PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SWD(2018) 286 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ( doručování písemností ) {COM(2018) 379 final} - {SEC(2018) 272 final} - {SWD(2018) 287 final} CS CS

2 Souhrn Posouzení dopadů návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ( doručování písemností ) Proč? Jaký problém se řeší? A. Potřeba opatření Nařízení stanoví způsoby, jakými lze doručovat soudní a mimosoudní písemnosti, a jasná pravidla pro zasílání soudních a mimosoudních písemností z jednoho členského státu do druhého v občanských a obchodních věcech. Stanoví minimální pravidla, pokud jde o ochranu práv na obhajobu, jakož i jednotné právní podmínky pro doručení písemnosti poštou přímo přes hranice. V současnosti se každý rok koná přibližně 3,4 milionu občanských a obchodních soudních řízení s mezinárodním prvkem. Pokud má alespoň jedna strana bydliště v jiném členském státě, než ve kterém se koná řízení, soudy toto nařízení v průběhu řízení často uplatňují několikrát. Řádné fungování nařízení je nezbytné pro zajištění přístupu ke spravedlnosti a spravedlivého řízení pro strany, jakož i pro zamezení průtahům a dodatečným nákladům v řízení. Absence řádného doručení návrhu na zahájení řízení je například zdaleka nejužívanějším důvodem odmítnutí uznat a vykonat rozsudek. V současnosti je styk mezi orgány odesílajícími a přijímajícími písemnosti za účelem jejich doručení stále založen takřka výlučně na tištěných dokumentech, a proto může být nákladný a neefektivní. V přeshraničních věcech také v praxi neexistuje možnost doručit příjemci písemnosti elektronicky, i když některé členské státy tuto možnost zavedly nebo zavádějí na vnitrostátní úrovni. Tato iniciativa reaguje na potřebu modernizovat a zejména digitalizovat proces doručování písemností v zahraničí. Řeší také řadu dalších mezer v nařízení, které byly zjištěny v rámci hodnocení jeho fungování. Tyto mezery vedou k prodlevám a nákladům pro občany a podniky, jakož i pro členské státy, k nedostatkům v ochraně procesních práv a k právní složitosti a nejistotě. Hlavní zjištěné problémy: okolnosti vedoucí k nedostatečné kvalitě dokladů o doručení poštou, omezení nebo nedostupnost přímého doručení v přeshraničních věcech v mnoha členských státech, i když je na vnitrostátní úrovni povoleno, nedostatky ohledně jasnosti pravidel chránících procesní práva stran v souvislosti s požadavky na překlady, jakož i v případech rozsudků pro zmeškání a upřednostňování fiktivních nebo alternativních způsobů vnitrostátního doručení před způsoby stanovenými v nařízení. Dotčenými zúčastněnými stranami jsou občané a podniky jakožto strany soudních a správních řízení, podniky jakožto poskytovatelé služeb, např. ve vztahu k poštovním službám nebo poradenství v oblasti IT, orgány veřejné správy a justiční orgány členských států a právníci (zejména soudci a advokáti). Tato iniciativa úzce souvisí s iniciativou týkající se spolupráce soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, kterou upravuje nařízení (ES) č. 1206/2001. Obě iniciativy jsou těsně provázány s celkovou prioritou Komise týkající se digitalizace a e-justice a následují příklad souběžně probíhající práce v oblasti trestního soudnictví (elektronické důkazy) s cílem vytvořit rovné podmínky v oblasti trestního a civilního soudnictví. Vycházejí a těží přitom ze stávajících výsledků a právních norem podle právních předpisů EU (e-codex a nařízení eidas). Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout? 2

3 Očekává se, že iniciativa dále zvýší efektivnost a rychlost soudních řízení a zajistí řádný výkon spravedlnosti ve věcech s mezinárodním prvkem. Přispěje tak k lepšímu fungování vnitřního trhu a snížení zbytečných nákladů a současně bude chránit či posilovat práva na obhajobu. Iniciativa dále zrychlí a zjednoduší mechanismus spolupráce pro přeshraniční právní pomoc, zejména prostřednictvím přizpůsobení systému technickému vývoji a využití výhod, které nabízí digitalizace, a prostřednictvím větší transparentnosti při zjišťování místa pobytu adresáta. Dále také zvýší právní jistotu a efektivnost tím, že usnadní používání rychlých způsobů doručování, jako je doručení poštou a přímé doručení, a vyjasní oblast působnosti nařízení a jeho úlohu v ochraně procesních práv stran. Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? Iniciativa má jasnou přidanou hodnotu na úrovni EU, protože zvýší efektivnost a rychlost soudních řízení zjednodušením a zrychlením mechanismů spolupráce pro doručování písemností. Tímto způsobem zlepší výkon spravedlnosti ve věcech s mezinárodním prvkem. Spolupráce mezi členskými státy v případech, kdy se písemnosti doručují přeshraničně, z povahy věci nemůže být efektivně upravena na úrovni jednotlivých členských států. B. Řešení Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? Byla zvažována řada možností od nelegislativních opatření po ambiciózní legislativní opatření. Tyto možnosti sahají od poskytování informací na portálu e-justice (např. nástroje a vyhledávací funkce) přes změnu nařízení za účelem vyjasnění některých ustanovení (např. o procesních zárukách, jako je právo odmítnout doručení písemností) až po uložení právní povinnosti členským státům (např. zavedení povinnosti, aby usnadňovaly vyhledávání adres, ovšem s tím, že se navrhne soubor alternativních nástrojů pro její plnění). Upřednostňovanou možností je balíček opatření, který by: uložil členským státům, aby vzájemně komunikovaly a vyměňovaly si písemnosti pomocí bezpečného elektronického kanálu (jako je e-codex), s výhradou určitých podmínek zavedl přeshraniční elektronické doručení jako přijatelný způsob doručení podle nařízení, vyjasnil jednotnou standardní povahu stávajících podmínek pro doručení poštou, rozšířil používání přímého doručení a zavedl zásadu digitalizace jako standard, uložil členským státům, aby usnadňovaly vyhledávání adres prostřednictvím (alespoň) jednoho z řady alternativních nástrojů, kodifikoval příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie tím, že bude v nařízení stanoveno, že se vztahuje nejen na písemnosti pocházející od orgánu veřejné správy nebo justičního orgánu (např. veřejného notáře), ale také na soukromé písemnosti, je-li v zájmu prokázání nebo ochrany práv žadatele nutné jejich formální doručení, změnil nařízení s cílem vyjasnit ustanovení o právu odmítnout doručení písemnosti, zavedl nová pravidla pro lepší ochranu žalované strany před účinky rozsudků pro zmeškání, stanovil, že vůči zahraničním stranám je povoleno použití fiktivních způsobů doručení a vyjasnil poskytování informací na portálu e-justice. Kdo podporuje kterou možnost? Zúčastněné strany byly dotázány, zda se zúčastnily přeshraničních soudních řízení a čemu dávají přednost. Celkem 73 % zúčastněných stran odpovědělo, že se již zúčastnily přeshraničních soudních řízení, a více než 70 % se zúčastnilo věcí, ve kterých bylo třeba použít nařízení. Silná byla zejména podpora digitalizace: 61 % respondentů totiž souhlasilo a 39 % spíše souhlasilo s tím, že by se používání elektronických prostředků mělo stát výchozím standardním způsobem komunikace mezi orgány/subjekty, jež se podílejí na přeshraniční justiční spolupráci v občanských věcech. Myšlenka právní pomoci při zjišťování místa pobytu osoby v jiném členském státě měla rovněž podporu velké většiny respondentů 55 % s ní rozhodně souhlasilo a 33 % souhlasilo spíše. Pokud jde o přímé doručení, 35 % respondentů, kteří zaujali stanovisko, rozhodně souhlasilo a 46 % spíše 3

4 souhlasilo s myšlenkou, že příslušné osoby, jako jsou soudní vykonavatelé nebo soudní doručovatelé ve všech členských státech, by bylo možné ze zahraničí přímo požádat, aby doručily písemnosti na svém území. Ze zúčastněných stran, které vyjádřily názor, 43 % rozhodně souhlasilo a 47 % spíše souhlasilo s tím, že by bylo přínosné zajistit jednotnou úroveň ochrany žalovaných stran z jiného členského státu, které se nedostavily k soudu. C. Dopady upřednostňované možnosti Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? Výhody upřednostňovaného balíčku opatření spočívají především v tom, že snižuje náklady a prodlení (např. tím, že zavádí elektronický komunikační systém a podporuje elektronické doručování písemností). Omezil by také nepříznivé dopady na životní prostředí a současně zajistil soudržnost s ostatními právními nástroji. Účinnost nařízení by se konkrétně zvýšila zavedením sítě e-codex jako povinného nástroje pro komunikaci mezi subjekty. Usnadnění elektronického a přímého doručení přispěje také ke zvýšení efektivnosti a rychlosti řízení a sníží zátěž pro občany a podniky. Upřednostňovaný balíček by měl rovněž velký přínos z hlediska zlepšení přístupu ke spravedlnosti a zvýšení právní jistoty, protože obsahuje opatření pro vyjasnění nejasností a opatření týkající se zjišťování místa pobytu adresáta. Balíček by zlepšil vnitřní i vnější soudržnost nařízení. Jeho ustanovení o elektronickém doručování písemností a o elektronické komunikaci by byla v souladu s nezbytnými normami ochrany údajů. Lze také očekávat, že by balíček výrazně snížil dopad nařízení na životní prostředí, neboť by komunikaci pomocí tištěných dokumentů mezi určenými orgány nahradil elektronickým doručováním písemností a používáním elektronických komunikačních prostředků. Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? Předpokládá se, že balíček opatření povede k určitým nákladům pro členské státy, ale také k významným přínosům pro občany a podniky účastnící se přeshraničních řízení. Nejvyšší náklady pro členské státy jsou spojeny se zavedením sítě e-codex jako povinného nástroje pro odesílající a přijímající subjekty. Tyto náklady jsou však spíše omezené nebo jednorázové, kdežto přínosy jsou trvalé. Při zvážení všech aspektů přínosy celkově jasně převažují nad náklady. Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků? Upřednostňovaný balíček opatření by přinesl prospěch podnikům účastnícím se přeshraničních řízení. Pro podniky jako strany soudních či správních řízení by balíček znamenal úsporu času, protože zavádí efektivnější postupy doručování. To by vedlo rovněž ke snížení odměn placených právníkům, zejména v situacích, které by mohly vést k soudnímu sporu, protože nařízení odstraní nejasnosti. V případě podniků podílejících se na doručování písemností (např. soudních doručovatelů a soudních vykonavatelů) se očekává určitý růst celkových výnosů z doručování vyžádaného podle nařízení s tím, jak další integrace vnitřního trhu povede k zvyšování počtu přeshraničních řízení. Pokud jde o podniky, které poskytují služby v různých odvětvích, mohou se výnosy z obchodní činnosti přesunout mezi různými druhy podniků: příznivý bude dopad na poskytovatele poradenských služeb v oblasti IT, poskytovatele služeb elektronického doporučeného doručování (ERDS), poskytovatele internetových a telekomunikačních služeb, poskytovatele služeb ukládání dat v cloudu a poskytovatele služeb digitální archivace. K těm, kteří mohou alespoň do jisté míry zaznamenat neutrální nebo nepříznivý hospodářský dopad, patří soudní vykonavatelé / soukromí soudní doručovatelé a dodavatelé papíru a kancelářských potřeb. Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? Navrhovaný balíček nepovede k významným nákladům pro vnitrostátní správní orgány ani nepovede k úsporám. Předpokládá se, že vnitrostátní orgány veřejné správy budou mít prospěch ze snížených nákladů na poštovní služby, časových úspor díky efektivnějším soudním řízením a poklesu administrativní zátěže a nákladů práce. 4

5 Zavedení sítě e-codex by bylo spojeno s určitými náklady, ale z dlouhodobého hlediska by přineslo snížení nákladů na poštovní služby. Očekávají se jiné významné dopady? Navrhovaný balíček by měl příznivý dopad na justiční spolupráci, protože by zlepšil snadnou a bezpečnou komunikaci mezi členskými státy a zejména prostřednictvím e-justice by poskytoval informace o příslušných metodách a nákladech s cílem zajistit rychlé a účinné postupy při přeshraničním doručování písemností. Zvýšil by právní jistotu a zlepšil přístup ke spravedlnosti, jelikož by posílil procesní práva stran řízení. Kromě toho by pomohl modernizovat veřejnou správu (včetně soudnictví), dosáhnout přeshraniční interoperability a usnadnit interakci s občany v souladu se strategií pro jednotný digitální trh a strategií elektronické veřejné správy. D. Návazná opatření Kdy bude tato politika přezkoumána? Dopad navrhované iniciativy bude vyhodnocen ve zprávě, kterou Komise vypracuje pět let po vstupu pozměněného nástroje v platnost. 5