami. Podniky by měly více komunikovat a školy by zase měly zjišťovat, jaké absolventy firmy potřebují a co by ti žáci měli umět. Podle toho by nakonec měly ty učňovské nebo studijní obory vypadat. No a stát by měl technické obory podpořit, nějak je zvýhodnit. může vám kdané pozici velmi pomoci a naopak. Referenční osoba je částečně ivaší vizitkou. 6. Josef Žáček Česko-slezská výrobní Zlaté Hory Opracovní nabídku vyjádřete zájem. Přístup typu jsem tu jen tak, abych něco zkusil vás okamžitě vyřazuje zdalšíchkol! Oční kontakt je důležitý Je důležité, abyste se tvářili mile audržovali oční kontakt spersonalistou. Při pohovoru je lepší mluvit pomalu a plynule s častějšími pauzami, potlačíte tak svoji nervozitu. Komunikační schopnosti jsou totiž jedním znejčastějších požadavků u většiny společností. Personalisté nejčastěji ověřují, zda jsou údaje, které jste uvedli vživotopise, pravdivé uvedené vzdělání, časové údaje ujednotlivých zaměstnavatelů (pokud jste skončili pracovní poměr vzáří 2007 azačali opět pracovat vlednu 2008, můžete být požádáni ovysvětlení, co jste v tomto období dělali), azda vaše profesní zkušenosti odpovídají požadavkům pozice. Miloš Porč ředitel Okresní agrární komory Žákům nevyhovuje mzda a pracovní doba Mladí lidé mají zájem o jakýkoli zemědělský obor, ale práce pak musí být dobře zaplacená. Mají představu,že jejich nástupní plat bude dvacet tisíc. Taky jim nevyhovuje pracovní doba. Chtěli by ji mít nejlépe od sedmi do tří, jenže ona často bývá od nevidím do nevidím. Když to zjistí, raději jdou pracovat jinam. Rady odborníků: přijímací pohovor do zaměstnání FAKTA Důležité detaily Na pohovor choďte včas, vždy je lepší, když dorazíte o5až 10 minut dříve než se zpožděním. Je to první známka spolehlivosti aschopnosti plánovat svůj čas. Nezapomeňte si vypnout mobilní telefon. Při podání ruky mějte pevný stisk. Buďte zdvořilí ke všem zúčastněným. Vžádném případě byste neměli žvýkat či používat nevhodná, vulgární slova. Je dobré, pokud sledujete reakce a chování osoby, která s vámi vede rozhovor, můžete je využít ke svému dobru. Všechny otázky mají svůj důvod, aproto byste na ně měli plynule odpovídat. Nesnažte se získat čas slovy Co je to za hloupou otázku? Vpřípadě, že máte nějaké nejasnosti, raději se zeptejte znova, než abyste odpovídali na otázku, které nerozumíte.