Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze, Benátská 2, CZ Praha 2;
|
|
- Barbora Tomanová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SYLVIA 49 / 2013 Jak relevantní jsou y velikosti populací našich ptáků? Srovnání atlasových dat s y založenými na bodovém sčítání bez zohlednění detektability How relevant are s of national bird population sizes in the Czech Republic? Comparison between atlas data and s based on point counts not adjusted for unequal species detectability Jiří Reif 1, 2, David Storch 3, 4 a Jan Zárybnický 5 1 Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze, Benátská 2, CZ Praha 2; jirireif@natur.cuni.cz 2 Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie a Ornitologická laboratoř, Univerzita Palackého v Olomouci, tř. 17. listopadu 50, CZ Olomouc 3 Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky, Jilská 1, Praha 1; storch@cts.cuni.cz 4 Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie, Univerzita Karlova v Praze, Viničná 7, CZ Praha 2 5 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kaplanova 1931/1, CZ Praha 11; jan.zarybnicky@nature.cz Reif J., Storch D. & Zárybnický J. 2013: Jak relevatní jsou y velikosti populací našich ptáků? Srovnání atlasových dat s y založenými na bodovem sčítání bez zohlednění detektability. Sylvia 49: Odhady celkové velikosti ptačích populací jsou důležitými podklady jak pro makroekologický výzkum, tak pro stanovování ochranářských priorit. V České republice vycházejí současné y velikosti populací jednotlivých druhů z atlasového mapování, které je však zaměřené spíše na podchycení rozšíření než na zjišťování početnosti. V této studii y z atlasového mapování srovnáváme s y založenými na datech z bodového sčítání podél dlouhého transektu protínajícího celou jižní část ČR. Ačkoliv pro stanovení početnosti jednotlivých druhů na sčítacích bodech nebyla zohledněna jejich detektabilita, pokusili jsme se takto zjištěnou početnost jednoduchým výpočtem extrapolovat pro celostátní úroveň. Srovnání výsledků této extrapolace s atlasovými y ukázalo, že velikosti populací nuté z obou různých datových zdrojů spolu dobře korelují. To ukazuje, že relativní srovnání druhů na škále od nejhojnějších k nejvzácnějším není zdrojem dat příliš ovlivněno. Naopak absolutní početnosti jednotlivých druhů se mezi zdroji dat velmi lišily. Obecně byly y z bodového sčítání vyšší pro většinu druhů, ale pro nejhojnější druhy tomu bylo naopak. Na základě dostupných dat nemůžeme rozhodnout, který z ů je blíže skutečnosti. Doporučujeme proto pomocí moderních terénních metod, které umožní provést reprezentativní výběr zkoumaných ploch a zohlednit detektabilitu zaznamenaných druhů, nasbírat nová kvalitní data pro produkci věrohodných ů velikosti našich ptačích populací. 49
2 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků Estimates of total population sizes of individual bird species are widely used in macroecology and conservation biology. Current s of population sizes of Czech birds are based on atlas mapping data. However, this mapping has primarily been focused on breeding bird distribution and not on species abundance. The aim of our study is to compare these atlasbased s with extrapolations from point count data. For this purpose, we collected data on breeding bird abundances not adjusted for species detectability, counted along a 400-km point count transect. The atlas s were strongly correlated with transect s suggesting that the assessment of species relative commonness and rarity is quite independent of the method of the. Although the total of the number of all individuals for all species together was similar using both types of data, the atlas s of species population sizes were lower than the transect-based ones in most but the commonest species. Unfortunately, we cannot judge which kind of data is closer to reality. Since the s often differed by an order of magnitude for a given species, it is possible that both of them are substantially biased. We urge to focus on achieving more reliable s using modern bird census techniques employing representative sampling and quantification of species detectability. Keywords: abundance, atlas mapping, birds, commonness, point counts, rarity ÚVOD Důležitou charakteristikou každého ptačího druhu je celková velikost jeho populace v určité oblasti (Gaston & Blackburn 2000). Úzce souvisí např. s šířkou jeho biotopové niky, s jeho lokálními hustotami, s rychlostí kolonizace nových lokalit a samozřejmě s pravděpodobností regionálního vymření (Storch & Reif 2002). Proto je celková velikost populace často používána jak v makroekologických studiích (Gregory 2000, Storch & Šizling 2002, Storch et al. 2003a), tak zejména pro účely ochrany přírody (Heath et al. 2000, Gärdenfors et al. 2001, Voříšek et al. 2008). V Evropě se velikosti ptačích populací tradičně ují pro jednotlivé země (Tucker & Heath 1994, Hagemeijer & Blair 1997, BirdLife International 2004). Pro tento účel se využívá poznatků shromážděných při mapování hnízdního rozšíření jednotlivých druhů (např. Gibbons et al. 1993, Danko et al. 2002, Šťastný et al. 2006). Primárním výsledkem mapování bývá atlas rozšíření jednotlivých druhů v daném státě nebo regionu, dalším pak velikosti hnízdní populace každého ptačího druhu. Nyní jsou již k dispozici sofistikované techniky sběru dat a jejich zpracování, pomocí nichž lze v rámci atlasového mapování docílit velmi přesných ů velikosti celostátních populací ptačích druhů (Bibby et al. 2000, Gregory et al. 2004). V praxi však byly tyto metodiky uplatněny jen v posledních letech v několika málo evropských zemích, např. v Nizozemí (SOVON 2002), v Katalánsku (Estrada et al. 2004) nebo ve Velké Británii (British Trust for Ornithology 2013). Pro většinu zemí zůstávají hlavním zdrojem informací o místních velikostech ptačích populací atlasová data sestávající ze semikvantitativního či kvalitativního hodnocení početnosti druhů v jednotlivých mapovacích kvadrátech, případně data založená pouze na názoru kvalifikovaných expertů (BirdLife International 2004). Česká republika v tomto ohledu není výjimkou, nejnovější y početnosti hnízdních populací jednotlivých druhů ptáků byly publikovány v roce 2006 (Šťastný et al. 2006). Jsou založeny na výsledcích klasického kvadrátového mapování, které proběhlo v letech V rámci něj měli pozorovatelé v každém čtverci zhodnotit početnosti jednotlivých druhů na semikvantitativní škále o šesti početnostních kategoriích. Na základě těchto hodnocení, které se 50
3 SYLVIA 49 / 2013 však nepodařilo získat ve všech mapovacích čtvercích (K. Šťastný, ústní sdělení), a názorů panelu expertů (J. Cepák, ústní sdělení) li organizátoři mapování početnost každého ze 196 ptačích druhů, jejichž hnízdění bylo v ČR atlasovým mapováním zaznamenáno. Ačkoliv by bylo velmi přínosné podrobit tyto y kritickému zhodnocení pomocí nezávisle získaných kvantitativních dat podobného rozsahu, ale vyšší kvality, není nám známo, že by taková data byla u nás v současné době k dispozici. Tato data by musela být sbírána na velkém množství reprezentativně vybraných lokalit a musela by zohledňovat nestejnou detektabilitu jednotlivých druhů v různých typech prostředí. Přesto však máme za to, že by nějaké srovnání i pomocí méně kvalitních, ale nezávislých kvantitativních dat bylo prospěšné. Mohlo by ukázat, zda a jakým způsobem se y velikosti hnízdních populací mezi oběma typy dat liší. Podobnost obou typů ů by poukazovala na to, že početnosti populace je robustní vůči zdrojovým datům a publikované údaje se zřejmě příliš nevzdalují od reálných velikostí populací. Naopak nalezení podstatných rozdílů by znamenalo, že minimálně jeden z datových zdrojů je výrazně horší kvality a že jeden či oba typy ů mají k realitě daleko. Pro tento účel jsme použili data sbíraná bodovou metodou bez zohlednění detektability druhů podél asi 400 km dlouhého transektu probíhajícího jižní částí ČR (Reif et al. 2008, Storch et al. 2008). Pomocí těchto dat, mapování biotopového složení na sčítacích bodech a dat o biotopovém složení celého území ČR jsme spočítali y českých hnízdních populací jednotlivých druhů zjištěných podél sčítacího transektu. Tyto y jsme pak srovnávali s y pocházejícími z atlasového mapování. MATERIÁL A METODIKA Početnost ptáků podle atlasového mapování Data byla nasbírána 532 dobrovolnými spolupracovníky, kteří působili v 628 mapovacích kvadrátech o velikosti 10' zeměpisné délky a 6' zeměpisné šířky (zhruba 12 11,1 km) pokrývajících celou ČR (Šťastný et al. 2006). Práce probíhaly v hnízdních sezónách let Každý spolupracovník měl za úkol v kvadrátu zvoleném vlastním výběrem zaznamenat hnízdní aktivitu jednotlivých ptačích druhů. Bylo doporučeno navštívit všechny biotopy, které se v kvadrátu nacházejí, a to v pořadí od nejběžnějších po vzácné. V nich byla hnízdní aktivita jednotlivých druhů rozlišována do 16 kategorií průkaznosti hnízdění. Kromě tohoto základního mapování bylo doporučeno zaměřit se ve vhodném čase a prostředí na některé hůře zjistitelné druhy (např. sovy). Počet hnízdících párů jednotlivých druhů v každém kvadrátu ovali spolupracovníci do šesti kategorií na následující semikvantitativní škále: 0 5, 6 25, , , a více než 3125 párů. Tyto y z jednotlivých kvadrátů za současného využití expertního hodnocení pak organizátoři mapování použili ke stanovení u velikosti hnízdní populace každého druhu na území ČR (Voříšek et al. 2008). Tyto y jsou prezentovány jako minimální a maximální počet hnízdících párů, přičemž u většiny druhů je maximum dvojnásobkem minima. U některých druhů sledovaných specializovanými výzkumnými skupinami (např. chřástal polní Crex crex nebo někteří dravci) je interval užší. Početnost ptáků na bodovém transektu Transekt protínal jižní část ČR v délce asi 400 km (ze Šumavy do Bílých Karpat, obr. 1). Tato lokalizace je dána 51
4 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků Obr. 1. Poloha transektu tvořeného 768 sčítacími body, na kterých byla sbírána data pro účely sestavení tzv. transektových ů velikosti hnízdních populací v ČR pro 146 ptačích druhů. Mřížka znázorňuje kvadrátovou síť použitou při mapování hnízdního rozšíření ptáků ČR, z něhož pochází tzv. atlasové y velikosti hnízdních populací. Fig. 1. Location of the 768-point transect where the bird count data for derivation of the socalled transect s of the total population sizes for 146 bird species in the Czech Republic were collected. The grid used for breeding bird distribution mapping, a data source employed for construction of so-called atlas s, is also depicted. původním zaměřením výzkumu na jiný typ problému než je konstrukce ů celkové velikosti ptačích populací, a sice na biogeografický gradient ve složení naší avifauny, který se v této části ČR popisuje jako nejsilnější (Storch et al. 2003b). Transekt sestával ze 768 sčítacích bodů situovaných v asi 500 m rozestupech (poloha prvního bodu: severní šířky a východní délky, poloha posledního bodu: severní šířky a východní délky). Na každém bodě bylo provedeno pět návštěv během hnízdní sezóny (jedna v dubnu, po dvou v květnu a červnu), při nichž se vždy 5 minut sčítali všichni ptáci do okruhu 150 m. Všechna sčítání byla provedena prvním nebo druhým autorem v letech 2004 (prvních 512 bodů od západu) a 2005 (následujících 256 bodů) za příznivých povětrnostních podmínek. Pro další zpracování jsme pro každý druh na každém bodě vybrali kontrolu s nejvyšším počtem zjištěných jedinců, neboť lze předpokládat, že i přes opakovaná sčítání nebyla část přítomných jedinců zaznamenána (Storch et al. 2002). Zároveň vzhledem k relativně velké vzdálenosti mezi body, kdy teritoria většiny zjištěných druhů zřejmě nezasahovala do více bodů, není příliš pravděpodobné, že by byli stejní jedinci zastihováni na více bodech najednou a početnost tak nadhodnocovali. Proto jsme preferovali maximum zjištěných 52
5 SYLVIA 49 / 2013 jedinců, které se pro početnosti bodovou metodou používá nejčastěji (častěji než například průměr ze všech návštěv; Devictor et al. 2007). Při sčítání jsme zaznamenávali hnízdní aktivitu jednotlivých ptáků a tyto údaje jsme využili pro stanovení početnosti jednotlivých druhů na každém bodě. Jedinec vykazující hnízdní aktivitu byl počítán jako pár (ve většině případů zpívající samec), jedinec bez zjevné hnízdní aktivity jako půl páru. Tyto hodnoty jsme pro každý druh na daném bodě sečetli a zaokrouhlili na celá čísla, tedy počty párů. V další analýze posloužily tyto počty párů jako základní údaje o početnosti jednotlivých druhů na sčítacích bodech. Biotopové nároky ptáků na bodovém transektu Kromě údajů o početnosti jsme na jednotlivých bodech zaznamenávali u každého zjištěného ptačího jedince, ve kterém z jedenácti námi rozeznávaných biotopů se nacházel. Rozlišování těchto biotopů probíhalo během sčítání a bylo nezávislé na biotopovém mapování popsaném níže. Biotopové mapování probíhalo ve stejném okruhu, jako jsme sčítali ptáky (tj. 150 m kolem každého bodu), a byla při něm na jednotlivých bodech transektu zmapována relativní rozloha 14 biotopů. Mapování probíhalo na konci hnízdní sezóny každého roku po skončení sčítání ptáků. Těchto 14 biotopů, u nichž jsme zmapovali jejich relativní rozlohy, a 11 biotopů, které jsme rozlišovali během sčítání (viz výše), jsme následně sloučili do 10 společných biotopových kategorií. Těchto 10 biotopových kategorií (pole, louka, křoviny, mokřad, voda, lidské sídlo, paseka, listnatý les, jehličnatý les, smíšený les) jsme použili pro další analýzu. Byla tedy spočítána jejich relativní rozloha na jednotlivých sčítacích bodech a zároveň byl na každém bodě pro každý druh sumarizován počet jeho registrací (ze všech kontrol) v každé z těchto biotopových kategorií. V další analýze byly tyto údaje použity ke zjištění biotopových vazeb jednotlivých druhů. Data o krajinném pokryvu ČR Data o krajinném pokryvu pocházejí z databáze CORINE Land Cover 2000 (CLC) vzniklé na základě satelitního snímkování terénu v letech a následné aktualizace pro rok 2000 (European Environmental Agency 2006). Nejmenší zrno rozlišení zde představují polygony o rozloze 0,25 km 2. CLC jsme převedli do stejné kvadrátové sítě, jaká byla použita pro mapování v rámci Atlasu hnízdního rozšíření ptáků, a pro každý kvadrát jsme spočítali relativní rozlohy 28 biotopů. Tyto biotopy jsme sloučili do stejných 10 kategorií, které figurují v datech z bodového transektu. Tímto postupem jsme získali mapu krajinného pokryvu ČR složenou ze stejných biotopových kategorií, které jsme použili pro bodové sčítání. Ta pak byla použita pro extrapolaci početnosti jednotlivých druhů zjištěné na bodovém transektu pro úroveň celé ČR. Analýza dat Odhad celostátní velikosti populací jednotlivých druhů z dat bodového transektu jsme provedli ve čtyřech krocích. Nejprve jsme spočítali relativní zastoupení (RZ) každého druhu (i) v každém biotopu (j) na bodovém transektu (t) jako: RZ ij = (F ij / A jt ) / (F it / A t ), (1) kde F ij je počet záznamů druhu i v biotopu j a A jt je rozloha (v hektarech) biotopu j na transektu. F it je celkový počet záznamů daného druhu na celém transektu a A t je celková rozloha (v hektarech) 53
6 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků všech biotopů na všech bodech transektu (tj. celkem ha, tedy 0,069 % rozlohy ČR). RZ tedy udává pouze relativní sílu vazby daného druhu na daný biotop a není to ukazatel denzity v daném biotopu. Povšimněme si, že pro tento výpočet používáme všechny záznamy všech jedinců jednotlivých druhů v jednotlivých biotopech bez rozlišení jednotlivých kontrol nebo hnízdní aktivity. Tato data jsou tedy do určité míry pseudoreplikovaná, tj. mohou obsahovat opakované záznamy stejného jedince z různých kontrol. V případě určení síly vazby na různé biotopy však má tato pseudoreplikace biologické opodstatnění lze předpokládat, že biotop, ve kterém je jedinec zjišťován opakovaně během sezóny, bude více preferován než biotop, kde se vyskytne pouze jednou. Stejně tak ignorování hnízdní aktivity v těchto datech (tj. nerozlišování např. zpívajících samců od ostatních jedinců) má smysl pro zachycení biotopové valence druhu v celé její šíři nepřikládáme tak větší váhu biotopům, odkud pták např. zpívá, oproti biotopům, kde např. sbírá potravu. Denzitu (D) druhu i na hektar biotopu j jsme zjistili následujícím výpočtem: D ij = (RZ ij * N it ) / A t, (2) kde N it je početnost druhu i na transektu t. Povšimněme si, že v tomto kroku kombinujeme sílu vazby daného druhu na jednotlivé biotopy spočítanou výše v kroku (1) s jeho standardním způsobem nutou hnízdní početností. Tato početnost již není založena na pseudoreplikovaných datech a při jejím stanovení bereme v úvahu hnízdní aktivitu zaznamenaných jedinců (blíže viz výše kap. Početnost ptáků na bodovém transektu). Pomocí D ij jsme pak již snadno spočítali početnost druhu i v biotopu j v celé ČR (N ijc ): N ijc = D ij * A jc, (3) kde A jc je rozloha biotopu j v ČR. V posledním kroku jsme vypočetli celkovou velikost populace druhu i v celé ČR (N ic ) sečtením jeho početností pro všechny kategorie biotopů: N ic = N ijc (4) Pro každý ze 146 druhů zjištěných na bodovém transektu jsme tedy získali dva nezávislé y velikosti jeho hnízdní populace v ČR (viz Apendix): jeden pomocí atlasových dat (dále jej budeme nazývat atlasový ) a jeden pomocí dat z bodového transektu ( transektový ). Podobu vztahu mezi oběma y jsme zkoumali proložením lineární, resp. polynomiální funkce a sílu vztahu jsme kvantifikovali Pearsonovým korelačním koeficientem ve statistickém programu Statistica for Windows 6.0 (StatSoft 2001). Rozdíly mezi y jsme vizualizovali v bodovém grafu a v grafu zobrazujícím početnost jednotlivých druhů řazených sestupně podle transektového u. Všechny hodnoty početnosti byly transformovány pomocí dekadického logaritmu. VÝSLEDKY Srovnání bylo možné provést pro 146 druhů zjištěných na bodovém transektu, což představuje 75 % druhů zaznamenaných jako hnízdících během atlasového mapování. Geometrické průměry minimálních a maximálních atlasových ů velikosti hnízdní populace jednotlivých druhů silně pozitivně korelovaly s transektovými y (r = 0,82, p < 0,001). To ukazuje, že oba typy u si velmi dobře odpovídají, pokud se zaměříme na relativní početnost jednotlivých druhů, tedy které druhy jsou 54
7 SYLVIA 49 / 2013 hojnější a které vzácnější. Vztah atlasového a transektového u je však lépe vyjádřen polynomem druhého řádu (geometrický průměr atlasového u = 0,25 * transektový 2 1,10 * transektový + 3,79; R 2 = 0,71, p < 0,001; p < 0,001 pro kvadratický člen, p = 0,026 pro lineární člen) než lineární funkcí (geometrický průměr atlasového u = 1,07 * transektový - 0,68; total R 2 = 0,67, p < 0,001). To poukazuje na systematické rozdíly mezi y v jejich absolutních hodnotách. Konkrétně se jedná o to, že atlasový je nižší pro většinu druhů kromě těch nejhojnějších, kde je tomu naopak (obr. 2). Přímé srovnání minimálních a maximálních atlasových ů s transektovými pomocí grafu zobrazujícího početnost jednotlivých druhů řazených 7 log průměrného atlasového u/ log mean atlas ,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 log transektového u/log transect Obr. 2. Vztah mezi dvěma různými y celkových velikostí hnízdních populací (v párech) 146 druhů ptáků v České republice. Atlasový je geometrický průměr minimální a maximální hodnoty u početnosti daného druhu, který byl učiněn na základě mapování hnízdního rozšíření. Pro transektové y byla použita data z bodového sčítání podél 400 km dlouhého transektu extrapolovaná na celé území ČR pomocí údajů o krajinném pokryvu a biotopových nároků jednotlivých druhů. Oba typy ů byly logaritmicky transformovány. Kódy druhů jsou tvořeny prvními třemi písmeny rodového a druhového názvu. Přímka v grafu zobrazuje situaci, za níž by oba typy ů měly pro každý druh identické hodnoty. Body nad přímkou znázorňují druhy s vyššími atlasovými y, body pod přímkou druhy s vyššími transektovými y. Fig. 2. Relationship between the two s of total population sizes (breeding pairs) of 146 bird species in the Czech Republic. The atlas is the geometric mean of minimum and maximum population size s based on atlas mapping. The transect is an extrapolation of large scale point count data using habitat mapping and remote sensing. Both s were log-transformed. Each species name is abbreviated by the first three letters of both terms of its scientific name. The identity line (i.e. line on which atlas is equal to transect ) is depicted. 55
8 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků sestupně podle transektového u ukazuje (obr. 3), že transektový se vešel do rozmezí daného minimálními a maximálními hodnotami atlasového u pouze u 33 druhů (tj. 22 % druhů zahrnutých do analýzy). U 96 druhů (66 %) byl transektový výrazně vyšší než maximum atlasového u, často i řádově (viz vertikální osu s logaritmickým měřítkem). Pouze u 17 druhů (12 %), mezi něž patřily většinou ty nejhojnější, byl atlasový vyšší. Ač si absolutní hodnoty obou typů ů příliš neodpovídaly v rámci jednotlivých druhů, rozdíl mezi y byl menší na úrovni celého společenstva ptáků ČR. Celkový počet párů sečtený dohromady pro všechny druhy ptáků zahrnutých do analýzy činil 27,0 mil. podle transektového u a 27,4 mil. podle minimálního atlasového u. Na druhou stranu maximální atlasový překonal transektový více než dvojnásobně (54,8 mil. párů). 7 6 log log atlasové y/ atlas s log početnosti/log abundance transektové y/ transect s 2 1 pořadí druhů seřazených podle transektového u/ rank of species ordered by transect Obr. 3. Srovnání dvou různých ů celkových velikostí hnízdních populací (v párech) 146 druhů ptáků v České republice pomocí grafu rank-abundance plot. Vertikální úsečky zobrazují minimální a maximální atlasové y početnosti jednotlivých druhů založené na datech z mapování hnízdního rozšíření. Spojitá čára zobrazuje transektové y, pro něž byla použita data z bodového sčítání podél 400 km dlouhého transektu extrapolovaná na celé území ČR pomocí údajů o krajinném pokryvu a biotopových nároků jednotlivých druhů. Oba typy ů byly logaritmicky transformovány. Fig. 3. Comparison of two s of total population sizes (breeding pairs) of 146 bird species in the Czech Republic in a rank-abundance plot. Vertical lines represent the range between minimum and maximum population size s for each species based on atlas mapping. Continuous line represents the transect s for each species, which were calculated by extrapolation of large scale point count data using habitat mapping and remote sensing. Both s were log transformed. 56
9 SYLVIA 49 / 2013 DISKUSE Atlasové a transektové y velikosti hnízdních populací v ČR u 146 druhů ptáků podrobených analýze si dobře odpovídají v případě mezidruhového srovnání relativní početnosti. To znamená, že druhy považované za vzácné v Atlase hnízdního rozšíření byly vzácné i podle dat z bodového transektu a naopak. Tento výsledek není příliš překvapivý a souvisí s pozitivním vztahem mezi lokální početností a regionálním rozšířením u ptáků (Borregaard & Rahbek 2010). Pozitivní vztah mezi početností a rozšířením způsobují různé mechanismy jako šířka ekologické niky (generalisté jsou lokálně hojní i více rozšíření), úzká vazba hojnějších druhů na široce rozšířený biotop či dobrá disperzní schopnost a vysoká populační produktivita obecně hojných druhů (Gaston et al. 1997). Proto téměř jakákoliv data o početnosti jednotlivých druhů ptáků pocházející i z malé části území ČR dobře korespondují s relativním zastoupením jednotlivých druhů na celém státním území. Nesoulad mezi transektovými a atlasovými y by mohl vzniknout v případě, kdy by transekt procházel velmi atypickým prostředím (např. pouze krkonošskou tundrou nebo výlučně rákosovými porosty), které by neodpovídalo biotopovému složení ČR a které by hostilo výrazně odlišná ptačí společenstva (viz Reif et al. 2006). V případě absolutních velikostí populací jednotlivých druhů však již mezi atlasovými a transektovými y panoval značný nesoulad, ačkoliv dohromady pro všechny druhy byl součet minimálních atlasových ů skoro stejný jako součet transektových ů. Tato překvapivá shoda však zřejmě vznikla náhodou. Obecně byl transektový velikosti hnízdní populace pro většinu druhů vyšší než atlasový, ovšem výjimku tvořilo několik nejhojnějších druhů, kde tomu bylo naopak. Bohužel nemůžeme rozhodnout, který z ů má blíže skutečným počtům jedinců jednotlivých druhů, které v ČR hnízdí. Případné upřednostnění jednoho či druhého zdroje dat by bylo založené pouze na spekulacích a ne na objektivním zjištění. Přesto se však níže pokusíme o určitý rozbor nedostatků obou zdrojů dat, protože uvědomění si těchto nedostatků nám jednak pomůže kritičtěji zhodnotit jejich vypovídací schopnost o velikostech hnízdních populací ptáků v ČR a také ospravedlní potřebu získat kvalitnější data, která by umožnila vytvořit y, jež budou lépe odrážet reálnou početnost jednotlivých druhů. Transektová data poskytují nevěrohodné údaje zejména o vzácnějších druzích. Je to dáno tím, že původním výzkumným záměrem bylo pomocí tohoto transektu testovat vliv (bio)geografických gradientů na druhové složení ptačích společenstev, přičemž se předpokládalo, že nejvýraznější gradient by se měl projevit v jižní části ČR (Storch et al. 2003b). Tato lokalizace transektu však zavádí do jeho dat podstatnou systematickou chybu. Řada vzácných druhů je totiž buď přímo omezena na jižní část ČR, nebo je tam alespoň hojnější než v jiných oblastech (např. kvakoš noční Nycticorax nycticorax, zrzohlávka rudozobá Netta refina nebo strakapoud jižní Dendrocopos syriacus). Může to být způsobeno buď vlivem zmíněných biogeografických faktorů souvisejících s historií šíření jednotlivých druhů, případně se mohou v této oblasti vyskytovat nějaké specifické biotopy, které jinde v ČR nenajdeme vůbec nebo jen ve velmi malém zastoupení. V každém případě pak bude extrapolace transektových dat pro celé státní území celkové velikosti populací takto ovlivněných druhů nadhodnocovat. 57
10 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků Kromě těchto problémů, které sice nemůžeme z transektových dat odstranit, ale je celkem snadné si je uvědomit, se pojí s umístěním a biotopy bodového transektu jeden méně nápadný, ale rovněž významný problém. Nevíme totiž, jak dobře transekt reprezentuje českou krajinu, i pokud odhlédneme od jeho jižní lokalizace. Snažili jsme se sice body umisťovat v pravidelných intervalech a pokud možno v přímé linii, takže hlavní typy prostředí by měl transekt vzorkovat náhodně, z praktických důvodů přesunu mezi body se však jejich naprostá většina nachází podél cest (většinou místních komunikací a pěšin). Tím pádem může mít transekt vyšší zastoupení druhů hnízdících v rozptýlení zeleni nebo na rozhraní souvislých biotopových celků (např. pěnice hnědokřídlá Sylvia communis nebo ťuhýk šedý Lanius excubitor). Posledním nedostatkem transektových dat, který považujeme za zásadní, je sčítání ptáků bez zohlednění detektability jednotlivých druhů (sensu Thomas et al. 2010). I když jsme pro výpočty transektových ů vzali vždy kontrolu s maximálním počtem jedinců, které jsme na daném bodě pro daný druh zaznamenali, je pravděpodobné, že nám neznámá část ptáků hnízdících na jednotlivých bodech nebyla při sčítání zjištěna (Bibby et al. 2000). Když tedy dáme stranou výše popsané skupiny druhů, pro které jsou transektová data vysloveně nevhodná a transektové y jejich hnízdních populací jsou z již popsaných důvodů zřejmě výrazně nadhodnocené, u běžných druhů ptáků, které byly podél transektu zjištěny, mohou být vinou nezohlednění detektability naopak transektové y jejich hnízdních populací vůči skutečnosti podhodnocené. Toto podhodnocení bude zřejmě zvláště výrazné u lesních druhů. V lese jsou ptáci dobře slyšet na podstatně menší vzdálenost, než byl námi použitý okruh do 150 m okolo sčítacího bodu. Zde se ovšem dostáváme k zajímavému momentu. U valné většiny těchto běžných druhů jsou tyto podhodnocené transektové y vyšší než maximální y atlasové. Tento jev ukazují i zahraniční studie srovnávající y založené na atlasovém mapování a y z detailního sčítání ptáků (Murgui 2011). Carrascal (2011) pak po zevrubném prozkoumání obou typů dat pro španělské populace dochází k závěru, že atlasové y je třeba obecně považovat za minimální a skutečná početnost jednotlivých druhů v tomto státě je výrazně (často i řádově) vyšší. S velikou opatrností tedy můžeme prohlásit, že pro hojnější druhy zkoumané v této studii jsou atlasové y jejich hnízdních populací oproti skutečnosti velmi výrazně podhodnoceny. Jakou toto podhodnocení může mít příčinu? Bohužel na rozdíl od poměrně zřejmých nedostatků transektových dat nemůžeme o atlasových datech podobným způsobem příliš spekulovat. Lze se pouze domnívat, že použitá metodika byla zkrátka pro početnosti celostátních populací běžných druhů nevhodná. Např. spolupracovníci mohli řadu kvadrátů ponechat bez vyplněného u místní velikosti populace a její expertní určení na koordinační úrovni bez návštěvy oněch kvadrátů mohlo být příliš konzervativní. Dále pokud spolupracovník navštívil pouze část svého kvadrátu, což při jejich rozloze zhruba km ani není jinak proveditelné, mohl uvést příliš nízký místní populace běžných druhů ptáků, protože si neuvědomil, jak malou část kvadrátu vlastně prozkoumal. Kromě toho mohly výrazné zkreslení zavádět samotné semikvantitativní kategorie použité pro stanovení početnosti 58
11 SYLVIA 49 / 2013 jednotlivých druhů v mapovacích kvadrátech. Posun vůči realitě o jedinou kategorii představuje totiž ve skutečnosti pětinásobnou chybu v u početnosti. Pokud např. populace nějakého druhu v daném čtverci dosahuje velikosti 100 párů, pak nesprávné zařazení do nejbližší nižší kategorie bude mít za následek 6 25 párů, tedy čtyř- až 16násobné podhodnocení. Tyto chyby se pak pro celostátní úroveň nakumulují a výsledkem může být výrazné podhodnocení velikostí populací běžných druhů našich ptáků (např. rákosníka zpěvného Acrocephalus palustris, sedmihláska hajního Hippolais icterina nebo sýkory parukářky Lophophanes cristatus). Pochopitelně, podobně velkou chybu by způsobilo i chybné nadhodnocení (tedy zařazení do vyšší početnostní kategorie), je ale možné, že to se z psychologických důvodů stává méně často. O existenci popsaných problémů napovídají i atlasové y početnosti několika nejhojnějších druhů ptáků (např. sýkory koňadry Parus major nebo pěnkavy obecné Fringilla coelebs), které byly naopak vyšší než y transektové. U těchto velmi hojných druhů již těžko mohly být použity údaje z mapování, protože jejich početnost ve většině kvadrátů spadala do shora neomezené kategorie nad 3125 párů. To se mohlo projevit tím, že celostátní byl stanoven koordinátory na základě terénní zkušenosti nebo dat o denzitách těchto druhů z podrobnějších lokálních průzkumů. Ačkoliv tento postup s sebou také nese řadu problémů (zejména těch, které byly popsány u transektových dat), mohl se tak paradoxně vyhnout podhodnocení početnosti, k němuž došlo u ostatních běžných druhů. Nesprávné určení celostátní velikosti ptačích populací s sebou nese různé nepříjemnosti. Z ochranářsky významných jmenujme třeba problém s vymezováním významných ptačích území či ptačích oblastí, kdy se u zájmových druhů posuzuje, jak velké procento evropské populace daný stát hostí (Heath et al. 2000). Uměle nižší populace tak může znamenat nevybrání lokalit pro ochranu daného druhu v daném státě, vyšší naopak ochranu druhů, které v daném státě ve skutečnosti dostatečně početné populace nemají. Podobně u celoevropského indexu početnosti polních ptáků, jednoho ze strukturálních indikátorů Evropské unie, dochází k vážení změny početnosti druhu v každém státě jeho velikostí místní populace (Voříšek et al. 2010). Státy s nesprávně nutými velikostmi tak budou mít uměle nižší či vyšší váhu a tím budou obrázek o celoevropském vývoji populací polních ptáků zkreslovat. Z těchto i mnohých dalších představitelných důvodů je zřejmé, že je velmi důležité, aby byly y velikosti hnízdních populací českých ptáků věrohodné. Takové y však nebude možné učinit bez dostatečně kvalitních dat, která však v současnosti (alespoň podle našich znalostí) neexistují. Vidíme dvě možné cesty k jejich získání, které se ideálně mohou vzájemně doplňovat. (i) Vylepšení metodiky Jednotného programu sčítání ptáků v ČR tak, aby data pocházela z reprezentativně vybíraných lokalit a při terénním sčítání byla zohledněna detektabilita jednotlivých druhů. Tato data se v zahraničí ukázala být vynikajícím zdrojem informací o velikostech populací řady druhů ptáků (Newson et al. 2005, 2008). (ii) Vylepšení metodiky mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR tak, aby bylo v jednotlivých kvadrátech (nebo jejich reprezentativním vzorku) provedeno sčítání ptáků podle možností současných kvantitativních me- 59
12 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků tod. Dobré zkušenosti ze zahraničí opět existují (viz Brotons et al. 2008). PODĚKOVÁNÍ Databáze Corine Land Cover nám byla laskavě zapůjčena Ministerstvem životního prostředí České republiky. Stuart Newson, Henk Sierdsma a dva anonymní recenzenti měli řadu kritických připomínek k dřívějším verzím rukopisu. Studie byla podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. SUMMARY Estimates of total population sizes of individual bird species are widely used in macroecology and conservation biology. Current s in the Czech Republic are based on atlas mapping carried out during the breeding seasons However, this mapping has been primarily focused on breeding bird distribution and not on species abundance. The aim of our study is to compare these atlas-based s with extrapolations from point count data. For this purpose, we collected data on breeding bird abundances not adjusted for species detectability, counted along a 400-km point count transect in 2004 and From these data we calculated species abundances along the transect and species habitat preferences. Using remotely sensed Corine Land Cover data on habitat composition of the Czech Republic, we extrapoled species abundances recorded from the transect to the national level. We thus obtained two types of national breeding population size s: the atlas s (minimum and maximum for all species) and transect s. We used linear models to relate both types of s to each other. Transect and atlas s of total population sizes in 146 bird species in the Czech Republic corresponded to each other in terms of interspecific comparison of relative abundance. On the other hand, absolute values of transect and atlas s differed from each other in a large proportion of species even if the broad range defined by minimum and maximum atlas s was considered. Both atlas s were generally lower compared to transect s except for the most common species. The transect data have serious limitations caused by southern location of the transect, our inaccurate description (based on broad habitat categories only) of habitat requirements of specialist species, or the position of census points along routes. These factors should lead to overestimation of abundance of two groups of species: (i) those confined to the southern part of the country (either for geographic reason or due to their preference for particular habitats confined to the southern areas), and (ii) those breeding in habitats along routes. Moreover, an apparent weakness of transect s lies in neglecting distance sampling in the field. The transect data are thus not adjusted for variation in detection probabilities in space and among species. Poor detectability of some species in some habitats means that their real abundance is in fact higher than suggested by the point count data. This bias probably resulted in lower s of total population sizes of such species based on transect data compared to reality. Interestingly, even these underd transect s were higher than the maximum atlas s in many species. This implies that in some species, especially the common ones, the atlas s probably seriously under their real national population size. This underestimation could be caused by 60
13 SYLVIA 49 / 2013 (i) lack of bird abundance data in some mapping squares, (ii) underestimation of bird abundaces in the mapping squares due to their poor coverage by fieldworkers, (iii) limited possibilities to extrapolate the abundance data from the semi-quantitative scale to the national level correctly. The biased national breeding population size s can have important consequences for bird conservation. For instance, they can produce biased index values in the farmland bird indicator, one of the most important measure used for setting environmental policies in the European Union, or incomplete species lists protected under the Important Bird Area (IBA) or Special Protection Area (SPA) network. Given the importance of such s for our knowledge of bird ecology and conservation, we encourage the use of more sophisticated field techniques. They can be used either within the annual Breeding Bird Monitoring Programme in the Czech Republic, or during the breeding bird distribution atlas mapping. Combination of data from both projects could be particularly valuable. LITERATURA Bibby C. J., Burgess N. D., Hill D. A. & Mustoe S. H. 2000: Bird Census Techniques. Second edition. Academic Press, London. BirdLife International 2004: Birds in Europe: population s, trends and conservation status. BirdLife International, Cambridge. Borregaard M. K. & Rahbek C. 2010: Causality of the relationship between geographic distribution and species abundance. Quarterly Review of Biology 85: British Trust for Ornithology 2013: Bird atlas Citováno Brotons L., Herrando S., Estrada J., Pedrocchi V. & Martin J. L. 2008: The Catalan breeding bird atlas (CBBA): methodological aspects and ecological implications. Revista Catalana d Ornitologia 24: Carrascal L. 2011: Data, preconceived notions and methods: the case of population sizes of common breeding birds in Spain. Ardeola 58: Danko Š., Darolová E. & Krištín A. (eds) 2002: Rozšírenie vtákov na Slovensku. Veda, Bratislava. Devictor V., Godet L., Jiguet F., Julliard R. & Couvet D. 2007: Can common species benefit from protected areas? Biological Conservation 139: Estrada J., Pedrocchi V., Brotons L. & Herrando S. (eds) 2004: Atlas of breeding birds in Catalunya Institut Català d Ornitologia a Lynx Editions, Barcelona. European Environmental Agency 2006: Corine Land Cover types europa.eu/data-and-maps/figures/corineland-cover-types Citováno Gärdenfors U., Hilton-Taylor C., Mace G. M. & Rodriguez J. P. 2001: The application of IUCN Red List criteria at regional levels. Conservation Biology 15: Gaston K. J., Blackburn T. M. 2000: Pattern and Process in Macroecology. Blackwell Science, Oxford. Gaston K. J., & Blackburn T. M., Lawton J. H. 1997: Interspecific abundance-range size relationships: an appraisal of mechanisms. Journal of Animal Ecology 66: Gibbons D. W., Reid J. B & Chapman R. A. (eds) 1993: The New Atlas of Breeding Birds in Britain and Ireland: T & A D Poyser, London. Gregory R. D. 2000: Abundance patterns of European breeding birds. Ecography 23: Gregory R. D., Gibbons D. W. & Donald P. F. 2004: Bird census and survey techniques. In: Sutherland W. J, Newton I. & Green R. E. (eds). Bird ecology and conservation: a handbook of techniques. Cambridge University Press, Cambridge: Hagemeijer W. J. M. & Blair M. J. (eds) 1997: The EBCC atlas of European breeding birds. Their distribution and abundance. T & A D Poyser, London. Heath M. F., Evans M. I., Hoccom D. G., Payne A. J. & Peet N. B. (eds) 2000: Important 61
14 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků Bird Areas in Europe: priority sites for conservation. BirdlLife International, Cambridge. Murgui E. 2011: How many common breeding birds are there in Spain? A comparison of census methods and national population size s. Ardeola 58: Newson S. E., Evans K. L., Noble D. G., Greenwood J. J. D. & Gaston K. J. 2008: Use of distance sampling to improve s of national population sizes for common and widespread breeding birds in the UK. Journal of Applied Ecology 45: Newson S. E., Woodburn R. J. W., Noble D. G., Baillie S. R., & Gregory R. D. 2005: Evaluating the Breeding Bird Survey for producing national population size and density s. Bird Study 52: Reif J., Hořák D., Sedláček O., Riegert J., Pešata M., Hrázský Z., Janeček Š. & Storch D. 2006: Unusual abundance-range size relationship in an Afromontane bird community: the effect of geographical isolation? Journal of Biogeography 33: Reif J., Storch D. & Šímová I. 2008: The effect of scale-dependent habitat gradients on the structure of bird assemblages in the Czech Republic. Acta Ornithologica 43: SOVON 2002: Atlas of Breeding Birds in Netherlands. SOVON Vogelonderzoek Nederland, Beek-Ubbergen. StatSoft 2001: Statistica for Windows 6.0. StatSoft, Tulsa. Storch D., Gaston K. J. & Cepák J. 2002: Pink landscapes: 1/f spectra of spatial environmental variability and bird community composition. Proceeding of the Royal Society B 269: Storch D., Konvička M., Beneš J., Martinková J. & Gaston K. J. 2003b: Distribution patterns in butterflies and birds of the Czech Republic: separating effects of habitat and geographic position. Journal of Biogeography 30: Storch D. & Reif J. 2002: Makroekologie ptáků: co všechno se lze dozvědět z velkoplošných mapování. Sylvia 38: Storch D. & Šizling A.L. 2002: Patterns in commonness and rarity in central European birds: Reliability of the core-satellite hypothesis within a large scale. Ecography 25: Storch D., Šizling A.L. & Gaston K. 2003a: Geometry of the species-area relationship in central European birds: testing the mechanism. Journal of Animal Ecology 72: Storch D., Šizling A. L., Reif J., Polechová J., Šizlingová E. & Gaston K. J. 2008: The quest for a null model for macroecological patterns: geometry of species distributions at multiple spatial scales. Ecology Letters 11: Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Academia, Praha. Thomas L., Buckland S. T., Rexstad E. A., Laake J. L., Strindberg S., Hedley S. L., Bishop J. R. B.; Marques T. A. & Burnham K. P. 2010: Distance software: design and analysis of distance sampling surveys for estimating population size. Journal of Applied Ecology 47: Tucker G. M. & Heath M. F. 1994: Birds in Europe: their conservation status. BirdLife International, Cambridge. Voříšek P., Jiguet F., Van Strien A., Škorpilová J., Klvaňová A. & Gregory R. D. 2010: Trends in abundance and biomass of widespread European farmland birds: how much have we lost? BOU Proceedings Lowland Farmland Birds III. Voříšek P., Reif J., Šťastný K. & Bejček V. 2008: How effective can be the national law in protecting birds? A case study from the Czech Republic. Folia Zoologica 57: Došlo 14. ledna 2013, přijato 5. srpna Received 14 January 2013; accepted 5 August Editor: P. Adamík 62
15 SYLVIA 49 / 2013 Apendix. Odhady celkové velikosti hnízdní populace (v párech) v České republice u 146 druhů ptáků. Minimální a maximální atlasové y jsou založeny na údajích z atlasového mapování (Šťastný et al. 2006). Pro transektové y jsou použita data z bodového sčítání podél 400 km dlouhého transektu extrapolovaná na celé území ČR pomocí údajů o krajinném pokryvu a biotopových nároků jednotlivých druhů. Druhy jsou seřazeny sestupně podle transektového u. Appendix. Total population size (breeding pairs) s for 146 bird species in the Czech Republic. Minimum and maximum atlas s are based on atlas mapping (Šťastný et al. 2006). The transect is an extrapolation of large scale point count data using habitat mapping and remote sensing. The species are listed in descending order by transect. druh species minimální atlasový minimum atlas maximální atlasový maximum atlas mransektový transect Fringilla coelebs Alauda arvensis Sylvia atricapilla Emberiza citrinella Periparus ater Phylloscopus collybita Parus major Erithacus rubecula Turdus merula Turdus philomelos Sylvia communis Carduelis chloris Passer montanus Regulus regulus Regulus ignicapilla Columba palumbus Anthus trivialis Prunella modularis Dendrocopos major Sturnus vulgaris Cyanistes caeruleus Streptopelia turtur Turdus viscivorus Carduelis carduelis Troglodytes troglodytes Serinus serinus Phylloscopus trochilus Sitta europaea Phasianus colchicus Sylvia borin Lophophanes cristatus Lanius collurio Passer domesticus
16 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků druh species minimální atlasový minimum atlas maximální atlasový maximum atlas mransektový transect Carduelis spinus Loxia curvirostra Garrulus glandarius Motacilla alba C. coccothraustes Acrocephalus palustris Oriolus oriolus Carduelis cannabina Coturnix coturnix Cuculus canorus Certhia familiaris Phoenicurus ochruros Vanellus vanellus Hirundo rustica Hippolais icterina Turdus pilaris Streptopelia decaocto Pyrrhula pyrrhula Miliaria calandra Delichon urbicum Riparia riparia Corvus corone Luscinia megarhynchos Sylvia curruca Locustella fluviatilis Buteo buteo Muscicapa striata Poecile montanus Jynx torquilla Sylvia nisoria Locustella naevia Dryocopus martius Larus ridibundus Phoenicurus phoenicurus Poecile palustris Saxicola rubetra Ficedula albicollis Motacilla flava Falco tinnunculus Phylloscopus sibilatrix Saxicola torquatus Aegithalos caudatus Anas platyrhynchos
17 SYLVIA 49 / 2013 druh species minimální atlasový minimum atlas maximální atlasový maximum atlas mransektový transect Apus apus Pica pica Carduelis flammea Motacilla cinerea Picus viridis Dendrocopos medius Perdix perdix Circus aeruginosus Corvus monedula Carpodacus erythrinus Certhia brachydactyla Anthus pratensis Crex crex Columba oenas Nucifraga caryocatactes Ciconia ciconia Circus pygargus Emberiza schoeniclus Aythya fuligula Corvus corax Lullula arborea Ardea cinerea Fulica atra Pernis apivorus Picus canus Lanius excubitor Alcedo atthis Dendrocopos minor Upupa epops Remiz pendulinus Cygnus olor Dendrocopos syriacus Halliaeetus albicilla Tringa ochropus Aythya ferina Oenanthe oenanthe Falco subbuteo Turdus torquatus Milvus migrans Galerida cristata Corvus frugilegus Charadrius dubius Accipiter gentilis
18 Reif J. et al. / Odhady početnosti ptáků druh species minimální atlasový minimum atlas maximální atlasový maximum atlas mransektový transect Podiceps cristatus Acr. schoenobaenus Ciconia nigra Circus cyaneus Anas strepera Tachybaptus ruficollis Anser anser Acrocephalus scirpaceus Strix aluco Bucephala clangula Gallinago gallinago Nycticorax nyticorax Tetrao tetrix Actitis hypoleucos Cinclus cinclus Acrocephalus arundinaceus Accipiter nisus Ficedula hypoleuca Galinulla chloropus Sterna hirundo Bubo bubo Luscinia svecica Locustella luscinioides Anas querquedula Ficedula parva Milvus milvus Porzana porzana
Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection. Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného
Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného Jiří Mlíkovský Department of Zoology, National Museum,
Víceptáci Aves Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes skřivanovití Alaudidae
ptáci Aves Neognathae Neognathae skřivanovití Alaudidae skřivan polní Alauda arvensis chocholouš obecný Galerida cristata Neognathae vlaštovkovití Hirundinidae vlaštovka obecná Hirundo rustica jiřička
VíceInventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R
VíceOrnitologicky významné mokřady Vysočiny I.
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologicky významné mokřady Vysočiny I. Ing. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller,
VíceHnízdní rozšíření ptáků na Vysočině B) Pěvci
Hnízdní rozšíření ptáků na Vysočině 2001-2016 B) Pěvci (průběžné výsledky) Vojtěch Kodet [ed.] únor 2016 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.prirodavysociny.cz
Více28. Aktiv spolupracovníkù Kroužkovací stanice 1. EURING nespolupracuje s novì vzniklou katalánskou kroužkovací centrálou! 1
OBSAH 28. Aktiv spolupracovníkù Kroužkovací stanice 1 Dodatky k Pokynùm pro Kroužkovatele 1 EURING nespolupracuje s novì vzniklou katalánskou kroužkovací centrálou! 1 KLVAÒA P. Klíè k urèování stáøí a
VíceKROUŽKOVATEL. Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù. Kroužkovací stanice Národního muzea
KROUŽKOVATEL Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù 5 Kroužkovací stanice Národního muzea KROUŽKOVATEL KVÌTEN 28 Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Výkonný redaktor:
VíceOrnitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010 Vojtěch Kodet listopad
VíceOrnitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně
Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně Materiál a metodika Pro zprávu jsem použil data z celkem 4 kontrol lokality, které proběhly 10.6.09 a 7.7.09 v ranních hodinách a 9.7.09 a 13.7.09 v
VíceJakubov - sady společenstvo ptáků lokality
Jakubov - sady společenstvo ptáků lokality RNDr. Oldřich Bušek Mgr. Michal Němec ing. Martin Lípa srpen 009 Doporučená citace : Bušek O. a kol.(009) : Jakubov-sady společenstvo ptáků lokality.ms. Úvod
VícePtactvo mokřadu Za pilou (okres Most, severozápadní Čechy)
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 2017, 38 (2016): 100 107, ISSN 1214-2573, ISBN 978-80-906560-1-7 Ptactvo mokřadu Za pilou (okres Most, severozápadní Čechy) Birds of wetland Za pilou
VíceLokalita Boč společenstvo ptáků lokality
Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality srpen 009 RNDr. Oldřich Bušek Doporučená citace : Bušek O. a kol.(009) : Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality.ms. Úvod Sledovaná lokalita (Příl.) se nachází
VíceNATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431
VíceAvifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Avifauna EVL Baba Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller 2010 Avifauna EVL Baba Pobočka
VíceZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA
ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA Kainarova 11, CZ 586 01 Jihlava, e-mail: hruska.filip@seznam.cz Úvod Současná evidovaná
VícePtactvo okolí Starého Labe u Cihelny u Pardubic v období 1984-1997
Panurus, 9 (1998): 53-61 ISBN: 80-86046-32-7 Ptactvo okolí Starého Labe u Cihelny u Pardubic v období 1984-1997 Birds of Staré Labe u Cihelny near the town of Pardubice in 1984-1997 Zdeněk Horák Úvod Staré
VíceRozměry vajec a velikost ptačích snůšek v okolí Pardubic
Rozměry vajec a velikost ptačích snůšek v okolí Pardubic Egg and clutch sizes of birds in the region of Pardubice Jiří Česák Panurus 22 (2013): 19 35 Ráby 81, 533 52 Staré Hradiště; e-mail: cesakjiri@volny.cz
Více1.17.3. Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky OBSAH
1.17.3. Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky OBSAH Obsah...1 Metodika a materiál...2 Výsledky a diskuse...3 Seznam zjištěných druhů...3 Komentář k ochranářsky významným druhům...3 Komentář
VícePtactvo mokřadu Bettynka u Vtelna (severozápadní Čechy, Most)
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 38 (2016): 92 99, ISSN 1214-2573, ISBN 978-80-906560-1-7 Ptactvo mokřadu Bettynka u Vtelna (severozápadní Čechy, Most) Birds of wetland Bettynka near
VíceTERÉNNÍ PRŮ VODCE. pro ochranářská a přírodovědná praktika a exkurze v CHKO Litovelské Pomoraví. kapitola ptáci. Karel Poprach
TERÉNNÍ PRŮ VODCE pro ochranářská a přírodovědná praktika a exkurze v CHKO Litovelské Pomoraví kapitola ptáci Karel Poprach TERÉNNÍ PRŮVODCE pro ochranářská a přírodovědná praktika a exkurze v CHKO Litovelské
VícePopulační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech a jejich využití jako indikátorů
SYLVIA 40 / 2004 Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech 1982 2001 a jejich využití jako indikátorů Population trends of farmland and woodland birds in the Czech Republic
Více1.14.2.-1.14.3. Ornitologický a herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné OBSAH
1.14.2.-1.14.3. Ornitologický a herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné OBSAH Obsah...1 Metodika a materiál...2 Výsledky a diskuse...3 Seznam zjištěných druhů plazů...3 Komentář k ochranářsky
VíceZměny ve složení ptačího společenstva parku Lužánky v Brně mezi lety 1978 a 2016
SYLVIA 54 / 2018 Změny ve složení ptačího společenstva parku Lužánky v Brně mezi lety 1978 a 2016 Changes in the bird community of the Lužánky park in Brno between 1978 and 2016 Martin Černý & Miroslav
VícePanurus 17 (2008): VVT Králicko 2007
Panurus 17 (2008): 59-64 59 VVT Králicko 2007 Spring avifauna of the Králíky region in 2007 the results of a one-weekend expedition Martin Fejfar Breitcetlova 882/13, 198 00 Praha 9; e-mail: fejfar@urm.mepnet.cz
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Ekologie ptáků v lese
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Ekologie ptáků v lese Ekologie ptáků v lese Jiří Reif Ústav pro životní prostředí PřF UK v Praze Ornitologická laboratoř
VíceOrnitologický průzkum PR Chropotínský háj podklad pro zpracování plánu péče
Ornitologický průzkum PR Chropotínský háj podklad pro zpracování plánu péče MUDr.Jiří Zajíc Česká společnost ornitologická Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze (kroužkovatel)
VíceCíle projektu. vytvoření vhodných podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí
18 Péče o přírodu a krajinu 3 /2014 Ochrana přírody Obnova rybníka Kojetín v Polabí Pavel Trnka, Marcela Hausvaterová, Eva Vojtěchovská Rybník Kojetín je součástí stejnojmenné přírodní památky vyhlášené
VíceMonitoring ptáků rybníka Černíč
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Monitoring ptáků rybníka Černíč Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík, Pavel Hobza, Miroslav Čutka,
VíceKřovinatá plocha u konečné tramvaje na Barrandově
Křovinatá plocha u konečné tramvaje na Barrandově Vymezení: Plocha v katastrálním území Praha 5 lubočepy o rozloze přibližně 6 ha, mírně se svažující k severu, od jihu ji ohraničuje tramvajová smyčka,
VíceOsmnáctý ročník VVT Broumovsko 2011
Panurus 21 (2012): 79 88 79 Osmnáctý ročník VVT Broumovsko 2011 The 18 th annual weekend research camp Broumovsko Protected Landscape Area 2011 Tomáš Diviš Olešnice 52, 549 41 Červený Kostelec; e-mail:
VíceHnízdící ptactvo v Přírodní rezervaci Diana po 35 letech
Sborník muzea Karlovarského kraje 22 (2014) 139 Hnízdící ptactvo v Přírodní rezervaci Diana po 35 letech Pavel Řepa Úvod V letech 1974 1976 byl proveden vertebratologický průzkum PR Diana (Řepa 1978).
VíceDRUHOVÉ SLOŽENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U ŠAFOVA V PRÙBÌHU ROKU
THAYENSIA (ZNOJMO) 2004, 6: 77 89. ISSN 1212-3560 DRUHOVÉ SLOŽENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U ŠAFOVA V PRÙBÌHU ROKU SPECIES COMPOSITION AND ABUNDANCE CHANGES OF AVIFAUNA ON THE ŠAFOV FISHPONDS
VíceAvifauna Teplé a Studené Vltavy a vlivy vodáctví
Silva Gabreta vol. 13 (2) p. 149 169 Vimperk, 2007 Avifauna Teplé a Studené Vltavy a vlivy vodáctví Birds of the Teplá Vltava and Studená Vltava Rivers and impacts of canoeing Bohuslav Kloubec Agentura
VíceVýskyt a hnízdění ptáků na rybnících mezi Bohuslavicemi a Dolním Benešovem v letech
Výskyt a hnízdění ptáků na rybnících mezi Bohuslavicemi a Dolním Benešovem v letech 1994 1998 Observation and breeding of birds on ponds near Bohuslavice and Dolní Benešov in 1994 1998 Mgr. Radim Kočvara
VíceOrnitologický, batrachologický a herpetologický průzkum na území PR Džungle. Obsah
1.7.2. 1.7.4. Ornitologický, batrachologický a herpetologický průzkum na území PR Džungle Obsah Obsah... 1 Úvod a cíl práce... 2 Metodika... 2 Výsledky... 4 Přehled zjištěných druhů... 4 Komentář ke zvláště
VíceDopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků
Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků Petr Voříšek Česká společnost ornitologická Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Proč běžné druhy ptáků? common birds shape
VíceAves 2 ČR. systém ptáků 24.3.2015. V ČR se vyskytuje cca 410 druhů ptáků. cca 200 druhů v ČR hnízdí. Letci:
Aves 2 ČR V ČR se vyskytuje cca 410 druhů ptáků cca 200 druhů v ČR hnízdí Ing. Jakub Hlava Ph.D. KZR hlava@af.czu.cz systém ptáků Všichni naši ptáci patří mezi Letce (Neognathae) Běžci - pštrosi (pštros,
VíceZpráva o 6. víkendovém výzkumném táboře z okolí Semína (okr. Pardubice)
Panurus, 10 (2000): 65-73 ISBN: 80-86046-43-5 Zpráva o 6. víkendovém výzkumném táboře z okolí Semína (okr. Pardubice) Report on the 6 th Weekend Research Camp Held in Semín Village (Pardubice district)
Více9. víkendový výzkumný tábor Východoèeské poboèky Èeské spoleènosti ornitologické Krkonošské podhùøí 2002
PANURUS, 3 (2003): 8-87 8 9. víkendový výzkumný tábor Východoèeské poboèky Èeské spoleènosti ornitologické Krkonošské podhùøí 2002 The 9 th Weekend Research Camp of the East Bohemia branch of the Czech
VícePopulační dynamika a sezonní proměnlivost ptáků na Horních Mísečkách v Krkonoších
PANURUS, 11 (2001): 81-99 81 Populační dynamika a sezonní proměnlivost ptáků na Horních Mísečkách v Krkonoších Population dynamics and seasonal changes of birds in the Krkonoše Mts. Petr Miles Sídliště
VíceVýsledky prvního výzkumu avifauny Vraních hor
Panurus, 9 (1998): 29-40 ISBN: 80-86046-32-7 Výsledky prvního výzkumu avifauny Vraních hor The first approach to understanding of the avifauna of the Vraní hory mountains (north-east Bohemia) Pavel Žďárek
VíceV letech jsem v průběhu celého roku navštěvoval rybník Štěpán u Ostravy-
Ptáci rybníka Štěpán ve Slezsku (Česká republika) Radim Kočvara Birds of Štěpán pond in Silesia (Czech Republic). - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 52: 2003. Ab st ract: Birds of Štěpán pond were investigated
VícePřílet tažných ptáků na jižní Moravu v letech 1997 1999
Přílet tažných ptáků na jižní Moravu v letech 1997 1999 Spring arrival of migratory birds in southern Moravia (Czech Republic) in 1997 1999 Zdeněk Hubálek 1, Karel Hudec 2 & Jiří Vačkař 3 1 Ústav biologie
VíceOBRATLOVCI PŘÍRODNÍ REZERVACE STRÁDOVKA (OKRES CHRUDIM)
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7(1999): 143-151 ISBN: 80-86046-41-9 OBRATLOVCI PŘÍRODNÍ REZERVACE STRÁDOVKA (OKRES CHRUDIM) The vertebrates of the Strádovka natural reserve (Chrudim district, East Bohemia)
VíceORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM NA LOKALITĚ NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV SEVER
Závěrečná zpráva číslo projektu: 131430 ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM NA LOKALITĚ NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV SEVER Národní program ČSOP Ochrana biodiverzity Zadavatel: Český svaz ochránců přírody Zhotovitel: Krásná
VíceVVT 2012 Les Království a Přírodní park Hrádeček
VVT 2012 Les Království a Přírodní park Hrádeček The weekend research camp Království Forest and Hrádeček Nature Park 2012 Jaroslav Vaněk Palackého 194, 551 01 Jaroměř; e-mail: jaroslavvanek@centrum.cz
VíceBird arrival dates in Central Europe based on one of the earliest phenological networks
The following supplement accompanies the article Bird arrival dates in Central Europe based on one of the earliest phenological networks Eva Kolářová*, Peter Adamík *Corresponding author: evakolar@seznam.cz
VíceInventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j.
VíceVýškové rozšíření ptáků hnízdících v České republice
Hudec K., Miles P., Šťastný K. & Flousek J. 2011: Výškové rozšíření ptáků hnízdících v České republice. Opera Corcontica 48: 135 206 Výškové rozšíření ptáků hnízdících v České republice Altitudinal distribution
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01CVUA1* Čj: MSK 55698/2014 Sp. zn.: ŽPZ/11805/2014/Řon 246.2 A10 Vyřizuje: RNDr. Lenka Řondíková
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta. Diplomová práce
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Diverzita městské avifauny a její dlouhodobé změny Diplomová práce Vedoucí práce:
VíceV V T 2004 nový název, nová tváø, nové pojetí a výsledky
PANURUS, 14 (2004): 125-129 125 V V T 2004 nový název, nová tváø, nové pojetí a výsledky Weekend research camp 2004 František Bárta a úèastníci akce Zpracováno z poznámek v terénním deníku, který vedl
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VícePEXESO HRÁDECKÁ ZVÍŘENA NA DVORKU, NA LOUCE, NA POLI, V LESE A VE VODĚ
1. bažant obecný (Phasianus colchicus) 2. červenka obecná (Erithacus rubecula) 3. čáp bílý (Ciconia ciconia) 4. datel černý (Dryocopus martius) P E X E S O HRÁDECKÁ ZVÍŘENA NA DVORKU, NA LOUCE, NA POLI,
VícePetr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3
Příroda 3 Petr Macháček Zámecký rybník Příroda Zámecký rybník v Lednici je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Známá je kolonie volavek a kvakošů, která je trvale obsazena již od roku
VíceMethods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017
Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie
VícePTÁCI ČR ( 1.) Gaviiformes - Galliformes
PTÁCI ČR ( 1.) Gaviiformes - Galliformes AVIFAUNA ČR 403 druhů (203 hnízdících, 13 pozor. před rokem 1950, 9 nepůvodních druhů) ORNITOLOGIE v ČR Česká společnost ornitologická (www.birdlife.cz) (Faunistická
VíceOrnitologická pozorování
PANURUS, 12 (2002): 87 98 87 Ornitologická pozorování Ornithological observations Tomáš Bělka & Vladimír Lemberk (eds.) Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) 9.1.2001, Žernov (5562), cca 40 ex., T. Diviš
VíceDVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY
Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na ptáky spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů DVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY Mgr. RADIM KOČVARA Autorizovaná osoba podle 45i
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
Více- Ekologie a etologie ptáků v mírném a tropickém pásu, praktická ochrana ptačích společenstev.
- Ekologie a etologie ptáků v mírném a tropickém pásu, praktická ochrana ptačích společenstev. Pedagogická činnost Publikační činnost Kontakt Školitelství Narozen: 11.4.1977 v Příbrami Jazyky: - aktivně
VíceFauna obratlovců ČR a SR. 9. Aves Ptáci III
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fauna obratlovců ČR a SR 9. Aves Ptáci III Gruiformes, Charadriiformes, Columbiformes, Cuculiformes,Caprimulgidae, Coraciiformes,
VíceRok 1937 kroužkovatele ing. Otty Kadlece
Panurus, 10 (2000): 75-88 ISBN: 80-86046-43-5 Rok 1937 kroužkovatele ing. Otty Kadlece Year 1937 of Mr. Otto Kadlec 1 Milan Černý, 2 Karel Dohnal, 3 Jiří Prášil Úvod Autorům příspěvku, kteří před časem
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2013 RENATA DAŇKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Ptáci (Aves)
VícePostoje veřejnosti k zimnímu přikrmování ptactva
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Postoje veřejnosti k zimnímu přikrmování ptactva Bc. Miroslava Miličková Diplomová práce předložená na Katedře
VíceZáplavy a ptáci na jižní Moravě v roce 2006
CREX ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOČKY ČSO 27 (2007): 67-90 Záplavy a ptáci na jižní Moravě v roce 2006 Floods and birds in South Moravia in 2006 Vlasta ŠKORPÍKOVÁ 1, David HORAL 2, Gašpar ČAMLÍK 3 & Karel
VíceVertebratologické hodnocení území CHÚ Žlunické polesí. Cílem tohoto hodnocení je vytvořit podklady pro sepsání plánu péče pro CHÚ Zlunické polesí.
Vertebratologické hodnocení území CHÚ Žlunické polesí zpracovatel: Mgr. Petra Zíková, 2017 1. Úvod Cílem tohoto hodnocení je vytvořit podklady pro sepsání plánu péče pro CHÚ Zlunické polesí. 2. Popis území
VíceDavid Lacina, AOPK ČR
Ptáci zemědělské krajiny význam, ohrožení, opatření David Lacina, AOPK ČR chřástal a bahňáci chřástal polní Crex crex Celosvětově ohrožený druh stěhovavý louky, (pole) potravou hmyz, bezobratlí, semena
VícePtáci v opuštěných vojenských výcvikových prostorech v České republice: druhová skladba a ochranářská hodnota
Ptáci v opuštěných vojenských výcvikových prostorech v České republice: druhová skladba a ochranářská hodnota Birds in abandoned military training sites in the Czech Republic: species composition and conservation
VíceTrends in numbers of wintering waterbird species in Czech Republic between 1966 and 2015
Změny početnosti zimujících vodních ptáků v ČR (1966 2015) Trends in numbers of wintering waterbird species in Czech Republic between 1966 and 2015 Matyáš Adam, Petr Musil & Zuzana Musilová Katedra ekologie
VíceBrhlík lesný (Sitta europaea)
Brhlík lesný (Sitta europaea) listnaté a zmiešané lesy záhrady, mestské parky POČET NA SLOVENSKU 700 000 1 000 000 brhlíkovité semienka bylín/stromov mláďatá - hmyz v bútľavých stromoch, búdkach čiastočné
VícePTÁCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Jaroslav Koleček
PTÁCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí Jaroslav Koleček řád: potápky (Podicipediformes) čeleď: potápkovití (Podicipedidae) potápka roháč (Podiceps cristatus) ČR, PR Kotvice Michal
VíceKarta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: 545-0250 Garantující institut: Garant předmětu: Ekonomická statistika Institut ekonomiky a systémů řízení RNDr. Radmila Sousedíková, Ph.D.
VícePTÁCI LOKALITY OLŠINY U DOLAN A NÁVRH JEJICH OCHRANY
VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 163-172 ISBN: 80-86046-75-3 PTÁCI LOKALITY OLŠINY U DOLAN A NÁVRH JEJICH OCHRANY Birds of the Olšiny u Dolan site (Eastern Bohemia) and proposal of their conservation
VíceOrnitologické zajímavosti
Panurus 18 (2009): 87 94 87 Ornitologické zajímavosti Ornithological notes Martin Paclík (ed.) Dolany 90, 533 45; e-mail: martin.paclik@post.sk Tato nová rubrika je doplňkem k již tradiční rubrice Ornitologická
VíceVVT Hradecké lesy 2010
Panurus 20 (2011): 93 100 93 VVT Hradecké lesy 2010 Weekend research camp Hradecké lesy 2010 Martin Fejfar Breitcetlova 882/13, 198 00 Praha 9; e-mail: fejfar@urm.mepnet.cz Úvod Víkendový výzkumný tábor
VíceZimní pozorování vodních ptáků na Labi v Pardubicích v zimách 1998/1999 a 1999/2000
Panurus, 10 (2000): 89-96 ISBN: 80-86046-43-5 Zimní pozorování vodních ptáků na Labi v Pardubicích v zimách 1998/1999 a 1999/2000 Winter Waterfowl Observations on Labe river in Pardubice in 1998/1999 and
VícePTAČÍ OBLAST LABSKÉ PÍSKOVCE
PLÁN MONITORINGU PTAČÍ OBLAST LABSKÉ PÍSKOVCE Zpracoval: Pavel BENDA (listopad 2004) Aktualizace: Pavel BENDA (srpen 2004) 1. Popis ptačí oblasti Ptačí oblast zahrnuje celé území Národního parku České
VíceMonitoring ptáků v oboře Jinošov na LS Náměšť nad Oslavou 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Monitoring ptáků v oboře Jinošov na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Mrlík & Vojtěch
VíceOologická sbírka Josefa Musílka (1885-1941) v Národním muzeu v Praze
PANURUS, 14 (2004): 53-65 53 Oologická sbírka Josefa Musílka (1885-1941) v Národním muzeu v Praze Oological collection of Josef Musílek (1885-1941) in the National Museum in Praha Jiøí Mlíkovský Zoologické
VícePtáci Aves Neognathae Galloanseres hrabaví Galliformes bažantovití Phasianidae
Ptáci Aves Neognathae Galloanseres hrabaví Galliformes bažantovití Phasianidae bažant obecný Phasianus colchicus koroptev polní Perdix perdix křepelka polní Coturnix coturnix Neognathae Galloanseres hrabaví
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceHnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
VíceTrendy početnosti ptáků v České republice v letech 1982 2005. Population trends of birds in the Czech Republic during 1982 2005
Reif J. et al. / Trendy početnosti ptáků v ČR Trendy početnosti ptáků v České republice v letech 1982 2005 Population trends of birds in the Czech Republic during 1982 2005 Jiří Reif 1,2, Petr Voříšek
VíceUmístění hnízda, datum snůšky a velikost snůšky některých druhů pěvců ve východních Čechách
Panurus 17 (2008): 15-26 15 Umístění hnízda, datum snůšky a velikost snůšky některých druhů pěvců ve východních Čechách Nest sites, laying dates and clutch size of some passerines in Eastern Bohemia Karel
VíceCentrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Jilská 1, CZ Praha 1; 2
Vliv použití dvou modifikací bodového sčítání na zachycení diverzity v ptačích společenstvech: efekt odhadu vzdálenosti zjištěných jedinců a rozlišování zpívajících a nezpívajících ptáků Differences in
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
VíceAir Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová
Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová vlcek@chmi.cz Task specification by MoE: What were the reasons of limit exceedances
VíceCompression of a Dictionary
Compression of a Dictionary Jan Lánský, Michal Žemlička zizelevak@matfyz.cz michal.zemlicka@mff.cuni.cz Dept. of Software Engineering Faculty of Mathematics and Physics Charles University Synopsis Introduction
VíceKdy začínají ptáci ráno zpívat?
Případová studie vznikla v rámci projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině, který realizovala Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině. Projekt byl částečně
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017 Úvod: V roce 2017 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 RENATA DAŇKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Druhová diverzita
VíceOrnitologická pozorování
Panurus, 10 (2000): 141-147 ISBN: 80-86046-43-5 Ornitologická pozorování Ornithological observations Vladimír Lemberk (ed.) Potáplice malá Gavia stellata: 9. - 10.11.1997, ryb. Nový u Opatova (SY), 1 ex.,,
VícePetr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu
Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu Rybník Nesyt je součástí Národní přírodní rezervace a Ptačí oblasti Lednické rybníky. Dle Plánu péče se měl každý čtvrtý rok částečně
VíceTransportation Problem
Transportation Problem ١ C H A P T E R 7 Transportation Problem The transportation problem seeks to minimize the total shipping costs of transporting goods from m origins (each with a supply s i ) to n
VíceVĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ
Vliv stavby na avifaunu Strana 1 z 40 Vliv stavby na avifaunu OBJEDNATEL: S &M CZ s.r.o. se sídlem: Jevíčko, Třebovská 809, PSČ 569 43 IČ: 26884275 DIČ: CZ26884275 ZHOTOVITEL: se sídlem: Havířov-Prostřední
VíceVážené čtenářky a vážení čtenáři,
Vážené čtenářky a vážení čtenáři, do rukou se vám dostává první publikace vysvětlující téma cross-compliance, označované také jako křížová shoda, podmíněnost či křížová kontrola. Rádi bychom vám touto
VíceOBSAH Doporučená citace díla:
OBSAH Obsah...1 Materiál a metodika...2 Materiál...2 Metodika přepisu údajů...3 Prioritní ZCHD...3 Ostatní ZCHD...4 Výsledky...5 Stručný komentář k prioritním ZCHD...7 Literatura...9 Doporučená citace
VíceJiří Reif - publikace (stav k ) 1. Vědecké monografie. 2. Kapitoly v monografiích. 3. Původní práce ve vědeckých časopisech s IF (celkem 35)
Jiří Reif - publikace (stav k 4. 2. 2013) 1. Vědecké monografie 2. Kapitoly v monografiích 3. Původní práce ve vědeckých časopisech s IF (celkem 35) Albrecht T., Kleven O., Kreisinger J., Laskemoen T.,
Více