ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Tento píspvek vznikl jako upravená nálezová zpráva ervená bašta na hrad Švihov. Vyhodnocení stavebního vývoje bašty se zamením na zdokumentování jejího východního prelí vyhotovená autorem pro NPÚ ú. o. p. v Plzni (pedevším zde nemže být kompletn prezentována bohatá obrazová dokumentace). Vzhledem k tomu, že rozlišené stavební zásahy na zmínné stran prelí ervená bašty úzce souvisejí s navazující zástavbou, tedy se severním parkánem ped severním palácem, severozápadním nárožím severního paláce a západním palácem vestavným do západního parkánu, pokouší se zpráva osvtlit i širší stavební souvislosti v tsném sousedství ervené bašty. Sama ervená bašta je mimoádným stavebním, fortifikaním i umleckým dokladem pozdn stedovké epochy, proto autor rozšíil zprávu o její celkové zhodnocení. ervená bašta hradu Švihova (okr. Klatovy) situovaná na severozápadním nároží hradního jádra je stavebn nejzachovalejší baštou ze ty okrouhlých nárožních bašt (ervená, Zlatá, Zelená, Bílá) propojených parkánovým hradebním prstencem, který tsn obepínal dvoupalácové jádro hradu, do nhož byla na západní stran vetknuta vstupní vž a na stran východní kaple postavená na polygonální bašt. Zmínné parkánové opevnní se tymi baštami vzniklo pi velké pestavb hradu za Pty Švihovského v poslední tvrtin 15. století. 1) Nejstarší vyobrazení ervené ervená bašta hradu Švihova Milan Novobilský roník XXIII, 2012,. 1 bašty. Na tomto pohledu mžeme rozlišit ervenou baštu, stojící ponkud v zákrytu za zastešeným ochozem severní ásti parkánového okruhu. Nad hrázdným podsebitím se tyí strmá dlátová stecha opatená temi vížkami. Z historických pramen se dozvídáme, že byl roku 1505 v ervené bašt mlýn. 2) V roce 1563 se o ddictví po Heraltu Kavkovi íanském z ían dlili jeho synové Zdenk a Heralt. Rozdlili si i hrad, i když nkteré pedevším obranné a komunikaní ásti zstaly spolené. K I. (Heraltovu) dílu pipadla mimo jiné v ervené bašt svtnika hoejší i s komorou a síkou, kde pan otec Heralt býval, ped tím komora, kteráž slove hostinec. 3) Patrn se bašty mžeme pozorovat na nástnné malb v kapli švihovského hradu. Velmi naturalistické ztvárnní tehdejší podoby hradu od severu poskytuje názornou pedstavu o vzhledu Zlaté a ervené Švihov. Celkový plán hradu. Kroužkem vyznaena ervená bašta. 1

2 Asi v polovin 18. století bylo k ervené bašt do severního parkánu vloženo obytné stavení. Z té doby se dochoval plán hradu. Bašta byla do roku 1865 pokryta šindelovou stechou. Ta byla pak zboena a nahrazena stechou nízkou. V pízemí bylo jediné zazdné okénko. V prvním poschodí se nacházela veliká klenutá svtnice s pedsíní a temi novými okny, kde pobýval písa a ml kancelá. Od roku 1850 byla tato prostora upravena pro pobyt voják. 6) V roce 1900 byla ervená bašta pokryta novou šindelovou stechou. 7) Z tchto strohých zmínek se dozvídáme, že nkdejší fortifikaní úel ervené bašty zaal v novovku pozbývat na významu a bašta zaala být využívána pro ryze utilitární úely, a za tímto úelem byla stavebn pizpsobována novým požadavkm. Stopy po rzných úpravách jsou pozorovatelné jak v interiéru bašty, tak i na jejím vnjším prelí. Švihov. Znázornní situace ervené bašty a pilehlého paláce podle dílích cedulí z r jedná o hrázdné (?) patro západního paláce i s pilehlým druhým patrem ervené bašty. Otec Heralt nejspíše neobýval prostor, kde byly stílny (viz dále). Možná bylo druhé patro bašty jen souástí jeho výminku a komora se síkou byla obytným píslušenstvím patra paláce, kde spíše otec Heralt býval. Hostinec pak byla ubytovna nad pízemím paláce. Heraltovi tedy pi dlení pipadlo patro západního paláce s druhým patrem bašty. K II. (Zdekovu) dílu náležela mimo jiné svtnice velká dvoanská 4) a za tou svtnika v ervené bašt sklenutá, kde nyní písa bývá a pod tou svtnikou sklep, též ta sí ped velikou dvoanskou svtnicí. 5) Jde o obydlí písae v klenuté prostoe prvního patra bašty s malbami (viz dále), pod kterou je skuten v pízemí bašty sklep (sklenutá tmavá prostora zahloubená pod úrove terénu). Dvoanská svtnice byla patrn prostora v pízemí paláce u vstupní vže a ped ní byla sí. Celé pízemí západního paláce i se srostlou ervenou baštou (mimo jejího druhého patra) tedy náleželo po rozdlení Zdekovi. Švihov. 2D perspektivní vizualizace ervené bašty sou- asný stav. Pohled od severovýchodu. Vazba bašty na piléhající objekty Bašta o vnjším prmru cca 11 m byla založena na pdorysu tvaru podkovy. Jižní pímá strana bašty vytváí souasn severní ze západního paláce vestavného do severní ásti západního parkánu. V severozápadním kout paláce je patrné provázání zdiva paláce s jižní zdí bašty. Taktéž ubouraná dvorní ze tohoto paláce naznauje ve svých horních partiích, že byla kdysi provázána s jihovýchodním nárožím bašty. Oblá strana bašty je ponkud natoena smrem k vstupní brán do pedhradí. Její západní strana není plynule napojena na obvodové zdivo západního paláce, ale vytváí zde odskok tsn za nárožím paláce. Prbh zdiva bašty ústící do severního parkánu je též ponkud odsazen od vnjšího líce bašty. Na toto odsazení dosedala hradba parkánu. I ta byla provázána s jejím zdivem. Pevážná ást zmínné zdi byla v novovku zten- ena jejím odsekáním z vnitní strany parkánu pi vestavb nové budovy. Dnes je severní parkánová ze zcela zboena až na pízemní ást. Jihovýchodní nároží bašty a severozápadní nároží severního paláce oddlovala úzká proluka, která je v celém prbhu výšky bašty vyzdna cihelnými výplnmi rzného stáí a charakteru. Interiér bašty Pízemí (sklepení). Je pístupné vstupním otvorem prolomeným v severovýchodním zdivu bašty v blízkosti pvodní parkánové zdi. Sklep je zaklenut polokruhovou valenou klenbou. Klenba probíhá vrcholnicí smrem východ-západ. Od severu do ní zabíhá z válcové ásti výse. Klenba je cihelná, pouze její pata je na jižní stran zdna z velmi plochých kamen. Dnešní podlaha se nachází cca 1,5 metru pod úrovní venkovního terénu. Zejm se nejedná o pvodní úrove podlah, protože na západní a východní vnitní stn bašty se nachází skupina tí masivních kapes po trámech i prvlacích, které patrn nesly prkennou podlahu. Kapsy se nacházejí v úrovni ukonené ádky zdiva a nebyly dodaten vylámány. Trámy byly tudíž osazeny pi výstavb bašty. Této bývalé úrovni podlahy také odpovídá umístní stílnových nik na východní a severní stran bašty. Úrove vstupu do bašty se nachází asi 30 cm pod zmínnou pvodní podlahou. Sklepení bašty je rozdleno na dv prostory novovkou píkou ve smru západ-východ, která byla vystavna až po zrušení pvodní devné podlahy. Píka je pevážn zdna z cihel za použití lomového kamene. Zhruba upro- 2

3 Švihov. Renderovaná 2D perspektivní vizualizace ervené bašty souasný stav. Pohled od jihozápadu. Švihov. Pdorysné plány ervené bašty. Nahoe pízemí erchovanou arou vyznaen prbh nosných trám, uprosted 1. patro, dole 2. patro. Tmav šed vyznaeny gotické konstrukce, svtle šed novovké zazdívky a konstrukce. sted její délky se nachází prostý vstup. Severní menší prostora je kompletn omítnuta vetn dochovaných kapes po osazení trámu. V jižní, nyní omítek tém zbavené sklepní prostoe, je na stran sousedící se západním palácem, nad stávající úrovní podlahy, sledovatelná šikmo vystupující ze, jejíž horní úrove koní zhruba ve výšce nkdejších stropních trám, která pi jihozápadním kout pedstupuje líc pokraující nadezdívky cca o 0,7 m a zjevn prochází hmotou zdiva bašty k vnjšímu odsazenému nároží. Na opané stran se ped koutem vytrácí. Na východní stran bašty v prostoru nkdejšího parkánu odhalil nedávný výkop pi pat bašty u jejího jihovýchodního nároží krátký úsek ven odsazeného zdiva o výšce cca 20 cm, který šikmo zabíhá pod baštu nedaleko severovýchodního koutu nkdejší parkánové zdi. Tato ást zdiva spolu s výše uvedeným popisem pedstupující zdi v interiéru pízemí bašty je patrn pozstatkem starší zdi, která se zde nacházela ped pozdn gotickou pestavbou a byla ásten využita pi výstavb ervené bašty. Pvodní pízemí bašty bylo vybaveno temi stílnami v rozšiujících se nikách. První ze stílen ústila na západ smrem do pedhradí a opatena byla svislým obdélníkovým przorem, jenž má pískovcové ostní. Horní ást tohoto ostní je znan zerodována do podoby kruhového otvoru a vytváí tak dojem obrácené klíové stílny. Omítnutá nika nebyla opatena devnou rozprou ped stílnou. Z toho lze vyvodit, že sloužila pro stelbu z lehkých stelných nebo palných zbraní. Druhá stílna, ústící smrem k vstupní vžové brán na pedhradí, byla též opatena svislým przorem v obdélném pískovcovém ostní. Vnitní nika stílny je dnes zazdná. Zvení lze nahlédnout do prostoru ped stílnou. Ani ta nebyla opatena devnou rozprou. Tetí stílna byla situována v míst dnešního vstupu, který vznikl jejím rozšíením. Patrné je pvodní cihelné klenutí nad nkdejším osazením pískovcového ostní stílny a zužující se záklenek stílnové niky. Pozoruhodnou situaci zjiš ujeme v interiéru pízemí bašty pi jihovýchodním kout tsn nad patou zaklenutí v míst, kde se nachází vtrací okénko ústící do prostoru západního paláce umístné asi 60 cm nad úrovní souasného terénu pízemí paláce. Výse v klenb naznauje, že byla budována zárove s valenou klenbou. Okénko bylo však prolomeno dodaten do již hotové jižní zdi bašty. Poukazují na to stopy v interiéru, kde je kolem prostoru okna patrné vysekání pvodního zdiva a také zjevná cihelná dozdívka kolem vtracího otvoru na stran západního paláce. Z této situace je zejmé, že klenutí a vtrací okénko vzniklo spolen v mladší stavební fázi. Víme, že trámové stropy severního paláce a pízemí vstupní vžové brány do jádra hradu byly v prbhu pestavby zrušeny a opateny vloženými klenbami. Letopoet nad vstupem vstupní brány 1495 naznauje, že vž byla dokonena v tomto roce vetn kleneb. 8) V té dob mohla být ervená bašta také opatena vloženými klenbami, které nahradily pvodní trámové stropy. V této souvislosti nemžeme pehlédnout jeden dležitý fakt související s obsluhou stílen v pízemí. V klenb není patrná žádná zazdívka prostupu, kde by bylo eventuáln umístné schodišt vedoucí z prvního patra a na jižní i východní stn sklepa nejsou také patrné žádné druhotné stavební úpravy 3

4 Švihov. Plán hradu z 18 století. Patrná prbžná proluka mezi ervenou baštou a vestavnou budovou do parkánu, mostek spojující nad soutkou severní palác se západním a prchod z prostoru ped bránou spojovacího kídla. v podob zazdných prostup. Pouze na jižní stran napravo od vtracího okénka je kousek nad vzeptím klenby budovaným z lomového kamene sledovatelná ást obdélné zazdívky na pt vrstev cihel o pibližné šíce vstupu. Pokraující klenba je dále v tchto místech zdná prbžn z cihel. Obdélná zazdívka se nachází zhruba pod místem vstupu do prvního patra bašty. Limitované metody povrchového stavebního przkumu nám zatím nedovolují objasnit závažnou otázku, jak a kudy bylo pízemí ervené bašty pístupné v dob po zaklenutí pízemí. Nabízí se jediné schdné ešení, totiž to, že dnešní vstup do pízemí bašty vznikl ješt v pozdním stedovku. První patro. Je pístupné po pedloženém schodišti vybudovaném až v roce ) Vstup lemovaný novjší cihelnou vyzdívkou má na levé stran pi podest schodišt zbytky tesaného nároží, které zasahuje pod dlažbu podesty. Pvodní schodišt vedlo bezpochyby z úrovn podlahy západního paláce v tlouš ce zdi a klenutí vstupu bylo umístno o nco nížeji. Tak je i schodišt zobrazeno na plánku hradu z poloviny 18. století. 10) O tom, že je dnešní vstup výše než pvodní, svdí také poškozená dolní ást nástnné malby s turnajovým výjevem uvnit bašty nad vchodem. Prostor je zaklenut valenou polokruhovou klenbou s trojúhelnými výseemi. Toto patro bašty je prosvtleno celkem temi okny. Dv smovala na stranu západní a poslední na stranu severní. Umístny jsou v pvodních dochovaných nikách opatených pozdn gotickou výmalbou s pozdjšími latinskými nápisy. Ve tvrté nice se nachází patrn zazdná stílna. Pvodní gotická tesaná okna se nedochovala. V dob, kdy sloužila tato prostora jako kancelá úedníka, byla bezpochyby nahrazena novými devnými. Na východní stn je patrná nika po zazdném novovkém pístupu, který spojoval patro bašty s novou budovou vestavnou do severního parkánu v 18. století. Interiér pízemí byl opaten na všech stnách bohatými nástnnými malbami, které vznikly ješt 4 za života Pty Švihovského a jsou pisuzovány Mistru žirovnickému, který také vyzdobil prostory hradu Žirovnice a kapli na hrad Jindichov Hradci. Malby v interiéru ervené bašty jsou patrn nejmladším lánkem jeho díla a jsou datovány do rozmezí let ) Interiér 1. patra bašty prošel v druhé polovin 20. století mnoha stavebními úpravami a restaurátorskými zásahy. Druhé patro. V dob povrchového przkumu ervené bašty nebyl interiér 2. patra pístupný. Autor jej zhodnotil jen na základ bohaté fotodokumentace poskytnuté kastelánem L. Bojukem. Vstup do této úrovn byl prolomen ve stejné ose jako vstup do pízemí. Ostní je opateno cihelnou vyzdívkou. Toto patro bylo pístupné z hrázdného podsteší západního paláce. Interiér byl patrn kompletn omítnut. Podlaží je vybaveno celkem šesti stílnami umístnými v rzn širokých cihlami zaklenutých nikách, jejichž plochy byly též omítnuté. Ti stílny míily na západ, dv na sever a jedna na severovýchod. Stílny byly opatené pískovcovými ostními. Vybavení stílnových nik je velmi pozoruhodné. Na severní a severovýchodní stran se stídají obdélníkové stílny svislé s horizontálními. Horizontální stílny jsou vždy umístny v nikách, jejichž parapet zaíná asi 50 cm nad podlahou, je vyzdn v celé hloubce niky a je pokryt prkny, na jejichž konce byly nadezdívány špalety nik. Zhruba uprosted hloubky niky byl umístn pi povrchu parapetu zasouvací trám. Spodní ást horizontální stílny má uprosted šikmý žlab, takže zvení pipomíná stílna písmeno T. Podobné vybavení niky je i u jedné ze stílen na západní stran. Ta je však opatena svislým przorem. Zbylé svislé stílny nemají zvýšený parapet a umožují pístup až ke stíln. Prkenná podlaha nik byla pímo pístupná z podlahy patra po menším stupni. Tsn ped stílnou je pi její spodní úrovni klasický okenní parapet. Nad tímto parapetem, tedy tsn za stílnou asi ve výšce prsou lovka se nacházejí kapsy po zasouvacích trámech. Stílny na západní stran byly vybaveny podobn. Stílna umístná v jihozápadním kout interiéru bašty byla sice vybourána a vzniklý otvor zazdn cihelnou výplní, ale zbylá ást niky prozrazuje, že se jednalo o stílnu svislou opatenou opt rozprným trámem ve výšce stojícího stelce. Toto patro ervené bašty bylo zjevn urené pouze k obran a to rznými druhy palných zbraní, které se zaklesávaly za rozprný trám, aby se zabránilo zptnému rázu. Pestože se jednalo o ryze obranné patro, byla tlouš ka zdiva zeslabena na 1,4 m oproti zdivu prvního patra, které dosahuje dvou metr šíe. Poznámky: 1) Srovnej Novobilský, M.: Úvaha nad stavebním vývojem jádra hradu Švihova. In: Djiny staveb Plze 2007, s ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského IX. Praha 1893, s. 4. 3) Teplý, F.: Františka Zemana Kniha o Švihov a okolí. Švihov 1927, s ) Patrn se velkou svtnicí dvoanskou myslí sál v západním paláci. 5) Citace v pozn. 3, s ) Citace v pozn. 2, s. 4. 7) Citace v pozn. 3, s ) Muk, J. Lancinger, L.: Hrad Švihov, stavebn historický przkum. SÚRPMO Praha 1975, s. 7, kapitola Vstupní vž hradu. Nepublikováno. 9) Štorm, B.: Obnova Státního hradu Švihova, Zprávy památkové pée XIV/1954, s ) Citace v pozn. 9, s. 3, kapitola ervená bašta. 11) Kolektiv: Pozdn gotické umní v echách. Praha 1985, s (pokraování píšt)

5 Ves achrov, rozkládající se asi 14 kilometr jižn od Klatov, je známá významnými památkami, k nimž dnes patí gotický kostel svatého Václava a rovnž gotická tvrz i spíše její pozstatky. Pvodn tu však stávala další dležitá stavba, totiž bývalý zámek, bhem 20. století zcela zaniklý. Zatímco však o dob, v níž nastal jeho konec, nelze pochybovat, poátky zámku zstávají stále nejasné. Pro ešení této otázky se nejdíve seznámíme jen ve zkratce s majetkovým vývojem statku od závru 17. do poloviny 18. století, nebo podrobnjší píspvek byl již publikován. 1) achrov vlastnil v závru 17. století František Mikuláš z Morzinu, který uzavel 20. dubna 1692 smlouvu s Adamem Humprechtem Fortunatem Kocem z Dobrše a vymnil s ním achrovský statek za zboží Mcholupy, Makov a Újezdec poblíž Klatov. 2) Adam pak smnil nov nabytý majetek již 3. února 1695 s Františkem Eusebiem Khuenem z Bellasy za statky Tažovice, Hodjov a dvr Lhotu. 3) Rychlá výmna majitel statku pak pokraovala i nadále, nebo František Eusebius ho prodal 6. záí 1697 bratrovi Jakubovi Ferdinandovi Khuenovi. 4) Jakub Ferdinand žil po koupi statku njakou dobu na achrov. Za manželku si vzal Annu Kateinu, s níž vedl správu majetku. Zadlužil se však a ped rokem 1708 zemel. Naízením z 11. prosince roku 1708 proto byli ustanoveni komisai, od nichž koupil samotný achrovský majetek Oldich Benjamín Ehrenfried Fruwein z Podolí, od roku 1695 majitel sousedního nemilkovského zboží. 5) Oldich poté uinil z achrova hlavní sídlo, na nmž pobýval s rodinou. Jeho první ženou byla Kateina Dorota Milíovská z Braunbergu, s níž ml syna neznámého jména, který zemel v Nemilkov ve vku ti tvrti roku. Kateina však zesnula již 5. íjna 1723 v achrov a v místním kostele byla rovnž pohbena. Oldich se rok po jejím úmrtí oženil podruhé, a to s Annou Barborou, rozenou Zovskou z Korkyn. Zesnul 16. listopadu ) Doba, po kterou Oldich vlastnil achrov, byla pro ves a statek významná, nebo za nho došlo k mnohým zmnám. Doložena je zejména pestavba kostela svatého Václava, na níž je pedpokládána úast významného barokního stavitele Marka Antonia Gilmettiho, který ve vsi jinak asto pobýval a snad pímo pi nkteré stavební akci v achrov 3. záí 1730 zemel. 7) Oldich je pak považován za stavebníka achrovského zámku, ovšem názory na dobu, kdy k tomu došlo, se podstatn liší. Jednotliví autoi zabývající se djinami statku se samozejm pokoušeli stanovit dobu vzniku zámku, ovšem K poátkm zámku v achrov Jií Úlovec 5 jelikož nemli oporu v písemných pramenech ani ve stavb samé, došli k rzným závrm. K problematice datace doby výstavby zámku se jako první pokud je dosud známo vyslovil Jaroslav Schaller v roce 1790, podle nhož byl založen ped pibližn padesáti léty. 8) Tuto informaci pevzal v roce 1839 rovnž Johann Gottfried Sommer, podle nhož byl založen kolem roku 1740 rytíi Fruweiny z Podolí. 9) Stejnou dataci jeho založení pak uvedl v roce 1893 August Sedláek 10) a poté pevzali rovnž autoi soupisu památek klatovského okresu z roku 1899, 11) soupis z let 1957 a 1977 a konen také autorský kolektiv z roku ) Situace se výrazn zmnila teprve na pelomu minulého a tohoto století. Karel Kua sice ješt v roce 1996 setrval na obdobné pozici, 13) ovšem nejprve Pavel Vlek a po nm Jií Úlovec došli k jinému závru. První pedpokládal, že k pestavb staršího objektu na zámek došlo po roce 1715, kdy se statku ujali Fruweinové z Podolí (což je omyl), a ped rokem 1726 byla dokonena, 14) kdežto druhý pedpokládal, že zámek byl založen bhem dvacátých let. 15) To poté zopakoval rovnž v publikaci z roku ) Konen pak autor této stati poté, co se seznámil s novými prameny, konstatoval v roce 2004, že zámecká budova stála již v roce ) Jelikož pak v poslední publikaci neml možnost citací pramen, je nutné toto tvrzení blíže vysvtlit. O achrovský zámek se zajímal již krátce po jeho dostavb Gottfried Daniel Wunschwitz, známý zájemce achrov (okr. Klatovy), pízemí tvrze a zámku podle plánu zednického mistra Jaromíra Pokorného z roku Pln znaeno zdivo gotické, kížky kolmo ke konstrukcím zdivo renesanní, kížky šikmo ke konstrukcím zdivo z poloviny dvacátých let 18. století, šrafovan barokní zdivo z druhé poloviny 18. století, tekovan mladší úpravy vetn nerealizovaného návrhu pestavby zámku na hotel (kresba autor).

6 achrov (okr. Klatovy), kresba zámku od K. Faltyse z roku 1944 (originál v majetku rodiny Tmovy). achrov (okr. Klatovy), situace tvrze a zbytk zámku podle zamení Ing. Durase z roku 1969 (kresba autor). o heraldiku a genealogii. Místo navštívil 26. a 27. listopadu 1714, aby získal bližší informace o jeho tehdejších majitelích, Fruweinech z Podolí. Krom zdejšího kostela a tvrze si pak prohlédl rovnž zámek, o nmž si zapsal následující údaje: V achrov, zámku a vsi ležícím v Prácheském kraji, je na vnjším prelí nad vstupem do vnitního nádvoí nedávno zcela nov vystavné vrchnostenské obytné budovy vidt proti mostu na dvou pískovcových deskách vytesané celé erby Fruwein a Miliovských. Nad prvním jsou iniciály V. F. V. P., což znamená Vlrich Fruwein Von Podoli, a nad druhým K... V. B., to jest Katharina... Von Braunnberg. Pod erby je v kameni [vytesán] letopoet 1713 jako rok, kdy majitel achrova Oldich Fruwein z Podolí a jeho manželka, paní Kateina Miliovská, tuto budovu dokonili a nechali osadit oba erby. Vidl jsem a poznamenal 26. a 27. listopadu ) Uvedený doklad umožuje tvrdit, že Oldich Benjamín Ehrenreich Fruwein z Podolí pistoupil k výstavb nového panského sídla zámku buto ješt v roce 1708, kdy statek koupil, nebo záhy poté. Ke stojící gotické vži tvrze s renesanní ástí nechal pistavt trojkídlou patrovou budovu se dvma nárožními dvojpatrovými vžemi, dokon- enou roku Úast na jejím vybudování, piítaná zmínnému staviteli M. A. Gilmettimu, nemusí být zpochybována; naopak je možné, že výstavba achrovského zámku je logickým pokraováním jeho prací na okolních zámcích v Pobžovicích, Ježovech, Nahošicích a Chudenicích. Zhodnocení jeho stavebního vývoje a významu pro klatovský region je dnes možné pouze rámcov, nebo vývoj po roce 1948 pedil nejernjší obavy. Zámek i se statkem byl zabaven a peveden na místní jednotné zemdlské družstvo, které využívalo cennou budovu nkolik let zcela nevhodným zpsobem. Zámek záhy po roce 1950 achrov (okr. Klatovy), severní prelí zámku. Výez z pohlednice, dvacátá léta minulého století. achrov (okr. Klatovy), torzo severovýchodní nárožní vže zámku v roce 1970 (foto Petr Chotbor). 6

7 vyhoel podruhé. Zemdlské družstvo však k jeho oprav již nepikroilo, ale naopak neudržovaný objekt mezi léty 1971 a 1972 zboilo. Tak zanikl jeden z nejcennjších ran barokních objekt Klatovska, aniž byla ped jeho demolicí poízena náležitá dokumentace. Poznámky: 1) Jií Úlovec, Vrchnostenská sídla v achrov a Bezí, Západoeský sborník historický 5, 1999, s ) Národní archiv (dále NA) Desky zemské vtší (dále DZV) 402, fol. K 4 9v. 3) NA - DZV 403, fol. J 29- K 3. 4) NA - DZV 405, fol. A ) NA - DZV 412, fol. G 1v-5v. 6) Státní oblastní archiv (dále SOA) Plze - Sbírka matrik, achrov 1, s ) Ke Gilmettiho úmrtí viz SOA Plze Sbírka matrik, achrov 1, s. 1. O jeho innosti srovnej Bedich Štiess, Nkolik poznámek k životopisu M. A. Gilmettiho, Památková pée 1968,. 5, s Dále srovnej Prokop Toman, Nový slovník eskoslovenských výtvarných umlc, Praha 1936, s. 157; Vít Kudrlika, Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Praha 1997, s. 74; Ladislava Váová, Z minulosti msteka achrova, Vlastivdné zprávy Muzea Šumavy, 2, Sušice 1991, s , a konen Kolektiv, Encyklopedie architekt, stavitel, zedník a kameník v echách, Praha 2004, s ) Jaroslav Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen, Dritter Theil, Prachiner Kreis. Praha und Víde 1790, s. 231,. 1, statek achrov. 9) Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, Siebenter Band, Klattauer Kreis. Praha 1839, s. 62, ) August Sedláek, Hrady, zámky a tvrze Království eského, díl devátý, Domažlicko a Klatovsko, Praha V Hoovicích (okr. Beroun) stojí pímo ve mst barokní zámek, pístupný veejnosti. O pár desítek metr dál se nad svahem nalézá tzv. Starý zámek, o kterém snad jen místní obyvatelé a odborníci vdí, že býval pevným a rozlehlejším gotickým hradem. Poslední viditelnou známku, která tomu nasvdovala, tedy zbytek mohutného valu severn od vstupu do areálu, byl odbagrován v roce 1980 a na jeho míst byly postaveny garáže. 1) I když ást této pevnosti obrácená k mstu je situována na planin, husité ji nedobyli. Zabránil jim v tom zejm pedevším hluboký a široký píkop a mohutný val, na kterém ješt byla palisáda. V jižní ásti opevnní byla brána i s malou brankou pro pší s padacími mosty. K jejich podpoe stál na valu ješt srub. Také zde mla být ješt válcová vž (spíše bašta), ale dnes po ní již není památky. Nakonec kališníci hrad získali tím, že hejtman pevlékl kabát a pevnost vydal. 2) Gotickou podobu sídla tedy již nyní nic nepipomíná. Pesto Starému zámku v Hoovicích vnuje profesor Tomáš Durdík ve své knize Hrady pechodného typu tém deset stran. V dob, kdy na knize pracoval, byl druhý suterén objektu nepístupný. 3) Nyní v objektu bývalého hradu sídlí nkolik firem a pi generální oprav byla odstranna ze, která zpsobila, že podzemí hradu bylo pomalu zapomenuto. O podzemních prostorách hoovického hradu pouze August Sedláek uvádí, že jsou zde rozmanité podzemní šíje. Také zmiuje vinný sklep, pivovarské sklepy a další prostory a výklenky. 4) Mohl mít též na mysli suterénní místnosti za dnes zaslepeným schodištm, které jsou však pesn zachyceny na map z první poloviny 19. století. 5) Podzemí hoovického hradu Karel Pokorný , s ) Soupis památek historických a umleckých v politickém okresu klatovském, F. A. Borovský Karel Hostaš Ferdinand Vank, Praha 1899, s ) Kolektiv, Umlecké památky ech, Praha 1957, s. 77. Kolektiv, Umlecké památky ech. Díl první (A J), Praha 1977, s Kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku, tvrtý díl, Západní echy, Praha 1985, s ) Karel Kua, Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku, první díl (A G), Praha 1996, s ) Pavel Vlek, Ilustrovaná encyklopedie eských zámk, Praha 1999, s ) Citace v pozn. 1, s ) Jií Úlovec, Zaniklé hrady, zámky a tvrze ech, Praha 2000, s ) Jií Úlovec, Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Praha 2004, s ) NA Genealogická sbírka Wunschwitz, kart. 9, i.. 283, Fruwein z Podolí: Zu Tschachrau, welches Schloss und Dorf im Prachiner crayss lieget, ist auswändig über den Eingang in den innern Hof des unlängst gantz neu erbautes herrschafftlichen Wohngebaues in zwey groben Sandsteinen gegen der Brücken das Fruewein- und das Militschiowskysche gantze Wappen aufgehauenen zu sehen, umb des ersten sind die Buchstaben V. F. V. P. id eht: Vlrich Fruewein Von Podoli, umb des letzteren aber K... V. B. das ist Katharina... Von Braunnberg befindtlich; unter diesenwappen ist in einem Stein die Jahreszahln 1713, als welches Jahr der Besitzer von Tschachrau hl. Vlrich Fruewein von Podoli, dessen Gemahlin die Frau Catharina Militschiowskyn ist, solches Gebau verfertigen, und die 2 Wappen darauf hat sitzen lassen. Vidi et notavi 26. et 27. Nov. An Ze suterénu hradu píke klesají schody do jakési komunikaní místnosti zaklenuté valenou cihelnou klenbou (z cihel buchet ), z níž vpravo je vstup do rozsáhlého valen klenutého sklepa. V nm je tém zanesený odtokový kanálek a hned vstup do komory, rámovaný obdélným kamenným portálem. Zejm zde byly osazeny pevné dvee a komora mohla sloužit pro úschovu cennjší vci. Na velký sklep navazuje další prostora, o které se spekuluje, že tvoila podzemí hranaté vže, po které ale již není ani stopy. Naproti vstupu je výklenek, v jehož elb je skála. Uprosted této prostory je kvalitn zhotovená asi 6 metr vysoká Komunikaní místnost. Vlevo ústí souasného schodišt, v ele nahoe zrušené schodišt, dole vpravo a v ele vpravo ústí kanálk, v ele vlevo vstup do chodby (foto K. Pokorný 2009).

8 Nemený orientaní plánek podzemí hoovického hradu po ásteném vyistní (kresba autor, upraveno). Velké sklepení. Vlevo vstup do komory, vzadu vstup do menšího sklepa s vtrací šachtou (foto K. Pokorný 2009). Tajná chodba (foto K. Pokorný 2009). 8 šachta, jejíž poklop je tak jako oba sklepy již mimo souasný pdorys hradní budovy. Pokud by zde bývalo vzení, musela by spojnice mezi sklepy vypadat jinak. V obou podzemních místnostech, jejichž valená kamenná klenba obsahuje také staré cihly velkého formátu, byla v dob autorova przkumu (roku 2009) neuvitelná zm dev, bahna a vzlínajících plísní, znan narušujících kamenné zdivo. Z komunikaní místnosti pod novjšími schody jsou dále patrná dv nízká ústí štol a vlevo vedoucí chodba. Nad jednou ze štol bývalo staré pístupové schodišt. Zbyl jeden schod a zazdívka. Spodní ást schodišt musela být devná, nebo jinak by byl pístup ke štole problematický. Štola pímo proti souasnému schodišti je výše uvedeným kanálkem a odvádla vodu ze sklepení, která v místnosti pod schody petékala do druhé štoly. Ob ražené štoly i kanály jsou zanesené, ale zejm kvli ištní byly prlezné. Chodba je posazena o nco výše, než je úrove místnosti pod schodištm, zejm proto, aby nebyla zaplavena pi zvýšené hladin podzemních vod. Je vyražená ve skále a musí se do ní po tyech. Po nkolika metrech zahýbá prudce doprava a její strop se pak zvedá. V ohybu je nalevo místnstka s výklenkem pro svtlo a za ohybem prraz do paralelní vodní štoly. Dále lze jít v pedklonu a zhruba po 10 metrech se za mírnou zatákou zprava napojuje ona soubžná štola, která sem svádí trochu vody. Také zde jsou naplaveniny a pod nimi patrn odtokový žlábek. V první tetin chodby je nutné pekraovat nkdy dost velké kameny, které se utrhly z hrub ražených stn a stropu, dále je už skála kompaktnjší a pkn opracovaná. Zato bahna pibývá a ve druhé tetin chodby je ho již nad holinky. Následují dv zatáky. Konec této nejdelší prchozí hradní chodby u nás je mimo hradní areál a posledních deset metr je vyzdno kamenným zdivem a zbudováno zejm pomocí výkopu, nebo se již nacházíme blíže povrchu. Chodba je dnes ukonena závalem. Zdá se, že šlo pvodn o hradní tajnou únikovou chodbu. Po odstranní nános by v ní naši vzrstem menší pedkov mohli dobe procházet. Patrn konila hned nkde za závalem, kde je již svah. Tady nkde by bylo umístno její skryté vyústní. To, že chodba nevede pímo ze sklepení nejkratší cestou, je možné vysvtlit tak, že v dob vzniku chodby ješt sklepy neexistovaly. Po jejich vybudování bylo nutné je odvodnit, k emuž byla ásten již existující chodba využita. Prozatím byla chodba pouze odkrokována, i když to bylo v bahn nároné. Její délka tedy iní cca 200 krok. Vše je zdokumentováno fotograficky a videonahrávkou a poítá se s jejím zamením. Literatura: 1) Durdík, T.: Hrady pechodného typu. Praha 2007, s ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského VI. Praha 1889, s ) Citace v pozn. 1. 4) Citace v pozn. 2, s ) Citace v pozn. 1, s. 193.

9 Opevnní u sv. Barbory nedaleko Všekar Ves Všekary se rozkládá v prameništi vodotee, vlévajíce se zleva do potoka Chuchly; ten je levobežním pítokem eky Radbuzy u Holýšova (okr. Domažlice). Vsí prochází komunikace III. tídy, spojující vesnice ležící severozápadn od msta Stakova (potažmo západn od Holýšova; ob lokality se nalézají na hlavní komunikaci mezi Plzní a Horšovským Týnem Domažlicemi, pokraující do Nmecka, na tzv. ezenské cest), s vesnicemi za lesním komplexem protékaným potokem Hoinou. Pi této silnici, necelý kilometr za Všekary, stojí u lesa osamlý barokní kostel sv. Barbory, nástupce hornické kaple, kdysi s poustevnou a pozdji se školou. 1) Silnice pokraující do Hradišan za sv. Barborou vstupuje do lesa, zatáí doprava a potom z ní odbouje jiná silnice k bývalému dolu Charlotta u ernovic. U této odboky se nachází nejvyšší bod celého okolí (490 m n. m.). Jde o pomrn ploché návrší. Mezi zatákou a odbokou je ze silnice pi pohledu vpravo v ídkém lese patrné zemní opevnní. Historické mapy tuto fortifikaci nezaznamenaly. Na nkterých podrobných souasných mapách je ást opevnní zakresleno jako pírodní útvar. F. A. Heber v první polovin 19. století hovoí v lese Hoina o dvou hradech. O jednom, jménem Ostrovec íká, že je zcela zaniklý a až na njaké píkopy a pahrbky se po nm nic nezachovalo. Druhý se jmenuje Hradišt a leží v nevelké vzdálenosti od pedešlého na pahorku nyní zarostlém lesem a houštím, pozstávají po nm prohloubeniny a zemní náspy. Jeho poloha neposkytuje žádný výhled... 2) Jak uvidíme dále, nelze s Heberovými hrady pojednávané opevnní ztotožnit. Pokud víme, zmiuje se o nm pouze historickoturistický prvodce: Asi 300 m severn od kostela sv. Barbory jsou v lese tvercové píkopy o rozmru 40 x 40 m, ásten naplnné vodou a považované za švédské šance. 3) Fortifikace se nalézá v jen velmi nepatrn k východu až jihovýchodu naklonné rovin. Žádným zpsobem nevyužívá terén. Ne zcela pravidelná pibližn tvercová plošina o rozmrech cca 20 x 22 m je obklopena píkopem a náspem, na jihovýchod je násep proražen a píkop zasypán, ímž vznikla nejspíše novodobá pístupová cesta, související nejspíše s umožnní tžby a odvozu deva (nelze však vylouit, že se jedná o pvodní pístup). Sama vnitní plocha obsahuje nkolik velice nevýrazných depresí a jeden oválný zahloubený objekt na svém jihozápadním okraji. Nic nenasvduje tomu, že by po jejím obvodu existovala hradba. Vnitní píkop je v jižním a východním nároží zavodnný, s rovným dnem, zvlášt ve východním nároží je patrn psobením vody píkop rozšíený (až 8 m) a násep nízký; zde je novodobý prkop náspem, kudy pi zvýšené hladin mže voda odtékat. Jinak má píkop na ezu tvar písmene V a je Petr Rožmberský Karla Brzobohatá 9 široký 5 7 m. Jeho hloubka se v suché ásti pohybuje oproti vnitní plošin mezi 1 1,4 m, oproti vrcholu náspu mezi 1, 5 2 m. Násep byl nasypán z materiálu získaného pi hloubení píkop. Jeho pevýšení nad okolní terén se pohybuje prmrn okolo devadesáti cm. Na jeho vrcholu probíhá plošina o šíce cca 1 2 m, v severozápadním nároží rozšíená na ti, v severním nároží na tyi metry. Vnitní plošina je ve stejné úrovni jako okolní terén a je vlastn schována za náspem. Celkové rozmry opevnní iní cca 43 x 43 m. 4) Zdá se, že pravký pvod opevnní mžeme vzhledem Plán opevnní u sv. Barbory u Všekar (meno pásmem a buzolou, kresba K. Brzobohatá 2011). k charakteru náspu a píkopu, nehled k malé rozloze opevnné plochy vylouit. Také stedovký hrádek je nepravdpodobný stavebník by si vybral místo, chránné pírodou, napíklad njakou ostrožnu v lese Hoin. Mohlo by jít o tvrz, vzniklou bez ohledu na terén, ovšem s vazbou na hospodáské zázemí. Avšak relikty takového zázemí (vsi, poplužního dvoru) se v blízkosti fortifikace nevyskytují. Všekary byly od djinných poátk v majetku kladrubského kláštera a potom souástí okolních panství a neznáme osobu, která by se po nich psala a teoreticky by si mohla vystavt opevnné sídlo. 5) Také nic nenasvduje tomu, že by fortifikace souvisela se zaniklou vsí Ostrovce, lokalizovanou tém 1,5 km severoseverovýchodn od opevnní. 6) Jsou zde pozstatky vesnických objekt, hrází rybník a rokle, Heberem patrn považované za hrad Ostrovec (jeho druhý hrad Hradišt by mohl být slovanským hradištm, podle njž se jmenuje ves Hradišany).

10 Pohled z jižního nároží valu na zavodnnou východní ást píkopu. Pohled ze západního na severní nároží. Východní nároží opevnní s odtokem vody Na adu tedy pichází tradice švédských šancí (viz výše). Jsou však známy pípady, že švédskými šancemi byly nazývány i zcela jiné objekty, jeho teba pravká i slovanská hradišt. 7) Pesto je teba se u šancí (opevnní z ticetileté války) zastavit. Šance, trvalé opevnní, se vtšinou stavly k ochran a kontrole komunikací na strategických místech, jako byly nap. prsmyky. Z písemných pramen jde najevo, že pi výstavb tchto opevnní bylo zapotebí množství deva kmen, a také zemních prací. 8) Fortifikace u sv. Barbory však jist nebyla vystavna k ochran zcela bezvýznamné cesty. Ze strategického hlediska má její umístní pouze jednu výhodu byl odtud velmi daleký rozhled a vizuáln bylo možné kontrolovat již zmínnou hlavní komunikaci, v nejbližším bod však vzdálenou 4,5 km vzdušnou arou. Fyzická kontrola této dležité silnice z opevnní u sv. Barbory nebyla možná. Že by opevnní bylo zbudováno jako strážišt je velmi nepravdpodobné strážišt zjištná v polohách dalekého rozhledu, alespo pokud je známo, nebyla opevována. 9) Svým tvercovým tvarem opevnní evokuje redutu. Ovšem definice (dlostelecké) reduty zní: Reduty, útoné fortifikace, dvodem jejichž vybudování bylo stanovišt pro dlostelectvo obléhající uritý objekt. Také mohly být sou- ástí liniového opevnní vojenského tábora. Na vnitní plošin byla umístna dla. Do rozmr zkoumaných redut 10) by se upevnní u sv. Barbory vešlo, ovšem není zde objekt hodný obléhání, ani opevnný tábor. Opevnní nemohlo být použito jako dlostelecké, nebo má na rozdíl od zkoumaných redut, kde plošinu obklopuje násep a až potom píkop, 11) vnitní plošinu obklopenou naped píkopem a až potom valem dla by pi pímé stelb stílela do tlesa valu. Snad by mohla být umístna v rozšíených místech na korun valu, avšak v takovém pípad by nebyla nijak chránna. Fortifikace pchotní reduty, jejíž vnitní plocha ležela ve stejné výši jako okolní terén (což by souhlasilo s opevnní u sv. Barbory), mívala rovné dno píkopu (zde jen na menší ásti), jeho stny byly sešikmené pod stejným úhlem a píkop byl opt vnjší. 12) Takže ani jako pchotní redutu nelze toto opevnní bez archeologického výzkumu urit. Opevnní u sv. Barbory nelze ztotožnit ani s opevnními z válených konflikt následujících po ticetileté válce. 13) Po zveejnní tohoto lánku patrn dojde k nájezdu detektorá na pojednávanou lokalitu. Snad se njakým zpsobem dozvíme nco bližšího o uinných nálezech. Poznámky: 1) Podrobn in: Rožmberský, P. Krmá, L.: Poustevníci, poustevny a poušt v Plzeském kraji. V tisku. 2) Heber, F. A.: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser I. Prag 1844, s ) Procházka, Z. Kondrys, A.: Horšovskotýnsko. Historicko-turistický prvodce. 9. Domažlice 1998, s ) Zamení pomocí pásma a buzoly K. Brzobohatá, M. Prýmas, O. Slabý, P. Rožmberský, jaro ) Sedláek, A.: Místopisný slovník historický Království eského. Praha 1908, s ) Rožmberský, P.: Zaniklé vesnice jižního Plzeska. Blovice 2008, s ) Nap. Zirwick, H.: Die Schanze bei Schippin. In: Adressbuch Heimatkunde, Führer, Sagenschatz für den politischen Bezirk Plan-Weseritz und Umgebung. Plan 1926, s ) Viz Rožmberský, P.: Kynžvartská šance, Hláska II/1991, s. 9 11; Rožmberský, P.: Písenická šance, Hláska II/1991, ) Bašta, J.: K otázce poznání a interpretace strážiš. In: Roenka Klubu Augusta Sedláka Plze 1986, s ; Rožmberský, P.: Ohové signály, Hláska X/1999, s ) Pasiarová, V.: Fortifikace ticetileté války možnosti archeologického studia. Bakaláská práce FF Západoeské univerzity v Plzni (uloženo tamtéž) z r. 2007, s ) Viz modely zkoumaných redut a experimentální stavba reduty in: Matoušek, V.: Tebel. Obraz krajiny s bivou. Praha 2006, s. 137, 153, , tab ) Beneš, J. Kub, F. Török, J.: Soubor militárií z poátku ticetileté války z volarských šancí, Archeologické rozhledy XLVII, 1995, ) Srovnej Neuvirtová, A.: Archeologie relikt novovkých polních opevnní okresu Ústí nad Labem. Diplomová práce FF Západoeské univerzity v Plzni (uloženo tamtéž) z r

11 Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Milan Novobilský 50. let Kdo by to byl ekl už i mému kamarádovi Milanovi je padesát! Vbec na to nevypadá. Pedem mu peji vše nejlepší do dalších let, zdraví, lásku, a úspchy ve všem, co dlá. Nyní nkolik dat: Milan Novobilský se narodil 11. listopadu 1961 v Plzni. Od útlého mládí projevoval nadání k výtvarnému umní. Absolvoval nkolik roník LŠU v Plzni, vystudoval však stavební prmyslovku. Od roku 1991 se vnuje umlecké tvorb malb a komorním plastikám, grafickým návrhm, ilustracím a restaurování (když jsem mu radil, aby maloval jeleny, že se budou dobe prodávat, odmítl). Vytváí rekonstruktivní modely hrad pro hradní a muzejní expozice a vystihovánky památkových objekt: Nap. Radyn, Rabí, Velhartice, Kašperk, dobívský hamr, chanovický zámek aj. Od roku 1991 také aktivn sbírá staré pedválené gramofonové nahrávky, mechanické gramofony a veškeré gramopíslušenství do roku Stal se lenem Retroklubu 78 pi Národním technickém muzeu v Praze. Též poádá pednášky a retrodiskotéky s autentickými pehrávkami. Uspoádal samostatné výstavy: Od Edisonova fonografu k dnešku (Plze 1994). Od Edisona k cédéku (Peštice 2006). Milan Novobilský je však také zakládajícím lenem Klubu Augusta Sedláka (od roku 1984), od roku 1993 lenem výboru plzeské poboky KASu, od roku 1994 (až do nuceného zrušení) tajemník Nadace eské hrady založené KASem, spoluzakladatel edice Zapomenuté hrady tvrze a místa autor, spoluautor, grafická úprava obálek a ilustrace. Bez jeho technických a umleckých dovedností by edice zcela jist nedosáhla své úrovn. V roce 1995 inicioval v rámci klubu vznik Nauné stezky F. X. France, byl koordinátorem akcí Dobývání hradu Lopaty 1994 a Stedovké klání na hrad Lopata 1995 a zárove autorem scéná bojových her pod Lopatou: Dobývání hradu Lopaty 1994 a Boj o poklad Habarta z Lopaty K hradní typologii pispl uvedením do literatury náhodného typu hradu. Milan se stále podílí na innosti plzeské poboky jako organizátor klubových výlet a zájezd i jako pednášející na klubových schzkách. Více o Milanov kastelologických poátcích vypoví jeho vlastní vzpomínky: Již od mládí m provázel velký zájem o svtové umní a historickou architekturu, zejména hrady. S otcem jsme asto jezdívali na poznávací zájezdy po západoeských památkách. Když otec zakoupil v roce 1969 chatu v blízkosti Šáhlavic, objevil jsem pi jedné ze svých výzkumných výprav po rozsáhlém kozelském polesí zíceniny hradu Lopaty. Romantická skála, na níž se dochovaly skromné zbytky zdiva hradu a polovina gotické brány, m velmi zaujala. Dodnes si pamatuji, jak m jako malého kluka fascinoval pohled z devného mostu vedoucího pes píkop na zbytky tyící se pískovcové vstupní brány postavené na temeni buližníkového monadnoku, a nechápal jsem, jak je vbec možné, že se taková kehká konstrukce dochovala, když všechny zdi zmizely. Na tuto svoji první kastelologickou záhadu jsem pak pozdji pišel. Po absolvování základní školy jsem nastoupil do O. P. Škoda, a zaal se uit strojním zámeníkem. V té dob jsem se hodn vnoval umní a zaal intenzivn malovat. Mým cílem bylo stát se malíem. Tehdy se zakládal archeologický kroužek pi Západoeském muzeu v Plzni. Se svým kamarádem jsme ze zvdavosti navštívili muzeum a do kroužku se zapsali. První schzka byla velmi skromná. Krom nás dvou se totiž zatím nikdo nepihlásil. Archeoložka Dara Baštová, pokuujíc jednu startku za druhou, nás dva osamlce provedla prostorami tehdejších depozitá a muzeem pravku, který se ve druhé polovin 70. let nacházel v kláštee Františkán. 11 Napínavé historky z archeologické praxe, kterými doplovala archeoložka Baštová odborný výklad, m a mého kamaráda ubezpeily v tom, že do tohoto kroužku budeme pravideln docházet. Jenže se již tak nikdy nestalo. Zaal jsem se více zajímat o umleckou tvorbu a historie na as ustoupila. Po roce uení jsem pešel na plzeskou Stední prmyslovou školu stavební. Tam m hodn bavily hodiny architektury, djepisu a odborného kreslení. Jednoho íjnového dne roku 1978 jsem kráel po školní chodb a spatil u zdi zasklenou vitrínu s njakými knihami. V ní byly vystaveny erstvé pírstky do naší školní knihovny. Mj zrak okamžit padl na dv obrovské knihy, na kterých jsem si peetl titulek eské hrady jméno autorky tohoto díla znlo Dobroslava Menclová. Ihned jsem pospíchal do kabinetu paní profesorky, která mla školní knihovnu na starosti. Ta ochotn pislíbila, že mn oba svazky zapjí, ale až píští týden, kdy knihy ve vitrín vymní za další novinky. Netušil jsem, co m eká. Nastal onen osudný den a já si nesl novotou vonící výtisky do tídy, usedl do lavice a okamžit zaal listovat v prvním díle. Naprosto jsem strnul v nmém úžasu. Takových hrad tam bylo, ani jsem je všechny neznal, a ty krásné ilustrace. Jedinené rekonstrukce dávných podob hrad z pera Dobroslavy Menclové m zcela uchvátily. Také jsem obdivoval skvlé hlubotiskové fotografie a zejména plánky hrad. To jsem ani neekal. Mj prvotní dojem, vyvolaný ilustracemi na obálkách obou díl, evokoval spíše pedstavu, že se jedná o kratochvilné historické tení doprovázené legendami a povstmi. Ale opak byl pravdou. Menclové hrady se náhle staly mojí biblí. Nic jiného jsem ani neetl. Dobroslavu Menclovou jsem doslova hltal. Myslím, že nkteré pasáže z knihy mám tak natené, že je znám skoro nazpam. Brzo jsem shledal, že tyto dv nepostradatelné knihy musím vlastnit. Ale jak je získat? V knihkupectvích ani v antikvariátech se neobjevovaly. Zbhal jsem celou Plze a bez úspchu. Velmi jsem trpl. Bez Menclové nemá život smysl. Takhle zvláštn jsem uvažoval. A tehdy jsem se odhodlal k velmi troufalému plánu. Nahlásím ztrátu knih. Vymyslel jsem si i legendu o krádeži ve vlaku Plze eské Budjovice. Co se mn mže stát? Zaplatím njakou zbytkovou hodnotu knih a pak budou již jen mé navždy. Tak se i stalo. Za 350 K tehdejší mny jsem se stal vlastníkem jedinené literatury, by obouchané razítky pvodního vlastníka. Nech mí dávní spolužáci prominou, že jsem je pipravil o šanci peíst si nco o eských hradech. Najednou se ve mn probudila opt touha zabývat se historií a hrady. Vzpomnl jsem si na své chlapecké pedsevzetí, že dkladn prozkoumám hrad Lopatu a zaal jsem shánt první podklady pro budoucí výzkum této zíceniny. Poprvé jsem navštívil Západoeské muzeum v Plzni jako poínající badatel a poptal se po nkom, kdo by mn dal užitené rady a námty, odkud vlastn zaít a kde hledat. Takový lovk se našel. Tehdejší vedoucí oddlení novovku Václav Švancar ml pro moji badatelskou zaujatost velké pochopení. Rád jsem k nmu chodíval, Milan Novobilský u svého panelu na konferenci Djiny nejenom pro rady ohledn Lopaty, ale také staveb v Netinech. i proto, že prostedí jeho pracovny, peplnné mnoha starobylými pedmty, vzbuzovalo mj všeobecný zájem. Hodn jsem pak navštvoval tohoto laskavého pracovníka muzea se svým kamarádem z dtství. Ochotn jsme mu pomáhali s katalogizací sbírkových pedmt, a díky tomu jsme mli píležitost poznávat hodn zajímavých vcí. Dodnes si vybavuji mýdlo vyrobené z lidského tuku, pivezené z njakého vyhlazovacího nacistického tábora, nebo drastické fotografie dokumentující zkázonosný výbuch v bolevecké munice. Ale úpln nejvtší radost jsem ml pi své první návštv Václava Švancara. Ptal jsem se ho, kde bych mohl zjistit nco více o hradu Lopat. On se zamyslel a na chvilku nkam odbhl. Vzáptí se vracel s velkou knihou vázanou v erveném plátn, na které bylo ozdobným písmem vytištno Hrady, zámky a tvrze království eského díl XIII. Plzesko a Loketsko. Já do knihy hned dychtiv nahlédl a opt strnul v nmém úžasu. Úpln stejn, jako u Menclové a jejích Hrad. Zatímco jsem si prohlížel donesenou knihu, pan Švancar pipomínal, že tch díl je patnáct a je to nejvtší a nejrozsáhlejší práce o eských hradech vbec, a že prý je to dílo tém nedostupné, a když, tak za velké peníze. Udiven jsem pikyvoval a v duchu si pedstavoval, jak tyhle knihy budu shánt. Nalistoval jsem stránky o historii Lopaty a zaal zcela posedle pepisovat celou sta slovo po slov. Dnes bych se touto metodou nikam nedostal. Pozdji jsem pochopil, že si staí udlat jen

12 nejdležitjší poznámky. V souasnosti si mže každý vše ofotit nebo okopírovat. Tehdy to ješt tak snadné nebylo. Pepisování m však brzo unavilo a já se rozhodl Sedlákovy Hrady sehnat stj co stj. Poptal jsem se v plzeském antikvariátu. Kdepak, znla odpov na moji otázku, zda mají Sedlákovy hrady, ty jsme tu ješt nikdy nemli. Povzdechl jsem a zklaman odcházel. Co se dá dlat. Tehdy jsem hodn fotografoval a sám si vyvolával fotky. Zakoupil jsem dokumentní kinofilm ORWO, pjil si na jeden den tináctý díl Sedláka a nafotil celou knihu stránku po stránce. Když jsem si pak chtl peíst o njakém hrad na Plzesku, založil jsem film do zvtšováku a na fotopapír A4, který jsem rozstíhal na tyi menší ásti (to abych ušetil) nazvtšoval a pak vyvolal potebné stránky. Fotokopie se musely prohlížet pod lupou. Jinak íst nešly. Z pohledu souasného badatele jist neuvitelné. Ale trochu odbouji. Laskavý pracovník muzea pan Švancar, na nhož moc rád vzpomínám, m brzo odkázal za archeologem plzeského muzea Františkem Frýdou. Prý bude vdt o Lopat dost. Je odborník na stedovk. Zašel jsem za ním a on se m také nemén ochotn ujal. Po té, co jsem mu sdlil, že jsem se v Sedlákových hradech dozvdl, že hrad Lopatu zkoumal v devatenáctém století archeolog Franc a vyslovil touhu dozvdt se více podrobností o tomto výzkumu, mn potvrdil, že to možné je. Za chvíli donesl vše, co se týkalo Francova výzkumu Lopaty. To bylo nesmírn napínavé tení. Nemohl jsem se od Francových nálezových zpráv odtrhnout. V nich jsem se také dozvdl, že ta gotická brána, co m jako kluka tak znepokojovala, je vlastn anastylóza z konce 19. století, tedy obnovení uritého stavebního prvku do pvodní podoby. Mozaika informací se zaala pomalu skládat do konkrétních pedstav o podob hradu Lopaty. Na Lopatu jsem pak chodil tém vždy, když jsme jeli s otcem na chatu. Bavilo m prolézat každý metr tverení zíceniny a konfrontovat Francovy i Menclové pdorysné plánky se souasným stavem hradní zíceniny. Ujasoval jsem si pedstavu o podob všech ástí hradu. Mým cílem bylo vytvoit rekonstruktivní model Lopaty, ale nechtl jsem moc fantazírovat. Pál jsem si vytvoit opravdu vrnou rekonstrukci na základ znalosti hrad, získané studiem eských hrad Dobroslavy Menclové. Bylo mn 17 let a já se se svojí prací o historii a stavebním vývoji Lopaty i s jejím sádrovým rekonstruktivním modelem zúastnil Stedoškolské odborné innosti. Uspl jsem a postoupil do krajského kola. I tady jsem dobe dopadl a skonil na druhém míst ješt s jedním spolužákem z naší školy. V porot sedl tehdejší mj uitel djin Tomáš Ks. Na chodb se ke mn naklonil a komentoval moji práci. Litoval, že jsem neskonil na prvním míst. Bohužel jsem prý ztratil body na grafické úprav textové ásti. To jsem piznal. Nebyl as ji vyhotovit v podob, jakou bych si osobn pál. Ml jsem moc práce s modelem hradu. Celostátního kola ve Znojm se mli úastnit ti, kteí skonili v krajském kole na prvním a druhém míst. Ale bda. Dozvdl jsem se, že já nikam nepojedu. Bránil jsem se, vždy jsem skonil na druhém míst. A ten mj spolužák, který se umístil se mnou, díky stejnému potu bod, ml úast zajištnou. To nebylo spravedlivé. Ohradil jsem se na kompetentních místech a má úast v celostátním kole byla nakonec potvrzena. Ve Znojm jsem zažil obrovské zklamání. Pijímací komise udiven kroutila hlavou nad tím, co tam vbec pohledávám. Žádná taková soutžní kategorie prý nebyla vyhlášena, v jaké bych mohl soutžit. Žádná historie stedovku, žádné djiny gotické architektury. Prost jsem byl diskvalifikován, protože jsem se odchýlil od všech zadaných témat. Kroutil jsem nad tím vším udiven a zárove zklaman hlavou. Pro tedy moji práci pijala a ocenila krajská porota? Nu co dlat. Organizátoi celostátního kola SO m nakonec laskav neposlali s modelem v podpaží dom a dostal jsem i poukázky na stravování a ubytování. Prozkoumal jsem celé historické jádro Znojma a potoulal se kde se dalo, a protože se Znojmo jenom hemžilo vinnými sklípky, tušíte, kde jsem vtšinou koníval. Má mrzutost z neúasti na soutži rychle vyprchala. Nakonec to byl hezký a bujarý výlet na jižní Moravu. Pozdji jsem se dozvdl, jak to s tím mým vyazením bylo. V celostátním kolem mohl soutžit jen jeden úastník na druhém míst. Inu ml ten mj kolega lepší protekci. Ve druhém roníku stavební prmyslovky uitel pozemního stavitelství Novotný odhalil mé nadšení pro stedovkou architekturu. A od té doby bylo pro mne vše na jeho hodinách jinak. Pišoural se do tídy na zaátku vyuování, písným pohledem pehlédl celou tídu, pozdvihl hlavu, jakoby chtl naznait, že tam v zadních lavicích není nco v poádku a hned byl naprostý klid. Pak nakáplým hlasem teba zahlásil: Dnes budu zkoušet komíny a tady Novobilský si bude studovat ran gotickou architekturu, a hodil pede m na lavici Ran gotickou architekturu v jižních echách od Kuthana. Takovými pokrmy jsem byl stále zásobován hodinu co hodinu. Novotný m nikdy nezkoušel a já ml na vysvdení ze stavitelství vždy jedniku. Spolužáci mi tuto protekci nezávidli, vdli, že látku umím. Já se pozemní stavitelství poctiv uil. Tenhle pedmt m bavil, a také jsem vdl, že hrady jsou hlavn stavby. Bez znalostí stavainy bych dnes na hradech mnohé nechápal. Dosáhl jsem vku devatenácti let a ml první lásku. V lét jsme spolu jeli do Prahy k její tet. Toulali jsme se po Praze hlavn po Starém mst a Hradanech, navštvovali jsme známé památky i galerie, a já když spatil 12 njaký antikvariát, hned jsem do nho zaskoil, zda tam nkde v zapomenutém a zaprášeném koutku nezahlédnu známý hbet s ervenou i zelenou vazbou a se zlatým zdobným písmem Hrady, tvrze a zámky království eského. Stále jsem toužil sehnat mého vysnného Sedláka. Ale kde nic tu nic. Tehdy to byly velmi vzácné a podpultové knihy. Neml jsem šanci. Tetika na víkend odjela a my zstali veer sami doma. Patrn nám chtla dopát njakou tu intimní chvilku pro sebe a pipravila i nco k jídlu. Potebovali jsme nádobí a píbory. Já otevel krajní dvíka v horní kuchyské skínce a zase mnou projel ten známý znehybující a onmující pocit. Zírám užasle na známý zelený hbet. Bylo to Budjovicko tetí díl, druhé vydání. Úpln netknutý. Proboha co dlá Sedláek v kuchyni a kde jsou další díly? Ale žádné další díly nebyly k nalezení. I tak jsem dosáhl vysokého stupn blaženosti. Budjovicko m nadchlo. Dodnes je považuji za nejlepší Sedlákv svazek Hrad. Už se mnou nic nebylo. Jen jsem šustil stránkami a až pehnan teatráln jsem projevoval své okouzlení i nadšeníz knihy. Ta má láska, když jsme v nedli dopoledne odjíždli do Plzn, zavolala tetice, že prý si pjí tu krásnou knihu, co objevila v kuchyni. Moc prý ji zaujala. Vzala to na sebe. Tetika staila sdlit, že kniha je zapjená od jejího pítele, tuším tehdejšího oblíbeného zpváka swingu Richarda Adama, a že ji musí vrátit. Budjovicko jsem uchvátil a ekal, co bude dál. Ale dva roky se nic nedlo. To už jsem s tou dívkou dávno nechodil. A tu jednoho veera nkdo zvoní. Byl to tatínek mé bývalé milé, bratr tetiky, co jsme u ní týden bydleli. Hned se zeptal, zda mám ješt toho Sedláka. Musel jsem piznat, že ano, a v duchu jsem zaal smutnt. Nastal as, kdy budu muset Budjovicko konen vrátit. Ale on se pekvapiv vytasil s tím, že vlastník Sedlákových hrad všechny díly až na to Budjovicko prodal, a prý zda chci, mžu si ten zbylý odkoupit za 450 Ks. Tak jsem za dramatických okolností konen získal do osobního vlastnictví svj první svazek Sedláka. Jen jsem moc litoval, že jsem se neozval díve, mohl jsem mít kompletní dílo a bylo by po starostech. Ale asi k tomu ješt nenazrál as. Byl to jen takový pedkrm, a bylo to tak správn. Jinak bych se asi Sedlákovými Hrady úpln zahltil. Po maturit jsem nastoupil jako projektant do n. p. Silnice Plze. Ta práce m moc nebavila a já hledal njaké odpolední povyražení. Náhodou jsem se dostal do atraktivního prostedí umleckého ateliéru prazvláštního umlce Miroslava Zikmunda. Vn barev, kouzelné prostedí a podmaniv tajuplné malby m úpln pohltily a já cítil, že se opt ve mn probouzí umlec. S kamarádem jsme si pronajali ateliér na okraji msta a zaali tvoit. Na hrady jsem v té dob ale nezapomnl. S kamarádem jsme asto podnikali výpravy na Radyni, Vltejn, Litice a samozejm i Lopatu. Jednou, to bylo v roce 1983, jsem v ateliéru Miroslava Zikmunda potkal Jaroslava Nováka, zakládajícího lena KASu, který mi vzáptí sdlil, že se pipravuje založení klubu, jehož cílem bude studium a publikování nových poznatk o eských hradech a odkázal mn na hlavního koordinátora budoucího hradologického spolku Josefa Milera. Okamžit jsem se s ním kontaktoval a byl pozván k pátelskému rozhovoru. Mezi eí Pepík zmínil Heberovy Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser a ukázal mi jeden ze svazk tohoto prvního souborného díla o eských hradech, který vlastnil. Bohužel bez podmanivých litografických rytinových ilustrací. Tradin se rytiny z tchto knih vytrhávaly a prodávaly draze po antikvariátech. Nkolik takových rytin eských hrad, pkn zarámovaných pod sklem, viselo i u Pepíka na chodb jeho bytu. Tu a tam se mu podailo njaký grafický list sehnat. Opt jsem propadl další touze vlastnit celé Heberovo dílo i se všemi ilustracemi. Málem se tak stalo, ale až v roce V jednom plzeském antikvariátu jsem narazil na naprosto dochované sešitové vydání všech sedmi díl vetn bloskvoucích a nepoškozených rytin. Cena 40 tisíc korun. To nebylo mnoho, uvážíme-li, že jedna rytina se prodávala kolem tí set korun a Heberovo dílo je doprovázeno více jak 350 litografiemi. Spojil jsem se s Pepou a málem jsme tehdy koupili Hebera na pl. Nakonec jsme si to rozmysleli. Ale nelituji toho. Nové vydání Heberových Hrad v dobré obrazové kvalit a v eském fundovaném pekladu mn zcela postaí. Böhmens Burgen nakonec nikdo nekoupil. Prodejce naložil s jeho dílem tak, jak vždy bývalo u antikvá zvykem. Rytiny prodal zvláš a holý text za zbytkovou cenu. Tolik malé odboení a vzpomínka na zesnulého pedsedu KASu J. Milera. Stal jsem se jedním z prvních len klubu poté, co byl KAS v roce 1984 založen. V tomto roce jsem ml nastoupit základní vojenskou službu. Ješt jsem stihl velké klubové setkání, které bylo koncipováno jako výlet po zaniklých panských sídlech v okolí Štáhlavic, Kornatic a Mirošova. Vedl k mé neskrývané radosti pes hrad Lopatu. Krásná a nezapomenutelná akce. Byla to první velká sešlost všech zaujatých, a jak jsem cestou zjistil, do té doby osamlých hradolog. Každý byl tak nadšený a šastný, že mohl poznat tolik sob podobných koleg. Zaala vznikat nová pátelství a spolupráce na poli kastelologie. Tehdy jsme tento termín ovšem ješt neznali a nepoužívali. Dodnes vzpomínám na tu jedinenou atmosféru, která se s námi nesla neproniknutelným lesním hvozdem neochotn odkrývajícím dávné a opuštné památky. Na podzim jsem narukoval na Slovensko do Brezna. Taková dálka! Byl jsem zdšen. Nedalo se však nic dlat. Z domova m matka posílala všechny zpravodaje KASu (byl to takový informativní pedchdce Hlásky)

13 a já si v duchu pedstavoval, jak se zúastuji všech klubových setkání, úžasných vycházek i zájezd. Jak také pináším na schzku polínko do kamen, aby lenové, setkávající se v zimních msících v chladné a nevytopené klubovn, nezmrzli. I takové úpnlivé výzvy se v klubovém zpravodaji objevovaly. Bohužel jsem tuto mimoádn romanticky drsnou epochu klubu nezažil. Mla také vyjít první Roenka Klubu Augusta Sedláka. Nedokav jsem psal dom, a poád se ptal, zda již nepišla. Ale stále nic. Na jae roku 1985 m mli pevelet do Loun. Týden ped odjezdem jsem na veerním nástupu obdržel balíek z domova a v nm ležel peliv zabalený výtisk první Roenky KASu. Konen! Zase se mn zatajil dech. Ta roenka m najednou více piblížila k Plzni. Proítal jsem ji v jednom kuse a vte nebo ne, provázela mne celou vojnu. Pozdji k ní v roce 1986 pibyla druhá roenka a také další díl Sedláka, který jsem šastn objevil na vycházce v lounském antikvariátu za 600 Ks první vydání tvrtého dílu Táborská Vysoina. I tenhle díl jsem opatrovával se všemi vyšlými roenkami po celý svj nucený pobyt v Lounech jako oko v hlav. Konec vojny se blížil a já na podzim roku 1986 šel do civilu. Tšil jsem se na KAS a na to, jak se budu opt zabývat výzkumem hrad. Pijel jsem dom a mé sny o aktivním psobení v KASu se brzo rozplynuly. Už za týden. Život m na nkolik let zavál jinam a já se vnoval rodinným povinnostem. Ale stále jsem byl lenem klubu a se zájmem etl další vyšlé roenky a po veerech si opakoval Menclovou. Jen ten Sedláek poád moc chybl. Vlastnil jsem zatím pouhé dva díly. A to bylo žalostn málo. Tehdy jsem si troufale, bez ohledu na rodinný rozpoet, podal inzerát, že sháním kompletní dílo Augusta Sedláka Hrady, zámky a tvrze království eského. Ml jsem ástený úspch. Byl mi nabídnut další díl Hradecko, také první vydání. Pak rok nic. Pomyslel jsem si, že takhle budu shánt všechny zbývající díly 15, 20 let. Nepíliš optimistické vyhlídky. Ale ml jsem štstí, pímo osudové. Jednoho dne zazvonil telefon a velmi milý pán mi sdlil, že má kompletního Sedláka, ale že m musí poznat, protože chce, aby se dostal do správných rukou, a pekupník že už má dost. Srdce m zaalo prudce bušit. Snad mám njaké nadje. V jakých jiných rukách by se ml ocitnout než v rukách lena Klubu Augusta Sedláka. Nemeškal jsem a okamžit vyrazil na sdlenou adresu. Ostatn nebylo to daleko od mého bydlišt. Pivítal m velmi srdený pán a pistoupili jsme hned k vci. Já mluvil jako kniha o svých hradologických zájmech a o našem klubu. On pokyvoval hlavou a nakonec ekl: U vás budou ty hrady v nejlepších rukou. Te musíme domluvit cenu. Krve by se ve mn nedoezal. V duchu jsem uvažoval 15 x Ks, to je tém deset tisíc. Kde bych je vzal? V roce 1988 to byla pkná suma. Tém tyi msíní platy. On m nechal chvilku zápasit s úvahami a posléze, vida, že jsem na velkých rozpacích, navrhl: Já myslím, že pt tisíc bude dobrá cena. Vím, že bych mohl dostat víc, ale peji si, abyste tyhle knihy vlastnil Vy. Neskrýval jsem svoji velkou radost. Bude nám to ale muset schválit manželka, podotkl a podezele zesmutnl. Tak to je zlé, skepticky jsem pomyslel. Ženy mívají vtšinou opaný názor, než máme my muži. Euforie se vytratila. Pán odešel do vedlejší místnosti. Za dvemi bylo slyšet vzrušené šuškání a já nervózn oekával závrený verdikt. Pán pišel se stejn posmutnlým výrazem ve tvái, s jakým odešel a pomalu ze sebe soukal: No, dlal jsem, co jsem mohl, ale za pt tisíc to bohužel nebude. Zklaman jsem se propadl do kesla. Pán na m soucitn hledl a po chvilce pronesl: Za pt a pl a zaal se lišácky usmívat. Tak pece m štstí neopustilo. Myslel jsem, že se mi to jen zdá. Nezdálo. Pak jsme ješt dlouho povídali. Dozvdl jsem se, že toho Sedláka vlastnil jeho strýc kardinál Beran, úžasn vzdlaný a statený lovk, který byl za války vznn nacisty a pak perzekuován komunistickým režimem. Poslední léta svého života strávil ve Vatikán. Kardinál Beran bezpochyby celého Sedláka pozorn peetl. Velmi asto, pímo na okraj textu, nebo i do nj, pipisoval inkoustovým perem rzné dodatky, opravoval chyby a doploval pod názvy sídel píslušnou farnost. Prost mám kompletního hodn pomáraného Sedláka, ale o to si ho více cením. Vím, komu patil. Pán ješt vzpomínal, že když byl chlapcem, jel se svým strýcem na návštvu do Vatikánu. Prý nkdy po skonení druhé svtové války. Šli jsme se strýcem po chodb papežské rezidence a proti nám šel majestátn obleený církevní hodnostá. Strýc se zastavil, tomu hodnostái se poklonil a políbil mu ruku. Pak spolu nco prohodili. Pochopil jsem, že je také e o mn. Dívali se smrem, kde jsem stál, a usmívali se. Posléze ten úctyhodný muž ke mn pistoupil, udlal rukou nad mým elem kížek a pohladil m po vlasech. Kdo to byl, ptal jsem se potom strýce. Chlape, to byl sám Svatý otec, odvtil strýc (patrn Pius XII. pozn. autora). Ten laskavý pán, který naplnil moji touhu vlastnit kompletního Sedláka, se jmenoval Jií Kavina a byl lenem Sdružení boleveckých rodák. Moc jsme si padli do oka. Obas jsem ho potkával v trolejbuse. Byl jeho idiem. Vždy jsme na sebe mávli. A život se zase otoil a já ml najednou moe asu. Konen jsem se mohl stát po více jak šesti letech zase aktivním lenem Klubu Augusta Sedláka. Setkal jsem se opt se starými páteli a poznal i nové kolegy Petra Mikotu, Tomáš Karla a hlavn Petra Rožmberského, fenomenálního historika, se kterým jsem ml a mám tu stálou est spolupracovat. Zažili jsme spolu neopakovatelné chvíle a nezapomenutelné okamžiky. Být 27 let lenem KASu to je kus života, který mn mnoho pinesl nejen na poli badatelském, ale i pátelském. Ale to bych již zabloudil do další kapitoly mých vzpomínek, kterou si nechám snad na píšt. Následuje bibliografie Milana Novobilského (nejen kastelologická), podle tradice v Hlásce co nejúspornjší: 1993: M.N.: August Sedláek Plzesko a západní echy, Hláska IV,. 3, s : M.N.: Od Edisonova fonografu k dnešku. Prvodce historií gramofonového prmyslu ke stejnojmenné výstav Západo- eského muzea v Plzni. Plze; M.N.: V. I. Lenin kastelologem? (píspvek aprílový), Hláska V,. 2, s ; M.N.: Gotický portál na hrad Lopata píspvek k otázce vzniku a založení hradu, Píloha Hlásky, s : M.N. Rožmberský, P.: Hrad Drštka. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 1. Plze; M.N. Rožmberský, P.: Hrad Homberk. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 2. Plze; M.N.: Hrad Lopata. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 3. Plze. 1996: Rožmberský, P. M.N.: Hrad Litice u Plzn. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 7. Plze; M.N. Richterová, J.: Hrad Blá. Historie a vývoj hradu v Dolní Blé. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 8. Plze; Rožmberský, P. M.N.: Hrad Homberk, homberské panství a páni z Homberka. In: Castellologica Bohemica V. Praha, s : M.N.: Firma Šimon Semler a výroba ocelových gramofonových jehel zn. Sem ve Vochov u Plzn. In: Hudba na špice jehly. Rozpravy Národního technického muzea 149. Praha s ; M.N. Rožmberský, P.: Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 13. Plze; M.N. Rožmberský, P.: Hrádek Lacembok a tvrz Hlohová u Stakova. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 15. Plze; M.N.: Fotografie sídel v muzejních sbírkách, Hláska VIII,. 4, s , ro. IX,. 1, str ,. 3, str Plze 1998: M.N. Rožmberský, P.: Královský hrad Radyn. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 17. Plze; Svtlík, J. M.N. Rožmberský, P.: Hrádek ve Skoicích u Peštic. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 18. Plze; Rožmberský, P. M.N.: Hrad Všeruby. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 19. Plze; M.N.: Fotografie sídel v muzejních sbírkách, Hláska IX,. 1, s ,. 3, s : M.N.: Neznámé podbrdské hrady Strašná skála a Liškv hrad. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 20. Plze; Rožmberský, P. M.N. Mikota, P.: Josefa Milera neznámé hrady severního Plzeska. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 22. Plze. 2000: Rožmberský, P. M.N.: Hrad Vltejn. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 23. Plze; M.N. Rožmberský, P.: Hrádek Brdo, Hláska XI,. 1, s Plze; M.N. Rožmberský, P.: Píspvek k otázce plešnické tvrze, Przkumy památek VII,. II, s ; M.N. Nožika, P. Rožmberský, P.: Hrad Vltejn a jeho stavební promny, Przkumy památek VII,. II, s : Rožmberský, P. M.N.: Hracholuská kaple a zámek. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 24. Plze; M.N.: Úvaha o nkterých komunikaních schématech hradu Rabí. In: Djiny staveb Plze, s : Rožmberský, P. M.N.: Hrad Litice u Plzn. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 7. Plze, 2. doplnné vydání; M.N.: Petr Rožmberský padesátníkem., Hláska XIII,. 1, s. 7 9; 2003: M.N.: Hrad Lopata. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 3. Plze, 2. rozšíené vydání; 2004: M.N. Rožmberský, P.: Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 13. Plze, 2. doplnné vydání; M.N. Rožmberský, P.: Hrádek Lacembok a tvrz Hlohová u Stakova. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 15. Plze, 2 doplnné vydání; M.N. Nožika, P.: Geodetické zamení hradu Skály a nové poznatky i hypotézy o hradním komplexu. In: Djiny staveb Plze, s : M.N. Rožmberský, P.: Hrad Drštka. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 1. Plze, 2. vydání; M.N. Rožmberský, P.: Hrad Skála. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 33. Plze; M.N. Nožika, P.: Svdectví nástnné malby v kapli na hrad Švihov (úvaha o její vypovídací možnosti). In: Djiny staveb Plze, s : Rožmberský, P. M.N.: Panská sídla v Mirošov. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 5. Plze, 2. doplnné vydání; Rožm- 13

14 berský, P. M.N.: Hrad Buben. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 6. Plze, 2. doplnné vydání; M.N.: Gotická vž tvrze na zámku Kaceov.In: Djiny staveb Plze, s : M.N. Rožmberský, P.: Královský hrad Radyn. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 17. Plze, 2. doplnné vydání; Rožmberský, P. M.N.: Gotická tvrz a zámecká pevnost Kaceov. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 36. Plze; M.N.: Zamyšlení nad vývojem jádra hradu Švihova. In: Djiny staveb Plze, s : M.N.: Obléhání hradu Lopaty rekonstrukce obléhání hradu z roku Plze. 2009: ervenka, V. M.N. Rožmberský, P.: Tvrze Bezdkov a Hradišt u Kasejovic. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 42. Plze. 2010: M.N.: František Xaver Franc a jeho pínos pro poznání stedovkého hradu Lopaty. In: Archeologie západních ech 1. Plze, s V posledních letech Milanv kastelologický rozlet brzdila stavba domu v Kornaticích, nedaleko jeho hradu Lopaty. Ale dobí holubi se vracejí a Milan dál, jak je možno se pesvdit v tomto ísle Hlásky, publikuje své perfektní stavebn historické studie. Tak ješt jednou: hodn všeho nej peje Petr Rožmberský elechovice nkolik poznatk k tvrzišti Milan Procházka elechovice (okr. Kladno). Pibližné vymezení tvrzišt. 1 vymezení centrálního pahorku, 2 zjištný a pedpokládaný prbh píkopu, 3 trasa kanalizace (mapový podklad z ÚZK). Bhem výstavby kanalizace ve stedoeské vsi elechovice (okr. Kladno) v letech se podailo identifikovat tvrzišt, resp. ást jeho fortifikace v ul. Okružní. Tato ves, koncipovaná v dob svého vzniku v mírném svahu typickou obdélnou návsí a záhumenicovými plužinami, dosud postrádala archeologické nálezy dokládající místo tvrze. Písemné prameny hovoí o existenci a osudech tohoto panského sídla vcelku stroze a to zejména v jeho poátcích. První spolehlivá písemná zmínka je z roku 1454, kdy byla tvrz s dalším majetkem postoupena jako odúmr králem Ladislavem dtem po Ann Štukové z Pytkovic. Tento rod je také posledním vlastníkem tvrze. Dívjší zmínka z roku 1358 souvisí se vsí uvádí jako jejího majitele Ješka Roovce (Sedláek 1935, 161). Postupn byly bhem 16. století celé elechovice prodány pánm Boitm z Martinic a Kolovratm ze Mšece. K roku 1575 se tvrz uvádí již jako pustá (Bezina 2004, 37). Následn bylo v 17. století tvrzišt rozparcelováno pro poddané smeenského panství. První stedovké situace jsou doloženy archeologicky mladohradištní sídlišt z 12./13. století bylo zjištno v dnešním intravilánu vsi na levobeží potoka (Procházka 2011). Tvrz zaujímala rovinatý terén pi severním prelí návsi, resp. prostor u kížení cest Kaice Nové Strašecí Lodnice (obr.1). V souasnosti je plocha tvrzišt souástí pozemk pp. 40/2, 41/1-2, 43/1-2, 48, 1147/18. Po bližším prozkoumání jsou patrny relikty vnjšího valu v zahrad domu na pp. 1147/22 a dále pak jako mén výrazný v zahrad pp. 50/2. Jednou z nejtransparentnjších ástí je strana tvrzišt orientovaná k návsi, kdy na tlese valu stojí místní kaplika. Zbytek valového tlesa podlehl zástavb a rozvoji komunikací mezi usedlostmi. Práv v prbhu ul. Okružní byly získány archeologické poznatky. V trase kanalizaní stoky a jednotlivých pípojek se podailo zachytit etné archeologické situace (obr.1). Z vtší ásti se jednalo o souvrství vyplující prostor píkopu a to zejména uloženinami obsahujícími materiál období od 14. do 19. století. Nejmocnjší vrstvy byly záležitostí období zániku fortifikace a vbec tvrze samotné nkdy po roce 1575, nejspíše v období let (Bezina 2004, 52 53). Do období poátku existence tvrze náleželo nkolik nejspodnjších vrstev splachového charakteru, zaaditelných podle nález do 14. století. Pedpokládanou šíku píkopu ukázaly provedené boní pípojky kanalizace; šíka píkopu byla cca 6 m. V jedné z nich byla zachycena destrukce devohlinité konstrukce pedcházející hloubení píkopu, avšak bez bližšího datovacího kontextu. Zárove lze poznatky zkombinovat s terénními relikty valu v dnešní zástavb (viz výše). ást kanalizaní stoky dále protnula centrální pahorek tvrzišt (obr.1). Bohužel tato plocha byla v 17. století znan narušena stavební inností související s vytýením nových usedlostí. Pesto bylo identifikováno nkolik zahloubených objekt. Nkteré z nich obsahovaly fragmenty keramiky z období 14./15. století. Otázkou zstává datování nkolik objekt obsahujících kousky strusky jako pozstatk po zkujování železa. Nelze však na základ tohoto liniového výkopu stanovit funkní a prostorové vztahy. Objektem, u kterého by bylo možné pedpokládat vznik v dob fungování tvrze, je na tvrzišti zjištný relikt studny. Ta byla z bezpenostních dvod a ochrany archeologických situací zkoumána pouze do nivelaní úrovn výkopu; nižší výpl vybírána nebyla. Studna kruhového pdorysu byla konstrukn tvoena ve spodní ásti z pískovcových kvádr. V horní partii byla tvoena devným rámem, zejm srubové konstrukce. Veškerá výpl, která byla zkoumána, spadá dle zlomk keramiky do období 17./18. století. ást materiálu tvoily fragmenty deva, nejspíše z horní partie konstrukce. Jednoznan lze íci, že zásyp studny je mladší než zásyp píkopu. Zadní ást vnitního prostoru tvrzišt a navazujícího píkopu se nepodailo archeologicky poznat, nebo sem výstavba kanalizace nesmovala; avšak jeho prbh je možné rekonstruovat na základ prostorového uspoádání okolních terénních relikt. Bližší poznání a rozbor archeologických a stavebn historických situací bude pedmtem pípadné pozdjší studie. Literatura: Bezina, V. 2004: Stochov rodišt sv. Václava, Stedovk a období do roku 1581, s Stochov; Bezina, V. 2004: Stochov rodišt sv. Václava, Stochov souástí smeenského panství Martinic Ve válených asech, s Stochov; Procházka, M. 2011: Nov zjištné mladohradištní sídlišt v elechovicích, okr. Kladno, Archaeologia historica 36, s ; Sedláek, A. 1935: Hrady, zámky a tvrze Království eského VIII. 2. vydání, Praha. Už jste etli...? R. Tišerová (ed.) M. Kudrnovský I. Peina J. Švejnoha R. Veselá: Hamrštejn. Minulost, pítomnost a budoucnost zíceniny hradu. Liberec Vydal Národní památkový ústav územn odborné pracovišt v Liberci v nákladu 500 ks. Formát A4, 93 stran, 10 skládacích obrazových píloh, kvalitní papír, plány, ezy, fota. Publikaci lze objednat u knihovnice Mgr. Z. Šonské (sonska@liberec.npu.cz) v cen 200 K. Kniha je též k dostání u knihkupc v Liberci a v Praze za cca K. Dkujeme za zaslání jako daru do klubové knihovny. Památky stedních ech. asopis Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních ech v Praze 25, 2011,. 1. Z obsahu: Kypta, J. Laval, F. Neustupný, Z.: Vý- 14

15 sledky archeologického výzkumu zámku tzv. horního hradu v Ratajích nad Sázavou, s ; Razím, V. Veselý, J.: Ze stavebnhistorických przkum archivu NPÚ ÚOP stedních ech v Praze (O. Novosadová D. Líbal J. Muk: Hrad Kivoklát vž Huderka. SHP 1974 a F. Kašika O. Novosadová D. Líbal A. Lišková: Hrad Kivoklát Zlatá bašta. SHP 1979) s Z hrad, zámk a tvrzí Armádou opuštný a zdevastovaný nejmladší zámek v eské republice Vidovice (okr. Pelhimov) se dokal rozsáhlé rekonstrukce. Zaínající rekonstrukcí prochází též další vojenský objekt zámek Konojedy (okr. Litomice), který je nyní soukromým majetkem. Opravy se už nedoká panský dm ve Stránicích (okr. Pelhimov). Ten byl zaátkem roku demolován, i když na jeho záchranu bojovalo napíklad Sdružení pátel studánky u kaple Sv. Anny ve Stránicích a podepisovala se i petice na jeho záchranu. Z tvrze v Týnci nad Labem (okr. Kolín) zbývají již jen obvodové zdi. Zbytky tvrze v Tismicích (okr. Kolín) v popisovaných místech bývalé školy p. 50 nenajdeme. Ped touto stavbou zde bývalo políko a pi orb nebyly nikdy nalezeny zlomky keramiky, natož njaké zdivo. Tvrz stála ve skutenosti ve dvoe, pozdji byla pestavna na sýpku a ve 20. století zbourána. Zatímco vstupní vž tvrze Tuchoraz (Kolín) je udržována a obas i pístupná, hospodáská budova v piléhajícím dvoe s unikátními okenními a dveními gotickými portály, se postupn rozpadá. Mile návštvníka pekvapí hrádek Varta (okr. Ústí n. Labem), jehož areál a hlavn bezprostední okolí je zbaveno náletových devin. (vše na J. Synek Valdštejn (okr. Semily) poblíž hradu se na silnici k nmu zítila ást skály (Zprávy CT ). Dobíany (okr. Louny) ješt ped 20 lety sloužil renesanní zámek jako sklad š. lidové armády. Nyní je zpustlý a chátrá. Soukromý majitel, jistý podnikatel, s úady nekomunikuje, a ze zdevastovaného objektu za minulá léta spadla stecha, byly rozkradeny krovy a na podzim 2001 došlo ke zícení ásti zdiva, jež musel obecní úad dále zbourat, aby neohrožovalo okolí. Hrozí, že obecní úad bude muset na své náklady dát strhnout celý zámek a poté výlohy po léta soudn vymáhat na majiteli. Výdaje na demolici by byly pro rozpoet malé obce velkým problémem (Zprávy TV Nova ). Peruc (okr. Louny) v barokním, klasicistn upraveném zámku, po obnov oteveném roku 1999 vetn modernizované expozice malíe Emila Filly, jenž tuý pobýval v letech a jemuž byla již od roku 1963 zízena Národním muzeem v zámku pamtní sí, došlo k loupeži. V noci ze 17. na zlodj(i) odnesl(i) 4 5 obraz tohoto umlce v cen nkolika desítek milión korun (Novinky.cz-Seznam.cz ). J. Brtek Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: augustasedlaka.cz/. Jako každoron pokladníci nkterých poboek vas nezaslali seznamy se jmény len platících desátek za rok 2011 a seznam pedplatitel Hlásky na rok 2012 (možno zaslat el. poštou), natož píslušné peníze na úet Rady KASu /0300. Nech tak neodkladn uiní.teprve až se tak stane, bude možné zaslat pobokám pedplacenou Hlásku. Do 10. bezna je nutné zaslat Rad Zprávy o innosti a zprávy o hospodaení poboek za rok Píslušní funkcioná- i a tak uiní co nejdíve a zašlou zprávy na výše uvedenou el. adresu. ím díve, tím lépe. Konference Djiny staveb 2012 se koná opt na zámku v Netinech ve dnech lenové KASu, kteí mli píspvek na minulé konferenci a kterým úast nehradí zamstnavatel, a též studenti denního studia, kteí zde pedstaví alespo poster, 15 jsou osvobozeni od konferenního poplatku. Pihlášky na adrese pmikota@post.cz zasílejte na adresu P. Mikota, U Bachmae 10, Plze. Podrobnosti na Redakce Hlásky peje tenám a hlavn autorm Hlásky v novém roce pedevším hodn zdraví a inspirace. Dkuje tm, kteí svými píspvky drží Hlásku nad vodou. Pro nové leny: bude-li v Hlásce uveejnn váš píspvek (lánek nebo informace v rubrikách Už jste etli a Z hrad, zámk a tvrzí), máte píští roník Hlásky zdarma. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky poboky: Na pravidelných schzkách se vždy první stedu v msíci v Riegrov 3 (suterén) konala pednáška, i když v íjnu to byla jen Vzpomínka na autobusový zájezd na Karlovarsko jaro 2009, kterou pipravil P. Rožmberský. V listopadu pednášel L. Hobl na téma Biskupský hrad v polském Wabrzezn, v prosinci si pipravil rozsáhlou pednášku o palných zbraních stedovku M. Novobilský. Podzimní lenská schze probhla klasicky byli pijati dva noví lenové, zvolen výbor ve složení pedseda T. Karel, jednatel P. Rožmberský, pokladní K. Brzobohatá, kontrolor út J. Svtlík, lenové: P. Mikota, J. ihák, M. Novobilský, J. Anderle, V. Knoll, J. Hajšman. Byl navržen jarní zájezd do historického parku v Bärnau ve spolupráci se západoeskou pobokou ASu. P. Mikota pednesl žádost o pomoc s opravou nauné stezky v Kozelském polesí, vybudovanou pobokou, s nevalným úspchem. Velká pednáška na FF ZU se v záí uskutenila na téma Výsledky archeologického výzkumu tvrze Vlkošova v letech Vedoucí výzkumu E. Kamenická podrobn seznámila posluchae nejen se zjištnými situacemi, s nálezy kamenických lánk, keramiky, kachl a dalších artefakt, ale nastínila i stavební vývoj od nejstarší dendrochonologicky datované zaniklé stavby pes pozdn gotické stojící objekty a rozšíení opevnní k renesanní fázi a mladší úprav. Pednášky se úastnil mezi 25 posluchai také majitel tvrze a len plzeské poboky KASu pan Škalda. Listopadová velká pednáška se konala opt na pd Západoeské univerzity. Z nepochopitelných dvod se jí však úastnilo pouze 13 poslucha, i když dr. Josef Hložek velmi poutav hovoil o výsledcích archeologického výzkumu hradu Freudensteinu nad Jáchymovem v roce Další pednáška pro veejnost se koná tamtéž (Sedlákova 15, 2. patro) dne 22. února od 17 hodin. Pednášet bude na téma Sídlo blahoslaveného Hroznaty v Teplé objeveno? dr. Karel Nováek. Bude-li úast obdobn nízká, pravdpodobn poboka s organizováním tchto pednášek pro nezájem pestane. Podzimní autobusový zájezd na Pešticko a Klatovsko byl opakovací. Na velké vtšin navštívených lokalit již znaná ást úastník byla. Asi se to projevilo i na úasti pouhých 21 lidí, kteí se museli podlit o vynaložené náklady. Zájezd zaal deštm, ale než jsme dorazili na první lokalitu, déš ustal. Nakladatel Mikota poskytl 10 výtisk publikace Hrad Skála z edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa zájemcm za pouhých 20 K. Prohlídka rozlehlého hradu Skály (horní hrad, dolní hrad, pedhradí, vojenské ležení) byla nároná, kopivy dvoumetrové, dusno dohánlo komáry z útokm typu kamikadze. Na skále s palácem jsme zaznamenali erstvé nelegální výkopy. Na zpátení cest k autobusu spadlo ješt nkolik kapek, potom se však vyasilo a bylo velmi sluneno. Také na další lokalit si mohli zájemci zakoupit za pouhých 10 K brožuru Hrádek Skoice. Základy obytné vže hust zarostly trním, v nmž leží pohozená tabule Kulturní památka, zákaz skládky. Udržovanou zíceninou s obývaným (a pestavovaným) pedhradím je hrad Roupov, nov je možné po korun zdi opatené stupni vystoupat na místo zmizelého paláce. Jedinená hradní kuchyn byla všem známa, obyvatel pedhradí nás vpustil na zahradu, abychom si mohli zvení a zblízka prohlédnout nárožní dlovou baštu. V Ježovech jsme obhlédli v restituci vydaný zámeek obývaný majitelem, díve obecní kulturní dm s restaurací. Následoval Švihov s vysvtlením problematiky ervené bašty M. Novobilským. ást lidí využila mimoádné nabídky prohlídky bžn nepístupného severního paláce se zbytky maleb a dalších detail

16 v hlavním sále, ást absolvovala ádnou prohlídku mezitím probíhalo oberstvení. Zaujala tvrz Dolany s polozícenou hlavní obytnou vží a snad ješt obývanou mladší ástí, kde se chystá njaká úprava. Nejvíce zaujala zazdná pvodní brána v obvodové hradb nad nkdejším píkopem, pohlcená renesanní pístavbou, z níž se ásten dochovaly konzoly související s konstrukcí padacího mostu, po nmž je patrná zazdná obdélná vpadlina nad bránou. Jsou také ásten vidt zazdné stojky okoseného portálu brány. Na hrad Komošín autobus nedojel. Nedaleko od nj se stží otoil na kižovatce lesních cest. Na Komošín bylo do zbytk hradu vestavno nkolik chalup a mimo píkopu již zde není co obhlédnout, nebo vše je chalupái opraveno, nahozeno a obíleno. Autobus mezitím sjel z lesa na louku, odkud pak nemohl vyjet osazenstvo se muselo pesunout na zá a zatížit tak zadní kola, aby neprokluzovala. Z tvrze ve Svrovci, pvodn typ s obvodovou zástavbou pibližn kruhového pdorysu s vnitním nádvoím zbyla asi jen polovina, jakýsi plkruh budov, obývaný, nov opravený a omítnutý; tvrz pipomíná jen pdorysn. Potom jsme obhlíželi tvrz ve Štpánovicích, když tu náhle z objektu vyšel majitel a pozval nás na svj pozemek, piemž se zjistilo, že se s nkterými pítomnými lidmi zná. Pan Kadera se totiž dlouhodob zajímá o historii, což nakonec vedlo i ke koupi svrovecké tvrze. Obhlédli jsme zblízka za jeho zasvceného výkladu všechny strany objektu a nakonec nás majitel pozval i dovnit do svého bytu, který má neopakovatelnou atmosféru. Dkujeme. Poslední plánovanou lokalitu, hrádek Kokšín, jsme pro únavu z horka, slunce a nohou vypustili a odjeli do Plzn, kde ješt nkolik úastník dlouho pokraovalo v diskuzích nad pnivým mokem ze Svijan. Podzimní autovycházky se úastnilo jen 14 lidí a pes ve tech autech. Ostatní asi odradilo mrazivé ráno, ovšem slunený den byl nádherný. První zastávka byla v Oselcích, kde je v zámku umístno stední odborné uilišt, jehož editel a len plzeské poboky pan Bumbika nám objekt zpístupnil vetn nádherné barokní kaple a podal zasvcený výklad (dkujeme). Pokraovali jsme do esanic, kde jsme obhlédli opravenou tvrz se sedlovými portály a shlédli ješt archeologickým výzkumem obnažené relikty zdiva tvoící podivné segmenty kruh. Výklad podala lenka plzeské poboky archeoložka Jana Richterová (dkujeme). Následoval zámek v Defurových Lažanech. Opuštný a chátrající objekt již s vysokými stromy na nádvoí, ješt ped 15 lety sloužil jako u- ovský internát. Po jeho prozkoumání následoval pesun a obhlídka tvrze i hrádku-zámku v Chanovicích. Celý areál s bývalým hospodáským zázemím a kostelem je velmi pkn obnoven. Obhlídka tvrze v Kadov s arkýem, renesanními štíty a sedlovými portály se líbila; muzeum zpracování mléka v tvrzi bylo zaveno. V Záboí nás oekával len plzeské poboky pan Poklop, který zajistil obhlídku zdejší tvrze a kostela se zvonicí a pístup do užívaného sklepa tvrze. Majitelka obývané a opravené tvrze astovala úastníky výbornou domácí slivovicí pro zahátí. Potom jsme byli pozváni k Poklopm na chalupu na kafe. Káv nebo aji s vanilkovými vneky pedcházel vynikající guláš s chlebem (manželm Poklopovým dkujeme). Ve Svéradicích jsme našli erbovní desku, popsanou v Hlásce v lánku Pání pana Smitky (zesnulý len poboky) a ve Velkém Boru navštívili místo jeho posledního odpoinku, ale také zdejší hrad dnes domov senior. Zvení se opravený dlouhý objekt moc hradu nepodobá, ale vklouzli jsme i dovnit, kde hned ve vstupním prostoru bylo možné spatit ást dochovaného honosného portálu vstupu do hradní kaple, jehož horní ást je patrná v pate. V Horaž ovicích se všichni lenové sešli na oberstvení v jedné restauraci; nkteí staili obhlédnout zdejší památky. V Malém Boru obhlédnut románský kostel se sdruženými okny vže; J. Richterová seznámila pítomné s objevem románských okének s devnými ostními raritou, kterou zjistila pi przkumu interiér. Jsou pekryta mladšími boními lodmi v jejich podsteší. V lese Prašivici u Nalžov byla navštívena umlá zícenina irského hradu Ballymotte tyi vžové stavby spojené hradbou, v níž je prolomena brána, z roku Romantická stavba je vlastn kulisou ve tvaru podkovy. V Zavlekov jsme vystoupali k tvrzi na skále uzaveno míži. Také tady baron Taafe romanticky dostavl na staré základy nástavbu zíceniny. V Novém estín je pseudogoticky pestavný, zásti obývaný, z ásti prázdný zámek. Zajímavý je pilehlý ran barokní kostelík na pdorysu tylístku. Poslední lokalitou byly Sobtice mezi dvorem a hlavní silnicí do Klatov je rybník s ostrovem, na nmž možná stávala zdejší stará tvrz. Mladší sídlo bylo nejspíše ve dvoe, kam je však vstup zakázán. Pak už se jelo dom (za zorganizování obou akcí si musí šéfredaktor tohoto asopisu podkovat). Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. V sobotu 1. íjna se konal tradiní podzimní výlet hradecké poboky po hradech a to až do oblasti Moravy a to na Kunštátsko. Výletu se zúastnili ti lenové (erný, Fišera a Švejkar) a ti rodinní píslušníci a to pomocí dvou osobních aut. Nejprve jsme navštívili hrad a zámek Kunštát (zajistil autor této zprávy), kde jsme byli velmi dkladn provedeni bhem dvou hodin celým objektem, byli tedy i v jeho dolní ástí, do nedávné doby sloužícího jako archiv. Tímto znovu dkujeme za ochotu a dkladnost prohlídky panu kastelánu Radimu Štpánovi. S pomocí kolegy Švejkara jsme pak navštívili zbytky dnes jménem nejistého hradu u Osiky, pocházejícího z 13. století. Do tetice jsme se vypravili na zíceninu hradu Louky. Pokus ješt navštívit Hrádek u Knževsi díky uzavírce lesní silniky a pozdnímu asu již bohužel nevyšel. ást úastník se pak ješt vnovala aspo ásten ohlídce mstského opevnní v Police. Panovala dobrá nálada a pkné podzimní poasí. Z. Fišera Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec. frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, orlikhumpolec@seznam.cz. Internetové stránky poboky: Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno- Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, Brno-Štýice. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz, houskovad@seznam.cz. Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první dubnové dekád 2012) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. lednové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota pmikota@post.cz), redaktor pro internet Petr Beránek ( Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze (rozmber@kar.zcu.cz nebo pmikota@post.cz) Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 16