Makroekonomie. Mgr. Ing. Petr Wawrosz
|
|
- Kryštof Konečný
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Makroekonomie Mgr. Ing. Petr Wawrosz
2 Obsah 0. Makroekonomie k čemu je a proč ji studovat 1. Hrubý domácí produkt 1.1 Definice 1.2 Používané metody měření HDP Metoda přidané hodnoty Výdajová metoda Důchodová metoda 1.3 Nominální a reálný produkt 1.4 Co v HDP nenajdeme 1.5 Hrubý domácí produkt na obyvatele 1.6 Potenciální produkt 1.7 Základní makroekonomické vztahy (identity) 2. Peníze 2.1 Funkce peněz 2.2 Historie peněz 2.3 Peněžní agregáty 2.4 Nabídka a poptávka po penězích Nabídka peněz Poptávka po penězích Rovnováha na trhu peněz Posuny křivek nabídky a poptávky po penězích 2.5 Multiplikační proces vkladů 2.6 Kvantitativní teorie peněz 3. Spotřební výdaje a úspory 3.1 Spotřební výdaje Základní faktory ovlivňující spotřebu Teorie mezičasové volby Hypotéza životního cyklu Teorie permanentního důchodu Teorie neomezených potřeb Důchodotvorný (multiplikační) účinek spotřeby 3.2 Úspory Podstata úspor Vztah úspor a spotřeby 3.3 Nejistá spotřeba 4. Investiční a vládní výdaje 4.1 Investiční výdaje Podstata investičních výdajů Výpočet úrokového výnosu a tržní hodnota kapitálu Makroekonomické závislosti investic Trh zapůjčitelných fondů 4.2 Vládní výdaje 5. Čistý vývoz a zahraniční vztahy 5.1 Čistý vývoz a čisté zahraniční investice 5.2 Evidence zahraničních vztahů Platební bilance a její složky Rovnováha platební bilance 5.3 Devizové kurzy 2
3 5.3.1 Nominální devizový kurz Reálný devizový kurs Pružné a pevné devizové kursy 5.4 Faktory ovlivňují čistý vývoz a čisté zahraniční investice 5.5 Faktory ovlivňující devizový kurs 5.6 Parita kupní síly 5.7 Teorie optimální měnové oblasti Smysl teorie Definice pojmu optimální měnová oblast Deficity veřejných financí a společná měna 5.8 Přínosy z mezinárodního obchodu 5.9 Neúčinnost obchodního ochranářství 5.10 Trh zapůjčitelných fondů a zahraniční investice Domácí a světová úroková míra Úroková parita a měnový kurs Velká otevřená ekonomika a pohyb úrokových mír 5.11 Zahraniční zadluženost 5.12 Komplexnost zahraničních vztahů 6. Hospodářský růst 6.1 Definice hospodářského růstu 6.2 Co způsobuje růst 6.3 Faktory růstu produktivitu práce 6.4 Růstové účetnictví a stálý stav kapitálu 6.5 Modely ekonomického růstu 6.6 Chudé země a růst 7. Nezaměstnanost 7.1 Definice a měření 7.2 Příčiny nezaměstnanosti Makroekonomické příčiny Okunův zákon a přirozená míra nezaměstnanosti Mikroekonomické příčiny 7.3 Důsledky a náklady nezaměstnanosti 7.4 Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Agregátní poptávka po práci a agregátní nabídka práce Výpočet přirozené míry nezaměstnanosti 7.5 Různé přístupy k trhu práce 8. Inflace 8.1 Definice a měření 8.2 Příčiny inflace Inflace tažená poptávkou Inflace tažená nabídkou Očekávaná inflace 8.3 Důsledky a náklady inflace 8.4 Inflace a úrokové míry 8.5 Deflace 8.6 Inflace, nabídka a poptávka po penězích 9. Model s přímkou pod úhlem 45 stupňů 9.1 Teoretická východiska 9.2 Podstata modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů 9.3 Jednoduchá ekonomika (bez vlády a zahraničního obchodu) 3
4 9.4 Ekonomika s vládou 9.5 Ekonomika se zahraničním obchodem 9.6 K závěrům modelu 10. Model křivek IS-LM 10.1 Křivka IS Definice a odvození Sklon a posun křivky IS, body mimo křivku IS 10.2 Křivka LM Odvození a definice Sklon a posun křivky LM, body mimo křivku LM 10.3 Model IS-LM a ekonomická rovnováha 10.4 Posuny křivek IS a LM, multiplikátory fiskální a monetární politiky 10.5 Extrémní případy tvarů křivky LM Past likvidity Klasický případ 10.6 Model IS-LM a otevřená ekonomika Podstata modelu a tvary křivek IS a LM Systém pevných měnových kursů Monetární politika (monetární expanze) Fiskální politika (fiskální expanse) Systém pružných měnových kursů Monetární politika (monetární expanse) Fiskální politika (fiskální expanse) Hodnocení modelu křivek IS-LM v otevřené ekonomice 11. Model agregátní poptávky a nabídky 11.1 Křivka agregátní poptávky Definice a tvar Odvození křivky agregátní poptávky 11.2 Křivka agregátní nabídky Definice Tvar křivky agregátní nabídky Důsledky mylných chápání 11.3 Rovnováha v modelu AS-AD 11.4 Posuny křivek AS a AD Souvislost modelů IS-LM a AS-AD Poptávkové a nabídkové šoky Monetární a fiskální expanze 11.5 Samoregulační účinky ekonomiky Samoregulující účinky a negativní poptávkový šok Samoregulující účinky a negativní nabídkový šok 11.6 Indexování mezd 11.7 Význam modelu AS-AD 12. Krátkodobé kolísání ekonomice 12.1 Podstata kolísání 12.2 Keynesiánské teorie 12.3 Teorie monetárních výkyvů 12.4 Teorie reálných cyklů 12.5 Institucionální faktory 13. Philipsova křivka 13.1 Definice a tvary Philipsovy křivky 4
5 13.2 Inflační očekávání Podstata inflačních očekávání Adaptivní očekávání Racionální očekávání 14. Makroekonomická politika 14.1 Podstata a druhy makroekonomické politiky 14.2 Fiskální politika Veřejné příjmy a výdaje Změna vládních výdajů Změna daní Vestavěné stabilizátory Rozpočtový deficit, přebytek a jejich důsledky Možnosti krytí deficitu Strukturální a cyklický deficit Veřejný dluh Názory na fiskální politiku 14.3 Monetární politika Podstata monetární politiky Expanzivní a restriktivní měnová politika Dynamický faktor růst HDP Konkrétní postupy centrálních bank Aktivistická měnová politika Politika implicitní nominální kotvy Politika pevného růstu měnové zásoby Politika inflačního cílování Názory na monetární politiku 14.4 Koordinace fiskální a monetární politiky 14.5 Důchodová politika 14.6 Vnější obchodní a měnová politika Nástroje vnější obchodní a měnové politiky Stupně integrace 14.7 Časová zpoždění Použitá literatura 5
6 0. Makroekonomie k čemu je a proč ji studovat Makroekonomie je součást ekonomie ekonomie se standardně dělí na mikroekonomi a makroekonomii. Obvyklá definice ekonomie může znít např. takto: Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti. Mikroekonomie se zabývá dílčími trhy např. trhem určitého produktu (trhem čaje), výrobního faktoru (např. trhem práce), nebo situací určitého subjektu (např. rovnováhou firmy). Většinou přitom mikroekonomie odhlíží od situace ostatních trhů nebo subjektů Ačkoliv v mikroekonomii existují pokusy o komplexní pohled (např. Walrasův 1 koncept všeobecné rovnováhy), její pohled je nutně dílčí, nebere v úvahy všechny faktory. Makroekonomie usiluje o komplexní pohled, který se týká celé ekonomiky. Makroekonomie pak zkoumá, jaké účinky/důsledky má chování jednotlivých subjektů, respektive situace na jednotlivých trzích na celou ekonomiku. Tato jednotlivá jednání/situace na jednotlivých trzích se makroekonomie snaží agregovat (slučovat) a vytvořit modely, které dokáží popsat chování všech subjektů, tj. všech osob, všech firem. Pokud makroekonomie zpracuje s nějakými veličinami, tak ji zajímají agregované veličiny jako hrubý domácí produkt souhrn všech (finálních statků) vyrobených na určitém území za určitý čas, nezaměstnanost souhrn všech nezaměstnaných, inflace změna všech cen (cenové hladiny), stav veřejných rozpočtů - souhrn všech veřejných příjmů a veřejných výdajů, stav platební bilance - souhrn všech zahraničních vztahů. V souladu s výše uvedenou definicí ekonomie bychom mohli napsat, že makroekonomie zkoumá, co se děje, pokud všichni lidé využívají vzácné zdroje k produkci svých potřeb, co se děje, pokud všichni lidé produkují statky a co se děje, pokud jsou dané (všechny) statky nějakým způsobem rozdělovány mezi (všechny) členy daného společenství. Jaká jsou základní konkrétní makroekonomická témata? Tj. čím se makroekonomie zabývá? 1. problematika hospodářského produktu makroekonomie zdůrazňuje, že čím více všech finálních statků (statků určených ke konečné spotřebě) vyrobí, tím více statků existuje k uspokojování lidských potřeb. Makroekonomie potom zkoumá co ovlivňuje produkci těchto statků, zabývá se agregátní poptávkou, tj. zjednodušeně řečeno poptávkou po všech statcích, agregátní nabídkou, tj. zjednodušeně řečeno nabídkou všech statků, otázkou rovnováhy mezi agregátní nabídkou a poptávkou jak dosáhnout toho, aby to, co bylo vyprodukováno, bylo rovněž spotřebováno, dále otázkou jak dosáhnout zvýšení množství vyprodukovaných statků (tj. otázkou hospodářského růstu) 2. problematika nezaměstnanosti makroekonomie se snaží odhalit příčiny a formy nezaměstnanosti a najít řešení nezaměstnanosti. Makroekonomie zdůrazňuje, že práce (včetně lidského kapitálu, tj. schopností a dovedností) je výrobní faktor. Pokud tento faktor není dostatečně využíván, nejsou některé zdroje využity a některé statky vyprodukovány, tj. nejsou uspokojeny některé potřeby. 3. problematika inflace makroekonomie sleduje změny všech cen v ekonomice (jak cen výstupů, tak cen vstupů i cen výrobních faktorů). Pokud se v ekonomice mění všechny ceny, hovoříme o změnách cenové hladiny, v případě růstu všech cen o inflaci, v případě poklesu o deflaci. Makroekonomie zkoumá příčiny inflace, její důsledky a další otázky s ní spojené 4. problematika zahraničních vztahů makroekonomie zkoumá co ovlivňuje vývoz a dovoz zboží a služeb, co ovlivňuje, zda-li zahraniční investoři investují v tuzemsku a 1 Leon Walras ( ), významný představitel tzv. neoklasické ekonomie, zakladatel tzv. lausannské školy. 6
7 domácí investoři v zahraničí, jaké důsledky mají tyto zahraniční vztahy na hrubý domácí produkt, měnové kursy apod. 5. problematika veřejných příjmů a veřejných výdajů makroekonomie zkoumá k čemu vedou změny ve struktuře (velikosti) veřejných příjmů a veřejných výdajů, jaké důsledky mají deficity veřejných rozpočtů na hrubý domácí produkt a další ukazatele. Z výše uvedeného přehledu plyne, že makroekonomie se zabývá otázkami bohatství celé společnosti. Nepochybně přitom existuje vztah mezi bohatstvím celé společnosti (státu) a bohatstvím jednotlivých členů (subjektů) této společnosti/státu bude-li celá společnost chudá, je logické, že (přinejmenším) většina subjektů této společnosti bude rovněž chudá. Makroekonomie pak zkoumá, jak na agregátní úrovni zajistit růst bohatství, jaké jsou možnosti i limity daného růstu apod. Makroekonomie nám tak může dávat užitečné návody a postupy, které vedou k růstu bohatství celé společnosti, tj. i bohatství jednotlivých členů/subjektů této společnosti. Je třeba zdůraznit, že makroekonomie je věda politická bohatství společnosti i jednotlivých jejích členů mohou být ovlivněny zásahy státu. Makroekonomie zkoumá, které tyto státní zásahy vedou k růstu bohatství, které nikoliv, zabývá se krátkodobými i dlouhodobými účinky těchto zásahů a dalšími otázkami. Studium makroekonomie nám tedy může dát odpovědi na řadu otázek, se kterými se běžně setkáváme. Může nám pomoci vysvětlit, proč jsou některé země/společnosti vyspělé, proč dosahují vysokých úrovní hrubého domácího produktu na obyvatele, proč v nich dochází k ekonomickému růstu (tj. růstu hrubého domácího produktu) a proč je vysoká v těchto zemích vysoká životní úroveň. Objasňuje z jakých důvodů dochází ke kolísání ve vývoji hrubého domácího produktu, proč je nesnadné dosáhnout rovnováhy mezi tím, co vyprodukují všichni producenti, a tím, co na agregátní úrovni poptávají spotřebitelé. Makroekonomie dokáže objasnit, proč je v některých zemích vysoká či nízká nezaměstnanost, vysoká či nízká inflace, proč některé země mají přebytek obchodní bilance a jiné nikoliv. Dále dokáže odpovědět na otázku, co se na makroekonomické úrovni, tedy na úrovni celé společnosti stane, pokud vlády zvýší či sníží vládní výdaje, daně, pokud centrální banky budou zvyšovat či snižovat množství peněz v oběhu apod. Všechny tyto otázky se v nějaké podobě bezprostředně dotýkají životů každého z nás a je dobré znát na ně odpovědi. Nemělo by smysl zakrývat, že existují v makroekonomii témata, na které nemají jednotliví (makro)ekonomové respektive jednotlivé (makro)ekonomické školy shodný názor typickým příkladem je tvar křivky agregátní nabídky v krátkém období, otázka strnulosti mezd a cen apod. V dalším textu bude poukázáno na nejvýznamnější rozdíly jednotlivých přístupů. Soudobá makroekonomie přes veškeré objevy posledních desetiletí a let do značné míry stále vychází z učení, které vznikalo jako odpověď na otázku, jak reagovat na velkou/světovou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století (tzv. Velká deprese), kdy ve většině kapitalistických zemí došlo k poklesu hrubého domácího produktu, krachu řady firem, nárůstu nezaměstnanosti apod. Tato krize vývoj kapitalistických (a demokratických) zemí značně ovlivnila, byla jednou z příčin nástupu fašismu a nacismu i vzniku druhé světové války. Na počátku Velké deprese tehdejší ekonomická věda nedokázala odpovědět, co krizi způsobilo. Tato lidská neznalost vedla nejen ke vzniku krize, ale i k jejímu prohloubení, byla jednou z příčin, že milióny lidí ztratili svoji práci, že podniky přestaly vyrábět, banky krachovaly apod. V podstatě lze říci, že lidská neznalost vedla k utrpení a problémům řady lidí. Od dob Velké deprese se ekonomové v mnohém poučili a i díky soudobým makroekonomickým znalostem dokážeme (alespoň v oblasti teorie) na krizové situace reagovat přiměřeněji. Svým způsobem lze napsat, že jedním se stálých témat makroekonomie zůstává hledání odpovědi na otázku, jak zabránit eventuelnímu opakování podobné krize. Na otázku jaké byly skutečné příčiny vzniku Velké deprese a jejího dlouhého trvání však ani dnes neexistují 7
8 jednoznačné odpovědi: někteří ekonomové tvrdí, že to bylo v důsledku poklesu mezního sklonu ke spotřebě, jiní kritizují chybnou politiku centrálních bank v té době, další obchodní ochranářství, někdo poukazuje na masivní přísun peněz do ekonomiky, ke kterému před vznikem krize docházelo, jiný upozorňuje, že za krize byla řada cen regulována. I těmito otázkami se budeme zabývat v dalším textu. Ačkoliv studium makroekonomie může vypadat na první pohled jako studium nudné a složité, ve skutečnosti jde o studium dobrodružné, plné fascinujících otázek i odpovědí. Za makroekonomickými agregáty se ukrývají osudy celých zemí, spousty lidí apod. Vydejme se proto spolu do vzrušivého světa makroekonomie, do vědy, která popisuje svět kolem nás, naše jednání a jeho zamýšlené i nezamýšlené důsledky. Ještě než se tak stane, tak několik slov ke struktuře textu: Následující text je možná svým způsobem zvláštní: primárně je určen pro studenty, kteří studují makroekonomii v bakalářském kursu, svým rozsahem však látku, která je standardně probírána v bakalářském kursu, relativně výrazně přesahuje. Jinými slovy text obsahuje i látku, která se obvykle probírá v magisterském kursu. Důvod proč byl zvolen tento přístup je následující: zdá se nám, že řada textů, které se věnují bakalářské makroekonomii je příliš jednoduchých, příliš odtržených od reality, takže studentům dostatečně nezdůvodní, proč by je studium makroekonomie užitečné. Naopak magisterské texty makroekonomie se někdy zabývají detaily, které většina studentů ve svém životě nevyužije. Hlavním cílem tohoto textu je srozumitelnost a pochopení makroekonomie. Doufáme, že po jeho přečtení čtenář pochopí makroekonomické zákonitosti a vztahy. Doufáme, že po přečtení tohoto textu čtenář pochopí, jaké jsou základní makroekonomické ukazatele/veličiny, proč dochází k jejich vývoji/kolísání, jakým způsobem se na agregátní/makroekonomické úrovni dosahuje rovnováha, tj. stav, kdy to, co je vyprodukováno, je zároveň i spotřebováno. Doufáme, že čtenář po přečtení tohoto textu bude rozumět, jaké jsou možnosti a důsledky jednotlivých makroekonomických politik. Jinými slovy doufáme, že čtenář bude rozumět tomu, co se v jeho okolí i ve světě na makroekonomické úrovni děje, že na základě znalostí, jež získá, se bude lépe rozhodovat a jednat. Obvyklé bakalářské znalosti se nám k tomu rozsahu zdají nedostatečné, magisterské znalosti mohou být nadbytečné. V naprosté většině případů je v našem textu u těch částí, které přesahují standardní bakalářský výklad, uvedeno, že jej přesahují buď přímo v textu, nebo v poznámce pod čarou. Text, který přesahuje standardní bakalářský výklad je potom uveden menším písmem. Text začíná rozborem základního makroekonomického ukazatele hrubého domácího produktu. Jako druhá následuje kapitola věnující se penězům jsme přesvědčeni, že peníze jako významný makroekonomický agregát má smysl probrat hned v úvodu, protože studenti lépe pochopí další problematiku. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola se věnují jednotlivým složkám HDP spotřebním výdajům, investičním výdajům, vládním výdajům a čistému vývozu. Zvláště pátá kapitola zaměřená na čistý vývoz a zahraniční vztahy vzhledem k významu, který čistý vývoz a zahraniční vztahy hrají v české ekonomice, je zpracována relativně podrobně. Obecně se domníváme, že rozbor jednotlivých složek hrubého domácího produktu lépe studentům objasní dlouhodobý i krátkodobý vývoj tohoto ukazatele. Zejména dlouhodobým vývojem hrubého domácího produktu se zabývá šestá kapitola, která rozebírá problematiku hospodářského růstu. Sedmá a osmá kapitola zkoumají dva další významné makroekonomické ukazatele nezaměstnanost a inflaci. Devátá, desátá a jedenáctá kapitola se věnují jednotlivým modelům makroekonomické rovnováhy modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů, modelu IS-LM a modelu agregátní nabídky a poptávky. V úvodu deváté kapitoly jsou vysvětleny teoretická východiska těchto modelů a proč problematika rovnováhy zaujímá v makroekonomii významné místo. Ačkoliv 8
9 model IS-LM zpravidla nepatří do bakalářského kursu, vědomě jej zde zařazujeme, protože se domníváme, že zájemci, kteří si tuto kapitolu přečtou, lépe pochopí řadu makroekonomických zákonitostí. Kapitoly věnující se nakroekonomické rovnováze, vztahům mezi tím, co je vyprodukováno a spotřebováno, vědomě dáváme spíše do pozdějších partií textu, protože se domníváme, že nejprve by čtenáři měli pochopit základní makroekonomické ukazatele a jejich determinanty. Na základě tohoto pochopení jim může být problematika makroekonomické rovnováhy bližší. Dvanáctá a třináctá kapitola jsou relativně stručné dvanáctá shrnuje problematiku krátkodobého kolísání v ekonomice, třináctá potom rozebírá Phillipsovu křivku včetně otázek inflačních očekávání. Poslední čtrnáctá kapitola se věnuje jednotlivým makroekonomickým politikám fiskální, monetární, důchodové (nedistribuční) a zahraničně-obchodní. Při rozboru fiskální politiky je rozebrána i otázka deficitu veřejných financí a veřejného dluhu. Nejen v poslední, závěrečné kapitole, ale v celém textu se věnujeme otázce možnosti státních zásahů, toho, jak stát může ovlivnit hospodářský vývoj, jak prostřednictvím stabilizační funkce může kultivovat trhy na dílčí i agregátní úrovni. Jakkoliv jsme skeptičtí a spíše si myslíme, že většina státních zásahů není příliš účinná, přece jen nelze nevidět, že jsou i činnosti státu na makroekonomické úrovni, které ke kultivaci trhu a rozvoji trhu přispívají. Smysluplné státní zásahy jsou v textu zmíněny a rozebrány. Domníváme se, že výše uvedená struktura zahrnuje veškerá důležitá makroekonomická témata. Věříme, že tento text splní svůj účel a přinese čtenářům makroekonomické poznání. Autorem tohoto učebního textu je Mgr. Ing. Petr Wawrosz. Při tvorbě textu bylo využito připomínek dalších pracovníků katedry ekonomie a mezinárodních vztahů Vysoké školy finanční a správní, jmenovitě doc. Radima Valenčíka, CSc a PhDr Rafika Bedredtinova, Csc. 9
10 Tabulka: Základní makroekonomické ukazatele ekonomiky ČR HDP mld. Kč, b. c , , , , , , , , , , ,3 HDP na 1 obyxbatele Kč/obyv., b. c HDP na 1 obyvatele vpps/obyv., b. c Růst HDP v %, r/r, reálně. 4,0-0,7-0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,2 6,1 Výdaje na konečnou spotřebu v %, r/r, reálně. 5,7 2,4-1,0 3,0 1,1 2,6 3,5 6,3 0,8 2,3 V tom spotřeba domácností v %, r/r, reálně. 8,4 2,2-0,8 2,8 1,3 2,3 2,2 6,0 2,5 2,8 Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu v %, r/r, reálně. 11,6-8,4-2,1-3,5 10,6 6,6 4,6-1,4 8,2 1,6 V tom výdaje an tvorbu fixního kapitálu v %, r/r, reálně. 9,9-5,7-0,9-3,3 5,1 6,6 5,1 0,4 4,7 1,3 Deflátor HDP %, r/r. 10,3 8,4 11,1 2,8 1,5 4,9 2,8 0,9 3,5 0,7 Hrubý disponibilní důchod mld. Kč, b. c , , , , , , , , , , ,2 Hrubé národní úspory mld. Kč, b. c. 424,8 454,9 441,0 525,5 512,1 542,4 570,4 553,3 532,2 588,2 696,4 Míra hrubých národních úspor % 28,8 27,2 24,6 26,6 24,9 25,2 24,9 23,4 21,6 22,4 24,6 Míra hrubých úspor domácností v % 15,2 11,5 11,3 9,3 8,5 8,4 7,4 8,3 7,4 5,9 6,1 Souhrnná produktivita práce, v % r/r. 3,3-0,9 0,9 3,9 4,0 2,2 1,6 4,6 4,1 4,6 PPS = paritka kupní síly, b.c = běžné ceny (ceny daného kalendářního roku), r/r = meziroční změna, Pramen: Český statistický úřad, 2006, 10
Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup
OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace
VíceN_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS
N_MaE_II Makroekonomie II B (Mgr.) LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I.
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceN_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS
N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceObsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..
Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské
Více5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika
5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceMAKROEKONOMIKA. Úvod
MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.
VícePozitivní vs. Normativní ekonomie
Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER
VíceOtázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa
Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Ekonomický způsob myšlení. Model ekonomického koloběhu.
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VíceMakroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie
Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceMakroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015
Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P
Více1. Ekonomie jako věda o lidském jednání. Invisible hand ve společnosti směnných vztahů. Metodologie ekonomie, optimalizační chování a informace.
5EN411 EKONOMIE II. TÉMATA PŘEDNÁŠEK Z MIKROEKONOMIE: 1. Ekonomie jako věda o lidském jednání. Invisible hand ve společnosti směnných vztahů. Metodologie ekonomie, optimalizační chování a informace. 2.
Více2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost
2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceMetodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST
Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
Více3. Podstata krátkodobé hospodářské politiky typu Stop and Go. 5. Základní charakteristiky zlatého standardu před první světovou válkou.
Hospodářská politika, zkušební otázky, školní rok 2010-2011 A. Otázky, vyžadující ucelenou, avšak stručnou odpověď 1. Neutralita peněz v klasickém modelu: stručná charakteristika, důsledky pro hospodářskou
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceMakroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky
11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VíceSvětová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky
Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceÚvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 11 Tomáš Cahlík Obsah Makroekonomie a hospodářská politika Úvod Agregátní poptávka a Agregátní nabídka Hospodářský cyklus a stabilizační politika Inflace Hospodářská politika na
VíceMakroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH
Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický
VíceRozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení
Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské
VíceSeminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu
Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...
VíceFunkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí.
ŘEDNÁŠKA č. 11 Fiskální politika Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora к pátému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX Předmluva autora к pátému vydání... XI 1. Člověk v tržním systému...1 1.1 Ekonomie - věda o lidském jednání...1 1.2 Racionální jednání v podmínkách
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
Více1 Testové otázky Strukturální deficit je důsledkem strukturální nezaměstnanosti. 3. Deflátor zahrnuje ceny chleba, oblečení, lístků na MHD.
1 Testové otázky 1 1 Testové otázky 1. Depreiace zlepšuje obchodní bilanci. 2. Strukturální deficit je důsledkem strukturální nezaměstnanosti. 3. Deflátor zahrnuje ceny chleba, oblečení, lístků na MHD.
Více5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:
5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
VíceEkonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I.
Ekonomie II Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceEkonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.
Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové
VíceMakroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 8. Lekce Účinnost hospodářské politiky Struktura lekce: 8.1
Více1. EKONOMIE jako věda o lidském jednání. Invisible hand ve společnosti směnných vztahů. Metodologie ekonomie, optimalizační chování a informace.
5EN411 EKONOMIE II. PODMÍNKY UKONČENÍ KURZU: Získání 60 a více bodů ze 100. Na cvičení je možné získat max. 20 bodů: 2 malé testy po 10 bodech. Malé testy zahrnují příklady týkající se problémů řešených
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
VíceÚvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační
Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana
VíceRovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS
Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku
VíceMetodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST
Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející
VíceZáklady ekonomie. Monetární a fiskální politika
Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice
Více1.kapitola Úvod do makroekonomie
1.kapitola Úvod do makroekonomie V této kapitole se seznámíte s předmětem zkoumání ekonomie, s tím, jaký je rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií, se základními makroekonomickými subjekty a makroekonomickým
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tematického celku: Fiskální politika v IS-LM a AS-AD modelech Cíl: Seznámit studenty se základními principy konstrukce obou modelů k interpretaci
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VíceMilan Soika, Bronislav Konečný M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE. Nakladatelství. Libri
Milan Soika, Bronislav Konečný. M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE Nakladatelství Praha 1996 Libri OBSAH. Pfedmluva II Úvod 13 ČAST l. PREDM'E:T, METODA A ZAKLADNt OTAZKY EKONOMIE 15 Kapitola l Predmet
VíceEKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce
EKONOMIE II Určení rovnovážné produkce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu:
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
Více1. Ekonomie jako věda o lidském jednání. Invisible hand ve společnosti směnných vztahů. Metodologie ekonomie, optimalizační chování a informace.
5EN411 EKONOMIE II. PODMÍNKY UKONČENÍ KURZU: Získání 60 a více bodů ze 100. Na cvičení je možné získat max. 20 bodů: 2 malé testy po 10 bodech. Malé testy zahrnují příklady týkající se problémů řešených
Více8. ISLM model. slide 0
8. ISLM model slide 0 Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference
VíceMezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené
Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VíceÚčinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)
VícePhilipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.
Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních
VíceMakroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika
Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální
VíceSvětová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh
Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Vícei R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení
Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu
VíceMaturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium
Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních
Více4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.
Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceMAKROEKONOMIE I OPAKOVÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PŘÍKLAD. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
MAKROEKONOMIE I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky OPAKOVÁNÍ Příklady k zápočtu Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102.
VíceHospodářská politika
Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
VíceMakroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.
Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,
VíceMakroekonomie II. Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí:
Organizace slide 1 Makroekonomie II Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí: 14.30-16.00 E-mail: hlousek@econ.muni.cz slide 2 Základní: Literatura MANKIW, G. (2010):
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceMĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),
Více10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha
10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie
VíceObecná a regionální ekonomie
Obecná a regionální ekonomie 1) Ekonomie (předmět zájmu, pojetí); podstata a funkce regionální ekonomie 2) Neoklasické a neoliberální modely v regionální ekonomii 3) Keynesiánské a strukturalistické přístupy
VíceMakroekonomie I. 2. Cvičení
Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky 2. Cvičení Úvod do makroekonomie, Rozdíl mikroekonomie a makroekonomie Výpočet Hrubého domácího produktu 3 metody Úvod do Makroekonomie Ekonomie
VíceModel ekonomiky. Model ekonomiky. Typy ekonomik. Model makroekonomiky. PŘEDNÁŠKA č. 2 Hospodářské cykly Ekonomický růst
PŘEDNÁŠKA č. 2 Hospodářské cykly Ekonomický růst Pro všechny přístupy, směry a školy makroekonomie je charakteristické, že: zkoumají souhrnnou úroveň národohospodářského produktu, zaměstnanosti, cen a
VíceObsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1
iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického
Více4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1
4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA slide 1 Obsahem přednášky jsou účetní identity pro otevřenou ekonomiku model malé otevřené ekonomiky co znamená malá jak jsou determinovány čisté exporty a měnové kurzy jak hospodářská
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceEkonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.
Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu
Vícenejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství
nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
Vícewww.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)
KAPITOLA 1 - ÚVOD DO MAKROEKONOMIE. Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na
VíceMetodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální
VíceZáklady ekonomie. Makroekonomie předmět zkoumání, HDP
Základy ekonomie Makroekonomie předmět zkoumání, HDP Co je makroekonomie Makroekonomie = ta část ekonomie, která se zabývá chováním národního hospodářství jako celku srovnej s mikroekonomií mikro: kdo,
Více